Borecká skalka. Okres HavlíãkÛv Brod

Transkript

1 Okres HavlíãkÛv Brod sloïkou suchomiln ch trávníkû. Roste zde napfi. píseãnice dou kolistá (Arenaria serpyllifolia), vfies obecn (Calluna vulgaris), zvonek okrouhlolist (Campanula rotundifolia), ãiãorka pestrá (Coronilla varia), hvozdík kropenat (Dianthus deltoides), kostfiava ovãí (Festuca ovina), svízel syfii Èov (Galium verum), kruãinka barvífiská (Genista tinctoria), jitrocel prostfiední (Plantago media), vítod obecn (Polygala vulgaris), matefiídou ka vejãitá (Thymus pulegioides) a violka psí (Viola canina). B valá pastvina je porostlá roztrou en mi dfievinami, pfiedev ím borovicí lesní (Pinus sylvestris). památka Borecká skalka Louãka s drobn mi skalkami na západním okraji opu - tûného lomu, 500 m západnû od obce Borek. Borek u Chotûbofie m V mûra: 0,0 ha Vyhlá eno: 933 Zbytek suchomilné pastviny s vystupujícími hadcov mi skalkami je pozoruhodn m stanovi tûm vzácné kvûteny, úzce vázané na hadcové podloïí. GEOLOGIE Horninové podloïí je tvofieno serpentinitov m (hadcov m) tûlesem, které tvofií v raznou polohu v pararulách moldanubika. V znamnou minerální souãástí horniny je serpentin typu antigorit, prozrazující se v skytem nazelenal ch lupínkû. JiÏ mimo chránûné území jsou na jihozápadní stûnû lomu odkryvy eklogitu se znaãnou koncentrací granátû. Mírn svah s pfieváïnû západní orientací je rozãlenûn drobn mi skalkami a prohlubnûmi. Na silnû rozpukaném hadcovém podloïí se vyvinuly mûlké litozemû a hofieãnaté rendziny. KVùTENA Specifické vlastnosti hadcového substrátu, pfiedev ím vysok obsah hofiãíku a naopak nedostatek dusíku a fosforu, podmínily vznik charakteristick ch rostlinn ch spoleãenstev skalních tûrbin svazu Asplenion serpentini, pfiecházejících k suchomiln m trávníkûm svazu Violion caninae. Z obligátních serpentinofytû se zde vyskytuje v relativnû poãetné populaci sleziník hadcov (Asplenium cuneifolium), rostoucí pfiedev ím na drobn ch obnaïen ch skalkách. Kufiiãka Smejkalova (Minuartia smejkalii), která je rovnûï sv m v skytem vázána pouze na hadcové podloïí, byla na této lokalitû naposledy zaznamenána v 60. letech 0. století. Ostatní druhy jsou víceménû bûïnou ZVÍ ENA Podrobnûj í faunistick prûzkum území nebyl dosud provádûn. Îije zde populace je tûrky Ïivorodé (Zootoca vivipara) a vyskytují se bûïné druhy ptákû, vázané na otevfienou krajinu s roztrou en mi stromy, napfi. pûnice hnûdokfiídlá (Sylvia communis), Èuh k obecn (Lanius collurio), strnad obecn (Emberiza citrinella) a konopka obecná (Carduelis cannabina). VYUÎITÍ Zbytek b valé obecní pastviny není v souãasnosti hospodáfisky vyuïíván. Pravidelné ochranáfiské zásahy jsou zamûfieny na potlaãování náletov ch dfievin a expanzivních druhû bylin. POZNÁMKA OdtûÏením pfieváïné ãásti hadcového tûlesa vznikl hlubok jámov lom, dosahující aï k hranici pfiírodní památky. TûÏba v lomu je jiï zastavena, technická zafiízení odstranûna a lom je postupnû zaplavován podzemní vodou. MAPA ÚZEMÍ strana 5 Suchomilné trávníky na hadcovém podloïí. Sleziník hadcov (Asplenium cuneifolium). HB 3

2 Jihlavsko GEOLOGIE V razn masiv Melechova tvofií hrubozrnn dvojslídn granit aï adamellit, místy porfyrick, melechovského typu. Îulov v choz âertova kamene je patrnû eroznû denudaãním reliktem hrany levého svahu údolí potoka, protékajícího jiïnû od skalního útvaru. Do souãasné podoby byl tvarován dlouhodob mi procesy zvûtrávání a odnosu hrubozrnného granitu. Lze jej proto povaïovat za izolovanou skálu typu tor. Asi 5m vysoké a 7 m dlouhé skalisko je rozdûleno úzkou trhlinou na dvû ãásti, z nichï jihov chodní je v raznûj í. Îula je prostoupena ikm mi puklinami, zpûsobujícími v místû jejich zv ené frekvence na jiïní stûnû aï m hluboké pfievisy. Na obtíïnû pfiístupné vrcholové plo- ince jsou zahloubeny dvû velké skalní mísy, oddûlené úzkou pfiepáïkou. V chodní mísa je zdvojená a i v suchém období je naplnûna vodou. Západní mísa je hru kovitého pûdorysu a do jejího dna se zahlubují je tû dvû dílãí mísovité prohlubnû. Obû mísy pfiedstavují velmi dobfie vyvinutou ukázku tohoto typu mikroforem v regionu. V okolí skaliska vznikla na svahovinách kysel ch intruzív kambizem dystrická aï kryptopodzol kambick. KVùTENA Vlastní skalisko je témûfi bez vegetace, v okolí se nacházejí kulturní smrãiny. památka âertûv kámen Osamûlé Ïulové skalisko u cesty v lese 500 m jihov chodnû od b valé hájovny Rohule na jiïním úboãí vrchu Melechova. Rejãkov 60 m V mûra: Vyhlá eno: 986 MZCHÚ: 0,0 ha, OP: 0,0 ha Pfiedmûtem ochrany je izolované Ïulové skalisko s pozoruhodn mi geomorfologick mi jevy. Nápadnou Ïulovou skalku u turistické stezky nelze pfiehlédnout. Skalní mísa na vrcholu útvaru vznikla pûsobením zvûtrávání a odnosem Ïuly. ZVÍ ENA Chránûné území není ze zoologického hlediska v znamné, v okolí se vyskytují bûïné druhy podhorsk ch smrkov ch lesû. VYUÎITÍ V tûsné blízkosti skály vede pomûrnû frekventovaná turisticky znaãená cesta. POZNÁMKA Bizarní tvar skaliska, kter pfii pohledu ze strany pfiipomíná s jistou dávkou fantazie hlavu ãerta, dal podnût ke vzniku ãetn ch lidov ch povûstí. BIBLIOGRAFIE 34 MAPA ÚZEMÍ strana 7 4 HB

