OBCHODNÍ BANKY NOVĚ PŮSOBÍCÍ V BANKOVNÍM SEKTORU ČESKÉ REPUBLIKY

Transkript

1 Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Finance OBCHODNÍ BANKY NOVĚ PŮSOBÍCÍ V BANKOVNÍM SEKTORU ČESKÉ REPUBLIKY Commercial banks newly active in the banking sector in the Czech Republic Bakalářská práce Vedoucí bakalářské práce: Ing. Dalibor PÁNEK, Ph.D. Autor: Ludvík DVOŘÁK Brno, 2014

2

3 Jméno a příjmení autora: Název bakalářské p ráce: Název práce v angli čtině: Katedra: Vedoucí bakalářské práce: Ludvík Dvořák Obchodní banky nově působící v bankovním sektoru České republiky Commercial banks newly active in the banking sector in the Czech Republic financí Rok obhajoby: 2014 Ing. Dalibor Pánek, Ph.D. Anotace Cílem této bakalářské práce je vytvoření přehledu obchodních bank nově působících v bankovním sektoru České republiky. První část práce je věnována teoretickému vymezení obchodní banky v bankovním systému a vývoji bankovního sektoru České republiky od roku Hlavní pozornost je věnována pětici nových bank - Fio banka, ZUNO BANK, Air bank, Equa bank a Sberbank CZ. Jednotlivé banky jsou v práci představeny, je popsána jejich historie včetně portfolií produktů. Banky jsou poté porovnány pomocí vybraných finančních ukazatelů. Na závěr jsou vymezeny jejich strategie včetně odhadu jejich budoucího zaměření a využití jejich bankovních produktů v oblasti klientů. Annotation The objective of this bachelor thesis is to create an overview of commercial banks newly active in the banking sector in the Czech Republic. The first part is devoted to the theoretical definition of commercial bank in the banking system and the development of the banking sector in the Czech Republic since The main attention is paid to the five new banks - Fio banka, ZUNO BANK, Air bank, Equa bank and Sberbank CZ. Individual banks are in the thesis introduced, their history and product portfolio are described. Banks are then compared using selected financial indicators. In conclusion their strategy is defined including an estimate of their future focus and the use of their products in the field of banking clients. Klíčová slova Bankovní systém, nové banky, portfolio produktů, bankovní strategie, Fio banka, Zuno bank, Air bank, Equa bank, Sberbank Keywords Banking system, new banks, porfolio of products, banking strategy, Fio banka, Zuno bank, Air bank, Equa bank, Sberbank

4

5 PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Obchodní banky nově působící v bankovním sektoru České republiky vypracoval samostatně pod vedením Ing. Dalibora Pánka, Ph.D. a uvedl v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne 8. dubna 2014 vlast no ruč ní podpis aut o ra

6 PODĚKOVÁNÍ Na tomto místě bych rád poděkoval Ing. Daliborovi Pánkovi, Ph.D. za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této bakalářské práce. Dále děkuji partnerce Daniele za podporu a pochopení při psaní této práce.

7 OBSAH ÚVOD OBCHODNÍ BANKA BANKOVNÍ SOUSTAVA VYMEZENÍ OBCHODNÍ BANKY Podmínky pro založení banky Organizační struktura banky MEZIBANKOVNÍ TRH HOSPODAŘENÍ BANKY RIZIKA OBCHODNÍCH BANK REGULACE BANKOVNÍHO SYSTÉMU ČLENĚNÍ BANKOVNÍCH PRODUKTŮ Finančně úvěrové produkty Depozitní/vkladové obchody Platební styk Investiční bankovnictví VÝVOJ BANKOVNÍHO SEKTORU V ČESKÉ REPUBLICE VÝVOJ POČTU BANK MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ UKAZATELE VÝVOJE BANKOVNÍHO SEKTORU PŘEDSTAVENÍ NOVÝCH BANK FIO BANKA, A. S Historie a současnost Fio banky Portfolio služeb Fio banky ZUNO BANK AG, ORG. SLOŽKA Historie a současnost ZUNO BANK Portfolio služeb ZUNO BANK AIR BANK, A. S Historie a současnost Air bank Portfolio služeb Air bank EQUA BANK, A. S Historie a součanost Equa bank Portfolio služeb Equa bank SBERBANK CZ, A.S Historie a současnost Sberbank CZ Portfolio služeb Sberbank CZ SROVNÁNÍ PRODUKTŮ JEDNOTLIVÝCH BANK BĚŽNÉ ÚČTY SPOŘICÍ ÚČTY A TERMÍNOVANÉ VKLADY SPOTŘEBITELSKÉ ÚVĚRY HYPOTÉKY

8 5 ZHODNOCENÍ PŮSOBENÍ BANK A VYMEZENÍ JEJICH STRATEGIE ZHODNOCENÍ BANK POMOCÍ VYBRANÝCH UKAZATELŮ VYMEZENÍ STRATEGIE A ZAMĚŘENÍ PRODUKTŮ Fio banka ZUNO BANK Air bank Equa bank Sberbank ZÁVĚR SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ INTERNETOVÉ ZDROJE PRÁVNÍ PŘEDPISY SEZNAM OBRÁZKŮ SEZNAM TABULEK SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK SEZNAM PŘÍLOH

9 ÚVOD Bankovní systém je nedílnou součástí finančních trhů i celých hospodářství všech vyspělých zemí. Produkty, které banky nabízejí, využívá převážná část obyvatelstva. Obchodní banky spolu s bankou centrální tedy dokáží ovlivňovat makroekonomický vývoj v dané zemi. To se projevilo i v nedávné světové finanční krizi, kdy problémy v bankovním sektoru byly jednou z příčin následné celosvětové recese. Český bankovní sektor finanční krize příliš nezasáhla, banky naopak zůstaly po celou dobu stabilní a v nepříznivých ekonomických podmínkách tu přicházely na trh nové bankovní instituce. V bankovním sektoru České republiky došlo v posledních dvou dekádách k velkým změnám. Po reformních 90. letech a procesu transformace na tržně orientovanou ekonomiku se zde vyvinul dvoustupňový bankovní systém odpovídající vyspělým ekonomikám. V novém tisíciletí se tuzemské bankovnictví vyznačuje stabilitou. Od roku 2008 se začíná zvyšovat do té doby ustálený počet bank působících v našem bankovním sektoru o těch pojednává následující práce. V první části práce je vymezena obchodní banka v bankovní soustavě a na mezibankovním trhu. Pozornost je věnována hospodaření banky, rizikům, kterým čelí a tomu, jak je bankovní systém regulován. Dále jsou krátce rozčleněny bankovní produkty. Druhá část práce se zabývá vývojem bankovního sektoru v České republice. Hlavní pozornost je kladena na výklad makroekonomické situace a vývoj v bankovním sektoru po roce 2008 popsaný pomocí vybraných ukazatelů ekonomiky a bankovního sektoru. V následujících částech je již pozornost zaměřena na samotné nově působící banky. Nejprve je nastíněn krátký přehled nových bank a poté se práce zabývá zejména pěti nejnovějšími institucemi jmenovitě Fio banka, ZUNO bank, Air bank, Equa bank a Sberbank CZ. Ve třetí kapitole jsou tyto banky postupně představeny, je rozebrán způsob, jakým přišly na český bankovní trh a z jakých to bylo důvodů. Je shrnuta jejich dosavadní působnost a představeno portfolio jejich produktů. Ve čtvrté kapitole jsou porovnány vybrané bankovní produkty výše zmíněných bank, z depozitních produktů to jsou běžné a spořicí účty, z úvěrových pak spotřebitelské úvěry a hypotéky. Poslední část se zabývá zhodnocením dosavadní působnosti jednotlivých bank pomocí vybraných finančních ukazatelů a jejich vzájemné porovnání. Na závěr jsou nastíněny obchodní strategie bank, odhad jejich budoucího zaměření a využití jejich bankovních produktů v oblasti klientů. Cílem této práce je vytvořit přehled obchodních bank nově působících v českém bankovním sektoru, zhodnocení dosavadní činnosti a odhad jejich budoucího vývoje. Základními metodami užitými v této práci jsou deskripce a rozbor jednotlivých bank, komparace bankovních produktů a predikce jejich obchodní strategie a budoucího zaměření. Některé nové banky se vydaly cestou minimalizace nákladů, kdy disponují omezeným počtem obchodních míst a naopak se snaží zprostředkovat co nejvíce služeb přes internet. Tímto snížením nákladů si mohou dovolit účtovat nižší poplatky a nabízet vysoké úrokové sazby na

