âíïov Stfiední âechy Pfiírodní rezervace

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "âíïov Stfiední âechy Pfiírodní rezervace"

Transkript

1 GEOLOGIE Území se rozkládá na strmém ãlenitém svahu pfii soutoku Sázavy a Kamenického potoka. Souãástí pfiírodní rezervace je ostfie zafiíznuté boãní údolí a vystupující hfibet se zfiíceninou hradu Zbofien Kostelec. Pfiirozené i umûlé v chozy hornin zbofienecko-kosteleckého metamorfovaného ostrova (fylitické bfiidlice, kvarcity a dal í) doprovází osypy a balvanité sutû. Pfievládají kambizemû se skeletem. KVùTENA Témûfi celou plochu chránûného území pokr vají lesní porosty rûznorodého slo- Ïení, jejichï v voj a druhovou skladbu znaãnû ovlivàoval jiï od stfiedovûku ãlovûk, pfiedev ím po v stavbû hradu. PfievaÏují zde druhovû chudé v mladkové habfiiny, degradované dubohabfiiny, náhradní smrkové a v men í mífie borové kultury. Fragmenty pfiirozen ch porostû kvûtnat ch lipov ch buãin (Tilio cordatae- -Fagetum), dubohabfiin (Melampyro nemorosi-carpinetum) a subacidofilních bfiekov ch doubrav (Sorbo torminalis- -Quercetum) se dochovaly pouze místy a v omezeném rozsa- Drobniãka válcovitá (Truncatellina cylindrica), v znaãn obyvatel skalních stepí a such ch trávníkû, Ïije v mnoïství na plo ce skalní stepi pod zfiíceninou hradu Zbofien Kostelec. Kyselé doubravy na svazích sázavského údolí. hu. Ze vzácnûj ích druhû, které v nich rostou, jmenujme napfi. bûlozáfiku vûtvitou (Anthericum ramosum), tolitu lékafiskou (Vincetoxicum hirundinaria), kokofiík vonn (Polygonatum odoratum), vemeník dvoulist (Platanthera bifolia), v buãinách samorostlík klasnat (Actaea spicata) nebo vûsenku nachovou (Prenanthes purpurea). V mal ch populacích se tu stále vyskytují oba zdej í ochranáfisky asi nejv znamnûj í druhy okrotice dlouholistá (Cephalanthera longifolia) a medovník velkokvût (Melittis melissophyllum). V druhotn ch lesních porostech se ve velk ch populacích v znamnû uplatàuje invazní druh net kavka malokvûtá (Impatiens parviflora). Na jediném místû v kulturní smrãinû se vyskytuje kriticky ohroïen druh hru tiãka zelenokvûtá (Pyrola chlorantha). Skalnaté svahy nad Sázavou a blízké okolí hradu byly z obrann ch dûvodû dlouhodobû odlesnûny, a tím zde do lo krozvoji bohaté nelesní xerotermní vegetace. I pfies souãasné v razné ochuzení v dûsledku opûtovného zarûstání dfievinami, pfiedev ím vysazen m akátem, pfiedstavují skalní stepi na skalních v chozech pod hradem a vlastní hradní zfiícenina botanicky nejbohat í místo. Vyskytují se zde pfiedev ím svûtlomilné druhy jako pelynûk ladní (Artemisia campestris), sesel siv (Seseli osseum), svízel siv (Galium glaucum), radyk prutnat (Chondrilla juncea), kostfiava rezervace âíïov Lesní komplex na jiïním a západním úboãí kóty âíïov (43,5 m n. m.) u soutoku Sázavy a Kamenického (âakovického) potoka,,5 km na severov chod od T nce nad Sázavou. T nec nad Sázavou (okres Bene ov); âakovice u ehenic (okres Praha-v chod) m V mûra: 56,8 ha Vyhlá eno: 990 Území pfiedstavuje jedinou chránûnou lokalitu pfiirozené lesní a nelesní xerotermní vegetace s fiadou refugiálních stanovi È v údolí Sázavy. Chránûn je lesnat strm svah nad prav m bfiehem zaklesnutého meandru Sázavy, rozãlenûn fiadou postranních hfibítkû. Na skalnaté ostroïnû nad ústím âakovického (Kamenického) potoka do Sázavy stojí zfiíceniny gotického hradu Zbofien Kostelec. sivá (Festuca pallens), strdivka sedmihradská (Melica transsilvanica), ãistec pfiím (Stachys recta), rozchodník bíl (Oreosedum album), hlaváã Ïlutav (Scabiosa ochroleuca), sleziník severní (Asplenium septentrionale), ojedinûle ãesnek chlumní (Allium senescens), vousatka prstnatá (Bothriochloa ischaemum) a ostfiice nízká (Carex humilis). Místy na skalách rostou staré kefie jalovce obecného (Juniperus communis). Nûkteré z tûchto druhû zde mají zfieteln reliktní charakter. Lokalita je typickou ukázkou fenoménu hradní lokality, která vyniká pestrostí své kvûteny nad okolím a pfiedstavuje v znamn ostrûvek xerotermní vegetace v dolním Posázaví. Souãástí chránûného území je na západním okraji i sevfiené údolí âakovického (Kamenického) potoka se zaklesnut mi meandry, na jehoï dnû v uzouãkém pruhu podél toku nalézáme BN 0

2 Okres Bene ov 4 3 ra velkého (Bubo bubo) a holuba doupàáka (Columba oenas). fragmentárnû vyvinutou údolní nivu a bohat v skyt kapradiny pérovníku p trosího (Matteuccia struthiopteris). V inverzní údolní poloze se vyskytují na nûkolika místech statné exempláfie smrku ztepilého (Picea abies), které jsou povaïovány za pozûstatek autochtonního posázavského smrku. Vlivem vysokého zneãi tûní potoka je v ak pobfieïní vegetace silnû eutrofizovaná a do porostû proniká v poslední dobû napfi. invazní druh net kavka Ïláznatá (Impatiens glandulifera). ZVÍ ENA Podrobnûji zkoumáni byli mûkk i, ktefií zde vytváfiejí mozaiku spoleãenstev od subxerotermních (v znamn teplomiln druh Sphyradium doliolum) po chladnomilná (podhorsk druh Causa holosericea). Vyskytují se zde nûkteré vzácnûj í druhy kûrovcû (napfi. Pityophthorus exsculptus) a ãervotoãû (Episernus striatellus). V lesostepních biotopech pod zfiíceninou byl zaznamenán v skyt vzácného mot la vápnit ch stepí pernatu ky Alucita huebneri. Lokalita je hnízdi tûm v - VYUÎITÍ Nejvût ím souãasn m problémem je velmi vysoká neusmûràovaná turistická náv tûvnost hradní zfiíceniny se v emi negativními prûvodními jevy (se lap, odpadky, tábofiení, vjezd horsk ch kol apod.) a také sílící snahy o údrïbu a rekonstrukci ãástí hradu. Je nutné zamezit pokraãující necitlivé tûïbû pfiirozen ch listnat ch porostû a jejich nahrazování v sadbami borov ch monokultur. Souãasnû by bylo vhodné podpofiit pfiirozenou sukcesi pûvodních dfievin a postupnû nahrazovat nepûvodní smrkové monokultury pfiirozenou dfievinnou skladbou. Na svazích pod hradem je nutno odstranit porosty akátu, které pronikají do sousedních dubohabfiin. Nejvíce ohroïen mi spoleãenstvy jsou xerotermní trávníky na otevfien ch plochách na skalních v chozech pod hradní zfiíceninou, které rychle zarûstají náletov mi dfievinami. Populace nûkter ch druhû jsou na prahu vymizení napfi. ãesnek chlumní (Allium senescens) nebo ostfiice nízká (Carex humilis). HISTORIE Do areálu pfiírodní rezervace je zahrnuta zfiícenina hradu Zbofien Kostelec. Byl postaven pfied rokem 34 a po roce 46 opraven tehdej- ím majitelem ZdeÀkem ze ternberka, v znaãn m pfiedstavitelem Jednoty zelenohorské, vystupující proti králi Jifiímu z Podûbrad. Ten hrad roku 467 oblehl, dobyl a pobofiil. Od této události zûstal hrad v troskách. V blízkosti hradu se aï do nedávné doby zachovaly patrné stopy po obléhacím tábofie se zbytky staveb, s valy a pfiíkopy a dokonce i s dochovan mi kamenn mi stfielami z doby obléhání hradu Jifiím z Podûbrad. Jde o v jimeãnou militární památku na území âeské republiky, která je o to cennûj í, Ïe je moïné tyto pozûstatky pomûrnû pfiesnû datovat. POZNÁMKA Malá ãást PR âíïov v k. ú. âakovice byla nesprávnû vyhlá ena Okresním úfiadem Bene ov. V dobû vyhlá ení patfiila do kompetence Okresního úfiadu Praha-v chod a dosud tedy platnû vyhlá ena není. BIBLIOGRAFIE 7, 74, 64, 68, 73, 8, 905, 967, 05, 07, 37, 596, 88 3 Celkov pohled na rezervaci se zfiíceninou hradu Zbofien Kostelec. 4 Ideálním prostfiedím pro v ra velkého (Bubo bubo) jsou fiid í lesy s pfiirozen mi skalami nebo lomy. 5 Pérovník p trosí (Matteucia struthiopteris) roste ve vlhkém úvalu u potoka na jedné z mála lokalit svého velmi mezernatého roz ífiení. 5 BN 3