3 Okres HavlíãkÛv Brod 3 pfiedev ím vrba popelavá (Salix cinerea), v. kfiehká (S. fragilis) av. pûtimuïná (S. pentandra). rezervace Havranka Komplex vlhk ch luk a rákosin v nivû Jifiíkovského potoka a na pfiilehl ch mírn ch svazích, cca,5 km západnû od Jifiíkova. Jifiíkov u Kamene, Sedletín GEOLOGIE PodloÏí tvofií biotitické a sillimaniticko-biotitické pararuly, místy migmatitické. V nivách vodních tokû jsou uloïeny kvartérní fluviální hlinitopísãité náplavy, na navazujících velmi mírn ch svazích pak deluviální hlíny a sutû. Uzemí na dnû zaniklého rybníka je velmi ploché. Na trvale m V mûra: 4,85 ha Vyhlá eno: 998 Rozsáhl a relativnû zachoval komplex spoleãenstev rákosin, ostfiicov ch mokfiadû a vlhk ch luk na dnû dávno zaniklého rybníka je biotopem fiady ohroïen ch druhû rostlin a ÏivoãichÛ. zamokfien ch místech jsou vytvofieny gleje, na stfiídavû vlhk ch místech se nacházejí pseudogleje, pfiecházející na su ích místech k podzolovan m kambizemím, obvykle písãitohlinit m. KVùTENA Místa s mûlkou hladinou podzemní vody trvale pfii povrchu pûdy, resp. trvale zaplavená, jsou pokryta plo nû rozsáhl mi formacemi rákosin a vysok ch ostfiic svazû Phragmition communis a Caricion gracilis. Spoleãenstva trvale zamokfien ch eutrofních luk svazu Calthion se nalézají jen v bliï- ím okolí vodních tokû. Velmi dobfie se zachovaly vlhké louky na stanovi tích se silnû kolísající hladinou podzemní vody svazu Molinion, místy s náznaky pfiechodû k ra elinn m loukám svazu Caricion fuscae a krátkostébeln m trávníkûm svazu Violion caninae. Z pozoruhodn ch a ohroïen ch rostlinn ch druhû se zde vyskytují napfi. hlad prusk (Laserpitium prutenicum), v ivec ladní (Pedicularis sylvatica), ostfiice ble ní (Carex pulicaris), vrba rozmar nolistá (Salix rosmarinifolia), vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), prstnatec májov (Dactylorhiza majalis), bledule jarní (Leucojum vernum), tolije bahenní (Parnassia palustris), upolín nejvy í (Trollius altissimus), karda mûkká ãertkusolistá (Crepis mollis subsp. hieracioides), smldník bahenní (Peucedanum palustre), ole ník kmínolist (Selinum carvifolia), svízel severní (Galium boreale), zábûlník bahenní (Comarum palustre), kozlík dvoudom (Valeriana dioica), suchop r úzkolist (Eriophorum angustifolium) a vrbovka bahenní (Epilobium palustre). Roztrou ené skupiny dfievin tvofií ZVÍ ENA Lokalita, obklopená zemûdûlsky vyuïívanou krajinou, pfiedstavuje dûleïit biotop ÏivoãichÛ vázan ch na mokfiadní stanovi tû. Podrobnû byla zkoumána pfiedev ím fauna mot lû (Lepidoptera). Charakteristickou synuzii mot lû vlhk ch luk reprezentují pfiedev ím perleèovec kopfiivov (Brenthis ino), ohniváãek modrolem (Lycaena hippothoe), kovolesklec Plusia putnami, edavky Apamea rubrirena a A. unanimis,travafika Chortodes minima, plavokfiídleci Mythimna turca a M. pudorina, svûtlopáska Deltote uncula, jarnice Orthosia opima apí- ìalka vachtová (Orthonama vittatum). Na biotopy rákosin jsou vázány mûry Mythimna obsoleta a M. straminea. Z ptaãích druhû se zde pravidelnû vyskytuje napfi. bekasina otavní (Gallinago gallinago), bramborníãek hnûd (Saxicola rubetra) a pravidelnû zde hnízdí moták pochop (Circus aeruginosus). Vzácnû zde byl pozorován i moták luïní (Circus pygargus). Území je ãasto nav tûvováno vydrou fiíãní (Lutra lutra). VYUÎITÍ V souãasnosti leïí témûfi celé území ladem, hospodáfisky se vyuïívají pouze okrajové ãásti luk. BIBLIOGRAFIE 33, 96 MAPA ÚZEMÍ strana 5 Na dnû zaniklého rybníka vznikly mokfiady a vlhké louky. Vlhké pcháãové louky v jarním aspektu. 3 Poãetnost populace perleèovce kopfiivového (Brenthis ino) patfií krozhodujícím bioindikaãním znakûm v hodnocení zachovalosti luãních ekosystémû. HB 3 5

4 Jihlavsko GEOLOGIE PodloÏí tvofií horniny moldanubika biotitické a sillimaniticko-biotitické pararuly. Horninov podklad je pfiekryt zvûtralinami asvahov mi usazeninami spolu s kvartérními náplavy. Chránûné území leïí pfieváïnû v ploché nivû pfiirozenû meandrujícího potoka. Ve vlastní nivû jsou vyvinuty pseudogleje a gleje, na su ích místech se nacházejí kambizemû typická, pseudoglejová a jejich kyselé variety. KVùTENA Vegetaci tvofií spoleãenstva vlhk ch pcháãov ch luk svazu Calthion a stfiídavû vlhk ch bezkolencov ch luk svazu Molinion, místy jsou vytvofieny porosty vysok ch ostfiic, terestrické rákosiny a pfiípotoãní ol iny svazu Alnion incanae. Botanicky nejcennûj í jsou zachovalé fragmenty vlhk ch luk. Z ohroïen ch a vzácnûj ích druhû se zde vyskytují kosatec sibifisk (Iris sibirica), hlad prusk (Laserpitium prutenicum), upolín nejvy í (Trollius Silnû ohroïen kosatec sibifisk (Iris sibirica). Hlavním pfiedmûtem ochrany jsou druhovû pestré vlhké louky. altissimus), bledule jarní (Leucojum vernum), prstnatec májov (Dactylorhiza majalis), ostfiice ble ní (Carex pulicaris), o. latnatá (C. paniculata), o. Hartmanova (C. hartmanii), kozlík dvoudom (Valeriana dioica), karda mûkká ãertkusolistá (Crepis mollis subsp. hieracioides), srpice barvífiská (Serratula tinctoria) aj. Na su í louce pfii okraji lesíka roste fytogeograficky pozoruhodn chrastavec doubravní (Knautia drymeia). V pfiípotoãních ol inách dominuje ol e lepkavá (Alnus glutinosa) a jasan ztepil (Fraxinus excelsior), v bylinném patfie rostou ostfiice prodlouïená (Carex elongata), o. lesní (Carex sylvatica), fiefii - nice hofiká (Cardamine amara), krabilice chlupatá (Chaerophyllum hirsutum), karda bahenní (Crepis paludosa) a dal í. památka Hroznûtínská louka Louky a ol iny v údolí potoka Le tina,,5 km severov chodnû od obce Hroznûtín. Dobrnice, Hroznûtín uâího tû ZVÍ ENA Na lokalitû byl zaznamenán v skyt nûkolika charakteristick ch druhû mot lû, napfi. hnûdáska rozrazilového (Melitaea diamina) a píìalky bfiezové (Rheumaptera hastata). Vyskytuje se zde skokan hnûd (Rana temporaria), na mokr ch loukách hnízdí lindu ka luãní (Anthus pratensis), budníãek vût í (Phylloscopus trochilus), b. men í (P. collybita), pûnice slavíková (Sylvia borin), bramborníãek hnûd (Saxicola rubetra) afia- da dal ích. LESNICTVÍ Podmáãené ol iny s jasanem v okolí potoka a smí en porost na svahu nad m V mûra: 7,06 ha Vyhlá eno: 990 Pestr soubor spoleãenstev vlhk ch luk, mokfiadû a pfiípotoãních ol in pfiedstavuje ukázku biotopû, které byly dfiíve velmi hojnû roz ífieny v okolí drobn ch vodních tokû âeskomoravské vrchoviny. potokem v jiïní ãásti území jsou vyuïívány v bûrn m zpûsobem. VYUÎITÍ Lokalita není s v jimkou lesních porostû hospodáfisky vyuïívána. Pravidelnû provádûné ochranáfiské zásahy jsou zamûfieny na kosení nejcennûj ích ploch vlhk ch luk a odstraàování náletov ch dfievin. POZNÁMKA JiÏní okraj chránûného území protíná trasa plynovodu. BIBLIOGRAFIE 3 6 HB 4

