ZELNÝ TRH V BRNĚ ODBORNÁ ANALÝZA ŽIVOTA NA VEŘEJNÉM PROSTRANSTVÍ A VÝSLEDKY KOMUNIKACE S MÍSTNÍMI ZAINTERESOVANÝMI SKUPINAMI

Transkript

1 ZELNÝ TRH V BRNĚ ODBORNÁ ANALÝZA ŽIVOTA NA VEŘEJNÉM PROSTRANSTVÍ A VÝSLEDKY KOMUNIKACE S MÍSTNÍMI ZAINTERESOVANÝMI SKUPINAMI Objednatel: Odbor územního plánování a rozvoje Magistrátu města Brna Zpracovatel: Partnerství, o.p.s. Červen 28

2 Zpracovatel: Partnerství, obecně prospěšná společnost Údolní 33, 62 Brno tel.: fax: web: Projektový tým: Ing. arch. Robert Sedlák, Mgr. Martin Nawrath Ing. Markéta Čablová, PhD. Ing. Petra Žerebáková Jakub Hruška Foto: Robert Sedlák Červen 28

3 OBSAH I. ÚVOD Veřejná prostranství a život města Metodika analýz Vymezení řešeného území, stávající stav II. VÝSLEDKY POZOROVÁNÍ 1. Sčítání - intenzita pohybu chodců 2. Trasování pěší trasy vedoucí náměstím 3. Aktivity - přehled o rozmístění pobytových aktivit a jejich četnosti 4. Skladba návštěvníků dle věku a pohlaví 5. Návštěvnost a provoz tržiště 6. Analýza parkování III. VÝSLEDKY KOMUNIKACE S MÍSTNÍMI SKUPINAMI 1. Souhrn zjištění z osobních rozhovorů 2. Anketní průzkum mezi trhovci IV. ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ V. PŘÍLOHY PODROBNÝ PŘEHLED ZÍSKANÝCH DAT

4 VEŘEJNÁ PROSTRANSTVÍ A ŽIVOT MĚSTA Kvalita veřejných prostranství podstatně ovlivňuje život města. Podoba náměstí a ulic má velký vliv na fungování společnosti v oblasti sociální, ekonomické i ekologické. Dobře fungující veřejný prostor nabízí příjemný zážitek. Lidé si mohou užívat společnosti jiných lidí, účastnit se života. Pokud porozumíme tomu, jak lidé prostranství využívají a víme, jak jej chtějí využívat, jsme následně schopni navrhnout atraktivní prostor, který bude dobře sloužit. Tato analýza je zpracována jako jeden z podkladů pro zhotovení architektonické studie rekonstrukce Zelného trhu. Doplňuje již zpracované materiály, jako např. anketu mezi brněnskou veřejností apod. Nový život ve městě Zatímco dříve lidé nutně využívali veřejná prostranství a střed města, dnes je návštěva centra města a pobyt na veřejných prostranstvích pro mnohé spíše volbou. Centra našich měst ale mají naštěstí velký potenciál a zachovávají si svoji atraktivitu. Stále více však dnes lidé míří do centra za zábavou, odpočinkem či do společnosti jiných lidí, místo dříve obvyklého nutného nakupování, cestou za prací nebo do úřadů. Tato změna ve společnosti by se měla odrazit i na podobě veřejných prostranství. Zelný trh dnes Zelný trh je velmi oblíbeným náměstím v centru Brna. Tento prostor vnímají kladně nejen obyvatelé, ale i návštěvníci města. Zelný trh si zachoval na rozdíl od jiných náměstí svou tradiční funkci. Tržiště s čerstvým ovocem a zeleninou láká k návštěvě mnoho Brňanů. Jedinečná je i scéna historických budov s dominantou katedrály a s kašnou Parnas uprostřed náměstí. Zelný trh má svá specifika, nachází se v městské památkové rezervaci s regulovanou dopravou, náměstí obklopují historické budovy. Kromě funkce obchodu, bydlení a kancelářských provozů je řada z nich využívána pro kulturní účely. Vize Ačkoli je Zelný trh oblíbeným náměstím, praktické zkušenosti, výsledky ankety i naše pozorování ukazují, že je žádoucí určité nedostatky odstranit a kvalitu tohoto prostoru zvýšit. Cílem rekonstrukce Zelného trhu je zachovat všechny jeho současné kvality a zároveň vyhovět novým nárokům a požadavkům fungující tržiště rozvinout v atraktivní scénu městského života, místo k zastavení, odpočinku a zábavě. Pohled na Zelný trh z budovy Moravského zemského muzea