3 GEOLOGIE Horninov podklad území tvofií biotitick granodiorit stfiedoãeského plutonu, kter vystupuje jako skalky na vrcholech a v podobû balvanû a balvanov ch proudû na vût inû území. Místy vytváfií zajímavé skalní útvary. Vyvinuty jsou kambizemû a ostrûvky kysel ch rankerû na vrcholech. KVùTENA V pfiírodní rezervaci Grybla pfievládají chud í bikové buãiny (Luzulo-Fagetum), které jen místy pfiecházejí v buãiny kvûtnaté se samorostlíkem klasnat m (Actaea spicata), vûsenkou nachovou (Prenanthes purpurea), svízelem vonn m (Galium odoratum), ãarovníkem pafiíïsk m (Circaea lutetiana), kyãelnicí cibulkonosnou (Dentaria bulbifera), Ïindavou evropskou (Sanicula europaea) a vzácnû okroticí meãolistou (Cephalanthera longifolia). V slunné svahy s ãast mi skalními útvary jsou porostlé teplomiln mi, rozvolnûn mi doubravami s medovníkem velkokvût m (Melittis melissophyllum), svízelem siv m (Galium glaucum), bûlozáfikou vûtvitou (Anthericum ramosum), fiimbabou chocholiãnatou (Pyrethrum corymbosum), náprstníkem velkokvût m (Digitalis grandiflora), tfiezalkou horskou (Hypericum montanum), diviznou ãernou (Verbascum Holub doupàák (Columba oenas) je ub vajícím druhem listnat ch lesû, zejména bukov ch a dubov ch, s v skytem star ch doupn ch stromû. Skalní v chozy u vyhlídkového bodu v rezervaci Grybla. nigrum), konvalinkou vonnou (Convallaria majalis) apod. pfiecházejícími v bukové doubravy vysychavé, kyselé, svûïí, kamenité, místy aï k roklinové lipové javofiinû. Místy se objevují nevhodné v sadby smrku. ZVÍ ENA Typické je zde spoleãenstvo bezobratl ch vázan ch na listnaté lesy, zejména xylofágní brouci (napfi. roháãci Sinodendron cylindricum a Platycerus caprea, tesafiík Rhagium mordax)a fiada druhû mot lû. Odsud byl popsán pûdní roztoã Trachytes irenae. V zazemnûn ch sutích Ïijí stonoïky rodu Cryptops pfiíbuzné tropick m skolopendrám. V údolí Panského potoka Ïije mlok skvrnit (Salamandra salamandra). Území je hnízdi tûm mnoha druhû lesních ptákû, mj. datla ãerného (Dryocopus martius) a na jím vytesané dutiny vázaného, silnû ohroïeného holuba doupàáka (Columba oenas). rezervace Grybla Dvû oddûlené ãásti. JiÏní ãást Grybla I je zalesnûná rokle a strmé svahy v pramenné oblasti Paleãnického potoka a jeho pravého pfiítoku, km severnû od Krhanic; severní ãást Grybla II leïí 300 m severnûji na v chodním svahu stejnojmenné kóty (53,5 m n. m.). Krhanice Grybla I m, Grybla II ,5 m V mûra: 53, ha Vyhlá eno: 985 Na stráních kolem vrchu Grybla a Panská skála se zajímav mi skalními útvary jako je Kamenn trûn rostou bikové a kvûtnaté buãiny stfiídané teplomiln mi doubravami. HISTORIE Lesnickou památkou je DlabalÛv pomník na okraji buãiny pod Panskou skálou pfiipomínající tragickou smrt lesníkovu rukou pytláka. Vrezervaci se nachází i myslivecká památka zbytky star ch loveck ch chodníãkû. VYUÎITÍ Vroce 000 zde byla iniciativou âsop a LesÛ âr s. p. obnovena turistická vyhlídka. BIBLIOGRAFIE 64, 68, 73, 8, 943, 049, 07, 95, 37, 88 MAPA ÚZEMÍ strana 4 4 BN

4 Okres Bene ov památka Kfieãovick potok Niva Kfieãovického potoka mezi Zhorn m a Kfieãovicemi. Kfieãovice u Neveklova GEOLOGIE Horninov podklad tvofií pfieváïnû biotitické, zãásti usmûrnûné Ïuly aï granodiority, v okrajích pak rohovcové ruly a migmatity. V údolí potoka jsou vyvinuty nivní sedimenty. Spodní ãást svahû kryjí kambizemû, v nivû Kfieãovického potoka se místy vyskytují fluvizemû, pseudogleje a gleje. KVùTENA Vúzemí roste stfiemchová jasenina (Pruno- -Fraxinetum) stfiídaná ol inou s mírnû pozmûnûnou druhovou skladbou (v sadby hybridních topolû) s typick m bylinn m podrostem, napfi. mokr em stfiídavolist m (Chrysosplenium alternifolium), kardou baïinnou (Crepis paludosa), podbílkem upinat m (Lathraea squamaria), ostfiicí fiídkoklasou m V mûra: 6,6 ha Vyhlá eno: 985 památka byla zfiízena pfiedev ím k ochranû algologicky cenného úseku zachovalého meandrujícího toku s nejbliï ím okolím. (Carex remota) apod. Na lesy místy navazují nivní mokfiadní louãky s v skytem prstnatce májového (Dactylorhiza majalis), které postupnû zarûstají náletem dfievin. Mimofiádnû cenná je zdej í algoflóra fias. Rostou zde mizející sladkovodní ruduchy rodu Batrachospermum. Celkem bylo z tohoto chránûného území zji - tûno ãtrnáct taxonû fias nov ch pro âeskou republiku (Mougeotia robusta, M. pulchella, Oedogonium irregulare, O. mitratum, O. macrandium f. acuminatum, O. crispum, O. capilliforme, O. pachyandrium, Vaucheria hamata, V. trigemina, V. undulata, V. verticillata, Maugeotia scalaris a Spirogyra velata) a sedm nov ch druhû pro vûdu (Spirogy- ra hindakii, S. montana, S. olivacea, S. rosai, Oedogonium verticale, Vaucheria cornuta, V. protracta). ZVÍ ENA Na lokalitû je doloïen v skyt ãetn ch druhû bezobratl ch vázan ch na ãisté vody, napfi. vodního plïe kamomila fiíãního (Ancylus fluviatilis), raka fiíãního (Astacus astacus) a nûkolika druhû jepic citliv ch na zneãi tûní (Baetis scambus, B. fuscatus a Centroptilum luteolum). ZdruhÛ vyskytujících se v okolí potoka stojí za zmínku luïní plï Vitrea crystallina, vzácn tesafiík zavalit (Ergates faber), ná nejvût í tesafiík, jehoï larvy se vyvíjejí v pafiezech borovic, a na baïinné biotopy vázaná píìalka vachtová (Orthonama vittata). Îije zde nûkolik druhû obojïivelníkû vãetnû rosniãky zelené (Hyla arborea) a kuàky ohnivé (Bombina bombina). Bfiehy jsou hnízdi tûm ledàáãka fiíãního (Alcedo atthis) askor- ce vodního (Cinclus cinclus), z ménû bûïn ch druhû savcû se zde vyskytuje hrabo ík podzemní (Microtus subterraneus) arejsec ãern (Neomys anomalus). VYUÎITÍ Údolní ol iny nejsou vût inou evidovány jako pozemky urãené k plnûní funkcí lesa, ale jako ostatní plocha nebo zemûdûlská pûda. Lesnicky se zde od vyhlá ení chránûného území nehospodafií. Do budoucna je tfieba se zamûfiit na nahrazení topolové v sadby pûvodními dfievinami. Jen nûkteré pozemky v pfiírodní památce jsou zemûdûlsky vyuïívány. Na ãásti zbyl ch ploch je tfieba provádût pravidelné seãení. POZNÁMKA Území pfiírodní památky velmi ohroïuje zneãi Èování vody toku ze zdrojû na bfiezích v horní ãásti Kfieãovického potoka. BIBLIOGRAFIE 64, 706, 73, 87, 88, 943, 07, 93, 85 MAPA ÚZEMÍ strana 4 Pohled na lesní Kfieãovick potok. Sladkovodní ruducha Batrachospermum vagum je indikátorem ãist ch vod. 3 Podbílek upinat (Lathraea squamaria) parazituje na kofienech stromû ve vlhkém údolí. 3 BN 3 5

5 GEOLOGIE Horninov podklad tvofií biotitické a silimaniticko-biotitické pararuly, které vystupují místy na povrch jako skaliska. Je zde mûlká kamenitá pûda (kambizemû s rankery), v jiïní ãásti území údolní niva s fluvizemûmi. KVùTENA Prosvûtlené ãásti území, skalky, pfiíkré svahy asvaïité ãásti louky kolem potoka hostí druhy spoleãenstev svazu Genistion a Violion caninae, napfi. vfies obecn (Calluna vulgaris), rozchodník tenkolist (Sedum boloniense), pavinec modr (Jasione montana), matefiídou ka vejãitá (Thymus pulegioides), kostfiava ovãí (Festuca ovina), zvonek okrouhlolist (Campanula rotundifolia) atd. V tûchto polohách jsou také nejbohat í porosty jalovce obecného (Juniperus communis). Vlivem pfieru ení pastvy v 50. letech 0. století a dílem také dí- Lupenopórka ãervenoïlutá (Phylloporus rhodoxanthus), nehojná hfiibovitá houba s nápadn mi lupenovit mi útvary na spodu klobouku, rostoucí pod listnáãi i jehliãnany. B valou pastvinu osídlují rûznû staré stromy jalovce obecného (Juniperus communis). ky zalesàování do lo k velkému roz ífiení borovice lesní (Pinus sylvestris) a dubu letního (Quercus robur). Zahu tûní stromového patra a takto vzrûstající zastínûní vedlo k odumírání jalovcû v tûchto partiích. V fiid- ích a prosvûtlen ch lesních porostech se zachovaly zbytky spoleãenstev teplomiln ch strání na minerálnû chud ích pûdách (svaz Koelerio-Phleion phleoidis) s dominantní váleãkou prapofiitou (Brachypodium pinnatum). Z dal ích typick ch druhû se zde vyskytuje bojínek tuh (Phleum phleoides), smûlek jehlancovit (Koeleria pyramidata), devaterník penízkovit (Helianthemum nummularium), fiebfiíãek chlumní (Achillea collina) apod. Jednou aï dvakrát seãené v su né (díky velmi propustné pûdû) údolní louãky navazují na ol ov luh zaujímající úzk prouïek kolem Petfiínského potoka. Ze vzácnûj- ích druhû zde roste kuklík potoãní (Geum rivale). Území pfiedstavuje bohatou lokalitu hub z rûzn ch systematick ch skupin. Z vfieckov trusn ch odtud byla napfi. popsaná velice vzácná voskoviãkovitá houba Calycellina chalarae a dále byla sbírána vzácná zelenavka jalovcová (Chloroscypha sabinae), ze stopkov trusn ch nelupenat ch byl zji tûn napfi. velmi vzácn krobnatec norsk (Aleurodiscus norvegicus) a kornatec nahnûdl (Luellia recondita), z lupenat ch vzácná dfievní památka Na Ostrovû B valá pastvina na strm ch stráních s pfieváïnû jiïní orientací nad Petfiínsk m potokem pfied jeho soutokem sblanicí, 00 m jihozápadnû od obce NemíÏ. NemíÏ mechovka bûlostná (Clitopilus hobsonii) a pozemní trávniãka vláknitá (Leptonia asprella) azhfiibovit ch nehojná lupenopórka ãervenoïlutá (Phylloporus rhodoxanthus), která má místo rourek lupeny. ZVÍ ENA Na porosty jalovce jsou vázáni monofágové z fiad hmyzu, napfi. mot li molovka Argyresthia arceuthina, makadlovky Dichomeris marginella a D. juniperella, píìalka jalovcová (Thera juniperata) a píìaliãka ãárkovaná (Eupithecia pusillata). Hojná je ptaãí fauna, napfi. v jalovcích nalézá pfiíleïitost k hnízdûní ub vající konopka obecná (Carduelis cannabina). Pfiilehl potok hostí díky ãisté vodû mnoho druhû vodních bezobratl ch m V mûra: 4, ha Vyhlá eno: 97 Hlavním pfiedmûtem ochrany je velmi bohatá populace jalovce obecného na b valé obecní pastvinû. Na porosty jalovce je zde vázána mj. vzácná mykoflóra a entomofauna. VYUÎITÍ Druhotnû odlesnûné území bylo vyuïíváno jako pastvina, na které se uchytily porosty jalovce. Po ukonãení pastvy v 50. letech 0. století docházelo k náletu a v sadbám dubu letního a borovice lesní. To vede k zastínûní svûtlomilného jalovce obecného, kter tak ztrácí schopnost zmlazovat. UdrÏení motivu ochrany je moïné pouze obnovením pastvy ãi pravideln mi asanaãními zásahy. Zbylé lesní porosty je tfieba dále prosvûtlovat. Údolní louky jsou vût inou jednou roãnû seãeny. BIBLIOGRAFIE 35, 584, 64, 73, 07, 306, 578, 637, 7, 85, 867 MAPA ÚZEMÍ strana 4 6 BN 4