10 depozitech, čímž se snaží zatraktivnit svou (často co nejjednodušší) nabídku produktů pro nové klienty. Tato práce má ambici zhodnotit tento typ strategie, zdali jsou v ní banky podle dosavadních výsledků úspěšné a jestli zaplnily mezeru v bankovním sektoru. Práce je zpracována na základě relevantních zdrojů, které byly čerpány zejména z výročních zpráv a povinně zveřejňovaných údajů jednotlivých bank, jejich internetových stránek, dále z odborné literatury a v menší míře z právních předpisů

11 1 OBCHODNÍ BANKA V tržní ekonomice fungují banky jako finanční zprostředkovatelé mezi nabídkou volných peněžních prostředků a poptávkou po nich. Hlavním právním předpisem vymezujícím bankovnictví v České republice je zákon č. 21/1992 Sb., o bankách. Ten definuje banku jako akciovou společnost se sídlem v České republice, která přijímá vklady veřejnosti, poskytuje úvěry, a která k výkonu těchto činností má bankovní licenci. Banku by šlo tedy charakterizovat jako instituci, která obchoduje a provádí operace s penězi. Mezi další základní právní předpisy patří zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance, upravující činnost centrální banky jako hlavního regulátora obchodních bank. 1.1 Bankovní soustava Bankovní soustavu můžeme charakterizovat jako jednostupňovou nebo dvoustupňovou. V jednostupňovém bankovním systému provádí v podstatě všechny operace pouze centrální banka. Ve většině vyspělých zemí se však uplatňuje dvoustupňový systém, který centrální banku od obchodních bank odděluje. V druhém stupni lze banky dělit na různé druhy: (Revenda, 2011:15) o Obchodní a spořitelní banky poskytují zejména depozitní a úvěrové operace o Investiční banky poskytují investice do cenných papírů nebo dlouhodobé úvěry o Rozvojové banky poskytují dlouhodobé investiční úvěry 1 o Specializované vládní banky zakládány například za účelem podpory exportu 2 o Hypoteční banky specializují se na emisi hypotečních zástavních listů a hypotéky o Stavební spořitelny přijímají vklady od účastníků a poskytují jim účelové úvěry Dvoustupňový systém se liší svým uspořádáním. První rozdíl je mezi univerzálním a specializovaným systémem. Ve specializovaném bankovnictví (například v USA) je odděleno obchodní a investiční bankovnictví. Naopak v univerzálním (například v Evropské unii) mohou obchodní banky provádět emisní obchody a investiční banky přijímat vklady. Revenda (2011:21) uvádí, že největšími obchodními bankami na světě jsou banky univerzální, ovšem mohou se dostat do problému s vnitřním řízením. Specializované banky jsou většinou méně konkurenceschopné, avšak vznik stále nových finančních instrumentů podněcuje jejich další zakládání a zvýšení konkurenceschopnosti. Zvyšují také nároky na regulaci a dohled. Banky v českém bankovním prostředí můžeme členit následovně: o Malé banky bilanční suma pod 50 miliard Kč o Střední banky bilanční suma od 50 do 250 miliard Kč o Velké banky bilanční suma nad 250 miliard Kč o Pobočky zahraničních bank o Stavební spořitelny 1 V ČR je to Českomoravská záruční a rozvojová banka 2 V ČR je to Česká exportní banka

12 Podle podílu zahraničních bank na domácím bankovním trhu se může bankovní systém dělit na vysoce otevřený s vysokým podílem zahraničním bank (například České republika) nebo málo otevřený, kde je tento podíl zahraničních bank malý (například v USA). 1.2 Vymezení obchodní banky Mezi základní funkce banky patří (Revenda, 2012:87): o Finanční zprostředkovávání pohyb kapitálu od přebytkových k deficitním subjektům o Emise bezhotovostních peněz banky poskytují úvěry nad rámec přijatých depozit ve formě zápisu na bankovních účtech, takzvaný multiplikátor depozit. Obchodní banky tedy zvyšují množství peněz v oběhu (měnový agregát, konkrétně M2 3 ) o Provádění platebního styku vypořádání vzájemných plateb klientů prostřednictvím převodů mezi bankovními účty bez potřeby hotovostních peněz o Zprostředkování finančního investování banky pro klienty zabezpečují emisi cenných papírů nebo uschovají a spravují aktiva klientů Podmínky pro založení banky Aby mohla banka začít provádět svoji činnost, musí získat od České národní banky (ČNB) licenci. Pro její získání musí splnit určité podmínky, z nichž lze jmenovat průhledný a nezávadný původ základního kapitálu, splacení základního kapitálu peněžitými vklady v minimální výši 500 mil. Kč nebo způsobilost osob s kvalifikovanou účastí (to je přímá nebo nepřímá účast přesahující 10 % na základním kapitálu). V rámci Evropské Unie (EU) je vstup do bankovního odvětví založen na jednotné bankovní licenci, obsažené ve Směrnici Evropského parlamentu a Rady 2000/12/ES. Jednotná bankovní licence umožňuje bance, která má sídlo na území členského státu EU, působit i na území jiného členského státu prostřednictvím své pobočky. Banka má oznamovací povinnost vůči orgánu dohledu domovského státu, který ji udělil licenci. Výkon dohledu nad zahraniční pobočkou v ČR vykonává Česká národní banka Organizační struktura banky Výchozím modelem vnitrobankovní organizace je dvoustupňová organizace. Prvním stupněm je centrála (ústředí) banky, která je sídlem vedení banky. Převažují zde strategické, řídicí a kontrolní činnosti. Druhým stupněm jsou bankovní pobočky (respektive pobočková síť), kde převažuje obchodní činnost. V současných tržních podmínkách vytvářejí banky holdingové společnosti, kdy mateřská banka stojící v čele ovládá držbou podílu dceřiné společnosti. Podle struktury zákazníků lze organizační strukturu banky dělit na retail (drobní zákazníci) a wholesale (velké firmy). (Polouček, 2013:76) V současné době nabízí většina obchodních bank v České republice produkty bankopojištění, kdy je banka určitým způsobem navázána na pojišťovnu nebo penzijní fond. Propojení banky 3 Měnový agregát M1 obsahuje oběživo a zůstatky, které lze okamžitě převést na oběživo. M2 v sobě zahrnuje M1 plus vklady se splatností do dvou let a vklady s výpovědní lhůtou do tří měsíců. 4 Jednotná bankovní licence v bankovním sektoru. ČNB [online] [cit ]. Dostupné z:

13 s pojišťovnou může mít různé formy holdingová skupina kontrolující pojišťovnu i banku, propojení nezávislých subjektů nebo kapitálové propojení (kdy banka vlastní majoritní nebo minoritní podíl v pojišťovně a naopak). Mezi nejčastější produkty bankopojištění patří pojištění k platebním kartám (cestovní pojištění nebo pojištění pro případ zneužití platební karty) a pojištění spojené s bankovním úvěrem (životní pojištění k určitému úvěru pro případ neschopnosti splácet tento úvěr). 1.3 Mezibankovní trh Banka obchoduje na mezinárodním trhu, aby dosáhla výnosu z těchto obchodů, zabezpečila svoji likviditu, získala zdroje pro aktivní obchody, zajistila se proti úrokovému a měnovému riziku, a aby konvertovala měny. Může obchodovat s centrální bankou nebo s dalšími komerčními bankami. Na českém mezibankovním trhu realizuje ČNB svou monetární politiku. Tu provádí prostřednictvím nastavování úrokových sazeb, za které jsou realizovány obchody v rámci depozitně úvěrových nástrojů ty jsou založeny na stahování či poskytování likvidních prostředků bankám. Mezi nejvýznamnější patří repo operace, což je kombinace spotového a termínovaného obchodu, která představuje poskytnutí/přijetí peněz proti přijetí/poskytnutí cenných papírů (Dvořák, 2005:163). Dalším nástrojem jsou depozitní facility, které představují možnost uložení volných prostředků u centrální banky. Česká národní banka používá následující 3 úrokové sazby 5 : diskontní sazbu, repo sazbu a lombardní sazbu. Obchodní banky mezi sebou obchodují zejména mezibankovní depozita, krátkodobé cenné papíry, úrokové deriváty a cizí měny. Na trhu mezibankovních depozit si banky půjčují mezi sebou volné krátkodobé zdroje. Tržní úroková sazba na českém mezibankovním trhu depozit se označuje PRIBOR, za tuto úrokovou sazby banky přijímají depozita, a PRIBID, za kterou banky poskytují úvěry 6. Sazba PRIBOR je vysoce pozitivně korelována s repo sazbou České národní banky, důvodem je arbitrážní vztah mezi cenou uložení u centrální banky a cenou uložení na mezibankovním trhu depozit. 1.4 Hospodaření banky Obchodní banka se stejně jako každý podnikatelský subjekt snaží maximalizovat zisk (popřípadě maximalizovat cenu akcie a dividendy). Základním účetním výkazem k zachycení struktury majetku a závazků slouží rozvaha banky, jejíž členění je uvedeno v Tabulce 1 na následující straně. V aktivech figuruje to, co banka vlastní, na straně pasiv jsou pak zdroje, kterými je majetek kryt. Pasiva se dále člení na zdroje vlastní, kapitál a zdroje cizí. Důležitý je poměr mezi zdroji cizími a vlastními. Velikost kapitálu je regulována požadavkem kapitálové přiměřenosti. 5 Měnověpolitické nástroje. ČNB [online] [cit ]. Dostupné z: 6 PRIBOR znamená Prague Interbank Offered Rate, PRIBID pak Prague Interbank Bid Rate

14 Tabulka 1. Rozvaha obchodní banky AKTIVA A. Pokladní hotovost B. Vklady u centrální banky C. Státní pokladniční poukázky a směnky D. Pohledávky za bankami E. Úvěry klientům F. Cenné papíry G. Majetkové účasti H. Hmotný a nehmotný majetek I. Pohledávky za akcionáři PASIVA A. Závazky k bankám B. Závazky ke klientům (vklady) C. Závazky k emitovaným CP D. Rezervy E. Kapitál a) Splacený základní kapitál b) Kapitálové fondy c) Rezervní fondy ze zisku d) Podřízený dluh (A a B) Nerozdělený zisk Zdroj: vlastní vyobrazení dle Pánek, Krajíček (2012) Kohn (2004:107) uvádí zjednodušený vztah pro výpočet zisku po zdanění, který se snaží každá obchodní banka maximalizovat: ( ) ( ) Zisk π získáme z tohoto vztahu vynásobením objemu půjček L výnosovými úrokovými mírami i L, od kterého odečteme objem depozit D vynásobený nákladovými úrokovými mírami i D a dále fixní náklady FC. Pomocí zisku banky můžeme spočítat návratnost kapitálu ROE (return of eqiuty) jako poměr čistého zisku po zdanění π a kapitálu E. Aby banka mohla zvýšit tuto návratnost, musí podle tohoto vztahu buď zvýšit zisk, nebo snížit kapitál. Obdobný poměrový ukazatel je návratnost aktiv ROA (return of assets), což je poměr čistého zisku π a celkových aktiv A. Jejich případné modifikace ROAE a ROAA operují s průměrnou hodnotou aktiv a kapitálu. Pokud dáme ROE do poměru s ROA, vznikne nám pákový multiplikátor LM. Z něho vyplývá, že i s nízkou hodnotou ROA lze díky využití cizích zdrojů dosáhnout vysoké návratnosti kapitálu. (Polouček, 2013:132) Kapitál lze charakterizovat jako zdroje, které vkládají akcionáři banky do banky při jejím založení nebo při rozšíření prostřednictvím emise nových akcií. V obchodních bankách na rozdíl od nefinančních podnikatelských subjektů převládá velký podíl cizích zdrojů a vlastní kapitál tvoří menšinu. Je to díky mezním nákladům na cizí zdroje, které jsou nižší než mezní výnosy z aktiv, oproti tomu vlastní kapitál je relativně nákladný. Dvořák (2005:200) uvádí příčiny zvyšování podílu cizích zdrojů v omezené možnosti věřitelů posoudit rizikovost banky a v systému pojištění vkladů. S nárůstem podílu cizích zdrojů ovšem roste i riziko, proto jsou banky omezeny pravidly kapitálové přiměřenosti. Zvýšit zisk může banka podle Kohna (2004:108) následujícími způsoby: buď zvýšit výnosové úroky, zvýšit objem půjček (zvýšením depozit nebo snížením rezerv) nebo snížit fixní náklady a variabilní náklady (menšími nákladovými úroky nebo menším objemem depozit)