5 METODIKA ANALÝZ; ŘEŠENÉ ÚZEMÍ Způsob a četnost využití veřejného prostoru jsou základními měřítky jeho kvality a užitnosti. Tyto informace lze zjistit systematickým pozorováním veřejného prostranství fyzického prostředí i života na náměstí. V případě opakovaných pozorování na Zelném trhu bude možné vyhodnotit úspěšnost rekonstrukce. Zpracováním obdobných analýz jiných veřejných prostorů lze výsledky porovnávat. Uskutečněná pozorování Při rozboru veřejného života na Zelném trhu byla použita následující pozorování, jejichž přesný popis je uveden v příslušných kapitolách. 1 - Sčítání - vyhodnocení návštěvnosti v různých denních dobách na jednotlivých přístupech na prostranství 2 - Trasování -zjištění hlavních tras pohybu pěších v prostoru náměstí 3 - Aktivity přehled o rozmístění pobytových aktivit a jejich četnosti během denní doby ve všední den i o víkendu 4 - Věk a pohlaví vyhodnocení struktury návštěvníků z hlediska věku a pohlaví 5 - Analýza parkování přehled o množství parkujících aut ve sledovaných dnech 6 Analýza návštěvnosti tržiště přehled o počtu prodejců a nakupujících během sledovaných dnů Pozorování byla realizována v květnu a červnu, při počasí, které neomezuje návštěvníky v pobytu na prostranství (2-3 C, bez deště a silného větru). Pozorování probíhala ve všední dny kromě pondělí a pátku (středa a úterý 27.5.), sobotu (7.6. a 14.6.) a neděli (1.6.) mezi 6 a 24 hodinou. Pro sběr dat byly zvoleny dny bez kulturních a společenských akcí ve sledovaném prostoru tak, aby výsledky byly maximálně objektivní pro běžný den. Vymezení řešeného území, přístupy, funkce Řešeným územím je celý prostor Zelného trhu v jeho administrativním rozsahu, tzn. včetně části po křižovatku ulic Masarykova a Orlí. Zelný trh je bez obtíží přístupný pěšky v rámci centrální pěší zóny, automobilová a cyklistická doprava podléhá regulaci MPR. Ve všední dny a v sobotu dopoledne probíhá na náměstí trh, který je zřejmě hlavním důvodem návštěvy mnoha lidí. Kromě toho je Zelný trh sídlem několika významných kulturních institucí muzea a divadel, která lákají návštěvníky. Zelný trh je také cílem, resp. místem zastavení jednotlivých turistů nebo skupin. Asi polovina z budov po obvodu náměstí má aktivní parter, který příznivě ovlivňuje život na prostranství. Vyšší podíl interaktivního přízemí (obchodů a služeb) by byl jistě přínosem, ale limity jsou jak v architektonickém řešení historických budov, tak v jejich funkčním využití. Vymezení řešeného území Použité postupy vycházejí z metodiky dánského urbanisty Jana Gehla, který se otázkami kvality veřejných prostranství zabývá na akademické půdě i v praxi téměř půl století. ( Prostor Zelného trhu sdružuje mnoho městských funkcí...

6 SČÍTÁNÍ INTENZITA POHYBU CHODCŮ Metodika Na vstupech do náměstí (Starobrněnská, Radnická, křižovatka Masarykova-Orlí, Květinářská, Kapucínské nám., Petrská-Peroutková) byly sčítány osoby, které tuto pomyslnou linii překročily ve směru na nebo z náměstí. Počet chodců spočtený za 15 minut v každé hodině od 6 do 24 byl přepočítán na hodinové úhrny. VŠEDNÍ DEN Zjištění Výsledky sčítání ukazují výrazně vyšší návštěvnost náměstí ve všední dny ve srovnání s víkendem. Ve všední den projde přes Zelný trh přibližně trojnásobně více lidí než v neděli. Vysoká návštěvnost během pracovních dní je dána intenzivnějším životem v centru města v těchto dnech a nabídkou obchodů, služeb a dalších cílů v okolí Zelného trhu. Sobotní úhrn, který je dvakrát vyšší než nedělní výsledek, je ovlivněn provozem tržiště i dalšími obchody v centru města. Výrazně nejnižší počet chodců prochází Zelným trhem v neděli všední den sobota neděle Graf porovnání denní návštěvnosti Zelného trhu ve všední den, sobotu a neděli mezi 6-24 hodinou. Schéma denního úhrnu chodců na jednotlivých přístupových trasách na Zelný trh ve všední den mezi 6-24 hodinou. Ze schémat denního úhrnu chodců na jednotlivých liniích je patrné, že všechny přístupové komunikace na Zelný trh jsou v tradiční městské struktuře důležité a využívané. Největší frekvenci ve všechny sledované dny vykazují ulice Starobrněnská, Kapucínské nám. a křižovatka ulic Masarykova-Orlí. Na ostatních ulicích je pohyb výrazně nižší. Starobrněnská ulice s nejvyšším počtem chodců ve všední den a sobotu slouží jako klíčový přístup nejen na Zelný trh, ale zároveň i do dalších částí brněnského centra. Během všedního dne jsme zaznamenali nejvyšší počet návštěvníků v dopoledních hodinách, kdy se sčítají návštěvníci trhu s ostatními lidmi mířícími do centra. Počet návštěvníků kulminuje v poledne, kdy mnoho lidí kombinuje návštěvu trhu s polední přestávkou. Odpoledne panuje na Zelném trhu čilý ruch až do 17 hodin a poté množství chodců procházejících náměstím postupně klesá. Sobotní dopoledne je charakteristické také velkou návštěvností, i když nedosahuje hodnot všedního dne. Po skončení trhu ve 12 hodin návštěvnost náměstí výrazně klesá. Během poklidné neděle přichází na náměstí více lidí v odpoledních hodinách, ve velké míře jako turisté nebo na procházku městem. Zvýšené hodnoty na jednotlivých sledovaných liniích v průběhu neděle (viz podrobný přehled výsledků) souvisí s akcemi v přilehlých veřejných budovách, bohoslužbami v blízkých kostelech (na Kapucínském náměstí) nebo představení v divadle Reduta. Doporučení Zjištěné intenzitě pohybu chodců by měla odpovídat dimenzování chodníků Graf ilustrující celkový počet chodců na všech přístupových trasách na Zelný trh ve všední den mezi 6-24 hodinou.