6 Okres Bene ov památka Na Stfiíbrné Spodní ãást zalesnûného svahu s pfieváïnû severní orientací nad Sázavou a jejím pravostrann m pfiítokem asi 400 m jihov chodnû od nákladního nádraïí âesk ternberk. âesk ternberk m V mûra: 4, ha Vyhlá eno: 97 Hlavním motivem je ochrana fragmentu kvûtnaté buãiny rozvolnûné tûïbou vápence s populací l kovce jedovatého. Území je cenné zoologicky (mj. i jako zimovi tû netop rû) a geologicky. GEOLOGIE Území se rozkládá na prudkém srázu pravého svahu údolí Sázavy. âetné jsou zde skalní v chozy a sutû. PodloÏí tvofií pestrá smûs hornin na styku moldanubika, kutnohorského krystalinika a ratajské zóny. Pruhy hornin smûry SV SZ tvofií od západu k v chodu krystalické vápence aï dolomity, amfibolity a amfibolitické ruly, kvarcitické ruly, dvojslídné a biotitické pararuly, biotitické hybridní ruly pfiecházející do migmatitû a dále pfiistupují Ïíly pegmatitû a aplitick ch Ïul. Vesmûs jde o pevné, odolné horniny, které vytváfiejí místy skalní v chozy. Pfievládají oligo- aï mezotrofní kambizemû, na vápnit ch horninách se vyskytují drobné ostrûvky rendzin. KVùTENA PÛvodním porostem území pfiírodní památky byla kvûtnatá buãina (Tilio cordatae-fagetum), dnes znaãnû pozmûnûná v sadbou smrku. Kromû l kovce jedovatého (Daphne mezereum) se zde vyskytuje lilie zlatohlávek (Lilium martagon). Z hájov ch druhû zde mûïeme nalézt samorostlík klasnat (Actaea spicata), svízel vonn (Galium odoratum), kyãelnici devítilistou (Dentaria enneaphyllos), Ïindavu evropskou (Sanicula europaea), vûsenku nachovou (Prenanthes purpurea), tfiezalku chlupatou (Hypericum hirsutum), ba- Ïanku vytrvalou (Mercurialis perennis), jaterník trojlaloãn (Hepatica nobilis), prvosenku jarní (Primula veris), hrachor jarní (Lathyrus vernus), bfieã- Èan popínav (Hedera helix), pitulník Ïlut (Galeobdolon luteum) atd. Na v slunn ch místech (napfi. na stûnách b val ch lûmkû a skalních v chozech) se objevují i teplomilnûj í druhy jako napfi. dobromysl obecná (Origanum vulgare), klinopád obecn (Clinopodium vulgare), jetel alpínsk (Trifolium alpestre) apod. Dnes je na ãásti území kvûtena ochuzována v sadbou smrku. ZVÍ ENA BlíÏe byli sledováni mûkk i, z nichï se zde vyskytuje pro údolí Sázavy typická smûs prvkû teplomiln ch (napfi. Helicodonta obvoluta, poslední nalezi tû proti proudu fieky) a podhorsk ch (napfi. Causa holosericea). Na porosty l kovce jsou vázáni monofágové z fiad mot lû krásnûnka Anchinia cristalis. Do území zasahuje ãásteãnû zatopená tola, pravidelné zimovi tû netop rû (netop r velk Myotis myotis, n. vodní M. daubentonii, n. u at Plecotus auritus). VYUÎITÍ Jen na mal ch plochách se v území zachovaly pûvodní bukojedlové porosty, na svazích k potoku pfiecházející v porosty s pfievahou habru. Na velké ãásti území jsou vysazovány porosty s pfievahou smrku (jen s pfiímûsí buku a dal ích listnáãû). V místech naru en ch tûïební ãinností dochází k postupnému zarûstání sekundárním smí en m lesem. Lesní porosty v pfiírodní památce z velké ãásti dosud nejsou obhospodafiovány v souladu se zájmem ochrany pfiírody. Je nezbytné v nov ch v sadbách pfii v chovn ch zásazích jednoznaãnû upfiednostàovat pûvodní listnáãe a jedli na úkor smrku a podíl smrku postupnû sníïit na minimum. V dal ích v sadbách se smrku jiï zcela vyvarovat. Pfii oïínání v sadeb je tfieba chránit kefie l kovce pfied vyseãením. Dlouhodob m cílem hospodafiení ve star ích nevhodn ch v sadbách je postupná pfiemûna na stav blízk pûvodní druhové skladbû s vyuïitím místních dfievin pro obnovu. POZNÁMKA Del í dobu se pfiipravuje roz ífiení pfiírodní památky o území leïící jiïnû vãetnû vysok ch skal nad Sázavou a to zejména z dûvodu velk ch zoologick ch a geologick ch hodnot. BIBLIOGRAFIE 70, 74, 340, 549, 64, 73, 049, 07, 93, 88 MAPA ÚZEMÍ strana 43 Na strmém svahu vznikají vroklích malé vodopády. L kovec jedovat (Daphne mezereum) se hojnû na lokalitû vyskytuje a byl podnûtem pro vyhlá ení rezervace. 3 Trojlaloãka pyskatá (Helicodonta obvoluta), v znaãná obyvatelka suèov ch lesû v teplej ích pahorkatinách aï vrchovinách, mimo stfiední âechy jen ojedinûle; hojnûj í aï na jiïní a jihov chodní Moravû. 3 BN 5 7

7 GEOLOGIE Horninov podklad rybníka tvofií porfyrické biotitické granodiority stfiedoãeského plutonu (sedlãansk typ). V okolí rybníka jsou vyvinuty kambizemû aï pseudogleje kambizemní. V tûsné blízkosti rybníka se místy vyskytují gleje. KVùTENA Vegetace rybníka je velmi chudá. Litorál rybníka je tvofien porostem orobince úzkolistého (Typha angustifolia). Sedimenty pfii ústí potoka do rybníka jsou porostlé spoleãenstvy s dominantní chrasticí rákosovitou (Phalaroides arundinacea), roste zde pu kvorec (Acorus calamus), lilek potmûchuè (Solanum dulcamara), rozrazil títkovit (Veronica scutellata), kopfiiva dvoudomá (Urtica dioica) atd. Bfiehové porosty, tvofiené pfiedev ím rûzn mi druhy vrb a vysazen mi kfiíïenci topolû, jsou místy eutrofizované z blízk ch zemûdûlsk ch pozemkû. Okolo rybníka jsou zkulturnûné louky nebo pole (ãasto na místû pûvodních luk). ZVÍ ENA Jde o v znamnou ornitologickou lokalitu. Hnízdûní fiady v znamn ch druhû je dnes v ak jiï minulostí. To platí napfi. o bukáãkovi malém (Ixobrychus minutus), ledàáãkovi fiíãním (Alcedo at- Strnad rákosní (Emberiza schoeniclus) je pestfie zbarven obyvatel rákosin a porostû ostfiic, ve kter ch nachází potravu i hnízdní pfiíleïitosti. Podhrázsk rybník je lemován vrbinami a rákosinami. 3 Potápka roháã (Podiceps cristatus) je na í nejvût í a spolu s p. malou (Tachybaptus ruficollis) nejhojnûj í potápkou. Pfii toku pfiedvádûjí páry na hladinû svatební tance. this), chfiástalovi kropenatém (Porzana porzana) a ch. vodním (Rallus aquaticus). Zre- centních hnízdiãû mûïeme uvést potápku roháãe (Podiceps cristatus), poláka velkého (Aythya ferina), ãírku modrou (Anas querquedula) nebo ub vajícího rákosníka velkého (Acrocephalus arundinaceus), na bfiezích je to pak bekasina otavní (Gallinago gallinago), strnad rákosní (Emberiza schoeniclus), cvrãilky (Locustella spp.), strakapoud mal (Dendrocopos minor) ãi krutihlav obecn (Jynx torquilla). V znam jako tahová zastávka ptactva v ak toto území neztrácí pravidelnû se tu na tahu objevuje hohol severní (Bucephala clangula), lïiãák pestr (Anas clypeata), orlovec fiíãní (Pandion haliaetus), fiada druhû bahàákû, slavík modráãek (Luscinia svecica), pfiíleïitostnû se zastavuje fiada dal ích vzácn ch druhû. Ze vzácnûj ích bezobratl ch vázan ch na zdej í biotopy je moïno jmenovat jepici Caenis horaria nebo idélko znamenané (Erythomma viridulum). Ve faunû drobn ch savcû jsou mimo bûïné druhy zastoupeni hrabo mokfiadní (Microtus agrestis) ahrabo ík podzemní (Microtus subterraneus). rezervace Podhrázsk rybník Nejvût í rybník na Bystrém (Konopi Èském) potoce s pfiilehl mi loukami na severním okraji obce Tomice II, jiïnû od Bystfiice u Bene ova. Tomice II VYUÎITÍ V souãasnosti se vrezervaci realizuje intenzivní rybochovné hospodáfiství (dfiívûj- í chov kachen se podafiilo zru it vãetnû likvidace chovného zafiízení) a hrozí nekontrolovatelné rekreaãní aktivity, které by mohly nepfiíznivû pûsobit na zdej í ptaãí spoleãenstvo. Trval m problémem je intezivní zemûdûlství v okolí rybníka, kde jsou zornûny pozemky ãasto témûfi aï ke bfiehu rybníka, a zneãi tûní vody Bystrého (Konopi Èského) potoka m V mûra: 59,4 ha Vyhlá eno: 950 rezervace má zejména ornitologick v znam jako tahová zastávka i jako hnízdi tû vodního ptactva. BIBLIOGRAFIE 94, 0, 35, 388, 64, 70, 73, 847, 99, 07, 94, 53, 54, 55, 57, 79, 73, 75, 76, 830 MAPA ÚZEMÍ strana BN 6

8 památka Roudn Chránûné území tvofií odkalovací nádrïe b valého zlatodolu Roudn, jenï leïí asi 00 m severov chodnû od osady Ramena nedaleko obce Bofikovice. Bofikovice m V mûra:,5 ha Vyhlá eno: 994 Hlavním pfiedmûtem ochrany je pestrá mozaika rûzn ch biotopû, mûnící se s postupem sukcese odkalovací nádrïe (zejména její písãité hráze), s v skytem fiady vzácn ch druhû entomofauny, hub a vy ích rostlin. GEOLOGIE Geologick podklad tvofií pfiemûnûné horniny moldanubika, pfiedev ím ruly. Na nich jsou navr eny haldy jemnû mlet ch moldanubick ch hornin, ze kter ch se získávalo zlato a které mají vlastnosti písku. Na tomto podkladu se v uplynul ch devadesáti letech (po dobu trvání v sypky) pûdní horizont nevytvofiil. KVùTENA Odkalovací nádrï pfiestala b t vyuïívána kolem roku 930, od té doby dochází k jejímu postupnému zarûstání invazními druhy bylin a náletem dfievin. Z více neï poloviny je území pfiírodní památky zalesnûno sekundárním lesem s pfievahou borovice lesní (Pinus sylvestris), smrku ztepilého (Picea abies) a bfiízy bûlokoré (Betula pendula). Nepropustnost kalû vytváfií zajímavé mokfiadní biotopy na náhorní plo inû nádrïe a zvodnûlé vrstvy v rûzn ch místech území, také na patû b valé hráze nádrïe. Na tûchto místech je hojn v skyt rákosu obecného (Phragmites australis), z cenn ch druhû se zde vyskytuje tolije bahenní (Parnassia palustris), kru tík bahenní (Epipactis palustris), sítina smáãknutá (Juncus compressus), skfiípinka smáãknutá (Blysmus compressus) afiada druhû hub. Z nelupenat ch hub tam byl nalezen vzácn mykorhizní lo ák borov (Sarcodon squamosus), kter je velmi blízk l. jelenímu (S. imbricatus) ze smrkov ch lesû; ze saprofytick ch choro Û to je ve stfiedních âechách vzácná kostrovka edavá (Skeletocutis carneogrisea), z lupenat ch hub mizející mykorizní ãirûvka zelánka (Tricholoma auratum = T. equestre) aj. Naopak odhalená a postupnû erodující písãitá hráz s jiïní expozicí tvofií lokalitu sv m charakterem blízkou píseãn m pfiesypûm. Zde mûïeme ze zajímav ch druhû nalézt napfi. vítod ostrokfiídl (Polygala oxyptera) a len luãní (Linum catharticum). V místech s borov m náletem je ãast lo ák jelení Okres Bene ov (Sarcodon imbricatus), ryzec borov (Lactarius deliciosus), kofienovec tenkov trus (Rhizopogon vulgaris) atd. ZVÍ ENA Jedná se o v znamnou entomologickou lokalitu, biotop hmyzu vázaného na povrch pûdy s nízkou pokryvností vegetace. Je jednou ze dvou na ich znám ch lokalit sviïníka Cicindela arenaria subsp. viennensis. Îije zde fiada teplomiln ch druhû blanokfiídl ch, napfi. jedna z na ich nejvût ích vãel drvodûlka Xylocopa valga, samotáfiská vãela Colletes cunicularius a na ní parazitující vãela Sphecodes albilabris, kutilky Oxybelus bipunctatus a Cerceris quadrifasciata ãi hrabalka Pompilus cinereus. Z pavoukû zde byl nalezen slíìák Xerolycosa miniata, snovaãka Steatoda albomaculata, skálovka Drassyllus pumilus ãi skákavka Talavera petrensis. Nedaleké ãásteãnû zavalené toly jsou zimovi tûm netop rû (zejména netop ra velkého Myotis myotis a n. ãerného Barbastella barbastellus). VYUÎITÍ Lokalita vznikla antropogenní ãinností, díky velké vodní erozi a zarûstání expanzivními druhy rostlin se b valá odkalovací nádrï rychle zaãleàuje do okolní krajiny, ãímï se v ak téï postupnû ztrácí zdej í chránûn fenomén. (NádrÏ pfiestala plnit svoji funkci kolem roku 930). Zásahy je tfieba provádût tak, aby byl tento nezvratn proces oddálen. Vminulosti do lo i k víceménû neúspû n m zalesàovacím pokusûm se smrkem. BIBLIOGRAFIE 350, 35, 38, 64, 708, 73, 040, 07, 8, 9, 88 MAPA ÚZEMÍ strana 43 Halda zlatodolu Roudn zarûstá velmi pomalu a obtíïnû. Lo ák borov (Sarcodon squamosus), vzácn mykorhizní druh hlavnû borov ch lesû s nápadn mi oplo tûl mi upinami na klobouku. BN 7 9

9 GEOLOGIE Území tvofií men í úvalovité údolí, kter m protéká drobná vodoteã napájející oba rybníãky. Geologick m podkladem jsou biotitické pararuly moldanubika, na nichï je vytvofiena podmáãená jílovitá pûda typu gleje. KVùTENA Spodní (vût í) rybníãek je prakticky bez bfieho- V popfiedí ìáblík bahenní (Calla palustris), kter hojnû lemuje bfiehy rybníãku. Skokana hnûdého (Rana temporaria) lze nalézt zejména na stinn ch a vlhk ch lesních stanovi tích v dosahu vody, a to na vût inû na eho území. v ch porostû a je lemován (v ífii 3 m vyjma hráze) spoleãenstvem s dominujícím ìáblíkem bahenním (Calla palustris), které místy pfiechází v porosty vysok ch ostfiic, tvofien ch pfieváïnû ostfiicí zobánkatou (Carex rostrata). Z dal ích zajímav ch druhû se v eulitorálu vyskytuje zábûlník bahenní (Comarum palustre), zevar jednoduch (Sparganium emersum) a dal í. Men í rybníãek je silnû zastínûn bfiehov mi porosty s ol í lepkavou (Alnus glutinosa) z pfiirozeného náletu. Je témûfi cel zarostl populací pfiesliãky pofiíãní (Equisetum fluviatile). Mezi rybníãky se po obou stranách potûãku v men í terénní sníïeninû nacházejí jedno aï dvouseãené vysokostébelné a vysokobylinné louãky stfiídavû vlhk ch stanovi È s trvale zv enou hladinou podzemní vody, v nichï roste prstnatec májov (Dactylorhiza majalis), tolije bahenní (Parnassia palustris), ostfiice prosová (Carex panicea), suchop r úzkolist (Eriophorum angustifolium), ãertkus luãní (Succisa pratensis) a dal í v znamné druhy rostlin. památka Rybníãek ustudeného Dva rybníky a louky v jejich okolí na bezejmenném potûãku, 700 m jiïnû od Studeného. Studen ZVÍ ENA Byl zde provádûn prûzkum váïek, z nichï za zmínku stojí vzácnûj í a bioindikaãnû v znamné idélko kopovité (Coenagrion hastulatum). Îije zde ménû bûïn mot l ípovûnka bahenní (Simyra albovenosa), vázan sv m v vojem na mokfiadní rostliny. Pfiedev ím v men ím rybníku se rozmno- Ïují bûïnûj í druhy obojïivelníkû (skokan hnûd Rana temporaria a ãolek obecn Triturus vulgaris), v okolí Ïije uïovka obojková (Natrix natrix) m V mûra:,00 ha Vyhlá eno: 993 Hlavním motivem ochrany je soubor cenn ch mokfiadních ekosystémû, zejména litorální porosty na vût ím rybníãku s hojn m v skytem ìáblíku bahenního (Calla palustris), a botanicky cenné podmáãené louky. VYUÎITÍ Pro extenzivní chov ryb je vyuïíván pouze dolní vût í rybníãek. Louky je tfieba kaïdoroãnû alespoà jednou kosit a odstraàovat pokosenou hmotu. Urãité nebezpeãí eutrofizace mûïe znamenat pfiilehlá orná pûda, proti které je na exponovaném okraji chránûného území vysazován ochrann pás stromû a kefiû. BIBLIOGRAFIE 335, 64, 73, 07, 7, 80, 93, 85, 88 MAPA ÚZEMÍ strana BN 8

10 Okres Bene ov památka Rybník LouÀov Lokalizace Území leïí,4 km v chodnû od obce Hrajovice v mûlké údolní nivû, v chodnû od Naãeradce v Naãeradecké vrchovinû. Naãeradec 458 m V mûra:,876 ha Vyhlá eno: 00 Rybniãní ekosystém s cenn mi litorálními porosty a s v skytem nûkter ch vzácn ch a zvlá tû chránûn ch rostlin a ÏivoãichÛ, napfi. ostfiice plstnatoplodé a keble rybniãné. GEOLOGIE Území se rozkládá v rovinném terénu mezi poli. Podklad je tvofien horninami jednotvárné skupiny moldanubika, a to bioticko-sillimanitick mi pararulami s hojn m cordieritem. StupeÀ metamorfózy hornin je vysok a odpovídá podmínkám amfibolitové metamorfní facie stfiedních a nízk ch tlakû. PÛdy jsou pseudogleje s kambizemûmi oglejen mi, aï gleji. KVùTENA Vût inu litorálního pásma rybníka LouÀov tvofií rákosiny eutrofních stojat ch vod (svaz Phragmition communis) s dominantním rákosem obecn m (Phragmites australis) a orobincem irolist m (Typha latifolia). Na pfiechodu spoleãenstva rákosin a mozaiky vegetace vysok ch ostfiic (svaz Magnocaricion elatae) roste zdej í nejcennûj í druh ostfiice plstnatoplodá (Carex lasiocarpa). Na ostfiicové porosty pfii bfiezích navazují mokfiadní louky s v skytem tolije bahenní (Parnassia palustris) a zábûlníku bahenního (Comarum palustre). Kulisu rybníka dotváfií vrbové kfioviny a fragmenty ol in. Rybník je znaãnû zazemnûn a z velké ãásti zarûstá rdestem vzpl vav m (Potamogeton natans). ZVÍ ENA Na rybník je vázáno zajímavé spoleãenstvo váïek se vzácnûj ími druhy idélkem kopovit m (Coenagrion hastulatum) a ídlatkou hnûdou (Sympecma fusca). Ve vodû Ïije bohatá populace vodoucha stfiíbfiitého (Argyroneta aquatica), dno ob vá keble rybniãná (Anodonta cygnea). Z obojïivelníkû se zde bûïnû vyskytuje ãolek obecn (Triturus vulgaris) azelení skokani (Rana synkl. esculenta), z plazû zde Ïije uïovka obojková (Natrix natrix). VYUÎITÍ Rybník je vyuïíván k extenzivnímu chovu ryb ipro myslivost. BIBLIOGRAFIE 88 MAPA ÚZEMÍ strana 44 Pohled na rybník LouÀov, v jehoï rákosinách ve v topové oblasti roste skrytá vzácná ostfiice plstnatoplodá (Carex lasiocarpa). Vodouch stfiíbfiit (Argyroneta aquatica) Ïije pouze v Ïivinami chud ch nádrïích zarostl ch vodní vegetací. Pavouk vysává kofiist ve svém vzduchovém zvonu. BN 9 3

