ODBORNÁ ANALÝZA NÁMĚSTÍ MÍRU V TIŠNOVĚ. analýza života na veřejném prostranství a zajištění komunikace s veřejností

Transkript

1 ODBORNÁ ANALÝZA NÁMĚSTÍ MÍRU V TIŠNOVĚ analýza života na veřejném prostranství a zajištění komunikace s veřejností

2 Nadace Partnerství pomáhá lidem, aby chránili a zlepšovali svoje životní prostředí. Poskytuje jim k tomu granty, odborné znalosti i služby a inspiraci ze zahraničí. Podporuje výsadbu stromů, ochranu přírody, šetrnou dopravu a turistiku, využívání obnovitelných zdrojů energie a kvalitní veřejná prostranství. Během 20 let své existence podpořila prostřednictvím nadačních příspěvků ve výši přes 273 miliónů korun projektů. Společně se čtyřmi sesterskými nadacemi v Bulharsku, Maďarsku, Rumunsku a na Slovensku je součástí asociace Environmental Partnership Association. Obecně prospěšná společnost Partnerství byla založena Nadací Partnerství v roce 2001 za účelem poskytování služeb pro trvale udržitelný rozvoj komunit, obcí a jejich partnerů z neziskového a podnikatelského sektoru. Nabízí zajištění služeb při přípravě a vedení projektů zaměřených především na oblast životního prostředí a udržitelného rozvoje. OBJEDNATEL: Město Tisnov nám. Míru 111, Tišnov Kontaktní osoba: Ing. Tomáš Komprs starosta města ZPRACOVATEL: Partnerství, obecně prospěšná společnost založená Nadací Partnerství Údolní 33, Brno IČ: partnerstvi.ops@nap.cz ZPRACOVATELSKÝ TÝM: Mgr. Martin Nawrath Ing. Marie Římanová, MSc. Ing. arch. Robert Sedlák Bc. Kristián Škoda Ing. arch. Michal Veselý Bc. Pavla Kilnarová Bc. Euginia Kuznetsova Fotografie: archiv Partnerství o.p.s. říjen 2014

3 OBSAH úvod Úvod 2. Obsah a smysl dokumentu 3. Harmonogram zpracování 4. Metodika I. ODBORNÁ ANALÝZA VEŘEJNÉHO PROSTRANSTVÍ Řešené území a širší vztahy 2. Analýza parteru 3. Bariéry 4. Možnosti pro pobyt a aktivity 5. Analýza parkování 6. Sčítání chodců, cyklistů a aut 7. Trasování - pěší trasy vedoucí náměstím 8. Pobytové aktivity II. VÝSLEDKY KOMUNIKACE S VEŘEJNOSTÍ Souhrn zjištění z osobních rozhovorů 2. Anketní průzkum 3. Veřejné plánovací setkání III. DOPORUČENÍ A ZÁVĚRY... 39

4 ÚVOD

5 RESUMÉ úvod VEŘEJNÁ PROSTRANSTVÍ výzvy a potenciál OBSAH A SMYSL DOKUMENTU Veřejná prostranství města - zvláště v jeho centru jsou nepostradatelným prostorem zejména pro společenský život, kulturu a volný čas. Způsob užívání veřejných prostranství se proměňuje. Dříve byla přítomnost lidí ve veřejném prostoru nutností spojenou se získáváním informací, obstaráváním věcí denní potřeby nebo společenskými kontakty. V současné době se přítomnost ve veřejném prostoru stává volbou množství kontaktů se totiž vlivem technologií odehrává ve virtuálním světě, mobilita umožňuje rychlé přesuny mezi vybranými cíli. Reakcí na individualizaci společnosti je zvýšená poptávka po sociálních kontaktech a trávení volného času ve veřejném prostoru. Rozhodujícím kritériem pro to, jestli jej lidé budou nebo nebudou využívat, je nyní jeho kvalita. Rekonstrukcí náměstí Míru by měl vzniknout prostor v první řadě bezpečný, bez pocitu ohrožení z dopravy nebo i jiných vlivů. To ale nestačí. Chceme vytvořit podmínky pro pohodlné pobývání. Hlavní náměstí by spolu s podmínkami pro všednodenní život mělo nabízet také možnosti pro reprezentaci, kulturní a společenské akce. Pokud chceme vytvořit náměstí, na kterém se lidé rádi zdržují a kam se rádi vrací, musíme cílevědomě usilovat o kvalitu prostoru, ve kterém je vedle estetické stránky kladen důraz zejména na nabídku využití jak v domech vymezujících náměstí, tak i lákavým prostředím samotného prostranství. Cílem je náměstí nejen krásné, ale i živé! Předkládaná analýza náměstí Míru v Tišnově je součástí přípravy rekonstrukce tohoto náměstí a má dva základní cíle: ǟǟposkytnout kvalitní podklad účastníkům architektonické soutěže ǟǟpomoci definovat objektivní kritéria pro hodnocení kvality soutěžních návrhů Případné opakování obdobné analýzy v budoucnu umožní porovnání výsledků, případně lze údaje z Tišnova srovnávat s jinými veřejnými prostory. Shromáždění podrobných informací a dat o současném využívání náměstí i názoru obyvatel na něj dává představu o tom, co od náměstí očekávají, k čemu má být prostor využíván a jak dosáhnout toho, aby náměstí bylo vyhledávaným a oblíbeným cílem. Analýzy sestávají z těchto dílčích částí: I. Odborná analýza prostranství II. Vyhodnocení komunikace s veřejností Obsah a metodika analýz jsou podrobněji popsány v následující kapitole Metodika. Harmonogram zpracování ǟǟčerven 2014: analýzy života na veřejném prostranství ǟǟčervenec 2014: anketa a kvalitativní rozhovory s místními a klíčovými partnery ǟǟzáří 2014: plánovací setkání s veřejností ǟǟříjen 2014: závěrečná zpráva 5

6 metodika I. Odborná analýza prostranství Pravidlo Nejprve diagnóza, potom léčba je platné také při práci s veřejným prostorem. Jedním ze základních měřítek kvality veřejného prostoru je způsob a četnost jeho využití. Systematická analýza fyzického prostředí i života na náměstí je důležitým zdrojem informací o místě, jeho nedostatcích a příležitostech ke zlepšení. Se znalostí předností a limitů současného náměstí a s přesným přehledem probíhajících aktivit v prostoru a čase je možné mnohem lépe uzpůsobit budoucí podobu náměstí potřebám uživatelů. V případě opakovaných pozorování bude možné vyhodnotit úspěšnost rekonstrukce, resp. porovnat výsledky s analýzami jiných prostranství. analýza širších vztahů Bylo provedeno vyhodnocení vazeb náměstí Míru a jeho okolí s pojmenováním limitů a nedostatků se vztahy mimo samotný prostor náměstí a nastíněny příležitosti pro jejich zlepšení. Hodnocení fyzického prostředí Terénním průzkumem byly vyhodnoceny jednotlivé aspekty fyzického uspořádání prostoru. Zhodnocen je vztah parteru budov k životu na náměstí, existující bariéry pro volný pohyb, resp. pocit bezpečí a podmínky pro pobyt na náměstí. Mapování aktivit ve vymezeném území Jeden všední a jeden úřední den byl v čase od 6 do 22 hodin systematicky sledován a zaznamenáván život na náměstí. Sčítáním byl získán přehled o pohybu chodců, cyklistů a aut na 10 profilech, každou hodinu byl proveden snímek pobytových aktivit (poloha a aktivita lidí, kteří náměstím pouze neprochází/neprojíždí). Pravidelně byly zaznamenávány přesné trasy pěších a údaje o počtu a poloze parkujících vozidel. II. VÝSLEDKY komunikace s veřejností Komunikace s místními klíčovými partnery a zjištění názorů veřejnosti formou rozhovorů Důležitými partnery pro diskusi o budoucí podobě náměstí jsou vlastníci přilehlých nemovitostí, podnikatelé, obchodníci nebo zástupci institucí. Jejich názory byly zjišťovány přímou osobní komunikací. Město touto cestou omezí riziko pozdější nespokojenosti a nepřijetí nového řešení náměstí ze strany těchto zainteresovaných skupin a získá spojence pro optimální péči o život na náměstí. Rozhovory s kolemjdoucími jsou vhodnou formou pro doplnění informací o názoru uživatelů na současný stav i budoucnost náměstí. Celkově bylo provedeno X rozhovorů. Zjištění názorů veřejnosti formou ankety Anketa posloužila jako osvědčený způsob zjištění názorů občanů. Dotazník byl distribuován jako příloha městského zpravodaje a souběžně bylo možné vyplnění ankety na webových stránkách města. Ankety se zúčastnilo celkem 504 respondentů. Plánovací setkání s veřejností Odborně vedené setkání s veřejností je vhodnou formou, jak získat náměty pro úpravu prostranství přímo od jeho uživatelů. S více než 40 účastníky byly diskutovány otázky silných a slabých stránek náměstí, náměty pro zlepšení náměstí a a představy o jeho budoucím využívání. Fotodokumentaci sledovaných jevů Mapová schémata a grafy jsou doplněna fotografiemi dokumentujícími prostor i užívání náměstí. Pozn.: Mapování pohybu lidí a jejich chování bylo v souladu s metodikou prováděno za podmínek, kdy ani počasí ani jiné okolnosti nebrání lidem v přirozeném užívání prostranství. 6