15 Zvýšení výnosových úroků z půjček závisí na konkurenci, které banka čelí. V konkurenčním prostředí jsou možnosti zvýšení úroků omezené. Při zvýšení objemu půjček banka musí současně zvýšit počet depozit, která se následně stávají nákladnějšími. Zároveň do svého portfolia přijímá rizikovější půjčky. Snižování rezerv je omezeno požadavkem povinných minimálních rezerv. Snížit náklady může banka díky výnosům z rozsahu a úsporám z rozsahu to motivuje banky být velké, neboť tím snižují své průměrné náklady a jsou stabilnější. Výnosy z rozsahu bance vznikají, pokud je činná v doplňkových činnostech, které pro ni nejsou nákladné, ale přinášejí dodatečný zisk. Příkladem těchto výnosů z rozsahu může být zprostředkovávání platebního styku. Úspory z rozsahu oproti tomu přinášejí větší zisk z provádění stejných činností ve větším objemu. Spousta fixních nákladů je nedělitelných, větší banka může mít tyto náklady vzhledem k objemu obchodů relativně nižší. Úspory z rozsahu zlepšují také bankovní pooling, což je kombinace aktiv a závazků, která snižuje riziko a zlepšuje likviditu, a které lze dosáhnout diverzifikací a nettingem. Diverzifikace je rozvrstvení investované částky do více nezávislých aktiv za účelem snížení rizika. Netting představuje vzájemné započtení transakcí (vkladů a výběrů), což snižuje počet potřebných transakcí a zlepšuje likviditu banky. Tyto úspory z rozsahu mají ovšem svoje limity. Od určité velikosti banky budou tyto úspory velmi malé nebo i záporné. To pramení z obtížnosti řízení velkých organizací. Velká banka již není tolik flexibilní, rozhodnutí musí urazit delší cestu od vedoucího až k výkonnému pracovníkovi, takže následná implementace tohoto rozhodnutí může trvat déle. 1.5 Rizika obchodních bank V bankovním podnikání se můžeme setkat s celou řadou rizik. Banka musí při snaze dosáhnout maximálních výnosů věnovat pozornost i stabilitě výnosů v čase. Právě nestabilita výnosů je vyjádřením rizika. Může to být například proměnlivost výnosnosti kapitálu ROE. Banka může ovlivnit pouze jedinečné riziko, což je riziko proměnlivosti výnosů závislé na jejich vlastních aktivitách. Oproti tomu systémové riziko nemůže být sníženo zahrnutím dalšího aktiva do portfolia, neboť je to proměnlivost ve výnosech závislá na celkovém vývoji ekonomiky. Rizika v bankovnictví můžeme rozlišovat následovně: o riziko likvidity - nestabilita výnosů, která závisí na schopnosti banky dostát svým splatným závazkům o úrokové riziko - nejistota výnosů nebo kapitálu, která je způsobená změnou tržních úrokových sazeb o úvěrové riziko - proměnlivost výnosů vyplývající z neschopnosti klientů splácet poskytnuté úvěry či nadměrné expozice vůči jednotlivým skupinám klientů o kapitálové riziko - také riziko solventnosti, které spočívá v nedostatku kapitálu na pokrytí ztrát vzniklých následkem projevení podstupovaných rizik (jde tedy o riziko úpadku) o provozní riziko - riziko ztráty způsobené výsledkem neúspěšných aktivit a postupů, selháním lidského faktoru nebo systému či způsobený vnějšími okolnostmi o tržní riziko - souhrnný pojem pro úrokové, měnové a akciové riziko, případně další rizika spojená s pohybem tržních cen

16 1.6 Regulace bankovního systému Důvodem pro regulaci bankovního sektoru je snaha zabránit tržním selháním, které s sebou přinášejí negativní externality. (Kašparovská, 2006:36) Příkladem tržního selhání je asymetrie informací, což je informační výhoda jednoho účastníka bankovního trhu, která může být zneužita ve vztahu k druhému účastníkovi. Může nabývat podob morálního hazardu a nepříznivého výběru. Dalším typem selhání je zneužití dominantního postavení. To nastává, pokud banka dokáže ovlivňovat hospodářskou soutěž a může se chovat nezávisle na konkurenci. Zneužití trhů souvisí s tzv. insider obchody, což jsou obchody a smlouvy, při kterých jsou zneužity informace, které nejsou ostatním subjektům vůbec známé nebo nejsou ještě dostupné. Systémové riziko spočívá v přelévání neschopnosti jedné banky dostát svým závazkům na další banky v systému. Od vykonává regulaci a dohled nad celým finančním trhem výhradně Česká národní banka 7. Při dohledu nad bankovním sektorem stanovuje ČNB následující základní pravidla. Přiměřenost kapitálu je důležitý ukazatel, neboť kapitál banky slouží jako ochrana před její nesolventností. Tento ukazatel je mezinárodně sjednocen od roku 1993 podle pravidel Basel I, které stanovil Basilejský výbor. Od roku 2007 je aktualizován v podobě Basel II. Požadovaná minimální výše musí přesáhnout 8 % následujícího poměru: (Revenda, 2012:249) Kapitál figurující v čitateli se člení do tří skupin. Tier 1 (původní kapitál) představuje vlastní kapitál, tedy akcie, emisní ážio, zákonný rezervní fond, ostatní kapitálové fondy a nerozdělený zisk. Tier 2 (dodatkový kapitál) se skládá z rezerv na krytí ztráty a termínovaného podřízeného dluhu. Tier 3 zahrnuje navíc krátkodobý podřízený dluh se splatností od dvou do pěti let. Ve jmenovateli figuruje součet rizikově vážených aktiv (RVA), úvěrových ekvivalentů podrozvahových položek (EPP), tržní riziko (TR) a operační riziko (OR). Při stejné výši kapitálu je na tom, vzhledem k RVA ve jmenovateli, lépe banka s nižšími celkovými nebo s méně rizikovými aktivy. EPP jsou brány v úvahu vzhledem k nárůstu významu podrozvahových operací. Aby mohla banka zvýšit tento ukazatel, musí buď zvýšit kapitál nebo snížit výše zmíněný podíl RVA. Kapitálová přiměřenost tedy nutí banky při růstu aktiv adekvátně zvyšovat kapitál. V roce 2011 v reakci na finanční krizi byl uveden Basel III, který zvyšuje minimální přiměřenost kapitálu až na 10,5 % (zavedení až v roce 2019) a ustanovuje některá další opatření (například tzv. kapitálový polštář) 8. Přiměřenost likvidity upravují pravidla likvidity, která spočívají ve stanovení struktury aktiv a pasiv a závazných vazeb mezi nimi (například pravidlo klasifikace pohledávek podle likvidity.). Pravidla angažovanosti zabezpečují diverzifikaci aktiv a zabraňují nadměrné koncentraci rizik. Koncentrace pohledávek vůči jednomu klientovi nesmí přesáhnout 25 % vlastního a dodatkového kapitálu (Tier 1 a Tier 2), při přesáhnutí 10 % má banka oznamovací povinnost. 7 Integrace dohledu nad finančním trhem - praktické informace. ČNB [online] [cit ]. Dostupné z: 8 Basel III může pozitivně ovlivnit řízení bank. Ihned.cz [online] [cit ]. Dostupné z:

17 Poskytování informací bankami má za cíl snížení informační asymetrie, jež je nevýhodou věřitelů bank. Banka má povinnost čtvrtletně zveřejňovat informace o své činnosti, o vztazích s ovládanými a ovládajícími osobami, o představenstvu, dozorčí radě a vedoucích zaměstnancích. Výroční zprávu o hospodaření a řízení musí publikovat ročně. Mezi další formy regulace patří zákonné pojištění vkladů a povinné minimální rezervy (PMR). Zákonné pojištění vkladů zvyšuje důvěryhodnost bankovního systému, na druhou stranu s sebou přináší negativní projevy ve formě morálního hazardu a nepříznivého výběru. Takto pojištěné vklady mohou zabránit nadměrnému vybírání vkladů (tzv. run na banku). V ČR toto pojištění spravuje Fond pojištění vkladů 9. Povinné minimální rezervy musí mít obchodní banky uloženy u centrální banky jako vklad. Tyto rezervy ovlivňují likviditu bank a omezují multiplikaci depozit. V současnosti představují PMR pouze minimální rámec likvidity banky a nejsou užívány jako nástroj ČNB k ovlivnění ekonomiky. Naposledy změnila ČNB výši rezerv v roce 1999 na současná 2 %. 1.7 Členění bankovních produktů Z hlediska rozvahy banky můžeme členit bankovní obchody na aktivní, pasivní a neutrální. Při aktivních obchodech banka vstupuje do postavení věřitele a vzniká jí pohledávka. U pasivních obchodů banka získává cizí zdroje na základě úvěru. V případě neutrálních obchodů banka nefiguruje ani jako věřitel ani jako dlužník, nevstupují tedy do rozvahy. Mohou to být různé služby pro klienty jako například platební styk nebo obchody představující budoucí pohledávku či závazek (například bankovní záruka), ty potom figurují v podrozvaze banky. Ceny bankovních produktů se odvíjí od následujících veličin: o Úrok například při poskytnutí úvěru o Provize, odměny, prémie například u bankovních záruk o Poplatky přímé například za vedení účtu a zúčtování platebních transakcí o Poplatky nepřímé zahrnuty do ceny operací a služeb Z hlediska klienta mohou být bankovní produkty děleny podle účelu na finančně úvěrové produkty, depozitní neboli vkladové produkty, platebně zúčtovací produkty, produkty investičního bankovnictví. Jednotlivé druhy produktů budou obsahem následujících podkapitol Finančně úvěrové produkty Obchodní banky nabízejí celou řadu úvěrů, například úvěr kontokorentní, eskontní, spotřebitelský, investiční a hypoteční. Dále sem můžeme zařadit bankovní záruky, faktoring, forfaiting a leasing. Tato kapitola si neklade za cíl provést úplný přehled úvěrových produktů, proto budou následně popsány spotřebitelský a hypoteční úvěr, které patří mezi základní produkty v portfoliích bank a budou v následujících kapitolách rozebírány. Spotřebitelský úvěr je poskytován fyzickým osobám k nepodnikatelským účelům. Tím, že je úvěr určen ke krytí spotřebních výdajů, jsou zdrojem pro splácení příjmy klienta bez souvislosti 9 Fond pojištění vkladů [online] [cit ]. Dostupné z:

18 s předmětem úvěru. Od 1. ledna 2011 vstoupil v účinnost nový zákon o spotřebitelském úvěru 10, který posiluje práva spotřebitelů (například odstoupení od smlouvy do 14 dnů bez udání důvodu), zvyšuje informační povinnosti poskytovatelů úvěrů nebo zpřesňuje roční procentní sazbu nákladů (RPSN), což jsou celkové náklady vyjádřené jako roční procentní podíl z celkové výše úvěru 11. Hypoteční úvěr je charakteristický svým zajištěním, což je zástavní právo k nemovitosti (i rozestavěné). Pohledávky z tohoto úvěru jsou použity jako krytí emitovaných hypotečních zástavních listů. Hypoteční úvěr není poskytnut v celé hodnotě zastavené nemovitosti, obvykle se pohybuje mezi 60 až 80 % 12. Úroková sazba bývá nižší než u jiných typů úvěrů (kvůli ručení nemovitostí), její výše závisí na aktuální situaci na finančních trzích, na účelu 13, době fixace, výši zajištění a na bonitě dlužníka. Hypoteční úvěr bývá splácen tzv. anuitami, což jsou splátky v konstantní výši, u kterých se v průběhu splácení snižuje podíl úroku a zvyšuje podíl úmoru (vlastní splátka), jak je zobrazeno na Obrázku 1. Obrázek 1. Podíl úmoru a úroku v průběhu splácení anuit 100% 80% 60% 40% 20% 0% Zdroj: Vlastní vyobrazení Depozitní/vkladové obchody úmor úrok Splátka 1 Splátka 2 Splátka i Splátka n-1 Splátka n U depozitních obchodů vystupuje banka v pozici dlužníka, cizí kapitál ve formě vkladů pak představuje pro banku převažující zdroj financování aktivních obchodů. Mezi základní druhy vkladů lze zařadit vklady na viděnou, úsporné a termínované vklady. Vklady na viděnou jsou bez výpovědní lhůty kdykoliv splatné a jsou tedy okamžitě likvidní. Jsou to vklady na běžných účtech klientů, jejich úroková sazba bývá velmi nízká (i nulová), slouží především k realizaci platebního styku. Mají tedy denně proměnlivý zůstatek, pro banky jsou ale významné díky tzv. sedlině, což je část vkladů, která zůstává v bance trvale k dispozici klienti obvykle zcela nevyčerpají celé zůstatky a platby se vzájemně vyrovnávají. (Revenda, 2012:106). Sedlina je znázorněna na následujícím Obrázku Zákon č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru. 11 Spotřebitelské úvěry. ČNB [online] [cit ]. Dostupné z: 12 Označován jako LTV/Loan to Value/, poměr mezi hypotéčním úvěrem a zástavní hodnotou nemovitosti 13 Existuje i varianta bezúčelové hypotéky, tzv. americká, s vyšší úrokovou sazbou