7 SČÍTÁNÍ INTENZITA POHYBU CHODCŮ SOBOTA NEDĚLE VŠEDNÍ DEN SOBOTA Schéma denního úhrnu chodců na jednotlivých přístupových trasách na Zelný trh v sobotu mezi 6-24 hodinou. Schéma denního úhrnu chodců na jednotlivých přístupových trasách na Zelný trh v neděli mezi 6-24 hodinou Graf ilustrující celkový počet chodců na všech přístupových trasách na Zelný trh v sobotu mezi 6-24 hodinou Graf ilustrující celkový počet chodců na všech přístupových trasách na Zelný trh v neděli mezi 6-24 hodinou

8 TRASOVÁNÍ PĚŠÍ TRASY VEDOUCÍ NÁMĚSTÍM Metodika Z přehledného místa (budova MZM) byl pozorován vždy jeden uživatel náměstí a jeho trasa byla zakreslována do mapky. Tímto způsobem bylo pozorováno 1 náhodných návštěvníků vstupujících do náměstí z různých přístupových tras. Cílem tohoto pozorování bylo zjištění hlavních tras pohybu pěších. Mapa se zakreslením tras jednotlivých chodců ilustruje hlavní používané koridory. Větší četnost čar znamená větší intenzitu provozu. VŠEDNÍ DEN Zjištění Trasy chodců jsou odlišné v době provozu tržiště a v době, kdy jsou stánky sklizeny, jak je zřejmé z dvojice grafických záznamů, pořízených ve všední den dopoledne a v sobotu odpoledne. V době, kdy je náměstí prázdné, volí lidé nejkratší cestu, narozdíl od všedních dnů a sobotního dopoledne, kdy mnoho z nich prochází prostorem tržiště, což je v době největší návštěvnosti poměrně náročné vzhledem k dané šířce uliček mezi pulty. Nejvíce používané trasy potvrzují zjištěné nejvíce vytížené přístupy na náměstí, tedy Starobrněnskou, Kapucínské náměstí a křižovatku Masarykova-Orlí. Velké množství lidí volí také průchod ulicí Květinářskou, Radnickou a Peroutkovou. Spojnice frekventovaných ulic Starobrněnské a Orlí je jasná a přímá - sleduje zástavbu na severní straně náměstí. Další důležité spojnice vedou přes prostor tržiště, kde je v době jeho provozu velmi vysoká hustota lidí bránící v průchodu lidem, kteří nemajív úmyslu na tržišti nakupovat. Schéma pohybu chodců ve všední den v 9,3 hodin. Šrafa značí plošnébariéry Snadnému přístupu ke kašně uprostřed náměstí brání prodejní pulty trhovců. Další bariérou bránící v pohybu po náměstí jsou parkující automobily. Vyznačená parkovací stání na jižní a východní straně náměstí tvoří velké plochy, které většina lidí obchází, někdo se občas snaží mezi auty protáhnout. Překážkou v chůzi jsou také betonové květináče, které vymezují prostor tržiště a jejich největší koncentrace je právě v místech s největším pohybem lidí. Betonové květináče znesnadňují lidem vstup na tržiště.

9 TRASOVÁNÍ PĚŠÍ TRASY VEDOUCÍ NÁMĚSTÍM SOBOTA ODPOLEDNE Doporučení Náměstí slouží jak pro oblíbené tržiště s ovocem a zeleninou, tak i pro jiné účely. Bylo by vhodné nabídnout přehledné trasy pro průchod náměstím v době konání trhu těm, kteří tržiště z nějakého důvodu nechtějí navštívit. Kašna Parnas je oblíbeným cílem na náměstí a měla by být snadno přístupná i v době, kdy je tržiště v provozu. Plochy parkování doporučujeme členit tak, aby na náměstí nevznikaly rozsáhlé plochy, kterými nelze projít. Současně je nutné zabránit nelegálnímu parkování aut, která brání v průchodu, zejména osobám se ztíženou pohyblivostí, jako jsou senioři, vozíčkáři nebo rodiče s kočárky (podrobněji viz část Parkování). V neposlední řadě by měla tato analýza pohybu chodců sloužit jako podklad pro úvahu o umísťování zón pro zastavení a pobyt, které je žádoucí umístit mimo hlavní koridory. S ohledem na intenzitu tras by měly být zohledněny i šířky chodníků. SOBOTA ODPOLEDNE Schéma pohybu chodců v sobotu odpoledne ve 14,3 hodin. Šrafa značí plošné bariéry. Množství nakupujících může být překážkou pro snadný průchod náměstím. Velká plocha parkoviště plného aut je pro chodce bariérou. Pohyb lidí po ploše náměstí v sobotní odpoledne.

10 AKTIVITY ROZMÍSTĚNÍ A ČETNOST Přítomnost lidí na náměstí je důležitá pro dojem z prostranství a jeho atmosféru i pro pocit bezpečí návštěvníků. Množství lidí na náměstí ukazuje na jeho využitelnost, resp. obyvatelnost. Pokud prostranství nabízí možnosti pro pobyt, lidé se zde zastaví. Pokud chybí vybavení nebo je místo klimaticky či společensky nehostinné, lidé se zde nezdrží a místo bude prázdné. Zmapováním aktivit na náměstí vzniká přehled o lokalizaci, typu a četnosti aktivit, které probíhají na náměstí v průběhu dne. Výstup lze využít pro přizpůsobení vybavení prostranství poptávce, nebo pro podporu rozvoje požadovaných aktivit (posezení, klidná místa zastavení, nabídka programu večer a v neděli apod.) VŠEDNÍ DEN Metodika V hodinových intervalech byly do plánku zaznamenávány v daný okamžik všechny stacionární aktivity v prostoru náměstí, tedy lidé sedící, postávající, hrající si děti, návštěvníci letních zahrádek, kulturní aktivity apod lidé, kteří jen neprochází, ale na náměstí se zastavili nebo zde déle pobývají. V prostoru tržiště nebyli zaznamenáváni nakupující a prodejci, ale pouze aktivity nesouvisející s trhem. Aktivity samotného tržiště byly sledovány a vyhodnoceny zvlášť (viz kapitola Tržiště). Zjištění Výsledky pozorování ukazují, že lidmi je využíván prakticky celý prostor náměstí. Ve všední den se na Zelném trhu zdržuje více lidí než o víkendu. Ze schémat jsou zřejmá těžiště aktivit. Hlavní místa pobytu na náměstí jsou zahrádky restaurací a kaváren. Dalším místem koncentrace aktivit je okolí kašny, kde lidé sedí na schodech a nebo stojí u okraje. Řetěz kolem kašny je bariérou pro přístup seniorů ke kašně. Mnoho lidí zde fotí (více v době mimo provoz tržiště). Grafický záznam stacionárních aktivit v prostoru náměstí ve všední den mezi 6-24 hodinou. Jediné dvě lavičky na celém Zelném trhu jsou hojně využívány. Řetěz kolem kašny je překážkou v přístupu k oblíbenému místu setkávání. Na nárožních vstupech na trh se lidé rádi zastavují.

11 AKTIVITY ROZMÍSTĚNÍ A ČETNOST SOBOTA NEDĚLE Grafický záznam stacionárních aktivit v prostoru náměstí v sobotu mezi 6-24 hodinou. Grafický záznam stacionárních aktivit v prostoru náměstí v neděli mezi 6-24 hodinou. Možností pro posezení na lavičkách je zde velmi málo - jediné dvě lavičky na celém Zelném trhu před Divadlem Husa na provázku bývají často obsazeny. Lidé hledají alternativy a často se posadí na schodech kolem sousoší Njesvětější Trojice v horní části náměstí. Tyto druhotné možnosti sezení využívají zejména mladí, starším místo pro posezení chybí. Ve všední den jsou patrná místa zastavení na vstupech do prostoru tržiště na nárožích pomyslného čtverce prostoru tržiště. V širším kontextu stojí za zmínku nevyužitý potenciál Biskupského dvora skrytého nádvoří Moravského zemského muzea. Před muzeem i divadlem by měl být dostatek prostoru pro shromažďování návštěvníků. Doporučení V rozsahu celého náměstí by měly být vytvořeny a podporovány odpovídající podmínky pro zastavení či posezení. Tím bude podpořena užitnost a obyvatelnost náměstí. Klidová zóna by měla vzniknout v těžišti náměstí kolem kašny, ke které lidé přirozeně míří. Větší předprostor si zaslouží hlavní budova muzea, před kterým se shromažďují jeho návštěvníci. Chodníky na jižní, západní i východní straně náměstí by bylo vhodné rozšířit na úkor parkujících automobilů. Zejména prostor před bývalou právnickou fakultou je dnes poddimenzován a s novým využitím budovy vzroste na významu prostor, který dnes zabírá parkoviště. Stávající klidová zóna v horní (západní) části náměstí by měla být doplněna o mobiliář. Na vstupech do prostoru tržiště na jeho nárožích by bylo vhodné vytvořit místa zastavení, zpomalení provozu, kde se návštěvníci trhu mohou zorientovat nebo např. urovnat nákup v košíku před další cestou.

12 AKTIVITY DENNÍ PRŮBĚH Zjištění Nejvíce zastoupenou aktivitou (hned po nakupování na tržišti, které je vyhodnoceno zvlášť viz kapitola Tržiště) je postávání na náměstí a sezení na zahrádkách restaurací. Zahrádky které celkem nabízí 16 míst, jsou nejvíce vytížené ve všední dny.i o víkendu však tvoří návštěvníci zahrádek podstatnou část těch, kteří se na náměstí zdrží. Velký počet lidí, kteří se na náměstí zastavili, tvoří jednak návštěvníci trhu, kteří si rovnajínákup apod.a takéturisté, kteří fotí, si prohlížejí památky a vnímají atmosféru místa. Vzhledem k minimu míst k sezení na lavičkách vykazuje tato aktivita nízké hodnoty. Lze předpokládat, že s větším množstvím dobře umístěných laviček by výrazně vzrostl i počet lidí na nich sedících. Návštěvníci náměstí vyhledávají alternativní možnosti sezení na schodech apod. Hry dětí tvoří takédílek vypozorovaných aktivit, ale je třeba zmínit, že podmínky ke hře mají na Zelném trhu minimální. VŠEDNÍ DEN V grafech časového průběhu je patrné využívání zahrádek zejména odpoledne a večer (některé restaurace mají dopoledne zavřeno). Množství postávajících lidí během všedního dne kolísá, podobně jako o víkendu. V sobotu a neděli se na Zelném trhu zastaví více lidí během odpoledne než dopoledne a obdobný počet se na náměstí zdržuje až do 22 hodin. jiné prohlížející výlohu dítě si hraje jí / pije mimo zahrádku sedí na zahrádce sedící mimo lavičku sedící na lavičce stojící 2 6: 7: 8: 9: 1: 11: 12: 13: 14: 15: 16: 17: 18: 19: 2: 21: 22: 23: Graf znázorňující četnost a charakter aktivit na Zelném trhu v průběhu všedního dne. Využívané zahrádky restaurací jsou důležité pro celkový dojem živého veřejného prostranství. Na Zelném trhu chybí místa k sezení. Mladí nepohrdnou relaxací na schodcích, starším lidem však tento druh posezení nevyhovuje.

13 AKTIVITY DENNÍ PRŮBĚH SOBOTA NEDĚLE jiné prohlížející výlohu dítě si hraje jí / pije mimo zahrádku sedí na zahrádce sedící mimo lavičku sedící na lavičce stojící 6: 7: 8: 9: 1: 11: 12: 13: 14: 15: 16: 17: 18: 19: 2: 21: 22: 23: 6: 7: 8: 9: 1: 11: 12: 13: 14: 15: 16: 17: 18: 19: 2: 21: 22: 23: Graf znázorňující četnost a charakter aktivit na Zelném trhu v průběhu soboty. Graf znázorňující četnost a charakter aktivit na Zelném trhu v průběhu neděle. Doporučení Víkend vykazuje jen přibližně poloviční četnost aktivit.živější náměstí o víkendech lze dosáhnout lepšími podmínkami pro pobyt, zejména sezení pro různé skupiny uživatelů mladé, rodiče s kočárky, seniory, tzn. více laviček a dalších možností posezení, se zajímavým výhledem, na slunci i ve stínu. Pro děti by zde mohl fungovat například historický kolotoč/karusel. V souvislosti s žádoucí podporou kulturního programu by na náměstí byly vhodnější spíše menší akce. Prostor by za určitých podmínek mohli využívat pouliční hudebníci, herci či malíři. Do oživení náměstí by měly být zapojeny místní kulturní instituce. Kašna se stříkající vodou je důvodem k zastavení i pro rodiče s malými dětmi. Kde si srovnat nákup a myšlenky?

14 SKLADBA NÁVŠTĚVNÍKŮ NÁMĚSTÍ DLE VĚKU A POHLAVÍ Metodika Sčítání návštěvníků náměstí bylo rozšířeno o záznam věkové kategorie a to, zda jde o muže nebo ženu. Pokud místo navštěvují rovnoměrně všechny skupiny, pravděpodobně neexistují výrazné překážky jako např. pocit ohrožení, špatná dostupnost daná vzdáleností od zastávek hromadné dopravy apod. Dále např. vyšší procento přítomnosti mužů by mohlo poukazovat na to, že ženy se místu vyhýbají kvůli pocitu ohrožení. Zjištění Výsledky pozorování ukazují poměrně vyrovnanou skladbu návštěvníků a lze konstatovat, že Zelný trh je víceméně bezpečným a dostupným náměstím. Za povšimnutí stojí vyšší podíl žen v sobotní dopoledne, kdy je cesta na Zelný trh i obecně do centra města spojena s nakupováním. Výsledky ukazují, že ve všední dny přicházejí starší lidé na Zelný trh více v dopoledních a podvečerních hodinách, což může být dáno snahou vyhnout se poledním vysokým teplotám. V sobotu a neděli ve večerních hodinách (22,45) byl zaznamenán nadprůměrný počet návštěvníků věkové kategorie 14-19, zatímco ve všední den byl poměr k hlavní skupině 2-65 let vyrovnaný. Jde patrně o souvislost s nočním životem mladých. Konkrétně v neděli večer bylo spočítáno vysoké procento mladých mužů. Zkušenost z terénu potvrzuje, že mladí se na Zelném večer také zdržují zejména kolem kašny, nejde tedy jen o pasivní průchod náměstím. Pobyt mladých na náměstí ve večerních hodinách může snižovat pocit bezpečí ostatních návštěvníků. Pro větší průkaznost šetření by bylo třeba uskutečnit toto pozorování intenzivněji (na větším vzorku a ve více dní). Zajímavé výsledky může přinést také srovnání s výsledky z jiných prostranství. 1% 8% 6% 4% 2% % 1% 8% 6% 4% 2% % 1% 8% 6% 4% 2% % 7:45 7:45 7:45 1:45 1:45 VŠEDNÍ DEN 13:45 13:45 16:45 SOBOTA 16:45 NEDĚLE 19:45 19:45 22:45 22:45 1:45 13:45 16:45 19:45 22:45 Porovnání zastoupení věkových kategorií v jednotlivé sledované dny a časy % 8% 6% 4% 2% % 1% 8% 6% 4% 2% % 1% 8% 6% 4% 2% % 7:45 7:45 7:45 1:45 1:45 1:45 VŠEDNÍ DEN 13:45 13:45 13:45 16:45 SOBOTA 16:45 NEDĚLE 16:45 19:45 19:45 19:45 22:45 22:45 22:45 Muži Ženy Poměr mužů a žen v různých věkových kategoriích v jednotlivé sledované dny a časy. Muži Ženy Muži Ženy

15 NÁVŠTĚVNOST A PROVOZ TRŽIŠTĚ Metodika Trh s ovocem a zeleninou je výraznou aktivitou tradičně spojenou s tímto náměstím. Čilý ruch na tržišti oživuje náměstí ve všední dny od 6 hodin ráno do 18 hodin večer a sobotní dopoledne do 12 hodin. Ve všední den a v sobotu jsme sledovali množství zákazníků nakupujících na trhu a počet trhovců obsluhujících prodejní pulty. Výsledky ankety provedené mezi trhovci jsou uvedeny v následující samostatné kapitole. Zjištění Grafy ukazují počet zákazníků trhu a prodávajících ve všední den a v sobotu.zajímavé je srovnání života tržiště s dříve prezentovanou návštěvností Zelného trhu a ostatními aktivitami, které na náměstí probíhají. Ačkoli nakupujících v sobotní dopoledne je 1,5krát více než v běžný všední den, neprojevuje se to v množství ostatních aktivit na náměstí. V sobotu dopoledne přitahuje trh návštěvníky na náměstí, ale nabídka dalších aktivit chybí. Ve všední den není nákup na tržišti hlavním důvodem pro návštěvu náměstí, ale navzdory velkému počtu lidí přicházející na náměstí je množství aktivit stále relativně nízké. Kromě tržiště nabízí prostor Zelného trhu jen málo možností k zastavení a pobytu ani v době provozu tržiště ani v ostatní časy, což je škoda, protože jeho potenciál je větší. Provoz trhu dnes Provoz tržiště v historickém centru města je organizačně a logisticky náročný. Trh dnes funguje relativně dobře a jak vyplývá z průzkumů, většina občanů považuje trh za velkou hodnotu a prodejci jsou s provozem převážně spokojeni (viz výsledky anketního šetření v samostatné kapitole). Provoz trhu komplikuje náročné zásobování a přítomnost velkého množství dodávkových aut v okolí tržiště. Pozitivní dojem z trhu narušuje často neesteticky působící zázemí prodejních pultů (prázdné přepravky). Řada prodejních pultů v okolí kašny komplikuje přístup k této atrakci a místu zastavení. VŠEDNÍ DEN SOBOTA : 7: 8: 6: 7: 8: 9: 1: 11: 12: 13: 14: 15: 16: 17: 18: 19: 2: 21: nakupující trhovci 9: 1: 11: 12: 13: 14: 15: 16: 17: 18: 19: 2: 21: 22: 23: nakupující trhovci 22: 23: Doporučení Vzhledem k vysoké hodnotě trhu pro obyvatele města i z hlediska zachování ducha náměstí doporučujeme pravidelně komunikovat s prodejci i veřejností a adekvátně podporovat atraktivitu trhu. Trh by si měl zachovat a rozvíjet profil místa prodeje lokálních produktů. K tomu může přispět organizování doprovodných akcí spojených se sezónní produkcí (ochutnávky apod.) V uspořádání stánků doporučujeme vytvořit jasné a přehledné přístupové trasy ke kašně. Zelný trh, to je především tradice nákupu čerstvého ovoce a zeleniny. Prodej vyžaduje zázemí, které ne vždy působí zrovna esteticky.

16 ANALÝZA PARKOVÁNÍ Doprava a parkování je na Zelném trhu v určité míře nutností. Specifickou skupinou uživatelů jsou trhovci, kteří potřebují zásobovat zbožím své stánky. V rámci analýzy jsme zmapovali rozmístění a četnost parkování na náměstí. SCHÉMA PARKOVÁNÍ Zjištění Na Zelném trhu je 77 míst vyhrazených k parkování. Schéma ilustruje rozložení míst oficiálních a neoficiálních. V době od 19 do 24 hodin je povoleno parkování na ploše tržiště uprostřed náměstí s ohledem na návštěvníky divadel. Trhovci mají možnost zásobovat trh ve vymezené hodiny, ráno do 9 hodin, večer je vjezd povolen po 18 hodině. Přibližně desetina trhovců má na Zelném trhu pronajato vyhrazené stání. V současné podobě parkující auta působí chaoticky, mj. i vzhledem k tolerování stání mimo určená místa. Automobily stojí v cestě chodcům a omezují tak nejen jejich pohodlí ale také ohrožují jejich bezpečnost. Dále zabírají cenný prostor, který by bylo možné využít lépe pro širší pěší komunikace a pro pobytové a společenské funkce náměstí. V neposlední řadě brání parkující automobily ve výhledu na atraktivity historického centra města. Někteří trhovci parkují svoji dodávku hned za stánkem zejména na straně u tržnice a u Špalíčku. Tato praxe je jim policií tolerována, stejně jako ostatním parkujícím mimo vyhrazená místa. Legenda: parkování možné za poplatek parkování mimo vyznačená místa parkování povoleno od hod Parkující automobily nechávají lidem k užívání jen úzké chodníky... a někdy ani to ne.

17 ANALÝZA PARKOVÁNÍ Počet parkujících aut v průběhu sledovaných dnů je patrný z grafu. Čtvrtý graf porovnává množství parkujících aut v jednotlivých dnech s počtem oficiálních stání. Ve všední den počet aut narůstá od rána do večera a pohybuje se stabilně nad oficiální hranicí 77 míst. Sobota je charakteristická poměrně vysokým počtem aut v souvislosti s neomezeným vjezdem na náměstí a večerní návštěvou divadla. Neděle vykazuje nejnižší počty parkujících aut, nicméně v podvečerních hodinách jich bylo zaznamenáno také více než je povolený počet stání. Celkově je jen výjimečně množství parkujících aut nižší než počet oficiálních parkovacích stání. Překročení tohoto počtu však není tak výrazné, že by důslednější bránění neoficiálnímu parkování bylo překážkou pro dopravní obsluhu náměstí a přilehlých budov. Doporučení Pronajatá parkovací stání trhovců jsou z pohledu provozu tržiště vhodným řešením v případě, že prodejce není schopen po navezení zboží dodávku z náměstí odvézt (samostatně hospodařící drobní pěstitelé), v opačném případě je samozřejmě žádoucí, pokud dodávky trhovců po přivezení zboží z náměstí odjedou. Stanovení minimálního počtu parkovacích míst je složitá záležitost. Je třeba vyvážit potřeby a přání návštěvníků náměstí s těmi, kteří zde bydlí nebo podnikají. Určitě by však nemělo být tolerováno stání mimo vyznačená místa. Dobré zkušenosti jsou s postupným snižováním počtu parkovacích míst (např. Kodaň) spolu s podporou jiných druhů dopravy, kdy se lidé mají možnost postupně se změnou vyrovnat a nalézt pro sebe alternativní řešení všední den neděle sobota neděle všední den sobota Skutečný počet míst Velká zásobovací auta dělají prostor nepřehledný a brání ve výhledu na atraktivní okolí. Parkování mimo vyznačená místa volá po důslednější práci policie.

18 VÝSLEDKY KOMUNIKACE S MÍSTNÍMI SKUPINAMI Část subjektů působících v oblasti Zelného trhu oslovila po dohodě Kancelář strategie města MMB, naším úkolem bylo doplnit názory od zbývajících klíčových partnerů. Uskutečnili jsme rozhovory se zástupci politické reprezentace a úřadu MČ Brno-střed a s předsedy komisí rozvoje a Dále jsme komunikovali se správou trhu a prostřednictvím ankety přímo s prodejci na tržišti. Doprava a parkování Parkování je plošně a časově regulováno a v současné době je pociťován nedostatek parkovacích ploch.tento problém vnímají jak trhovci, obchodníci, tak i rezidenti. Stanovené regulace často nejsou dodržovány. Tento stav je policií tolerován. Bez reálné alternativy pro parkování, je snaha o vymísťování aut z centra města vnímána jako problematická. Podle zjištěných názorů omezená možnost vjezdu snižuje návštěvnost trhu. Snížení návštěvnosti podle některých názorů způsobilo také zrušení průjezdu tramvaje č.4 Masarykovou ulicí. Za velký problém z hlediska dopravní obsluhy je považována plánovaná rekonstrukce bývalé právnické fakulty, zejména z hlediska zajištění dostatečného počtu parkovacích míst. Uspořádání a provoz trhu Dle rozhovorů celkově zájem trhovců klesá (zejména počet dlouhodobých smluv), ačkoliv ceny pronájmu výrazně nestoupají. Za konkurenci jsou považovány prodeje se snadným přístupem automobily a parkováním. Počet prodejních míst na trhu je v současnosti optimální. Některými dotazovanými byl zpochybněn potenciál trhu ve smyslu téměř každodenního provozu a bylo poukázáno na to, že v zahraničí bývajítrhy jen vybrané dny v týdnu. Různé Při Městské části Brno střed byla jmenována pracovní skupina pro řešení uspořádání Zelného trhu, která v roce 25 zpracovala návrh zásad pro budoucí architektonickou úpravu náměstí. Tyto zásady byly dle rozhovorů zapracovány do aktuálního zadání urbanistické studie rekonstrukce Zelného trhu. Za závažný problém je považována nedostatečná komunikace mezi Magistrátem města Brna a MČ Brno střed. Při přípravě rekonstrukce Zelného trhu by byla vítána intenzivnější komunikace ve věcech zainteresovaných skupin. Rozhovor nám poskytli: Michal Lepka, předseda Komise dopravy a služeb Rady MČ Brno-střed Vojtěch Mencl, předseda Komise rozvoje Rady MČ Brnp-střed Ivan Kinzel, místostarosta MČ Brnp-střed Jarmila Kučerová, vedoucí Odboru obchodu, dopravy a služeb ÚMČ Brnp-střed Antonín Aleksa, správa trhu Podle zjištěných názorů probíhá prodej nejlépe v sektoru od Kapucínského náměstí směrem k ulici Radnická. Dřívější členění trhu z hlediska typu prodejců bylo údajně výhodnější. Živnostníci bývali pouze v horní části tržnice a tak motivovali návštěvníky obejít celý trh. Při současném uspořádání někteří nakupující horní část trhu nenavštěvují. Největší tržby jsou v pondělí, pátek a sobotu dopoledne. V současnosti je vpřípravě nový provozní řád trhu. Zrozhovorů vyplynulo že bez možnosti skladování má provoz trhu svá omezení. Řešením by dle názoru dotazovaných by mohlo být zajištění skladovacích prostor ve sklepech u budovy Malého Špalíčku (bývalá ledárna) a zásobování formou výtahu v horní části trhu (vývody kolektorů). MČ Brno-střed si nechává zpracovat analýzu všech tržišť zpohledu legislativy, ekonomiky, kulturních akcí apod. Současný sortiment prodeje je dle názorů vyhovující. Co se týče zájmu o živočišné produkty, jedno období zde byla prodávány balené sýry, ale prodej se neujal. Kulturní akce nejsou pro trhovce přínosem v případě že kolidují s provozní dobou tržiště. Jde o omezení prodeje. Akce je proto vhodné pořádat až po devatenácté hodině, v sobotu odpoledne nebo v neděli.

19 ANKETNÍ PRŮZKUM MEZI TRHOVCI Tržiště je tradiční a i nadále žádanou součástí Zelného trhu. Vytváří jedinečnou atmosféru přímých mezilidských kontaktů a zaslouží si citlivý přístup a podporu ze strany obce. Proto jsme považovali za důležité zjistit názor samotných trhovců, kteří majíkaždodennízkušenost s prostředím náměstí a vedle toho samozřejmě i specifický pohled na danou problematiku. Jaké jsou hlavní přednosti tržiště? poloha v centr u města tradice trhu atmosfér a stánkového pr odeje množství zákazníků velký výběr zboží čer stvé zboží osobní kontakt pr odejce-zákazník Jaké nedostatky dnes podle Vás brání lepšímu fungování tržiště? nevyhovující parkování chybí společná propagace trhu a doprovodné akce auta parkující mimo vyznačená místa zvlněný povrch náměstí výše poplatků omezený přístup zákazníků chybějící možnosti krátkodobého skladování zboží omezené možnosti zásobování trh funguje velmi dobře, jsem spokojen Zjištění Ze 7 rozdaných dotazníků se vrátilo 24 vyplněných. Z výsledků vyplývá, že 8% respondentů je spokojeno se současným fungováním tržiště. Největší přednost vidí v tradici trhu (1%), dále hodnotí polohu v centru města (75%) a atmosféru stánkového prodeje (58%). Jako nedostatek bránící lepšímu fungování tržiště považuje téměř 8% respondentů omezený přístup zákazníků (nemožnost parkování a vzdálenost zastávek hromadné dopravy), polovině vadí omezené možnosti zásobování. 4-ti% respondentů chybí společná propagace a doprovodné akce. Přibližně dvě třetiny těch, kteří odpověděli, by uvítali rozmístění prodejních pultů podle typu prodejce (drobní pěstitelé / živnostníci) a v podobném poměru byli pro rozmístění stánků podle sortimentu. S provozem tržiště na Zelném trhu v současné podobě jste: 4% 17% 13% velmi spokojen/-a spíše spokojen/- a spíše nespokojen/-a velmi nespokojen/-a Podrobné výsledky ankety jsou uvedeny v příloze. 66% nevím

20 IV. ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ Na základě výše uvedených analýz navrhujeme pro potřeby zpracování studie rekonstrukce Zelného trhu tato doporučení: urbanistické Pěší pohyb náměstím nabídnout pohodlný průchod náměstím v době konání trhu těm, kteří tržiště z nějakého důvodu navštívit nechtějí. (schéma ilustruje nejvíce frekventované trasy Možnosti pro zastavení a pobyt umožnit pohodlný přístup ke kašně i v době, kdy je v provozu tržiště. plochy parkování členit tak, aby netvořila souvislá neprostupná území vytvořit podmínky pro zastavení či posezení v rozsahu celého náměstí, zejména kolem kašny a na jeho hranách, umožnit výběr sezení na slunci i ve stínu, na lavičkách i druhotných prvcích pro sezení jako schody apod. klidovou západní část náměstí doplnit o lavičky na vstupech do prostoru tržiště na jeho nárožích vytvořit místa, kde se lze zastavit s kolemjdoucím, zorientovat nebo urovnat nákup v košíku apod. nabídnout cíle pro rodiče s dětmi, např. přístup k vodě, netradiční herní prvek, historický kolotoč apod.) zohlednit potřeby seniorů dobře dostupné a pohodlné lavičky

21 IV. ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ Rozvoj a podpora aktivit umožnit a podpořit rozvoj aktivního parteru a letních zahrádek, oživujících náměstí vytvořit podmínky pro variabilní využití náměstí během dnů v týdnu i ročních dob podporovat kulturní program založený na osobním kontaktu mezi účinkujícím a divákem spíše než velká pódiová vystoupení zapojit do programu na náměstí okolo působící instituce a zvážit zřízení pozice koordinátora kulturní program koordinovat s provozem tržiště (akce zejména v sobotu odpoledne a v neděli) Doprava a parkování zabránit nelegálnímu parkování aut, která brání v průchodu zejména osobám se ztíženou pohyblivostí, zabírají cenný prostor a jsou překážkou ve výhledu vyjít vstříc trhovcům-drobným pěstitelům a umožnit jim parkování na vyhrazeném stání, pokud nemají kapacitu po navezení zboží s autem odjet (součást komplexních organizační opatřeních provozovatele trhu) nastavit systém postupného snižování počtu parkovacích míst spolu s podporou pěší, cyklistické a veřejné dopravy doplnit na náměstí bezpečné stojany na kola Management trhu možnosti zlepšení trhu hledat v pravidelné komunikace s prodejci a veřejností i inspirací odjinud profilovat trh jako místo osobního kontaktu prodávajícího a zákazníka, v souladu se současným trendem zaměřeným na ekologicky nezávadné potraviny lokální produkce organizovat doprovodné akce spojené se sezónní produkcí (ochutnávky apod.) v uspořádání prodejních pultů zohlednit pohodlné přístupy ke kašně do středu náměstí v řešení prodejních pultů i jejich rozmístění minimalizovat kontakt s neesteticky působícím zázemím (prázdné přepravky apod.) zajistit prodejcům kulturní zázemí (šatny, toalety, možnost občerstvení) Příklady odjinud pouliční muzicírování bez podia, posezení a hry na dřevěných stupních, pohoda pobytu na náměstí u sklenky osvěžujícího nápoje... (Kodaň)

22

23 V. PŘÍLOHY PODROBNÝ PŘEHLED ZÍSKANÝCH DAT 1. Data získaná pozorováním sčítání, věk a pohlaví návštěvníků, aktivity, návštěvnost tržiště, počet parkujících aut 2. Anketní průzkum mezi trhovci anketní líst, podrobné výsledky