7 i. odborná analýza veřejného prostranství

8 ŘEŠENÉ ÚZEMÍ A ŠIRŠÍ VZTAHY Vymezení řešeného území Řešeným územím je prostor náměstí Míru v Tišnově a prostorově i provozně sousedící Komenského náměstí. Území, které bylo předmětem analýz, je v mapovém schématu vyznačeno žlutým obrysem. Červeně jsou vyznačeny linie, na kterých probíhalo sčítání (viz dále.) 2a 2b 1 Urbanistické souvislosti Náměstí Míru je součástí přirozeného centra města. Centrální veřejná prostranství tvoří náměstí Míru spolu s navazujícím Komenského náměstím. Významově je s náměstím Míru spojeno také prostranství v okolí kostela sv. Václava, přístupné ulicemi Kostelní a Bezručovou. Významná je vazba mezi náměstím Míru a vlakovým nádražím, před kterým je umístěn také autobusový terminál integrované dopravy. Komunikační vazby mezi náměstím a nádražím vedou několika ulicemi v původní urbanistické struktuře a také novou pasáží navazující na obchodní dům TESCO situovaný bezprostředně za zástavbou náměstí. Území mezi náměstím a dopravním terminálem není stabilizované, je zde řada proluk a neupravených veřejných prostranství. V tomto prostoru se dále nachází supermarkety Albert a Penny Market, které spolu s OD TESCO oslabují obchodní význam náměstí Míru. Město připravuje projekt zpřístupnění Farní zahrady / Parku pod kostelem, který v bezprostřední návaznosti na náměstí Míru doplní možnosti pro rekreaci a trávení volného času v centru města. Zahrada se nachází v bloku vymezeném ulicemi Kostelní, Bezručovou, Hřbitovní, Brněnskou a Radniční). Jedním ze symbolů města je vrch Květnice, uplatňující se i v pohledech z náměstí v průhledu ulice Ráboňovy. Turistická cesta na Květnici vede z ulice Jungmannovy. Pohledovému propojení tak neodpovídá možnost přímé dostupnosti z náměstí. 4 3b 5b 5a 3a 6a 6b Doporučení ǟǟuvažovat s doplněním urbanistické struktury a úpravou veřejných prostranství v prostoru mezi náměstím Míru a ulicí Nádražní. Okolí ulice Nádražní je východiskem cesty na náměstí jednak pro motorizované návštěvníky, kteří zde najdou parkování, tak i pro cestující veřejnou dopravou, jejíž terminál je zde situován ǟǟzohlednit Farní zahradu / Park pod kostelem jako nabídku pro rekreaci a volný čas v přímé vazbě na náměstí Míru ǟǟzvážit pěší nástup na vrch Květnice přímo v prodloužení ulice Ráboňovy s ohledem na návštěvníky města přirozeně vyhledávající osu Květnice - náměstí - kostel 8

9 ŘEŠENÉ ÚZEMÍ A ŠIRŠÍ VZTAHY Doprava a parkování Náměstí Míru bylo dříve zatíženo nadměrnou tranzitní dopravou. Intenzita dopravy na náměstí byla snížena změnou organizace dopravy spočívající v přeložení trasy silnice č. II/377 směr Černá Hora, resp. silnice č. III/3773 do ulic Brněnská Dvořákova Riegrova (směr Lomnička, Lomnice u Tišnova) a zjednosměrněním ulice Brněnské v úseku náměstí Míru Cáhlovská ve směru z náměstí, s výjimkou cyklistů. Značnou část plochy náměstí tvoří plochy dopravy a parkování. Parkovací stání nejsou optimálně uspořádaná. Město Tišnov má zpracovanou Koncepci dopravy v klidu (ADOS, 2012), která navrhuje reorganizaci ploch pro parkování s redukcí počtu parkovacích stání. Tento úbytek je kompenzován návrhem nových parkovacích kapacit v docházkové vzdálenosti od náměstí (ul. Dvořáčkova, ul. Nádražní, prostranství v křížení ulic Brněnské a Cáhlovské). Doporučení ǟǟzachovat obousměrný průjezd náměstím ǟǟvyužít v prostoru náměstí prvky zklidnění a zpomalení dopravy (redukci šířky vozovky na minimální přípustné parametry, upřednostnění pohybu pěších např. pomocí vyvýšených přechodů pro chodce) ǟǟnabídnout alternativy pro průjezd centrem mimo náměstí (ulicí Dvořáčkovou) ǟǟzpoplatněním parkování na náměstí upřednostnit krátkodobé parkování před dlouhodobým a také motivovat automobilisty k využívání parkovacích kapacit mimo náměstí ǟǟvytvořit nabídku parkování mimo území náměstí (viz schéma) Problematika dopravy je řešena podrobnější dopravní studií. 9

10 Analýza parteru Kvalita veřejného prostranství náměstí nebo ulice je do značné míry spojena s charakterem a využitím budov, které prostor vymezují. Náměstí by pokud možno mělo mít živý parter, tzn. přízemí budov s obchody nebo kavárny a restaurace, nejlépe s venkovním posezením. Přízemí budov vytváří scénu pro chůzi ulicí nebo pro zastavení na náměstí. Živý kontakt domu s okolím souvisí také s pocitem bezpečí. Aktivní parter by měl být co nejsouvislejší. Pokud ulice jako celek není atraktivní, neláká k pěší cestě, lidé buď na prostranství vůbec nepřijdou a nebo volí jiné způsoby dopravy z místa na místo. Ojedinělé obchodní jednotky v ulici nepřilákají dostatečný počet lidí. Aktivní parter: ǟ ǟ vyživuje prostor náměstí, vymezuje jej a vnáší do něj aktivity ǟǟje jedním z primárních důvodů návštěvy náměstí ǟǟdotváří atraktivní prostředí pro chůzi ǟǟv podobě předzahrádek kaváren a restaurací motivuje k delšímu pobytu ǟǟpřispívá k pocitu bezpečí ve veřejném prostoru ǟǟpřítomností drobných provozoven podporuje lokální ekonomiku Zjištění ǟǟpestrá škála typů obchodů a provozoven ǟǟněkolik obchodních jednotek bez využití ǟǟsouvislý aktivní parter na severozápadní straně, nedostatečný předprostor ǟǟaktivní parter také v jihozápadní části řešeného území na Komenského nám.) ǟǟvstupy do veřejných budov v severovýchodní části náměstí (městský úřad, poliklinika, škola, pošta) náměstí soustřeďují větší počet lidí ve svém předprostoru ǟǟbudova radnice má tři pasivní fasády, pouze vstupní fasáda je do jisté míry živá ǟǟnovodobé objekty ve východní a jižní části mají obchodní parter, nevýhodou je jejich členitost a slabá vazba na hlavní plochu, resp. bariéry v podobě plošné nebo vzrostlé zeleně Doporučení ǟǟzvětšit předprostor před domy zejména na severozápadní straně náměstí ǟǟpotlačením terénní a zelené bariéry zapojit do života náměstí východní část ( stodoly ) ǟǟv komunikaci s obchodníky a majiteli nemovitostí hledat možnosti pro zachování živého parteru, byť i se změnou skladby provozoven, resp. sortimentu 10