19 Výše vkladů Obrázek 2. "Sedlina" běžných účtů Zdroj: vlastní vyobrazení dle Revenda (2012) Úsporné a termínované vklady bývají uloženy na spořicích a termínovaných účtech, které banky nabízejí spolu s běžným účtem. Úročení je zde vyšší, ale výběry vkladů jsou více omezeny. Na spořicím účtu to může být výpovědní lhůta nebo počet povolených výběrů za určitě období. Termínované vklady bývají dohodnuté s pevnou lhůtou splatnosti nebo s výpovědní lhůtou, případně jako revolvingový terminovaný vklad, který je automaticky obnovován Platební styk Trvalý stav běžných vkladů, tzv. "sedlina" Pohyb vkladů na účtech Při platebním styku dochází k uskutečnění platby, tedy převodu peněz mezi plátcem a příjemcem. Může mít hotovostní a bezhotovostní formu, z hlediska obchodních bank je nejvýznamnější bezhotovostní. V České republice je platební styk upraven v zákoně č. 284/2009 Sb., o platebním styku. Základním nástrojem platebního styku je bankovní převod (označovaný i jako hladká platba). Jeli platba provedena ve prospěch jiného účtu než účtu majitele, je to příkaz k úhradě. Naopak platba ve prospěch účtu majitele se nazývá příkaz k inkasu. Pro mezibankovní platební styk vedou banky tzv. korespondenční účty, které slouží k provádění plateb ostatním bankám. Ty se dělí na nostro účty (účty vedené v partnerské bance) a loro účty (účty vedené pro partnerskou banku). (Polouček, 2013:98) U příkazu se v tomto případě uvádí i poplatková dispozice SHA (poplatky platí každá strana své bance), BEN (všechny poplatky platí příjemce platby) nebo OUR (poplatky platí odesílatel). S rozvojem výpočetní techniky se stává elektronické bankovnictví stále významnější částí platebního styku. K realizování obchodního styku u obchodníků a výběru hotovosti z bankomatů se používají platební karty. Pro usnadnění mezibankovního platebního styku byly založeny zúčtovací (clearingové) instituce. Clearing může fungovat na netto principu (vzájemný zápočet položek) nebo brutto principu (bez započítávání položek). V České republice clearing obstarává od roku 1992 systém CERTIS 14. Systém TARGET 15 slouží především pro clearing eurových plateb v Evropské Unii. V roce 2007 byl nahrazen systémem TARGET 2. Jeho provoz je zajišťován Evropskou centrální bankou. (Pánek a Krajíček, 2012:70) SEPA (Single Euro Payments Area) je projekt jednotné oblasti pro platby v eurech, která má umožnit bezhotovostní převod v eurech se stejnými 14 Czech Express Real Time Interbank gross Settlement system. Zdroj: ČNB [online] [cit ]. Dostupné z: 15 Trans-European Automated Real-time Gross settlement Express Transfer system

20 podmínkami pro vnitrostátní a mezinárodní platbu. Organizace SWIFT je organizace, která v roce 2013 sdružovala přes deset tisíc bankovních institucí z 212 zemí světa. 16 Jejím základem je zabezpečená počítačová síť, pomocí které si jednotliví členové posílají příkazy a informace. Není to ovšem mezinárodní clearingový systém Investiční bankovnictví Investiční bankovnictví lze definovat jako souhrn činností a produktů bank na finančním trhu, včetně poskytování odpovídajících poradenských, administrativních a technických služeb. V zemích EU mohou banky obvykle nejen s cennými papíry obchodovat na vlastní i na cizí účet, ale také do těchto cenných papírů investovat jde tedy o univerzální bankovní systém. Nejčastěji banky zakládají dceřiné investiční společnosti. (Polouček, 2013:259) Do investičního bankovnictví můžeme zahrnout emisní obchody, zprostředkovatelské obchody, fúze a akvizice, depotní obchody a majetková správa nebo vlastní obchody bank. Investiční obchody banky se provádějí pomocí investičních instrumentů. To mohou být akciové instrumenty, dluhové instrumenty (pokladniční poukázky, depozitní certifikáty, dluhopisy veřejného sektoru nebo korporací) či finanční deriváty (forward, futures, opce a swapy). Tyto uvedené instrumenty se mohou v investičním portfoliu bank vyskytovat za jedním z těchto tří účelů: (Ševčík, 2005:82) o Zajištění (hedging) - omezení rizika, banka k otevřené pozici sjednává pozici opačnou pomocí finančního derivátu, čímž vyvažuje potenciální ztrátu o Arbitráž - využití rozdílu v cenách aktiv na různých trzích ve stejném časovém období o Spekulace - využití rozdílu v cenách aktiv na stejném trhu v různém časovém období. 16 Society for Worldwide Interbank Financial Telecommunication, Zdroj: SWIFT [online] [cit ]. Dostupné z:

21 2 VÝVOJ BANKOVNÍHO SEKTORU V ČESKÉ REPUBLICE Bankovní systém v České republice prodělal mnoho zásadních změn od reformního období na konci 80. let minulého století. V druhé polovině 80. let začaly probíhat přípravy na bankovní reformu, která měla za cíl vytvoření dvoustupňového bankovního systému. 1. února 1992 byl schválen zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, který dále přiblížil bankovní sektor k tržnímu pojetí. Po problémech bank se špatnými úvěry a nucenou pomocí státu se v bankách s dominantním postavením na trhu a státním podílem přistoupilo k privatizaci. Po tomto období plném dynamických změn lze začátek nového tisíciletí již považovat za období stabilního bankovního sektoru. Od poloviny 90. let se výrazně zpomalil růst bilanční sumy bank a zvýšila se jejich obezřetnost (Polouček, 2013:37). V průběhu let vzrostl přímý podíl zahraničních bank na aktivech i celkovém kapitálu bankovního sektoru na současných zhruba 80 %, jak uvádí Tabulka 2. Nepřímý celkový zahraniční podíl dosahuje dlouhodobě hodnoty okolo 95 % kapitálu. Tabulka 2. Přímý podíl zahraničních bank v bankovním sektoru v ČR. Rok Podíl (%) 12,5 11,7 16,5 18,8 22,3 38,7 48,4 54,5 70,0 81,9 Rok Podíl (%) 84,9 83,1 82,1 82,6 82,6 81,0 80,3 79,2 78,4 79,2 Zdroj: Vlastní vyobrazení dle Polouček (2013) V následujících podkapitolách se krátce zmíním o vývoji počtu bank v českém bankovním sektoru a poté se zaměřím na nejnovější vývoj, konkrétně od roku Nejprve shrnu makroekonomickou situaci a poté budu vývoj charakterizovat pomocí několika ukazatelů bankovního sektoru. 2.1 Vývoj počtu bank Vznikem dvoustupňového bankovního systému bylo odstraněno direktivní řízení bank, centrální banka přestala poskytovat úvěry podnikům, bylo umožněno získat bankovní licenci a podnikat v bankovnictví, čímž se začal zvyšovat počet bank. (Revenda, 2011:448) Po počátečním zvýšení počtu bank na počátku 90. let nastal po roce 1995 opačný trend, který byl způsoben především regulatorními opatřeními centrální banky a to požadavky na kapitál a k udělení bankovní licence. Převládalo mínění, že je v ČR příliš mnoho bank. Na počátku roku 2008 se začal po několika letech stagnace opět zvyšovat počet bank a tím rostla i konkurence v bankovním sektoru. Jednalo se zejména o zakládání poboček zahraničních bank. V roce 2014 provozuje svoji činnost v českém bankovním sektoru 44 bank a poboček zahraničních bank. Bankovnictví je vysoce koncentrováno s dominantním podílem čtyř největších bank 17 (Česká spořitelna, a. s., Československá obchodní banka, a. s, Komerční banka, a. s., UniCredit Bank Czech Republic, a. s.). Počet bank a zahraničních poboček bank je zobrazen na Obrázku ČNB určila čtyři banky, jejichž pád by ohrozil celou ekonomiku v Česku. Idnes.cz [online] [cit ]. Dostupné z:

22 Obrázek 3. Vývoj počtu bank v České republice 60 Stavební spořitelny 50 Malé banky Velké banky 40 Pobočky zahraničních bank Střední banky Zdroj: Vlastní vyobrazení dle ČNB, Základní ukazatele o bankovním sektoru 2.2 Makroekonomický vývoj Česká republika zažívala do roku 2008 rekordní ekonomický růst, pokles nastal v roce 2008 a recese se naplno projevila v roce následujícím (propad HDP o 4,7 %). Do konce roku 2013 se nepodařil obnovit silnější hospodářský růst. Samotná finanční krize ČR nezasáhla, zejména díky stabilnímu bankovnímu sektoru. Inflace dosahovala kromě roku 2008 (6,3 %) stabilních hodnot a odchylovala se od cíle ČNB v rozmezí jednoho procenta. ČNB postupně snižovala úrokové sazby až na současné minimální hodnoty, což je patrné z Obrázku 4. Jelikož jsou v současnosti hodnoty 2T repo sazby a diskontní sazby na technické nule (0,05 %), nemůže ČNB tento nástroj nadále efektivně využívat. V říjnu 2013 se uchýlila k devizovým intervencím s cílem oslabit hodnotu koruny vůči euru 18. V návaznosti na tuto uvolněnou monetární politiku v průběhu posledních let klesaly úrokové sazby 19 úvěrů na historická minima. Například Hypoindex (vážená průměrná úroková sazba za hypoteční úvěry) klesla od počátku roku 2008 z hodnoty 5,54 % na 2,95 % v červnu 2013, což je patrné z Obrázku 5. Obrázek 4. Vývoj úrokových sazeb ČNB. Zdroj: Vlastní vyobrazení dle ČNB, Měnověpolitické nástroje 18 ČNB oznámila intervence a prudce srazila korunu. Chce ji držet u 27 k euru. Patria.cz [online] [cit ]. Dostupné z: 19 Všechny úrokové sazby v této práci jsou uvedeny jako roční (p. a.)

23 Obrázek 5. Vývoj Hypoindexu v letech 2008 až ,50% Hypoindex 4,50% 3,50% 2,50% Zdroj: Vlastní vyobrazení dle Hypoindex.cz 2.3 Ukazatele vývoje bankovního sektoru Bankovní sektor zvýšil objem aktiv v roce 2008 vzhledem k roku 2007 o 295 mld. Kč, tedy o 7,9 %. Oproti tomu v roce 2009 pouze o 50,3 mld. Kč (1,2 %), což zapříčinila recese v domácí ekonomice. Od roku 2009 roste objem aktiv opět vyšším tempem, mimo jiné vlivem nízkých úrokových sazeb a zvýšené poptávky po bankovních produktech. Tabulka 3 uvádí podíl jednotlivých druhů bank na bilanční sumě. Podíl čtyř největších bank zůstává stabilní, zato podíl středních bank v průběhu let roste na úkor bank malých. Tabulka 3. Bilanční suma bank a podíly jednotlivých skupin. Rok Bilanční suma (v mld. Kč) velké banky (%) 57,5 57,7 58,0 57,2 57,1 58,7 - střední banky (%) 12,2 13,6 13,1 19,0 20,6 19,9 - malé banky (%) 5,3 5,5 6,4 1,6 2,5 3,1 - pobočky zahraničních bank (%) 14,1 12,1 11,4 11,5 9,4 9,2 - stavební spořitelny (%) 10,8 11,2 11,2 10,6 10,4 9,2 Zdroj: Vlastní vyobrazení dle ČNB, Zpráva o výkonu dohledu nad finančním trhem , Základní ukazatele o bankovním sektoru 2013 Počet poboček se během let pohyboval okolo dvou tisíc, od roku 2011 se začal zvyšovat na současný počet převyšující poboček. Počet zaměstnanců se v roce 2008 a 2009 snižoval (rekordní zaměstnanost v bankovním sektoru byla 51 tisíc pracovníků v roce 1996), a to z důvodu organizačních změn a důsledné kontroly nákladů. Od roku 2010 se počet zaměstnanců zvyšoval rozšiřováním pobočkové sítě a nabídky služeb (zejména u nově působících malých bank). Počet pracovníků na jednu banku se naopak v průběhu let snižuje. Výše zmíněné údaje jsou shrnuty v Tabulce 4. Tabulka 4. Počty poboček a pracovníků v bankovním sektoru ČR. Rok Počet poboček Počet pracovníků Počet pracovníků na jednu banku Zdroj: Vlastní vyobrazení dle ČNB, Zpráva o výkonu dohledu nad finančním trhem , Základní ukazatele o bankovním sektoru

24 Kapitálová struktura českého bankovního sektoru je stabilní. Obrázek 6 uvádí rozdělení kapitálu podle druhu bank. U velkých a malých bank zahraniční kapitál s přímým podílem naprosto převažuje, u středních bank je zhruba poloviční. Celkově se pak na bankovním sektoru podílí 79,2 %. Obrázek 6. Původ kapitálu v českém bankovním trhu (2012, v %). 100% 80% 46,3 52,1 60% 98,3 91,7 40% 53,7 20% 47,9 1,7 8,3 0% Velké banky Střední banky Malé banky Stavební Zahraniční Český spořitelny Zdroj: Vlastní vyobrazení dle ČNB, Zpráva o výkonu dohledu nad finančním trhem 2012 Základem úvěrové činnosti bank jsou úvěry obyvatelstvu. Zadluženost domácností se zvyšuje, a s tím roste i objem úvěrů obyvatelstvu, jak je uvedeno na Obrázku 7. Většina je tvořena úvěry na bydlení a zejména hypotéčními úvěry, mezí ostatními mají významný podíl úvěry ze stavebního spoření. K jejich nárůstu v posledních letech mimo jiné přispěly i úrokové sazby pohybující se na historických minimech. Obrázek 7. Úvěry obyvatelstvu podle jednotlivých druhů (2012, v mld. Kč) hypotéční úvěry ostatní úvěry na bydlení spotřebitelské úvěry ostatní úvěry Zdroj: Vlastní vyobrazení dle ČNB, Zpráva o výkonu dohledu nad finančním trhem Úrokové rozpětí do roku 2008 rostlo, v následujících letech vykazuje opačnou tendenci. Jak ukazuje Obrázek 8, klesá výnosnost úroků vyšším tempem než nákladovost, a tím se snižuje i úroková marže. Ta na konci roku 2013 dosahovala 2,51 %, nákladovost úroků činila 3,39 %, výnosnost pak 0,88 %. 79,2 20,8 Celkem