5 Okres HavlíãkÛv Brod rezervace Kamenná trouba Rybník a louky v nivû PstruÏného potoka,,5 km jihozápadnû od obce Lipnice nad Sázavou. Lipnice nad Sázavou (okres HavlíãkÛv Brod), KejÏlice (okres Pelhfiimov) GEOLOGIE PodloÏí tvofií Ïulové horniny moldanubického plutonu dvojslídné granity aï adamellity, mírnû porfyrické. V území jsou tyto horniny pfiekryty pfieváïnû svahovinami avokolí vodního toku kvartérními sedimenty. Lokalita se nachází v ploché nivû potoka, místy pfiirozenû meandrujícího. V místech s trvale vysokou hladinou podzemní vody a v okolí rybníka vznikly gleje (glej typick a organozemní) vût inu území v ak tvofií pseudoglej typick, na kter navazují kyselé kambizemû (typické a pseudoglejové) m V mûra: Vyhlá eno: 64,73 ha 993 (okres Pelhfiimov), (47,74 ha okres 994 (okres HavlíãkÛv HavlíãkÛv Brod, Brod) 6,99 ha okres Pelhfiimov) Územnû rozsáhl soubor spoleãenstev mokfiadû, rákosin, vysok ch ostfiic, vlhk ch luk, vrbin a ol- in v nivû potoka pfiedstavuje dûleïit biotop s fiadou ohroïen ch druhû flóry a fauny. KVùTENA V nivû PstruÏného potoka jsou vyvinuty vlhké pcháãové louky svazu Calthion a ostfiicové louky svazu Caricion fuscae, místy se nacházejí terestrické rákosiny a porosty chrastice rákosovité (Phalaroides arundinacea). Na bfiezích rybníka jsou vytvofieny rákosiny a zblochanové porosty svazu Phragmition communis adále porosty vysok ch ostfiic svazu Caricion gracilis. V okolí vodního toku vznikly rozvolnûné vrbové a ol ové porosty. Ojedinûle se vyskytují spoleãenstva luãních prameni È. Rostou zde napfi. bazanovec kytkokvût (Naumburgia thyrsiflora), v ivec ladní (Pedicularis sylvatica), vrba plazivá (Salix repens), v. rozmar nolistá (S. rosmarinifolia), vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), prstnatec májov (Dactylorhiza majalis), tolije bahenní (Parnassia palustris), ostfiice ble ní (Carex pulicaris), o. dvoumuïná (C. diandra), rozpuk jizliv (Cicuta virosa), bafiiãka bahenní (Triglochin palustre), fiefii nice bahenní (Cardamine dentata), zábûlník bahenní (Comarum palustre), dûtel ka tanov (Chrysaspis spadicea), kozlík dvoudom (Valeriana dioica) a karda mûkká ãertkusolistá (Crepis mollis subsp. hieracioides). ZVÍ ENA Dosavadní prûzkum fauny bezobratl ch byl zamûfien na pavouky (Araneida) a mot ly (Lepidoptera). Ze vzácn ch a reliktních druhû pavoukû se na lokalitû vyskytují Entelecara congenera, Hilaira excisa a Hypsosinga heri. Z mokfiadních druhû mot lû lze uvést napfi. píìalku vrbovkovou (Spargania luctuata) nebo pestroskvrnku ozdobnou (Polymixis gemmea). Mokfiady v nivû potoka jsou biotopem nûkolika druhû obojïivelníkû a plazû. Îijí zde ropucha obecná (Bufo bufo), ãolek obecn (Triturus vulgaris), je tûrka Ïivorodá (Zootoca vivipara), zmije obecná (Vipera berus) auïovka obojková (Natrix natrix). Vrozsáhl ch rákosinách a porostech vysok ch ostfiic pravidelnû hnízdí moták pochop (Circus aeruginosus), bekasina otavní (Gallinago gallinago), rákosník zpûvn (Acrocephalus palustris), r. obecn (A. scirpaceus), r. prouïkovan (A. schoenobaenus), na mokr ch loukách lindu ka luãní (Anthus pratensis), bramborníãek hnûd (Saxicola rubetra) a fiada dal ích. Vzácnû se objevuje i moudivláãek luïní (Remiz pendulinus) a bukáãek mal (Ixobrychus minutus). V roce 990 zde ojedinûle zahnízdil h l rud (Carpodacus erythrinus). V okolí PstruÏného potoka Ïijí konipas horsk (Motacilla cinerea), skorec vodní (Cinclus cinclus) a ledàáãek fiíãní (Alcedo atthis). Rybník je v znamnou tahovou zastávkou pro fiadu dal ích druhû ptákû. Pravidelnû se zde vyskytuje vydra fiíãní (Lutra lutra) a tchofi tmav (Mustela putorius). VYUÎITÍ Vût ina luãních mokfiadû není v souãasnosti obhospodafiována, koseny jsou pouze ãásti luk dostupné pro mechanizaci. Rybník je vyuïíván k chovu ryb, pfiedev ím kapra. BIBLIOGRAFIE 57 MAPA ÚZEMÍ strana 6 Pestrá mozaika luãních a mokfiadních biotopû v PR Kamenná trouba. V porostech rákosu vzácnû zahnízdí moták pochop (Circus aeruginosus). HB 5 7

6 Jihlavsko GEOLOGIE Severní a v chodní ãást chránûného území je tvofiena kfiídov mi usazeninami spodního turonu a cenomanu, vápnit mi slínovci, jílovci a pískovci. V nivû fieky Doubravy jsou tyto horniny pfiekryty kvartérními fluviálními tûrky a písky. V jiïní ãásti vystupují amfibolické diority ranského masivu. Ploch povrch údolní nivy postupnû pfiechází do mírn ch údolních svahû se severní orientací. Trvale podmáãené plochy poblíï rybníka pokr vají gleje typick a organozemní. Na stfiídavû zamokfien ch lokalitách se vyvinul pseudoglej typick, pfiecházející na su ích místech do kyselé kambizemû typické. KVùTENA Vegetaci tvofií pfiedev ím vlhké pcháãové a totenové louky svazû Calthion a Molinion, nehnojené a zãásti sklízené. Místy jsou vyvinuty pfiechody ke krátkostébeln m smilkov m porostûm svazu Violion caninae, na su ích místech se nacházejí mezofilní louky svazu Arrhenatherion. V okolí rybníka a v silnû podmáãen ch Ïlabech potûãkû jsou vyvinuty ostfiicové porosty svazu Caricion gracilis a terestrické rákosiny. Velmi cenná jsou územnû nevelká luãní prameni tû na podloïí kfiídov ch hornin s charakteristick mi ostfiicovo-mechov mi spoleãenstvy, blízk mi svazu Sphagno warnstorfiani-tomenthypnion. V území se vyskytuje fiada pozoruhodn ch a ohroïen ch druhû rostlin, napfi. hlad prusk (Laserpitium prutenicum), v ivec ladní (Pedicularis sylvatica), ostfiice Davallova Pozdnû letní aspekt vlhk ch luk v znamnû ovlivàují kvûtenství ãertkusu luãního (Succisa pratensis). Znaãná rozrûznûnost stanovi È se odráïí ve vysoké druhové diverzitû ÏivoãichÛ, zejména hmyzu. (Carex davalliana), o. Hartmanova (C. hartmanii), bledule jarní (Leucojum vernum), vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), prstnatec májov (Dactylorhiza majalis), tolije bahenní (Parnassia palustris), karda mûkká ãertkusolistá (Crepis mollis subsp. hieracioides), hrachor horsk (Lathyrus linifolius), starãek potoãní (Tephroseris crispa), ptaãinec bahenní (Stellaria palustris), kozlík dvoudom (Valeriana dioica), kuklík potoãní (Geum rivale), vemeník zelenav (Platanthera chlorantha) a zábûlník bahenní (Comarum palustre). Ve vlhk ch loukách jsou roztrou- eny exempláfie kfiovit ch vrb, pfiedev ím vrby u até (Salix aurita) a v. popelavé (S. cinerea). Drobné lesíky s pfievahou smrku ztepilého (Picea abies) a modfiínu opadavého (Larix decidua) se obvykle nacházejí na místech skalních v chozû. rezervace Niva Doubravy Mokfiady, louky a lesíky v okolí rybníka na levém bfiehu fieky Doubravy jiïnû od obce SobíÀov. SobíÀov m V mûra: Vyhlá eno: 994 MZCHÚ: 68,4 ha, OP: 6,45 ha Porosty vysok ch ostfiic, vlhké a mezofilní louky, roztrou ené lesíky a nevelk rybník jsou posledním zachoval m souborem mokfiadních biotopû v ãlovûkem silnû pozmûnûném úseku fieky Doubravy mezi obcemi Nové Ransko a Bílek. ZVÍ ENA Z nûkolika set druhû mot lû, zji tûn ch dosavadním prûzkumem, je moïné jmenovat alespoà nûkteré stenotopní taxony mokfiadních spoleãenstev modráska bahenního (Maculinea nausithous), li ejníkovce mokfiadního (Thumatha senex), mûfiiãku ra elinnou (Hypenodes humidalis), bl skavku bahenní (Athetis palustris), edavku rudoskvrnnou (Apamea rubrirena), pestroskvrnku ozdobnou (Polymixis gemmea), travafiku nejmen í (Chortodes minima) a t. baïinnou (Ch. pygmina). V skyt plavokfiídlece pobfieïního (Mythimna obsoleta) poukazuje na existenci rákosin a pfiítomnost tûtcono e smrkového (Calliteara abietis) indikuje pfiirozen v skyt smrku v okolních lesích. K velmi zajímav m a faunisticky v znamn m nálezûm patfií obaleã Pammene gallicana a pupenovka Chrysoclista lathamella. Lokalita je biotopem fiady druhû obojïivelníkû a plazû, Ïijí zde ãolek obecn (Triturus vulgaris), ã. horsk (T. alpestris), je tûrka Ïivorodá (Zootoca vivipara), uïovka obojková (Natrix natrix) a zmije obecná (Vipera berus). Pravidelnû zde hnízdí napfi. lindu ka luãní (Anthus trivialis), bramborníãek hnûd (Saxicola rubetra), bekasina otavní (Gallinago gallinago) a ojedinûle zde poãátkem 90. let hnízdil h l rud (Carpodacus erythrinus). LESNICTVÍ Nûkolik drobn ch smrkov ch a modfiínov ch lesíkû je vyuïíváno jako bûïné lesy hospodáfiské. VYUÎITÍ âást luk, pfiístupná pro mechanizaci, je pravidelnû sklízena. Za úãelem zachování ohroïen ch rostlinn ch druhû a spoleãenstev jsou nejcennûj í plochy vlhk ch luk pravidelnû ruãnû koseny. 8 HB 6

7 Okres HavlíãkÛv Brod 3 památka Pod Kazbalem Luãní enkláva v lese na pravém údolním svahu údolí potoka Hostaãovka, km západnû od osady Jaro ov. Petrovice uuhelné Pfiíbramû m V mûra: 0,8 ha Vyhlá eno: 998 Drobná lesní louka pfiedstavuje zachoval fragment druhovû bohat ch spoleãenstev vlhk ch luk s fiadou ohroïen ch rostlinn ch taxonû. Jedná se o jedinou recentní lokalitu silnû ohroïeného hofice hofiepníku (Gentiana pneumonanthe) v okrese HavlíãkÛv Brod. GEOLOGIE Horninov podklad území tvofií biotitické pararuly migmatitické aï arterity, pfiecházející severnû od lokality v dvojslídné aï muskovitické ortoruly. V údolí potoka jsou tyto horniny pfiekryty rûznû siln mi vrstvami ãtvrtohorních zvûtralin a sedimentû, na kter ch vznikl pseudoglej typick a gleje (typick a organozemní). V jejich mírnû svaïitém okolí se nachází kambizem pseudoglejová a kyselá varieta kambizemû typické. KVùTENA Vegetace je tvofiena spoleãenstvy nehnojen ch luk stfiídavû vlhk ch stanovi È s kolísající hladinou podzemní vody svazu Molinion, trvale podmáãené plochy pokr vají spoleãenstva vlhk ch luk svazu Calthion. V tûchto spoleãenstvech se vyskytuje fiada ohroïen ch rostlinn ch druhû, pfiedev ím hofiec hofiepník (Gentiana pneumonanthe), kosatec sibifisk (Iris sibirica) a upolín nejvy í (Trollius altissimus), které jsou v této ãásti âeskomoravské vrchoviny jiï velmi vzácné. Z dal ích ohroïen ch a vzácn ch taxonû zde rostou napfi. prstnatec májov (Dactylorhiza majalis), karda mûkká ãertkusolistá (Crepis mollis subsp. hieracioides), ostfiice Hartmanova (Carex hartmanii), o. stinná (C. umbrosa),bradáãek vejãit (Listera ovata), srpice barvífiská (Serratula tinctoria), ole ník kmínolist (Selinum carvifolia), svízel severní (Galium boreale) a kakost bahenní (Geranium palustre). Roztrou- enû se vyskytují náletové dfieviny, pfiedev ím ol e lepkavá (Alnus glutinosa) a vrba u atá (Salix aurita). ZVÍ ENA Fauna území nebyla prozatím zkoumána, lze pfiedpokládat v skyt bûïn ch druhû ol in a smí en ch lesû. Zfiádu mot lû byli pozorováni vakono Megalophanes viciella a baboãka síèkovaná (Araschnia levana). VYUÎITÍ Dlouhodobû nevyuïívaná lesní louka je pomûrnû nesnadno pfiístupná. Pravidelné ochranáfiské zásahy, zahájené po zfiízení pfiírodní památky, jsou zamûfieny na pravidelné kosení a tlumení náletov ch dfievin. MAPA ÚZEMÍ strana 6 Nenápadná lokalita v lesích unikala dlouho pozornosti odborníkû. ZarÛstající lesní louka pfied zahájením ochranáfisk ch zásahû. 3 V ol inách a na slatinn ch lukách se vyskytuje bradáãek vejãit (Listera ovata) drobná zelenû kvetoucí orchidej. HB 7 9

8 Jihlavsko GEOLOGIE Pomûrnû monotónní horninové podloïí je tvofieno Ïulov mi horninami moldanubického plutonu dvojslídn m granitem aï adamellitem hrubozrnn m, místy porfyrick m, melechovského typu. Západní okraj území je tvofien Ïulami mrákotínského typu, tj. rovnûï dvojslídn m granitem aï adamellitem, ale stfiednû a drobnû zrnit m, místy drobnû porfyrick m. V tûchto tvrd ch horninách vytvofiila fieka Sázava prûlomové údolí se strm mi skalnat mi a balvanit mi svahy. V údolí je vyvinuto nûkolik zaklesnut ch meandrû, z nichï nejv raznûj í je dvojice na sebe navazujících meandrû pfiibliïnû ve stfiedu území. Balvanové akumulace sestupují ãasto aï do vlastního fieãi tû, kde jsou balvany a skalní prahy pfiíãinou ãetn ch pefiejí. Na nûkter ch balvanech vznikly rûzné evorzní tvary, nejznámûj í jsou obfií hrnce. Z pûd pfievaïují kambizemû (kyselá kambizem typická a pseudoglejová), v prostoru fiíãní nivy se nacházejí fluvizemû a pseudogleje. KVùTENA Vût ina území je pokryta kulturními smrkov mi porosty, jen místy se zachovaly fragmenty pfiírodû blízk ch lesních spoleãenstev. Na skalních v chozech se nacházejí zbytky reliktních borû svazu Dicrano- Pinion s velmi chud m bylinn m patrem. Ve spoleãenstvech skalních tûrbin hojnû roste osladiã obecn (Polypodium vulgare). Na suèov ch úpatích svahû lze ojedinûle nalézt smí e- Ve stinn ch a inverzních polohách na bfiezích fieky roste omûj pestr (Aconitum variegatum). eãi tû Sázavy s ãetn mi balvany je vyhledávan m místem turistû a vodákû. né porosty s nûkter mi druhy pûvodních buãin a habfiin, napfi. s dymnivkou dutou (Corydalis cava), jarmankou vût í (Astrantia major), ptaãincem velkokvût m (Stellaria holostea) a dal ími. Pozoruhodn je v skyt nûkter ch submontánních druhû v inverzním fiíãním údolí, z nichï lze jmenovat napfi. rûïi pfievislou (Rosa pendulina), omûj pestr (Aconitum variegatum) a zimolez ãern (Lonicera nigra). Pfii západním okraji území se nacházejí nivní psárkové louky svazu Alopecurion a vlhké pcháãové louky svazu Calthion. Koryto fieky s kamenit m dnem a rychle proudící vodou je zarostlé spoleãenstvy vodních makrofyt svazu Batrachion fluitantis s dominujícím laku níkem tûtiãkov m (Batrachium penicillatum). ZVÍ ENA Bohatá je fauna bezobratl ch, vázan ch na prostfiedí pefiejnatého toku fieky. Pomûrnû dobfie je prozkoumán fiád jepic (Ephemeroptera), z ohroïen ch druhû je moïno jmenovat Choroterpes picteti, Heptagenia coerulans a Ephemera lineata. Z ptákû, vázan ch na podhorské toky, se pravidelnû vyskytuje skorec vodní (Cinclus cinclus), ledàáãek fiíãní (Alcedo atthis) a konipas horsk (Motacilla cinerea). Ve skalnatém terénu hnízdí v r velk (Bubo bubo). Lokalitu pravidelnû nav tûvuje vydra fiíãní (Lutra lutra). rezervace Stvofiidla Hluboce zafiíznuté údolí Sázavy mezi obcí Smrãná a Ïelezniãní zastávkou Stvofiidla. Dobrovítova Lhota, KoÀkovice, Le tinka u Svûtlé nad Sázavou, Trpi ovice m V mûra: Vyhlá eno: 948 MZCHÚ: 46,39 ha, OP: 6,94 ha Pfiedmûtem ochrany je pfiedev ím cenn soubor geomorfologick ch jevû v pfiirozeném, hluboko zafiíznutém fieãi ti Sázavy s ãetn mi pefiejemi a balvany a s dobfie vyvinut mi projevy fiíãního fenoménu. Zachoval krajinn ráz romantického údolí ãiní toto území jednou z nejznámûj ích a turisticky nejvíce nav tûvovan ch lokalit okresu HavlíãkÛv Brod. LESNICTVÍ Naprostá vût ina rezervace je pokrytá smrkov mi porosty, zaloïen mi v sadbou na stanovi tích pûvodních buãin. âást území je tûïce pfiístupná pro mechanizaci. Kultury jsou po kozovány zvûfií, na vlhãích stanovi tích trpí porosty ãasto v vraty a houbov mi chorobami. Lesní hospodafiení je dlouhodobû smûrováno ke zv ení podílu listnat ch dfievin, pfiedev ím buku. Vût ina území je vyuïívána jako les hospodáfisk. VYUÎITÍ Chránûné území je znaãnû zatíïeno rekreaãní ãinností, pfiedev ím vodními sporty, turistikou a tábofiením. Tûsnû u hranic pfiírodní rezervace se nalézá vefiejné tábofii tû a dal í rekreaãní objekty. Pefiejnatá fieka je vyuïívána ke sportovnímu rybolovu jako pstruhov revír. BIBLIOGRAFIE 49, 30 MAPA ÚZEMÍ strana 5 0 HB 8

9 Okres HavlíãkÛv Brod památka lapanka Ol ina a nivní louka v nivû na pravém bfiehu lapanky, km jihov chodnû od Havlíãkova Brodu, 500 m západnû od osady R dlov (dfiíve Herlify). Termesivy GEOLOGIE Horninov podklad území tvofií biotitické a sillimaniticko-biotitické pararuly, zãásti migmatitizované, vprostoru údolní nivy pfiekryté kvartérními tûrkov mi a písãit mi fiíãními náplavy pleistocenního stáfií. Plochá niva fieky pfiechází pfii severní hranici m V mûra: 3,08 ha Vyhlá eno: 998 Pozoruhodnû zachoval fragment pfiírodû blízk ch spoleãenstev baïinn ch ol in a nivních luk v údolní nivû fieky lapanky pfiedstavuje ojedinûlou ukázku mokfiadních biotopû v nivách vût ích vodních tokû âeskomoravské vrchoviny. území v pomûrnû strm svah nad zákrutem fieky. Vlastní tok lapanky vytváfií v blízkosti pfiírodní památky fiadu voln ch meandrû, doprovázen ch tûnûmi a mrtv mi rameny. Vodní reïim lokality byl v minulosti upraven mnoïstvím odvodàovacích pfiíkopû a kanálû, které jsou dnes jiï vût inou nefunkãní. V závislosti na vlhkostních pomûrech se zde vytvofiily typické aï organozemní subtypy glejû a pseudoglejû, tûsnû podél lapanky fluvizem typická. Na svahovinách blízkého okolí se vyvinula kyselá varieta kambizemû typické. KVùTENA Charakter vegetace je podmínûn pfiedev ím vlhkostními pomûry a zpûsobem vyuïívání území ãlovûkem v minulosti. V západní ãásti území se na silnû podmáãen ch plochách zachoval porost ol e lepkavé (Alnus glutinosa) a vrb (Salix sp.) s bohat m bylinn m patrem, blíïící se svou skladbou spoleãenstvûm baïinn ch ol in svazu Alnion glutinosae a ãásteãnû také vrbov m porostûm tfiídy Salicetea purpureae. Ol iny na ménû podmáãen ch místech odpovídají luïním lesûm svazu Alnion incanae, v kefiovém patfie zde hojnû roste stfiemcha obecná (Padus avium). Bylinné patro hostí fiadu vzácn ch a ohroïen ch rostlinn ch druhû, uvést lze ìáblík bahenní (Calla palustris), bazanovec kytkokvût (Naumburgia thyrsiflora), rozpuk jizliv (Cicuta virosa), ptaãinec bahenní (Stellaria palustris), bleduli jarní (Leucojum vernum) aj. V chodní ãást území, dfiíve vyuïívaná jako louka, je dnes tvofiena ãásteãnû degradovan mi spoleãenstvy vlhk ch luk tfiídy Molinio-Arrhenatheretea a vysok ch ostfiic fiádu Magnocaricetalia, ve kter ch rostou napfi. ostfiice banátská (Carex buekii), o. li ãí (C. vulpina) a svízel prodlouïen (Galium elongatum). ZVÍ ENA V ol inách se vyskytují bûïnûj í druhy ptákû, jako jsou ãervenka obecná (Erithacus rubecula), pûnice ãernohlavá (Sylvia atricapilla), p. slavíková (S. borin), p. pokfiovní (S. curruca) a stfiízlík obecn (Troglodytes troglodytes). Meandrující tok lapanky mezi Mírovkou a Havlíãkov m Brodem je biotopem skorce vodního (Cinclus cinclus), konipase horského (Motacilla cinerea) a ledàáãka fiíãního (Alcedo atthis). Lze zde zastihnout vydru fiíãní (Lutra lutra). LESNICTVÍ Smí en a místy rozvolnûn porost ol í a vrb s obãasn mi tûnûmi není pro nepfiístupnost hospodáfisky vyuïíván. VYUÎITÍ Nivní louky nejsou dlouhodobû hospodáfisky vyuïívány. MAPA ÚZEMÍ strana 7 Dobfie vyvinuté bfiehové porosty lapanky. Nivní louka se soliterními ol emi a okrajem ol iny. HB 9

10 Jihlavsko GEOLOGIE PodloÏí tvofií krystalické horniny moldanubika, sillimanit-biotitické a biotitické pararuly, místy slabû migmatitizované. V nivách drobn ch vodních tokû se nacházejí fluviální hlinitopísãité náplavy, nápadná je pfiítomnost kfiemenn ch valounû i ostrohrann ch úlomkû. Reliéf je pomûrnû ploch, s vytvofien mi pramenn mi pánvemi a úpady. Mezi pûdami pfievaïují organozemní a typické (pseudoglejové) gleje s pseudogleji (typick m a glejov m), na které navazují typické kambizemû (kyselé variety). KVùTENA V pramenn ch pánvích, úpadech a v nivách potûãkû jsou vyvinuta spoleãenstva prameni tních a pfiípotoãních ol in svazu Alnion incanae. Z dfievin pfievaïuje ol e lepkavá (Anus glutinosa), kfiovinné patro je tvofieno kru inou ol ovou (Frangula alnus) a stfiemchou obecnou (Padus avium). V bohatém bylinném patfie dominuje v jarním aspektu bledule jarní (Leucojum vernum), z dal ích charakteristick ch druhû se vyskytují napfi. piïmovka mo usová (Adoxa moschatellina), váleãka lesní (Brachypodium sylvaticum), fiefii nice hofiká (Cardamine amara), karda bahenní (Crepis paludosa), ostfiice tfieslicovitá (Carex brizoides), o. fiídkoklasá (C. remota), o. lesní (C. Èavel kysel (Oxalis acetosella). V okolí prameni È rozkvétá na jafie orsej jarní (Ficaria bulbifera). sylvatica), pryskyfiník kosmat (Ranunculus lanuginosus), rozrazil horsk (Veronica montana), kozlík dvoudom (Valeriana dioica), k. v bûïkat (V. excelsa), devûtsil bíl (Petasites albus) aj. Rostou zde i nûkteré druhy pûvodních buãin, napfi. baïanka vytrvalá (Mercurialis perennis), p eníãko rozkladité (Milium effusum) a kokofiík pfieslenat (Polygonatum verticillatum). Ochranné pásmo tvofií kulturní smrãiny. ZVÍ ENA Podrobnûj í zoologick prûzkum nebyl dosud provádûn. Pozoruhodná je fauna ãist ch vodních tokû. Vyskytují se v nich napfi. plo tice rodu Velia a plo tûnka Dendrocoelum lacteum, Ïije zde skokan hnûd (Rana temporaria) avúseku potoka mezi prameni ti a obcí Chlum stfievle potoãní (Phoxinus phoxinus). V okolních smrkov ch porostech pravidelnû hnízdí ãáp ãern (Ciconia nigra) a kulí ek nejmen í (Glaucidium passerinum). LESNICTVÍ Ol ové skupiny v mladkového pûvodu jsou obklopeny smrkov mi monokulturami. Vlhká stanovi tû jsou pfiedpokladem vysoké produkce smrku, porosty jsou v ak znaãnû ohroïovány vûtrem, hnilobami a kûrovcem. U okolních smrkov ch porostû je pfii obnovû a v chovû postupnû upravována druhová, vûková i prostorová struktura tak, aby do lo k posílení stability porostû. VYUÎITÍ Ol ové skupiny v pfiírodní rezervaci nemají vût- í hospodáfisk v znam. MAPA ÚZEMÍ strana 5 rezervace Velká a Malá ol ina Tfii enklávy ol in v rozsáhlém lesním masivu asi km jihozápadnû od obce Chlum, nedaleko lesní komunikace Chlum Tunochody. Dobrnice (okres HavlíãkÛv Brod), Chlum u Zb ova (okres Kutná Hora) m V mûra: Vyhlá eno: 98 MZCHÚ: 4,96 ha (3,06 ha okres HavlíãkÛv Brod,,90 ha okres Kutná Hora), OP: 38,85 ha (34,04 ha okres HavlíãkÛv Brod, 4,8 ha okres Kutná Hora) Zachovalá spoleãenstva prameni tních a pfiípotoãních ol in jsou lokalitou s velmi poãetnou populací ohroïené bledule jarní (Leucojum vernum). HB 30

11 Okres HavlíãkÛv Brod park Doubrava Vyhlá en v roce 998 Okresním úfiadem v Chrudimi a Okresním úfiadem v Havlíãkovû Brodû. park byl zfiízen k ochranû hlubokého údolí fieky Doubravy mezi Spaãicemi a Ronovem nad Doubravou v âáslavské kotlinû. Zaujímá celkovou rozlohu 46 ha. Horninov podklad území tvofií sedimenty ãeské kfiídové pánve a Dlouhé meze. V nûkter ch místech jsou tyto sedimenty denudovány a na povrch vystupuje podloïí odolné horniny âáslavské kotliny a Ïeleznohorského proterozoika, které místy tvofií v údolí strmé srázy a daly téï vznik kamenitému fieãi ti. Svahy údolí jsou zalesnûny vût inou druhotn mi smrkov mi porosty se zbytky buãin a suèov ch javofiin. Z fytogeograficky v znamn ch druhû zde rostou pry ec mandloàovit (Tithymalus amygdaloides) a kostival hlíznat (Symphytum tuberosum). Dále se zde vyskytují rûïe pfievislá (Rosa pendulina), hrachor jarní (Lathyrus vernus), prvosenka vy í (Primula elatior), kokofiík mnohokvût (Polygonatum multiflorum), zvonek broskvoàolist (Campanula persicifolia) aj. Îije zde mlok skvrnit (Salamandra salamandra), ze vzácnûj ích ptaãích druhû hnízdí v lesích holub doupàák (Columba oenas) a datel ãern (Dryocopus martius). V okolí vodních tokû Ïije ledàáãek fiíãní (Alcedo atthis), konipas horsk (Motacilla cinerea) a skorec vodní (Cinclus cinclus). Hojná je zde veverka obecná (Sciurus vulgaris). V devadesát ch letech byl potvrzen v skyt vydry fiíãní (Lutra lutra). Vhrázi pfiehradní nádrïe PafiíÏov zimuje populace netop ra ãerného (Barbastella barbastellus). Pefiejnat tok Doubravy. Habfiiny na skalách v údolí Doubravy. HB 3 3

12 Jihlavsko park Melechov Vyhlá en v roce 995 Okresním úfiadem v Havlíãkovû Brodû. park se nachází v Melechovské vrchovinû v západní ãásti okresu HavlíãkÛv Brod, pfiibliïnû 5 km západnû od okresního mûsta. Zaujímá celkovou rozlohu 339 ha. Zalesnûn masiv Melechova, s nejvy í nadmofiskou v kou 707,7 m, vystupuje více neï 50 m nad zarovnan georeliéf okolní ploché Humpolecké vrchoviny. PrÛlomové údolí Sázavy pod Melechovem, známá Stvofiidla, tvofií severní hranici pfiírodního parku. Jednotvárn geologick podklad je tvofien kysel mi horninami moldanubického plutonu, konkrétnû hrubozrnn mi aï stfiednû zrnit mi granity aï adamellity melechovského typu. Pouze v západní ãásti území se nacházejí ruly a migmatity. Znaãná ãlenitost reliéfu, charakter osídlení a zpûsob vyuïívání území v minulosti podmínily vznik typického krajinného rázu, charakterizovaného rozpt len m osídlením s roztfií tûn mi plochami orné pûdy, ãetn mi vrstevnicov mi mezemi, kamenn mi snosy, drobn mi pastvinami, remízky a lesíky s kfiovinn mi lemy. Vrcholové partie Melechova a západní svah hfibetu Spálensko pokr vají lesní porosty, z pfieváïné ãásti tvofiené kulturními smrãinami. Pfiírodû blízká lesní spoleãenstva zûstala zachována pfiedev ím v podobû pfiípotoãních ol in. Pozoruhodná je zachovalá náhradní vegetace, tvofiená pfiedev ím vlhk mi loukami svazu Calthion, ostfiicov mi loukami svazu Caricion fuscae a krátkostébeln mi trávníky svazu Violion caninae. Z ohroïen ch druhû zde rostou prstnatec májov (Dactylorhiza majalis), vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), tolije bahenní (Parnassia palustris), bafiiãka bahenní (Triglochin palustre) a dal í. Typick m prvkem jsou meze s porosty janovce metlatého (Sarothamnus scoparius). Zvífiena je reprezentována druhy typick mi pro rozsáhlé lesní komplexy âeskomoravské vrchoviny jako v r velk (Bubo bubo), jestfiáb lesní (Accipiter gentilis) a ofie ník kropenat (Nucifraga caryocatactes). Relativnû zachovalá jsou Ïivoãi ná spoleãenstva vázaná na ãisté a Ïivinami chudé prostfiedí vodních tokû, kde Ïije rak fiíãní (Astacus astacus) a mihule potoãní (Lampetra planeri). V okolí vod se vyskytují skorec vodní (Cinclus cinclus) a ledàáãek fiíãní (Alcedo atthis), z obojïivelníkû zde Ïije napfi. skokan hnûd (Rana temporaria), s. zelen (R. kl. esculenta) aropucha obecná (Bufo bufo). Leteck pohled na pfiírodní park Melechov. 4 HB 3

13 Okres HavlíãkÛv Brod BORECKÁ SKALKA STR STVO IDLA STR HAVRANKA STR VELKÁ A MALÁ OL INA STR HB 33 5

14 Jihlavsko KAMENNÁ TROUBA STR. 6 POD KAZBALEM STR NIVA DOUBRAVY STR HB 34

15 Okres HavlíãkÛv Brod LAPANKA STR âertòv KÁMEN STR HB 35 7

16 Jihlavsko Památné stromy. Smrk ztepil, k. ú. Bfievnice, p. ã. 73/, na okraji lesního porostu severov chodnû od zfiíceniny hradu Ronovec. O: 360 cm, Vs: 4 m, S: 00 let.. Buk lesní, k. ú. âachotín, p. ã. 499/, v lesním porostu v chodnû od silnice Horní Krupá Lysá. O: 690 cm, Vs: 7 m, S: 350 let. 3. Borovice Jeffreyova, k. ú. âeská Bûlá, p. ã. /, jihov chodnû od objektu ZD u silnice z âeské Bûlé do Macourova. O: 5 cm, Vs: 9 m. S: 00 let. 4. Bfiíza bûlokorá, k. ú. Habry, p. ã. 658, alej severnû od Kysibelského dvora k lesu. O: 0 0 cm, Vs: 8 3 m, S: 00 let. 5. Lípa malolistá, k. ú. HavlíãkÛv Brod, p. ã. 85/, u sportovního areálu v ulici Plovárenská v Havlíãkovû Brodû. O: 396 cm, Vs: 5 m, S: 50 let. 6. Dub letní, k. ú. Chotûbofi, p. ã. 836/, skupina tfií stromû u b valého rybníku Koláã, vlevo od silnice z Chotûbofie do Nové Vsi. O: cm, Vs: 7 8 m, S: let, (ãást v CHKO Îelezné hory). 7. Lípa malolistá, k. ú. Chotûbofi, p. ã. 3453, jihozápadnû od Chotûbofie u samoty Bfievnice. O: 605 cm, Vs: 6 m, S: 450 let. 8. Lípa malolistá, k. ú. Jilem u Sedletína, p. ã. 490/9, na pravé stranû silnice z Rankova do Jilmu. O: 580 cm, Vs: m. 9. Dub letní, k. ú. Kochánov, p. ã. 84/7, u silnice ze Svûtlé nad Sázavou do Dobré Vody Lipnické u obce Kochánov. O: 460 cm, Vs: m, S: let. 0. Dfiezovec trojtrnn, k. ú. KoÏlí, p. ã. 554, severnû od obce KoÏlí, po pravé stranû silnice z KoÏlí do Hnûvkovic. O: 6 cm, Vs: 4 m, S: 00 let.. Lípa malolistá, k. ú. Opatovice u Svûtlé nad Sázavou, p. ã. 4/, 344, u domu ã. p. 7 v Opatovicích. O: 460 cm, Vs: 7 m.. Buk lesní, k. ú. Opatovice u Svûtlé nad Sázavou, p. ã. 03/, 08, jiïnû od obce Vlkanov, vlevo od silnice Vlkanov Opatovice. O: 450 cm, Vs: m, S: 00 let. 3. Lípa velkolistá, k. ú. Petrkov, p. ã. 64/9, u zámku na jihozápadním okraji obce Petrkov. O: 590 cm, Vs: 0 m, S: 400 let. 4. Javor klen, k. ú. Poãátky u Chotûbofie, p. ã. 806/, u samoty západnû od osady Nemojov. O: 60 cm, Vs: 8 m, S: 300 let. 5. Buk lesní, k. ú. Pfiibyslav, p. ã. 53, na pozemku kolní zahrady vpfiibyslavi. O: 360 cm, Vs: m. S: 00 let. 6. Buk lesní, k. ú. Radostín u Havlíãkova Brodu, p. ã. 83/, u domu ã. p. 4 v Radostínû. O: 530 cm, Vs: 3 m, S: 350 let. 7. Lípa malolistá, k. ú. Rozsochatec, p. ã. 36/, severozápadnû od Rozsochatce, na levé stranû silnice smûrem na âachotín. O: 80 cm, Vs: 8 m, S: 400 let. 8. Lípa malolistá, k. ú. Rozsochatec, p. ã. 6/3, na pravé stranû silnice smûrem na âachotín. O: 750 cm, Vs: 0 m, S: 400 let. 9. Lípa malolistá, k. ú. Svinn, p. ã. 5, na okraji obce Svinn, u silnice smûrem na Chotûbofi. O: 455 cm, Vs: m, S: 00 let. 0. Smrk ztepil, k. ú. toky, p. ã. 85/, v lesním komplexu jihozápadnû od obce toky. O: 400 cm, Vs: 40 m, S: 50 let.. Lípa malolistá, k. ú. Úhrov, p. ã. 498/, torzo kmene na návsi obce Úhrov. O: 406 cm, Vs: 5 m, S: 500 let.. Javor klen, k. ú. Úsobí, p. ã. 58/, srostlice sedmi stromû v poli, severozápadnû od obce Úsobí. O: cm, Vs: 8 m, S: let. 3. Tis ãerven, k. ú. Vilémovice u Ledãe nad Sázavou, p. ã. 7/, v severní ãásti zámecké zahrady v obci Vilémovice. O: 360 cm, Vs: 4 m, S: 800 let. 4. Dub letní, k. ú. Vilémovice u Ledãe nad Sázavou, p. ã. 68, 68, 683, skupina ãtyfi stromû jiïnû od obce Vilémovice, upavlíkovy hájenky. O: cm, Vs: m, S: 300 let. Javor klen u osady Nemojov, k. ú. Poãátky u Chotûbofie. Lípa malolistá v Opatovicích. 8 HB 36