Nad Berankou. Brnûnsko C M Y K

Transkript

1 6-08_BK_uzemi :00 Stránka 6 Zbytek vrásové struktury zdej- ích rul na okraji skalního srubu. Ploník jalovcov (Polytrichum juniperinum) spoleãnû s dal ími druhy mechorostû pokr vají úpatí skal. GEOLOGIE Úzk hfibítek zvan Na Skalách je tvofien porfyroblastick mi muskovitick mi aï sericiticko-muskovitick mi rulami bíte ské skupiny, které na nûm vystupují v nízk ch mrazov ch srubech a jako zarostlé balvanité sutû. Na sever hfibítek vybíhá skalnatou rozsochou do údolí Hodonínky, na které lze spatfiit celou fiadu skalních tvarû. Nad asfaltovanou lesní silnicí na hfibetu se tyãí srub vysok 5, m a pod ním stupàovit mrazov srub vysok 9,8 m. Pfii úpatí má abri hluboké,6 m. Pod silnicí je skalní hradba Nad Hájenkou iroká,6 m. Skalní hradba je na západû omezená svisl m srubem vysok m 5 m a vyuïívan m horolezci jako cviãná skála. Na Pfiírodní památka Nad Berankou Úzk hfibet smûru SZ JV a pfiilehl strm lev svah hluboko zafiíznutého údolí fiíãky Hodonínky v S kofiské hornatinû, km jihojihozápadnû od Hodonína. Katastrální území: âernovice u Kun tátu Nadmofiská v ka: m V mûra: 3,00 ha Vyhlá eno: 997 Geomorfologicky cenná lokalita s ukázkami mrazového zvûtrávání bíte sk ch rul. SuÈové listnaté porosty s pestrou dfievinnou skladbou a druhovû bohat m bylinn m podrostem jsou diferencovány do nûkolika typû v závislosti na substrátu amezoklimatick ch podmínkách. 6 BK 66

2 6-08_BK_uzemi :00 Stránka 63 Okres Blansko 3 vrcholu hradby lze najít vrásy, exfoliaãní tvary a malé skalní okno. Odlouãené exfoliaãní slupky rozmûrû kolem,4,8 m a tlusté 0,4 m se nacházejí i na svahu pod skalní hradbou. Na pfiíkrém svahu Hodonínky jsou nivaãní sníïeniny s vybíhajícími balvanov mi proudy. Rula je rozpukána systémem horizontálních a vertikálních puklin, které jsou roz ífieny mrazov m zvûtráváním. Reprezentativní pûdu území pfiedstavuje kambizem dystrická (rankerová). Na skalních v chozech a jejich okolí se vytvofiily rankery (ranker kambick a typick ) se zanedbateln mi okrsky litozemû typické. KVùTENA Ve stromovém patfie zdej ích suèov ch lesû pfievládá jasan ztepil (Fraxinus excelsior), místy buk lesní (Fagus sylvatica), vtrou enû aï hojnû zde dále rostou javor klen (Acer pseudoplatanus), j. mléã (A. platanoides), lípa velkolistá (Tilia platyphyllos) a jilm horsk (Ulmus glabra). Charakter jejich podrostu se mûní podle ekologick ch podmínek stanovi tû. V chladnûj ích polohách se vyskytuje regionálnû ohroïen zimolez ãern (Lonicera nigra), l kovec jedovat (Daphne mezereum) arybíz alpínsk (Ribes alpinum), spolu s kyãelnicí devítilistou (Dentaria enneaphyllos), baïankou vytrvalou (Mercurialis perennis), kostfiavou lesní (Festuca altissima), váleãkou lesní (Brachypodium sylvaticum), jeãmenkou lesní (Hordelymus europaeus), samorostlíkem klasnat m (Actaea spicata), kokofiíkem mnohokvût m (Polygonatum multiflorum), prvosenkou vy í (Primula elatior), vraním okem ãtyfilist m (Paris quadrifolia), hluchavkou skvrnitou (Lamium maculatum), net kavkou nedûtklivou (Impatiens noli-tangere), kapradí samcem (Dryopteris filix-mas) a k. rozloïenou (D. dilatata). V horní teplej í ãásti skalnatého hfibetu, kde má podrost spí e hájov charakter, tvofií kefiové patro hloh obecn (Crataegus laevigata), zimolez obyãejn (Lonicera xylosteum) a brslen bradaviãnat (Euonymus verrucosus). Souãástí bylinného patra jsou vedle lipnice hajní (Poa nemoralis) a strdivky jednokvûté (Melica uniflora) ipr- vosenka jarní (Primula veris), zvonek broskvoàolist (Cam- panula persicifolia), plicník tmav (Pulmonaria obscura), kopytník evropsk (Asarum europaeum), z ohroïen ch druhû pak napfi. hofiec brvit (Gentianopsis ciliata) a zvlá tû chránûn vemeník dvoulist (Platanthera bifolia). Ve skalních puklinách roste sleziník ãerven (Asplenium trichomanes), puch finík kfiehk (Cystopteris fragilis), osladiã obecn (Polypodium vulgare), kapraì samec a srstka angre t (Ribes uva- -crispa). Na úpatí skal se rozvíjí mechová vegetace, jejímï charakteristick m reprezentantem je ploník jalovcov (Polytrichum juniperinum). ZVÍ ENA Kromû bûïn ch lesních druhû hmyzu zde bylo zji tûno nûkolik prûvodcû buãin, napfi. bekynû ãerné L (Arctornis l-nigrum), martináãek bukov (Aglia tau), srpokfiídlec bukov (Watsonalla cultraria) arûznoroïec vrbov (Alcis repandata), a suèov ch lesû, napfi. píìalka vestková (Eulithis prunata) a edokfiídlec javorov (Nothocasis sertata). ZbroukÛ zde Ïije napfi. stfievlík nepravideln (Carabus irregularis). Z ptákû tu hnízdí napfi. strakapoud velk (Dendrocopos major), brhlík lesní (Sitta europaea) a budníãek lesní (Phylloscopus sibilatrix). LESNICTVÍ Lesní spoleãenstva 4. bukového a 5. jedlobukového vegetaãního stupnû zde mají obdobnû jako na jin ch místech údolí Hodonínky inverzní rozloïení. Porosty na skalnat ch plochách jsou ponechány pfiirozenému v voji, na ménû extrémních stanovi tích se poãítá s plynulou obnovou pfiirozeného suèového lesa. Pfii okrajích lokality je do lesû vtrou en umûle zaveden smrk ztepil. Kromû buku zde listnaté dfieviny dobfie zmlazují, zejména jasan a jilm. BIBLIOGRAFIE 586 MAPA ÚZEMÍ strana 00 3 Balvanové mofie pod skalisky je porostlé habrov m a bukov m lesem. 4 Píìalka vestková (Eulithis prunata) je typick m druhem stinn ch vlhãích lesû. 4 BK 67 63

3 6-08_BK_uzemi :00 Stránka 64 GEOLOGIE PP zabírá úzk hfibítek smûru ZJZ VSV a pfiilehl pfiíkr lev svah hluboko zafiíznutého údolí potoka Besének v S kofiské hornatinû. Skalní podloïí tvofií krystalické vápence, kolem ní drobnozrnné biotitické a dvojslídné ruly ole - nické skupiny moravika svratecké klenby. Svahoviny vápencû pokr vá rendzina typická (litická), kterou obklopují kyselé hnûdé pûdy (kambizem typická, varieta kyselá a kambizem dystrická). KVùTENA Pfievládá porost borovice lesní (Pinus sylvestris) s ojedinûlou pfiímûsí dubu zimního (Quercus petraea), kefiové patro v nûm tvofií zimolez oby- Pfies pomûrnû irokou ekologickou amplitudu a znaãné v kové roz ífiení patfií u nás orlíãek obecn (Aquilegia vulgaris) k vzácnûj ím druhûm. V ãerveném seznamu figuruje mezi ohroïen mi druhy. Okrotice dlouholistá (Cephalanthera longifolia) je fiazena mezi ohroïené druhy na í flóry. 3 Smí en les s pestr m bylinn m podrostem v PP Padûlky. ãejn (Lonicera xylosteum), fie- etlák poãistiv (Rhamnus cathartica), líska obecná (Corylus avellana) a jalovec obecn (Juniperus communis). Na severním svahu roste smrkov les s ojedinûlou pfiímûsí buku lesního (Fagus sylvatica). V mal ch populacích se vyskytují zvlá tû chránûné druhy stfievíãník pantoflíãek (Cypripedium calceolus), vemeník dvoulist (Platanthera bifolia) a okrotice dlouholistá (Cephalanthera longifolia). V podrostu borovic patfií k nejãastûj ím druhûm sasanka lesní (Anemone sylvestris) aorlíãek obecn (Aquilegia vulgaris). Z ostatních teplomiln ch druhû jsou pfii okrajích hojnû zastoupeny voskovka men- í (Cerinthe minor), krvavec men í (Sanguisorba minor),váleãka prapofiitá (Brachypodium pinnatum), alvûj pfieslenitá (Salvia verticillata), tolita lékafiská (Vincetoxicum hirundinaria), kozinec sladkolist (Astragalus glycyphyllos), devaterník velkokvût tmav (Helianthemum grandiflorum subsp. obscurum), oman vrbolist (Inula salicina), violka srstnatá (Viola hirta), klinopád obecn (Clinopodium vulgare), ostfiice prstnatá (Carex digitata), pry ec Pfiírodní památka Padûlky Úzk zalesnûn hfibítek a pfiíkr lev svah hlubokého údolí potoka Besének v S kofiské hornatinû, 600 m severozápadnû od obce Strhafie. Katastrální území: Strhafie chvojka (Tithymalus cyparissias), jetel alpínsk (Trifolium alpestre), zbûhovec lesní (Ajuga genevensis), vítod chocholat (Polygala comosa), divizna jiïní rakouská (Verbascum chaixii subsp. austriacum) aj. ZVÍ ENA Z mot lû byl pozorován okáã voàavkov (Brintesia circe), perleèovec stfiíbropásek (Argynnis paphia), hnûdásek jitrocelov (Melitaea athalia) apí- ìalka borovicová (Thera firmata). Z ptákû zde hnízdí bûïné Nadmofiská v ka: m V mûra:,330 ha Vyhlá eno: 997 Území na vápencovém podloïí, které podmiàuje v skyt nûkolika druhû teplomiln ch kalcifilních druhû ve vy í nadmofiské v ce. Pfiírodní památku tvofií dvû temena iroce klenutého hfibetu, oddûlená mûlk m sedlem. lesní druhy, jako jsou pûnkava obecná (Fringilla coelebs), pûnice ãernohlavá (Sylvia atricapilla) a drozd brávník (Turdus viscivorus). VYUÎITÍ Pro zachování a rozvoj projevû vápencového podkladu je zde nutné udrïovat rozvolnûn zápoj. Ekotonová spoleãenstva jsou negativnû ovlivàována zornûním aï po lesní okraj. BIBLIOGRAFIE 566, 587 MAPA ÚZEMÍ strana BK 68

4 6-08_BK_uzemi :00 Stránka 65 Okres Blansko Pfiírodní památka Park Letovice Okolí letovického zámku a levostranné údolní svahy fieky Svitavy náleïí do Svárovské vrchoviny v intravilánu mûsta Letovice. Katastrální území: Letovice GEOLOGIE Skalní podlo- Ïí je budováno horninami Boskovické brázdy, a to permsk mi slepenci, pískovci a bfiidlicemi. Park spoãívá na v razném ost- Nadmofiská v ka: m V mûra: 7,57 ha Vyhlá eno: 996 Areál letovického zámku se zámeck mi zahradami, parkov mi úpravami s exotick mi i domácími dfievinami a pfiírodû blízká lesní spoleãenstva na pomezí dubobukového a bukového lesního vegetaãního stupnû. rohu a levém svahu údolí fieky Svitavy na antropogennû upraveném terénu s antropogenními tvary (terasami, kamenolomem) a na v chodním okraji nivy fieky Svitavy. Svahy jsou pokryty deluviálními sedimenty a rozãlenûny strïemi. V nivû Svitavy vznikly pûdy typu fluvizemí (fluvizem typická i glejová), ostatní území pokr vá kambizem typická (nasycená), místy s akcesorickou hnûdozemí typickou. KVùTENA Z exotick ch druhû dfievin se vyskytují napfi. ambroà styraxová (Liquidambar styraciflua), liliovník tulipánokvût (Liriodendron tulipifera), kryptomerie japonská (Cryptomeria japonica), nahovûtvec dvoudom (Gymnocladus dioicus), líska turecká (Corylus colurna), kfiídlatec trojlist (Ptelea trifoliata), zerav obrovsk (Thuja plicata cv. Zebrina), a z. západní (T. occidentalis cv. Malonyana), borovice vejmutovka (Pinus strobus), b. ãerná (P. nigra), b. tûïká (P. ponderosa), cypfii ek LawsonÛv (Chamaecyparis lawsoniana), douglaska tisolistá (Pseudotsuga menziesii), jedle ojínûná (Abies concolor) a dal í. Na západních a severních svazích zámeckého vrchu se nalézá souvisl listnat porost s náznaky parkové úpravy. Hlavními dfievinami jsou domácí druhy habr obecn (Carpinus betulus), javor mléã (Acer platanoides), j. klen (A. pseudoplatanus), lípa malolistá (Tilia cordata), jasan ztepil (Fraxinus excelsior), buk lesní (Fagus sylvatica) a jilm horsk (Ulmus glabra). Z kefiû jsou zastoupeny brslen evropsk (Euonymus europaeus), líska obecná (Corylus avellana) a svída krvavá (Swida sanguinea). Souãástí parku jsou dvû druhovû bohaté kosené louky. V jarním aspektu zde dominují pampeli - ky (Taraxacum sect. Ruderalia), v létû pak vedle kvetoucích trav také napfi. pryskyfiník prudk (Ranunculus acris), bol evník obecn (Heracleum sphondylium) a máchelka srstnatá (Leontodon hispidus). V horní ãásti pod silnicí je bohatá populace ãesneku medvûdího (Allium ursinum). Cenn m pfiírodním prvkem parku jsou bfiehové porosty fieky Svitavy, v nichï v podrostu star ch ol í lepkav ch (Alnus glutinosa) roste fiada bylin podhorského luhu, napfi. piïmovka mo usová (Adoxa moschatellina), kozlík v bûïkat bezolist (Valeriana excelsa subsp. sambucifolia) a devûtsil bíl (Petasites albus). Z ménû ãast ch nelupenat ch hub zde nacházíme napfi. ostropórku luïní (Oxyporus latemarginatus), která je kromû luïních lesû dosti vzácná. ZVÍ ENA Vúzemí hnízdí Ïluna zelená (Picus viridis), strakapoud prostfiední (Dendrocopos medius), holub doup- Àák (Columba oenas) a lejsek bûlokrk (Ficedula albicollis). VYUÎITÍ Podmínkou uchování vysoké druhové diversity porostû a estetické úrovnû parku je soustavná péãe a údrïba. BIBLIOGRAFIE 3, 53 MAPA ÚZEMÍ strana 07 Louka s ãástí lesního porostu zámeckého parku v Letovicích. Slep kfiehk (Anguis fragilis) pravideln druh v lesích po celém území. 3 Borovice tûïká (Pinus ponderosa) má svûj domov na západû Severní Ameriky. Její jehlice vyrûstají po tfiech na zkrácen ch postranních vûtévkách (brachyblastech) a dosahují délky aï 0 cm. 3 BK 69 65

5 6-08_BK_uzemi :00 Stránka 66 GEOLOGIE Geologicky území náleïí do spodního karbonu (kulmu) Drahanské vrchoviny. Skalní podklad tvofií masivní nebo hrubû lavicovité, vût inou stfiednozrnné droby protivanovského souvrství. Fly ov charakter kulmsk ch sedimentû se projevuje stfiídáním tûchto drob s polohami bfiidlic a tenk ch vloïek drobnozrnn ch petromiktních slepencû. Kolem pramenû Bûlé se vytvofiily organogenní sedimenty rûzného slo- Ïení a stáfií. Tato loïiska ra elinn ch humolitû dosahují mocnosti místy aï m. Nacházejí se zde antropogenní tvary (tûïební jámy, odvodàovací kanály). Hlavním pûdním pfiedstavitelem rezervace je pfiechodov typ organozemû typické (glejové), pfiecházející po okrajích do gleje organozemního (typického). Za silnû ohroïen druh na í kvûteny je povaïován i meãík stfiechovit (Gladiolus imbricatus). Z pfiírody mizí nejen v dûsledku trhání a vyr vání, ale také po nevhodn ch zásazích do pfiírodních podmínek luãních porostû (meliorace, hnojení atd.). Ra elinná louka s mozaikou luãních spoleãenstev a zbytky porostû ol í. KVùTENA Pestrá mozaika vegetaãních formací je tvofiena smrkov mi monokulturami, vodními plochami, rûznû vlhk mi loukami, ra elini ti pfiechodového ivrchovi tního typu a fragmenty ol in. Vyskytují se zde v znamné druhy rostlin, napfi. kosatec sibifisk (Iris sibirica), upolín nejvy í (Trollius altissimus), prstnatec májov (Dactylorhiza majalis), p. plamat (D. maculata), meãík stfiechovit (Gladiolus imbricatus), zvoneãník hlavat (Phyteuma orbiculare), starãek potoãní (Tephroseris crispa), rozrazil títkovit (Veronica scutellata), vrba pûtimuïná (Salix pentandra), hadí mord nízk (Scorzonera humilis), klikva bahenní (Oxycoccus palustris) arosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia). Dnes je na odvodnûném mokfiadu dominantní suchop r pochvat (Eriophorum vaginatum). Na lokalitû byla nalezena vfieckov trusá houba Hymenoscyphus vernus, indikátor ãist ch vod, a dále vzácnûj í pfiedstavitelé vlhk ch stanovi È, napfi závojenka sítinová (Entoloma juncinum), krïatka jeïatá (Phaeomarasmius erinaceus) a pavuãinec baïinn (Dermocybe uliginosa). Z vzácn ch druhû hub zde najdeme jazourek srstnat (Trichoglossum hirsutum), zafiazen do âervené knihy mezi kriticky ohroïené druhy. ZVÍ ENA Dfiíve se zde vyskytovaly nûkteré tyrfofilní druhy hmyzu, v souãasné dobû pfievládají jiï jen druhy vlhãích Pfiírodní rezervace Pavlovské mokfiady Luãní a mokfiadní plochy kolem kóty Skalka 659 m n. m. v pramenné oblasti fiíãky Bûlá na rozhraní tûpánovské aprotivanovské planiny, 300 m severov chodnû od Pavlova. Katastrální území: Bene ov u Boskovic Nadmofiská v ka: m V mûra: 5,39 ha Vyhlá eno: 988 Mokfiady a ra elini tû pfiechodového charakteru s v skytem chránûn ch druhû rostlin a ÏivoãichÛ ve vrcholové ãásti Drahanské vrchoviny. luk a ol in, napfi. perleèovec velk (Argynnis aglaja), ohniváãek modrolem (Lycaena hippothoe), vlnopásník pûtipásn (Scopula immutata), píìalka povázková (Epirrhoe tristata), edavka hnûdoskvrnná (Apamea ophiogramma), plavokfiídlec luãní (Mythimna impura) a osenice stínovaná (Xestia sexstrigata), v ol inách rûznoroïec ol ov (Aethalura punctulata) a hfibetozubec mni í (Odontosia carmelita). Lokalita je v znamná také v skytem obojïivelníkû s ãolkem horsk m (Triturus alpestris), ã. obecn m (T. vulgaris), ropuchou obecnou (Bufo bufo) a skokanem hnûd m (Rana temporaria). Dal í dûleïité druhy obratlovcû jsou zastoupeni plazy a to zmijí obecnou (Vipera berus), je tûrkou Ïivorodou (Zootoca vivipara), dále ptáci lindu kou luãní (Anthus pratensis), bramborníãkem hnûd m (Saxicola rubetra) a Èuh kem obecn m (Lanius collurio). LESNICTVÍ Kromû fragmentû ol in ve vegetaãním doprovodu fiíãky Bûlé se nachází kolem chránûného území lesní porosty se zmûnûnou druhovou skladbou, pfieváïnû smrkové. VYUÎITÍ V historii vyuïití území pfievládají snahy o zemûdûlské obhospodafiování. Nachází se zde nûkolik dnes jiï patnû fungujících odvodàovacích kanálû. Na nûkolika místech jsou jámy po tûïbû ra eliny. V souãasnosti je podstatná ãást luãních porostû kosena. MAPA ÚZEMÍ strana BK 70

6 6-08_BK_uzemi :00 Stránka 67 Pfiírodní památka Pilsk rybníãek Drobná vodní plocha na trase náhonu do b valé pily na potoce Besénku v S kofiské hornatinû, 800 m v chodnû od Synalova. Katastrální území: Synalov Nadmofiská v ka: m V mûra: 0,3004 ha Vyhlá eno: 990 Místo v skytu a rozmnoïování vzácn ch a ohro- Ïen ch druhû obojïivelníkû a ostatní vodní a vlhkomilné bioty. GEOLOGIE Skalní podloïí tvofií porfyroblastická muskovitická a sericiticko-muskovitická rula bíte ské skupiny moravika svratecké klenby. Dno hlubokého údolí Besénku vypl- Àují jeho fluviální nánosy. Okolo rybníãku se vyvinuly gleje (glej typick, zbahnûl, organozemní) s pseudoglejem typick m (kambick m). Na hydromorfní pûdy dále navazuje kyselá kambizem typická. KVùTENA V mokfiadní vegetaci pfii bfiezích rybníka, kterou lze pfiifiadit ke spoleãenstvûm svazu Calthion, se vysky- tuje blatouch bahenní (Caltha palustris), fiefii nice hofiká (Cardamine amara), krabilice chlupatá (Chaerophyllum hirsutum), pcháã zelinn (Cirsium oleraceum), vrbovka chlupatá (Epilobium hirsutum), pfiesliãka rolní (Equisetum arvense), kostfiava obrovská (Festuca gigantea), svízel bahenní (Galium palustre), kakost luãní (Geranium pratense), sítina rozkladitá (Juncus effusus), karbinec evropsk (Lycopus europaeus), vrbina obecná (Lysimachia vulgaris), máta vodní (Mentha aquatica), pomnûnka bahenní (Myosotis palustris agg.), lipnice bahenní (Poa palustris), devûtsil lékafisk (Petasites hybridus), skfiípina lesní (Scirpus sylvaticus), kostival lékafisk (Symphytum officinale) a kopfiiva dvoudomá (Urtica dioica). V rybníãku byl umûle vysazen leknín bíl (Nymphaea alba). Ve fragmentu lesa nad nádrïí dominuje ol e edá (Alnus incana), k níï se druïí vrba kfiehká (Salix fragilis), v. jíva (S. caprea), habr obecn (Carpinus betulus), javor klen (Acer pseudoplatanus) a smrk ztepil (Picea abies). Kefiové patro zde tvofií bez ãerven (Sambucus racemosa), srstka angre t (Ribes uva- -crispa), ostruïiník malinov (Rubus idaeus), ãast je chmel otáãiv (Humulus lupulus). V bylinném podrostu lze kromû v e jmenovan ch mokfiadních Okres Blansko druhû nalézt hluchavku skvrnitou (Lamium maculatum), ptaãinec hajní (Stellaria nemorum), pomnûnku lesní (Myosotis sylvatica), krtiãník hlíznat (Scrophularia nodosa) nebo starãek vejãit (Senecio ovatus). ZVÍ ENA Území pfiedstavuje rozmnoïovací lokalitu oboj- ÏivelníkÛ s ropuchou obecnou (Bufo bufo), ãolkem horsk m (Triturus alpestris), ã. obecn m (T. vulgaris) nebo skokanem hnûd m (Rana temporaria). V prostoru pfiírodní památky byla zji tûna je tûrka Ïivorodá (Zootoca vivipara), slep kfiehk (Anguis fragilis) auïovka obojková (Natrix natrix). LESNICTVÍ Ve keré v chovné zásahy smûfiovat k podpofie pfiirozené dfievinné skladby potoãního luhu. VYUÎITÍ Vznik rybníãku byl podmínûn vodohospodáfisk mi úpravami povodí Besénku ve 0. století. âinnost pily byla ukonãena jiï pfied dlouhou dobou. Vodní plocha je postupnû zmen ována nánosy zeminy z horní ãásti povodí, které je zemûdûlsky a lesnicky vyuïíváno. Vroce 998 byla nádrï odbahnûna a souãasnû byl upraven vzdouvací objekt. BIBLIOGRAFIE 588 MAPA ÚZEMÍ strana 06 Celkov pohled na lokalitu v jarním aspektu. UÏovka obojková (Natrix natrix). BK 7 67

7 6-08_BK_uzemi :00 Stránka 68 GEOLOGIE Údolí s meandrujícím Chlébsk m potokem v jeho pramenné ãásti. V ra elini ti není koryto potoka patrné. Mocnost ra elini tû ani doba vzniku není známá. Skalní podloïí tvofií dvojslídná rula, ãasto porfyroblastická, bíte ské skupiny. Rula je zvûtralá a pfiekrytá svahovinami. Z antropogenních tvarû je v znamn rybník. Z pûd se vyvinuly zástupci hydromorfní skupiny, hlavnû glej typick (pseudoglejov, organozemní) s pseudoglejem typick m. V irokém okolí pak na tyto pûdy navazuje kambizem dystrická. KVùTENA Chránûné území je porostlé nepravidelnû rozpt len mi dfievinami ol e lepkavé (Alnus glutinosa) ao. edé (A. incana), bfiízy bûlokoré (Betula pendula), vrbami (Salix spp.) a místy smrkem ztepil m (Picea abies). Dominujícím mechorostem je ploník obecn (Polytri- Typick m stanovi tûm pfiesliãky lesní (Equisetum sylvaticum) jsou vlhké lesy. U tohoto druhu dochází k zajímavé promûnû jarní lodyhy (sporofytu) v lodyhu letní (trofofyt). Vysoká hladina podzemní vody v PR Ploník podmiàuje v skyt mokfiadních a ra elini tních spoleãenstev. 3 V mechovém patru ra elini tní vegetace se vedle ra eliníkû ãasto vyskytuje i jeden z na ich nejstatnûj- ích mechû ploník obecn (Polytrichum commune). chum commune), ve kterém se netypicky udrïují jednotlivé trsy bledule jarní (Leucojum vernum). Dále zde najdeme vfies obecn (Calluna vulgaris), pfiesliãku bahenní (Equisetum palustre), p. lesní (E. sylvaticum), borûvku baïinnou (Vaccinium uliginosum) a plavuà puãivou (Lycopodium annotinum). Podél meandrujícího toku je vytvofiena pestrá mozaika travních fytocenóz se suchop rem úzkolist m (Eriophorum angustifolium) a smilkou tuhou (Nardus stricta), v níï místy roste prstnatec májov (Dactylorhiza majalis) avachta trojlistá (Menyanthes trifoliata). V mykologick ch nálezech pfievládají typické druhy ra elini È, a to kozák mûnliv (Leccinum variicolor), tfiepenitka prodlou- Ïená (Hypholoma elongatipes), penízovka ra eliníková (Lyophyllum palustre) a strmûlka mechová (Cantharellula umbonata). Na vlhk ch místech nalezneme nûkteré ménû ãasté druhy pavuãincû, napfi. pavuãinec napit (Cortinarius bibulus), p. bahenní (C. huronensis) a p. ra eliníkov (C. tubarius). V tekoucí vodû byla objevena i mizející ãapulka bahenní (Mitrula paludosa), vázaná na nezneãi tûné toky. ZVÍ ENA V lokalitû bylo zji tûno 5 druhû váïek (Odonata), napfi. mot lice obecná (Calopteryx virgo), ídlatka tmavá (Lestes dryas), idélko rumûnné (Pyrrhosoma nymphula), ídlo sítinové (Aeshna juncea), váïka ãtyfiskvrnná (Libellula quadrimaculata). Je zde silná populace raka fiíãního (Astacus astacus). Je tu v znamn v skyt obojïivelníkû s ãolkem horsk m (Triturus alpestris), ropuchou obecnou (Bufo bufo) a skokanem hnûd m (Rana temporaria). V okolních lesích se vyskytuje ofie ník kropenat (Nucifraga caryocatactes) a ãáp ãern (Ciconia nigra). LESNICTVÍ Okolní lesní porosty jsou tvofieny pfieváïnû smrkem a borovicí. Jde o pozmûnûná lesní spoleãenstva 5. jedlobukového vegetaãního stupnû. Pfiírodní rezervace Ploník Mûlké údolí v pramenné oblasti Chlébského potoka s drobn mi tûnûmi a ra elini ti v S kofiské hornatinû, asi 500 m v chodnû od obce âernovice. Katastrální území: âernovice u Kun tátu, Tasovice Nadmofiská v ka: m V mûra: 5,9704 ha Vyhlá eno: 988 Krajináfisky, botanicky i zoologicky v znamn mokfiad a vyzrálé vrchovi tû. VYUÎITÍ Vzhledem k obtíïné dostupnosti pozemkû pro zemûdûlskou techniku nebylo toto území nikdy intenzívnû zemûdûlsky obhospodafiováno ani meliorováno, pfied témûfi 0 lety bylo v ak vyuïíváno jako kosené louky a pastviny. Opravy po kozen ch sypan ch hrází malé vodní plochy a pfiiléhajícího mokfiadu probûhly v letech 998 aï 999. MAPA ÚZEMÍ strana BK 7

8 6-08_BK_uzemi :00 Stránka 69 Okres Blansko Pfiírodní rezervace Pod S kofiskou myslivnou iroce klenut hfibet se skalními útvary, sbíhající jihozápadním smûrem od myslivny S kofi do Ochozské sníïeniny ve vrcholové ãásti S kofiské hornatiny,,3 km severozápadnû od Synalova. Katastrální území: Synalov GEOLOGIE Skalní podlo- Ïí tvofií porfyroblastická muskovitická aï muskoviticko-sericitická rula bíte ské skupiny. Hfibet smûru ZJZ VSV mezi dvûma prav mi bezejmenn mi pfiítoky Kfieptovského potoka. Na hfibetu je vyvinut cel soubor pleistocénních kryogenních skalních útvarû. Vyskytují se tu mrazové sruby a srázy s kryoplanaãními terasami pfii úpatí, nivaãní sní- Ïeniny s balvany na dnû, které vybíhají v balvanové proudy, Nadmofiská v ka: m V mûra: 3,53 ha Vyhlá eno: 990 Zbytky rozlehlej ích pfiirozen ch listnat ch lesních spoleãenstev s pfievahou buku v pozoruhodném georeliéfu. balvanová mofie, svahové izolované skály (tory). Nûkteré sruby dosahují v ek 0 aï 5 m. Skalní útvary zaãínají pod myslivnou vrcholov m 3 m vysok m torem s leïatou vrásou v rule a táhnou se na jihozápad. NíÏe po svahu je svahov tor s balvanov m mofiem. Na nûj navazuje skalnat hfibítek lemovan po obou stranách sruby. Na severozápadním svahu se nachází nivaãní sníïenina omezená amfiteatrálnû prohnutou skalní stûnou s balvanov m proudem na dnû. Na jihov chodním svahu najdeme mrazové sruby s kryoplanaãní terasou pfii úpatí a nivaãní sníïenina zafiezávající se do svahu a omezená mrazov m srubem vysok m 5,4 m. V dal í ãásti PR je v profilu stupàovit hfibítek ze stran podfiezan nivací. Na konci hfibítku je svahov tor a pod ním vysok srub exponovan k jihu dlouh 50 m s terasou pfii úpatí. Na severozápadním svahu se nacházejí nivaãní sníïeniny a kryoplanaãní terasa. K západojihozápadu hfibet konãí torem nad kryoplanaãními terasami a poté strmû spadá do Ochozské sníïeniny. Z antropogenních tvarû tu najdeme stopy po tûïbû rulov ch balvanû. Svahoviny zvûtralin kysel ch rul daly vznik hnûd m pûdám (kambizemi dystrické a kyselé varietû kambizemû typické), které dopl- Àují ojedinûle ve vlhãích partiích pseudoglej typick (kambick ). KVùTENA Chránûné území leïí na kontaktu vyspûl ch lesních geobiocenóz 3. dubobukového a 4. bukového vegetaãního stupnû zastoupen ch dubov ch buãin s javorem (Querci-fageta acerosa) a buãin s javorem (Fageta acerosa) v pfiirozeném stavu. Kromû hlavních porostotvorn ch dfievin dubu zimního (Quercus petraea) v niï í a buku lesního (Fagus sylvatica) ve vy í ãásti lokality se na dfievinné skladbû podílejí habr obecn V chozy fylitû byly v minulosti tûïeny pro místní stavební úãely. P eníãko rozkladité (Milium effusum) patfií k nejstatnûj ím lesním travám. Roste na úïivnûj ích a nevysychav ch pûdách od níïin do podhûfií. BK 73 69

9 6-08_BK_uzemi :00 Stránka (Carpinus betulus), jasan ztepil (Fraxinus excelsior), javor klen (Acer pseudoplatanus), j. mléã (A. platanoides) a vzácnûji i jilm habrolist (Ulmus minor). K ãast m kefiûm patfií bez ãerven (Sambucus racemosa). Druhovû bohat bylinn podrost buãin tvofií strdivka jednokvûtá (Melica uniflora), hrachor jarní (Lathyrus vernus), p eníãko rozkladité (Milium effusum), svízel vonn (Galium odoratum), kyãelnice cibulko- 5 3 Bl skavka lemovaná (Amphipyra perflua) patfií k vzácn m druhûm mezofilních lesû. 4 Lesní okraje, svûtliny a paseky zdobí nápadn mi plody bez ãerven (Sambucus racemosa). 5 Kamenné snosy v lese dokládájí, Ïe dfiíve se zde buì páslo nebo polafiilo. nosná (Dentaria bulbifera), ba- Ïanka vytrvalá (Mercurialis perennis), kopytník evropsk (Asarum europaeum), konvalinka vonná (Convallaria majalis), dymnivka plná (Corydalis solida), d. bobovitá (C. intermedia), jaterník trojlaloãn (Hepatica nobilis), pitulník horsk (Galeobdolon montanum), net kavka nedûtklivá (Impatiens noli-tangere), starãek vejãit (Senecio ovatus), kapraì samec (Dryopteris filix-mas) aj. Na skalním stupni a blocích balvanû rostou bûïné druhy niï ích rostlin, a to dutohlávka soutvará (Cladonia coniocraea), d. tfiásnitá (C. fimbriata), dvouhrotec chvostnat (Dicranum scoparium), rokyt cypfii- ovit prav (Hypnum cupressiforme var. cupressiforme) arohozub nachov (Ceratodon purpureus). ZVÍ ENA Z hmyzu pfievládají bûïné lesní druhy. Z nápadnûj ích druhû mot lû byli zji tûni napfi. martináãek bukov (Aglia tau), baboãka jilmová (Nymphalis polychloros) ab. osiková (N. antiopa), hranostajník bukov (Stauropus fagi) a mûra bl skavka lemovaná (Amphipyra perflua). Za zmínku stojí také v skyt sviïníka polního (Cicindela campestris). V území hnízdí datel ãern (Dryocopus martius), rehek zahradní (Phoenicurus phoenicurus), lejsek bûlokrk (Ficedula albicollis) a l. mal (F. parva). LESNICTVÍ Vrámci péãe o pfiírodní rezervaci je vhodné ponechat lesní porosty na skalách a extrémních stanovi tích pfiirozenému v voji, u ostatních porostû smûfiovat v chovné zásahy k podpofie pûvodních dfievin na úkor smrku. VYUÎITÍ Z hfibítku ve stfiední ãásti území byla v minulosti tûïena rula po plochách odluãnosti a v blocích odváïena a pouïívána ke stavebním úãelûm. V zasutûném dnû úvalu pfii jiïním okraji lokality se nachází prameni tû, které je zdrojem kvalitní pitné vody pro obec Ochoz u Ti nova. MAPA ÚZEMÍ strana 0 70 BK 74

10 6-08_BK_uzemi :00 Stránka 7 Okres Blansko Pfiírodní rezervace Rakovec âást holoroviny Konické vrchoviny mezi k. 54 a 538 m n. m. a pfiilehl prav svah neckovitého údolí potoka Rakovce s údolní nivou,,5 km jihov chodnû od Jedovnice. Katastrální území: Jedovnice GEOLOGIE Skalní podloïí tvofií horniny spodnokarbonského stáfií. Sestávají z rûznû irok ch pruhû bfiidlic, drob a slepencû myslejovického souvrství, které se mnohonásobnû stfiídají. V severozápadní ãásti pfievládají droby, uprostfied bfiidlice a na jihov chodû slepence. Pfii úpatí svahû najdeme svahové sedimenty. Nejvíce se tu vyskytují silnû kyselé hnûdé pûdy (kambizem dystrická). V nivû potoka Rakovec lze nalézt i pseudoglej typick s glejem typick m. KVùTENA V rezervaci lze odli it vlastní jádrové území s pfiirozen m lesním porostem a jeho okolí s pozmûnûnou dfievinnou skladbou. Na vût inû plochy se nacházejí dubojedlové buãiny, v severní a jiïní ãásti jsou vyvinuty bukové doubravy. Zamokfiené pûdy v západní ãásti pokr vají jasanové ol iny. Nadmofiská v ka: m V mûra: 36,08 ha Vyhlá eno: 973 Dubojedlové buãiny na kulmské drobû a nivních spoleãenstvech potoka Rakovce. V dubojedlov ch buãinách pfievládá buk lesní (Fagus sylvatica), dále zde rostou dub zimní (Quercus petraea), habr obecn (Carpinus betulus), borovice lesní (Pinus sylvestris) a jedle bûlokorá (Abies alba). V podrostu dominuje bika bûlavá (Luzula luzuloides), k dal ím druhûm patfií lipnice hajní (Poa nemoralis), jestfiábník zední (Hieracium murorum), hrachor jarní (Lathyrus vernus), kostfiava ovãí (Festuca ovina), tfitina rákosovitá (Calamagrostis arundinacea), starãek vejãit (Senecio ovatus), v úïlabinách pak kapradiny papratka samiãí (Athyrium filix-femina), kapraì samec (Dryopteris filix-mas) a ojedinûle i bukovník kapraìovit (Gymnocarpium dryopteris). V druhém nejvíce zastoupeném lesním typu dubové buãinû lze podle pfievládajícího typu podrostu vyli it: dubovou buãinu bikovou, dubovou buãinu s ostfiicí chlupatou (Carex pilosa), dubovou buãinu Èavelovou, dubovou buãinu kostfiavovou a lípodubovou buãinu strdivkovou se strdivkou nicí (Melica nutans) a s. jednokvûtou (M. uniflora). ZVÍ ENA Na území se vyskytuje fiada lesních druhû hmyzu, za v znamnûj í lze pova- Ïovat prûvodce jedlobuãin, jako jsou nesytka jedlová (Synanthedon cephiformis), píìalka ãernobílá (Thera britannica), edokfiídlec fiíjnov (Epirrita christyi), kropenatec jedlov (Chasmia signaria), rûznoroïec jedlov (Deileptenia ribeata), bourovec mûsíãit (Cosmotriche lobulina) a více druhû drobn ch mot lû, z broukû napfi. stfievlík nepravideln (Carabus irregularis), roháãek jedlov (Ceruchus chrysomelinus) a kozlíãek Acanthocinus reticulatus. Vúzemí byl v dobû hnízdûní pozorován strakapoud prostfiední (Dendrocopos medius), holub doupàák (Columba oenas) a lejsek bûlokrk (Ficedula albicollis). LESNICTVÍ Porosty rezervace jsou uï po nûkolik desetiletí ponechány pfiirozenému v voji bez tûïebních zásahû a ochranáfiské zámûry jsou jiï zapracovány do platného lesního hospodáfiského plánu, proto nehrozí nebezpeãí sm cení. Z pûvodních dfievin se vyskytuje buk, kter je prûmûrné aï dobré kvality, dále dub (jehoï zastoupení muselo b t v pûvodní dfievinné skladbû rozhodnû vy í), dále habr a ol e. V okolí jádra rezervace lze nalézt nepûvodní dfieviny (smrk, modfiín, borovice, douglaska tisolistá). V souãasnosti dochází k neïádoucímu zmlazování smrku na úkor buku, kter je v raznû redukován okusem. VYUÎITÍ Turisticky je rezervace minimálnû nav tûvovaná, ponûvadï leïí mimo znaãkované trasy. MAPA ÚZEMÍ strana 04 Buãina se zmlazen m podrostem uprostfied pfiírodní rezervace. V znamnou souãástí bylinného patra lesního porostu jsou trávy, napfi. tfitina rákosovitá (Calamagrostis arundinacea). 3 Jestfiábník zední (Hieracium murorum) roste bûïnû v listnat ch lesích od níïin aï do podhûfií. 3 BK 75 7

11 6-08_BK_uzemi :00 Stránka 7 Trávník s rozpt len mi kefii a stromy prorûstá vápencov mi skalkami. V podrostu dubobukov ch lesû rozkvétá vzácnû okrotice ãervená (Cephalanthera rubra). GEOLOGIE Hfibet PP Svídovec smûru SV JZ leïí mezi údolím Jamenského a Rohozeckého potoka. PP zabírá jednak plochou vrcholovou ãást hfibetu a jednak svahy, pfiiãemï západní svah, spadající do údolí Jamenského potoka, je velmi pfiíkr. Hfibet je budován krystalick mi vápenci devonského stáfií. Z jihu na vápencové tûleso nasedají svory a migmatity, ze severu biotitické a biotiticko-muskovitické pararuly. Na velmi pfiíkr ch západních svazích vápence vystupují ve formû mal ch skalek. Spodní ãásti jiïních svahû jsou pfiekryty mocn mi vrstvami spra e, v nichï voda vyerodovala aï 8 m hluboké strïe. StrÏe mají tvar balek a jsou hustû zarostlé. Z antropogenních tvarû se ve vrcholové ãásti vyskytují men í mûlké kamenolomy s odvaly a na jiïních a ãásteãnû na západních svazích agrární Pfiírodní památka Svídovec Vápencov hfibet a svahy kóty Svídovec 44 m n. m. na Îernovnické hrásti, 00 m v chodnû od obce Jamné. Katastrální území: Rohozec u Ti nova Nadmofiská v ka: m V mûra: 6,66 ha Vyhlá eno: 997 Lada a pastviny v chodní aï jihov chodní expozice se zbytky sadû na podloïí krystalick ch vápencû s v skytem teplomiln ch druhû rostlin a hmyzu. Na lada navazuje zbytek pfiírodû blízk ch listnat ch porostû s dominancí buku s druhovû bohat m bylinn m podrostem. terasy a meze. Z pûd pfievládají ve vrcholové vápencové ãásti mûlké a vys chavé rendziny, na strm ch zalesnûn ch svazích hnûdé pûdy (kambizem typická, varieta kyselá a nasycená), v údolním dnû potoka typické fluvizemû. V jiïní ãásti se pak nachází zemûdûlské plochy s pokryvem hnûdozemû typické. 7 BK 76

12 6-08_BK_uzemi :00 Stránka 73 Okres Blansko 3 KVùTENA Vúzemí se vyskytují dva zcela odli né typy vegetace. Na v chodnû aï jihov chodnû orientovan ch svazích pfievládají teplomilné a suchomilné travinobylinné porosty sroztrou en mi kfiovinami. Své mezní lokality v povodí Svratky zde dosahují lomikámen trojprst (Saxifraga tridactylites), vstavaã vojensk (Orchis militaris), radyk prutnat (Chondrilla juncea), rozrazil rozprostfien (Veronica prostrata) nebo koniklec velkokvût (Pulsatilla grandis). Ze zvlá tû chránûn ch rostlin zde má ojedinûlou lokalitu vrabeãnice roãní (Thymelaea passerina) i dealpínsk kapraìorost vratiãka mûsíãní (Botrychium lunaria). Kregionálnû vzácn m a ohroïen m druhûm rostlin patfií také ãilimník fiezensk (Chamaecytisus ratisbonensis), ãern rolní (Melampyrum arvense), rûïe keltská (Rosa gallica) a modfienec chocholat (Muscari comosum). Ojedinûlá je populace jalovce obecného (Juniperus communis). Pestr jarní aspekt stfiídá v létû jednolitá hnûì zaschl ch trav a bylin, z níï vynikají nápadnû sivostfiíbfiité máãky ladní (Eryngium campestre). Na prudk ch západnû aï severozápadnû orientovan ch svazích se nalézá vzrostl listnat les s dominancí buku lesního (Fagus sylvatica) a vtrou en m javorem mléãem (Acer platanoides), lípou malolistou (Tilia cordata), habrem obecn m (Carpinus betulus) a dubem zimním (Quercus petraea). V ostatních porostech pfievládají nepûvodní smrk ztepil (Picea abies) aborovice lesní (Pinus sylvestris). V druhovû bohatém bylinném patru smí en ch lesních porostû s dominancí buku rostou napfi. strdivka nicí (Melica nutans), hrachor jarní (Lathyrus vernus), náprstník velkokvût (Digitalis grandiflora), kyãelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera) a medovník velkokvût (Melittis melissophyllum). Na such ch místech z bûïnûj ích druhû lze nalézt pry ec chvojku (Tithymalus cyparissias), vzácná je zde okrotice ãervená (Cephalanthera rubra) provázená ãastûj í o. bílou (C. damasonium). ZVÍ ENA Na lokalitû je prokázáno hnízdûní Èuh ka obecného (Lanius collurio). Byla zde také zji tûna silná populace je tûrky obecné (Lacerta agilis). LESNICTVÍ Na vápencov ch skalkách je nutno ponechat lesní porost pfiirozenému v voji. Ve zbyl ch ãástech lesa je zapotfiebí podpofiit pfiirozené zmlazení dubu a buku. VYUÎITÍ âást lokality je zemûdûlsky vyuïívána jako vestkov sad. Ve vrcholové ãásti jsou opu tûné vápencové lûmky postupnû zarûstány náletem kefiû a stromû. Proto se provádí jejich sanace. Na ãásti ploch je provádûno kosení travních porostû. BIBLIOGRAFIE 589 MAPA ÚZEMÍ strana 00 3 V horních partiích svahu se nacházejí zbytky mal ch selsk ch kamenolomû. 4 Máãka ladní (Eryngium campestre) roste v pestré kále teplomiln ch travinobylinn ch spoleãenstev. 5 Suchá místa obsazuje z bûïnûj- ích druhû pry ec chvojka (Tithymalus cyparissias). 4 5 BK 77 73

13 6-08_BK_uzemi :00 Stránka 74 Interiér pfiirozené kvûtnaté buãiny v barevném podzimním aspektu v PP S kofi. Na polankách, pasekách a lesních lemech se ojedinûle objevuje chrpa luãní (Jacea pratensis). GEOLOGIE Vrcholov hfibet S kofie je na jihu zplo tûn rozsáhlou kryoplanaãní terasou, zakonãenou poblíï vrcholu mrazov m srubem vysok m 8 m a tvofien m porfyroblastick mi muskovitick mi a sericiticko- -muskovitick mi rulami bíte ské skupiny. Jednotnou linii mrazového srubu pfieru ují skalní brány a prûchody. Povrch terasy je pokryt ostrohrann mi bloky. V sedle na hfibetu se nachází astronomick bod 70,7 m n. m. Severozápadnû od nûj je rozsáhl tump hranolovitého tvaru s rovn m vrcholem, omezen svisl mi mrazov mi sruby s kryoplanaãními terasami pfii úpatí. Severní srub má v ku 5,4 m, západní 9,0 m. U západního srubu nelze vylouãit antropogenní vliv (tûïba kamene). Na terase leïí balvanité sutû. Svahy S kofie jsou stupàovité. Asi 350 m Pfiírodní památka S kofi Vrchol horské klenby S kofie (70,7 m n. m. astronomick bod) se skalními útvary a pfiiléhající ãásti svahû nejvy í ãásti S kofiské hornatiny,,3 km severnû od Synalova. Katastrální území: Synalov severnû od vrcholu u k. Mal S kofi (683 m n. m.) je rozru- ené vrcholové skalisko s bloky. Za lesní cestou najdeme skalní Nadmofiská v ka: ,7 m V mûra: 96,45 ha Vyhlá eno: 990 Zbytky rozlehlej ích typick ch buãin a buãin s javorem klenem v pfiirozeném stavu. V znamná lokalita kryogenních tvarû vznikl ch v chladn ch obdobích pleistocénu. hradbu s cibulovitû prohnut mi exfoliaãními slupkami a mrazov mi sruby. V ka v chodního srubu s velk m pfievisem (abri) 74 BK 78

14 6-08_BK_uzemi :00 Stránka 75 Okres Blansko je plo í, na v chodní jsou mrazové sruby a nivaãní sníïenina. Vyskytují se tu agrární valy. Balvanové kongeliflukãní proudy sestupují po jihov chodních svazích aï k Synalovu. Z pûd se zde vyskytuje pfiedev ím kyselá kambizem dystrická v asociaci s hydromorfními pseudogleji (pseudoglejem typick m a kambick m). Prudké svahy s mûlk mi v chozy kysel ch hornin pokr vají rankery (ranker typick a kambick ). 3 je 6,30 m. Pfii úpatí jsou sutû. JiÏnû od vûïe stojí niï í skalní hradba. Lemují ji kryoplanaãní li ty oddûlené mrazov mi sruby a srázy. Západní strana hfibetu je plo í, na v chodní jsou aï 0 m vysoké mrazové sruby. Smûrem k Synalovsk m kopaninám pokraãuje hfibet skalní hradbou v niï í úrovni. I zde je patrná asymetrie, západní svah KVùTENA Lesní porosty jsou tvofieny posledními rozlehlej ími zbytky typick ch buãin (Fageta typica) a buãin s javorem klenem (Fageta acerosa) ve 4. vegetaãním stupni. V bohatém bylinném podrostu nalezneme kapraì samec (Dryopteris filix-mas), k. rozloïenou (D. dilatata), bukovník kapraìovit (Gymnocarpium dryopteris), bukovinec osladiãovit (Phegopteris connectilis), jeãmenku lesní (Hordelymus europaeus), p eníãko rozkladité (Milium efussum), strdivku nicí (Melica nutans), svízel vonn (Galium odoratum), kyãelnici cibulkonosnou (Dentaria bulbifera), ãarovník alpsk (Circaea alpina), pstroãek dvoulist (Maianthemum bifolium), violku lesní (Viola reichenbachiana), pitulník horsk (Galeobdolon montaum), vraní oko ãtyfilisté (Paris quadrifolia), kakost smrdut (Geranium robertianum), vûsenku nachovou (Prenanthes purpurea), krtiãník hlíznat (Scrophularia nodosa), starãek vejãit (Senecio ovatus) aj. K nejnápadnûj ím houbám na lokalitû patfií bezesporu muchomûrka ãervená (Amanita muscaria). ZVÍ ENA Z charakteristick ch druhû mot lû Ïijících v buãinách byli zji tûni napfi. zavíjeã bûloskvrnn (Udea olivalis), okáã ãernohnûd (Erebia ligea), píìalky oãkovec bukov (Cyclophora linearia), edokfiídlec fiíjnov (Epirrita christyi) a. javorov (Nothocasis sertata), kovolesklec hluchavkov (Autographa jota) a osenice ptaãí (Graphiphora augur). Ze stfievlíkovit ch broukû byl nalezen indikaãní druh zachoval ch chladnûj ích lesû Cychrus attenuatus, z dal ích druhû stfievlíãek Harpalus quadripunctatus. ObojÏivelníci jsou zastoupeni ãolkem horsk m (Triturus alpestris), ptáci holubem doupàákem (Columba oenas), Ïlunou edou (Picus canus), datlem ãern m (Dryocopus martius) a lejskem mal m (Ficedula parva). LESNICTVÍ Porosty v okolí skalnatého hfibetu byly v minulosti obnovovány holoseãemi se zalesnûním v razn m podílem smrku. Na tváfinosti vrcholové partie se také negativnû podepsala stavba vûïe retranslaãní stanice. Pfiírodû blízké aï pfiirozené listnaté porosty na extrémním stanovi ti jsou jiï nûkolik desetiletí ponechány pfiirozenému v voji. Po jiïních svazích zde vystupují aï do nadmofiské v ky 650 m teplomilnûj í dfieviny, jako je habr a javor babyka. POZNÁMKA Pfiímo do centra chránûného území vede silnice na vrchol S kofie, na kterém je umístûn celostátnû v znamn vysílaã Radiokomunikací. BIBLIOGRAFIE 566, 590 MAPA ÚZEMÍ strana 0 3 Violka lesní (Viola reichenbachiana) je bûïn m druhem bylinného podrostu listnat ch lesû. 4 Mrazov srub v rulách s odsednut mi bloky pfii patû. 5 MuchomÛrka ãervená (Amanita muscaria). 4 5 BK 79 75

15 6-08_BK_uzemi :0 Stránka 76 3 GEOLOGIE Od skalnatého vrcholu S kofie sestupují mírn mi svahy témûfi km dlouhé balvanité kongelifluãní proudy bíte ské ortoruly, vzniklé pûsobením periglaciálních kryogen- Jefiáb ptaãí (Sorbus aucuparia) patfií k nejãastûj ím dfievinám. Jeho ãervené plody ohla ují pfiicházející podzim. V skyt teplomilnûj í mochny jarní (Potentilla tabernaemontani) svûdãí o v slunné expozici lokality zmíràující nepfiízniv vliv nadmofiské v ky. 3 K bûïn m druhûm pastvin patfií chlupáãek obecn (Pilosella officinarum). 4 Kamenné snosy porostly jasanovohabrové porosty. ních procesû v pleistocénu. Jsou zde vyvinuty mûlké, silnû kamenité a kyselé hnûdé pûdy (kambizem typická, varieta kyselá). Pfiírodní památka Synalovské kopaniny Políãka a louky ohraniãené kamenicemi na svazích S kofie (70,7 m n. m.) v S kofiské hornatinû, 600 m severozápadnû od Synalova. Katastrální území: Synalov KVùTENA Vegetaãní kryt ve fragmentech vfiesovi tních lad kromû dominující smilky tuhé (Nardus stricta) avfiesu obecného (Calluna vulgaris) doplàují hvozdík kropenat (Dianthus deltoides), zvonek okrouhlolist (Campanula rotundifolia), chlupáãek obecn (Pilosella officinarum), mochna jarní (Potentilla tabernaemontani), pamûtník rolní (Acinos arvensis), roïec rolní (Cerastium arvense), pupava bezlodyïná (Carlina acaulis), jahodník obecn (Fragaria vesca), huseníãek rolní (Arabidopsis thaliana), matefiídou ka vejãitá (Thymus pulegioides), svízel syfii Èov (Galium verum), pry ec obecn (Tithymalus esula), bedrník obecn (Pimpinella saxifraga), lipnice luãní (Poa pratensis agg.), kostfiava ãervená (Festuca rubra), ovsífi p fiit (Helictotrichon pubescens), ojedinûle i kociánek dvoudom (Antennaria dioica) avemeník dvoulist (Platanthera bifolia). Na balvanech je vyvinuta pomûrnû pestrá lichenoflóra s extrazonálním v skytem horsk ch druhû Dryoptodon patens a Gyrophora deusta. Po celé plo e pfiírodní památky jsou v relativnû teplomilném travnatém porostu roztrou eny kefie rûïe ípkové (Rosa canina), na mezích a kamenicích se vyskytuje jefiáb ptaãí (Sorbus aucuparia) a bfiíza bûlokorá (Betula pendula). Nadmofiská v ka: m V mûra: 0,99 ha Vyhlá eno: 990 Esteticky velmi pûsobivá mozaika pastvinn ch lad a dfievinn ch linií na mezích a kamenicích. Ojedinûlá lokalita mizející asociace Calluno-Nardetum na jiïním okraji roz ífiení na âeskomoravské vrchovinû. ZVÍ ENA Na porosty vfiesu je vázána osenice pruhovaná (Lycophotia porphyrea), v bfiízách na mezích se vyvíjí nesytka bfiezová (Synanthedon scoliaeformis). Ze stfievlíkovit ch broukû byli nalezeni stfievlíãci Amara convexior a A. equestris, dále svûtlu ka vût í (Lampyris noctiluca), na vlhãích místech drobná saranãe mar e Tetrix bipunctata. Plazi jsou zastoupeni slep em kfiehk m (Anguis fragilis), je tûrkou obecnou (Lacerta agilis), ptáci krutihlavem obecn m (Jynx torquilla) a Èuh kem obecn m (Lanius collurio). Pfii okraji území je v poïární nádrïi rozmnoïovací lokalita obojïivelníkû s ãolkem velk m (Triturus cristatus), ã. obecn m (T. vulgaris) a ropuchou obecnou (Bufo bufo). VYUÎITÍ Celá lokalita byla vyuïívána jako extenzivní pastvina pro potfieby vísky Synalov. Lada postupnû zanikají. Na pfieváïné ãásti dosud kaïdoroãnû seãen ch ploch bude obnovena pastva ovcí. BIBLIOGRAFIE 903 MAPA ÚZEMÍ strana BK 80

16 6-08_BK_uzemi :0 Stránka 77 Pfiírodní rezervace UNového hradu Protáhl hfibet a strmé zalesnûné údolní svahy fieky Svitavy s kótou 40 m n. m. u Starého hradu v Adamovské vrchovinû. Katastrální území: Olomuãany GEOLOGIE Pfievládající pûdotvornou horninou je normální amfibolick granodiorit, v men í mífie granodiorit kysel blanenského typu. Podél tektonick ch poruch vystupují Ïíly aplitû. Podle kamenû nalezen ch v suti lze soudit, Ïe zde vystupují i normální diority, dioritové porfyrity a pegmatity. Podle nálezû rul zde zfiejmû vyznívají trosky krystalického plá tû brnûnského plutonu. Na úzké íji, zejména v ak na bázi v severozápadní azápadní ãásti chránûného území, je granitoidní zvûtralinov Nadmofiská v ka: m V mûra: 44,5983 ha Vyhlá eno: 975 Pfiirozené aï pfiírodû blízké lesní geobiocenózy na brnûnské vyvfielinû. V skyt chránûn ch druhû rostlin. plá È pfiekryt více ãi ménû mocnou vrstvou svahov ch a spra ov ch hlín. V malém cípu sem zasahují i fluviální sedimenty Svitavy. Dominantním pûdním pfiedstavitelem území je kyselá varieta kambizemû typické. Na mûlk ch v chozech pevn ch hornin se nachází rankery (ranker typick a kambick ) ojedinûle i litozem typická. V severozápadním cípu vznikla na nevelkém okrsku luvizem typická. KVùTENA Vyskytuje se zde fiada lesních typû, patfiících do více vegetaãních stupàû. Na kamenit ch svazích jiïních expozic rostou zakrslé doubravy s dubem zimním (Quercus petraea), borovicí lesní (Pinus sylvestris), bfiízou bûlokorou (Betula pendula) avelmi nesouvisl m podrostem teplomiln ch druhû: kostfiavy sivé (Festuca pallens), chlupáãku obecného (Pilosella officinarum), zvonku okrouhlolistého (Campanula rotundifolia), mechu ploníku chluponosného (Polytrichum piliferum) a li ejníkû rodu dutohlávka (Cladonia spp.). Nejroz ífienûj- ím lesním spoleãenstvem jsou rûzné typy dubov ch buãin a buãin s v znamn m v skytem jedle bûlokoré (Abies alba). Jejich bylinn podrost je velmi bohat. K nejhojnûj ím druhûm patfií strdivka jednokvûtá (Melica uniflora), ostfiice chlupatá (Carex pilosa) a baïanka vytrvalá (Mercurialis perennis). V jarním aspektu zde kvete hrachor jarní (Lathyrus vernus), ptaãinec velkokvût (Stellaria holostea), dymnivka plná (Corydalis solida), konvalinka vonná (Convallaria majalis), kyãelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera), svízel vonn (Galium odoratum) a dal í. V létû pfievládají trávy spolu se zvonkem v bûïkat m (Campanula rapunculoides), net kavkou nedûtklivou (Impatiens noli-tangere) azejména s n. malokvûtou (I. parviflora). Pfiedev ím na severních svazích se vyvinula spoleãenstva suèov ch lesû s lípou velkolistou (Tilia platyphyllos), javorem mléãem (Acer platanoides) ij. klenem (A. pseudoplatanus), v podrostu s kapradinami a v jarním období s nápadnou kyãelnicí devítilistou (Dentaria enneaphyllos). V území roste také chránûn druh lilie zlatohlávek (Lilium martagon). ZVÍ ENA ZbroukÛ byl zji - tûn stfievlík nepravideln (Carabus irregularis), z mot lû napfi. jasoà dymnivkov (Parnassius mnemosyne), nesytka jedlová (Synanthedon cephiformis), píìalka ãernobílá (Thera britannica), hfibetozubec tmavoúhl (Drymonia obliterata) akovolesklec hluchavkov (Autographa jota). ObojÏivelníci jsou zastoupeni mlokem skvrnit m (Salamandra salamandra) a skokanem hnûd m (Rana temporaria), ptáci Okres Blansko napfiíklad lejskem bûlokrk m (Ficedula albicollis) a holubem doupàákem (Columba oenas). LESNICTVÍ Hlavní dfieviny pfiedstavují v severní ãásti buk, v jiïní ãásti dub a habr. Obnova probíhá pomûrnû dobfie. Lesní hospodáfisk plán pfiedpokládá ponechat star í porosty pfiirozenému v voji pouze s ojedinûl mi zásahy, u mlad ích porostû podporovat pûvodní porostotvorné dfieviny (buk, dub, habr a jedle) na úkor smrku a ostatních nepûvodních dfievin. VYUÎITÍ Ve stfiedovûku bylo celé území ovlivnûno existencí hradu. Lze pfiedpokládat, Ïe takfika celá skalní ostroïna byla odlesnûna, zbylé lesní porosty byly ovlivàovány tûïbou dfieva a pastvou. Území rezervace poskytuje tedy cenn pfiíklad dlouhodobé regenerace lesních ekosystémû. MAPA ÚZEMÍ strana 0 Zakrslá doubrava na svazích PR U Nového hradu. Ptaãinec velkokvût (Stellaria holostea) je bûïn m druhem listnat ch lesû s v skytem od níïin aï do pahorkatin. 3 V podrostu buãin a dubohabfiin nacházíme ostfiici chlupatou (Carex pilosa), která se vyznaãuje fiídk mi zelenohnûd mi klásky. 3 BK 8 77

17 6-08_BK_uzemi :0 Stránka 78 GEOLOGIE Skalní podlo- Ïí tvofií porfyroblastická muskovitická aï sericiticko-muskovitická rula bíte ské skupiny. Na dnû údolí jsou fluviální a zãásti i svahové sedimenty. Jedná se o pfiirozené balvanité koryto potoka v úzké údolní nivû. Podél Chlébského potoka vznikly hydromorfní pûdy typu glejû (glej typick, pseudoglejov ) a pseudoglejû (pseudoglej typick ). Ve zbylé ãásti PP tvofií v dolních ãástech svahû hlavní sloïku pûdního pokryvu kambizem dystrická. KVùTENA Stromové patro bfiehového porostu je tvofieno ol- í lepkavou (Alnus glutinosa) s pfiímûsí jasanu ztepilého (Fraxinus excelsior) a javoru mléãe (Acer platanoides). V druhovû bohatém bylinném podrostu se mísí vlhkomilné, mokfiadní a lesní druhy, zejména devûtsil bíl (Petasites albus), karda bahenní (Crepis paludosa), prvosenka vy í (Primula elatior), krabilice chlupatá (Chaerophyllum Bohatství populace bledule jarní (Leucojum vernum) v lesních porostech v horní ãásti Chlébského potoka. Volnû meandrující Chlébsk potok lemují pfiirozené lesní porosty s pfievahou ol í. hirsutum), fiefii nice hofiká (Cardamine amara), ãarovník alpsk (Circaea alpina), kopytník evropsk (Asarum europaeum), ãistec lesní (Stachys sylvatica), vraní oko ãtyfilisté (Paris quadrifolia), kyãelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera), l kovec jedovat (Daphne mezereum), ostfiice lesní (Carex sylvatica), pry ec sladk (Tithymalus dulcis), kapraì samec (Dryopteris filix-mas) aj. Místy se hojnû vyskytuje bledule jarní (Leucojum vernum), ojedinûle i fiefii nice trojlistá (Cardamine trifolia). Na lokalitû byly nalezeny ãtyfii ohroïené druhy mechorostû baàatka ladní (Brachythecium campestre), trsenka Jungermannia leiantha, Plagiomnium medium a podhofianka Cordova (Madotheca cordaeana). Na kmenech stromû jsou pomûrnû hojné epifyticky rostoucí mechorosty, které svûdãí o relativnû ãistém ovzdu í. Jsou to roïeàka dutolistá (Lejeunea cavifolia), kroknice vidliãnatá (Metzgeria furcata), sobík chlumní (Orthodicranum montanum), prstenatka plazivá (Platygyrium repens), podhofianka plocholistá (Madotheca platyphylla), brvitec sliãn (Ptilidium pulcherrimum) a dal í. Z ménû ãast ch druhû kornatcovit ch hub nalezneme na opadl ch ol ov ch vûtvích kornateãek okrovûjící (Gloeocystidiellum porosum), na jasanov ch vûtvích kornatec lopatkovit (Hyphodontia spathulata) a kornatec Trechispora praefocata a na Pfiírodní památka Údolí Chlébského potoka Úzká niva a pfiilehlé dolní ãásti svahû hluboko zafiíznutého údolí Chlébského potoka v S kofiské hornatinû v chodnû od Chlébského, na které v plo nû rozsáhlej í nivû Chlébského potoka navazuje stejnojmenné ZCHÚ v okrese Îìár nad Sázavou. Katastrální území: âernovice u Kun tátu, Osiky opadl ch vûtvích lísek koïovku skofiicovou (Hymenochaete cinnamomea), vzácnou vûtvovku lískovou (Vuilleminia coryli) a choro ovitou pórnatku Herinkovu (Ceriporia herinkii). Nadmofiská v ka: m V mûra: 3,564 ha Vyhlá eno: 998 Tok potoka s pfiirozen m bfiehov m porostem sdruhovû velmi bohat m bylinn m podrostem. Ojedinûl nivní biotop zvlá tû chránûn ch druhû rostlin. ZVÍ ENA V ol inách se vyskytují píìalky edokfiídlec ol- ov (Euchoeca nebulata), píìaliãka zejkovaná (Anticollix sparsata) arûznoroïec ol ov (Aethalura punctulata). Bystfiinn tok je lovi tûm ãápa ãerného (Ciconia nigra), konipasa horského (Motacilla cinerea) a skorce vodního (Cinclus cinclus). V potoce se vyvíjejí larvy mloka skvrnitého (Salamandra salamandra). LESNICTVÍ V minulosti do lo v lesních porostech ãasto k potlaãení pfiirozené druhové skladby a k preferenci smrkov ch monokultur v ir ích ãástech údolního dna. Tento trend lze pozorovat i v souãasnosti. Na bfiehové porosty v údolní nivû navazují pfieváïnû smrkové porosty mlad ích vûkov ch tfiíd. BIBLIOGRAFIE 59 MAPA ÚZEMÍ strana BK 8