25 Obrázek 8. Výnosnost a nákladovost úvěrů, úrokové rozpětí (v %). Výnosnost úvěrů Nákladovost úvěrů Úrokové rozpětí 5,5 4,5 5,26 4,17 4,18 4,5 3,91 3,39 3,5 2,97 2,94 2,96 3,01 2,74 2,51 2,5 1,53 2,25 1,23 1,22 1,17 1,5 0,88 0, Zdroj: Vlastní vyobrazení dle ČNB, Zpráva o výkonu dohledu nad finančním trhem , Základní ukazatele o bankovním sektoru 2013 Následující Tabulka 5 uvádí údaje z pasivní strany rozvahy, konkrétně čistý zisk, objem vkladů a kapitálu v bankovním sektoru ČR. Banky vykazují dlouhodobě stabilní zisk. Rostoucí tendenci přerušil pouze rok Zhruba tři čtvrtiny tohoto zisku tvoří velké banky a úrokový zisk. Mezi další významné položky patří zisk z poplatků a provizí, výnosy z dividend a zisk z finančních operací. Bankovní sektor disponuje dlouhodobě dostatečným množstvím zdrojů. Objem vkladů se neustále zvyšuje, důvěra klientů v banky nepolevila ani v období ekonomické recese. V roce 2012 činil poměr vkladů k úvěrům více než 120 %. Současně rostl i bankovní kapitál, bankovní sektor je dobře kapitálově vybavený. V převážné většině je tvořen kapitálem Tier 1. Tabulka 5. Čistý zisk, objem vkladů a kapitál v bankovním sektoru (v mld. Kč). Rok Čistý zisk 45,7 59,7 55,6 53,3 64,3 61,4 Objem vkladů Kapitál 230,9 264,7 289,4 303,5 321,0 368,7 Zdroj: Vlastní vyobrazení dle ČNB, Zpráva o výkonu dohledu nad finančním trhem , Základní ukazatele o bankovním sektoru 2013 Následující Obrázek 9 uvádí hodnoty kapitálové přiměřenosti a ROE bankovního sektoru. Od roku 2008 se v důsledku přechodu na metodiku Basel II změnila i struktura celkových kapitálových požadavků. Regulatorní kapitál rostl s výjimkou roku 2011 ve všech sledovaných letech. V těchto letech splňovaly minimální stanovenou hodnotu kapitálové přiměřenosti (8 %) všechny banky. Ukazatel rentability kapitálu Tier 1 (ROE) dosáhl vysoké hodnoty (25,9 %) i v roce 2009, kdy se projevily důsledky ekonomické recese. V dalším roce však již ROE pokleslo, stejný trend pokračoval i v roce 2011 vlivem snížení čistého zisku bankovního sektoru při růstu kapitálu. V roce 2012 naopak ROE vzrostlo vlivem vyššího čistého zisku sektoru při nižším růstu kapitálu. ROA se pohybuje mezi lety 2008 a 2013 kolem průměrné hodnoty 1,3 %

26 Obrázek 9. Kapitálová přiměřenost a ROE v bankovním sektoru ČR (v %) ,7 25,9 21,9 Kapitálová přiměřenost 19,3 RoE 21,4 16,4 15,5 15,3 14,1 12, Zdroj: Vlastní vyobrazení dle ČNB, Zpráva o výkonu dohledu nad finančním trhem Následující Obrázek 10 zobrazuje koncentraci celkových bilančních aktiv, pohledávek vůči klientům, vkladů klientů a čistého zisku. Koncentrace je měřena jako podíl skupiny tří, pěti a deseti největších subjektů na trhu. Největší koncentrace je u čistého zisku tři největší banky se podílí na 68 % celkového zisku bankovního sektoru, 10 největších bank pak celými 92 %. Klienti mají uloženo ve třech největších bankách 52 % vkladů, v 10 největších pak čtyři pětiny vkladů. Obrázek 10. Koncentrace bankovního sektoru (2012). 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 50% 3 největší 5 největších 10 největších 78% 81% 80% 62% 60% 44% Zdroj: Vlastní vyobrazení dle ČNB, Zpráva o výkonu dohledu nad finančním trhem % 63% 68% 78% aktiva pohl. vůči klientům vklady klientů čistý zisk 92%

27 3 PŘEDSTAVENÍ NOVÝCH BANK Jak bylo uvedeno v předešlé kapitole, po roce 2008 se opět začíná zvyšovat počet bank v českém bankovním sektoru. Zároveň se některé nové banky snaží minimalizovat náklady, například omezením počtu obchodních míst (často ve formě kiosků nebo stánků), či zprostředkováním co nejvíce služeb přes internet. 20 Snížením nákladů si může banka dovolit účtovat nižší poplatky a nabízet vyšší úrokovou míru na depozitech. Kromě nízkých nákladů se zaměřují na jednoduchost a přehlednost služeb a poplatků nebo snadné založení účtu. Naopak mezi nevýhody patří malá síť poboček a bankomatů a menší paleta služeb. V roce 2008 přidělila ČNB bankovní licenci pobočce německé banky LBBW Bank CZ, a.s., která nabyla kvalifikované účasti v BAWAG Bank CZ, a.s. Ve stejném roce se transformovala Citibank, a.s. na pobočku irské banky Citibank Europe plc. V roce 2009 pak v ČR začala působit první banka s ruským kapitálem Evropsko-ruská banka, a.s., dále pak Poštová banka, a.s. původem ze Slovenska a Saxo Bank A/S původem z Dánska. Ve stejném roce u nás zahájila činnost i belgická AXA Bank Europe, která ovšem v roce 2013 činnost ukončila a jejích 90 tisíc klientů poté přešlo k ostatním bankám, zejména k UniCredit Bank. 21 Za nové banky budu považovat banky působící na českém trhu maximálně pět let, to znamená od roku V následujících podkapitolách se budu zabývat bankami uvedenými v Tabulce 6. Tabulka 6. Nové banky v České republice od roku Rok Název banky Způsob vzniku 2010 Fio banka, a. s. Přeměna družstevní záložny a burzovní společnosti 2010 ZUNO bank, a. s. Organizační složka dcery Raiffeisen Bank International 2011 Air bank a. s. Člen skupiny PPF 2011 Equa bank, a. s. Po převzetí Banco Popolare Česká republika, a. s Sberbank CZ, a. s. Odkoupením aktiv Volksbank CZ, a. s. Zdroj: Vlastní vyobrazení dle ČNB, Zpráva o výkonu dohledu nad finančním trhem , Základní ukazatele o bankovním sektoru Fio banka, a. s. Fio banka, a. s. je bankou s českými majiteli od září 2010, kdy navázala na činnost Finanční skupiny Fio působící v ČR od roku V současnosti má banka přes 300 tisíc klientů a služby nabízí na 71 pobočkách. V roce 2008 se Finanční skupina Fio nacházela ve stavu, kdy sdružovala investiční a finanční aktivity se sítí poboček odpovídající malé bance. Přeměna v banku tedy byla logickým krokem a skupina proto požádala ČNB o bankovní licenci. Žádosti o bankovní licenci bylo vyhověno v květnu 2010 a v září stejného roku vzniká Fio banka, a.s. integrací služeb družstevní záložny a burzovní společnosti. 20 Lesk a bída nízkonákladových bank. Měšec.cz [online] [cit ]. Dostupné z: 21 Axa Bank v Česku po třech letech končí, klienti můžou přejít k UniCredit Bank. Ihned.cz [online] [cit ]. Dostupné z: 22 Fio banka, a.s. [online] [cit ]. Dostupné z: