Bavorovská stráà. âeskobudûjovicko

Transkript

1 âeskobudûjovicko GEOLOGIE Horninové podloïí tvofií biotitick migmatit flebit-stromatitového typu a leukokratní migmatit (moldanubikum), pfiekryt fluviálními tûrkovit mi písky rissu a soliflukãními hlínami (pleistocén) a nivními písãit mi hlínami (holocén). PÛdním pokryvem je kambizem pseudoglejová, v horní ãásti svahu kambizem typická kyselá. KVùTENA Nejcennûj í ãástí chránûného území je floristicky pestr luãní porost se spoleãenstvy svazu Molinion, vyvinut na periodicky vlhk ch pûdách na svahu nad údolní nivou Blanice. Roste tu celá fiada v znamnûj ích rostlinn ch druhû, mimo jiné svízel severní (Galium boreale), s. syfii Èov (G. verum), krvavec toten (Sanguisorba officinalis), srpice barvífiská (Serratula tinctoria), kosatec sibifisk (Iris sibirica), hvozdík py n (Dianthus superbus), hadí mord nízk (Scorzonera humilis), vrba rozmar nolistá (Salix rosmarinifolia), zvoneãník ãern (Phyteuma nigrum), bezkolenec modr (Molinia caerulea), ovsífi p fiit (Helictotrichon pubescens), ostfiice stinná (Carex umbrosa), smûlek jehlancovit (Koeleria pyramidata), bukvice lékafiská (Betonica officinalis), hlad prusk (Laserpitium prutenicum) a klinopád obecn (Clinopodium vulgare). V okrajov ch su - ích partiích pfievládá váleãka prapofiitá (Brachypodium pinnatum), ve vlhãích naopak ostfiice tfieslicovitá (Carex brizoides). V severní ãásti lokality se nachází lesnatá stráà a na ni navazující zalesnûná rokle. Rostou tu ochuzené a ruderalizované fragmenty ptaãincov ch lipov ch doubrav (Stellario-Tilietum). Ve stromovém patfie pfievaïují lípa malolistá (Tilia Floristicky pestr luãní porost svazu Molinion na svahu nad údolní nivou Blanice. cordata) a dub letní (Quercus robur). Kefiov podrost tvofií líska obecná (Corylus avellana), brslen evropsk (Euonymus europaeus) a ptaãí zob obecn (Ligustrum vulgare). TfiebaÏe v nich roste fiada nitrofilních druhû, napfi. br lice kozí noha (Aegopodium podagraria), kopfiiva dvoudomá (Urtica dioica) a svízel pfiítula (Galium aparine), nalézáme hojnû i charakteristické druhy dubohabfiin, mimo jiné ptaãinec velkokvût (Stellaria holostea), plicník tmav (Pulmonaria obscura), ãern hajní (Melampyrum nemorosum), lipnici hajní (Poa nemoralis) a zvonek broskvoàolist (Campanula persicifolia). ZVÍ ENA Pomûrnû v znamn m prvkem zdej í fauny je jen z mála ãesk ch lokalit známá plo tiãka Cymus obliquus. Pestrá skladba fauny bezobratl ch je zfiejmá na pfiíkladu broukû. Îijí zde jak typické mokfiadní druhy, napfi. lesák Airaphilus elongatus, tak brouci such ch stanovi È zastoupení stfievlíãkem Syntomus truncatellus a nosatcem Tychius picirostris. Nechybûjí ani druhy typické pro faunu buãin, napfi. drabãík Atrecus affinis, coï zfiejmû ukazuje na vliv relativnû blízk ch bukov ch porostû na kopcích umavského podhûfií (Svobodná hora a Skoãick hrad). Zajímav je v skyt stfievlíãka Trechus obtusus. památka Bavorovská stráà Západnû exponovaná stráà nad nivou fieky Blanice, km v chodnû od Bavorova. Bavorov LESNICTVÍ Lesní porost na prudk ch svazích v severní ãásti chránûného území má charakter ochranného lesa a dosahuje prûmûrného stáfií 00 let. Kromû lípy a dubu jsou jednotlivû vtrou eny javor mléã, bfiíza bûlokorá a trnovník akát. Porost je prostorovû i vûkovû diferencovan. Hlavní porostotvorné dfieviny se pfiirozenû zmlazují. V budoucnu se plánuje pouze nahodilá tûïba a uvolàování perspektivního zmlazení cílov ch listnáãû jednotliv m v bûrem. Redukovány budou ífiící se neïádoucí ruderální a nepûvodní druhy (akát, bez ãern ). Nutné je vyklizení skládek a asanace ploch po kozen ch ukládáním odpadu m V mûra: 0,74 ha, Vyhlá eno: 996 ochranné pásmo 2,5 ha Maloplo n fragment floristicky pestrého su ího typu luãních spoleãenstev svazu Molinion, v severní ãásti zbytek porostu lipové doubravy pfiirozeného sloïení. VYUÎITÍ Louka byla v minulosti obhospodafiována kosením a pastvou, místy byly snad i pfiisévány kulturní traviny. Území pfiírodní památky na severov chodû sousedí s chatovou kolonií, zbytek je obklopen zemûdûlsk mi kulturami. Odtud dochází ke splachûm Ïivin a ífiení nitrofilní vegetace. Louka je v souãasné dobû pravidelnû kosena, kromû regenerace luãních spoleãenstev je tím zabraàováno zmlazování dfievin, hlavnû dubu letního. V hledovû je Ïádoucí trvale zatravnit ochranné pásmo v ífii 50 m nad horní hranou svahu pro sníïení úãinkû splachû Ïivin z orné pûdy. BIBLIOGRAFIE 279 MAPA ÚZEMÍ strana ST 6

2 rezervace BaÏantnice upracejovic LuÏní les na pravém bfiehu Otavy km v chodnû od obce Pracejovice, 2 km západnû od strakonického hradu. Nové Strakonice GEOLOGIE Horninov m podloïím iroké nivy Otavy je biotitická a sillimanit-biotitická migmatitizovaná pararula (moldanubikum). âást nivy je pfievrstvena terciérními jílovit mi a tûrkovit mi písky a písãit mi jíly (neogén, spodní aï stfiední miocén), na které nasedají kvartérní fluviální písãité tûrky (pleistocén, riss). Nejsvrchnûj í sedimentární vrstvou jsou fluviální hlinité naplaveniny (holocén). PÛdním typem je fluvizem typická glejová s pfiechody ke gleji organozemnímu a pseudogleji typickému. KVùTENA Vût ina plochy pfiírodní rezervace je porostlá rozvolnûnou stfiemchovou doubravou (spoleãenstvo Quercus robur-padus avium), v západní ãásti je místy vyvinutá stfiemchová ol ina (spoleãenstvo Alnus m V mûra: 2,89 ha Vyhlá eno: 985 Pfiirozen luïní les typu stfiemchové doubravy a ol iny s charakteristick m bylinn m podrostem a v znaãnou druhovû poãetnou avifaunou. glutinosa-padus avium), která na trvale zamokfien ch stanovi tích pfiechází aï k baïinn m ol inám (Alnion glutinosae) a baïinn m vrbov m kfiovinám (Salicion cinereae). Ve stfiemchové doubravû (tzv. tvrdém luhu) pfievaïuje dub letní (Quercus robur) s pfiímûsí jasanu ztepilého (Fraxinus excelsior), javoru mléãe (Acer pseudoplatanus) a lípy malolisté (Tilia cordata), bohatû je vyvinuto kefiové patro se stfiemchou obecnou (Padus avium), lískou obecnou (Corylus avellana), bezem ãern m (Sambucus nigra), brslenem evropsk m (Euonymus europaeus), kalinou obecnou (Viburnum opulus) a fie etlákem poãistiv m (Rhamnus cathartica). V bylinném podrostu pfievaïuje ostfiice tfieslicovitá (Carex brizoides) a roste v nûm fiada druhû typick ch pro luïní lesy nebo dubohabfiiny, mimo jiné kopfiiva dvoudomá (Urtica dioica), hluchavka skvrnitá (Lamium maculatum), net kavka nedûtklivá (Impatiens noli-tangere), popenec obecn (Glechoma hederacea), sasanka hajní (Anemonoides nemorosa), orsej jarní (Ficaria bulbifera), kostival lékafisk (Symphytum officinale), dymnivka bobovitá (Corydalis intermedia), piïmovka mo usová (Adoxa moschatellina), ãesnáãek lékafisk (Alliaria petiolata), ptaãinec velkokvût (Stellaria holostea) a srha hajní (Dactylis polygama). V porostech stfiemchov ch ol in a baïinn ch ol in a vrbin pfievaïuje ol e lepkavá (Alnus glutinosa) s pfiímûsí bfiízy bûlokoré (Betula pendula) a vrby kfiehké (Salix fragilis), kefiov podrost tvofií stfiemcha obecná a vrba popelavá (Salix cinerea). V bylinném patfie se objevují Ïlu- Èucha orlíãkolistá (Thalictrum aquilegifolium), omûj pestr (Aconitum variegatum), bodlák lopuchovit (Carduus personata), fiefii nice hofiká (Cardamine amara) a ve fragmentech ba- Ïinn ch ol in a vrbin pfiistupují je tû zblochan vodní (Glyceria maxima), ostfiice tíhlá (Carex gracilis), o. prodlouïená (C. elongata), pomnûnka trsnatá (Myosotis caespitosa) a kosatec Ïlut (Iris pseudacorus). ZVÍ ENA Druhovû pomûrnû poãetná fauna broukû zahrnuje druhy v slunn ch stanovi È, napfi. kvûtomila Isomira Okres Strakonice murina, hrotafie Anaspis flava aj., ale i hygrofilní teplomilné druhy, mimo jiné jafimíka Microcara testacea a mandelinku Smaragdina salicina. V pfiírodní rezervaci bylo zji tûno druhovû pestré spoleãenstvo ptákû svelmi vysokou hustotou. K dominantním druhûm patfií paãek obecn (Sturnus vulgaris), pûnkava obecná (Fringilla coelebs), budníãek men í (Phylloscopus collybita), s kora modfiinka (Parus caeruleus), kos ãern (Turdus merula) a pûnice ãernohlavá (Sylvia atricapilla). Poãetnû zde hnízdí také nûkteré typické druhy evropského listnatého lesa, zejména lejsek ed (Muscicapa striata), oupálek krátkoprst (Certhia brachydactyla), s kora babka (Parus palustris) a rehek zahradní (Phoenicurus phoenicurus). LESNICTVÍ Porosty tvrdého luhu s pfievahou dubu letního mají velmi pfiirozenou vûkovou aprostorovou strukturu, stfiídají se v nich skupiny star ch dubû (vûk let) s mlad ími skupinami tvofiícími niï í stromovou etáï (vûk let). Ponechávají se bez zásahu samovolnému v voji s v jimkou jednotlivého v bûru nepûvodního smrku. RovnûÏ ol iny (mûkk luh) se ponechávají samovolnému v voji. Do pfiírodní rezervace je okrajovû zahrnuto nûkolik mlad ích smrkov ch skupin, které budou pfii jejich obnovû pfiemûnûny na porosty pfieváïnû dubové. VYUÎITÍ PozÛstatkem stfiedovûkého r Ïování zlata jsou poãetné sejpy a tûàky, nacházející se po celé plo e pfiírodní rezervace. V první polovinû 20. století slouïilo území jako baïantnice. Pro vefiejnost je pfiístupné pouze na jiïní a jihov chodní okraj, kudy probíhají vefiejné cesty. BIBLIOGRAFIE 624 MAPA ÚZEMÍ strana 45 Rozvolnûná luïní stfiemchová doubrava (Quercus robur-padus avium) pokr vá vût inu plochy pfiírodní rezervace BaÏantnice u Pracejovic. V kefiovém patru pfievaïuje stfiemcha obecná (Padus avium). ST 7 38

3 KVùTENA Nejcennûj í vegetaãní jednotkou jsou porosty ostfiicovora eliníkov ch spoleãenstev svazu Eriophorion gracilis v západní ãásti pfiírodní rezervace. Jsou tvofieny pfieváïnû ostfiicemi, z nichï místy pfievaïují ostfiice dvoumuïná (Carex diandra) nebo o. zobánkatá (C. rostrata). Z dal ích tu rostou ostfiice plstnatoplodá (Carex lasiocarpa), o. mokfiadní (C. limosa), o. obecná (C. nigra), o. edavá (C. canescens) aj. Hojn aï roztrou en je v skyt dal- ích ra elini tních a mokfiadních druhû, mimo jiné vachty trojlisté (Menyanthes trifoliata), zábûlníku bahenního (Comarum palustre), kozlíku dvouâeskobudûjovicko GEOLOGIE Horninové podloïí tvofií granodiorit s amfibolem, základní varianta blatenského typu (stfiedoãesk pluton), kter je pod plochou dne ního rybníka a na ãásti plochy pfiírodní rezervace pfiekryt fluviálními písãit mi hlínami a hlinit mi písky (holocén) a sedimenty umûl ch vodních nádrïí (recent). PÛdním typem je glej organozemní (typick ) aï organozem, v jihov chodní ãásti kambizem typická kyselá. Pryskyfiník velik (Ranunculus lingua) je v jihoãeském regionu vzácn m a ustupujícím druhem. 2 V podzimním aspektu jsou na ra elini ti nápadné ãervenohnûdû zbarvené porosty suchop ru úzkolistého (Eriophorum angustifolium). 2 domého (Valeriana dioica), ptaãince bahenního (Stellaria palustris), suchop ru úzkolistého (Eriophorum angustifolium), smldníku bahenního (Peucedanum palustre), pfiesliãky pofiíãní (Equisetum fluviatile), psineãku psího (Agrostis canina), p. v bûïkatého (A. stolonifera), tfiezalky ãtyfikfiídlé (Hypericum tetrapterum), sítiny alpské (Juncus alpino-articulatus), pryskyfiníku velkého (Ranunculus lingua), svízele bahenního (Galium palustre), s. moãálového (G. uliginosum) a dal- ích. Smûrem k rybníku jsou vyvinuty porosty mokfiadních ol in (Alnion glutinosae) a ba- Ïinn ch vrbov ch kfiovin (Salicion cinereae). Jsou tvofieny ol í lepkavou (Alnus glutinosa) a vrbou popelavou (Salix cinerea). V bylinném patfie roste kapraì osténkatá (Dryopteris rezervace Dolej í rybník Mokfiad na jiïním bfiehu Dolej ího rybníka (30 ha) u silnice Blatná Lnáfie, asi km jihov chodnû od obce Tchofiovice. Tchofiovice carthusiana), ostfiice prodlouïená (Carex elongata), o. vyv ená (C. elata), karbinec evropsk (Lycopus europaeus), lilek potmûchut (Solanum dulcamara), m V mûra: 6,2 ha Vyhlá eno: 985 Soubor cenn ch spoleãenstev vodní, mokfiadní a ra elini tní vegetace se vzácn mi a ohroïen mi rostlinn mi druhy a s druhovû pestrou vodní amokfiadní avifaunou. kosatec Ïlut (Iris pseudacorus), zblochan vodní (Glyceria maxima) a svízel prodlouïen (Galium elongatum). Na nezpevnûn ch pûdách, mnohde na 382 ST 8

4 Okres Strakonice 3 viridis), cvrãilka fiíãní (Locustella fluviatilis), Ïluva hajní (Oriolus oriolus), ãeãetka zimní (Carduelis flammea) aj. Pfii vnitfiním okraji litorálu hnízdí fiada druhû vodních ptákû, mimo jiné potápka malá (Tachybaptus ruficollis), moták pochop (Circus aeruginosus) a slípka zelenonohá (Gallinula chloropus). bahnitém pobfieïí rybníka, jsou vyvinuty fragmenty spoleãenstev svazu Carici-Rumicion hydrolapathi. Dominuje v nich rozpuk jízliv (Cicuta virosa), dále jsou hojné Èovík vodní (Rumex aquaticus), zábûlník bahenní a ostfiice nedo áchor (Carex pseudocyperus). V otevfien ch tûních se místy vyskytuje Ïebratka bahenní (Hottonia palustris). JiÏ mimo plochu pfiírodní rezervace, ale v jejím ochranném pásmu, roste v rybníku pomûrnû poãetná populace stulíku Ïlutého (Nuphar lutea). V chodní ãást chránûného území je pokryta mozaikou ãásteãnû degradovan ch a ruderalizovan ch travinn ch spoleãenstev, v níï plo nû pfievládají mezofilní ovsíkové louky (Arrhenatherion) a louky stfiídavû vlhk ch stanovi È (Molinion). Roste na nich medynûk vlnat (Holcus lanatus), metlice trsnatá (Deschampsia cespitosa), ovsík vyv en (Arrhenatherum elatius), psineãek tenk (Agrostis capillaris), ole ník kmínolist (Selinum carvifolia), bukvice lékafiská (Betonica officinalis) a dal í. Na vyv eném stanovi - ti s mûlkou skeletovitou pûdou na v chodní hranici lokality se nachází mal fragment neuzavfien ch spoleãenstev mûlk ch pûd (Hyperico perforati-scleranthion perennis) s v skytem chmerku vytrvalého (Scleranthus perennis), tfiezalky teãkované (Hypericum perforatum), hvozdíku kropenatého (Dianthus deltoides) a ãiãorky pestré (Coronilla varia). ZVÍ ENA Pfii prûzkumu fauny bezobratl ch byly nalezeny pfieváïnû druhy vázané na mokfiadní ol iny. Charakteristic- k m zástupcem plïû je sklovatka Daudebardia rufa, k v znamnûj ím broukûm patfií lesknáãek Carpophilus mutilatus a slunéãko Sospita vigintiguttata. Zajímav je v skyt bedlobytky Mycetophila unicolor, dosud jinde v âechách nenalezené. rezervace se vyznaãuje druhovû velmi pestrou avifaunou. Hnízdí zde ãetné druhy vázané na litorální porosty a otevfiená mokfiadní stanovi tû, napfi. slavík modráãek (Luscinia svecica), moudivláãek luïní (Remiz pendulinus), rákosník obecn (Acrocephalus scirpaceus), r. prouïkovan (A. schoenobaenus), bekasina otavní (Gallinago gallinago) a chfiástal vodní (Rallus aquaticus). Poãetné jsou v ak i druhy vázané na baïinné vrbiny a ol iny, napfi. strakapoud mal (Dendrocopos minor), Ïluna zelená (Picus VYUÎITÍ Spoleãenstva ra elini tû podléhají pomûrnû rychlému sukcesnímu v voji. V jeho plo e se expanzivnû ífií orobinec irolist (Typha latifolia), kter místy vytváfií témûfi kompaktní porosty. Objevují se také nálety ol e lepkavé, vrby popelavé a kru- iny ol ové. Tyto porosty jsou pravidelnû, v intervalu tfií aï pûti let, koseny a dfieviny vyfiezávány. Porosty baïinn ch ol in a vrbin, vzniklé pfiirozenou sukcesí, se ponechávají bez zásahu. V dohledné dobû se budou muset zaãít pravidelnû kosit mezofilní luãní porosty ve v chodní ãásti pfiírodní rezervace. BIBLIOGRAFIE 279, Leteck pohled na pfiírodní rezervaci Dolej í rybník s komplexem bezlesého minerotrofního ra elini tû a baïinn ch ol in a vrbin na jiïním bfiehu rybníka. ST 9 383

5 âeskobudûjovicko rezervace Hofiej í rybník Hofiej í rybník (22 ha) a lesní porosty po obou stranách Lomnice (Smoliveckého potoka) nad rybníkem, západnû od obce Tchofiovice, 2,5 km jihojihov chodnû od obce Lnáfie. Lnáfie, Pole, Tchofiovice m V mûra: 56,88 ha, Vyhlá eno: 996 ochranné pásmo 7,87 ha Rybník s litorálními porosty rákosin a vysok ch ostfiic, s navazujícím lesním komplexem tvofien m pomûrnû pfiirozen mi porosty stfiemchov ch doubrav a ol in, ptaãincov ch lipov ch doubrav a lipov ch buãin, s druhovû velmi pestrou vodní a lesní avifaunou. GEOLOGIE Horninov m podloïím celého chránûného území je amfibol-biotitick granodiorit aï kfiemenn diorit blatenského typu (stfiedoãesk pluton). Nivy potokû a rybniãní kotlina jsou vyplnûny fluviálními písãit mi hlínami a hlinit mi písky (holocén) a sedimenty vodních nádrïí (recent). Ve v topû rybníka a v nivû pod hrází Nového rybníka leïí glej typick, v nivû Lomnice (Smoliveckého potoka) fluvizem glejová, na svazích a vrcholech terénních elevací kambizem typická. KVùTENA Na jiïním a západním bfiehu rybníka jsou zachovány litorální porosty ráko- Vrozsáhl ch rákosinách Hofiej- ího rybníka pravidelnû hnízdí jeden aï dva páry motáka pochopa (Circus aeruginosus). sin (Phragmition communis) a vysok ch ostfiic (Caricion gracilis), v nichï pfievaïují porosty rákosu obecného (as. Phragmitetum communis) aorobince úzkolistého (as. Typhetum angustifoliae), místy se objevují porosty zblochanu vodního (as. Glycerietum maximae) aorobince irolistého (as. Typhetum latifoliae). V rybníku roste poãetná populace stulíku Ïlutého (Nuphar lutea), tvofiící charakteristické spoleãenstvo asociace Myriophyllo-Nupharetum. V iroké nivû pod hrází Nového rybníka je vyvinuta mozaika stfiemchov ch ol in (spoleãenstvo Alnus glutinosa-padus avium) spfiechody k baïinn m ol inám (Carici elongatae-alnetum) a baïinn m vrbov m kfiovinám (Salicion cinereae) a nelesních mokfiadních spoleãenstev vysok ch ostfiic (Caricetum vesicariae, C. distichae), chrasticov ch porostû (Phalaridetum arundinaceae) astfiídavû vlhk ch luk (Molinion). Z v znaãn ch druhû zde rostou napfi. kosatec Ïlut (Iris pseudacorus), ostfiice nedo áchor (Carex pseudocyperus), o. dvoufiadá (C. disticha), o. prodlouïená (C. elongata), kapraì osténkatá (Dryopteris carthusiana), smldník bahenní (Peucedanum palustre) a kyprej obecn (Lythrum salicaria). V nivû Smoliveckého potoka roste pomûrnû stejnovûká stfiemchová doubrava (spoleãenstvo Quercus robur-padus avium), v níï zcela pfievládá dub letní (Quercus robur) a slabû pfiimí eny jsou smrk ztepil (Picea abies), jasan ztepil (Fraxinus excelsior) a ol e lepkavá (Alnus glutinosa). V bylinném podrostu dominují chrastice rákosovitá (Phalaroides arundinacea) a ostfiice tfieslicovitá (Carex brizoides) akromû jin ch zde rostou kopfiiva dvoudomá (Urtica dioica), br lice kozí noha (Aegopodium podagraria), orsej jarní (Ficaria bulbifera), net kavka nedûtklivá (Impatiens noli-tangere), piïmovka mo usová (Adoxa moschatellina), sasanka hajní (Anemonoides nemorosa), hluchavka skvrnitá (Lamium maculatum) a popenec obecn (Glechoma hederacea). Pomûrnû pfiirozené lesní porosty na mírn ch svazích se sv m sloïením a charakterem pfiibliïují ptaãincov m lipov m doubravám (Stellario-Tilietum), místy v ak ve vy ích ãástech svahû odpovídají spí e ochuzen m lipov m buãinám (Tilio cordatae-fagetum). V jejich stromovém patfie pfievaïují dub letní a lípa malolistá (Tilia cordata), ve vût í mífie je pfiimí en nepûvodní smrk ztepil a vtrou- enû se vyskytují buk lesní (Fagus sylvatica), borovice lesní (Pinus sylvestris), javor mléã (Acer platanoides), j. klen (A. pseudoplatanus), jedle bûlokorá (Abies alba) a ol e lepkavá. V kefiovém podrostu se objevují líska obecná (Corylus avellana) a bez ãerven (Sambucus racemosa), v druhovû 384 ST 20

6 Okres Strakonice západní ãásti území pfiírodní rezervace hnízdí kromû bûïn ch lesních druhû také holub doup- Àák (Columba oenas), strakapoud prostfiední (Dendrocopos medius), Ïluna zelená (Picus viridis), Ï. edá (P. canus), lejsek bûlokrk (Ficedula albicollis), l. ãernohlav (F. hypoleuca) aj. V rezervaci ãasto loví ledàáãek fiíãní (Alcedo atthis), kter hnízdí ve strïen ch bfiezích Smoliveckého potoka, a rybák obecn (Sterna hirundo). LESNICTVÍ Smí ené porosty na svazích (vûk let) a doubrava v nivû potoka (vûk 90 0 let) jsou obnovovány maloplo n m podrostním zpûsobem s maximálním vyuïitím pfiirozeného zmlazení aspfiípadnou dosadbou cílov ch dfievin (dubu zimního, jedle, lípy, buku). âást porostû je Ïádoucí ponechat zcela bez zásahu samovolnému v voji. V mlad ích porostech s nepfiirozenou skladbou budou postupnû odstranûny nepûvodní jehliãnany douglaska tisolistá, borovice vejmutovka a modfiín opadav a bude redukován smrk. 3 pestrém bylinném patfie rostou ptaãinec velkokvût (Stellaria holostea), kopytník evropsk (Asarum europaeum), kokofiík mnohokvût (Polygonatum multiflorum), konvalinka vonná (Convallaria majalis), srha hajní (Dactylis polygama), strdivka nicí (Melica nutans), zvonek kopfiivolist (Campanula trachelium), z. broskvoàolist (C. persicifolia), pitulník Ïlut (Galeobdolon luteum), vraní oko ãtyfilisté (Paris quadrifolia), plicník tmav (Pulmonaria obscura), baïanka vytrvalá (Mercurialis perennis) a violka Rivinova (Viola riviniana). ZVÍ ENA Na lokalitû byli zaznamenáni nûktefií hálkotvorní Ïivoãichové, z vlnovníko- 2 vit ch roztoãû napfi. Acalitus brevitarsus na ol ích a Coptophylla pseudoplatani na javorech. Druhovû velmi pestrá je avifauna. Dosud bylo prokázáno hnízdûní 78 ptaãích druhû. Na rybníku se vyskytuje pfiedev ím fiada druhû kachen, v posledních letech je v hnízdní dobû pravidelnû zji Èována husa velká (Anser anser). Vrozsáhl ch litorálních porostech rákosu a orobince hnízdí mimo jiné chfiástal vodní (Rallus aquaticus), moták pochop (Circus aeruginosus), cvrãilka slavíková (Locustella luscinioides) a slavík modráãek (Luscinia svecica). V navazujících baïinn ch vrbinách Ïijí slavík obecn (Luscinia megarhynchos), cvrãilka fiíãní (Locustella fluviatilis) a nûkolik druhû pûnic a budníãkû. Na smrcích a lípách pfii severním bfiehu Hofiej ího rybníka je poãetná hnízdní kolonie volavky popelavé (Ardea cinerea). Ve smí en ch lesních porostech v severo- VYUÎITÍ PrÛtoãn Hofiej í rybník, leïící na fiíãce Lomnici (která zde vzniká soutokem Smoliveckého a Hradi Èského potoka), je vyuïíván k polointenzivnímu chovu trïního kapra, v malém mnoïství jsou pfiisazovány dravé ryby ( tika, candát). Hospodáfisk cyklus je v posledních letech jednohorkov. Západní ãást lesního komplexu je souãástí baïantnice. Lesní ãástí pfiírodní rezervace probíhá znaãená nauãná stezka. BIBLIOGRAFIE 289, 696 MAPA ÚZEMÍ strana 45 2 VHofiej ím rybníku roste poãetná populace stulíku Ïlutého (Nuphar lutea). 3 Pomûrnû stejnovûká stfiemchová doubrava (spol. Quercus robur- Padus avium) v nivû Smoliveckého potoka. V bylinném patru mimo jiné hojnû roste kopfiiva dvoudomá (Urtica dioica) a hluchavka skvrnitá (Lamium maculatum). ST 2 385

7 âeskobudûjovicko GEOLOGIE Horninové podloïí, které tvofií biotitická pararula s drobn mi polohami leukokratní Ïilné Ïuly (moldanubikum), je pfiekryto deluviálními a deluviálnû-soliflukãními hlinitopísãit mi a hlinitokamenit mi sedimenty (pleistocén aï holocén). PÛdním pokryvem je kambizem dystrická, v terénní depresi kambizem pseudoglejová (pseudoglej kambická). V chránûném území se nacházejí ãetná prameni tû. KVùTENA Plocha pfiírodní památky je pokrytá mozaikou vlhkomilné travinobylinné vegetace svazu Molinion a ostfiicov mi spoleãenstvy svazu Caricion fuscae, místy s fiadou luãních prameni È (Cardamino-Montion). Více neï polovina plochy chránûného území je v ak v souãasné dobû porostlá náletov mi dfievinami s pfieva- Ïující bfiízou bûlokorou (Betula pendula) a pfiímûsí vrby u até (Salix aurita), v. popelavé (S. cinerea), v. jívy (S. caprea), borovice lesní (Pinus sylvestris) a lísky obecné (Corylus avellana). V nûkter ch ãástech se velmi agresivnû rozrûstá ostruïiník malinov (Rubus idaeus). Pfiesto na lokalitû dosud roste celá fiada v znamn ch vlhkomiln ch luãních a ra elini tních druhû, napfi. prstnatec májov (Dactylorhiza majalis), kosatec sibifisk (Iris sibirica), hlad prusk (Laserpitium prutenicum), v ivec ladní (Pedicularis sylvatica), prha arnika (Arnica montana), bukvice lékafiská (Betonica officinalis), srpice barvífiská (Serratula tinctoria), vrba rozmar nolistá (Salix rosmarinifolia), hadí mord nízk (Scorzonera humilis), ãertkus luãní (Succisa pratensis), kozlík dvoudom (Valeriana dioica), ple ka stopkatá (Willemetia stipitata), karda mûkká ãertkusolistá (Crepis mollis subsp. hieracioides), chlupáãek my í ou ko (Pilosella lactucella), suchop r úzkolist (Eriophorum angustifolium), hadí kofien vût í (Bistorta major), ole ník kmínolist (Selinum carvifolia), ostfiice Hartmanova (Carex hartmanii), o. stinná (C. umbrosa), o. prosová (C. panicea), o. ble ní (C. pulicaris) a byla zde nalezena i pampeli ka Nordstedtova (Taraxacum nordstedtii). V znamná je vegetace luãních prameni È, kde dosud vzácnû roste ostfiice Davallova (Carex davalliana) a tuãnice obecná (Pinguicula vulgaris). Rosnatka okrouhlolistá, která byla z této lokality udávána je tû v osmdesát ch letech 20. století, jiï zfiejmû vymizela. V zapojen ch porostech dfievin se objevují nûkteré lesní druhy, napfi. dfiípatka horská (Soldanella montana), kopytník evropsk (Asarum europaeum), konvalinka vonná (Convallaria majalis), matefika trojïilná (Moehringia trinervia), pryskyfiník hajní (Ranunculus nemorosus) a dal í. ZVÍ ENA Ve faunû chránûného území pfievládají bûïné mokfiadní druhy bezobratl ch. Za indikaãní druhy prameni È lze povaïovat nûkteré dvoukfiídlé, zejména ãíhalku Rhagio lineola, Ïínûlku Scenopinus niger a octomilku Stegana furta abrouky, k nimï patfií napfi. nosatec Tapinotus sellatus. K v znamnûj ím mot lûm patfií otakárek fenyklov (Papilio machaon). Na lokalitû hnízdí pfiedev ím ptaãí druhy s vazbou na rozvolnûné porosty kfiovin a stromû. K dominantním patfií budníãek vût í (Phylloscopus trochilus), b. men í (Phylloscopus collybita), pûnkava obecná (Fringilla coelebs) a pûvu ka modrá (Prunella modularis). Îijí zde také sluka lesní (Scolopax rusticola), strakapoud mal (Dendrocopos minor), Èuh k obecn (Lanius collurio) a lindu ka luãní (Anthus pratensis). Toto sloïení avifauny dobfie odráïí sukcesní a mozaikovit charakter vegetace. památka Chval ovické pastviny Vlhké louky a náletové porosty na v chodním svahu km jihozápadnû od obce Chval ovice. Chval ovice m V mûra: 4,54 ha Vyhlá eno: 990 B valé pastviny s mozaikou luãních, ra elini tních a prameni tních spoleãenstev, s náletov mi dfievinn mi porosty a s mnoha ohroïen mi rostlinn mi druhy. Charakteristická avifauna vázaná na rozvolnûné dfievinné porosty v otevfiené krajinû. V ãasném létû kvete na vlhk ch loukách kosatec sibifisk (Iris sibirica). VYUÎITÍ Plocha pfiírodní památky byla v minulosti vyu- Ïívána jako pastvina, pfiípadnû jako jednoseãná louka. Pozdûji zûstala dlouhodobû neobhospodafiovaná a zaãala zarûstat náletem dfievin. V sedmdesát ch letech 20. století zde probûhly zemûdûlské rekultivace, pfii nichï byly odstranûny balvany a srovnán terén. V souãasné dobû je opût více neï polovina plochy zarostlá dfievinami, jejichï rozsah je postupnû omezován. Travní porosty jsou pro udrïení druhové diverzity pravidelnû koseny. BIBLIOGRAFIE 279, 282, ST 22

8 Okres Strakonice památka Kadovsk viklan Nev razn pahorek s viklanem v intravilánu obce Kadov, 200 m v chodojihov chodnû od kostela. Kadov u Blatné GEOLOGIE Horninov m podkladem je biotitick aï amfibol-biotitick granodiorit blatenského typu, souãást stfiedoãeského plutonu. Viklan se nachází na mírnû vyv eném m V mûra: 0,2 ha Vyhlá eno: 985 Jeden z nejvût ích a nejlépe vyvinut ch viklanû v âeské republice, reprezentativní doklad selektivního zvûtrávání hornin. malém pahorku, kter je tvofien ploch m skalním v chozem, po obvodu s uvolnûn mi bloky a balvany. Samotn viklan na temeni pahorku, zvlá tní denudaãní zbytek a zároveà ukázkov doklad selektivního zvûtrávání hornin pûvodního skalního v chozu, má rozmûry 3,5 3,5,5 m (hmotnost cca 29 tun). PÛdní pokryv tvofií kambizem typická kyselá. KVùTENA Plocha pahorku je zãásti porostlá ruderalizovan mi a ochuzen mi travinobylinn mi spoleãenstvy mûlk ch skeletovit ch pûd (Hyperico perforati-scleranthion perennis) a krátkostébeln mi pastvinn mi porosty svazu Violion caninae, ãást je porostlá spoleãenstvy intenzivnû se lapávan ch pûd (Polygonion avicularis). Rostou tu mimo jiné jitrocel vût í (Plantago major), truskavec ptaãí (Polygonum aviculare), lipnice roãní (Poa annua), psineãek tenk (Agrostis capillaris), zvonek okrouhlolist (Campanula rotundifolia), bedrník obecn (Pimpinella saxifraga), ostfiice jarní (Carex caryophyllea), hvozdík kropenat (Dianthus deltoides), chmerek vytrval (Scleranthus perennis) a mochna jarní (Potentilla tabernaemontani). âást plochy na úpatí pahorku zarûstá náletem dfievin, zejména bfiízou bûlokorou (Betula pendula), jefiábem ptaãím (Sorbus aucuparia) a javorem klenem (Acer pseudoplatanus). ZVÍ ENA V území Ïije poãetná populace cvrãka lesního (Nemobius sylvestris) a nûkolik druhû mravencû z rodu Lasius, v jejichï hnízdech se zde vyskytují vzácní myrmekofilní drabãíci Zyras funestus a Z. laticollis. VYUÎITÍ Plocha pfiírodní památky byla v minulosti souãástí obecní pastviny a docházelo k obãasnému vylamování granodioritov ch blokû pro kamenické úãely, v souãasné dobû se nachází na okraji zemûdûlského areálu a je vyuïívaná jako piknikové místo zdej í mládeïe. POZNÁMKA Viklan byl v roce 893 shozen z lûïka a naru en pokusem o jeho kamenické zpracování (záseky pro trhací klíny). V fiíjnu v roce 983 byl viklan pod vedením Ing. Pavla Pavla ze Strakonic bez mechanizace, postupn m zvedáním a podkládáním, opût uloïen do pfiirozené polohy. V souãasné dobû je v ak opût shozen mimo své pûvodní místo. BIBLIOGRAFIE 265 Pahorek s viklanem je porostl ruderalizovan mi travinobylinn mi spoleãenstvy, ãást porûstá náletem dfievin, zejména bfiízami a duby. ST

9 âeskobudûjovicko GEOLOGIE Horninové podloïí tvofií biotitická a sillimanit-biotitická pararula, místy s cordieritem, s polohami migmatitizované pararuly, v jihov chodní ãásti chránûného území se nacházejí vloïky erlanu a amfibol-pyroxenického kvarcitu (pestrá skupina moldanubika). Na ruly a kvarcity je vázán grafit, kter se zde po omezenou dobu tûïil. PÛdním pokryvem na vût inû plochy je kambizem typická kyselá, na pfiíkr ch svazích s v chozy hornin je vyvinut ranker typick aranker kambizemní. KVùTENA Na lokalitû je chránûn ochuzen fragment pfiirozen ch spoleãenstev acidofilních stfiedoevropsk ch teplomiln ch doubrav (Quercion petraeae), místy s ãásteãn mi pfiechody k ptaãincov m lipov m doubravám (Stellario-Tilietum). Stromové patro tvofií dub zimní (Quercus petraea) s pfiímûsí d. letního (Q. robur) a borovice lesní (Pinus sylvestris). Ve spodní ãásti svahû vytváfií doubrava velmi rozvolnûnou formaci s nízk mi rozloïit mi duby zimními a s bohat m kefiov m patrem, v nûmï roste hlavnû líska obecná (Corylus avellana). V západní ãásti Ve tolách po tûïbû grafitu v úboãí Katovické hory nehojnû pfiezimuje netop r u at (Plecotus auritus). 2 KnûÏí hora se zbytky teplomilné doubravy, na pfiíkr ch skalnat ch svazích jsou vyvinuty teplomilné kfiovinné formace a travinobylinná spoleãenstva mûlk ch skeletovit ch pûd. 2 pfiírodní rezervace jsou plochy subxerotermních kfiovin (Berberidion), tvofiené hlavnû rozvolnûn mi porosty rûzn ch druhû rûïí. Rostou tu rûïe ípková (Rosa canina), r. podhorská (R. dumalis) a nûkteré dal í, slivoà trnitá (Prunus spinosa), hlohy (Crataegus spp.) a hru eà planá (Pyrus pyraster). V bylinném podrostu doubrav i teplomiln ch kfiovin roste fiada nároãnûj ích a teplomilnûj ích druhû, mimo jiné tolita lékafiská (Vincetoxicum hirundinaria), ostfiice horská (Carex montana), kokofiík vonn (Polygonatum odoratum), oman hnidák (Inula conyza), hrachor ãern (Lathyrus niger), h. jarní (L. vernus), chrpa por nská (Acosta rhenana), sesel roãní (Seseli annuum), kyselka obecná rezervace KnûÏí hora Vrcholová ãást a pfiíkré jiïní a jihozápadní svahy Katovické hory (493,2 m n. m.) nad soutokem Otavy a Bfiezového potoka,,5 km severozápadnû od obce Katovice. Katovice m V mûra: 3,5 ha Vyhlá eno: 985 Zbytek subacidofilní teplomilné doubravy s pfiechody k porostûm ptaãincové lipové doubravy, na pfiíkr ch skalnat ch jiïních svazích s navazujícími kfiovinn mi teplomiln mi formacemi a travinobylinn mi spoleãenstvy mûlk ch skeletovit ch pûd. Pozoruhodná avifauna a entomofauna. 388 ST 24

