Besednické vltavíny I

Transkript

1 KVùTENA Vegetaãní kryt je tvofien mozaikou kulturních a polopfiirozen ch luk a pastvin (Arrhenatherion, Cynosurion, Violion caninae) a lemov ch spoleãenstev (Trifolion medii) na svazích a vysokobylinn ch porostû podmáãen ch ploch (Calthion) v nivû potoka, drobn ch lesíkû s pfievahou smrku ztepilého (Picea abies) a borovice lesní (Pinus sylveâeskobudûjovicko GEOLOGIE Horninov m podloïím je stfiednû zrnitá aï drobnozrnná muskovit-biotitická Ïula mrákotínského typu (moldanubick pluton). V nejníïe poloïené ãásti chránûného území pfii silnici Besednice Trhové Sviny je skalní podloïí pfiekryto aï nûkolikametrovou vrstvou terciérních písãitojílovit ch a písãit ch sedimentû (neogén, vrábeãské vrstvy). Horní ãást údolí Besednického potoka je pfiekryta deluviálními a deluviálnû soliflukãními jílovitopísãit mi aï písãit mi hlínami súlomky hornin (pleistocén-holocén). Vltavíny se na lokalitû nacházejí aï ve 4 m mocn ch vrstvách edozeleného aï modravû zeleného jílu, kter kromû jemného jílovitého podílu (kaolinit, montmorillonit) obsahuje i ostrohranné úlomky kfiemene, muskovitu, Ïivce aj. Nalezi tû u obce Besednice je povaïováno za jednu z lokalit leïících v pûvodním pádovém poli vltavínû, s jejich minimálním následn m transportem spolu s dal ími sedimenty. Zdej í vltavíny mají hlubokou a v raznou skulpturu smodravû bíl m matn m povlakem na povrchu. K pádu jihoãesk ch vltavínû do lo ve svrchním miocénu (baden-sarmat) asi pfied 4,8 miliónu let. PÛdním pokryvem je kambizem typická kyselá aï kambizem dystrická, pfiecházející v nivû potoka místy do kambizemû pseudoglejové, typického pseudogleje a gleje. LoÏiska vltavínonosn ch terciérních jílû jsou skryta v podloïí kulturní krajiny, jejíï vegetaãní kryt tvofií mozaika luk, pastvin, polí, vysokobylinn ch porostû podmáãen ch ploch a drobn ch lesíkû. stris) s pfiímûsí bfiízy bûlokoré (Betula pendula) a topolu osiky (Populus tremula) a intenzivnû vyuïívan ch trávníkû amal ch políãek v bezprostfiedním okolí nûkolika rozpt len ch zemûdûlsk ch usedlostí. Na náspu silnice je vyvinut druhotn semixerotermní travinn porost s dominantní váleãkou prapofiitou (Brachypodium pinnatum). V pfiirozenûj ích travinobylinn ch porostech rostou mimo jiné jetel prostfiední (Trifolium medium), zvonek okrouhlolist (Campanula rotundifolia), z. rozkladit (C. patula), z. broskvoàolist (C. persicifolia), tfiezalka teãkovaná (Hypericum perforatum), pampeli ka srstnatá (Leontodon hispidus), hvozdík kropenat (Dianthus deltoides), svízel bíl (Galium album) a divizna ãerná (Verbascum nigrum) a v nivû potoka starãek potoãní (Tephroseris crispa), blatouch bahenní (Caltha palustris), ostfiice mûch fikatá (Carex vesicaria) aorobinec irolist (Typha latifolia). památka Besednické vltavíny I Horní ãást údolí Besednického potoka a svahy nad jeho v chodním bfiehem, leïící pfii v chodním okraji obce Besednice. Besednice ZVÍ ENA Entomofauna lokality je tvofiena z velké ãásti ubikvistními druhy typick mi pro kulturní bezlesí, jsou zastoupeny i xerofilní prvky such ch strání a úhorû, napfi. chvostnatka Lepismachilis rozsypali, mandelinka Sermylassa halensis, drabãík Rugilus similis aj., na vlhãích místech je hojná krátkokfiídlá zelenu ka Elachiptera brevipennis. Îijí tu bûïné druhy obratlovcû otevfiené zemûdûlské krajiny a okrajû lidsk ch sídel, napfi. drozd zpûvn (Turdus philomelos), s kora koàadra (Parus major), paãek obecn (Sturnus vulgaris), jeïek západní (Erinaceus europaeus) arejsek obecn (Sorex araneus). LESNICTVÍ Kulturní lesní porosty s pfievahou smrku a borovice pokr vají asi jednu tfietinu chránûného území. Hospodafií se v nich bûïn m zpûsobem s ohledem na ochranu vltavínonosn ch sedimentû v podloïí m V mûra: 28,00 ha Vyhlá eno: 995 Mozaika lesa, luk, pastvin a drobn ch hospodáfisk ch usedlostí, kryjící vrstvy vltavínonosn ch sedimentû v nivû a na svazích údolí Besednického potoka, v pûvodním pádovém poli vltavínû. VYUÎITÍ Chránûné území je souãástí dosud víceménû tradiãnû vyuïívané krajiny s drobnou mozaikou zemûdûlsk ch pozemkû. V minulosti byla na okraji dne ního chránûného území v provozu malá cihelna a v lo- Ïisku vyuïívané cihláfiské hlíny bylo objeveno bohaté nalezi tû vltavínû. V jiïní ãásti se nachází betonové koupali tû, zfiízené na Besednickém potoku. Pro vefiejnost je chránûné území pfiístupné po vefiejn ch cestách. BIBLIOGRAFIE 260 MAPA ÚZEMÍ STRANA 2 76 CK 6

2 Okres âesk Krumlov Národní pfiírodní rezervace GEOLOGIE V podloïí nízkého hfibetu vybíhajícího od âertovy stûny k severu pfievládá muskovit biotitická pararula (moldanubikum). Masiv Luãe (932,6 m n. m.) je tvofien stfiednû zrnitou aï drobnozrnnou muskovit-biotitickou Ïulou eisgarnského typu (moldanubick pluton), jejíï v bûïky zasahují âertova stûna Luã Les a kamenné sutû na jihov chodních svazích hory Luã a na západním svahu hfibetu âertovy stûny nad ohybem Vltavy 2,5 km severov chodnû od obce Louãovice, 3 km severozápadnû od Vy ího Brodu. Louãovice, Vy í Brod V mûra: 03,96 ha (skuteãná 06,49 ha) m Vyhlá eno: 934 (ãást Luã), 956 (ãást âertova stûna) Komplex spoleãenstev otevfien ch sutí, reliktních smrkov ch a bfiezov ch borû, fragmentû kvûtnat ch buãin, suèového lesa a acidofilních svahov ch jedlin v ãlenitém terénu hluboko zafiíznutého údolí Vltavy s reprezentativními ukázkami periglaciální a fluviální modelace terénu. V skyt v znamné entomofauny a druhovû poãetné avifauny. i do protûj ího svahu âertovy stûny. Na úpatí svahû jsou úzké pruhy deluviálnû kongeliflukãních, pfieváïnû kamenit ch a blokov ch sedimentû (pleistocén holocén). Celé území národní pfiírodní rezervace je velmi sva- Ïité a geomorfologicky ãlenité a jsou v nûm ukázkovû vyvinuté skalní útvary dokládající pe- riglaciální modelaci terénu mrazové sruby, izolované skály (tory), skalní hradby a rozsáhlá balvanová mofie. Nejznámûj í skalní útvar âertova stûna je mohutná Ïulová skalní hradba, pod níï leïí velké balvanové mofie tvofiené nakupen mi obrovsk mi lavicovit mi balvany o velikosti aï 2 3 m. Velká kamenná mofie se nacházejí rovnûï na jihov chodních svazích a na jihov chodním a v chodním úpatí Luãe nad Ïelezniãní tratí. eãi tû Vltavy je vyplnûno Ïulov mi balvany, na nûkter ch z nich jsou charakteristicky vyvinuté evorzní tvary, tzv. obfií hrnce. PÛdním podkladem nezazemnûn ch skalních útvarû jsou surové nevyvinuté pûdy a ranker typick (litick ), na zazemnûn ch svazích je vyvinut kryptopodzol rankerov a kambizem dystrická s pfiechody ke kambizemi typické kyselé. KVùTENA V národní pfiírodní rezervaci je dochován pozoruhodn komplex reliktních typû lesní i nelesní vegetace skalních stanovi È. Vegetace skalních útvarû a nezazemnûn ch sutí je tvofiena zejména li ejníkov mi a mechov mi spoleãenstvy, v nichï pfievaïují lupenité a korovité li ejníky rodû terãovka (Parmelia), terãovník (Physcia), pupkovka (Umbilicaria), dutohlávka (Cladonia) a mapovník (Rhizocarpon). Z v znamnûj- ích a vzácnûj ích druhû zde rostou napfi. dutohlávka horská (Cladonia stellaris) a terãovka prstencovitá (Parmelia centrifuga), jejíï v skyt na Luãi je jedinou souãasnou lokalitou v âeské republice. Z mechorostû se vyskytují pfiedev ím tûrbovka skalní (Andreaea rupestris) adruhy rodû kroucenec (Tortula), dûrkavka (Grimmia) azoubkoãepka (Rhacomitrium). Nejv znamnûj ím typem vegetace jsou reliktní acidofilní smrkové abfiezové bory (Betulo carpaticae-pinetum, Dicrano-Pinetum), v jejichï rozvolnûném stromovém patfie místy pfievaïuje borovice lesní (Pinus sylvestris) nebo bfiíza karpatská (Betula carpatica), s pfiímûsí b. bûlokoré (B. pendula), smrku ztepilého (Picea abies), jefiábu ptaãího (Sorbus aucuparia) a vzácnû idubu zimního (Quercus petraea), kter zde jako relikt roste na jiïních skalnat ch svazích aï v nadmofiské v ce 80 m (jedna z nejv e poloïen ch lokalit v âeské republice). V kefiovém patfie pfievaïují kfiovité bfiízy a borovice lesní, vtrou en je jefiáb ptaãí. Vdruhovû velmi chudém bylinném podrostu dominují borûvka ãerná (Vaccinium myrtillus), brusinka obecná (Rhodococcum vitis-idaea) a metliãka kfiivolaká (Avenella flexuosa), vtrou enû se vyskytují ãern luãní (Melampyrum pratense), kapraì samec (Dryopteris filix-mas), k. rozloïená (D. dilatata), osladiã obecn (Polypodium vulgare), na vlhãím stanovi ti na úpatí âertovy stûny roste vzácnû borûvka baïinná (Vaccinium uliginosum). V zapojenûj ích porostech borû (Dicrano-Pinetum) mimo kamenité sutû je soustfiedûn v skyt fytogeograficky v znamného druhu vfiesovce pleèového (Erica herbacea). Bohatû je vyvinuto mechové a li ejníkové patro, v nûmï pfievaïují dvouhrotec chvostnat (Dicranum scoparium), d. ãefiit (D. polysetum) a d. nahnûdl (D. fuscescens) a li ejníky rodu dutohlávka (Cladonia),na such ch oslunûn ch stanovi tích rostou stejné druhy jako na otevfien ch sutích, naopak na vlhk ch zastínûn ch místech je hojn rohozec trojlaloãn (Bazzania trilobata), ra eliník pûtifiad (Sphagnum quinquefarium) a r. ostrolist (S. capillifolium). Pomûrnû velkou ãást v chodních svahû Luãe pokr vají acidofilní svahové metlicové jedliny (Deschampsio flexuosae-abietetum), v nichï pfievaïuje smrk ztepil, velmi hojná je jedle bûlokorá (Abies alba), pfiimí eny jsou buk lesní (Fagus sylvatica), borovice lesní, bfiíza bûlokorá, b. karpatská a javor klen (Acer pseudoplatanus). Na jihov chodním úpatí Luãe a západním úpatí âertovy stûny se dochovalo nûkolik men ích fragmentû pfiirozeného smí eného lesa charakteru acidofilních Skalní hradba âertovy stûny, pod níï leïí balvanové mofie. CK 7 77

3 âeskobudûjovicko 2 buãin (Luzulo-Fagetum), jejichï stromové patro tvofií smûs buku, smrku a borovice lesní s vtrou enou bfiízou bûlokorou a dubem zimním. Oba typy tûchto acidofilních porostû jsou jak msi pfiechodem mezi reliktními bory a acidofilními a kvûtnat mi buãinami hojn mi na bohat ích stanovi tích v ir ím okolí. V jejich podrostu pfievaïují bûïné acidofyty, roztrou enû se v ak vyskytují i nûkteré nároãnûj í druhy charakteristické pro buãiny, napfi. vûsenka nachová (Prenanthes purpurea), strdivka nicí (Melica nutans), ãarovník prostfiední (Circaea intermedia), vraní oko ãtyfilisté (Paris quadrifolia) a samorostlík klasnat (Actaea spicata). Velkou ãást plochy národní pfiírodní rezervace na ménû kamenit ch stanovi tích pokr vají polokulturní a kulturní jehliãnaté porosty s celkovou pfievahou smrku a s men í pfiímûsí borovice, bfiízy a modfiínu. Úzk pobfieïní luh Vltavy (Arunco-Alnetum) je tvofien oboustrann m liniov m porostem ol e lepkavé (Alnus glutinosa) smalou pfiímûsí o. edé (A. incana), vrby kfiehké (Salix fragilis) a osiky (Populus tremula) a se stfiemchou obecnou (Padus avium) v kefiovém podrostu. V bylinném patfie rostou mimo jiné kostfiava obrovská (Festuca gigantea), net kavka nedûtklivá (Impatiens nolitangere), metlice trsnatá (Deschampsia cespitosa), chrastavec 2 UÏovka hladká (Coronella austriaca) Ïije na suèov ch stanovi tích. 3 Luã v pohledu z âertovy stûny. Na svahu Luãe jsou porosty reliktních acidofilních bfiezov ch borû (Betulo carpaticae-pinetum) afragmenty pfiirozen ch acidofilních jedlin a buãin. lesní (Knautia maxima) a kozlík v bûïkat bezolist (Valeriana excelsa subsp. sambucifolia). Vodní vegetace v korytû Vltavy je jen sporadicky vyvinutá. Na balvanech v proudící vodû roste mech prameniãka obecná (Fontinalis antipyretica) ave stagnující vodû pfii bfiezích hvûzdo háãkat (Callitriche hamulata). ZVÍ ENA V poslední dobû zde byly nalezeny nûkteré druhy dvoukfiídl ch, nové pro území âech, napfi. tipliãky Trichocera dahlae, T. implicata a T. inexplorata a hrbilka Triphleba chandleri, zajímav je i zimní v skyt lan Ïovky Oldenbergiella brumalis a bezkfiídl ch bahnomilek (pavouãnic) Chionea araneoides a Ch. lutescens. Na vfiesovci Ïije bejlomorka Wachtliella ericina. Vyskytují se tu i podhorské a horské druhy broukû, mimo jiné drabãíci Bolitobius inclinans a Leptusa flavicornis a pátefiíãek Cratosilis denticollis. Acantholycosa norvegica, pavouk z ãeledi slíìákû specializovan na horské sutû, tu má nejníïe poloïenou lokalitu ve Stfiední Evropû. Byla tu zkoumána i fauna stejnonoïcû, stonoïek, mnohonoïek (nalezen napfi. druh Listrocheiritium septentrionale, znám v âeské republice jen z nûkolika lokalit), chvostoskokû a mravencû. Celkovû je fauna bezobratl ch v raznû chladnomilná, mezi druhy hmyzu nacházíme fiadu bezkfiídl ch a krátkokfiídl ch forem. V lesních porostech v národní pfiírodní rezervaci hnízdí pfiedev ím bûïné lesní druhy ptákû. Mezi nejpoãetnûj í patfií pûnkava obecná (Fringilla coelebs), ãervenka obecná (Erithacus rubecula), s kora uhelníãek (Parus ater) a budníãek men í (Phylloscopus collybita). Pro porosty reliktních borû na skalních sutích je charakteristická pfiítomnost rehka zahradního (Phoenicurus phoenicurus). Chránûné území je tradiãním hnízdi tûm v ra velkého (Bubo bubo). Na náspu Ïelezniãní trati pfii spodním okraji sutí byla nalezena uïovka hladká (Coronella austriaca) a je tûrka Ïivorodá (Zootoca vivipara). LESNICTVÍ Porosty reliktních smrkov ch a bfiezov ch borû a pfiirozené porosty acidofilních jedlin a buãin jsou podle etáïí i plo ného rozdûlení silnû vûkovû diferencované (40 aï 320 let) a ponechávají se zcela bez zásahu samovolnému v voji. Je v ak nutné plocením nebo individuálnû chránit proti spárkaté zvûfii pfiirozené zmlazení listnat ch dfievin a jedle. V kulturních a polokulturních porostech s pfievahou smrku (vûk 50 aï 20 let) se provádûjí v chovné zásahy pro zv ení jejich stability a ve prospûch pfiimí en ch listnáãû nebo borovice na skalnat ch stanovi tích. Pfii jejich postupné obnovû se aplikuje maloplo n podrostní zpûsob s maximálním vyuïitím pfiirozeného zmlazení cílov ch dfievin (buk, jedle, dub zimní, javor klen). VYUÎITÍ Chránûné území je velmi atraktivní pro turisty. Skalnat vrchol âertovy stûny je pfiístupn z parkovi tû u silnice Vy í Brod Louãovice. Územím prochází Ïelezniãní traè Rybník Lipno nad Vltavou, jejíï tûleso v ak není souãástí chránûného území. Úpatím Luãe podél Vltavy je vedena turisticky znaãená stezka a od roku 999 i cyklostezka, jiná turisticky znaãená trasa vede z Louãovic po severozápadní hranici národní pfiírodní rezervace na vrchol Luãe. BIBLIOGRAFIE 62, 65, 252, 253, 257, 260, 295, 407, 447, 582, 653, 69, 733, 748, 749, 797, CK 8

4 Okres âesk Krumlov rezervace âesk Jílovec Les na strm ch svazích nad lev m bfiehem meandru Vltavy, 2 km severozápadnû od RoÏmberka nad Vltavou. Horní Jílovice GEOLOGIE Horninov m podkladem je muskovit-biotitická pararula (moldanubikum) s nûkolika drobn mi vloïkami kvarcitu a kvarcitické pararuly. Strmé svahy jsou rozbrázdûny nûkolika pfiíãn mi bezvod mi roklemi, na hfibítcích mezi nimi vystupuje mnoïství skalních v chozû. V pûdním pokryvu pfievaïuje mûlká kambizem dystrická, ve spodních ãástech svahû a v roklích s pfiechody ke kambizemi typické kyselé, na skalnat ch stanovi tích k rankeru typickému m V mûra: 6,30 ha Vyhlá eno: 934 Soubor pfiirozen ch porostû roklinov ch javofiin suèového typu, kvûtnat ch buãin, acidofilních svahov ch jedlin a fragmentû reliktních borû, vyvinut v ãlenitém terénu strm ch skalnat ch svahû a roklí v kaàonovitém údolí Vltavy. KVùTENA V pfiírodní rezervaci plo nû pfievaïují pfiirozené porosty acidofilních metlicov ch jedlin (Deschampsio flexuosae-abietetum), vyvinuté na konvexních tvarech georeliéfu v horních ãástech svahû a na hfibítcích. Ve stromovém patfie mírnû pfievaïuje smrk ztepil (Picea abies) nad velmi hojnou jedlí bûlokorou (Abies alba). Ve sporadickém kefiovém podrostu se objevuje bez ãerven (Sambucus racemosa) a jefiáb ptaãí (Sorbus aucuparia). V druhovû chudém bylinném patfie dominují vût inou metliãka kfiivolaká (Avenella flexuosa), tfitina rákosovitá (Calamagrostis arundinacea) nebo bika bûlavá (Luzula luzuloides), z dal ích druhû se v nûm objevují borûvka ãerná (Vaccinium myrtillus), celík zlatob l (Solidago virgaurea) a na skalkách osladiã obecn (Polypodium vulgare). Na dnech roklin a ve spodních ãástech svahû jsou zachovány pfiirozené kvûtnaté buãiny s kyãelnicí devítilistou (Dentario enneaphylli-fagetum). V jejich stromovém patfie pfievaïuje místy buk lesní nebo smrk ztepil, hojná je jedle bûlokorá, vtrou eny jsou javor klen (Acer pseudoplatanus) a jilm horsk (Ulmus glabra). Bohat í kefiov podrost tvofií líska obecná (Corylus avellana), zimolez ãern (Lonicera nigra) a bez ãerven (Sambucus racemosa).v bylinném patfie rostou druhy mezofilních lesû, mimo jiné pitulník horsk (Galeobdolon montanum), baïanka vytrvalá (Mercurialis perennis), ãarovník prostfiední (Circaea intermedia), samorostlík klasnat (Actaea spicata) a strdivka nicí (Melica nutans). V ústí dvou roklí jsou vyvinuty men í porosty roklinov ch javofiin (Arunco-Aceretum), v jejichï stromovém patfie pfievaïuje lípa velkolistá (Tilia platyphyllos) s pfiímûsí jasanu ztepilého (Fraxinus excelsior) a javoru klenu, v kfiovinném podrostu dominuje líska obecná, vtrou en je zimolez obecn (Lonicera xylosteum) a vzácnû se vyskytují l kovec jedovat (Daphne mezereum) a rûïe pfievislá (Rosa pendulina). V bylinném patfie pfievaïuje baïanka vytrvalá, hojnû se vyskytují kostival hlíznat (Symphytum tuberosum), udatna lesní (Aruncus vulgaris), svízel lesní (Galium sylvaticum) aze vzácnûj ích druhû se objevují lilie zlatohlávek (Lilium martagon), omûj pestr (Aconitum variegatum), alvûj lepkavá (Salvia glutinosa) atfiezalka chlupatá (Hypericum hirsutum). V horních ãástech hfibítkû jsou na dvou místech dochovány nepfiíli typické porosty acidofilních smrkov ch borû (Betulo carpaticae-pinetum). V jejich stromovém patfie pfievaïuje zakrslá borovice lesní (Pinus sylvestris), s malou pfiímûsí bfiízy karpatské (Betula carpatica), smrku ztepilého (Picea abies) a jedle bûlokoré (Abies alba). Ve sporadickém bylinném patfie roste mimo jiné prha arnika (Arnica montana). ZVÍ ENA Pfii prûzkumu fauny broukû zde byl mimo jiné na jediné lokalitû v âechách nalezen hlodník Corticarina obfuscata, v znaãn je i v skyt drabãíka Paederus schoenherri. Îijí zde nûkteré druhy dvoukfiídl ch charakteristické pro pfiirozené smí ené porosty, napfi. rûznatka Clusiodes albimanus a hlavatûnka Cephalops subultimus. V pûdní faunû je nápadná vysoká abundance nûkter ch prameni tních druhû ÏíÏal (Octodrilus argoviensis a Lumbricus polyphemus). Byl zde proveden iprûzkum pûdních prvkû ze skupiny krytenek. LESNICTVÍ Pfiirozené porosty pfiírodní rezervace mají udávan vûk let a jejich kostru tvofií pfiedev ím smrk, jedle, buk a borovice, pfiimí eny jsou nûkteré dal í listnáãe, napfi. dub letní, lípa velkolistá, javor klen a jilm horsk. Jejich vût í ãást na nejstrmûj ích ãástech svahû nebyla pro celkovou nepfiístupnost pravdûpodobnû nikdy ovlivnûna tûïbou. Omezenû bylo v minulosti tûïeno pouze ve spodních ãástech svahû a v nûkter ch roklích, odkud bylo dfievo spou tûno rovnou do Vltavy. V echny dfieviny se pomûrnû dobfie zmlazují, takïe pfiirozená obnova je na vût inû plochy zaji tûna. Porosty jsou v dobrém zdravotním stavu. Celá pfiírodní rezervace je ponechávána samovolnému v voji. Pouze pokud pfii pfiirozeném profieìování porostû nedojde k pfiirozenému zmlazení, bude provedena dosadba cílov ch dfievin podle typu stanovi tû. VYUÎITÍ Vefiejnosti není pfiírodní rezervace pfiístupná zejména z bezpeãnostních dûvodû. BIBLIOGRAFIE 25, 250, 25, 407, 582, 584, 800 MAPA ÚZEMÍ strana 2 V porostech pomístnû dominují buk lesní (Fagus sylvatica), smrk ztepil (Picea abies) a jedle bûlokorá (Abies alba). Vzhledem k tomu, Ïe les roste na velmi pfiíkr ch a nepfiístupn ch svazích, nebyl pravdûpodobnû ovlivnûn tûïbou. Na snímku stanovi tû acidofilních jedlin. CK 9 79

5 KVùTENA Vegetaãní kryt chránûného území je tvofien mozaikou maloplo n ch fragmentû krátkostébeln ch luãních ostfiicovomechov ch ra elinn ch spoleãenstev svazû Caricion demissae a Caricion davallianae, obklopen ch ostfiicov mi porosty svazu Caricion fuscae avsilnû zamokfien ch sníïeninách ostfiicovora eliníkov mi spoleãenstvy svazu Sphagno recurvi-caricion canescentis. V tûchto porostech je v znamnû vyvinuté mechové patro, tvofiené hlavnû nûkolika druhy ra eliníkû (Sphagnum spp.), zelenkou hvûzdovitou (Campylium stellatum) aj. Z v znamnûj ích cévnat ch rostlin v nich rostou ostfiice Davallova (Carex davalliana), o. ble ní (C. pulicaris), o. sklonûná (C. demissa), o. prosová (C. panicea), o. obecná (C. nigra), o. zobánkatá (C. rostrata), suchop r irolist (Eriophorum latifolium), s. úzkolist (E. angustifolium), sítina alpská (Juncus alpino-articulatus), kozlík dvoudom (Valeriana dioica), ple ka stopkatá (Willemetia stipitata), zábûlník baâeskobudûjovicko GEOLOGIE Horninov podklad je tvofien biotitick mi a sillimanit-biotitick mi pararulami pestré skupiny (moldanubikum), které jsou na vût inû plochy pfiekryté deluviálními, místy soliflukãními kamenitohlinit mi sedimenty (pleistocén) a podél potoka a ve sníïeninách fluviálními hlínami a tûrky a deluviofluviálními písãit mi hlínami (holocén). PÛdním pokryvem v nivû je glej typick a glej organozemní, na prameni tích organozem (ra elinn anmoor). Na nepodmáãen ch v e poloïen ch stanovi tích je vyvinuta kambizem typická a kambizem pseudoglejová (kyselé variety), ojedinûle kryptopodzol typick. Niva Lukavického potoka je porostlá mozaikou vysokobylinn ch spoleãenstev s tuïebníkem jilmov m (Filipendula ulmaria) a kompaktních porostû kriticky ohroïené tfitiny nachové (Calamagrostis purpurea). henní (Comarum palustre), prstnatec májov (Dactylorhiza majalis), p. listenat (D. longebracteata), tuãnice obecná (Pinguicula vulgaris) a vrba rozmar nolistá (Salix rosmarinifolia). V nivû potoka je vytvofiena mozaika kompaktních porostû kriticky ohroïené tfitiny nachové (Calamagrostis purpurea) avysokobylinn ch spoleãenstev podsvazu Filipendulenion. Dominuje v nich tuïebník jilmov (Filipendula ulmaria), spí e jednotlivû jsou pfiimí eny ostfiice mûch fikatá (Carex vesicaria), psárka luãní (Alopecurus pratensis), metlice trsnatá (Deschampsia cespitosa), kamziãník rakousk (Doronicum austriacum) a nûkteré dal í druhy rostlin. Vegetaci su ích v e polo- Ïen ch ploch tvofií ãásteãnû degradované louky stfiídavû vlhk ch stanovi È (Molinion) amezofilní horské troj tûtové louky (Polygono-Trisetion). Rostou zde karda mûkká ãertkusolistá (Crepis mollis subsp. hieracioides), kostfiava naãernalá (Festuca nigrescens), kuklík potoãní (Geum rivale), tfiezalka skvrnitá (Hypericum maculatum), zvoneãník ãern (Phyteuma nigrum), hadí kofien vût í (Bistorta major), pcháã rûznolist (Cirsium helenioides), krvavec toten (Sanguisorba officinalis), ãertkus luãní (Succisa pratensis), smilka tuhá (Nardus stricta), hadí mord nízk (Scorzonera humilis) a vzácnû prha arnika (Arnica montana) avemeník dvoulist (Platanthera bifolia). ZVÍ ENA V detritu Ïije pomûrnû bohaté spoleãenstvo broukû. V skyt stfievlíãkû Pterostichus pumilio a Trechus památka Kotlina pod Plániãsk m rybníkem Louky v nivû Lukavického potoka, 4 km jihozápadnû od obce Svûtlík a 4 km jihov chodnû od obce âerná v Po umaví. âerná v Po umaví splendens a mandelinky Timarcha metallica poukazuje na podhorsk charakter fauny, k nároãnûj ím a ménû bûïn m druhûm broukû patfií drabãík Mycetoporus angularis a hlodník Corticarina latipennis. Vyskytuje se zde stenotopní tyrfofilní druh dvoukfiídlého hmyzu mrvnatka Copromyza neglecta. Charakteristick mi druhy avifauny jsou lindu ka luãní (Anthus pratensis), budníãek men í (Phylloscopus collybita), b. vût í (P. trochilus) a pûvu ka modrá (Prunella modularis). Poãetná je populace hrabo e mokfiadního (Microtus agrestis) m V mûra: 5,00 ha Vyhlá eno: 992 Mozaika ra elinn ch luãních prameni È, ostfiicov ch ra elinn ch luk, mezofilních troj tûtov ch abezkolencov ch luk a vysokobylinn ch trvale zamokfien ch pcháãov ch luk s fiadou vzácn ch a ohroïen ch rostlinn ch druhû. Podél potoka se nacházejí nivní spoleãenstva s rozsáhl mi porosty tfitiny nachové. V skyt v znamné podhorské entomofauny a bûïn ch druhû avifauny otevfiené krajiny. VYUÎITÍ DÛsledkem dlouhodobého neobhospodafiování je ífiení nûkter ch expanzivních druhû rostlin, zejména tfitiny kfiovi tní, ra elinné plochy zarûstají tuïebníkem jilmov m. Místy se rozrûstají porosty náletov ch dfievin, hlavnû ol e lepkavé, smrku ztepilého, pfiípadnû rûzn ch druhû vrb. Pro udrïení a pfiípadné zlep ení charakteru ohroïen ch rostlinn ch spoleãenstev bude nutné vût í ãást plochy v co nejkrat í dobû zaãít vpravideln ch intervalech kosit. BIBLIOGRAFIE 279 MAPA ÚZEMÍ strana CK 20

6 Okres âesk Krumlov v ak porostlá druhotn mi lesními kulturami s naprostou pfievahou smrku ztepilého. památka Medvûdí hora Les na hfibetu a v chodních svazích Medvûdí hory, leïící,5 km západnû od západní ãásti obce Louãovice, 2 km jiïnû od obce Lipno nad Vltavou. Kapliãky GEOLOGIE VpodloÏí pfievaïuje stfiednû zrnitá aï drobnozrnná muskovit-biotitická Ïula eisgarnského typu, na hfibetu vystupuje stfiednû zrnitá porfyrická aï blastoporfyroklastická biotitická Ïula weinsberského typu (moldanubick pluton). Terénní deprese podél drobného vodního toku na jihov chodním okraji území je vyplnûna deluviálními a deluviálnû kongeliflukãními pfieváïnû kamenit mi aï blokov mi sedimenty (pleistocén holocén). Na obou vrcholech Medvûdí hory (severní kóta 934,2 m n. m., jiïní kóta 94 m n. m.) jsou vytvofiené mohutné mrazové sruby se svahov mi blokov mi sutûmi. V pûdním m V mûra: 80,55 ha Vyhlá eno: 992 Rozsáhl lesní komplex s ãetn mi zbytky pfiirozen ch kvûtnat ch buãin s charakteristickou floristickou skladbou a poãetn mi populacemi druhovû pestré avifauny. pokryvu pfievaïuje podzol kambizemní (kryptopodzol rankerov ) s pfiechody ke kambizemi dystrické, na skalnatém terénu je vyvinut ranker typick a ranker kambizemní. KVùTENA V chránûném území je dochováno nûkolik zbytkû pfiirozen ch kvûtnat ch buãin a jedlobuãin (Eu-Fagenion), v nichï pfievaïuje suèov kapradinov typ buãin s kyãelnicí devítilistou (Dentario enneaphylli-fagetum), místy jsou vyvinuty kostfiavové buãiny (Festuco altissimae-fagetum). Na úpatí mohutného mrazového srubu pod severním vrcholem Medvûdí hory se dochoval fragment suèového lesa (Mercuriali-Fraxinetum). Ve stromovém patfie pfiirozen ch smí en ch porostû mírnû pfievaïuje buk lesní (Fagus sylvatica) nad smrkem ztepil m (Picea abies), pfiimí eny jsou javor klen (Acer pseudoplatanus) a jedle bûlokorá (Abies alba). Na skalnat ch vrcholech se vzácnû vyskytuje bfiíza karpatská (Betula carpatica). Kefiové patro je tvofieno pfiirozen m zmlazením buku a smrku, vtrou en je bez ãerven (Sambucus racemosa) a zimolez ãern (Lonicera nigra). V druhovû bohatém bylinném podrostu rostou mimo jiné svízel vonn (Galium odoratum), kyãelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera), samorostlík klasnat (Actaea spicata), pitulník horsk (Galeobdolon montanum), violka lesní (Viola reichenbachiana), baïanka vytrvalá (Mercurialis perennis), kostfiava lesní (Festuca altissima), p eníãko rozkladité (Milium effusum), kopytník evropsk (Asarum europaeum), bukovník kapraìovit (Gymnocarpium dryopteris), bukovinec osladiãovit (Phegopteris connectilis), kapraì rozloïená (Dryopteris dilatata) a na men ích prameni - tích nalezneme ãarovník alpsk (Circaea alpina), vrbinu hajní (Lysimachia nemorum) a ostfiici fiídkoklasou (Carex remota). Vût í ãást chránûného území je ZVÍ ENA Pomûrnû zajímavá je entomofauna chránûného území. Îije tu napfi. podhorsk stfievlík Carabus linnaei a na stromov ch houbách se vyskytují vzácnûj í druhy dvoukfiídl ch, napfi. zavalitka Odinia boletina, moucha Phaonia meigeni a bedlobytka Diadocidia ferruginosa. V chránûném území hnízdí bûïné lesní druhy ptákû. K dominantním patfií pûnkava obecná (Fringilla coelebs), pûnice ãernohlavá (Sylvia atricapilla), stfiízlík obecn (Troglodytes troglodytes) a s kora uhelníãek (Parus ater). Jedin m druhem se striktní vazbou na staré bukové porosty je holub doupàák (Columba oenas). Hnízdí zde také jestfiáb lesní (Accipiter gentilis) a datel ãern (Dryocopus martius). LESNICTVÍ Zbytky star ch porostû (vûk 0 60 let) jsou ponechávány bez zásahu samovolnému v voji, nebo se provádí skupinová v bûrná tûïba za úãelem uvolnûní pfiirozeného zmlazení v podrostu. Ve star ích pfieváïnû smrkov ch kulturních porostech (vûk let) se provádí obnova náseky a okrajovou clonnou seãí s maximálním vyuïitím pfiirozeného zmlazení a dosadbou buku a jedle. V mlad ích kulturních porostech se provádûjí v chovné zásahy ve prospûch vtrou en ch listnáãû a jedle, v mlad ch kulturách do 5 let vûku se profiezávkami upravuje druhové zastoupení ve prospûch buku, pfiípadnû se dosazují odrostky buku a jedle. VYUÎITÍ Chránûné území je pfiístupné po vefiejn ch lesních cestách. MAPA ÚZEMÍ strana 23 Porost pfiirozen ch kvûtnat ch buãin (Dentario enneaphylli-fagetum) v ãasnû jarním aspektu. Ve stromovém patru dominuje buk lesní (Fagus sylvatica), pfiimí en je smrk ztepil (Picea abies) a jedle bûlokorá (Abies alba). CK 2 8

7 âeskobudûjovicko GEOLOGIE Chránûné území leïí na nev razném pahorku, jímï probíhá nûkolik metrû mocná vloïka krystalického vápence a dolomitického vápence smûru Z V, doprovázená v skytem erlanu a uloïená v biotitické a sillimanit-biotitické pararule (moldanubikum, krumlovská pestrá skupina). V loïisku ãistého krystalického vápence (mramoru) byly zaloïeny tfii men í jámové komorové lomy, v nichï byla nûkolikametrová vrstva mramoru tûïena selektivnû do hloubky pod sklonem Zejména ve stfiedním lomu tak vznikly rozsáhlé vytûïené prostory s ponechan mi impozantními opûrn mi pilífii. Komorov zpûsob pouïili místní horníci, tûïící obdobn m zpûsobem grafit v blízk ch dolech u âerné v Po- umaví. Ve vápenci jsou vytvofieny leïaté sevfiené izoklinální vrásy dokládající intenzivní vertikální stlaãení horninového vápencového tûlesa. V poslední dobû v ak dochází k ãastému fiícení odlouãen ch desek dolomitického vápence ze stropû komor a zavalování vytûïen ch prostor. PÛdním pokryvem je rendzina kambizemní, mimo vápencov podklad kambizem dystrická. KVùTENA Potenciální vegetací na lokalitû jsou kvûtnaté buãiny (Eu-Fagenion). Chránûné území je dnes pokryto druhotn m lesním porostem s pfievahou smrku ztepilého (Picea abies) aspfiímûsí borovice lesní (Pinus sylvestris), bfiízy bûlokoré (Betula pendula), jedle bûlokoré (Abies alba), modfiínu opadavého (Larix decidua) a javoru klenu (Acer pseudoplatanus). JiÏní ãást porostu, kde se nacházejí i jámové lomy, je znaãnû rozvolnûná, s bohat m kefiov m patrem, v nûmï pfievaïuje líska obecná (Corylus avellana). Vbylinném podrostu se vyskytují bûïné druhy charakteristické VloÏisku vápence byly zaloïeny komorové lomy, v nichï byla nûkolikametrová vrstva mramoru tû- Ïena selektivnû do hloubky pod sklonem pro mezofilní lesy, napfi. plicník tmav (Pulmonaria obscura), vûsenka nachová (Prenanthes purpurea), samorostlík klasnat (Actaea spicata), kokofiík pfieslenat (Polygonatum verticillatum), zvonek fiepkovit (Campanula rapunculoides) a kostival hlíznat (Symphytum tuberosum). Na svûtlinách a na okraji lesního porostu jsou vyvinuta lemová spoleãenstva svazu Trifolion medii a netypické fragmenty mírnû kalcifilních spoleãenstev svazu Bromion erecti s v skytem jetele prostfiedního (Trifolium medium), j. horského (T. montanum), dobromysli obecné (Origanum vulgare), kru tíku tmavoãerveného (Epipactis atrorubens), vítodu chocholatého (Polygala comosa), orlíãku obecného (Aquilegia vulgaris), chrpy ãekánku (Colymbada scabiosa), ostfiice horské (Carex montana) a krvavce men ího (Sanguisorba minor). Na zastínûn ch vápencov ch drolinách roste ostruïiník skalní (Rubus saxatilis). Na lokalitû byla nalezena vzácná vfieckov trusná jedovatá houba baàka velkokali ná (Sarcosphaera crassa). památka Muckovské vápencové lomy Izolovan lesík s mal mi jámov mi lomy 0,5 km západnû od osady Muckov, 2,5 km v chodnû od obce âerná vpo umaví. âerná v Po umaví ZVÍ ENA Îijí tu pfieváïnû bûïné druhy broukû, pozoruhodn je v skyt maloãlence Micrambe abietis (vzácn pfiíslu ník fauny horsk ch lesû) a drabãíka Mniusa incrassata (lokální druh Ïijící ve vlhké hrabance na zachoval ch lokalitách). V podzemních prostorách lomu se vyskytuje píìalka jeskynní (Triphosa dubitata). Lokalita je v znamná jako letní shromaïdi tû a zimovi tû netop rû. V letním období mezi devíti zji tûn mi druhy dominují netop r vodní (Myotis daubentonii) a n. u at (Plecotus auritus), k nejvzácnûj ím patfií n. severní (Eptesicus nilssonii), n. pestr (Vespertilio murinus) a n. BrandtÛv (Myotis brandtii). V zimû bylo dosud zji tûno 5 druhû netop rû, z nichï nejpoãetnûj í je n. u at m V mûra: 3,38 ha Vyhlá eno: 990 Technická památka zahrnující unikátním zpûsobem tûïené vápencové jámové lomy s ponechan mi opûrn mi skalními pilífii. Stanovi tû devíti druhû netop rû, v skyt druhovû bohaté vápnomilné kvûteny. LESNICTVÍ V kulturních lesních porostech s pfievahou smrku a borovice (vûk let) se provádûjí bûïné v chovné zásahy, pfii kter ch se preferují vtrou ené listnáãe a jedle, v nejstar ích skupinách se zaãíná s postupnou obnovou vytváfiením kotlíkû zalesàovan ch bukem a jedlí. VYUÎITÍ V minulosti byl v chránûném území specifick m zpûsobem ve tfiech men ích jámov ch lomech tûïen vápenec pro místní potfiebu. Pro vefiejnost je území pfiístupné jen po cestû procházející podél jeho jiïní hranice, po níï vede znaãená turistická stezka. Vlastní pfiírodní památka je nepfiístupná zejména z bezpeãnostních dûvodû (fiícení stropû v jámov ch lomech), a proto jsou nejrizikovûj í úseky oploceny. BIBLIOGRAFIE 93, 96, 24, 25 MAPA ÚZEMÍ strana 2 82 CK 22

8 Okres âesk Krumlov památka Myslivna Smí en les na severozápadním svahu hory Myslivna (040,0 m n. m.) v Novohradsk ch horách 3,5 km severoseverozápadnû od b valé obce Pohofií na umavû, 5 km jihov chodnû od obce Pohorská Ves. Dolní Pfiíbraní, Pohofií na umavû GEOLOGIE PodloÏí buduje stfiednû zrnitá porfyrická biotitická Ïula weinsberského typu (moldanubick pluton), tvofiící na vût inû plochy rozvleãenou balvanitou suè. PÛdním typem je kambizem typická kyselá, na jedné stranû s pfiechody ke kambizemnímu rankeru na suti, na druhé stranû ke kambizemnímu podzolu na plochém hfibetu a mírnûj ích svazích. V chránûném území se nachází nûkolik plo n ch svahov ch prameni È. KVùTENA Ve vegetaci plo - nû zcela pfievládají kvûtnaté buãiny s kyãelnicí devítilistou m V mûra: 3,82 ha Vyhlá eno: 992 Relativnû pfiirozené porosty kvûtnat ch buãin spfiechody k horsk m acidofilním smrkov m buãinám a suèov m klenov m buãinám s charakteristick m floristick m sloïením a druhovû pestrou avifaunou. (Dentario enneaphylli-fagetum) vregionální variantû s fiefii nicí trojlistou (Cardamine trifolia), na extrémnû balvanitém terénu pfiecházející k netypicky vytvofien m vysokobylinn m horsk m klenov m buãinám (Aceri-Fagetum). Vporostech pfievaïuje buk lesní (Fagus sylvatica) s pfiímûsí smrku ztepilého (Picea abies), místy s hojn m v skytem javoru klenu (Acer pseudoplatanus) a se vzácnû vtrou enou jedlí bûlokorou (Abies alba), jilmem horsk m (Ulmus glabra) a javorem mléãem (Acer platanoides). Kefiové patro je tvofieno hojn m zmlazením buku. V podrostu se mimo jiné vyskytují kyãelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos), k. cibulkonosná (D. bulbifera), fiefii nice trojlistá (Cardamine trifolia), svízel vonn (Galium odoratum), kostival hlíznat (Symphytum tuberosum), pitulník horsk (Galeobdolon montanum), violka lesní (Viola reichenbachiana), samorostlík klasnat (Actaea spicata), baïanka vytrvalá (Mercurialis perennis), vraní oko ãtyfilisté (Paris quadrifolia), ostfiice lesní (Carex sylvatica), Ïindava evropská (Sanicula europaea), bukovník kapraìovit (Gymnocarpium dryopteris), bukovinec osladiãovit (Phegopteris connectilis), vûsenka nachová (Prenanthes purpurea), ptaãinec hajní (Stellaria nemorum), starãek hercynsk (Senecio hercynicus) a kapraì rozloïená (Dryopteris dilatata). V mechovém patfie rostou játrovky kryjnice Meylanova (Calypogeia integristipula) a nitkovec vlasovit (Blepharostoma trichophyllum). Na ménû svaïitém terénu na hfibetu Myslivny jsou vyvinuty acidofilní smrkové buãiny (Calamagrostio villosae- -Fagetum), v jejichï bylinném patfie rostou tfitina chloupkatá (Calamagrostis villosa), plavuà puãivá (Lycopodium annotinum), dfiípatka horská (Soldanella montana), podbûlice alpská (Homogyne alpina), kokofiík pfieslenat (Polygonatum verticillatum) a bika bûlavá (Luzula luzuloides). Na drobn ch lesních prameni tích jsou vyvinuta sciofilní spoleãenstva svazu Cardaminion amarae (Veronico montanae-caricetum remotae), v nichï rostou mokr stfiídavolist (Chrysosplenium alternifolium), fiefii nice hofiká (Cardamine amara), fi. kfiivolaká (C. flexuosa), krabilice chlupatá (Chaerophyllum hirsutum), rozrazil horsk (Veronica montana), ostfiice fiídkoklasá (Carex remota), ãarovník alpsk (Circaea alpina) a hojnû se zde vyskytuje játrovka pobfieïnice Neesova (Pellia neesiana). Na borce stromû zde dosud rostou citlivé druhy li ejníkû pukléfika sivá (Platismatia glauca) a terãovka otrubãitá (Pseudevernia furfuracea). ZVÍ ENA V chránûném území byl nalezen plï aksamitka plochá (Causa holosericea), charakteristick pro smí ené lesy vy ích poloh. Pro lokalitu je typick v skyt horského stfievlíãka Pterostichus illigeri a tesafiíka Pidonia lurida. Charakteristick m cvrãením se tu v letním období oz vá horská kobylka smrková (Barbitistes constrictus). V znamn mi nálezy dvoukfiídlého hmyzu jsou horská stínomilka Lyciella laeta a tipliãka Trichocera dahlae, zji tûná zde jako nová pro âechy (souãasnû se zji tûním jejího v skytu v NPR âertova stûna-luã). Kromû bûïn ch lesních druhû ptákû se irokou ekologickou valencí zde hnízdí nûkolik druhû evropského listnatého lesa, pfiedev ím holub doupàák (Columba oenas), lejsek mal (Ficedula parva), budníãek lesní (Phylloscopus sibilatrix) a s kora babka (Parus palustris). V hnízdní dobû byl zji tûn také oupálek krátkoprst (Certhia brachydactyla) v neobvyklé nadmofiské v ce témûfi 000 m. LESNICTVÍ Pomûrnû stejnovûké porosty (stáfií let) se na vût inû plochy ponechávají samovolnému v voji, drobné úãelové zásahy spoãívají v uvol- Àování nastupujícího pfiirozeného zmlazení. Problémem je jeho okus spárkatou zvûfií. VYUÎITÍ Chránûné území je pro vefiejnost pfiístupné pouze po lesních cestách po jeho obvodu. BIBLIOGRAFIE 407, 548, 636, 637, 733 MAPA ÚZEMÍ strana 23 Na balvanit ch sutích pfiecházejí kvûtnaté buãiny k nevyhranûn m horsk m klenov m buãinám (Acerenion). 2 Na listech devûtsilu ve vy ích polohách najdeme místy i na eho nejvût ího nosatce klikoroha devûtsilového (Liparus glabrirostris). 2 CK 23 83

9 âeskobudûjovicko GEOLOGIE Chránûné území leïí v rozsáhlé ploché terénní depresi, v níï pramení nûkolik drobn ch pravostrann ch pfiítokû Lukavického potoka. Horninov m podkladem je biotitická a sillimanit-biotitická pararula (moldanubikum), pfiekrytá témûfi na celé plo e chránûného území deluviálními, místy soliflukãními kamenitohlinit mi sedimenty (pleistocén). Podél nûkolika vodních tokû se nacházejí mûlké uloïeniny deluviofluviálních písãit ch hlín a hlinit ch pískû a na vût inû plochy je vytvofiena mûlká vrstva ra eliny (holocén). PÛdní pokryv tvofií vût inou organozem (oligotrofní pfiechodová ra elina, anmoor), na okrajích pfiecházející k pseudogleji organozemnímu, podél potokû ke gleji organozemnímu. KVùTENA Jádrem chránûného území jsou velmi zachovalé pfiirozené smrkové ol iny (Piceo-Alnetum), vyvinuté pfiedev ím na soustavû plo n ch ra- elinn ch prameni È, obklopené mozaikou polopfiirozen ch lesních porostû charakteru podmáãen ch pfiesliãkov ch smrãin (Equiseto-Piceetum) a kulturních pfieváïnû smrkov ch porostû. Podél drobn ch potokû pfiecházejí smrkové ol iny plynule do úzk ch pruhû podhorsk ch ol ov ch luhû (Arunco-Alnetum glutinosae). Ve stromovém patfie ol in pfievládá ol e lepkavá (Alnus glutinosa), hojnû je pfiimí en smrk ztepil (Picea abies) a vtrou ena je bfiíza p fiitá (Betula pubescens). Kefiov podrost tvofií mladé ol ové nárosty s pfiímûsí kru iny ol ové (Frangula alnus), místy i vrby popelavé (Salix cinerea). V bylinném patru jsou v jarním aspektu nápadné blatouch bahenní (Caltha palustris) a sasanka hajní (Anemonoides nemorosa), dále zde rostou kapraì osténkatá (Dryopteris carthusiana), krabilice chlupatá (Chaerophyllum hirsutum), violka bahenní (Viola palustris), starãek potoãní (Tephroseris crispa), ãarovník Porost pfiirozené smrkové ol iny (Piceo-Alnetum) v jarním aspektu. V bylinném patru kvete blatouch bahenní (Caltha palustris). alpsk (Circaea alpina), mokr stfiídavolist (Chrysosplenium alternifolium), karda bahenní (Crepis paludosa), ostfiice tfieslicovitá (Carex brizoides), o. edavá (C. canescens), net kavka nedûtklivá (Impatiens noli-tangere), kuklík potoãní (Geum rivale), ptaãinec hajní (Stellaria nemorum), na svûtlinách se vzácnû vyskytují i prstnatec májov (Dactylorhiza majalis) a ple ka stopkatá (Willemetia stipitata). Podmáãené smrãiny se vyznaãují bohat m mechov m patrem s dominujícím ra eliníkem Girgensohnov m (Sphagnum girgensohnii), hojnou játrovkou rohozcem trojlaloãn m (Bazzania trilobata) a v skytem dfiípatky horské (Soldanella montana). V jiïní ãásti chránûného území je bezlesá plocha s mozaikou spoleãenstev svazû Caricion fuscae, Calthion a Molinion. Tato vegetace je v ak silnû degradovaná vlivem ãásteãného odvodnûní adlouhodobého neobhospodafiování. Nacházejí se zde men í ostrûvky mokfiadních vrbov ch kfiovin (Salicion cinereae) sv skytem vrby popelavé, v. u até (Salix aurita) av. pûtimuïné (S. pentandra) a nûkolik rozpt len ch, zãásti téï odvodnûn ch, men ích porostû ra elinn ch bfiezin (Betulion pubescentis). ZVÍ ENA V znamn m prvkem zdej í fauny broukû je drabãík Euryporus picipes, vzácn podhorsk druh vázan na pfiirozené lokality s bohat m mechov m patrem. Zajímav je také v skyt pûdních dvoukfiídl ch se zakrnûl mi kfiídly, mrvnatek Aptilotus paradoxus a Pullimosina meijerei. VtÛních na prameni tích se rozmnoïuje skokan hnûd (Rana temporaria). K dominantním ptaãím druhûm patfií pûnkava obecná (Fringilla coelebs), stfiízlík obecn (Troglodytes troglodytes), s kora uhelníãek (Parus ater), králíãek obecn (Regulus regulus) a pûvu ka modrá (Prunella modularis). Hnízdí zde také datel ãern (Dryocopus martius) aofie ník kropenat (Nucifraga caryocatactes). LESNICTVÍ Staré pfiirozené porosty smrkov ch ol in se ponechávají bez zásahu jejich samovolnému v voji, v mlad ích skupinách se hospodafií s cílem památka Ol ina vnovolhotském lese Podmáãen les a vlhké ra elinné louky v lesním komplexu km jihov chodnû od osady Plániãka, 3,5 km jihov chodnû od obce âerná v Po umaví. âerná v Po umaví zlep ení druhové i vûkové struktury porostû. Dosud bezlesé plochy budou zãásti zalesnûny ol í lepkavou, smrkem a v men í mífie i borovicí blatkou místní provenience, zãásti zûstanou zachovány jako pfiirozené louky a obãasnû koseny. VYUÎITÍ V jiïní ãásti chránûného území se v minulosti velmi extenzivnû borkovala ra m V mûra: 55,00 ha Vyhlá eno: 992 Rozsáhl soubor pfiirozen ch smrkov ch ol in a podmáãen ch smrãin na prameni tích a podél drobn ch vodních tokû a ra elinn ch luãních spoleãenstev s charakteristickou skladbou flóry. elina. Po skonãení tûïby vznikly vlhké ra elinné louky, které v ak dlouhodob m neobhospodafiováním a odvodnûním proveden m v 80. letech 20. století znaãnû degradovaly. Území je pro vefiejnost pfiístupné pouze po lesních cestách na jeho severozápadním obvodu. BIBLIOGRAFIE 289 MAPA ÚZEMÍ strana CK 24

10 Okres âesk Krumlov 2 caerulea), ãertkus luãní (Succisa pratensis) a ostfiice stinná (Carex umbrosa). rezervace Plániãsk rybník Plániãsk rybník (jin m názvem Velk Kozí; 9 ha) a pfiilehl Mal Kozí rybník, leïící v horní ãásti údolí Lukavického potoka,,5 km v chodnû od osady Plániãka, 3,5 km v chodojihov chodnû od obce âerná v Po umaví. âerná v Po umaví, Svûtlík GEOLOGIE Rybník leïí v pfiirozené kotlinû na soutoku tfií drobn ch potokû. V horninovém podloïí pfievaïuje biotitická a sillimanit-biotitická pararula, severozápadní ãást chránûného území leïí na amfibolické aï biotitické ortorule s men ími vloïkami amfibolitu (moldanubikum, krumlovská pestrá skupina). Dno celé rybniãní kotliny je pfiekryto deluviálními, místy soliflukãními kamenitohlinit mi sedimenty (pleistocén), na které nasedají fluviální hlinité písky a tûrky a sedimenty vodních nádrïí (holocén, recent). PÛdy v nezatopen ch ãástech pfiírodní rezervace tvofií pseudoglej typick a glej organozemní m V mûra: 5,7 ha Vyhlá eno: 996 Hlubok prûtoãn mezotrofní rybník se zbytky porostû litorálních rákosin a vysok ch ostfiic a spoleãenstvy vzpl vav ch vodních makrofyt. Zachovány jsou roztrou ené porosty leknínu bûlostného a pravdûpodobnû nejpoãetnûj í populace kriticky ohroïeného stulíku malého v âr. KVùTENA VPlániãském rybníku jsou po jeho odbahnûní zachovány jen úzké lemy litorálních rákosin (Scirpetum lacustris, Typhetum latifoliae, Sparganietum erecti), témûfi v ak vymizely pûvodnû rozsáhlé porosty pfiesliãky pofiíãní (as. Equisetetum fluviatilis), zcela byly zniãeny porosty ostfiice dvoumuïné (as. Caricetum diandrae) vseverozápadní ãásti rybniãní v topy a zachovány zûstaly jen fragmenty bûïnûj ího spoleãenstva s ostfiicí zobánkatou (as. Caricetum rostratae). V hlub- ích ãástech rybníka dosud pfietrvávají cenná spoleãenstva vzpl vav ch vodních makrofyt svazu Nymphaeion albae. Nacházejí se zde roztrou ené porosty leknínu bûlostného (Nymphaea candida) v asociaci Potamo natantis-nymphaeetum candidae, v severozápadní ãásti rybníka je soustfiedûn v skyt stulíku malého (Nuphar pumila) v charakteristicky vyvinutém spoleãenstvu Nupharetum pumilae. V pobfieïní ãásti se místy vyskytuje ìáblík bahenní (Calla palustris), ve spoleãenstvech ponofien ch irokolist ch rdestû (Magnopotamion) rostou rdest svûtl (Potamogeton lucens), r. kadefiav (P. crispus) a vzácn r. alpsk (P. alpinus), vroztrou en ch porostech úzkolist ch rdestû (Parvopotamion) roste rdest tupolist (P. obtusifolius) a vzácnû r. ostrolist (P. acutifolius). Podél severozápadního pfiítoku je vyvinut men í porost potoãní ol iny (Arunco-Alnetum glutinosae) spfiechody ke smrkové ol inû (Piceo-Alnetum). V horním malém rybníãku v severozápadní ãásti chránûného území zûstala zachována spoleãenstva vzpl vav ch rostlin mûlk ch klidn ch vod (Batrachion aquatilis) s v skytem laku níku nièolistého (Batrachium trichophyllum). Do chránûného území je zahrnuta i pfiirozená mezofilní louka na severov chodním bfiehu rybníka s mozaikou spoleãenstev svazû Polygono-Trisetion a Molinion, v nichï rostou napfi. starãek potoãní (Tephroseris crispa), zvoneãník ãern (Phyteuma nigrum), pcháã rûznolist (Cirsium helenioides), hadí kofien vût í (Bistorta major), bezkolenec modr (Molinia ZVÍ ENA Zajímav je v skyt dosti vzácného mravence Formicoxenus nitidulus Ïijícího v hnízdech mravence lesního (Formica rufa). Îijí tu ménû bûïné vodní plo tice hladinatka Microvelia reticulata avo- domûrka Hydrometra gracilenta. V znamn m prvkem fauny dvoukfiídl ch je pomûrnû nápadná hrbilka Spiniphora maculata. V pfiírodní rezervaci se rozmnoïují ropucha obecná (Bufo bufo) a ãolek horsk (Triturus alpestris). Hnízdí zde bûïné druhy vodních ptákû, mimo jiné kachna divoká (Anas platyrhynchos) a polák chocholaãka (Aythya fuligula). LESNICTVÍ Lesní porosty (v mûra 2,22 ha, vûk let), zahrnuté do pfiírodní rezervace z arondaãních dûvodû, jsou tvofieny pfiedev ím smrkem, v nivû severozápadního pfiítoku roste ol e lepkavá a o. edá. Provádûjí se v nich jen mírné v chovné zásahy smûfiující ke zlep- ení jejich pfiirozené skladby a struktury. VYUÎITÍ Rybník je vyuïíván k extenzivnímu chovu ryb. Nasazuje se pfieváïnû jednolet kapr, lín a maréna. V polovinû 80. let 20. století byla západní ãást rybníka odbahnûna a z vyhrnutého materiálu byly vytvofieny dvû protáhlé deponie. BIBLIOGRAFIE 279, 289, 72 MAPA ÚZEMÍ strana 22 Plániãsk rybník leïí v pfiirozené kotlinû na soutoku tfií drobn ch potokû. Po jeho odbahnûní zûstaly zachovány jen úzké lemy litorálních porostû. 2 Stulík mal (Nuphar pumila), detail listû a kvûtû. CK 25 85

11 KVùTENA Ve vegetaãním krytu pfievaïuje komplex podmáãen ch rohozcov ch smrãin (Masâeskobudûjovicko GEOLOGIE Chránûné území leïí v pfiirozené terénní depresi protékané levostrann mi pfiítoky Pohofiského potoka. Horninov m podloïím je stfiednû zrnitá porfyrická biotitická Ïula weinsberského typu (moldanubick pluton), pokrytá v celém území deluviálními sedimenty (pleistocén), na vût inû plochy pak je tû pfiekrytá loïiskem ra eliny o mocnosti aï 2,7 m a podél potokû fluviálními hlinit mi písky (holocén). V pûdním pokryvu pfievaïuje organozem (moss, ra elinn anmoor) a glej organozemní, na nepodmáãen ch okrajích podzol kambizemní. Ra elinné louky na okraji chránûného území se spoleãenstvy svazû Caricion fuscae, Sphagno recurvi-caricion canescentis a Sphagnion medii s plodn m suchop rem pochvat m (Eriophorum vaginatum). památka Pohofiské ra elini tû Ra elini tû, podmáãené smrãiny a louky,0,7 km severozápadnû od b valé obce Pohofií na umavû, 7 km jihojihov chodnû od obce Pohorská Ves. Pohofií na umavû m V mûra: 39,02 ha Vyhlá eno: 973 Komplex pfiirozen ch porostû podmáãen ch a ra- elinn ch smrãin, vrchovi tního ra elini tû a ra elinn ch luk s charakteristickou ra elini tní vegetací a kvûtenou a specifickou faunou tyrfofilních bezobratl ch ÏivoãichÛ. tigobryo-piceetum) a zakrsl ch ra elinn ch smrãin (Sphagno-Piceetum), tvofiící mozaiku s kulturními smrkov mi porosty na nepodmáãen ch stanovi - tích. Stromové patro pfiirozen ch smrãin tvofií v hradnû smrk ztepil (Picea abies), v ra elinn ch smrãinách na hlub í ra elinû tvofiící porosty zakrnûlého vzrûstu o nízkém zápoji (30 60 %). V nezapojeném bylinném patfie dominuje tfitina chloupkatá (Calamagrostis villosa) aroztrou- enû se objevují kapraì osténkatá (Dryopteris carthusiana), borûvka ãerná (Vaccinium myrtillus), sedmikvítek evropsk (Trientalis europaea), dfiípatka horská (Soldanella montana), starãek hercynsk (Senecio hercynicus) avra elinn ch smrãinách je tû ostfiice zobánkatá (Carex rostrata) a suchop r pochvat (Eriophorum vaginatum). V mechovém patfie ra elinn ch smrãin dominují ra eliníky, zejména ra eliník kfiivolist (Sphagnum fallax), r. ostrolist (S. capillifolium) a r. statn (S. russowii), v podmáãen ch smrãinách r. GirgensohnÛv (S. girgensohnii), ploník obecn (Polytrichum commune) arohozec trojlaloãn (Bazzania trilobata). Ve v chodní ãásti chránûného území se nachází men í vrchovi tní ra elini tû s mozaikou ra elini tních kleãov ch porostû (Sphagno-Pinetum mughi) a suchop rora- eliníkov ch a ostfiicovora eliníkov ch spoleãenstev (Eriophoro vaginati-sphagnetum recurvi, Carici rostratae-sphagnetum apiculati). Kefiové patro je tvofieno hybridogenní ra elinnou kleãí (Pinus pseudopumilio). Vbylinném patfie se vyskytují kyhanka sivolistá (Andromeda polifolia), ostfiice chudokvûtá (Carex pauciflora), suchop r pochvat, ãern luãní (Melampyrum pratense), klikva bahenní (Oxycoccus palustris) a borûvka baïinná (Vaccinium uliginosum). Mechové patro tvo- 86 CK 26