11 Analýza parteru Budovy Městského úřadu a polikliniky nemají tradičně chápaný živý parter v podobě výloh - vyšší návštěvnost těchto budov se však odráží ve vyšší míře veřejného života i v jejich předprostoru. Prostranství před obchodním parterem by mělo umožnit pohodlné procházení, zastavení i kulturní formu předsunutého prodeje. Východní strana náměstí je zcela izolována terénní bariérou a nevhodnou formou zeleně. Tato zeleň zastiňuje budovu, jejíž vzhled je kritizován; větším problémem je ale zřejmě chybějící propojení této části s hlavní plochou náměstí Mezi letní předzahrádkou a fasádou domů zůstává už jen úzký průchod. 11

12 BARIÉRY V prostoru náměstí se setkáváme s celou řadou bariér, které ohrožují bezpečnost zejména chodců, snižují pohodu návštěvníků náměstí a také brání žádoucím pobytovým aktivitám. Žádoucí je maximální pocit bezpečí a co možná nejvolnější pěší pohyb náměstím, který umožní pohodlné funkční i pohledové propojení jednotlivých stran náměstí. Zjištění ǟǟzákladní zřejmou bariérou je široká vozovka přetínající náměstí; na celém náměstí jsou pouze dva přechody pro chodce; rychlost aut spolu s nepřehlednou situací na nároží u hotelu Květnice vytváří nebezpečné situace i v okolí přechodu ǟǟparkující vozidla tvoří neprostupnou hradbu; v kombinaci s vozovkou tak vzniká na velké části prostorová bariéra široká 20 až 25 metrů ǟǟpro pohyb a aktivity pěších návštěvníků náměstí zbývá defakto jen velmi malý podíl plochy náměstí ǟǟpohledovou překážkou jsou stromy a keře, které cloní východní a jihovýchodní část náměstí, spolu s neprostupným svahem zde izolují tuto část náměstí ǟǟtravnaté plochy mají svůj estetický a ekologický význam; na hlavním náměstí jsou však překážkou pro volný pohyb a nic dalšího návštěvníkům nenabízí Doporučení ǟǟmaximum plochy náměstí koncipovat jen pro pěší nebo s jejich předností, a to zejména v úzkých hrdlech v jihozápadní části náměstí ǟǟpropojit všechny strany náměstí místy pro procházení nebo přecházení ǟǟnezbytné parkování organizovat tak, aby netvořilo souvislé neprostupné pásy ǟǟcharakter zeleně podřídit tomu, aby náměstí bylo pohledově sjednocené, s přehlednou nabídkou aktivit v parteru ǟǟvhodně narušit nebo odstranit stávající terénní bariéry umístěním více schodišť, rampou, souvislým svažitým povrchem ǟǟsvažitosti náměstí využít ve prospěch stupňovitého sezení s výhledem na náměstí 12

13 BARIÉRY Předminezovaná vozovka, navazujícími bariéry parkujících aut a absence přechodů dělí náměstí na izolované části. Pohled od východní hrany náměstí směrem k jeho středu ilustruje stav zeleně a její nevhodný bariérový efekt. V pozadí blízký vrch Květnice. V intenzivně navštěvovaném centru města by měli mít chodci prioritu. V jednom z hlavních pěších tahů v západní části Komenského náměstí není možné bezpečně a pohodlně překonat vozovku. 13

14 MOŽNOSTI PRO POBYT A AKTIVITY Část aktivit, které se odehrávají na náměstí, má povahu nutných činností, jako je cesta na úřad, do práce, do školy apod. Jen malé množství návštěvníků se na náměstí zdrží déle, než je nutné. Atraktivní náměstí nabízí příležitosti k zastavení a pobytu pro aktivity volitelné a společenské. Ty spočívají v zastavení, posezení, pozorování okolního života, rozhovoru nebo účasti na nějaké společenské nebo kulturní události. Zjištění ǟǟpoměrně velké množství lidí se na náměstí zastavuje při náhodných setkáních se známými a postávají chvíli při krátkém rozhovoru ǟǟna náměstí je velmi málo možností pro posezení sezení, například v severní části není jediná lavička ǟǟprostor náměstí obohacuje jen málo letních zahrádek, například posezení restaurace Pěna dní v severozápadní frontě náměstí je situována do zadního traktu, resp. boční ulice ǟǟdo kategorie druhotného sezení (tedy jinde než na lavičkách nebo zahrádkách) můžeme zařadit zídku pod radnicí nebo sokly kašny a morového sloupu; tyto možnosti jsou využívány minimálně ǟǟnelze opominout poměrně výrazný hluk z dopravy jako faktor, který významně snižuje pohodu a ochotu pobývat na náměstí ǟǟnejvýraznějším generátorem a aktivit a návštěvnosti je trh, který se koná v soboty dopoledne Doporučení ǟǟchodníky by kromě podmínek pro pohodlnou chůzi měly nabízet také prostor k zastavení, a to zejména na frekventovaných trasách, nárožích, před vstupy do úřadů, na poštu apod.) ǟǟje třeba nabídnout nové možnosti pro posezení; atraktivní budou místa s nabídkou krytých zad a výhledu na život na náměstí ǟǟpodmínky pro letní zahrádky lze vytvořit zejména rozšířením chodníku; variantou je i možnost dočasného záboru parkovacích stání před provozovnou ǟǟi tzv. druhotné sezení na schodcích a zídkách je atraktivní zejména pro mladé 14

15 MOŽNOSTI PRO POBYT A AKTIVITY Veřejné budovy by měly být uvozeny předprostorem, který umožní pohodlné zastavení i posezení. Snadno dostupné a (možná proto) oblíbené místo pro odpočinek u drobného vodního prvku v blízkosti radnice. Velmi frekventované prostranství před poštou. V současné době příliš pohodlí nenabízí, má však potenciál i s ohledem na polohu nabízející zajímavý výhled na náměstí. Živé místo před pekařstvím na Palackého náměstí, kde je třeba sladit požadavky na zásobování se zlepšením podmínek pro pěší a doplněním prostoru pro zastavení. 15

16 ANALÝZA PARKOVÁNÍ Dostupnost náměstí motorizovanými návštěvníky je v určité míře nutná. Tišnov je spádovou obcí pro širší okolí; na náměstí je situována veřejná vybavenost. Cílem je najít takovou míru parkovací kapacity, která nebrání jiným žádoucím aktivitám na náměstí. Je vhodné nabídnout možnost parkování mimo prostor náměstí, v jeho pohodlné docházkové vzdálenosti, a tím snížit potřebu parkovacích ploch na náměstí. Je nutné regulovat poptávku a to zpoplatněním parkování, které zabrání dlouhodobému obsazování cenných parkovacích stání. Zjištění ǟǟve sledovaném území se nachází celkem 128 stání (ve schématu vyznačena modrou barvou) ǟǟpři odečtení vyhrazených míst (městský úřad, poliklinika, zásobování) a míst na plochách s regulovaným vjezdem zůstává kapacita 101 parkovací stání ǟǟparkování na náměstí není zpoplatněno ǟǟpři sčítání bylo zjištěno, že ve špičce ve všední den se blíží vytíženost hranici kapacity, ale většinou není zcela naplněna ǟǟna základě pozorování (bez přesné evidence) lze uvést, že parkovací stání zaplňují poměrně vyváženě dlouhodobě a krátkodobě parkující ǟǟstávající plochy užívané pro parkování jsou bariérou viz schéma; vedle oficiálních parkovacích stání jsou označena a započítána i neoficiální tolerovaná místa užívaná k parkování Doporučení ǟǟomezit kapacitu parkování z důvodu uvolnění plochy pro dostatečně dimenzované pěší trasy, pobytové plochy a prostor pro kulturní a společenské aktivity, kromě centrální plochy také na nárožích a v místech přecházení ǟǟpoptávku po parkování přímo na náměstí regulovat poplatkem ǟǟvhodné bude nabídnout alternativu pro parkování v docházkové vzdálenosti (viz širší vztahy) ǟǟřešit také potřebu bezpečného parkování jízdních kol 16

17 ANALÝZA PARKOVÁNÍ PARKOVACÍCH STÁNÍ CELKEM 101 PARKOVACÍ STÁNÍ BEZ REGULACE Graf znázorňující vytíženost parkovacích kapacit během všedního dne a soboty Parkování mimo vyhrazená místa je poměrně časté, zejména v části pod radnicí. Takové parkování prakticky znemožňuje jiné využívání prostranství. V severní části tvoří kolmo parkující vozidla jen obtížně prostupnou bariéru. Parkoviště s vnitříní oblužnou komunikací zabírá velkou část náměstí. 17

18 SČÍTÁNÍ CHODCŮ, CYKLISTŮ A AUT Sčítání chodců, cyklistů a automobilů probíhalo na deseti profilech devíti vstupech na náměstí a jednom profilu ve střední části náměstí mezi radnicí a Hotelem Květnice (mapové schéma se zobrazením profilů viz kapitola Řešené území. Sčítáním během 15 minut v každou hodinu od 6 do 22 ve všední den a v sobotu byl získán přehled o počtu uživatelů, resp. návštěvníků náměstí. celkový poměr jednotlivých skupin uživatelů Poměr jednotlivých náměstí ve všední typů návštěvníků den náměstí - všední den Během všedního dne a soboty byly také sledovány trasy náhodně vybraných chodců s cílem získat představu o používaných trasách. Ve schématech jsou vyznačeny trasy cca 100 chodců procházejících náměstím (viz graf Trasování pěších). ZJISTĚNÍ Celkový poměr jednotlivých typů návštěvníků: ǟǟpodíl chodců a aut je téměř vyrovnaný, resp. o téměř 10 % převažují nemotorizovaní návštěvníci nad automobilisty (údaje všedního dne) ǟǟcyklisté tvoří pouhá dvě procenta návštěvníků Denní průběh návštěvnosti: ǟǟnejvíce lidí se vyskytuje na náměstí během sobotních trhů ǟǟve všední den je nejvyšší návštěvnost v odpoledních hodinách ǟǟve všední den je téměř stabilní počet návštěvníků mezi 8-17 hodinou ǟǟv sobotu odpoledne návštěvnost klesá na méně než 50 % běžného všedního provozu ǟǟve všední den ráno a večer převažuje na náměstí provoz automobilů, mezi 9-16 hodinu dominují náměstí chodci cyklisté 278 2% auta % chodci %

19 SČÍTÁNÍ CHODCŮ, CYKLISTŮ A AUT denní průběh Počtu chodců a aut - všední den 1400 DENNÍ PRŮBĚH PočtU chodců a aut - sobota Během všedního dne je frekvence chodců přibližně stabilní mezi 8 a 17 hodinou; v časech před tímto intervalem a po něm se po náměstí pohybuje více aut než chodců Nejvyšší počet pěších návštěvníků byl zaznamenán v době konání sobotních trhů. 19

20 SČÍTÁNÍ CHODCŮ, CYKLISTŮ A AUT počet chodců na sledovaných profilechvšední den počet chodců na sledovaných profilechsobota Zjištění ǟǟnejvíce chodců se pohybuje na Komenského náměstí na západě řešeného území ǟǟcelkově se projevuje hlavní pěší tah v podélné ose náměstí; včetně vstupu do pasáže vedoucí k supermarketu TESCO na JZ straně Komenského náměstí ǟǟpoměr intenzit na jednotl. profilech ve všední den a v sobotu je vyrovnaný, s výjimkou ulice Bezručovy (profil u pošty), kde sobotní nízkou intenzitu ovlivňuje zejména to, že není v provozu škola; a podobně na S vstupu do náměstí, kde je v sobotu uzavřen úřadu a polikliniky doporučení ǟǟpřehled intenzit pěší dopravy je vodítkem pro budoucí dimenzování šířek chodníků, umístění přechodů nebo míst pro přecházení, případně zohlednění intenzivně využívaného vstupu do pasáže TESCO ǟǟje zřejmé, že v některých úzkých profilech je značná intenzita jak pěší, tak i automobilové dopravy na náměstí by však mělo být prioritou bezpečí a pohoda chodců 20

21 SČÍTÁNÍ CHODCŮ, CYKLISTŮ A AUT počet aut na sledovaných profilech - všední den počet aut na sledovaných profilech - sobota Zjištění ǟǟ potvrzuje se výrazná intenzita na hlavním průjezdu náměstím a menší provoz v ul. Brněnské a Bezručově ǟǟpodobně jako v případě chodců, také u aut souvisí zřejmě výraznější rozdíl mezi hodnotami všedního dne a soboty v ulici Bezručově s provozem pošty, případně polikliniky a školy; dalším faktorem může být hledání parkování v okolí kostela v době, kdy je kapacita parkování na náměstí téměř obsazena Doporučení ǟǟje třeba hledat možnosti pro omezení tranzitní dopravy přes náměstí (v rámci průzkumu nebyl měřen podíl dopravy tranzitní a cílové, nicméně z pozorování je zřejmé, že tranzitní doprava tvoří značnou část); omezení atraktivity pro průjezd (při existenci alternativní trasy) mohou být pouze prvky dopravního zklidnění (retardéry), ne nutně zákazy 21

22 SČÍTÁNÍ CHODCŮ, CYKLISTŮ A AUT srovnání počtu chodců a aut na jednotlivých profilech - všední den srovnání počtu chodců a aut NA JEDNOTLIVÝCH PROFILECH - sobota Zjištění ǟǟna hlavní dopravní ose je výrazně větší podíl aut než chodců a naopak ve vedlejších ulicích převažuje pěší doprava ǟǟcelkový poměr chodců a aut je ovlivněn sledovaným vstupem do pasáže směr TESCO, který se týká pouze pěších Doporučení ǟǟzjištěné údaje jsou podkladem pro řešení dopravy a členění ploch, ale mohou se promítnout i do širších urbanistických a dopravních vztahů s cílem lépe zpřístupnit, rozvinout a zatraktivnit některé navazující části města 22

23 TRASOVÁNÍ - PĚŠÍ TRASY VEDOUCÍ NÁMĚSTÍM pěší trasování (všední den) pěší trasování (sobota) Zjištění ǟǟze schémat trasování je zřejmé minimální přecházení mezi SZ a JV stranou náměstí dané bariérami parkujících aut a vozovky bez možnosti pohodlného bezpečného přecházení a také izolace východní strany náměstí ǟǟvelmi frekventované je nároží náměstí Míru a Komenského náměstí ǟǟi v případě trasování se potvrzuje velká frekvence chodců v podélné ose náměstí ǟǟviditelná je i chybějící bezpečný pěší prostor mezi radnicí a ulicí Jungmannovou na západní straně Komenského náměstí Doporučení ǟǟmaximum plochy náměstí řešit s předností pěších ǟǟumožnit snadné přecházení mezi jednotlivými stranami náměstí, včetně odstranění terénních bariér ǟǟfrekventované trasy dimenzovat dostatečně komfortně 23

24 POBYTOVÉ AKTIVITY Při analýze pobytových aktivit sledujeme ty osoby na náměstí, které pouze neprochází, které se zde při nějaké aktivitě zdrží. Metodou je pomyslný snímek, vyfotografování prostoru náměstí v daný okamžik, dvakrát za hodinu. Množství a charakter pobytových aktivit nás zajímají především proto, že živé náměstí je dáno zejména delšími pobyty, nikoli pouhým tranzitem. Počet a typ pobytových aktivit všední den ostatní stojí u bankomatu dítě si hraje prohlíží si výlohu jí/pije mimo zahrádku sedí na zahrádce sedí mimo lavičku sedí na lavičce stojí Zjištění ǟǟvýrazný podíl pobytových aktivit tvoří pouhé stání, poměrně časté jsou rozhovory při náhodných setkáním známých kolemjdoucích ǟǟdalšími častějšími aktivitami, jsou sezení na lavičkách a na zahrádkách restaurací ǟǟpotenciál pro zvýšení pobytových aktivit spočívá ve vetší nabídce míst k sezení jak na lavičkách, tak před kavárnami a restauracemi na oblíbených náměstích tvoří až 90% všech stacionárních aktivit (dle 0 6:00 6:30 7:00 7:30 8:00 8:30 9:00 9:30 10:00 10:30 11:00 11:30 12:00 12:30 13:00 13:30 14:00 14:30 15:00 15:30 16:00 16:30 17:00 17:30 18:00 18:30 19:00 19:30 20:00 20:30 21:00 21:30 Počet a typ pobytových aktivit sobota - bez zaznamenání aktivit trhu ostatní stojí u bankomatu dítě si hraje prohlíží si výlohu jí/pije mimo zahrádku sedí na zahrádce sedí mimo lavičku sedí na lavičce stojí 5 0 6:00 6:30 7:00 7:30 8:00 8:30 9:00 9:30 10:00 10:30 11:00 11:30 12:00 12:30 13:00 13:30 14:00 14:30 15:00 15:30 16:00 16:30 17:00 17:30 18:00 18:30 19:00 19:30 20:00 20:30 21:00 21:30 24

25 POBYTOVÉ AKTIVITY 140 V sobotní dopoledne se konají na náměstí Míru trhy zaměřené na regionální produkty. Pozorování probíhala i v době konání trhu. Graf ukazuje četnost pobytových aktivit souvisejících s trhem a ostatních pobytových aktivit Počet a typ pobytových aktivit sobota - se zaznamenáním aktivit trhu Zjištění ǟǟsobotní trh je jednoznačně nejvýraznějším zdrojem pobytových aktivit na náměstí ǟǟnávštěvníci trhu se však na náměstí nezdrží v sobotu nebyl zaznamenán nárůst jiných aktivit na náměstí ve srovnání s všedním dnem prod./nakup. na trhu jiné aktivity popisek 0 6:00 6:30 7:00 7:30 8:00 8:30 9:00 9:30 10:00 10:30 11:00 11:30 12:00 12:30 13:00 13:30 14:00 14:30 15:00 15:30 16:00 16:30 17:00 17:30 18:00 18:30 19:00 19:30 20:00 20:30 21:00 21:30 25

26 POBYTOVÉ AKTIVITY Schémata znázorňují soutisk všech záznamů pobytových aktivit a ukazuje tak, kde se lidé na náměstí nejčastěji zdržují. Sobotní přehled obsahuje i grafické znázornění počtu aktivit zaznamenaných v prostoru trhu Lokalizace pobytových aktivit (všední den) Zjištění ǟǟnejvětší koncentrace pobytových aktivit je zřejmá na letních zahrádkách (ve sledovaném období neměla letní zahrádku restaurace hotelu Květnice, restaurace Pěna dní má zahrádku situovanou mimo prostor náměstí ǟǟčastými místy zastavení jsou nároží u pošty, vývěska smutečních oznámení na jihozápadním okraji náměstí, také u bankomatu (v objektu pod radnicí) ǟǟsamozřejmým místem pobytu jsou lavičky a okolí vodních prvků, četnost však není příliš vysoká Doporučení ǟǟpodpořit místa zastavení a setkávání dostatečným prostorem/mobiliářem ǟǟpodpořit zachování a rozvoj předzahrádek restaurací ǟǟzvýšit nabídku pro sezení i postávání (zábradlí, sloupky) Všední den: ǟǟpolovinu pobytových aktivit na náměstí tvoří postávání ǟǟve srovnání s postáváním tvoří malý podíl sezení na lavičkách a předzahrádkách ǟǟdůležitý je postřeh, že studenti střední školy (na nároží nám. Míru a Bezručovy) tráví volný čas jinde z důvodu zákazu kouření v okolí školy 26

27 POBYTOVÉ AKTIVITY Lokalizace pobytových aktivit (sobota) Poměr typů pobytových aktivit zaznamenaných během všedního dne stojí u bankomatu dítě si hraje prohlíží si výlohu sedí mimo lavičku ostatní sedí na zahrádce sedí na lavičce stojí stojí sedí na lavičce sedí mimo lavičku sedí na zahrádce jí/pije mimo zahrádku prohlíží si výlohu dítě si hraje stojí u bankomatu prod./nakup. na trhu ostatní Poměr typů pobytových aktivit zaznamenaných během soboty ostatní stojí sedí na lavičce sedí mimo lavičku Sobota: ǟǟaktivity trhu tvoří téměř tři čtvrtiny všech sobotních aktivit na náměstí ǟǟdalší pobytové aktivity zůstávají v podobné proporci jako ve všední den na trhu sedí na zahrádce prohlíží si výlohu dítě si hraje stojí u bankomatu 27

28 POBYTOVÉ AKTIVITY Zajímavý je pohled na rozmístění a typ pobytových aktivit při rozdělení řešeného území do tří charakteristických částí. Pobytové aktivity poměr činností ve všední den Zjištění ǟǟv severní části (A) není žádná možnost posezení, s výjimkou letní předzahrádky, samostatně je v příslušném grafu zobrazena aktivita nakupování, která souvisí s obchody, a jejich vystaveným zbožím na ulici ǟǟve střední části převažuje postávání (dvě třetiny aktivit); je to místo setkávání, čekání, ale bez odpovídajícího vybavení; i když i postávání je přirozené, jistě je tu potenciál pro lepší nabídku sezení ǟǟv jižní části vidíme vyšší podíl sezení jak na lavičkách (v okolí vodního prvku a na oblíbeném místě pod stromem), tak i v předzahrádkách restaurací stojí sedí na lavičce sedí mimo lavičku sedí na zahrádce stojí sedí na lavičce sedí mimo lavičku sedí na zahrádce jí/pije mimo zahrádku prohlíží si výlohu dítě si hraje stojí u bankomatu ostatní jí/pije mimo zahrádku prohlíží si výlohu Poměr aktivit v jednotlivých částech řešeného území přepočítaný na 100m 2 stojí dítě si hraje stojí u bankomatu prod./nakup. na trhu ostatní sedí na lavičce JIH 24% STŘED 33% SEVER 43% Která část náměstí je nejvíce využívaná stojí pro u pobytové bankomatu aktivity? Zjistíme to při přepočtu zjištěných aktivit na danou část řešeného území. dítě si hraje ostatní Poměrně překvapivě tak vychází jako prohlíží nevíce si zabydlená část severní i přes nedostatek vybavení se zde výlohu lidé hodně zastavují, před úřadem, poliklinikou, obchody a nebo využívají posezení u prodeje zmrzliny stojí u bankomatu sedí na zahrádce Graf ukazuje situaci ve všední den. dítě si hraje ostatní prohlíží si výlohu sedí sedí mimo na lavičce lavičku stojí stojí sedí na lavičce sedí mimo lavičku sedí na zahrádce sedí mimo lavičku sedí na zahrádce jí/pije mimo zahrádku prohlíží si výlohu dítě si hraje stojí u bankomatu ostatní stojí sedí na lavičce sedí mimo lavičku sedí na zahrádce jí/pije mimo zahrádku prohlíží si výlohu dítě si hraje stojí u bankomatu prod./nakup. na trhu sedí na zahrádce stojí jí/pije mimo zahrádku prohlíží si výlohu ostatní 28 sedí dítě si hraje

29 ii. výsledky komunikace s veřejností

30 Souhrn zjištění z osobních rozhovorů V rámci zjišťování názorů na budoucnost náměstí byly v srpnu 2014 uskutečněny kvalitativní rozhovory s deseti obyvateli a návštěvníky města ve věkovém rozmezí let a rovněž adresné rozhovory s deseti vytipovanými osobami, jejichž firmy a instituce sídlí přímo na náměstí a mají tudíž každodenní zkušenost s fungováním náměstí i z pohledu organizace, nejen jednotlivce. Rozhovory proběhly polostrukturovaně na základě těchto otázek: 1. Jaké jsou podle Vás hlavní přednosti náměstí (jako adresy pro bydlení či podnikání)? 2. Jaký vidíte na náměstí největší problém? 3. Co Vám na náměstí nejvíce chybí? 4. Chybí v lokalitě nějaké služby? 5. Jaké jsou Vaše vlastní plány týkající se lokality? * Zvýrazněné jsou názory, které se opakovaly 1. Rozhovory se zástupci organizací působících v okolí náměstí ODPOVĚDI: Silné stránky náměstí ǟǟjednoznačné centrum, významné místo města ǟǟfungující a hodně navštěvované trhy ǟǟdostupnost autem jednoznačně zachovat, důležité pro firmy a jejich zákazníky ǟǟpravidelné i příležitostné kulturní akce (zpívání ZUŠ, historické vozy, ohňostroje apod.) ǟǟještě stále se zde relativně dobře podniká, ǟǟlidé mají na náměstí řadu cílů (úřad, pošta, poliklinika, škola) ODPOVĚDI: Slabé stránky a problémy náměstí ǟǟnedostatek ploch pro parkování ǟǟšpatná organizace parkování ǟǟvelká přetíženost parkujícími auty, včetně těch dlouhodobě parkujících (místní firmy, studenti SŠ aj.) ǟǟproblematická dlažba pro kočárky, podpadky, starší občany, až s rizikem zranění ǟǟnáměstí přestává žít po 17 hodině a v sobotu po trzích ǟǟtržnice nevzhledná a málo využívaná ǟǟjednosměrné ulice ven z náměstí ǟǟvelká rychlost a intenzita dopravy z kopce kolizní místa s přechody pro chodce ǟǟzvlněná vozovka (u pošty a SŠ a ZŠ) ǟǟhistorická část náměstí je málo využívaná ǟǟucpané okolní ulice parkujícími auty ǟǟsložitá údržba historické dlažby přes zimu ǟǟhodně parkovacích míst rezervovaných pro potřeby MěÚ ǟǟvzrostlé stromy kolem kašny působí v kontextu zvláštně ǟǟvzhled veřejných budov (SŠ a ZŠ, pošta) ǟǟvzhled novodobých objektů ( Chaloupky (nám. Míru )) ǟǟběhem trhů chybí veřejné WC ODPOVĚDI: Návrhy na změny ǟǟvyznačení parkovacích míst ǟǟzpoplatněné parkování + pro rezidenty a firmy zpoplatněná rezervace míst ǟǟvíce laviček a odpadkových košů v horní části náměstí (při obchodech), zejména starší lidé si nemají kde sednout, lavičky jsou až na hlavní ploše náměstí, kudy se nechodí ǟǟvíce kulturně společenských akcí regionální kapely apod., nějaké pravidelné akce ǟǟvyužití tržnice pro účely odstavného parkoviště ǟǟzvážit možnost každodenních trhů ǟǟprostorově vyřešit zpevněnou plochu pro pravidelná vystoupení (prostor pro kapely, taneční soubory, divadla apod.) ǟǟvíce míst pro předzahrádky ǟǟzklidnění dopravy retardéry před ZŠ nám. 28.října, zjednosměrnění náměstím nahoru, Dvořáčkovou dolů ǟǟrozšíření stromů okolo celého náměstí ǟǟzvýšení kvality poskytovaných informací (schované infocentrum, nejasné místo veřejného WC, zájem o informace o dobrých restauracích apod.) ǟǟodstranění budov nám. Míru nevzhledné, ruší atmosféru krásné radnice a kostela (jaký je postoj a pravomoci památkářů?) ǟǟotevření náměstí na straně budov schody nebo něco podobného

31 souhrn zjištění z osobních rozhovorů ǟǟpodpora podnikatelů ve smyslu iniciace prodejní doby do 18:00, korekce obsahu sortimentu, poskytovaných služeb na náměstí ǟǟprezentace Tišnova historie, minerály, prodej místních produktů Otázky a další podněty ǟǟnegativně vnímáno zjednosměrnění Brněnské ulice, ulice jako obchodní třída upadá, problematická je i cyklostezka v protisměru ǟǟnutný celkový dopravní a parkovací systém ǟǟvelký odliv obchodu a služeb v důsledky obchodních center (Penny, Albert, Tesco) ǟǟinspirace ze starých fotek ǟǟzjednosměrnění Bezručovy ulice ǟǟkonfliktní doprava těžkých vozů od Lomničky (lom) na ulici Riegerovu ǟǟdiskutabilní zákazy vjezdu okolo náměstí (například u radnice výjimky pro MěÚ) ǟǟv Tišnově chybí MHD ǟǟstará dlažba překážka (nepohodlí) nebo výhoda (tradice, historická hodnota, rarita)? ǟǟzvlněná dlažba před poštou a poliklinikou ǟǟnedostatek parkovacích ploch ǟǟpocit ohrožení pro pěší (přechody, zatáčky, křižovatky) ǟǟbariéry pro průchod např. s kočárkem (schody, zídky apod.) ǟǟchybějící informační centrum ǟǟmálo míst pro posezení ve stínu ǟǟtržnice naproti poliklinice ǟǟdomy oddělené od plochy náměstí (zejm. SV část) ODPOVĚDI: Návrhy na změny, doplnění ǟǟvíc kulturních aktivit ǟǟdoplnit lavičky po levé straně a směrem k poště a poliklinice náročná cesta pro starší ǟǟtržnici naproti polikliniky využít raději pro parkování ǟǟvíce možností pro posezení s výhledem na život na náměstí ǟǟprezentace historie a zajímavostí Tišnova, prodej místních produktů 2. Rozhovory s obyvateli a návštěvníky náměstí ODPOVĚDI: Silné stránky náměstí ǟǟhistorický ráz ǟǟcelkový dojem, vzhled ǟǟvzhled radnice a kostela ǟǟpořádání trhů ǟǟzeleň - stromy ǟǟodpovídající rozměr budov příjemné měřítko ǟǟkočičí hlavy na náměstí historická atmosféra ǟǟvkusná kašna současně magnet pro děti ODPOVĚDI: Slabé stránky a problémy náměstí ǟǟchybějící veřejné WC, lidé neví o tom, zda a kde je. Instituce (poliklinika, MěÚ apod.,) mají WC veřejnosti nepřístupné, zejména mimo úřední hodiny např. v době konání trhu je to problém 31

32 anketní průzkum Anketní průzkum vnímání náměstí Míru mezi občany proběhl od půlky srpna do půlky září Anketní lístky s jednoduchou sadou otázek byly distribuované do všech domácností města spolu s Tišnovskými novinami. Anketa byla dostupná také na webovém portálu města. V papírové podobě vyplnilo anketní lístky 174 obyvatel, ve formě elektronické pak 330, celkem tedy odpovědělo více než 500 respondentů. Věková struktura respondentů ukazuje, že o město se zajímají obyvatelé napříč věkovými kategoriemi. Anketa zahrnovala následující otázky: 1. Jaký je nejčastější účel Vaší návštěvy náměstí Míru? a) Nákupy b) Služby na náměstí c) Návštěva místních restaurací d) Odpočinek e) Pracuji zde f) Bydlím zde g) Jiné (prosím doplňte). 2. Jak často navštěvujete náměstí? a) Každý den b) Jednou týdně c) Jednou za měsíc d) Málokdy 3. Co se Vám na náměstí nejvíce líbí? (můžete zvolit i více možností): a) Historická atmosféra místa b) Koncentrovaná nabídka služeb c) Trhy d) Možnost potkat se s lidmi e) Jiné (prosím doplňte) Jaké vidíte na náměstí problémy? a) Nedostatečné kapacity pro parkování b) Nevyhovující podmínky k pobývání (místa pro sezení apod.) c) Nedostatečná nabídka nákupů a služeb d) Nedostatečná údržba e) Vysoká intenzita dopravy f) Vysoká rychlost dopravy g) Jiné (prosím doplňte) Které z aktivit by Vás na náměstí v budoucnu přilákaly? a) Více míst pro posezení na lavičkách b) Více míst pro posezení na zahrádkách restaurací a kaváren c) Trhy d) Kulturní programy f) Jiné (prosím doplňte) Co Vám na náměstí nejvíce chybí? a) Místo pro parkování b) Místo na sezení c) Zeleň d) Místo pro děti g) Veřejné WC k) Stojany na kola l) Odpadkové koše m)umělecká díla n) Jiné (prosím doplňte) Historická dlažba na hlavní ploše náměstí je podle Vás: a) Krásná, historicky cenná, je ji třeba zachovat b) Nepraktická až nebezpečná, je ji třeba vyměnit 8. Prosím uveďte Vaše identifikační údaje Věk: 0-15, 16-30, 31-45, 46-60, 61-75, 76 a více Pohlaví: muž, žena 32

33 ANKETNÍ PRŮZKUM Jaký je nejčastější účel návštěvy náměstí Míru? Co se Vám na náměstí nejvíce líbí? Je zřejmé, že přirozenou funkcí náměstí Míru je soustředěná nabídka obchodu a služeb. Pro odpočinek a společenské události využívají obyvatelé náměstí v menší míře. Jak často navštěvujete náměstí? Jednou týdně 19% Jednou za měsíc 4% Několikrát týdně 48% Málokdy 2% Každý den 27% Více než čtvrtina respondentů navštěvuje Tišnovské náměstí každý den. Několikrát týdně na náměstí zavítají více než tři čtvrtiny respondentů. Obyvatelé Tišnova v odpovědích zdůraznili zejména oblibu historické atmosféry náměstí, zejména centrálně umístěnou kašnu, a pořádání trhů místních produktů. Dále oceňují možnost potkat se s lidmi a také soustředěnou nabídku služeb. Odpadkové koše 9% Místo pro zastavení s dětmi 10% Umělecká díla 4% Stojany na kola 4% Místo pro parkování 11% Co vám na náměstí nejvíc chybí? Jiné 3% Místo pro posezení 16% Veřejné WC 23% Více zeleně 20% Obyvatele na náměstí postrádají blízkost veřejného WC, zejména v souvislosti s pořádáním trhů a kulturních akcí. Lidem dále chybí více stínu vzrostlé zeleně a více možností pro posezení a pro zastavení s dětmi. Menší části respondentů chybí místo pro parkování. 33

34 anketní průzkum Jaké vidíte na náměstí problémy? Které z aktivit by Vás na náměstí přilákaly? Většina respondentů označila jako problém nedobré podmínky pro pěší společně s vysokou intenzitou dopravy a nevyhovujícími podmínkami pro pobyt. Velká část dotazovaných vnímá jako problém také nedostatečnou kapacitu pro parkování. Lidé dále poukazují na problematickou tržnici v severní části náměstí a na vzhled budov na východní straně nazývaných místními stodoly. Největší potenciál pro zabydlení náměstí vidí jeho návštěvníci v pořádání kulturních akcí a častějším konání trhů, ale také ve větší nabídce míst pro posezení na lavičkách nebo zahrádkách přilehlých restaurací. Jako předpoklad těchto změn je vnímáno nové řešení dopravní situace náměstí. 34

35 ANKETNÍ PRŮZKUM Historická dlažba na hlavní ploše náměstí je: Výběr z odpovědí respondentů Celé náměstí by mělo být pojato jako pěší zóna jak je to v jiných městech. Nepraktická až nebezpečná, je ji třeba vyměnit 48% Krásná, historicky cenná, je ji třeba zachovat 52% Historická atmosféra by se mi byla bývala líbila, kdyby se o nějakou jednalo. Kočičí hlavy na silnici v kombinaci s bílými čarami pro parkování a třemi stodolami v pozadí ve mně moc historii nevzbuzují. Lepší podmínky pro pěší - rovná dlažba, kdy se člověk nemusí dívat neustále pod nohy, aby si nevyvrtl na kamenitém terénu kotník. Přechod mezi místy pod Českou poštou a zastávkou autobusu. Prakticky pokaždé při jízdě autem pouštím lidi, kteří jdou mimo přechod. Citlivým tématem rekonstrukce náměstí je názor na jeho historickou dlažbu v centrální části. Vzhledem k vyrovnaným názorům na výměnu dlažby a její zachování se nabízí kompromis v zachování charakteristického vzhledu při odstranění nerovnosti, která je hlavním důvodem kritiky. 35

36 plánovací setkání s veřejností Veřejné plánovací setkání se uskutečnilo dne od 17:30 do 20:00 v Tišnově. Úvodem setkání zástupci Partnerství, o.p.s. prezentovali dosavadní postup prací při přípravě podkladů pro zadání architektonické soutěže na rekonstrukci náměstí Míru. Konkrétně postup komunikace s veřejností a některé z předběžných výstupů. Rovněž byly shrnuty základní poznatky o současných problémech a příležitostech pro veřejná prostranství. Poté byl představen program setkání, jehož hlavním cílem bylo analyzovat současnou podobu a fungování náměstí v Tišnově a zamyslet se nad možnými návrhy na případné změny ve využití a podobě náměstí. Analýza i navrhování proběhlo nejprve v menších skupinách (4 skupiny po cca 10 účastnících) a jejich sumarizace poté ve společném fóru. Význam jednotlivých podnětů byl ověřen bodovým hlasováním (každý z účastníků dostal tři body zvlášť pro všechny tři kategorie pozitiva, negativa a návrhy na změnu, tj. celkem 9 bodů k vyjádření svého názoru). Výsledky: HODNOTY NÁMĚSTÍ (návrhy seřazeny dle přidělených bodů účastníky) ǟǟvodní prvky 19 ǟǟvzhled dlažby 16 ǟǟpořádání trhů 15 ǟǟvolný prostor kolem kašny 8 ǟǟstromy u kašny i jinde 5 ǟǟhistorická budova hotelu Květnice 3 ǟǟhezký vzhled radnice 2 ǟǟmariánský sloup 2 ǟǟbezpečný prostor kolem kašny 2 ǟǟpřítomnost veřejných budov 1 ǟǟvýhled na kostel 1 ǟǟvánoční strom 1 ǟǟmožnost parkování 1 ǟǟlípa s posezením (pod radnicí) 0 ǟǟpohled na radnici z Brněnské 0 Výsledky: NEDOSTATKY NÁMĚSTÍ (návrhy seřazeny dle přidělených bodů účastníky) ǟǟnefunkční a nevzhledná tržnice 12 ǟǟdopravní řešení jako celek 9 ǟǟobousměrná komunikace úsek pošta hotel Květnice 9 ǟǟkřížení provozu pěších a aut pod schody před poštou 6 ǟǟnerovný povrch dlažby na náměstí a v ul. Radniční 5 ǟǟchybí veřejné WC 5 ǟǟneregulované parkování 4 ǟǟmálo zeleně = stromů 4 ǟǟohavný pohled na Stodoly 4 ǟǟkomunikace blízko kašny 4 ǟǟstín pro posezení 4 ǟǟnesourodá architektura 4 ǟǟmateriál povrchu na vozovce nebezpečí 2 ǟǟnefunkční ostrůvek před hotelem Květnice 2 ǟǟbezpečnost pěšího pohybu 1 ǟǟschodů k poště bariéra 1 ǟǟparkování před radnicí 0 ǟǟnedostatek laviček 0 ǟǟbariéry vysoké obrubníky 0 ǟǟchybí propojení dlážděného povrchu a stodol 0 ǟǟchybí infocentrum na náměstí 0 ǟǟpoloha/provedení schodů od radnice ke kostelu 0 ǟǟmobiliář bez ducha 0 36

37 plánovací setkání s veřejností výsledky: NÁVRHY na zlepšení (návrhy seřazeny dle přidělených bodů účastníky) ǟǟod pošty dolů klidová část (bez dopravy), od pošty nahoru parkování + obsluha 13 ǟǟvýměna povrchu dlažby se zachováním geometrické struktury 11 ǟǟstupňovité sezení 8 ǟǟparkovací dům v místě tržnice 8 ǟǟzastínění pohledu na stodoly 7 ǟǟveřejné WC 7 ǟǟsjednocení povrchu v celé ploše náměstí 5 ǟǟzjednosměrnění Bezručovy + pouze pro obsluhu, propojení pošty a hlavní plochy 5 ǟǟpotůček mezi oběma vodními prvky 4 ǟǟregulace reklam a polepů (stodoly) 2 ǟǟzachovat historické výhledy 2 ǟǟvíce míst pro předzahrádky, např. Pod lípou 2 ǟǟinfocentrum na náměstí (hotel Květnice, stodoly, ) 2 ǟǟterénní úprava se stromy 1 ǟǟvěž kostela jako vyhlídka 1 ǟǟvíce plochy pro pěší na úkol rohlíku 0 ǟǟkolmé parkování před elektro 0 ǟǟpřemístění stánku s kuřaty 0 ǟǟúprava prostoru pod radnicí pro víceúčelové využití 0 ǟǟvyužití prostoru za stodolami 0 ǟǟpřesun parkování z prostoru před radnicí pod ní 0 ǟǟjednotný ráz mobiliáře 0 Shrnutí Je zřejmé, že obyvatelé Tišnova oceňují na náměstí zejména jeho historickou podobu (zejména dlažba, kašna, ale rovněž radnice, hotel, výhledy) a přítomnost vzrostlých stromů. Z hlediska funkčnosti vítězí jednoznačně pořádání trhů, s čímž souvisí i ocenění volného prostoru jako potenciálu pro aktivity další. Klíčovým problémem náměstí je jeho dopravní řešení, tedy vysoká intenzita dopravy, neregulované parkování a nekvalitní povrchy ale také blízkost nevzhledné a nefunkční tržnice. S výše popsaným souvisí zájem o zásadní dopravní přeřešení celého náměstí, včetně parkování a povrchů. Velká shoda se týká rovně návrhu využití terénního uspořádání k vytvoření terasovitého sezení na náměstí, řešení pohledu na nevzhledné budovy ( stodoly ) a zřízení veřejného WC. 37

38 plánovací setkání s veřejností Veřejné plánovací setkání proběhlo 24.září 2014 v sále kulturního domu v Tišnově. 38

39 iii. doporučení a závěry

40 doporučení a závěry A/ BEZPEČÍ ǟǟzklidnit dopravu s cílem umožnit bezpečný pohyb a pobyt pěších v celé ploše náměstí ǟǟvyřešit kolizní místa, upřednostnit pěší také v úzkých profilech, zejména před poštou a v západní části Komenského náměstí ǟǟredukovat plochy vozovky, doplnit bezpečné přechody a místa pro přecházení ǟǟprostor náměstí řešit jako dopravně zklidněnou zónu - podrobněji viz dopravní analýza B/ POHODLÍ ǟǟumožnit pohodlnou dostupnost a využívání obchodů a služeb na náměstí ǟǟredukovat plochy parkování, zajistit pohodlnou pěší prostupnost plochami parkování a současně řešit zachování dostupnosti parkování v blízkosti náměstí ǟǟvytvořit dostatečně dimenzovaný spojitý pěší předprostor parteru celého náměstí, zejména v severní a severozápadní části ǟǟodstranit terénní bariéry; při umisťování schodišť nabídnout pohodlnou bezbariérovou alternativní trasu ǟǟvytvořit prostorové podmínky pro přirozená místa zastavení frekventované nároží u Hotelu Květnice, nároží před poštou, předprostor vstupu do budov městského úřadu a polikliniky, západní nároží Komenského náměstí ǟǟnavrhnout dostatek míst k posezení na lavičkách i druhotných místech k sezení, na místech s atraktivním výhledem, ve všech částech náměstí a dále s možností posezení na slunci i ve stínu s využitím stromové zeleně ǟǟvizuálně zpřehlednit náměstí zejména ve východní části (zvážit redukci nebo odstranění pohledových bariér zeleně) C/ AKTIVITY ǟǟposílit společenský význam náměstí a vytvořit podmínky pro jeho aktivní užívání ǟǟprostorově umožnit umisťování letních zahrádek kaváren a restaurací ǟǟvytvořit podmínky pro pořádání trhů a to i častěji než 1x za týden ǟǟrespektovat oblibu vodních prvků (kašny a fontánky) a umožnit kontakt s tekoucí vodou také s ohledem na dětské návštěvníky ǟǟřešit umístění scény pro pořádání kulturních a společenských akcí ǟǟzachovat historickou vrstvu prostoru náměstí, tzn. respektovat historické budovy, charakter dlažby a navrhnout harmonické začlenění novodobých objektů ǟǟzvážit potenciál využití prostoru kritizované tržnice v severní části náměstí schéma doporučení pro rekonstrukci náměstí zklidnit dopravu a umožnit bezpečný pohyb pěších odstranit bariéry ploch parkování odstranit terénní a vizuální bariéry vytvořit spojitý pěší předprostor parteru respektovat přirozená místa zastavení zvážit potenciál prostoru tržnice Uvedená doporučení shrnují zjištění ze všech částí analýzy. Výsledky komunikace s veřejností jsou v souladu s výsledky odborné architektonické analýzy. Část názorů veřejnosti se týkala spíše organizačních opatření (zřízení infocentra, lepší údržba, zrušení herny apod.) a proto nejsou zahrnuta do závěrečných doporučení, která jsou formulována jako podklad pro zadání architektonické soutěže. Formulovaná doporučení se soustředí na hlavní principy vedoucí k atraktivitě náměstí a současně nezužují prostor pro kreativitu a nové náměty v rámci soutěže. 40