11 GEOLOGIE Mírnû sevfiené údolí budované biotitick mi pararulami moldanubika. Na svazích jsou vyvinuty ménû úïivné kambizemû, v nivû hlinité, zãásti glejové fluvizemû. KVùTENA Potok lemují bfiehové porosty pfiirozené druhové skladby s dominancí ol e lepkavé (Alnus glutinosa) astypick m bylinn m podrostem, napfi. mokr em stfiídavolist m (Chrysosplenium alternifolium), kardou baïinnou (Crepis paludosa), podbílkem upinat m (Lathraea squamaria), ostfiicí fiídkoklasou (Carex remota), kfiivatcem Ïlut m (Gagea lutea), udatnou lesní (Aruncus vulgaris), piïmovkou mo usovou (Adoxa moschatellina), sasankou hajní (Anemonoides nemorosa) apod. Na bfiehové porosty a luïní lesy údolních poloh navazuje niva s vût inou kulturními dvouseãn mi psárkov mi lukami. Místy jsou louky druhovû bohat í, napfi. s prstnatcem májov m (Dactylorhiza majalis), devûtsilem lékafisk m (Petasites hybridus), tuïebníkem jilmov m (Filipendula ulmaria) atd. V korytû potoka je ãastá zdro- Mokr stfiídavolist (Chrysosplenium alternifolium) je souãástí podrostu vlhké ol iny. tûpánovsk potok zaplavuje pfii povodni pobfieïní porosty svého meandrujícího toku. 3 Mihule potoãní (Lampetra planeri) má ve tûpánovském potoce stabilní populaci. jovka Fontinalis antipyretica a na prosvûtlen ch místech roste hvûzdo jarní (Callitriche palustris). Vzhledem k ãistotû toku je zde cenná algoflóra, hojná je napfi. fiasa Batrachospermum helmintosum. ZVÍ ENA Potok je díky ãisté vodû a stfiídání kamenit ch pefiejnat ch úsekû s tûnûmi s usazeninami detritu optimálním biotopem mihule potoãní (Lampetra planeri). Dále se v nûm vyskytují druhy ryb pstruhového pásma jako napfi. mfienka mramorovaná (Noemacheilus barbatulus), stfievle potoãní (Phoxinus phoxinus) avranka obecná (Cottus gobio), Ïije zde rak fiíãní (Astacus astacus) a vzácná jepice Paraleptophlebia cincta. V bfiehov ch porostech se udrïely zbytky lesní mûkk í fauny (Vertigo pusilla ãi Semilimax semilimax). Biotopem v znamn m pro obojïivelníky (mj. ãolek horsk Triturus alpestris, kuàka obecná Bombina bombina azelení skokani Rana synkl. esculenta) jsou tûàky v ol inû v nivû potoka. Pfiímo v korytû potoka zimují skokani hnûdí (Rana temporaria). V okolí Ïije je tûrka Ïivorodá (Zootoca vivipara) a na su ích místech i uïovka hladká (Coronella austriaca). Bfiehy poskytují prostor pro hnízdûní led- Àáãkovi fiíãnímu (Alcedo atthis), skorcovi vodnímu (Cinclus cinclus) a konipasovi horskému (Motacilla cinerea). Ze savcû zde Ïije rejsec ãern (Neomys rezervace tûpánovsk potok tûpánovsk potok od jeho kfiíïení se silnicí Trhov tûpánov Soutice k jeho soutoku se Sázavou, u dolního toku téï men í ãásti nivy. Stfiechov nad Sázavou, Soutice, Trhov tûpánov anomalus) a hrabo mokfiadní (Microtus agrestis). VYUÎITÍ Jen nûkteré pozemky v pfiírodní rezervaci jsou zemûdûlsky vyuïívány. Na tûchto luãních porostech je tfieba vylouãit aplikaci prûmyslov ch a tekut ch statkov ch hnojiv. Sportovní rybáfiství je v rezervaci omezeno (na dolní ãásti toku od ústí k pfiemostûní toku m V mûra: 9,0 ha Vyhlá eno: 993 Zachoval ekosystém vodního toku pstruhového pásma s v skytem fiady chránûn ch druhû, zejména mihule potoãní. dálnicí, je rybolov zakázán zcela, na zbylém úseku toku se nesmí vstupovat do jeho koryta). OhroÏení pro rezervaci pfiedstavuje moïné zneãi Èování potoka na horním toku ãi pfiítocích. BIBLIOGRAFIE 345, 35, 368, 369, 73, 07, 7, 78, 80, 9, 70, 84 MAPA ÚZEMÍ strana BN 0

12 Okres Bene ov památka Teletínsk lom Opu tûn mal jámovû-stûnov lûmek ve svahu na jiïním okraji osady Chlístov, 500 m v chodnû od Teletína. Teletín m V mûra: 0,09 ha Vyhlá eno: 977 Na styku stfiedoãeského plutonu a jílovského pásma jsou zde odkryty magmatické brekcie. GEOLOGIE Lokalita je tvofiena stûnami b valého lomu, kde se tûïilo kamenivo, mj. i na stavbu tûchovické pfiehrady. TûÏba byla ukonãena ve 40. letech 0. století. V ka stûny lomu je 5 0 m, ífika lomu m a délka 0 m. Hlavními horninov mi typy jsou biotitická Ïula, amfiboliticko-biotitick granodiorit a biotiticko-amfibolick kfiemenn diorit. Kfiemenn diorit je nejstar í a nejtmav í horninou. Po jeho utuhnutí sem vnikala pod tlakem hornina mlad í a svûtlej í. Tím do lo krozlámání kfiemenného dioritu a vzniku nejrûznûj ích barevn ch obrazcû na odkryt ch plochách. Svûtlá hornina má fluidální (proudovitou) texturu. V echny horniny byly pozdûji proniknuty aï 0 cm mocn mi Ïilami aplitû a pegmatitû. V jejich tûsném okolí se vytvofiily kontaktní zóny snûkter mi zajímav mi nerosty (pyrit, pyrohotin, epidot a dal í). V lomu samém se pûdy dosud nevytvofiily, v jeho blízkém okolí jsou skeletové pûdy na málo mocném pokryvu svahovin nebo eluvia. druhy obojïivelníkû (skokan hnûd Rana temporaria a ãolek obecn Triturus vulgaris), vzhledem k malé rozloze a zastínûní v ak tato lokalita nemá vût í v znam pro jejich reprodukci. Z plazû je odsud uvádûna uïovka hladká (Coronella austriaca). V nedalekém Velkém teletínském lomu hnízdí na skalní stûnû v r velk (Bubo bubo) a v depresích na dnû lomu se v letech s dostatkem atmosférick ch sráïek rozmno- Ïuje kromû v e uveden ch druhû obojïivelníkû i ãolek velk (Triturus cristatus), jehoï v skyt je v samotném chránûném území pravdûpodobn. VYUÎITÍ Vúzemí nelze jiï dále tûïit. NeÏádoucí je téï nadmûrn odbûr uïitkové vody z lomu a zneãi Èování lomu a okolí komunálním odpadem. POZNÁMKA V tûsné blízkosti pfiírodní památky byl otevfien asi dvacetkrát vût í lom, kde by tûïba mûla pokraãovat. Zde je motiv ochrany moïno na ménû zvûtral ch stûnách pozorovat lépe, neï v samotné pfiírodní památce. BIBLIOGRAFIE 68, 69, 88, 383, 583, 64, 803, 80, 04, 049, 07, 94, 54 KVùTENA Okraje lomu jsou zarostlé náletov mi dfievinami, napfi. bfiízou bûlokorou (Betula pendula). Îádné fytogeograficky ãi jinak v znamné druhy zde nebyly zji tûny. ZVÍ ENA Území není zoologicky pfiíli v znamné. V jezírku se vyskytují nûkteré bûïnûj í Teletínsk lom po ukonãení tûïby v raznû zarûstá. Letorosty pion rské borovice lesní (Pinus sylvestris). BN 33

13 GEOLOGIE Území se rozkládá v mûlkém údolí potoka s vysokou hladinou podzemní vody. PodloÏí tvofií migmatitické biotitické pararuly s vysok m obsahem tmavé slídy, které se hojnû vyskytují v nivû a hlínách v údolí. Vyvinuta je vlhká, místy podmáãená jílovito-písãitá pûda typu gleje. KVùTENA V zapojeném porostu ol í lepkav ch (Alnus glutinosa), které na trvale podmáãené pûdû tvofií tzv. chûdovité kofieny, je fiídce vtrou en jasan ztepil (Fraxinus excelsior), smrk ztepil (Picea abies), borovice lesní (Pinus sylvestris) a bfiíza bûlokorá (Betula pendula). Kefiové patro není vyvinuto. V okolí prameni È, protékajícího potûãku a na dal ích podmáãen ch místech je v jarním aspektu hojná bledule jarní (Leucojum vernum), mokr Blatouch bahenní (Caltha palustris) doprovází bleduli na nejvlhãích místech podél struïek. Bledule jarní (Leucojum vernum) tvofií ãasnû jarní aspekt mokfiadní ol iny, lemuje tûsnû okraje struïek a v vûry pramenû. stfiídavolist (Chrysosplenium alternifolium) ablatouch bahenní (Caltha palustris). Dále zde roste napfi. sasanka hajní (Anemonoides nemorosa), podbílek upinat (Lathraea squamaria), karda baïinná (Crepis paludosa), ostfiice fiídkoklasá (Carex remota), vrbina penízková (Lysimachia nummularia), violka bahenní (Viola palustris) apod. Na pfiilehlé mokfiadní louce proti proudu potûãku nad ol inou se v ochranném pásmu hojnû vyskytuje vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata). ZVÍ ENA V chránûném území a blízkém okolí byl provádûn podrobn prûzkum mot lû, bûhem kterého zde bylo zji tûno druhovû bohaté spoleãenstvo s nûkter mi vzácn mi druhy (mol Nemapogon clematellus, mûra ípovûnka ol ová Acronicta alni) typick mi pro ekosystémy ol in. V potûãku Ïije rak fiíãní (Astacus astacus). VYUÎITÍ Ve vlastním území se nepfiedpokládají lesnické zásahy. Ol ov porost zde zfiejmû vznikl pfiirozenû náletem na podmáãen ch lukách a pastvinách (dodnes je území vedeno jako nelesní pûda). Ochranáfiské snahy by se mûly soustfiedit pouze na minimalizaci vlivu lesnick ch zásahû v porostech mimo chránûné území. Cennou podmáãenou louãku v ochranném pásmu pfiírodní památky u potûãku nad ol inou je tfieba alespoà jedenkrát roãnû kosit. BIBLIOGRAFIE 0, 404, 57, 574, 64, 79, 70, 73, 94, 07, 9, 649, 68, 88 památka V ol ích Ol ina v nivû mûlkého údolí Uhádaného potoka,,8 km severov chodnû od Miliãína. Záhofií u Miliãína m V mûra: 3,98 ha Vyhlá eno: 97 Silnû podmáãená ol ina s protékajícím potûãkem a ãetn mi prameni ti s hojnou populací bledule jarní. 34 BN

14 Okres Bene ov Národní pfiírodní rezervace Ve Studeném Lesní komplex na levém údolním svahu Sázavy na severním úboãí Spáleného vrchu (459,0 m n. m.) mezi Samechovem a Dojetfiicemi. Samechov m V mûra: 30,3 ha, Vyhlá eno: 935 (dle návrhu na pfiehlá ení 4,044 ha) Rozsáhl celek zachoval ch buãin a doubrav, ãasto pralesovitého charakteru, s dostateãnou dynamikou pfiirozené obnovy a s vysokou druhovou diverzitou. GEOLOGIE Stfied chránûného území tvofií bene ovsk granodiorit, západní ãást metabazity, které jsou vlivem kontaktní metamorfózy migmatitizované aï do dioritového vzhledu, ve v chodní ãásti území vystupují biotitické pararuly moldanubika. Svahy jsou strmé, rozãlenûné hfibety a erozními r hami, jejich povrch je zãásti hlinit a zãásti se vyskytují volné i zazemnûné sutû s ojedinûl mi skalními v chozy. Pfievládají kyselé i nasycené kambizemû rûzné úïivnosti, místnû se vyskytují rankery spromûnliv m podílem skeletu. KVùTENA PfieváÏnou ãást lesû tvofií kvûtnaté buãiny (Tilio cordatae-fagetum). VÛdãí dfievinou je buk lesní (Fagus sylvatica), místy nalezneme vtrou enou jedli (Abies alba), která obãas i zmlazuje, dále na styku se suèov m lesem javor klen (Acer pseudoplatanus) a lípu velkolistou (Tilia platyphyllos). Kefiové patro je zde chudé, mûïeme zde nalézt vzácnû lísku obecnou (Corylus avellana), bez ãern (Sambucus nigra) a zimolez p fiit (Lonicera xylosteum). Bylinné patro je díky velkému zápoji stromového patra a velkému hromadûní nerozloïeného bukového opadu silnû potlaãeno. Roztrou enû (i kdyï v místech, kde dojde po pádu stromu k doãasnému uvolnûní prostoru, mohou mít aï 00% pokryvnost) se vyskytují druhy rostlin typické pro kvûtnaté buãiny, napfi. svízel vonn (Galium odoratum), baïanka vytrvalá (Mercurialis perennis), kopytník evropsk (Asarum europaeum), Ïindava evropská (Sanicula europaea), vraní oko ãtyfilisté (Paris quadrifolia), samorostlík klasnat (Actaea spicata), ãarovník pafiíïsk Pohled do kvûtnaté buãiny, která pfiechází na strm ch svazích do suèového lesa. Zemoun skalní (Aegopis verticillus), alpsko-dinársk prvek suèov ch lesû v tepl ch polohách pronikající podél Vltavy aï do stfiedních âech, kde má svou severní hranici. 3 Svízel vonn (Galium odoratum) je typick m druhem kvûtnaté buãiny. 3 BN 3 35

15 4 5 (Circaea lutetiana), vûsenka nachová (Prenanthes purpurea) atd. V ãasném jarním aspektu zde mûïeme najít na kamenitûj ích pûdách dymnivky (Corydalis sp.). Ve vrcholov ch partiích rezervace pfiechází (spí e v západní ãásti) kvûtnatá buãina do habrové doubravy (lesní typ buková doubrava lipnicová). Zde mûïeme mimo v e uvedené druhy nalézt jaterník trojlaloãn (Hepatica nobilis), plicník tmav (Pulmonaria obscura), hrachor jarní (Lathyrus vernus) apod. Na hfibetû v chodní ãásti rezervace, kde vystupují na povrch nev Ïivné horniny se nalézají bikové buãiny (Luzu- 4 âáp ãern (Ciconia nigra) vzácnû hnízdí v rozsáhl ch lesních komplexech. 5 Lysohlávka ãeská (Psilocybe bohemica), vâechách velmi vzácná lupenatá houba rostoucí ze zbytkû dfieva a vûtévek na zemi, vyznaãuje se modrozelen mi skvrnkami. lo-fagetum). Stromové patro zde kromû buku lesního a jedle bûlokoré tvofií i dub zimní (Quercus petraea). Kefiové patro zcela chybí. Bylinné patro je velmi chudé. Lipové javofiiny (Tilio-Acerion) rostou na sutích v strm ch ãástech rezervace, hluboce zafiíznut ch roklích apod. Pfievládá v nich javor klen (Acer pseudoplatanus), buk lesní (Fagus sylvatica), habr obecn (Carpinus betulus), lípa malolistá (Tilia cordata), lípa velkolistá (Tilia platyphyllos) a jilm horsk (Ulmus glabra). Kefiové patro tvofií pfiedev ím bez ãern (Sambucus nigra) a srstka angre t (Ribes uva-crispa). V bylinném patfie zde mûïeme mj. spatfiit udatnu lesní (Aruncus vulgaris). Na malé ãásti rezervace v západní ãásti na svahu klesajícím k trati jsou vyvinuty kyselé dubohabfiiny. Stromové patro v nich tvofií habr, dub zimní a dub letní, bfiíza bûlokorá. Kefiové patro líska obecná, jefiáb ptaãí a kefiové exempláfie a nálety habru a bfiízy bûlokoré. Zajímav je smrkov porost v ochranném pásmu v severov chodní ãásti území. Je povaïován za pûvodní posázavsk ekotyp smrku. Celé území je mimofiádnû v znamné mykologicky; je to bohaté nalezi tû hlavnû dfievních druhû hub. Z tvrdohub se tam vyskytuje ve stfiedních âechách velmi vzácná dfievní bolinka ãernohnûdá (Camarops tubulina), která je indikátorem pfiirozené vegetace, a vzácn dfievomor ChestersÛv (Nemania chestersii), z vfieckov trusn ch dále vzácná mozkovka rosolovitá (Ascotremella faginea), ze stopkov trusn ch vzácná rosolovkovitá houba ãernorosol bíl (Exidia thuretiana) a choro Ûm podobná vzácná pórovka edá (Aporpium caryae), z lupenat ch velmi vzácn dfievní houïovec medvûdí (Lentinellus ursinus) ahouïovec vûjífikovit (L. flabelliformis), dále vzácná upinovka jeïatá (Pholiota squarrosoides), lysohlávka ãeská (Psilocybe bohemica), z pozemních ve stfiedních âechách vzácná helmovka afránová (Mycena crocata) aj. Z nelupenat ch hub se tam vyskytuje korálovec bukov (Hericium clathroides). Bylo zde nalezeno kolem 90 druhû hub. Pfievládají druhy lignikolní, následují saprotrofní a ektomykorhizní. V rezervaci roste pomûrnû znaãné mnoïství podhorsk ch a horsk ch druhû hub. Je to dáno celkov m mezoklimatem území (pfieváïnû severní expozice fiíãního vlhkého údolí, velk sklon svahu a ãlenitost terénu). ZVÍ ENA Hodnotné je spoleãenstvo bezobratl ch listnat ch lesû, zejména xylofágních broukû (napfi. roháãci Sinodendron cylindricum a Platycerus caraboides) a mot lû vázan ch sv m v vojem na listnaté stromy (martináãek bukov Aglia tau, hfibetozubec tmavoúhl Drymonia obliterata). Zdej í spoleãenstvo mûkk Û je vynikající ukázkou pûvodní fauny lesnatého údolí Sázavy. V zastínûn ch sutích Ïije plï Aegopis verticillus, kter se zde vyskytuje na severní hranici svého areálu roz ífiení. Z obratlovcû zde byl zaznamenán mlok skvrnit (Salamandra salamandra), druhovû bohatá lesní avifauna (datel ãern Dryocopus martius, nedaleko hnízdící v r velk Bubo bubo, v znamné je hnízdûní ãápa ãerného Ciconia nigra), ze savcû hrabo ík podzemní (Microtus subterraneus). VYUÎITÍ Dlouhodob m cílem hospodafiení v okrajov ch hospodáfisky ovlivnûn ch porostech s pozmûnûnou druhovou skladbou je jejich postupná pfiemûna na pfiírodû blízk stav s vyuïitím pfiirozené obnovy. Vût inu území rezervace (listnaté porosty) je moïno ponechat samovolnému v voji. Ve v chodní ãásti rezervace je tfieba omezit získávání odpadového dfieva z chránûného území místními chatafii. POZNÁMKA V roce 96 bylo pfii provûrce tohoto chránûného území navrïeno jeho roz- ífiení a vyhlá ení ochranného pásma. BIBLIOGRAFIE 64, 70, 73, 845, 049, 07, 85, 94, 7, 73, 99, 300, 30, 70, 85, BN 4

16 Okres Bene ov památka Vlãí rokle Niva potoka Vlãín a pfiilehlé svahy masivu Vlãí jámy (433,5 m n. m.), km na sever od Proseãnice. Krhanice GEOLOGIE Rokle, jejíï podklad tvofií biotiticko-amfibolitick granodiorit stfiedoãeského plutonu, se strmû svaïuje. Balvany vytváfiejí ãetná kamenná mofie. Vyvinuty jsou kambizemû eutrické s rankery ,5 m V mûra: 5,5 ha Vyhlá eno: 990 památka byla zfiízena k ochranû geomorfologicky pozoruhodné, buãinou porostlé rokle zaplnûné nahlouãen mi balvany, aï nûkolik metrû velk mi. KVùTENA Jde o starou svahovou buãinu (Luzulo-Fagion) ve stinné a chladné poloze s velmi chud m bylinn m podrostem, v níï zcela pfievládá bika bûlavá (Luzula luzuloides). Místy se uplatàuje i tfitina rákosovitá (Calamagrostis arundinacea), jen roztrou enû jestfiábník zední (Hieracium murorum), konvalinka vonná (Convallaria majalis), borûvka ãerná (Vaccinium myrtillus), pstroãek dvoulist (Maianthemum bifolium) a kapraì samec (Dryopteris filix-mas). Kefiové patro v buãinû víceménû chybí. Na jiïním svahu jsou bukové porosty naru ené tûïbou a mlad mi v sadbami cizorod ch dfievin (borovice, modfiín, smrk ten je i v náletu). Bohat- í vegetace je na dnû rokle podél bfiehû potûãku, kde je vtrou en habr obecn (Carpinus betulus) a lípa malolistá (Tilia cordata) a kde se vyskytují i ponûkud nároãnûj í druhy jako os- tfiice lesní (Carex sylvatica), o. fiídkoklasá (C. remota), sasanka hajní (Anemonoides nemorosa), vûsenka nachová (Prenanthes purpurea), violka lesní (Viola reichenbachiana), p eníãko rozkladité (Milium effusum), bukovník kapraìovit (Gymnocarpium dryopteris), svízel vonn (Galium odoratum), strdivka nicí (Melica nutans), zbûhovec plaziv (Ajuga reptans) a ãarovník pafiíïsk (Circaea lutetiana). ZVÍ ENA Pro území je charakteristická klimatická inverze, díky níï se na dnû rokle udrïely nûkteré horské druhy bezobratl ch, napfi. plï Discus ruderatus. V odumírajících bucích se vyvíjejí nûkteré xylofágní druhy hmyzu (napfi. roháãek Sinodendron cylindricum). PÛdní zvífiena odpovídá oligotrofnímu prostfiedí. VYUÎITÍ Vúzemí rostou buãiny pozoruhodné sv m stáfiím (aï 00 let) a mohutností. Na vlhãích místech dochází k jejich pfiirozenému zmlazování. Na v slunn ch, snáze pfiístupn ch stráních se skalními v chozy byl v minulosti moïn pfievod na hospodáfiské lesy s ãast m bukem, dubem a borovicí. V okrajov ch partiích jsou pûstovány i mlaziny borovice lesní. Dlouhodob m cílem hospodafiení v lesních porostech je postupná pfiemûna porostû v nûkter ch okrajov ch ãástech na stav blízk pûvodní druhové skladbû s vyuïitím místních dfievin pro obnovu. Ochrana lokality spoãívá pfiedev ím v pfiísné ochranû starého bukového porostu a jeho pfiirozeného zmlazení. BIBLIOGRAFIE 68, 049, 07, 95, 7, 37 MAPA ÚZEMÍ strana 43 Balvanité kamenné mofie fiídce zarûstá biková buãina. BorÛvka ãerná (Vaccinium myrtillus) ukazuje na Ïivinami chudé pûdy v bikové buãinû. 3 Aksamítka plochá (Causa holosericea) je plï Ïijící v sutích i silnû oligotrofních. 3 BN 5 37

17 park DÏbány-Îebrák Byl vyhlá en roku 996 Okresním úfiadem Bene ov orozloze 4 98 ha. park zaujímá území trojúhelníkovitého tvaru mezi Voticemi, Jankovem a Oubûnicemi s v bûïkem k severu do lesního komplexu, v nûmï vyniká vrch Îebrák (585, m n. m.). Jde o ãást Miliãínské vrchoviny na rozvodí mezi Konopi Èsk m potokem a Blanicí, jejímï nejvy ím bodem je hfibet DÏbánÛ s kótou 688, m n. m. Horninov podklad rozsáhlej í jiïní ãásti tvofií granodiority i kyselé Ïuly, které na severu stfiídají kyselé ortoruly. Pfii jihozápadním okraji vystupují u Votic pararuly s vloïkou vápencû. Území má zejména pfii pohledu od západu v raznû vrchovinn ráz dan relativním v kov m rozdílem m od Konopi Èského potoka po jednotlivé vrcholy. V raznû ãlenité a pomûrnû prudké jsou zejména srázy pod obcí Kali tû, rozãlenûné v razn - Ze svûïích luk na irokám hzfibetu DÏbánu se otevírají daleké v hledy do pahorkatin na stfiedoãeském plutonu. 38 BN 6

18 Okres Bene ov mi údolními záfiezy krátk ch pfiítokû Konopi Èského potoka. RovnûÏ DÏbány spadají prudk m svahem smûrem k Jankovu. PÛvodní vegetaci parku kdysi tvofiily kyselé doubravy v niï ích a kyselé buãiny ve vy ích polohách. Bohat í typy kvûtnat ch buãin zabíraly jen malé plochy. V souãasné dobû se z této pûvodní vegetace zachovaly jen men í zbytky v nesouvisl ch lesních okrscích, kde jinak pfievládají jehliãnaté monokultury. Stfiedem parku od severu k jihu vede silnice spojující obce Jifiín, Kali tû a Budenín, které leïí v odlesnûné hfibetní ãásti. Z uvedené silnice a okolních luk, jakoï i z nûkter ch skalnat ch vrcholû, zejména Îebráku a DÏbánÛ jsou daleké v hledy, pfiedev ím smûrem na západ. Hlavní hodnotou parku je nenaru ená venkovská krajina, v níï se stfiídají pole, louky, malé obce a lesy v pestrém sledu ve vrchovinném prostfiedí, v oblasti irokého hfibetu, kter v raznû pfievy uje okolní krajinu. Pfiední nohy drav ch roupcû (Asilidae) jsou pfiizpûsobeny k uchvácení kofiisti. BN 7 39

19 park Jistebnická vrchovina Byl vyhlá en v roce 996 Okresním úfiadem Bene ov na rozloze ha. park stfiední velikosti leïí pfii jiïní hranici okresu Bene ov, která omezuje park z jihu a probíhá zhruba v rozvodní oblasti hfibetu âertova bfiemene. Na západû sahá území parku k Nov m DvorÛm, na v chodû k âervenému Újezdu a severní hranice dosahuje k Prãicím. Podkladem celé oblasti jsou granitoidy stfiedoãeského plutonu, pfiedev ím melanokratní granodiority aï syenodiority typu âertovo bfiemeno, ménû kyselé Ïuly v irokém údolí Martinického potoka. Krajinu parku charakterizuje masiv âertova bfiemene, dosahující nadmofisk ch v ek pfies 700 m vrcholy Javorová skála (7,6 m) a âertovo bfiemeno (75,3 m), kter tvofií jak si amfiteátr, tyãící se z jihu nad mnohem niï í kotlinu, v níï leïí dvojmûstí Sedlec-Prãice v nadmofiské v ce kolem 400 m. âlenitost terénu, kter má v raznû vrchovinn ráz, podmiàují ãetná údolí pfiítokû Sedleckého potoka. Na vysok ch, místy strm ch svazích obrácen ch k severu se táhne souvisl pás lesû jako malebn vûnec, dodávající tomuto území osobit pûvab. NiÏ í polohy pfiedstavují pestrou mozaiku polí, luk, men ích lesû a obcí. Území zpestfiují i ãetné skalní v chozy a tvary podmínûné charakteristick m zvûtráváním Ïulového podkladu skalky, Ïokovité balvany a balvanové proudy. Masiv âertova bfiemene tvofií v znaãn ostrov podhorské kvûteny i zvífieny s nûkter mi montánními prvky. UplatÀují se zde buãiny, zachované v fiadû zbytkov ch porostû, a to jak kyselé (Luzulo- -Fagetum), tak kvûtnaté (Tilio cordatae-fagetum), pfiecházející místy do suèov ch lesû jako na prudkém severním srázu Javorové skály. AÏ sem zasahuje v skyt alpského prvku dfiípatky horské (Soldanella montana), která sem pronikla od jihu. Z jin ch horsk ch prvkû zaslouïí zmínky v skyt plïe závornatky kfiíïaté (Clausilia cruciata), která jinak Ïije hlavnû v ãesk ch pohraniãních horách. V ude na pfiíhodn ch místech zastihneme rejsce ãerného (Neomys anomalus), hrabo e mokfiadního (Microtus agrestis) i hrabo íka podzemního (Microtus subterraneus). Na hfibetû âertova bfiemene se místy vyskytují i drobná ra elini tû. Území má vysokou krajináfiskou hodnotu, která ho pfiímo pfiedurãuje k rekreaãnímu vyuïití, to by v ak nemûlo b t na úkor jeho dosud ãisté a pomûrnû zachovalé krajiny. Celkov pohled na krajinu Jistebnické vrchoviny. 40 BN 8

20 Okres Bene ov K EâOVICK POTOK STR. 5 GRYBLA STR. 4 NA OSTROVù STR. 6 BN 9 4

21 TùPÁNOVSK POTOK STR. 3 4 BN 30

22 Okres Bene ov VLâÍ ROKLE STR. 37 NA ST ÍBRNÉ STR. 7 ROUDN STR. 9 RYBNÍâEK U STUDENÉHO STR. 30 BN 3 43

23 PODHRÁZSK RYBNÍK STR. 8 RYBNÍK LOU OV STR BN 3

24 Okres Bene ov Památné stromy. Lípa malolistá, k. ú. Arno tovice, osada Durdice, p. ã. 50/7, v severní ãásti obce. Strom je rozlomen v pûli. O: 447 cm, Vs: m, S: 350 let.. Lípa malolistá, k. ú. Bene ov u Prahy, osada Pomûnice, p. ã. 440, po pravé stranû lesní cesty do lesa TuÏinky, poblíï místa jejího odboãení ze státní silnice Bene ov Praha. PÛvodnû dva stromy u kapliãky sv. Jana Nepomuckého. O: 464 cm, Vs: 8 m, S: 300 let. 3. Lípa malolistá, stromofiadí 88 stromû, jírovec maìal, trnovník akát, k. ú. Bolina, p. ã. 007/4, 007/, 007/3, k. ú. Vla im, p. ã. 550, ploch vrchol kopce asi km od Vla imi, známé poutní místo Loreta, stromy rostou v sedmi pravidelnû rozmístûn ch fiadách. O: cm, Vs: prûmûrnû m, S: rûzné, nejstar í stromy asi 50 let. 4. Lípa malolistá, skupina stromû, k. ú. âechtice, p. ã. 055, za obcí, u kfiíïku po levé stranû silnice do Vla imi. O: 333, 3 cm, Vs: 8 m, S: asi 00 let. 5. Dub letní, skupina 6 stromû, k. ú. âerãany, p. ã. 40/,399, u hájenky vlevo od silnice na Sobûhrdy. Zbytek pûvodního porostu na hrázi rybníka. O: 346, 380, 43, 436, 437, 448 cm, Vs: 5 m, S: 00 let. 6. Dub letní, k. ú. âerné Budy, p. ã. 833/, hráz b valého rybníka, okraj louky Votoãnice v blízkosti bfiehového porostu vrb. O: 45 cm, Vs: 30 m, S: 50 let. 7. Lípa malolistá, k. ú. âerné Budy, p. ã. 599, u domu ã. p. 84 na úpatí svahu porostlého náletem. O: 346 cm, Vs: 30 m, S: 00 let. 8. Lípa malolistá, skupina 3 stromû, k. ú. âerné Budy, p. ã. 53, v ohybu Sázavy (prav bfieh), 00 m vpravo od silniãního mostu (ve smûru od obce Sázava), v blízkosti lávky pro pû í. O: cm, Vs: m, S: 50 let. 9. Jírovec maìal, k. ú. âerniãí, p. ã. 9/, zahrada u usedlosti na v chodním okraji RÛÏkov ch Lhotic. O: 46 cm, Vs: m, S: asi 50 let. 0. Dub letní, k. ú. âesk ternberk, osada âejkovice, p. ã. 0/, na vyv eninû uprostfied louky, 0 m od Sázavy, 400 m severnû od âejkovic. O: 74 cm (0,5 m od zemû) ve v i 75 cm se dûlí ve tfii samostatné kmeny o obvodech 90, 305, 369 cm, Vs: 0 m, S: 00 let.. Lípa malolistá, k. ú. âtyfikoly, p. ã. 758/, 770/, u silniãního propustku u fieky Sázavy, v blízkosti domu ã. p. 89 a chaty ã. 5. O: 360 cm, Vs: 5 m, S: 50 let.. Lípa malolistá, skupina 4 stromû, k. ú. âtyfikoly, p. ã. 84, u kfiíïku pfii severním okraji osady Javorník v blízkosti fieky Sázavy a mostku pfies do ní se vlévající potûãek. O: 00, 4, 00, 56 cm, Vs: 0 m, S: 00 let. 3. Jasan ztepil, k. ú. Dolní Kralovice, p. ã. 697, v zahradû u zámeãku VraÏdovy Lhotice. Pod stromem je pr pohfiben zakladatel Lhotic rytífi VraÏda. O: 587 cm, Vs: 5 m, S: 400 let. 4. Smrk ztepil, k. ú. DrahÀovice, boãní údolí prvního pravostranného pfiítoku Kfie ického potoka, 00 m od soutoku u lesní cesty. V bûrov strom ã. 7. O: 348 cm, Vs: 35 m, S: 00 let. 5. Dub letní, k. ú. Jezero, p. ã. 907, zahrada u ã. p. 7 na jiïním okraji obce Vûfiice, vpravo od silnice od StfiíÏkova. Rodov strom imkû z Vûfiic. O: 370 cm, Vs: 30 m, S: 57 let. 6. Jilm vaz, k. ú. Lí no, p. ã. 480, v blízkosti ã. p. 36 v obci Mokrá Lhota, na vrcholu zídky vlevo od hlavní komunikace od Lí - na. O: 75 cm, Vs: 0 m, S: asi 00 let. 7. Dub letní, k. ú. Martinice u Votic, p. ã. 576, na mírném svahu ve stfiedu obce Nezdice, v blízkosti statku ã. p. 5. O: 360 cm, Vs: 0 m, S: asi 50 let. 8. Dub letní, dva soliterní stromy, k. ú. Mûchnov, p. ã. 9/5, 9/, po pravé stranû silnice Divi ov ternov (jeden u dálnice, druh za samotou). O: 477, 539 cm, Vs: 9, 8 m, S: 350 let. 9. Lípa malolistá, k. ú. Naãeradec, p. ã. 454, v areálu dûtského v chovného ústavu (b val zámek) na jiïní louce. O: 450 cm, Vs: 5 m, S: let. a Dva duby letní, k. ú. Mûchnov. BN 33 45

25 Javor klen k. ú. Nesvaãily, p. ã. 45, u vnûj í strany hfibitovní zdi, 5 m severnû od kostela v Nesvaãilech. O: 58 cm, Vs: 0 m, S: asi 00 let.. Lípa velkolistá, zv. Kaplífiova, k. ú. Neustupov, p. ã. 476/, 476/4, nádvofií zámku u hlavní brány, nejvût í lípa na okrese, jméno získala podle Ka para Kaplífie ze Sulevic, kter se pod ní podle povûsti louãil se sv mi poddan mi v roce 6 neï odjel do Prahy, kde byl pak spolu s ostatními pány popraven na Staromûstském námûstí. V té dobû mu bylo témûfi osmdesát let. O: 749 cm, Vs: 8 m, S: 550 let.. Dub letní, dvû solitery a skupina 5 stromû, k. ú. Neveklov, osada Tloskov p. ã. 98, 845/, 845/, soliterní duby u cesty za hospodáfisk mi staveními zámku, skupina v fiadû na hrázi b valého rybníka v lukách za západní zdí b valé tloskovické ba- Ïantnice. O: 565, 393 (solitery), 475, 66, 6, 468, 68 cm, Vs: 0 (solitery), 8 m, S: 450 let. 3. Lípa malolistá, k. ú. Olbramovice u Votic, osada Mûsteãko, p. ã. 6, 63, u cesty (b valá zemská linecká stezka) u Kramperovaml na ã. p.. O: 56 cm, Vs: 8 m, S: 450 let. 4. Lípa malolistá, k. ú. Popovice u Bene ova, osada Mladovice, p. ã. 48, pfied vraty b valého dvora ã. p. 6, severozápadnû od vsi. O: 507 cm, Vs: 30 m, S: 400 let. 5. Lípa malolistá, k. ú. Postupice, p. ã. 07/, pfii severní stranû kostela na b valém hfibitûvku na návsi. O: 600 cm, Vs: 5 m, S: 300 let. 6. Borovice tûïká, k. ú. Py ely, p. ã. 875/, zahrada domu ã. p. 0, ul. Na ohradû. O: 76 cm, Vs: 8 m, S: 00 let. 7. Sekvojovec obrovsk (Sequoiadendron giganteum), skupina stromû, k. ú. Ratmûfiice, p. ã. /, dominanty zámeckého parku. O: 49, 504 cm, Vs: 40 m, S: 50 let. 8. Dub letní, k. ú. Samechov, p. ã. 93/3, u myslivny Vestec po pravé stranû u cesty ze Samechova na Vodslivy. O: 363 cm, Vs: 5 m, S: 00 let. 9. Dub letní, stromofiadí 5 stromû, k. ú. Sázava, p. ã. 604/, 600 m na jihozápad od dvora Sedli tû, podél lesní cesty, okraj smrkového porostu. O: cm, Vs: 0 m, S: 70 let. 30. Lípa malolistá, k. ú. Sázava, p. ã. 478, v lokalitû Na Kácku, za areálem skláren Kavalier, mezi bytov mi domy, asi 50 m od fieky Sázavy. O: 375 cm, Vs: 8 m, S: 80 let. 3. Lípa malolistá, skupina stromû, k. ú. Sázava, p. ã. 3/, na svahu po stranách kaple sv. KfiíÏe, za Ïelezniãním pfiejezdem smûrem od Mûstského úfiadu na Bûlokozly. O: 87, 333 cm, Vs: 0 m, S: 50 let. 3. Dub letní, skupina stromû, k. ú. Skalice u Bene ova, osada Pecínov, p. ã. 938, levá strana silnice Lí no Budkov, 00 m jiïnû od dvora Pecínov. O: 538, 479 cm, Vs: m, S: 450 let. 33. Lípa malolistá, k. ú. Soutice, p. ã. 6, severní okraj obce, na rozcestí silnice do âern e a cesty ke statku naproti so e sv. Anny. O: 570 cm, Vs: 0 m, S: 300 let. 34. Javor mléã, k. ú. Tfiemo nice, p. ã. 50, v zahradû domu ã. p., po pravé stranû hlavní komunikace od Divi ova. O: 347 cm, Vs: 3 m, S: 00 let. 35. Dub letní, k. ú. Vla im, p. ã. 9, levá strana cesty z Vla imi ke statku âechov (cesta odboãuje vlevo ze silnice na Pavlovice). O: 585 cm, Vs: 4 m, S: asi 500 let. 36. Jilm vaz, k. ú. Vla im, p. ã. 47/, u silnice ke zku ební stfielnici Zbrojovky u âervené vûïe (b valá vyhlídková vûï ze 7. století). O: 344 cm, Vs: m, S: let. 37. Lípa malolistá, k. ú. Vla im, p. ã. 454, pfied vstupem do Doma ínské zámecké brány. O: 440 cm, Vs: 4 m, S: let. 38. Dub letní, k. ú. Vojkov u Votic, p. ã. 97, u cesty odboãující vlevo ze silnice Votice Pfiíbram za Vojkovem smûr Sedlãany u kapliãky. O: 648 cm, Vs: 9 m, S: 300 let. 39. Lípa malolistá, k. ú. Vojkov u Votic, p. ã. 87, severnû od silnice Votice Pfiíbram, asi km od Vojkova smûr Vrchotovy Janovice. O: 340 cm, Vs: 8 m, S: 50 let. 40. Jasan ztepil, k. ú. Votice, p. ã. 99/, v severním rohu zahrady u domu ã. p. 4 v Horní ulici. O: 85 cm, Vs: 8 m, S: asi 80 let. 4. Lípa malolistá, skupina 4 stromû, k. ú. Vysok Újezd, osada Vûtrov, p. ã. 463/, proti domu ã. p. 7, u kfiíïku. O: 65, 75, 07, 4 cm, Vs: 30 m, S: 50 let. 4. Lípa malolistá, k. ú. Zdislavice u Vla imi, p. ã. 3/, zahrada domu ã. p. 35. O: 356 cm, Vs: 9 m, S: 00 let. 43. Jalovec obecn, k. ú. Zvûstov, osada Ondfiejovec, p. ã. 988, asi 300 m západnû od osady Ondfiejovec na pastvinû u cesty. O: 73 cm, Vs: 9 m, S: 00 let. 3 4 Dva duby ze skupiny pûti stromû k. ú. Tlaskov. Jalovec obecn, k. ú. Zvûstov. 46 BN 34