10 Okres Strakonice coccothraustes). V 60. letech 20. století bylo na lokalitû vysazeno stádo muflonû (Ovis musimon), ktefií se zde rychle rozmnoïili. Ve tolách po tûïbû grafitu je zimovi tû netop rû. Byli zde nalezeni vrápenec mal (Rhinolophus hipposideros), netop r vousat (Myotis mystacinus), n. fiasnat (M. nattereri) a n. u at (Plecotus auritus). 3 LESNICTVÍ Na prudk ch svazích v jihozápadní ãásti chránûného území má asi padesátiletá fiedina borovice, dubu zimního a akátu charakter lesostepi. Smûrem k vrcholu pfiechází v zapojené kmenoviny autochtonního dubu zimního, pfieváïnû v mladkového pûvodu. V prûmûru dosahují stáfií od 70 do 0 let. Hospodafiení je zamûfieno na podporu pfiirozené obnovy dubu a na postupné odstranûní nepûvodních dfievin. Kulturní jehliãnaté porosty spfievahou smrku na severních svazích v západní ãásti území budou postupnû pfiemûnûny na porosty pfiirozenûj ího druhového sloïení s dominantním zastoupením dubu zimního a buku. tenkolistá (Acetosella multifida subsp. tenuifolia), smolniãka obecná (Steris viscaria), fiebfiíãek chlumní (Achillea collina), váleãka prapofiitá (Brachypodium pinnatum), zvonek kopfiivolist (Campanula trachelium), klinopád obecn (Clinopodium vulgare), ãiãorka pestrá (Coronilla varia) a fiimbaba chocholiãnatá (Pyrethrum corymbosum). V porostech pfiechodného typu k dubohabfiinám se objevují svízel lesní (Galium sylvaticum), jaterník trojlaloãn (Hepatica nobilis), ptaãinec velkokvût (Stellaria holostea), strdivka nicí (Melica nutans) a baïanka vytrvalá (Mercurialis perennis). Na mûlk ch skeletovit ch pûdách jsou v maloplo n ch fragmentech uvnitfi lesostepních a kfiovinn ch formací na jiïním svahu Katovické hory roztrou enû vyvinuta neuzavfiená travinobylinná spoleãenstva svazu Hyperico perforati-scleranthion perennis, v nichï roste osívka jarní (Erophila verna), rozrazil ladní (Veronica dillenii), mochna jarní (Potentilla tabernaemontanii), chmerek vytrval (Scleranthus perennis), bojínek tuh (Phleum phleoides), tfiezalka teãkovaná (Hypericum perforatum) a kostfiava ovãí (Festuca ovina). Severní svahy jsou pokryty kulturními porosty smrku ztepilého (Picea abies), z dal ích nepûvodních dfievin rostou na lokalitû souvislej í skupiny modfiínu opadavého (Larix decidua) a trnovníku akátu (Robinia pseudacacia). Chránûné území je v znamnou mykologickou lokalitou vzácn ch, teplomiln ch druhû hvûzdovek hvûzdovky maliãké (Geastrum minimum), h. pastvinné (G. schmidelii) a h. bradavkové (G. corollinum). ZVÍ ENA V pfiírodní rezervaci se vyskytuje nápadn druh blanokfiídlého hmyzu pilofiitka veliká (Urocerus gigas). Mezi vzácnûj í brouky patfií slunéãko Calvia quinquedecimguttata. Kromû fiady bûïn ch lesních druhû ptákû hnízdí v rezervaci nûkteré v znamnûj í druhy evropského listnatého lesa, pfiedev ím lejsek ed (Muscicapa striata), oupálek krátkoprst (Certhia brachydactyla), s kora babka (Parus palustris) a dlask tlustozob (Coccothraustes VYUÎITÍ Území pfiírodní rezervace je ãlovûkem vyuïíváno jiï od prehistorick ch dob. V severní ãásti jsou dosud patrné zbytky valû staroslovanského hradi tû. V letech byl v jihozápadním úboãí Katovické hory ve tfiech tolách nad sebou tûïen grafit. V posledních desítiletích byl bylinn podrost teplomiln ch doubrav i pfiirozené zmlazení dfievin devastován populací muflonû. Cenné porosty byly proto doãasnû oploceny a poãetní stav mufloní zvûfie redukován. BIBLIOGRAFIE 93, 67, 260, 372, Vrozvolnûn ch porostech teplomilné doubravy (Quercion petraeae) na strm ch svazích pfievaïuje dub zimní (Quercus petraea), kefiové patro tvofií hlavnû líska obecná (Corylus avellana). ST

11 KVùTENA Vegetaci tvofií luãní spoleãenstva stfiídavû vlhk ch stanovi È (Molinion) s ãetn mi pfiechody k nízkostébeln m smilkov m loukám (Violion caninae), fragmentárnû se vyskytují ostfiicovomechové porosty svazu Caricion fuscae. Hlavním pfiedmûtem ochrany je populace hofieãku drsného Sturmova (Gentianella obtusifolia subsp. sturmiana), kter roztrou enû aï hojnû roste na vût inû plochy pfiírodní rezervace, s tûïi tûm v skytu v její jiïní polovinû. Kromû dominujícího bezkolence modrého (Molinia caerulea) roste na louce celá fiada dal ích v znamn ch druhû rostlin. Jsou to pfiedev ím prstnatec májov (Dactylorhiza majalis), vstavaã obecn (Orchis morio), tolije bahenní (Parnassia palustris), ãertkus luãní (Succisa pratensis), ostfiice Hartmanova (Carex hartmanii), o. ble ní (C. pulicaris), o. obecná (C. nigra), o. prosová (C. panicea), o. kulkonosná (C. pilulifera), o. jarní (C. caryophyllea), o. stinná (C. umbrosa), chlupáãek my í ou ko (Pilosella lactucella), krvavec toten (Sanguisorba officinalis), ole ník kmínolist (Selinum carvifolia), srpice barvífiská (Serratula tinctoria), smilka tuhá (Nardus stricta), kostfiava ovãí (Festuca ovina), hadí mord nízk (Scorzonera humilis), upolín nejvy í (Trollius altissimus), kozlík dvoudom (Valeriana dioica) a dal í. Stfiedem lokality protéká potok, podél jehoï bfiehû jsou deponie vyhrnuté zeminy, porostlé rudeâeskobudûjovicko GEOLOGIE Horninové podloïí je budováno amfibolit-biotitick m granodioritem, porfyrickou varietou blatenského typu (stfiedoãesk pluton). Vût ina plochy pfiírodní rezervace je pfiekryta deluviofluviálními písãit mi hlínami (holocén). Základním pûdním typem je kambizem typická kyselá s pfiechody ke kambizemi pseudoglejové, podél stfiedem tekoucího vodního toku vznikl glej typick. Hlavním pfiedmûtem ochrany v pfiírodní rezervaci Kocelovické pastviny je v skyt hofieãku drsného Sturmova (Gentianella obtusifolia subsp. sturmiana), kter zde roste v poãtu nûkolika tisíc jedincû. rální vegetací. Zcela odli n biotop se nachází na jejím spodním okraji nad cestou, kde vznikl mal mokfiad s fragmentárnû vyvinut mi dal ími vegetaãními jednotkami. Jsou to ostfiicovomechová spoleãenstva svazu Sphagno recurvi-caricion canescentis a rákosinné porosty (Phragmition communis), v nichï roste ostfiice edavá (Carex canescens), o. prodlouïená (C. elongata), ptaãinec bahenní (Stellaria palustris), zábûlník bahenní (Comarum palustre), kosatec sibifisk (Iris sibirica), smldník bahenní (Peucedanum palustre) a zevar vzpfiímen (Sparganium erectum). Podél vodního toku je nûkolik polykormonû vrby popelavé (Salix cinerea). ZVÍ ENA Na lokalitû byly pfii jednorázovém prûzkumu nalezeny jen bûïné vlhkomilné druhy hmyzu. Pro krátkostébelné trávníky je charakteristická plo tiãka Ischnodemus sabuleti. Kovafiík Actenicerus sjaelandicus a nosatec Phyllobius cloropus jsou pomûrnû chladnomilné druhy. V chránûném území hnízdí lindu ka luãní (Anthus pratensis), bramborníãek hnûd (Saxicola rubetra), Èuh k obecn (Lanius collurio) a strnad obecn (Emberiza citrinella), zastiïena zde byla také kfiepelka polní (Coturnix coturnix). VYUÎITÍ Vminulosti bylo území pfiírodní rezervace vyuïíváno jako pastvina, dnes je pouze malou enklávou pfiirozené vegetace uprostfied pomûrnû intenzivnû obhospodafiované zemûdûlské krajiny. Lokalita je ohro- Ïena eutrofizací, podél hranice jsou lemy ruderální vegetace aiuvnitfi její plochy se místy ífií tfitina kfiovi tní (Calamagrostis epigejos). Stfiedem chránûného území prochází potok, kter byl pfied vyhlá ením ochrany prohlouben. Pfii tomto zásahu byla zniãena populace kru tíku bahenního (Epipactis palustris). Luãní porosty jsou pro udrïení druhové diverzity pravidelnû koseny, kolonie tfitiny kfiovi tní i nûkolikrát roãnû. BIBLIOGRAFIE 279, 289, 329 MAPA ÚZEMÍ strana 44 rezervace Kocelovické pastviny Louka u cesty vedoucí podél severov chodního bfiehu rybníka Velk Kocelovick, km severnû od obce Kocelovice. Kocelovice m V mûra: 2,29 ha Vyhlá eno: 990 Vlhké luãní krátkostébelné porosty s poãetnou populací hofieãku drsného Sturmova; v souãasné dobû jde o nejpoãetnûj í populaci tohoto druhu v âeské republice, ãítající nûkolik tisíc jedincû. Specifická luãní avifauna. 390 ST 26

12 rezervace Kova ínské louky Luãní porosty v plochém údolí bezejmenného potoka arybník Kova ín (7 ha), km severozápadnû od obce Doubravice. Doubravice u Strakonic GEOLOGIE Horninové podloïí tvofií biotitick granodiorit, místy s amfibolem, blatenského typu (stfiedoãesk pluton), kter je podél vodních tokû a na plo e rybníka pfiekryt deluviofluviálními hlinitopísãit mi sedimenty (pleistocén holocén) a sedimenty vodních nádrïí (recent). PÛdní pokryv tvofií kambizem pseudoglejová s pfiechody ke gleji typickému a gleji organozemnímu. KVùTENA Vût inu plochy pfiírodní rezervace pokr vá rozsáhl komplex mokfiadních a ra- elinn ch spoleãenstev z okruhu svazû Molinion, Calthion a Caricion fuscae, místy s pfiechody k ostfiicovora eliníkov m spoleãenstvûm svazu Sphagno recurvi-caricion canescentis m V mûra: 27,0 ha, Vyhlá eno: 985 ochranné pásmo 2,93 ha Komplex luãních, mokfiadních a ra elinn ch spoleãenstev, s fiadou chránûn ch a ohroïen ch rostlinn ch druhû. Rybník je s pfiilehl mi litorálními porosty hnízdním biotopem vodního ptactva. a porostûm vysok ch ostfiic (Magnocaricion, Caricion gracilis). Na vyv en ch su ích stanovi - tích jsou vyvinuty fragmenty krátkostébeln ch pastvin (Violion caninae). V rezervaci roste celá fiada chránûn ch, ohroïen ch nebo jinak v znamn ch druhû rostlin, mimo jiné hofiec hofiepník (Gentiana pneumonanthe), v ivec ladní (Pedicularis sylvatica), v. bahenní (P. palustris), prstnatec májov (Dactylorhiza majalis), zábûlník bahenní (Comarum palustre), vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), tolije bahenní (Parnassia palustris), kozlík dvoudom (Valeriana dioica), suchop r úzkolist (Eriophorum angustifolium), bukvice lékafiská (Betonica officinalis), ostfiice Davallova (Carex davallia- na), o. dvoumuïná (C. diandra), o. Hartmanova (C. hartmanii), o. obecná (C. nigra), o. ble ní (C. pulicaris), o. stinná (C. umbrosa), hrachor luãní (Lathyrus pratensis), krvavec toten (Sanguisorba officinalis), ptaãinec bahenní (Stellaria palustris), pampeli ka Nordstedtova (Taraxacum nordstedtii), na su ích stanovi tích vemeník dvoulist (Platanthera bifolia), vstavaã obecn (Orchis morio), vfies obecn (Calluna vulgaris), tfiezalka teãkovaná (Hypericum perforatum), smûlek jehlancovit (Koeleria pyramidata), kostfiava ovãí (Festuca ovina), hadí mord nízk (Scorzonera humilis), kyselka obecná (Acetosella multifida), mochna jarní (Potentilla tabernaemontanii), ostfiice kulkonosná (Carex pilulifera), o. jarní (C. caryophyllea), devaterník velkokvût tmav (Helianthemum grandiflorum subsp. obscurum), chmerek vytrval (Scleranthus perennis), jetel horsk (Trifolium montanum) a violka psí (Viola canina). Litorální spoleãenstva rákosin (Phragmition communis) avysok ch ostfiic (Caricion rostratae, C. gracilis) tvofií úzké lemy po obvodu rybníka. Rostou v nich zejména zblochan vodní (Glyceria maxima), orobinec irolist (Typha latifolia), o. úzkolist (T. angustifolia), skfiípinec jezerní (Schoenoplectus lacustris), pfiesliãka pofiíãní (Equisetum fluviatile), ostfiice zobánkatá (Carex rostrata) a o. dvoufiadá (C. disticha). Okres Strakonice ZVÍ ENA Fauna bezobratl ch chránûného území zahrnuje v znaãnûj í druhy plo tic (pobfieïnice Chastoscirta cocksi), broukû (drabãík Ochthephilum fracticorne) advoukfiíd- l ch (mrvnatka Crumomyia pedestris). Na pfiesliãku je vázan v voj mandelinky (dfiepãíka) Hippuriphila modeeri, na pcháãích vytváfií hálky Urophora cardui, dvoukfiídl hmyz z ãeledi vrtulovit ch. Îije tu ivelmi ohroïen mot l modrásek hoficov (Maculinea alcon). V pfiírodní rezervaci Ïije druhovû velmi pestrá avifauna. Na rybníku hnízdí mnoho druhû vodních a mokfiadních ptákû vãetnû vzácnûj ích druhû s uï ími nároky na hnízdní biotop, napfi. potápka ãernokrká (Podiceps nigricollis), ãírka modrá (Anas querquedula), lïiãák pestr (Anas clypeata) a bekasina otavní (Gallinago gallinago). V hnízdní dobû byl zastiïen také chfiástal kropenat (Porzana porzana). Na vlhk ch loukách a balvanit ch pastvinách jsou dominantními druhy lindu ka luãní (Anthus pratensis) a bramborníãek hnûd (Saxicola rubetra). V náletov ch porostech dfievin hnízdí mnoho druhû vázan ch na kfioviny a lesní okraje. VYUÎITÍ Vlhké travní porosty byly v minulosti vyuïívány jako pastviny nebo jednoseãné louky, odvodàované pouze soustavou mûlk ch povrchov ch struïek. V dûsledku ukonãení jejich obhospodafiování do lo k degradaci luk a jejich eutrofizaci následkem hromadûní stafiiny a splachû Ïivin z okolních pozemkû. Místy se zaãaly objevovat nálety dfievin, hlavnû ol í, vrb a bfiíz. V posledních letech se zaãaly nûkteré cennûj í plochy kosit. Rybník Kova ín je vyuïíván stfiídavû k chovu plûdku, násady a trïního kapra. Hospodáfisk cyklus je jednohorkov, loví se pravidelnû na jafie. BIBLIOGRAFIE 279, 282, 289 MAPA ÚZEMÍ strana 43 2 V pfiírodní rezervaci Kova ínské louky je chránûn komplex luãních, mokfiadních a ra elinn ch spoleãenstev vãetnû vodní plochy rybníka a jeho litorálních porostû. 2 âírka modrá (Anas querquedula) se pravidelnû vyskytuje v hnízdní dobû na rybníku Kova ín. ST 27 39

13 KVùTENA JiÏní svah pokr vají fytocenologicky nevyhranûná lesní spoleãenstva, která jsou sv m sloïením blízká bazifilním teplomiln m doubravám (Brachypodio pinnati-quercetum), s pfiechody k subacidofilním teplomiln m doubravám (Quercion petraeae). Stromové patro tvofií dub zimní (Quercus petraea) s pfiímûsí d. letního (Q. robur), pomûrnû hojné jsou lípa malolistá (Tilia cordata) a borovice lesní (Pinus sylvestris), ménû ãast je jefiáb bfiek (Sorbus torminalis), místy byl vysazen nepûvodní trnovník akát (Robinia pseudacacia). Porost je rozvolnûn, coï umoï- Àuje rozvoj bohatého kefiového abylinného patra. V kefiovém podrostu zmlazují lípa a dub, roste v nûm svída krvavá (Swida sanguinea), hlohy (Crataegus spp.), líska obecná (Corylus avellana), brslen evropsk (Euonymus europaeus), slivoà trnitá (Prunus spinosa) azimolez obecn (Lonicera xylosteum). Na místech, která byla náhle prosvûtlena pfii probírkách neïádoucích dfievin, se objevuje bez ãern (Sambucus nigra), b. ãerven (S. racemosa) ab. chebdí (S. ebulus). V bylinném podrostu dominuje váleãka prapofiitá (Brachypodium pinnatum) aroste tu fiada teploâeskobudûjovicko GEOLOGIE Území pfiírodní rezervace je souãástí pestré skupiny moldanubika a tvofií jej erlan aï amfibol-pyroxenick kvarcit, v okrajov ch partiích je biotitická a sillimanit-biotitická pararula, místy s cordieritem. PÛdním pokryvem je kambizem typická a místy rendzina kambizemní. Oman vrbolist (Inula salicina), detail kvûtenství. 2 Vrozvolnûn ch porostech je bohatû vyvinuto kefiové patro, v bylinném podrostu dominuje váleãka prapofiitá (Brachypodium pinnatum). miln ch i relativnû bazifilních druhû rostlin, napfi. sasanka lesní (Anemone sylvestris), hlaváã fialov (Scabiosa columbaria), oman vrbolist (Inula salicina), kru tík tmavoãerven (Epipactis atrorubens), fiimbaba chocholiãnatá (Pyrethrum corymbosum), kamejka lékafiská (Lithospermum officinale), k. rolní (L. arvense), uïanka lékafiská (Cynoglossum officinale), jetel alpínsk (Trifolium alpestre), klinopád obecn (Clinopodium vulgare), smolniãka obecná (Steris viscaria), ãiãorka pestrá (Coronilla varia), jahodník truskavec (Fragaria moschata), hrachor jarní (Lathyrus vernus), lilie zlatohlávek (Lilium martagon), strdivka nicí (Melica nutans), ostfiice prstnatá (Carex digitata), ptaãinec velkokvût (Stellaria holostea) a dal í. Severní svah pokr vají jehliãnaté kulturní porosty, které zãásti rostou na stanovi tích vápnomiln ch buãin (Cephalanthero-Fagenion). Vedle pfievaïujícího smrku ztepilého (Picea abies) jsou jednotlivû pfiimí eny buk lesní (Fagus sylvatica), javor mléã (Acer platanoides), j. klen (A. pseudoplatanus), dub letní a lípa malolistá, v kefiovém podrostu, pokud je vyvinut, se objevuje líska obecná. V bylinném patfie rostou baïanka vytrvalá (Mercurialis perennis) aroztrou enû zvonek fiepkovit (Campanula rapunculoides), z. kopfiivolist (C. trachelium), Ïindava evropská (Sanicula europaea), hlístník hnízdák (Neottia nidus-avis), okrotice ãervená (Cephalanthera rubra) ao. bílá (C. damasonium). rezervace Kufiidlo Lesní porosty na vrcholu a pfiíkr ch svazích vrchu Kufiidlo (545,6 m n. m.), 2 km severozápadnû od Strakonic. Strakonice ZVÍ ENA V minulosti se na území pfiírodní rezervace vyskytoval chrobák Odontaeus armiger. Lokalita je zajímavá ivsouãasné dobû. Îije tu fiada lokálnû a vzácnû se vyskytujících druhû hmyzu, zejména ze skupiny dvoukfiídl ch (napfi. zelenu ka Elachiptera diastema a bzuãivka Onesia austriaca) a blanokfiídl ch, mimo jiné pilofiitka veliká (Urocerus gigas). Ve spoleãenstvu ptákû pfievládají bûïné lesní druhy se irokou ekologickou valencí. Hnízdí zde pouze nûkolik druhû s preferencí nebo vazbou na listnaté porosty, napfi. oupálek krátkoprst (Certhia brachydactyla), budníãek lesní (Phylloscopus sibilatrix) ahrdliãka divoká (Streptopelia turtur) m V mûra: 8,74 ha Vyhlá eno: 985 Zbytek smí eného lesního porostu, kter se sv m sloïením blíïí pfiirozen m bazifilním teplomiln m doubravám a vápnomiln m buãinám, s poãetn mi populacemi ptactva a hmyzu. LESNICTVÍ Pfiirozené teplomilné porosty jiïních svahû jsou staré 70 aï 70 let. Jejich dfiívûj- í, i kdyï pouze extenzivní obhospodafiování se v souãasnosti projevuje hojn m zastoupením borovice ve stromovém patru, pfiimí en je také smrk a nûkteré introdukované dfieviny (akát, modfiín). Na severních svazích byly pûvodní dubové buãiny zcela nahrazeny smrkov mi monokulturami, které dnes na vût inû plochy dosahují stáfií 00 let. Úzk mi náseky a vysazováním listnáãû byla zapoãata postupná pfiemûna tûchto porostû. Na jiïním svahu je hospodafiení fiízeno snahou usmûrnit druhovou skladbu ve prospûch cílov ch listnat ch dfievin a zamezit neïádoucímu ífiení akátu. VYUÎITÍ Chránûné území je pfiístupné po vefiejn ch cestách. BIBLIOGRAFIE 279, 336 MAPA ÚZEMÍ strana ST 28

14 Okres Strakonice 2 rezervace Libûjovick park V chodní ãást zámeckého parku na jiïním okraji obce Libûjovice. Libûjovice GEOLOGIE Horninové podloïí tvofií biotitická a sillimanit-biotitická pararula, místy s cordieritem (moldanubikum). Kambizemû typická a pseudoglejová pfiecházejí ke gleji typickému m V mûra: 4,3 ha, Vyhlá eno: 996 ochranné pásmo 3,03 ha Porosty ptaãincové lipové doubravy pfiirozeného charakteru, vzniklé z v chodní ãásti dlouhodobû neudrïovaného pfiírodnû krajináfiského parku, s charakteristick m bylinn m podrostem a druhovû bohatou avifaunou. Jedna z lokalit, z nichï byla v roce 964 popsána jihoãeská lokální asociace dubohabfiin Stellario-Tilietum. KVùTENA Vegetaci tvofií porosty starého, dlouhodobû neudrïovaného pfiírodnû krajináfiského parku, kter byl vytvofien na stanovi ti pûvodních lipov ch doubrav. Bûhem fiady desetiletí samovolného v voje získal porost charakter pfiirozené ptaãincové lipové doubravy (Stellario-Tilietum). Základ stromového patra tvofií smûs lípy malolisté (Tilia cordata) a dubu letního (Quercus robur) s pfiímûsí javoru klenu (Acer pseudoplatanus), j. mléãe (A. platanoides), habru obecného (Carpinus betulus), lípy velkolisté (Tilia platyphyllos) ana vlhãích místech ol e lepkavé (Alnus glutinosa) a smrku ztepilého (Picea abies). V porostu byla vysazena fiada nepûvodních druhû dfievin, napfi. jírovec maìal (Aesculus hippocastanum), borovice vejmutovka (Pinus strobus), douglaska tisolistá (Pseudotsuga menziesii), dub ãerven (Quercus rubra) a trnovník akát (Robinia pseudacacia). V nerovnomûrnû roz ífieném kefiovém patfie pfievaïuje bez ãern (Sambucus nigra) ab. ãerven (S. racemosa), na vlhãích místech rostou vrba popelavá (Salix cinerea) av. kfiehká (S. fragilis), roztrou enû se vyskytují líska obecná (Corylus avellana), brslen evropsk (Euo- nymus europaeus), kru ina ol- ová (Frangula alnus) a vysazené druhy pámelník bíl (Symphoricarpus albus) a tis ãerven (Taxus baccata). V znamn mi druhy bylinného patra jsou ptaãinec velkokvût (Stellaria holostea), p eníãko rozkladité (Milium effusum), ostfiice lesní (Carex sylvatica), Ïindava evropská (Sanicula europaea), ãarovník pafiíïsk (Circaea lutetiana), kokofiík mnohokvût (Polygonatum multiflorum), plicník tmav (Pulmonaria obscura), zvonek fiepkovit (Campanula rapunculoides), z. kopfiivolist (C. trachelium), srha hajní (Dactylis polygama), violka lesní (Viola reichenbachiana), ãesnáãek lékafisk (Alliaria petiolata), sasanka hajní (Anemonoides nemorosa) avnûkter ch okrajov ch ãástech pfievaïuje v podrostu ostfiice tfieslicovitá (Carex brizoides). Na podmáãen ch místech a podél neudrïovan ch odvodàovacích stok jsou vyvinuty maloplo né fragmenty netypick ch ol in s pfievahou ol- e lepkavé (Alnus glutinosa). V jejich bylinném patfie pfieva- Ïují krabilice chlupatá (Chaerophyllum hirsutum), blatouch bahenní (Caltha palustris) a místy jsou vyvinuté kompaktní porosty rákosu obecného (Phragmites australis). ZVÍ ENA Nejv znaãnûj ím pfiíslu níkem pûdní fauny je zde mnoho tûtinatec Hrabeiella periglandulata, velmi zajímavá je i fauna pûdních roztoãû. Na rozkládající se dfievo a stromové houby jsou vázána pfiíslu ná spoleãenstva hmyzu, pfiedev ím broukû, napfi. krasec Agrilus sulcicollis a potemník Eledona agaricola, a dvoukfiídl ch, mezi které patfií mimo jiné dosud nepopsan druh bedlobytky z rodu Docosia, pestfienka Cheilosia vulpina, rûznatka Clusiodes albimanus. Dafií se tu hojnému poãtu mnoha druhû ptákû evropského listnatého lesa, které jsou striktnû vázány na star í listnaté a smí ené porosty. Mimo jiné tu hnízdí strakapoud prostfiední (Dendrocopos medius), Ïluna zelená (Picus viridis), Ï. edá (P. canus), oupálek krátkoprst (Certhia brachydactyla), lejsek bûlokrk (Ficedula albicollis), l. mal (F. parva) a dlask tlustozob (Coccothraustes coccothraustes). Je zde také jedna z posledních stromov ch hnízdních kolonií kavky obecné (Corvus monedula) vjiïních âechách. LESNICTVÍ PÛvodnû parkov les má v souãasnosti znaãnû pfiirozen charakter s velmi diferencovanou prostorovou strukturou. Vyskytují se zde v echny vûkové kategorie dfievin s horní vûkovou hranicí asi 300 let. Vdruhovû bohatém stromovém patfie dominují na tomto stanovi ti pûvodní dub letní, lípa malolistá, habr, ol e lepkavá, javor mléã a jasan. V místy hojném zmlazení pfievládá lípa. Citliv m v bûrem jsou z porostní skladby postupnû odstraàovány nepûvodní dfieviny. U nûkolika mlad ích smrkov ch skupin bude provedena postupná rekonstrukce na listnaté porosty. Pfiirozené zmlazení je doplàováno sazenicemi chybûjících nebo nedostateãnû zastoupen ch druhû na základû stanoven ch lesních typû. VYUÎITÍ Porosty, tfiebaïe byly víceménû umûle zaloïeny jako pfiírodnû krajináfisk park, jsou dlouhodobû ponechány samovolnému v voji. Vstup je povolen pouze po vefiejn ch cestách. BIBLIOGRAFIE 339, 34, 497, 504, 730 MAPA ÚZEMÍ strana 43 Relativnû pfiirozen porost ptaãincové lipové doubravy (Stellario- -Tilietum) se spontánnû vyvinul zkrajináfiského pfiírodního parku. 2 Mnoho tûtinatec Hrabeiella periglandulata, jehoï nedávné nálezy na nûkolika jihoãesk ch lokalitách byly znaãn m pfiekvapením, se vyskytuje i v Libûjovickém parku. ST

15 âeskobudûjovicko GEOLOGIE V horninovém podloïí chránûného území se nacházejí terciérní sedimenty, tvofiené jíly, jílovit mi písky a pískovci spodní ãásti mydlovarského souvrství (spodní baden karpat), pfiekryté recentními sedimenty vodních nádrïí. PÛdním pokryvem v okolí je fluvizem glejová a glej typick. 2 KVùTENA Rybník je ze v ech stran obehnán nízk mi hrázemi a je v ude zhruba stejnû hlubok. Proto jsou v nûm vyvinuty jen úzké pfiíbfieïní lemy litorálních rákosin (Phragmition communis), tvofiené místy rákosem obecn m (Phragmites australis), orobincem úzkolist m (Typha angustifolia), o. irolist m (T. latifolia) a zblochanem vodním (Glyceria maxima), roztrou enû se v nich objevuje kosatec Ïlut (Iris pseudacorus). V 80. letech 20. století zde rostla pomûrnû poãetná populace plavínu leknínovitého (Nymphoides peltata), av ak vlivem pfiíli intenzivního rybáfiského vyuïívání se její rozsah sniïoval, aï v roce 998 druh zcela vymizel. Pfii obãasném letnûní se na dnû rybníka vytváfiejí spoleãenstva obna- Ïen ch den (Eleocharition ovatae), v nichï se objevují napfi. blatûnka vodní (Limosella aquatica) a bahniãka jehlovitá Donedávna rostl v rybníku plavín leknínovit (Nymphoides peltata). 2 Mal Ústavní rybník je eutrofní rybník s úzk mi lemy litorálních porostû. (Eleocharis acicularis). Na jiïním bfiehu rybníka roste souvisl nálet dfievin tvofien bfiízou bûlokorou (Betula pendula), dubem letním (Quercus robur), vrbou jívou (Salix caprea), v. kfiehkou (S. fragilis) a v. popelavou (S. cinerea). ZVÍ ENA Na porosty orobince je vázán v skyt nûkolika druhû broukû, mimo jiné stfievlíãka Odacantha melanura, mravencomila Euconnus rutilipennis a drabãíka Alianta incana. Pfies malou rozlohu rybníka zde Ïije relativnû pestré spektrum hnízdících druhû vodních a mokfiadních ptákû. Hnízdí tu napfi. potápka malá (Tachybaptus ruficollis), p. roháã (Podiceps cristatus), kopfiivka obecná (Anas strepera), slípka zelenonohá (Gallinula chloropus) a polák chocholaãka (Aythya fuligula). V litorálních porostech rákosu a orobince hnízdí rákosník obecn (Acrocephalus scirpaceus), r. prouïkovan (A. schoenobaenus), r. velk (A. arundinaceus) a strnad rákosní (Emberiza schoeniclus). VYUÎITÍ V zkumn ústav rybáfisk ve VodÀanech vyuïívá rybník jako plûdkov pro své v zkumné projekty. BIBLIOGRAFIE 279 památka Mal Ústavní rybník Mal rybník leïící v soustavû dal ích rybníkû,5 km severozápadnû od historického námûstí mûsta VodÀany. VodÀany m V mûra: 2, ha Vyhlá eno: 990 Eutrofní rybník s úzk mi lemy litorálních rákosin, pûvodnû s poãetnou populací plavínu leknínovitého. 394 ST 30

16 rezervace Míchov Les na mírn ch svazích úvalovitého údolí 0,5 km severoseverozápadnû od osady Sedli tû,,5 km jihov chodnû od obce Mladûjovice. Mladûjovice GEOLOGIE Reliéf terénu je velmi mírnû zvlnûn, stfiedem pfiírodní rezervace protéká úzk m m V mûra:,69 ha Vyhlá eno: 985 Pfiirozen porost lipové doubravy s bohatou hájovou kvûtenou a druhovû poãetou avifaunou. Jedna z lokalit (typus asociace), z nichï byla v roce 964 popsána jihoãeská lokální asociace dubohabfiin Stellario-Tilietum. mûlk m záfiezem smûrem k severu drobn potok. Skalní podloïí je tvofieno biotitickou a mus- kovit-biotitickou porfyroblastickou Ïulorulou (moldanubikum), která je na men í ãásti plochy pfiekryta terciérními sedimenty spodní ãásti mydlovarského souvrství (spodní baden karpat), celoplo nû pak deluviálními a deluviálnû soliflukãními písãit mi hlínami a hlinit mi písky (pleistocén holocén). PÛdním typem je kambizem typická, v záfiezu pseudoglej typick, do v chodní ãásti pfiírodní rezervace zasahuje luvizem pseudoglejová. KVùTENA Vût inu plochy pfiírodní rezervace pokr vá pfiirozen porost ptaãincové lipové doubravy (Stellario-Tilietum), pouze v úzké potoãní úïlabinû je fragmentárnû vyvinuta potoãní jasenina (Carici remotae- -Fraxinetum). Ve stromovém patfie porostû celkovû pfievládá dub letní (Quercus robur) svelkou pfiímûsí lípy malolisté (Tilia cordata), dále je pfiimí en smrk ztepil (Picea abies) a jasan ztepil (Fraxinus excelsior), kter je hojnûj í v potoãní úïlabinové jaseninû a vtrou eny jsou jedle bûlokorá (Abies alba), ol e lepkavá (Alnus glutinosa), buk lesní (Fagus sylvatica), borovice lesní (Pinus sylvestris) a javor mléã (Acer platanoides). Kefiov podrost je velmi sporadick a tvofií jej prakticky jen zmlazení lípy a smrku. Vdruhovû bohatém bylinném patfie rostou mimo jiné svízel vonn (Galium odoratum), s. lesní (G. sylvaticum), ptaãinec velkokvût (Stellaria holostea), hrachor jarní (Lathyrus vernus), jaterník trojlaloãn (Hepatica nobilis), pry ec sladk (Tithymalus dulcis), plicník tmav (Pulmonaria obscura), pomnûnka lesní (Myosotis sylvatica), ãistec lesní (Stachys sylvatica), lilie zlatohlávek (Lilium martagon), vraní oko ãtyfilisté (Paris quadrifolia), violka Rivinova (Viola riviniana), strdivka nicí (Melica nutans), kokofiík mnohokvût (Polygonatum multiflorum), Ïindava evropská (Sanicula europaea), zvonek broskvoàolist (Campanula persicifolia), konvalinka vonná (Convallaria majalis), lipnice hajní (Poa nemoralis), piïmovka mo usová (Adoxa moschatellina) a jestfiábník savojsk (Hieracium sabaudum). Místy jsou vyvinuty podrostní facie s dominantní ostfiicí tfieslicovitou (Carex brizoides). Okres Strakonice ZVÍ ENA V pfiírodní rezervaci se vyskytuje nûkolik ménû bûïn ch druhû broukû, napfi. kvûtomil Isomira murina, nosatec Rhinomias forticornis, hojn je zde ãervotoã Ernoporus tiliae, typick pro lipové porosty. Nápadnû hojn je v skyt ãervce Orthezia urticae na kopfiivách. Zajímavá je pfiítomnost druhu Chyliza vittata z ãeledi pochmurnatkovit ch (dvoukfiídlí), kter se vyvíjí v nûkter ch jednodûloïn ch rostlinách, zejména vstavaãovit ch. Do stejného fiádu patfií i rûznatka Hendelia beckeri, známá v âr jen z nûkolika nalezi È. Kromû lesních druhû ptákû se irokou ekologickou valencí zde hnízdí nûkolik ménû obvykl ch druhû evropského listnatého lesa, napfi. lejsek bûlokrk (Ficedula albicollis), oupálek krátkoprst (Certhia brachydactyla), budníãek lesní (Phylloscopus sibilatrix) a dlask tlustozob (Coccothraustes coccothraustes). LESNICTVÍ Jednotlivé ãásti porostû jsou pomûrnû stejnovûké smálo diferencovanou prostorovou strukturou, av ak druhov m sloïením témûfi pfiirozené. Ve star ích porostech (80 20 let) se jednotliv m v bûrem uvolàují cennûj í cílové dfieviny (dub, lípa, buk, jasan) a provádí se postupná redukce pfiimí eného smrku. V mlad ích porostech (20 40 let) s vût í pfiímûsí smrku se provádûjí v chovné zásahy pro podporu vtrou en ch listnáãû a v porostech stfiedního vûku (30 80 let) se postupnû odstra- Àuje smrk a dal í nepûvodní vzácnû pfiimí ené dfieviny (douglaska tisolistá, modfiín opadav, dub ãerven ). VYUÎITÍ Chránûné území je pfiístupné po silnici a lesní cestû, které vedou po jeho jihozápadní a jihov chodní hranici. BIBLIOGRAFIE 497, 504 Porosty ptaãincové lipové doubravy (Stellario-Tilietum) v jarním aspektu. Ve stromovém patru pfievládají dub letní a lípa malolistá, pfiimí en je smrk ztepil. ST 3 395

17 KVùTENA Nejvût í ãást plochy chránûného území pokr vá mozaika mezofilních ovsíkov ch luk (Arrhenatherion), krátkostébeln ch smilkov ch pastvin (Violion caninae) a nezapojen ch porostû mûlk ch skeletovit ch pûd (Hyperico perforati- -Scleranthion perennis). V nich rostou napfi. lomikámen zrnat (Saxifraga granulata), jetel pochybn (Chrysaspis dubia), smûlek jehlancovit (Koeleria pyramidata), jitrocel prostfiední (Plantago media), vstavaã obecn (Orchis morio), vratiãka mûsíãní (Botrychium lunaria), devaterník velkokvût tmav (Helianthemum grandiflorum subsp. obscurum), pupava bezlodyïná (Carlina acaulis), svízel nízk (Galium pumilum), kostfiava ovãí (Festuca ovina), ostfiice jarní (Carex caryophylâeskobudûjovicko GEOLOGIE Horninové podloïí je souãástí pestré skupiny moldanubika a tvofií je migmatitizovaná cordierit-biotitická pararula s mohutnou vloïkou krystalického vápence. Vût í ãást vápencového loïiska v severozápadní ãásti chránûného území byla odtûïena stûnov m lomem. PÛdním typem je na silikátovém podkladu kambizem typická kyselá, na odtûïen ch plochách jsou nevyvinuté surové pûdy (litozemû), mûlk pûdní profil na vápencovém podkladu tvofií rendzina typická (litická), s pfiechody k rendzinû kambizemní. Vratiãka mûsíãní (Botrychium lunaria) roste v krátkostébeln ch travinn ch porostech i v nezapojen ch spoleãenstvech opu tûného lomu. 2 Komplex mezofilních luk a kfiovinat ch mezí v pfiírodní památce Na Opukách. lea), svûtlík tuh (Euphrasia stricta), kruãinka nûmecká (Genista germanica), tfiezalka teãkovaná (Hypericum perforatum), pavinec modr (Jasione montana), rozchodník ostr (Sedum acre), chmerek vytrval (Scleranthus perennis), mochna jarní (Potentilla tabernaemontani) afiada dal ích. Na vápencovém podkladu s hlub- ím pûdním profilem jsou vyvinuta xerotermní travinobylinná spoleãenstva svazu Bromion erecti, tvofiená fiadou nároãnûj- ích a teplomiln ch druhû. Roste v nich váleãka prapofiitá (Brachypodium pinnatum), chrpa ãekánek (Colymbada scabiosa), vítod chocholat (Polygala comosa), krvavec men í (Sanguisorba minor), zbûhovec lesní (Ajuga genevensis) a kru tík tmavoãerven (Epipactis atrorubens). Na stûnách opu tûného lomu jsou vyvinuta spoleãenstva skalních tûrbin a drolin svazu Alysso alyssoidis-sedion albi, pfiípadnû netypické fragmenty porostû svazu Potentilion caulescentis, v nichï mimo jiné rostou tafiinka kali ní (Alyssum alyssoides), pamûtník rolní (Acinos arvensis) a sleziník routiãka (Asplenium ruta-muraria). Vúzemí pfiírodní památky je zachována fiada mezí porostl ch kfiovinami náleïejícími ke svazu Berberidion. V nich dominují rûïe, napfi. rûïe ípková (Rosa canina), r. vinná (R. rubiginosa), r. oválnolistá (R. inodora), r. podhorská (R. dumalis), r. malokvûtá (R. micrantha) a nûkteré hlohy (Crataegus spp.), z dal ích druhû jsou hojné slivoà trnitá (Prunus spinosa) a líska obecná (Corylus avellana), v severní ãásti roste i svída krvavá (Swida sanguinea). Tyto porosty doprovázejí druhovû bohaté bylinné lemy svazu Trifolion medii s v skytem kokofiíku vonného (Polygonatum odoratum), fiepíku lékafiského (Agrimonia eupatoria), ãiãorky pestré (Coronilla varia), úroãníku bolhoje (Anthyllis vulneraria) a jetele prostfiedního (Trifolium medium). ZVÍ ENA Îijí tu nûkteré stepní druhy plïû, napfi. suchomilka obecná (Xerolenta obvia), u níï se pfiedpokládá, Ïe jde o mlad v sadek teprve v historické dobû. Je tu i zajímavá fauna xerotermních mot lû, mimo jiné zde památka Na Opukách Vrcholy a svahy dvou návr í jihov chodnû od obce Zechovice, západnû od silnice Volynû Vimperk. Ni ovice, Zechovice Ïijí vzácn modrásek ãernoãárn (Pseudophilotes baton), otakárek ovocn (Iphiclides podalirius) a okáã strdivkov (Coenonympha arcania). V chránûném území hnízdí pfiedev ím ptaãí druhy vázané na otevfienou zemûdûlskou krajinu a na porosty kfiovin, napfi. koroptev polní (Perdix perdix), kfiepelka polní (Coturnix coturnix), skfiivan polní (Alauda arvensis), Èuh k obecn (Lanius collurio), lindu ka lesní (Anthus trivialis), pûnice pokfiovní (Sylvia curruca), p. hnûdokfiídlá (S. communis) aj. Ve stûnách vápencového lomeãku hnízdí po tolka obecná (Falco tinnunculus) a rehek domácí (Phoenicurus ochruros). VYUÎITÍ Vût ina plochy chránûného území byla v minulosti vyuïívána jako pastviny, m V mûra: 35,49 ha Vyhlá eno: 996 Komplex mezofilních luk, subxerotermních krátkostébeln ch trávníkû a teplomiln ch kfiovinn ch porostû. V b valém lomu jsou vyvinuta pion rská spoleãenstva mûlk ch pûd na obnaïeném vápencovém substrátu. Teplomilná entomofauna a druhovû pestrá avifauna jsou vázány na otevfienou zemûdûlskou krajinu s kfiovinn mi porosty. pfiípadnû louky. âást hospodáfisky vyuïívan ch porostû se intenzivním hnojením v nedávné minulosti zmûnila v degradované kulturní louky s dominancí ovsíku vyv eného (Arrhenatherum elatius), jílku vytrvalého (Lolium perenne),troj tûtu Ïlutavého (Trisetum flavescens) a srhy laloãnaté (Dactylis glomerata). Místy se ífií tfitina kfiovi tní (Calamagrostis epigejos). Postupná regenerace tûchto spoleãenstev je moïná pouze pravideln m kosením za omezeného pfiísunu Ïivin. V severozápadní ãásti území pfiírodní památky je opu tûn lom, v nûmï byl donedávna dob ván vápenec. BIBLIOGRAFIE 73, 279, 437 MAPA ÚZEMÍ strana ST 32

18 památka Na vysokém Mírn, západnû exponovan svah vrchu Na vysokém, asi km severov chodnû od obce Kru lov. Kru lov m V mûra: 0,48 ha Vyhlá eno: 990 B valá pastvina s krátkostébeln mi travinobylinn mi spoleãenstvy smilkové pastviny se zbytkem kdysi poãetné populace hofieãku mnohotvárného ãeského. V znamná luãní entomofauna. GEOLOGIE Horninové podloïí je budováno sillimanitbiotitickou pararulou (moldanubikum), pûdním pokryvem je kambizem dystrická. Okres Strakonice KVùTENA Vegetaãní kryt tvofií mozaika krátkostébeln ch luãních porostû svazu Violion caninae, kefiíãkov ch spoleãenstev chud ch silikátov ch pûd (Genistion) a mezofilních ovsíkov ch luk (Arrhenatherion) s nûkter mi prvky svazu Molinion. V znamn je v skyt kriticky ohroïeného hofieãku mnohotvárného ãeského (Gentianella praecox subsp. bohemica) v poãtu nûkolika desítek kvetoucích jedincû, roztrou enû zde najdeme prhu arniku (Arnica montana). Pomûrnû teplomiln charakter lokality je patrn z pfiítomnosti nûkter ch dal ích druhû, k nimï patfií kokrhel men í (Rhinanthus minor), devaterník velkokvût tmav (Helianthemum grandiflorum subsp. obscurum), jitrocel prostfiední (Plantago media) apryskyfiník hlíznat (Ranunculus bulbosus) a její celkov ráz dokreslují nenároãné acidofilní druhy, napfi. kruãinka nûmecká (Genista germanica), pupava bezlodyïná (Carlina acaulis), hvozdík kropenat (Dianthus deltoides), zvonek okrouhlolist (Campanula rotundifolia), ovsífi p fiit (Helictotrichon pubescens), vítod obecn (Polygala vulgaris), bedrník obecn (Pimpinella saxifraga), vfies obecn (Calluna vulgaris), smilka tuhá (Nardus stricta), svûtlík tuh (Euphrasia stricta), tfieslice prostfiední (Briza media), psineãek tenk (Agrostis capillaris), matefiídou ka vejãitá (Thymus pulegioides) a kostfiava ovãí (Festuca ovina). Urãité vztahy ke spoleãenstvûm vlhk ch luk svazu Molinion dokládá v skyt nûkter ch dal ích druhû, zejména ãertkusu luãního (Succisa pratensis) a chrpy luãní (Jacea pratensis). V nedávné dobû zde byla objevena pampeli ka Nordstedtova (Taraxacum nordstedtii). ZVÍ ENA PlÏ závornatka Alinda biplicata zde má zfiejmû hranici stfiedoãeského subareálu. Pfii prûzkumu hmyzu byli mimo jiné nalezeni vzácná mandelinka Oulema erichsoni, vázaná na nûkteré druhy pcháãû a slunéãko Halyzia sedecimguttata, Ïijící v korunách rûzn ch listnáãû. Plo tice Thyreocoris scarabaeoides z ãeledi hrabulkovit ch, která preferuje otevfiené lokality v niï ích polohách, se zde vyskytuje v nezvykle velké nadmofiské v ce, plo - tiãka Drymus reyi je velmi lokálnû roz ífiená, na na em území je hlá ená jen z nûkolika lokalit. VYUÎITÍ Jedná se o b valou pastvinu, jejíï hranici v souãasné dobû ze tfií stran tvofií les. âást plochy pfiírodní památky byla v minulosti zámûrnû zalesnûna smrkem a borovicí, po dohodû s uïivatelem chránûného území v ak byla zaloïená kultura postupnû odstranûna. Vegetace pastviny je nyní ohro- Ïena spontánním náletem dfievin, zejména bfiízy bûlokoré (Betula pendula), pfiípadnû borovice lesní (Pinus sylvestris). Od vyhlá ení ochrany je plocha pravidelnû kosena, pfiesto hofieãkû na lokalitû postupnû ub vá. BIBLIOGRAFIE 279, 282 památka Na vysokém leïí na západnû orientovaném mírném svahu stejnojmenného vrchu. B valá pastvina je tvofiena krátkostébeln mi travinobylinn mi spoleãenstvy svazu Violion caninae. ST

19 âeskobudûjovicko GEOLOGIE Horninov m podkladem je amfibol-biotitick granodiorit a kfiemenn diorit (tmavá varianta blatenského typu), souãást stfiedoãeského plutonu, pfiekryt fluviálními písãit mi hlínami a hlinit mi písky (holocén) a sedimenty vodních nádrïí (recent). PÛdním typem v rybniãní terénní depresi je glej typick. KVùTENA Vegetace a kvûtena chránûného území není nijak v znaãná. V pobfieïní zónû rybníka jsou vyvinuty jen nepatrné fragmenty litorálních rákosin (Phragmition communis), tvofiené rákosem obecn m (Phragmites australis) a zblochanem vodním (Glyceria maxima), v nichï velmi roztrou- enû rostou kosatec Ïlut (Iris pseudacorus), kyprej obecn (Lythrum salicaria) a rdesno Na hrázi Nového rybníka roste stromofiadí mohutn ch dubû letních (Quercus robur). obojïivelné (Persicaria amphibia). V západní ãásti v topy rybníka se nacházejí malé porosty spoleãenstev vysok ch ostfiic (Caricion gracilis) s ostfiicí tíhlou (Carex gracilis), smldníkem bahenním (Peucedanum palustre), tfitinou edavou (Calamagrostis canescens) a chrasticí rákosovitou (Phalaroides arundinacea). Podél bfiehû rybníka rostou kompaktní ol ové porosty, které mají charakter stfiemchov ch ol in (spoleãenstvo Alnus glutinosa-padus avium). V jejich stromovém patfie dominuje ol e lepkavá (Alnus glutinosa), vtrou eny jsou dub letní (Quercus robur), topol osika (Populus tremula) a v kefiovém podrostu se objevuje stfiemcha obecná (Padus avium), bez ãern (Sambucus nigra) a vrba popelavá (Salix cinerea). V bylinném patfie rostou napfi. karda bahenní (Crepis paludosa), vrbina obecná (Lysimachia vulgaris), ostfiice tfieslicovitá (Carex brizoides), karbinec evropsk (Lycopus europaeus), hojné jsou liány chmel otáãiv (Humulus lupulus) a lilek potmûchuè (Solanum dulcamara). Na hrázi rybníka roste dvoufiadé stromofiadí mohutn ch dubû letních. památka Nov rybník u Lnáfi Nov rybník (28 ha) leïící 2 km jiïnû od obce Lnáfie, západnû od silnice Lnáfie Kadov. Lnáfie ZVÍ ENA V minulosti tu byly zji tûny bohaté populace ãtyfi druhû mechovek a tfií druhû houbovcû. Na ostrovû Nového rybníka byla donedávna hnízdní kolonie racka chechtavého (Larus ridibundus) anepoãetná kolonie rybáka obecného (Sterna hirundo). Hnízdní kolonie racka chechtavého v ak ve druhé polovinû 90. let 20. století v souvislosti s v razn m poklesem poãetnosti druhu zanikla, skonãilo i hnízdûní rybáka obecného. Na rybníku dnes nehojnû m V mûra: 34,40 ha Vyhlá eno: 933 Hnízdi tû racka chechtavého a rybáka obecného. Jedno z prvních chránûn ch území zfiízen ch na ochranu hnízdi tû vodního ptactva v âeské republice. hnízdí bûïné druhy kachen, potápek a lyska ãerná (Fulica atra). VYUÎITÍ Rybník je vyuïíván k chovu trïního kapra, rybí obsádky b vají pfiitom znaãnû vysoké. Hospodáfisk cyklus je v posledních letech jednohorkov. Pro vefiejnost je chránûné území pfiístupné jen na hráz rybníka. BIBLIOGRAFIE 8, 696, 800 MAPA ÚZEMÍ strana ST 34

20 památka Pastvina upfie Èovic Strm k jz. orientovan svah údolí Rovenského potoka le- Ïící nad silnicí Pfie Èovice Strakonice,,5 km západnû od obce Pfie Èovice, km severnû od obce Slaník. Rovná u Strakonic, Slaník GEOLOGIE Horninov podklad je tvofien vloïkou krystalického vápence, ke které ze západní strany pfiiléhá úzk m V mûra:,34 ha Vyhlá eno: 985 Semixerotermní a xerotermní druhovû pestrá travinobylinná spoleãenstva v slunné jihozápadní stránû na vápencovém a erlanovém podkladu, s mnoha vzácn mi a ohroïen mi rostlinn mi druhy. pruh erlanu aï amfibol-pyroxenického kvarcitu. Obû sloïky jsou ze západu i z v chodu uzavfieny v kvarcitické pararule a cel tento komplex je uloïen v základní horninû, kterou je biotitická a sillimanit-biotitická migmatitizovaná pararula (moldanubikum, pestrá skupina). Ve vápencové vloïce v západní ãásti území pfiírodní památky byl vylámán mal lom. PÛdním pokryvem je rendzina kambizemní s pfiechody ke kambizemi typické. Okres Strakonice KVùTENA Na lokalitû je vyvinuta drobnoplo ná mozaika semixerotermních aï xerotermních spoleãenstev na vápencovém i silikátovém substrátu. Na mûlk ch vápnit ch pûdách jsou vyvinuta pion rská spoleãenstva svazu Alysso alyssoidis- -Sedion albi, na suti a drolinách vápencového lomu najdeme fytocenózy svazu Stipion calamagrostis, na hlub í pûdû pfievaïují travinobylinné porosty svazu Bromion erecti (Scabioso ochroleucae-brachypodietum pinnati), na skeletovit ch mûlk ch pûdách mimo vápenec jsou vyvinuta spoleãenstva svazu Koelerio-Phleion phleoidis, na okraji kfiovinat ch porostû rostou bohatá lemová spoleãenstva svazu Trifolion medii. V druhovû velmi pestrém komplexu tûchto fytocenóz mimo jiné rostou tafiinka kali ní (Alyssum alyssoides), pamûtník rolní (Acinos arvensis), oïanka hroznatá (Teucrium botrys), voskovka men í (Cerinthe minor), vrabeãnice roãní (Thymelaea passerina), pry ec drobn (Tithymalus exiguus), pelynûk metlat (Artemisia scoparia), turan pozdní (Erigeron serotinus), váleãka prapofiitá (Brachypodium pinnatum), která je dominantou zapojen ch travinn ch porostû, dále hlaváã Ïlutav (Scabiosa ochroleuca), hofiec kfiíïat (Gentiana cruciata), záraza vy í (Orobanche elatior), rozrazil oïankovit (Veronica teucrium), smûlek jehlancovit (Koeleria pyramidata), bojínek tuh (Phleum phleoides), chrpa por nská (Acosta rhenana), pupava obecná (Carlina vulgaris), fiepík lékafisk (Agrimonia eupatoria) a divizna knotovitá (Verbascum lychnitis). Na lokalitû jsou vyvinutá i teplomilná kfiovinná spoleãenstva (Berberidion), tvofiená pfiedev ím slivoní trnitou (Prunus spinosa) s pfiímûsí dfii Èálu obecného (Berberis vulgaris) a svídy krvavé (Swida sanguinea). âást území pfiírodní památky zarûstá náletem stromov ch dfievin, zejména borovicí lesní (Pinus sylvestris). ZVÍ ENA V chránûném území Ïijí nûkteré v znaãné druhy plïû. Hojn je stepní druh suchomilka obecná (Xerolenta obvia), ménû nápadn je v skyt trojzubky stepní (Chondrula tridens) s podobnou bionomií. Hojná je tu suchomilná plo - tice knûïice Sciocoris cursitans. Hnízdí tu pfiedev ím ptáci vázaní na porosty kfiovin, napfi. Èuh k obecn (Lanius collurio), pûnice hnûdokfiídlá (Sylvia communis), p. pokfiovní (S. curruca). V opu tûném lomeãku pravidelnû hnízdí po tolka obecná (Falco tinnunculus). Hojná je je tûrka obecná (Lacerta agilis). VYUÎITÍ Plocha chránûného území byla odpradávna vyu- Ïívaná jako pastvina, men í ãásti pfiípadnû jako malá vrstevnicová políãka. V minulosti byl v malém lomu tûïen vápenec pro místní potfiebu. V souãasné dobû jsou pro zachování druhové diverzity travinobylinné porosty nepravidelnû koseny, periodicky jsou vyfiezávány kfiovinné nálety a pro pfieïití vzácn ch jednolet ch a konkurenãnû slab ch druhû (vrabeãnice roãní, pry ce drobného) se provádûjí speciální zásahy, spoãívající zejména ve zraàování a kypfiení pûdy v dobû zralosti jejich semen. HISTORIE Nedaleko od chránûného území u obce Pfie - Èovice objevil archeolog Bedfiich Dubsk rozsáhlé Ïárové pohfiebi tû, v nûmï se pohfibívalo prakticky nepfietrïitû od star í doby fiímské aï do 5. století na- eho letopoãtu, z ãehoï lze usuzovat, Ïe zdej í krajina byla jiï v té dobû pomûrnû intenzivnû a dlouhodobû zemûdûlsky vyuïívána. BIBLIOGRAFIE 22, 279, 437, 586, 750 Na mûlk ch vápnit ch pûdách, sutích a drolinách b valého vápencového lomu jsou vyvinuta spoleãenstva primitivních karbonátov ch pûd (Alysso alyssoidis-sedion albi). ST

21 âeskobudûjovicko GEOLOGIE Horninové podloïí je tvofieno granitoidy stfiedoãeského plutonu. Chránûné území leïí na kontaktu mezi biotitick m granodioritem aamfibol-biotitick m granodioritem. Na celé jeho plo e je skalní podloïí pfiekryto deluviálními a deluviálnû soliflukãními jílovitopísãit mi a písãit mi hlínami (pleistocén), pfiímo podél vodního toku jsou uloïeny deluviofluviální hlinité písky, písãité a jílovité hlíny (holocén). PÛdním typem je kambizem pseudoglejová kyselá s glejem typick m. V okolí navazuje kambizem kyselá typická s luvizemí typickou. KVùTENA Na lokalitû jsou charakteristicky vyvinuta floristicky pestrá spoleãenstva stfiídavû vlhk ch luk svazu Molinion, která na nejvlhãích plo kách inklinují k ostfiicov m porostûm svazu Caricion fuscae. Na su - ích místech, zejména v severní ãásti území pfiírodní památky, se nacházejí malé enklávy krátkostébeln ch smilkov ch porostû (Violion caninae). V druhovû bohatém bylinném patfie roste poãetnû obsáhl soubor pfieváïnû vlhkomiln ch druhû, k nimï mimo jiné patfií bukvice lékafiská (Betonica officinalis), hadí mord nízk (Scorzonera humilis), smûlek jehlancovit (Koeleria pyramidata), srpice barvífiská (Serratula tinctoria), krvavec toten (Sanguisorba officinalis), ole ník kmínolist (Selinum carvifolia), ãertkus luãní (Succisa pratensis), svízel severní (Galium boreale), hrachor luãní (Lathyrus pratensis), ostfiice Hartmanova (Carex hartmanii), o. obecná (C. nigra), o. prosová (C. panicea), o. stinná (C. umbrosa), kozlík dvoudom (Valeriana dioica) a vrba rozmar nolistá (Salix rosmarinifolia). Pozoruhodné jsou pomûrnû hojn hofiec hofiepník (Gentiana pneumonanthe) a roztrou enû se objevující hlad prusk (Laserpitium prutenicum), prstnatec májov (Dactylorhiza majalis) a upolín V pozdnû letním aspektu na louce kvetou hofiec hofiepník (Gentiana pneumonanthe), ole ník kmínolist (Selinum carvifolia) a bukvice lékafiská (Betonica officinalis). nejvy í (Trollius altissimus). Ve smilkov ch porostech jsou bûïné vfies obecn (Calluna vulgaris), ostfiice kulkonosná (Carex pilulifera), zvonek okrouhlolist (Campanula rotundifolia), smilka tuhá (Nardus stricta), devaterník velkokvût tmav (Helianthemum grandiflorum subsp. obscurum) a dal í. Porosty dfievin pocházejí vesmûs z náletû. Jsou sloïeny zbfiízy bûlokoré (Betula pendula), ol e lepkavé (Alnus glutinosa), vrby u até (Salix aurita), v. popelavé (S. cinerea), v. kfiehké (S. fragilis), kru iny ol ové (Frangula alnus), slivonû trnité (Prunus spinosa) anûkter ch dal ích. ZVÍ ENA Mezi dvoukfiídl m hmyzem je zajímavá chladnomilná pochmurnatka Psilosoma lefebvrei a zfiídka se vyskytující hlavatûnka Tomosvaryella palliditarsis. Pozoruhodn je i v skyt stenotopního mokfiadního brouka, lesáka Airaphilus elongatus. Vzhledem k charakteru vegetace na lokalitû hnízdí pouze lindu ka luãní (Anthus pratensis) avnû- kter ch letech také bramborníãek hnûd (Saxicola rubetra). VYUÎITÍ Vminulosti byla louka extenzivnû kosena, popfiípadû byla vyuïívána jako pastvina. Pozdûj í dlouhodobé neobhospodafiování zpûsobilo její postupné zarûstání náletov mi dfievinami. Na ãásti plochy jsou jiï zapojené porosty kfiovin. Od hranic chránûného území se do jeho centra ífií zejména tfitina památka Pastvina uzahorãic Vlhká louka na levém svahu úvalovitého údolí levostranného pfiítoku Lomnice (Smoliveckého potoka),,5 km severnû od obce Zahorãice. Zahorãice u Lnáfi kfiovi tní (Calamagrostis epigejos). Pro udrïení vysoké druhové diverzity jsou travinné porosty kaïdoroãnû pravidelnû m V mûra:,60 ha Vyhlá eno: 985 Floristicky pestrá spoleãenstva vlhk ch bezkolencov ch luk s fiadou ohroïen ch rostlinn ch druhû, zejména hofice hofiepníku, hlad e pruského a upolínu nejvy ího a se specifickou luãní entomofaunou a avifaunou. koseny, kolonie tfitiny kfiovi tní i nûkolikrát roãnû. BIBLIOGRAFIE ST 36

22 2 Národní pfiírodní památka GEOLOGIE Horninové podloïí je souãástí pestré skupiny moldanubika. Tvofií je biotitická a silimanit-biotitická migmatitizovaná pararula a kvarcitická pararula, v tûsném sousedství na západní stranû lokality jsou mapovány vloïky krystalického vápence. Skalní podloïí je postupnû pfiekryto jílovit mi nebo tûrkovit mi písky (neogén, spodní aï stfiední miocén), deluviálními písãitojílovit mi hlínami (pleistocén), fluviálními nivními hlínami (holocén) a sedimenty vodních nádrïí (recent). Rovná Vlhká louka pfii severozápadním bfiehu Rovenského rybníka (3,8 ha), 750 m severozápadnû od obce Rovná. Rovná u Strakonic m V mûra: 2,6 ha Vyhlá eno: 972 Mezofilní a mezohygrofilní luãní spoleãenstva s mnoha druhy vzácn ch a ohroïen ch rostlinn ch druhû, s poslední ãeskou poãetnû malou populací kriticky ohroïeného hofice jarního. Specifická luãní entomofauna. V chránûném území je na vût inû plochy vytvofien glej typick (organozemní). KVùTENA Plocha louky je porostlá mezofilními spoleãenstvy ovsíkov ch luk (Arrhenatherion) spfiechody ke spoleãenstvûm stfiídavû vlhk ch stanovi È svazu Molinion ake krátkostébeln m porostûm svazu Cynosurion. V souãasné dobû v luãním porostu dominují trávy kostfiava luãní (Festuca pratensis), k. ãervená (F. rubra), ovsík vyv en (Arrhenatherum elatius), srha laloãnatá (Dactylis glomerata) a metlice trsnatá (Deschampsia cespitosa), doplnûné bûïn mi luãními druhy, k nimï patfií krvavec toten (Sanguisorba officinalis), chrpa luãní (Jacea pratensis), tírovník rûïkat (Lotus corniculatus), fiebfiíãek obecn (Achillea millefolium), tfiezalka skvrnitá (Hypericum maculatum), smûlek jehlancovit (Koeleria pyramidata), kostfiava ovãí (Festuca ovina), hrachor luãní (Lathyrus pratensis), pryskyfiník prudk (Ranunculus acris), p. zlatoïlut (R. auricomus) a velmi vzácnû se objevují zemûïluã spanilá (Centaurium pulchellum) a hadilka obecná (Ophioglossum vulgatum). V severní ãásti dosud roste nûkolik exempláfiû hofice jarního (Gentiana verna), poslední zbytek kdysi rozsáhl ch jihoãesk ch populací tohoto druhu. ada zajímavûj ích druhû rostlin se vyskytuje ve vlhãích ãástech louky. Jsou to ostfiice Davallova (Carex davalliana), o. latnatá (C. paniculata), o. Hartmanova (C. hartmanii), o. obecná (C. nigra), o. ble ní (C. pulicaris), o. oddálená (C. distans), prstnatec májov (Dactylorhiza majalis), kozlík dvoudom (Valeriana dioica), aj. V nedávné dobû zde bylo nalezeno nûkolik druhû bahenních pampeli ek (Taraxacum sect. Palustria). Jedná se o pampeli - ku bavorskou (Taraxacum bavaricum), p. bahenní (T. madidum), p. chudolaloãnatou (T. paucilobum), p. husí (T. pauckertianum) a p. domácí (T. indigenum). Okres Strakonice ZVÍ ENA Kromû bûïn ch vlhkomiln ch druhû se zde, snad vlivem dlouhodobé pastvy, udrïely nûkteré druhy broukû charakteristické pro su í krátkostébelné louky, napfi. stfievlíãek Syntomus truncatellus nebo slunéãka Tytthaspis sedecimpunctata a Scymnus femoralis. Vrtalka Phytomyza soenderupi, vyvíjející se v listech blatouchû, je kromû tohoto chránûného území známá jen z nûkolika stfiedoevropsk ch lokalit. Dal ími vzácnûj ími zástupci dvoukfiídl ch jsou lupice Rhaphium zetterstedti a kmitalka Themira annulipes. Pro lokalitu je charakteristická hojnost plo tiãky Ischnodemus sabuleti. VYUÎITÍ Plocha byla vyu- Ïívána jako obecní pastvina, ãást byla dokonce asi do roku 965 vesnick m fotbalov m hfii tûm. Postupnû se pfie lo na nepravidelné kosení mechanizací, vût inou jen jednou roãnû. Tím do lo k rozvoji vysokostébeln ch trav a k pomalému ústupu hofice jarního. Je tû zaãátkem osmdesát ch let 20. století byla na lokalitû odhadována poãetnost jeho populace asi na 500 kvetoucích jedincû. V první polovinû osmdesát ch let byla tfii roky po sobû celá plocha z iniciativy tehdej ího místního zemûdûlského druïstva pohnojena minerálními hnojivy. TfiebaÏe granule hnojiva byly témûfi okamïitû vysbírány ãleny âsop, hofiec byl témûfi vyhuben. V souãasnû dobû je kaïdoroãnû na lokalitû ménû neï deset kvetoucích jedincû. V roce 995 byla místa se sporadick m v skytem hofice jarního oplocena. V nich jsou provádûny speciální zásahy pro posílení jeho populace, vãetnû repatriace namnoïen ch jedincû z explantátov ch kultur. Zbytek plochy je pravidelnû dvakrát roãnû kosen a od roku 999 se tu pokusnû pasou konû. BIBLIOGRAFIE 02, 279, 282, 289, 492, 493, 800 MAPA ÚZEMÍ strana 45 Luãní spoleãenstva v národní pfiírodní památce Rovná v jarním aspektu. 2 Hofiec jarní (Gentiana verna), kvetoucí skupinka v jedné z oplocenek. ST 37 40

23 âeskobudûjovicko GEOLOGIE Horninové podloïí je souãástí pestré skupiny moldanubika. Nejv znamnûj- ím geologick m fenoménem je v skyt rozsáhlé vloïky krystalického vápence v podloïí vût í ãásti plochy chránûného území, z dal- ích hornin jsou zde zastoupeny erlany s ãetn mi vloïkami biotitické pararuly, na jiïní okraj zasahuje souvisl v skyt biotitické a sillimanit-biotitické migmatitizované pararuly. PÛdním typem je rendzina kambizemní, na biotitické pararule kambizem typická kyselá. KVùTENA Na severních svazích pfievaïuje smrková monokultura na stanovi ti vápnomiln ch buãin (Cephalanthero-Fagenion), jen tûsnû pod vrcholem je malá skupina buku lesního (Fagus sylvatica). V podrostu se sporadicky aï roztrou- enû objevují l kovec jedovat (Daphne mezereum), lilie zlatohlávek (Lilium martagon), baïanka vytrvalá (Mercurialis perennis), Ïindava evropská (Sanicula europaea), okrotice bílá (Cephalanthera damasonium) ao. ãervená (C. rubra). JiÏní svahy, pûvodnû pokryté bazifilní teplomilnou doubravou (Brachypodio pinnati-quercetum), jsou dnes porostlé svûtl mi porosty borovice lesní (Pinus sylvestris). V bylinném patfie tûchto porostû bûïnû rostou druhy pûvodních lesních spoleãenstev. Dominantou je váleãka prapofiitá (Brachypodium pinnatum), roztrou enû zde najdeme Okrotice ãervená (Cephalanthera rubra) je charakteristick m druhem vápnomiln ch buãin. 2 V nezapojen ch porostech na vrcholovém hfibetu jsou na svûtlinách vyvinuty floristicky pestré teplomilné travinobylinné porosty. ostfiici chabou (Carex flacca), o. horskou (C. montana), o. bledou (C. pallens), fiimbabu chocholiãnatou (Pyrethrum corymbosum), kokofiík vonn (Polygonatum odoratum), oman vrbolist (Inula salicina), hofiec brvit (Gentianopsis ciliata), kru tík tmavoãerven (Epipactis atrorubens), hlaváã fialov (Scabiosa columbaria), vítod chocholat (Polygala comosa), sasanku lesní (Anemone sylvestris), ãernohlávek velkokvût (Prunella grandiflora), zimostrázek alpsk (Polygaloides chamaebuxus), ãilimník ãernající (Lembotropis nigricans) asmûlek jehlancovit (Koeleria pyramidata), dále zde rostou mezofilní hájové druhy jaterník trojlaloãn (Hepatica nobilis), hrachor jarní (Lathyrus vernus), a orlíãek plan (Aquilegia vulgaris). V nedávné dobû byl na lokalitû potvrzen pfietrvávající v skyt malé populace smrkovníku plazivého (Goodyera repens). ZVÍ ENA Charakteristick m prvkem fauny je teplomiln lesknáãek Meligethes solidus Ïijící na devaterníku, v znaãn je i v skyt dfiepãíka Aphthona herbigrada, zplo tic je nápadná knûïice Carpocoris fuscispinus. Podobnû jako v pfiírodní památce Pastvina u Pfie Èovic se zde vyskytují stepní plïi suchomilka obecná (Xerolenta obvia) atrojzubka stepní (Chondrula tridens). Pfievládají bûïné druhy lesních ptákû se irokou ekologickou valencí. Hnízdí tu pouze nûkolik druhû s preferencí nebo vazbou na listnaté porosty, pfiedev ím oupálek krátkoprst (Certhia brachydactyla), rehek zahradní (Phoenicurus phoenicurus) a hrdliãka divoká (Streptopelia turtur). LESNICTVÍ Naprostou vût inu plochy pfiírodní památky pokr vají stejnovûké, témûfi monokulturní porosty borovice a smrku, staré od 90 do 30 let. Hlavním cílem péãe o chránûné území je postupná pfiemûna nevhodn ch jehliãnat ch porostû na porosty pfieváïnû listnaté. Vysazovány jsou dub zimní, buk, lípa malolistá a habr. V chovné zásahy v mlad ích skupinách jsou zamûfieny na redukci nepûvodních dfievin a podporu prostorové diferenciace porostû. památka Ry ovy Lesní porosty na vrchu Ry ovy, 2 km severozápadnû od centra mûsta Strakonice. DrouÏetice V mûra: 34,99 ha Vyhlá eno: 990 Kulturní porosty borovice lesní a smrku ztepilého na stanovi tích pûvodních bazifilních teplomiln ch doubrav a vápnomiln ch buãin s fiadou ohroïen ch a stanovi tnû nároãn ch, teplomiln ch a vápnomiln ch druhû rostlin a se specifick mi vápnomiln mi druhy bezobratl ch. VYUÎITÍ Na nûkolika místech jsou patrné zbytky men ích povrchov ch vápencov ch lomeãkû. BIBLIOGRAFIE 227, 279, ST 38

24 rezervace Sedlická obora Smí en les v jihozápadní ãásti lesního komplexu Sedlické obory,5 km jiïnû od obce Holu ice, 3,5 km v chodojihov chodnû od obce Sedlice. Holu ice u MuÏetic GEOLOGIE Horninov podklad tvofií biotitick granodiorit s amfibolitem (blatensk typ), souãást stfiedoãeského plutonu. V plochém hfibetu uprostfied pfiírodní rezervace vystupuje pruh Ïilné Ïuly Z V smûru, tvofiící suèov rozpad zejména na severním svahu. Mírné svahy terénní deprese Kamenného rybníka pokr vají deluviální a deluviálnû soliflukãní písãité hlíny s úlomky hornin (pleistocén holocén), na dnû údolí pfiekryté fluviálními hlinit mi písky (holocén). PÛdním pokryvem je kambizem typická kyselá, v mûlk ch depresích pseudoglej stagnoglejov a v okolí rybníkû glej typick m V mûra: 20,38 ha Vyhlá eno: 985 Pfiirozené porosty lipov ch doubrav s pfiechody k lipov m buãinám s pestrou floristickou skladbou a s druhovû poãetnou avifaunou. KVùTENA V chránûném území je vyvinuta mozaika pomûrnû pfiirozen ch lesních porostû ptaãincov ch lipov ch doubrav (Stellario-Tilietum) afragmentû submontánních lipov ch buãin s lípou malolistou (Tilio cordatae-fagetum). Ve stromovém patfie pfiirozen ch porostû celkovû pfievaïují lípa malolistá (Tilia cordata) al. velkolistá (T. platyphyllos), pfiimí en je smrk ztepil (Picea abies), buk lesní (Fagus sylvatica) a dub letní (Quercus robur), vtrou enû borovice lesní (Pinus sylvestris), habr obecn (Carpinus betulus), ol e lepkavá (Alnus glutinosa) a bfiíza bûlokorá (Betula pendula). Kefiov podrost je velmi sporadick a objevuje se v nûm jen místy odrûstající lipové zmlazení a bez ãerven (Sambucus racemosa). V bylinném patfie mimo jiné najdeme ptaãinec velkokvût (Stellaria holostea), jaterník trojlaloãn (Hepatica nobilis), kokofiík mnohokvût (Polygonatum multiflorum), kostival hlíznat (Symphytum tuberosum), hrachor jarní (Lathyrus vernus), ostfiici prstnatou (Ca- rex digitata), o. lesní (C. sylvatica), lipnici hajní (Poa nemoralis), kostfiavu rûznolistou (Festuca heterophylla), svefiep BenekenÛv (Bromus benekenii), pomnûnku lesní (Myosotis sylvatica), svízel vonn (Galium odoratum), Ïindavu evropskou (Sanicula europaea), violku Rivinovu (Viola riviniana), v. lesní (V. reichenbachiana) a pitulník horsk (Galeobdolon montanum). V terénních sníïeninách tvofií souvislé porosty ostfiice tfieslicovitá (Carex brizoides). Staré lípy jsou hojnû porostlé jmelím bíl m (Viscum album). V Kamenném rybníku jsou zachovány litorální porosty vysok ch ostfiic (Caricion gracilis), na pfiilehl ch loukách pfievládají spoleãenstva svazu Molinion s bezkolencem modr m (Molinia caerulea), ãertkusem luãním (Succisa pratensis) a ole - níkem kmínolist m (Selinum carvifolia). ZVÍ ENA Vúzemí pfiírodní rezervace Ïijí nûktefií brouci charakteristiãtí pro pfiirozené lesní porosty, napfi. drabãík Rugilus erichsoni, ãlunovec Scaphidium quadrimaculatum aroháãek bukov (Sinodendron cylindricum). Na jediném místû v âechách zde byly nalezeny bedlobytka Boletina borealis a hrbilka Plectanocnema nudipes. Vyskytuje se tu také ve Haematopinus apri parazit divok ch prasat. Avifauna je druhovû pestrá, s fiadou druhû striktnû vázan ch na staré listnaté porosty. Kromû Okres Strakonice bûïn ch lesních druhû tu hnízdí datel ãern (Dryocopus martius), Ïluna zelená (Picus viridis), strakapoud prostfiední (Dendrocopos medius), s. mal (D. minor), pu tík obecn (Strix aluco), holub doupàák (Columba oenas), dlask tlustozob (Coccothraustes coccothraustes), lejsek bûlokrk (Ficedula albicollis) avnûkter ch letech i l. ãernohlav (F. hypoleuca) a l. mal (F. parva). Vrybníku se rozmnoïuje poãetná populace skokana krátkonohého (Rana lessonae). LESNICTVÍ Pfiirozené, prostorovû a vûkovû diferencované listnaté porosty (vûk let) se ponechávají samovolnému v voji. V mlad ích pfieváïnû listnat ch skupinách se provádûjí v chovné zásahy pro zlep ení prostorové struktury, v porostech spfievahou smrku se po ãástech smrk likviduje formou násekû a nahrazuje v sadbou cílov ch dfievin (buk, lípa). Vzhledem ke koncentraci zvûfie v obofie je nutné ve keré v sadby i pfiirozené zmlazení plotit. V hledovû se navrhuje oplotit podstatnou ãást pfiírodní rezervace. VYUÎITÍ Chránûné území je jiï nûkolik staletí souãástí obory, dfiíve s jelení zvûfií, nyní se zvûfií daàãí a ãernou. Rybníky jsou vyuïívány jen velmi extenzivnû pro chov ryb, mokfiadní porosty jsou ponechávány samovolnému v voji, louky jsou nepravidelnû koseny. Pro vefiejnost je území nepfiístupné. POZNÁMKA Vroce 964 zde byla provizornû popsána zvlá tní asociace dubohabfiin Festuco heterophyllae-tilietum s dominantní kostfiavou rûznolistou, jejíï porosty v ak lze ztotoïnit s asociací Stellario-Tilietum. BIBLIOGRAFIE 487, 488, 497, 502 MAPA ÚZEMÍ strana 45 Pfiirozené porosty ptaãincov ch lipov ch doubrav (Stellario-Tilietum) sfragmenty submontánních lipov ch buãin (Tilio cordatae-fagetum) v pfiírodní rezervaci Sedlická obora. ST

25 âeskobudûjovicko GEOLOGIE V chránûném území se stfiídají pruhy krystalického vápence, erlanu a kvarcitické ruly aï kvarcitu, obklopené biotitickou aï sillimanit-biotitickou migmatitizovanou pararulou (moldanubikum, pestrá skupina). Severní ãástí probíhá pruh Ïilného kfiemene. PÛdním typem je rendzina kambizemní a kambizem typická. KVùTENA PfieváÏná ãást plochy chránûného území je porostlá kulturním svûtl m borov m lesem s podrostem váleãky prapofiité (Brachypodium pinnatum), na pfiirozeném stanovi ti bazifilních teplomiln ch doubrav (Brachypodio pinnati-quercetum). V lesním porostu zcela pfievládá borovice lesní (Pinus sylvestris) s vtrou en m dubem letním (Quercus robur) a lípou malolistou (Tilia cordata), ve v chodní ãásti chránûného území pfievaïuje místy, jako stanovi tnû zcela nepûvodní prvek, smrk ztepil (Picea abies). Roztrou ené kefiové patro tvofií líska obecná (Corylus avellana). V bylinném podrostu najdeme mimo dominantní váleãky prapofiité také sasanku lesní (Anemone sylvestris), zimostrázek alpsk (Polygaloides chamaebuxus), hlaváã fialov (Scabiosa columbaria), fiimbabu chocholiãnatou (Pyrethrum corymbosum), hofiec brvit (Gentianopsis ciliata), ostfiici chabou (Carex flacca), o. bledoplevou (C. pallens), vítod Silnû ohroïen druh vstavaã bled (Orchis pallens) kvete v pfiírodní památce Sedlina v poãtu pouh ch nûkolika jedincû. Jeho zdej í populace je jedinou v jihoãeském regionu. 2 Stanovi tû vstavaãe bledého (Orchis pallens) v severní ãásti pfiírodní památky. chocholat (Polygala comosa), jetel horsk (Trifolium montanum) a ostruïiník skalní (Rubus saxatilis). V severní ãásti území se na b valé mezi na dfiívûj ím okraji lesa ve svûtlém travnatém podrostu listnat ch dfievin (dubu letního a javoru klenu) nachází nepoãetná populace (nûkolik desítek jedincû) vstavaãe bledého (Orchis pallens), z níï kaïdoroãnû vykvétá nûkolik jedincû. ZVÍ ENA Teplomilné prvky fauny jihoãeského regionu zde zastupují nûktefií dvoukfiídlí, napfi. dlouhososka Bombylius fimbriatus, druh svûtl ch lesních okrajû. Podobnou bionomii mají zfiejmû také bahnomilka Limonia hercegovinae avrtalka Aulagromyza zernyi, u níï jde o jedinou známou lokalitu v âeské republice. Vzhledem k charakteru lesních porostû v chránûném území jsou obratlovci zastoupeni jen bûïn mi eurytopními lesními druhy. LESNICTVÍ Ve star ích borov ch a místy ve smrkov ch porostech (vûk let) se v souãasné dobû zaãíná s obnovní tûïbou formou úzk ch násekû s následn m zalesnûním cílov mi listnat mi dfievinami (dub letní a d. zimní, buk lesní). V mlad ích porostech s pfiímûsí listnat ch dfievin se provádûjí probírky ve prospûch dubu, lípy a javoru klenu. Na mikrolokalitû vstavaãe bledého se nehospodafií lesnick m zpûsobem, ale provádí se periodické prosvûtlování stromového patra a odstraàování kfiovin a v mladkû. památka Sedlina Západní ãást lesa Sedlina,5 km severozápadnû od obce Rovná, 2 km jihov chodnû od obce Radomy l. Rovná u Strakonic VYUÎITÍ Plocha se vstavaãem bled m se pravidelnû kosí a na stanovi ti se provádûjí specifické zásahy spoãívající v mechanické ochranû kvetoucích jedincû proti okusu zvûfií a naru ování pûdního povrchu pfied m V mûra: 6,96 ha Vyhlá eno: 985 Svûtl borov les na vápenci s ohroïen mi a fytogeograficky v znamn mi rostlinn mi druhy, malá pfieïívající populace vstavaãe bledého na jediné jihoãeské lokalitû. dozráním semen. Chránûné území není pfiístupné vefiejnosti. BIBLIOGRAFIE 227, ST 40

26 Okres Strakonice rezervace Skoãick Hrad Smí en les ve vrcholové ãásti vrchu Hrad (666,8 m n. m.) 2 km jiïnû od obce Skoãice, 6 km západoseverozápadnû od VodÀan. Skoãice m V mûra: 29,00 ha Vyhlá eno: 985 Floristicky pestr komplex pfiirozen ch porostû suèového lesa, reliktního boru a kvûtnat ch lipov ch buãin s pfiechody k acidofilním bikov m buãinám a lipov m doubravám. V znamná, druhovû pestrá avifauna. Zbytek prehistorického hradi tû. GEOLOGIE Vrch Hrad je tvofien pfieváïnû biotitick m a sillimanit-biotitick m migmatitem flebit-stromatitového typu a leukokratním migmatitem, ve hfibetové vrcholové linii probíhá úzk pruh Ïilné Ïuly (podolsk komplex moldanubika). Na obou vrcholech se nacházejí v razné mrazové sruby s níïe poloïen mi mohutn mi kamenn mi sutûmi. PÛdu tvofií kambizem typická kyselá, v sedle mezi obûma vrcholy ménû kambizem pseudoglejová, na skalních útvarech a sutích ranker typick a kambizemní. KVùTENA âást severních svahû obou vrcholû pokr vají fytocenologicky nevyhranûné porosty suèového lesa (Tilio-Acerion), velkou ãást chránûného území porûstají kvûtnaté buãiny s lípou malolistou (Tilio cordatae-fagetum), které na chud ím skeletovitém pûdním podkladu pfiecházejí k acidofilním bikov m buãinám (Luzulo-Fagetum) svelmi ochuzen m bylinn m podrostem. Pfiíznivé mezo- a topoklima jiïních a jihov chodních svahû umoïàuje i v pomûrnû velké nadmofiské v ce nad 600 m existenci ochuzen ch fragmentû dubohabfiin (Carpinion), které sv m druhov m sloïením inklinují k ptaãincov m lipov m doubravám (Stellario-Tilietum). V mozaice pfieváïnû listnat ch porostû suèového lesa, buãin a lipov ch doubrav dominuje ve stromovém patfie celkovû buk lesní (Fagus sylvatica) s pfiímûsí jedle bûlokoré (Abies alba), smrku ztepilého (Picea abies) a lípy malolisté (Tilia cordata). V suèov ch porostech pfiistupují lípa velkolistá (Tilia platyphyllos), jilm horsk (Ulmus glabra), javor klen (Acer pseudoplatanus) a j. mléã (A. platanoides), ve fragmentech lipov ch doubrav pfievaïují dub zimní (Quercus petraea), lípa malolistá a pfiimí en je dub letní (Quercus robur). V bylinném podrostu chud ích typû buãin pfievládají tfitina rákosovitá (Calamagrostis arundinacea), lipnice hajní (Poa nemoralis) a bika bûlavá (Luzula luzuloides), v kvûtnat ch buãinách je vyvinuto druhovû bohaté bylinné patro, v nûmï mimo jiné rostou svízel vonn (Galium odoratum), plicník tmav (Pulmonaria obscura), samorostlík klasnat (Actaea spicata), violka Na skalnatém ostrohu západního vrcholu jsou vyvinuty fragmenty acidofilních reliktních borû (Dicrano-Pinion). ST 4 405

27 âeskobudûjovicko lesní (Viola reichenbachiana), ostfiice lesní (Carex sylvatica), kapraì rozloïená (Dryopteris dilatata), svefiep BenekenÛv (Bromus benekenii), lilie zlatohlávek (Lilium martagon), baïanka vytrvalá (Mercurialis perennis) a vikev lesní (Vicia sylvatica), v suèov ch porostech pfiistupuje sasanka pryskyfiníkovitá (Anemonoides ranunculoides) a v lipov ch doubravách vikev kfiovi tní (Vicia dumetorum), v. hrachovitá (V. pisiformis), svízel lesní (Galium sylvaticum), jaterník trojlaloãn (Hepatica nobilis), hrachor jarní (Lathyrus vernus), kokofiík mnohokvût (Polygonatum multiflorum), k. vonn (P. odoratum) a kostfiava rûznolistá (Festuca heterophylla). Na skalnatém ostrohu západního hfibetu smûru S J je vyvinut acidofilní reliktní aï polokulturní bor (Dicrano-Pinion), v nûmï rostou borûvka ãerná (Vaccinium myrtillus), brusinka obecná (Rhodococcum vitis-idaea), kostfiava ovãí (Festuca ovina), metliãka kfiivolaká (Avenella flexuosa), silenka nicí (Silene nutans) asmolniãka obecná (Steris viscaria). V plochém irokém sedle mezi obûma vrcholy se nacházejí vesmûs kulturní porosty s pfievahou smrku, ale s pfiímûsí buku a jedle. Na jejich místû lze pfiedpokládat pûvodní v skyt kvûtnat ch lipov ch buãin, popfiípadû kvûtnat ch Ïindavov ch jedlin (Saniculo europaeae-abietetum). ZVÍ ENA V pfiírodní rezervaci Ïijí brouci pûvodních listnat ch lesû, napfi. tesafiík Grammoptera ruficornis a lesknáãek Epuraea variegata, teplomiln m prvkem je luskokaz Bruchus sibiricus. Nûkteré druhy dvoukfiídlého hmyzu, konkrétnû bedlobytky Mycetophila miki a Zygomyia pictipennis, jsou vâechách známé jen z této lokality, vzácná je i kvûtilka My- 2 Velkou ãást pfiírodní rezervace porûstají kvûtnaté lipové buãiny (Tilio cordatae-fagetum) sdruho- vû bohat m bylinn m patrem. cophaga testacea. Pestrá avifauna je obohacena nûkter mi druhy striktnû vázan mi na staré listnaté porosty, zejména holubem doupàákem (Columba oenas) a lejskem mal m (Ficedula parva). Hnízdí zde také oupálek krátkoprst (Certhia brachydactyla), kulí ek nejmen í (Glaucidium passerinum), pu tík obecn (Strix aluco) a nepravidelnû téï ãáp ãern (Ciconia nigra). V posledním desetiletí je zji Èován také jefiábek lesní (Bonasa bonasia), pfiiãemï lokalita je znaãnû vzdálená od jeho souvislého areálu na umavû. LESNICTVÍ Porosty pfiírodní rezervace tvofií mozaiku star ch, z minulosti tûïebnû rozpracovan ch porostû a mlad ích smí en ch nebo pfieváïnû smrkov ch skupin. Staré listnaté nebo smí ené porosty ve vrcholové ãásti území, vãetnû reliktního boru (vûk let) se ponechávají samovolnému v voji. V níïe poloïen ch tûïebnû rozpracovan ch porostech se provádí obnovní clonná tûïba s maximálním vyuïitím pfiirozeného zmlazení a s dosadbou cílov ch listnat ch dfievin. V mlad ích pfieváïnû smrkov ch porostech se provádûjí v chovné zásahy ve prospûch pfiimí en ch listnáãû, u m tn ch porostû nastupuje obnova formou násekû s pfiedsunut mi kotlíky pro jedli a dosadbu listnáãû. VYUÎITÍ rezervací pfies vrchol Hradu prochází znaãená turistická stezka a kromû ní je chránûné území pfiístupné po níïe probíhajících obvodov ch lesních cestách. HISTORIE Na západním vrcholu vrchu Hrad se nacházejí dobfie znatelné zbytky valû pravûkého hradi tû, jehoï poãátky jsou kladeny do star í doby bronzové (únûtická kultura) a které bylo vyuïíváno pfies mlad í dobu bronzovou aï po star í dobu Ïeleznou (hal tatská mohylová kultura). BIBLIOGRAFIE 28, 34, 586, ST 42

28 památka Smyslov Ploch terén pod hrází rybníka Smyslov, asi 2 km v chodnû od obce Pole. Pole m V mûra: 6,67 ha Vyhlá eno: 990 Komplex balvanit ch pastvin a vlhk ch luk mezi rybníky Smyslov (22 ha) a Jezero Smyslov, s mnoïstvím vzácn ch a ohroïen ch rostlinn ch druhû, se specifickou luãní avifaunou a s poãetn mi populacemi nûkolika druhû obojïivelníkû. GEOLOGIE Horninové podloïí je tvofieno biotitick m granodioritem, základní varietou blatenského typu (stfiedoãesk pluton), kter je pfiekryt deluviálními a deluviofluviálními písãitohlinit mi sedimenty (pleistocén), v terénních depre- sích nivními hlínami (holocén). Na ploch ch terénních vyv eninách je vyvinuta mûlká, skeletovitá kambizem typická kyselá, na zbytku plochy se nachází pseudoglej stagnoglejov a glej typick. KVùTENA Plochu chránûného území pokr vá komplex mezofilní a mezohygrofilní luãní vegetace ze svazû Molinion a Calthion, v nejvíce zamokfien ch partiích jsou vyvinuty porosty ostfiicovomechov ch spoleãenstev svazu Caricion fuscae. Na vyv eném balvanitém terénu se nachází mozaika krátkostébeln ch smilkov ch porostû (Violion caninae) a nezapojen ch travinobylinn ch spoleãenstev mûlk ch pûd (Hyperico perforati-scleranthion perennis). Vlhkomilné a suchomilné typy vegetace se na znaãné ãásti plochy chránûného území vzájemnû prolínají, coï je pfiíãinou velké druhové pestrosti celé lokality. Z v znamnûj ích druhû tu rostou prstnatec májov (Dactylorhiza majalis), v ivec ladní (Pedicularis sylvatica), tolije bahenní (Parnassia palustris), hlad prusk (Laserpitium prutenicum), ole ník kmínolist (Selinum carvifolia), ãertkus luãní (Succisa pratensis), bukvice lékafiská (Betonica officinalis), hadí mord nízk (Scorzonera humilis), vrba rozmar nolistá (Salix rosmarinifolia), ostfiice Hartmanova (Carex hartmanii), o. stinná (C. umbrosa), o. dvoumuïná (C. diandra), o. jarní (C. caryophyllea), o. ble ní (C. pulicaris), zábûlník bahenní (Comarum palustre), kozlík dvoudom (Valeriana dioica), ptaãinec bahenní (Stellaria palustris), suchop r úzkolist (Eriophorum angustifolium), tfiezalka ãtyfikfiídlá (Hypericum tetrapterum), vstavaã obecn (Orchis morio), vemeník dvoulist (Platanthera bifolia), sesel roãní (Seseli annuum), pryskyfiník hlíznat (Ranunculus bulbosus), svízel nízk (Galium pumilum), kociánek dvoudom (Antennaria dioica), pupava obecná (Carlina vulgaris), devaterník velkokvût tmav (Helianthemum grandiflorum subsp. obscurum) a mnoho dal ích. Charakteristick je v skyt jalovce obecného (Juniperus communis) na b val ch Okres Strakonice pastvinách. Na travnaté hrázi rybníka byl v nedávné dobû zaznamenán v skyt vzácné pampeli ky chudolaloãnaté (Taraxacum paucilobum) ze sekce Palustria. ZVÍ ENA Ivdobû, kdy byl v eobecnû vzácn, se v chránûném území vyskytoval otakárek fenyklov (Papilio machaon). V poslední dobû tu byl nalezen kfiiïák pruhovan (Argiope bruennichi), kter se v âechách objevil teprve v minulém desetiletí. Îije tu také jen fiídce se nacházející vlhkomilná plo tice, síènatka Agramma intermedia. Dominantními druhy ptákû jsou lindu ka luãní (Anthus pratensis) abramborníãek hnûd (Saxicola rubetra). Hnízdí zde také bekasina otavní (Gallinago gallinago), aï do zaãátku 90. let byla lokalita pravideln m hnízdi tûm vodou e rudonohého (Tringa totanus) abfie- hou e ãernoocasého (Limosa limosa). Oba druhy jsou zde dnes zji Èovány velmi sporadicky a zfiejmû tu jiï nehnízdí. V tûni pfii okraji chránûného území se rozmnoïují skokan ostronos (Rana arvalis), blatnice skvrnitá (Pelobates fuscus) arosniãka zelená (Hyla arborea). VYUÎITÍ Vminulosti byla pfieváïná ãást chránûného území vyuïívána jako pastvina nebo jednoseãná louka. KdyÏ hospodafiení ustalo, zaãaly se ífiit náletové dfieviny, zejména bfiíza bûlokorá (Betula pendula), borovice lesní (Pinus sylvestris), kru ina ol ová (Frangula alnus) a nûkteré druhy vrb (Salix spp.). Místy se objevují kolonie tfitiny kfiovi tní (Calamagrostis epigejos). Péãe o území spoãívá vpravidelném kosení travních porostû a periodickém odstraàování náletov ch dfievin. BIBLIOGRAFIE 8, 279, 289, 463, 696 Na balvanit ch pastvinách je vyvinuta mozaika krátkostébeln ch smilkov ch porostû (Violion caninae) atravinobylinn ch nezapojen ch spoleãenstev mûlk ch pûd (Hyperico perforati-scleranthion perennis). ST

29 âeskobudûjovicko GEOLOGIE Horninové podloïí chránûného území tvofií leukokratní migmatit (moldanubikum), pfiekryt terciérními jílovitopísãit mi uloïeninami (neogén), fluviálními tûrkopísãit mi náplavy (pleistocén) a nivními hlínami (holocén). PÛdním typem je fluvizem typická, místy s pfiechody ke gleji. PozÛstatkem stfiedovûkého r - Ïování zlata a novodobé tûïby tûrkopísku je ãlenit georeliéf s mûlk mi tûàkami a písãit mi kopeãky (sejpy). KVùTENA Vegetaci tûní tvofií spoleãenstva vzpl vav ch vodních rostlin (Batrachion aquatilis) a spoleãenstva okfiehkovit ch rostlin (Lemnion minoris). Na bfiezích jsou vyvinuty fragmenty porostû vysok ch ostfiic (Caricion gracilis) ará- kosin (Phragmition communis). V tûních roste Ïebratka bahenní (Hottonia palustris), okfiehek men í (Lemna minor), o. trojbrázd (L. trisulca), laku ník vodní (Batrachium aquatile), bublinatka jiïní (Utricularia australis), halucha vodní (Oenanthe aquatica), na jejich bfiezích pu kvorec obecn (Acorus calamus), zblochan vodní (Glyceria maxima), z. vzpl vav (G. fluitans), psineãek v bûïkat (Agrostis stolonifera), ostfiice mûch fikatá (Carex vesicaria), o. prodlouïená (C. elongata), o. tíhlá (C. gracilis), pfiesliãka pofiíãní (Equisetum fluviatile), kosatec Ïlut (Iris pseudacorus), orobinec irolist (Typha latifolia) a ojedinûle se zde objevují Souãástí pestré fauny obojïivelníkû v PP TÛnû u Hajské je také ãolek velk (Triturus cristatus). 2 V znaãn m druhem rostoucím v tûních je Ïebratka bahenní (Hottonia palustris). bazanovec kytkokvût (Naumburgia thyrsiflora), vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), ptaãinec bahenní (Stellaria palustris) a ostfiice dvoufiadá (Carex disticha). Plochy zazemnûn ch depresí porûstá chrastice rákosovitá (Phalaroides arundinacea). Zbytek plochy mezi jednotliv mi tûnûmi pokr vá silnû antropicky ovlivnûná a ruderalizovaná mozaika mezofilních a mezohygrofilních vysokostébeln ch a vysokobylinn ch luãních spoleãenstev svazû Arrhenatherion, Molinion a Calthion, v nichï mimo jiné rostou ovsík vyv en (Arrhenatherum elatius), hrachor luãní (Lathyrus pratensis), prstnatec májov (Dactylorhiza majalis), tírovník baïinn (Lotus uliginosus), krvavec toten (Sanguisorba officinalis), ãertkus luãní (Succisa pratensis), blatouch bahenní (Caltha palustris), karda bahenní (Crepis paludosa), svízel bahenní (Galium palustre), skfiípina lesní (Scirpus sylvaticus), tuïebník jilmov (Filipendula ulmaria) a expanzivnû se ífií tfitina kfiovi tní (Calamagrostis epigejos). Na vyv en ch písãit ch stanovi tích se nacházejí fragmenty druhotn ch krátkostébeln ch smilkov ch luk (Violion caninae) svfiesem obecn m (Calluna vulgaris), zvonkem okrouhlolist m (Campanula rotundifolia), hvozdíkem kropenat m (Dianthus deltoides), kostfiavou ovãí (Festuca ovina), violkou psí (Viola canina), smilkou tuhou (Nardus stricta) a mochnou jarní (Potentilla tabernaemontani). Celá plocha chránûného území postupnû zarûstá náletov mi dfievinami, pfiedev ím ol í lepkavou (Alnus glutinosa), vrbou kfiehkou (Salix fragilis), v. jívou (S. caprea), v. popelavou (S. cinerea) a bezem ãern m (Sambucus nigra). památka TÛnû u Hajské TÛnû v nivû na pravém bfiehu fieky Otavy, asi 300 m severozápadnû od obce Hajská. Hajská ZVÍ ENA Charakteristick mi baïinn mi druhy broukû jsou zde drabãíci Ochthephilum fracticorne a Philonthus fumarius, maloãlenec Telmatophilus schoenherri a obojïiveln nosatec Bagous angustus, na su í místa je vázan napfi. stfievlíãek Microlestes maurus a vyklenulec Morychus aeneus. Chránûné území má velmi pestrou faunu obojïivelníkû. RozmnoÏují se zde poãetné populace ãolka obecného (Triturus vulgaris), kuàky obecné (Bombina bombina), blatnice skvrnité (Pelobates fuscus), rosniãky zelené (Hyla arborea) a skokana zeleného (Rana kl. esculenta). Îijí zde také ãolek velk (Triturus cristatus), ropucha obecná (Bufo bufo), r. zelená (B. viridis) a skokan hnûd (Rana temporaria). Také druhové spektrum hnízdících ptákû je pestré. Hnízdí tu jak druhy typické pro mokfiady, tak druhy kfiovin a lesních okrajû, napfi. cvrãilka fiíãní (Locustella fluviatilis), rákosník zpûvn (Acrocephalus palustris), sedmihlásek hajní (Hippolais icterina), krutihlav obecn (Jynx torquilla) aj m V mûra: 6,38 ha Vyhlá eno: 985 Soustava drobn ch tûní s cennou vodní a mokfiadní vegetací, zejména s poãetnou populací Ïebratky bahenní. Dafií se zde nûkolika druhûm obojïivelníkû. VYUÎITÍ Celá plocha pfiírodní památky je odpradávna silnû ovlivàována ãlovûkem. V bezprostfiedním sousedství chránûného území leïí intenzivnû obhospodafiované zemûdûlské pozemky, odkud dochází k obohacování jeho okrajû Ïivinami a následnému ífiení nitrofilní vegetace. TÛnû se rychle zazemàují, a proto bylo v roce 998 pfiistoupeno k razantní obnovû nûkter ch z nich. Stfiedem pfiírodní památky vede elektrovod, pod nímï je udrïován prûsek. V dobû pfied vyhlá ením ochrany zde byla ba- Ïantnice. BIBLIOGRAFIE 279 MAPA ÚZEMÍ strana ST 44

30 Okres Strakonice 2 rezervace Velká Ku Kamenité pastviny a vlhké louky mezi rybníky Velká Ku anad Ku í, km v chodnû od obce Lnáfisk Málkov. Lnáfisk Málkov m V mûra: 7,47 ha Vyhlá eno: 985 Komplex b val ch kamenit ch pastvin a vlhk ch aï ra elinn ch luk, s v skytem mnoha v znamn ch druhû rostlin, zejména vstavaãe obecného, bafiiãky bahenní, rosnatky okrouhlolisté, v ivce ladního, se zajímavou entomofaunou a charakteristickou luãní avifaunou. GEOLOGIE Horninov podklad tvofií biotitick granodiorit s amfibolem, základní varianta blatenského typu, s ãetn mi balvany na povrchu terénu (stfiedoãesk pluton). Skalní podloïí je ve v chodní ãásti chránûného území pfiekryto deluviofluviálními písãit mi hlínami a hlinit mi písky (holocén). PÛdním typem je kambizem typická kyselá, v terénních depresích kambizem pseudoglejová a glej, místy spfiechody ke gleji organozemnímu. KVùTENA Na vût inû plochy chránûného území se nacházejí mírnû degradované vlhké louky svazu Molinion, s pfiechody k vysokobylinn m spoleãenstvûm svazu Calthion na trvale podmáãen ch stanovi - tích. Nejcennûj ím vegetaãním typem jsou maloplo né fragmenty ostfiicovomechov ch ra elinn ch porostû (Caricion fuscae), roztrou ené na celé plo e. Souvislej í ra elinné porosty s pfiechody k oligotrofním ostfiicovora eliníkov m spoleãenstvûm (Sphagno recurvi-caricion canescentis) se nacházejí v jihov chodní ãásti území. Ve vlhk ch a ra elinn ch luãních spoleãenstvech mimo jiné rostou vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), zábûlník bahenní (Comarum palustre), ostfiice Hartmanova (Carex hartmanii), o. ble ní (C. pulicaris), o. obecná (C. nigra), o. dvoumuïná (C. diandra), tolije bahenní (Parnassia palustris), prstnatec májov (Dactylorhiza majalis), v ivec ladní (Pedicularis sylvatica), rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia), kozlík dvoudom (Valeriana dioica), violka bahenní (Viola palustris), bafiiãka bahenní (Triglochin palustre), ãertkus luãní (Succisa pratensis), suchop r úzkolist (Eriophorum angustifolium), hrachor luãní (Lathyrus pratensis), vemeník dvoulist (Platanthera bifolia), ptaãinec bahenní (Stellaria palustris) aj. Na vyv eném pahorku s balvanit mi v chozy jsou vyvinuty Na balvanit ch smilkov ch pastvinách roste roztrou enû jalovec obecn (Juniperus communis). 2 Kamenité pastviny v PR Velká Ku jsou typick m hnízdním biotopem lindu ky luãní (Anthus pratensis). ST

31 âeskobudûjovicko 3 krátkostébelné smilkové louky (Violion caninae), na extrémních kamenit ch stanovi tích s fragmenty travinobylinn ch spoleãenstev mûlk ch pûd (Hyperico perforati-scleranthion perennis). Rostou v nich smûlek jehlancovit (Koeleria pyramidata), devaterník velkokvût tmav (Helianthemum grandiflorum subsp. obscurum), matefiídou ka vejãitá (Thymus pulegioides), psineãek tuh (Agrostis vinealis), smilka tuhá (Nardus stricta), violka psí (Viola canina), ostfiice kulkonosná (Carex pilulifera), o. jarní (C. caryophyllea), vstavaã obecn (Orchis morio), kociánek dvoudom (Antennaria dioica), mochna jarní (Potentilla tabernaemontani), jetel horsk (Trifolium montanum), kruãinka nûmecká (Genista germanica), hvozdík kropenat 3 Na vyv eném pahorku nad rybníkem jsou vyvinuty krátkostébelné smilkové porosty (Violion caninae) a na kamenit ch stanovi tích nezapojená travinobylinná spoleãenstva mûlk ch pûd (Hyperico perforati-scleranthion perennis). (Dianthus deltoides), kostfiava ovãí (Festuca ovina), svízel nízk (Galium pumilum), chmerek vytrval (Scleranthus perennis), vfies obecn (Calluna vulgaris), metliãka kfiivolaká (Avenella flexuosa), zvonek okrouhlolist (Campanula rotundifolia), bedrník obecn (Pimpinella saxifraga) a kyselka obecná (Acetosella multifida). Plocha postupnû zarûstá dfievinami, ponejvíce borovicí lesní (Pinus sylvestris), roztrou enû bfiízou bûlokorou (Betula pendula), lískou obecnou (Corylus avellana) a rûïemi (Rosa spp.), na vlhk ch místech kru inou ol ovou (Frangula alnus). Charakteristickou dfievinou kamenit ch pastvin je roztrou en jalovec obecn (Juniperus communis). Zejména na ra elinn ch loukách se rozrûstají dal í druhy dfievin, hlavnû vrby, napfi. vrba u atá (Salix aurita), v. kfiehká (S. fragilis), v. popelavá (S. cinerea) a smrk ztepil (Picea abies). ZVÍ ENA V pobfieïních porostech Ïije pomûrnû rûznorodá entomofauna. Velmi hojná je zde plo tiãka Ischnodemus sabuleti, typická pro porosty krátkostébeln ch ostfiic. Byly zde nalezeny také stenotopní mokfiadní druhy broukû (mimo jiné mandelinka Phyllobrotica quadrimaculata) advoukfiídl ch, napfi. v kalnice Cordilura ciliata avrtalka Cerodontha angulata, známá vâechách dosud jen z této lokality. Typick mi druhy ptákû tûchto balvanit ch, místy podmáãen ch pastvin jsou lindu ka luãní (Anthus pratensis) abramborníãek hnûd (Saxicola rubetra). Hnízdí tu také skfiivan polní (Alauda arvensis), strnad obecn (Emberiza citrinella), s. rákosní (E. schoeniclus), cvrãilka zelená (Locustella naevia), nepravidelnû i bekasina otavní (Gallinago gallinago). V ífiících se náletech dfievin hnízdí fiada bûïn ch ptaãích druhû kfiovin a lesních okrajû. VYUÎITÍ Vminulosti bylo území pfiírodní rezervace vyuïíváno jako pastviny, pfiípadnû jednoseãné louky. Vzhledem k relativnû malé rozloze dochází kruderalizaci okrajû v dûsledku obohacení Ïivinami z okolních zemûdûlsk ch pozemkû. Pfii dlouhodobûj í absenci kosení se zaãaly ífiit nûkteré ruderální expanzivní druhy rostlin, mezi jin mi itfitina kfiovi tní (Calamagrostis epigejos),análetové dfieviny. V souãasné dobû jsou travinné porosty pro udrïení druhové diverzity pravidelnû koseny, na vybran ch plochách jsou postupnû odstraàovány neïádoucí dfieviny. BIBLIOGRAFIE 279, ST 46

32 Okres Strakonice rezervace Záhorsk rybník Záhorsk rybník s pfiilehl mi vlhk mi loukami a ol inami v nivû Blanice,,5 km západnû od osady PraÏák a4km západnû od VodÀan. VodÀany m V mûra: 33,50 ha, Vyhlá eno: 997 ochranné pásmo 9,60 ha Rybník s charakteristicky vyvinutou litorální vegetací rákosin a vysok ch ostfiic s navazujícím komplexem mokfiadních ol in, vlhk ch a ra elinn ch luk a s poãetn mi populacemi vodní amokfiadní avifauny a entomofauny. GEOLOGIE Horninov m podkladem je biotitická a sillimanit-biotitická pararula (moldanubikum), na vût inû plochy pfiekryta jílovitopísãit mi ulo- Ïeninami mydlovarského souvrství (terciér, neogén), fluviálními tûrkopískov mi náplavy (pleistocén), nivními hlínami (holocén) a sedimenty vodních nádrïí (recent). PÛdním typem je pfieváïnû fluvizem glejová, glej typick a organozemní. KVùTENA Vrybníku jsou typicky vyvinuté litorální porosty rákosin a vysok ch ostfiic svazû Phragmition communis a Caricetum gracilis. V tûchto spoleãenstvech rostou zblochan vodní (Glyceria maxima), orobinec irolist (Typha latifolia), o. úzkolist (T. angustifolia), rákos obecn (Phragmites australis), ostfiice tíhlá (Carex gracilis), o. mûch fikatá (C. vesicaria), kosatec Ïlut (Iris pseudacorus), tfitina edavá (Calamagrostis canescens), pfiesliãka pofiíãní (Equisetum fluviatile), rozpuk jizliv (Cicuta virosa), smldník bahenní (Peucedanum palustre) aj., z rybníka je v nedávné dobû udáván v skyt kotvice plovoucí (Trapa natans). V jihozápadní ãásti chránûného území pfiechází rybniãní litorál v podmáãené aï ra elinné louky svazû Molinion, Calthion a Caricion fuscae. Roste v nich celá fiada v znaãn ch rostlinn ch druhû, mimo jiné ÏluÈucha lesklá (Thalictrum lucidum), bezkolenec modr (Molinia caerulea), zvoneãník ãern (Phyteuma nigrum), svízel severní (Galium boreale), chrpa luãní (Jacea pratensis), lomikámen zrnat (Saxifraga granulata), hadí mord nízk (Scorzonera humilis), kozlík dvoudom (Valeriana dioica), ole ník kmínolist (Selinum carvifolia), bukvice lékafiská (Betonica officinalis), krvavec toten (Sanguisorba officinalis), ãertkus luãní (Succisa pratensis), suchop r úzkolist (Eriophorum angustifolium), ostfiice Hartmanova (Carex hartmanii), o. obecná (C. nigra), o. prosová (C. panicea), o. dvoufiadá (C. disticha) ao. trsnatá (C. cespitosa). Znaãnou ãást plochy chránûného území pokr vají porosty kfiovinn ch baïinn ch vrbin svazu Salicion cinereae, které postupnû pfiecházejí k mokfiadním ol inám (Carici elongatae-alnetum). V jejich stromovém patfie pfievaïuje ol e lepkavá (Alnus glutinosa) s malou pfiímûsí bfiízy bûlokoré (Betula pendula), v kefiovém podrostu dominuje vrba popelavá (Salix cinerea). Z v znamnûj ích charakteristick ch druhû rostou v bylinném podrostu ostfiice prodlouïená (Carex elongata), bazanovec kytkokvût (Naumburgia thyrsiflora), kapraì osténkatá (Dryopteris car- Hráz Záhorského rybníka, porostlá stromofiadím dubu letního (Quercus robur). ST 47 4

33 âeskobudûjovicko 2 thusiana), lilek potmûchuè (Solanum dulcamara), blatouch bahenní (Caltha palustris), karbinec evropsk (Lycopus europaeus), vrbina obecná (Lysimachia vulgaris), kyprej obecn (Lythrum salicaria) a fiada dal- ích. Expanzivnû se místy ífií chrastice rákosovitá (Phalaroides arundinacea) anasu ích místech tfitina kfiovi tní (Calamagrostis epigejos). ZVÍ ENA V chránûném území Ïijí nûkteré pozoruhodné druhy dvoukfiídlého hmyzu, zãásti tyrfofilní. Bahnomilka Molophilus bihamatus, bedlobytka Cordyla brevicornis, vláhomilka Elgiva cucularia akvûtilka Hydrophoria silvicola se zde vyskytují na jediné, nebo jedné z mála lokalit na území âech. Îijí tu i vzácnûj í druhy broukû, specifické pro bfiehy moãálû, jako stfievlíãek Trichocellus placidus, maloãlenec Atomaria scutellaris nebo 2 Jihozápadní ãást rybníka s litorálními porosty vysok ch ostfiic (Magnocaricion elatae) arákosin (Phragmition communis). Ve v topû jsou místy vyvinuty kfiovinné baïinné vrbiny (Salicion cinereae). tyrfofilní potápník Hydroporus incognitus. Je odtud uvádûn také v skyt nûkolika druhû chrostíkû. V chránûném území Ïije druhovû pestrá avifauna s pfievahou druhû vodních a mokfiadních, ale také s mnoha druhy lesními. V litorálních porostech rybníka hnízdí potápka roháã (Podiceps cristatus), moták pochop (Circus aeruginosus), slavík modráãek (Luscinia svecica), rákosník obecn (Acrocephalus scirpaceus), r. prouïkovan (A. schoenobaenus) aj. V porostech podmáãen ch ol in hnízdí kromû bûïn ch lesních druhû také lejsek bûlokrk (Ficedula albicollis), dlask tlustozob (Coccothraustes coccothraustes), rehek zahradní (Phoenicurus phoenicurus) acvrãilka fiíãní (Locustella fluviatilis). Îijí tu typické mokfiadní druhy drobn ch savcû, napfi. rejsec ãern (Neomys anomalus),r. vodní (Neomys fodiens) ahrabo mokfiadní (Microtus agrestis). LESNICTVÍ Na západním bfiehu Záhorského rybníka pod hrází rybníka Kaãírek rostou na zra elinûlé glejové pûdû kompaktní ol ové kmenoviny (50 aï 80 let), které zde pravdûpodobnû vznikly pfiirozenou cestou. Vûkovû diferencované, smí ené porosty s pfievahou ol e, dubu a smrku v jihozápadní ãásti chránûného území jsou kulturního pûvodu. Zde je v chovn mi zásahy usmûràována druhová skladba ve prospûch listnat ch dfievin. Pfiednostnû je odstraàován nepûvodní smrk a ol iny jsou ponechány samovolnému v voji. VYUÎITÍ Rybník je vyuïíván k chovu kapfií násady, v malém mnoïství se pfiisazuje tika a candát. Hospodáfisk cyklus je jednohorkov, loví se pravidelnû na jafie. Nekosení mokfiadních travinn ch spoleãenstev vede k jejich degradaci. Tûsnû za hranicí chránûného území je chatová kolonie a stanov tábor, coï je pfiíãinou vysoké náv tûvnosti lokality (koupání, pohyb chodcû po hrázích). Chránûné území je souãástí myslivecké honitby, zejména v podzimních mûsících jsou zde pofiádány hony kachen. BIBLIOGRAFIE 289, 34, ST 48

34 Okres Strakonice BAVOROVSKÁ STRÁ STR LIBùJOVICK PARK STR KOVA ÍNSKÉ LOUKY STR KU IDLO STR ST 49 43

35 âeskobudûjovicko KOCELOVICKÉ PASTVINY STR NA OPUKÁCH STR TÒNù U HAJSKÉ STR ST 50

36 Okres Strakonice ROVNÁ STR SEDLICKÁ OBORA STR BAÎANTNICE U PRACEJOVIC STR HO EJ Í RYBNÍK () STR. 384 NOV RYBNÍK U LNÁ (2) STR ST 5 45

37 âeskobudûjovicko Památné stromy 2 Buk lesní, tzv. Velenovského buk u kapliãky na západním okraji lesa u silnice âekanice Maãkov,,5 km severnû od obce âekanice. 2 Detail lípy malolisté severozápadnû od obce Závi ín, v zahradû na západním okraji osady Hutû.. Lípa velkolistá, k. ú. Bfiezí u Blatné, p. ã. 66, na dvofie místního hostince uprostfied obce Bfiezí. O: 675 cm, Vs: 8 m, S: 350 let. 2. Buk lesní, k. ú. âekanice, p. ã., tzv. Velenovského buk (podle botanika Josefa Velenovského) u kapliãky na západním okraji lesa u silnice âekanice Maãkov,,5 km severnû od obce âekanice. O: 385 cm, Vs: 5 m, S: pfies 200 let. 3. Lípa malolistá, k. ú. âernûtice, p. ã. 50/, u kapliãky uprostfied obce âernûtice. O: 390 cm, Vs: 24 m, S: 200 let. 4. Javor klen, k. ú. Dobr, p. ã. 77/3, 20 m od románského kostela sv. Jana a Pavla na severov chodním okraji osady Dobr. O: 400 cm, Vs: 25 m, S: 200 let. 5. Lípa malolistá, k. ú. Chelãice, p. ã. 547/, u usedlosti ã. p. 70 na západním okraji osady Zahorãí, jihozápadnû od obce Chelãice. O: 55 cm, Vs: 20 m, S: 250 let. 6. Lípa malolistá, k. ú. Kocelovice, p. ã. 028, skupina 4 lip u dvora Paraãov,,5 km v chodnû od obce Kocelovice. O: cm, Vs: asi 25 m, S: let. 7. Lípa velkolistá, k. ú. Lnáfie, p. ã. 466, u vchodu do klá terního kostela na jihov chodním okraji obce. O: 442 cm, Vs: 23 m, S: 200 let. 8. Lípa velkolistá a lípa malolistá, k. ú. Lnáfie, p. ã. 45, skupina 2 lip u vûïe b valého klá tera na jihov chodním okraji obce. O: 630 a 360 cm, Vs: 3 m, S: 300 a 200 let. 9. Dub letní, k. ú. Mladûjovice, p. ã. 290, na hrázi Ml nského rybníka v chodnû od obce. O: 650 cm, Vs: 25 m, S: 300 let. 0. Lípa malolistá, k. ú. Nové Strakonice, p. ã. 504/, v jihov chodní ãásti mûsta Strakonice, 0 m severnû od silnice Strakonice VodÀany. O: 485 cm, Vs: 23 m, S: 250 let.. Lípa malolistá, k. ú. Podruhlí, p. ã. 69/, na jiïní stranû silnice Bûlãice Podruhlí, 850 m severozápadnû od osady Podruhlí. O: 473 cm, Vs: 28 m, S: 200 let. 2. Lípa malolistá, k. ú. Sedlíkovice, p. ã. 6, poblíï ã. p. 0 u silnice na západním okraji osady Sedlíkovice. O: 437 cm, Vs: 25 m, S: 200 let. 3. Dub letní, k. ú. tûkeà, p. ã. 3/, skupina 2 dubû pfied prûãelím zámku v parku na západním okraji obce. O: 475 a 320 cm, Vs: 5 m, S: 200 let. 4. Jinan dvojlaloãn a platan javorolist, k. ú. TaÏovice, skupina 2 stromû v areálu zámeckého parku. O: jinan 70 cm, platan 400 cm, Vs: jinan 4 m, platan 24 m, S: jinan 00 let, platan 200 let. 5. Lípa velkolistá, k. ú. TaÏovice, p. ã. 43/, v zámecké zahradû. O: 422 cm, Vs: 25 m, S: 200 let. 6. Dub letní, k. ú. VodÀany, p. ã. 420/, na v chodním bfiehu Záhorského rybníka západnû od mûsta. O: 48 cm, Vs: 24 m, S: 200 let. 7. Dub letní, k. ú. VodÀany, p. ã. 45/6, mezi Ïeleznicí a silnicí VodÀany Bavorov, 300 m v chodnû od Záhorského rybníka, západnû od mûsta. O: 520 cm, Vs: 2 m, S: 250 let. 8. Lípa malolistá, k. ú. VodÀany, p. ã. 737, u staré silnice VodÀany Strakonice, u kapliãky vedle budovy rybáfiské koly. O: 50 cm, Vs: 22 m, S: 250 let. 9. Lípa malolistá, k. ú. Volynû, p. ã. 2025, u okraje lesa vedle kapliãky svaté Ludmily,,5 km severozápadnû od stfiedu mûsta. O: 330 cm, Vs: 22 m, S: 50 let. 20. Lípa malolistá, k. ú. Volynû, p. ã. 282, v chodnû od silnice Volynû Niho ovice proti areálu koly v pfiírodû,,2 km severnû od stfiedu mûsta. O: 290 cm, Vs: 25 m, S: 20 let. 2. Lípa malolistá, k. ú. Závi ín u Bûlãic, p. ã. 6, v zahradû na západním okraji osady Hutû, severozápadnû od obce Závi ín. O: 543 cm, Vs: 25 m, S: 250 let. 46 ST 52