Operativní dokumentace a průzkum historické stavby (OPD) Elaborát nálezové zprávy (NZ)

Transkript

1 Operativní dokumentace a průzkum historické stavby (OPD) Elaborát nálezové zprávy (NZ) WWW: < Evi denčni list NÁLEZOVÁ ZPRÁVA OPD Lokalita / Obec (část obce) Okres / Kraj Milešov Litoměřice/Ústecký Objekt Zahradní cassino kulturní památka [Souřadnice] zámek se zahradním pavilonem a parkem N/E 32118/ Zkoumaná část objektu 1Prvek zahradní pavilon - cassino - celkový stav objektu "Název" akce 1NZ Souhrnná dokumentace objektu - dokumentace stávajícího stavu Zpracoval (autor, instituce) Datum akce 1Datum vydání NZ Mgr. T. Nejezchlebová, NPÚ ÚOP v Ústí n.l /1eden 2014 Označení NZ (ev. Č. v archivu zpracovatele) Místo uložení originálu NZ Archiv SHP a NZ NPÚ ČR ú.o.p. v Ústí n.l. Zadavatel OPD (osoba, instituce) Počet stran 1 Počet listů příloh NPÚ ÚOP v Ústí nad Labem Charakteristika výsledků1anotace Zahradní pavilon byl dokumentován v rámci projektu NAK DF12P010W009 - Dokumentace, digitalizace a prezentace ohroženého kulturního dědictví v příhraniční oblasti severozápadních Čech, výstupem dokumentace je předkládané OPD. Cílem dokumentace bylo zachycení stávajícího stavu objektu a jeho výzdoby a základní určení modelu stavebního vývoje pavilonu a zahrady. V průběhu dokumentace se podařilo vyhotovit kompletní plánovou dokumentaci objektu, 3D sken objektu, fotografickou dokumentaci, včetně shromáždění historické ikonografie a ikonografický rozbor vnitřní výzdoby. Typologicky byl upřesněn typ stavby jako italské cassino, jehož charakter je určen předně podobou dispozice - centrální převýšený polygonální sál s párem vedlejších drobných čtvercových sálků. Stavba byla provedena v rozmezí let , zadavatelem stavby byl Jan Leopold Hrzán Kaplíř z Harrasu a Sulevic, stavbu provedl polír Augustin Potz z Tyrol. Autor návrhu není znám, teoreticky jej lze na základě komparace podoby a provedení cassina se saliou terrenou v Mnichově Hradišti spojit s valdštejnským stavitelem Marcem Antoniem Canevaliem. Výzdoba interiéru v podobě vnitřní nástěnné figurální malby v kombinaci s grisailiovými kartušemi a iluzivní architekturou byla zhotovena kolem roku 1739 na základě zadání Zikmunda Gustava Hrzána Kaplíře z Harrasu a Sulevic. Autorem maleb je Josef František Čech, autorství potvrzují jednak písemné prameny, ale také dochované iniciála autora v jedné z grisaillových maleb. Motivy figurálních scén vychází z antické mytologie, celkový program je směřován k oslavě knížecích ctností a prezentaci zadavatele. Programu odpovídá také dochovaná štuková výzdoba pláště cassina a nedochovaná socha pod balkónkem průčelí - socha i štuky na fasádě zachycují pelikána, otevírajícího si zobákem hruď, kterou krmí mláďata - symbol křesťanské lásky. Zahrada je koncipována jako krajinářský park, patrná je zřejmě nejstarší centrální osa s terasovitým uspořádáním terénu, datačně ji lze snad spojit již s renesančnim obdobím. V 17. století pravděpodobně následovalo rozšíření zahrady o dnes již nečitelné pravidelné travnaté plochy se skupinami stromů a zadní rozšířený parkurový prostor na zadní terase se stromovými kultivary. Krajinářské úprava zahrady na park je zřejmě dílem až 19. století, kdy byla probourána v zadní části zahrady ohradní zeď a k zahradě připojena rozsáhlá louka se solitérními dřevinami. Obsah tohoto díla je duševním majetkem autora a jako takový je chráněn příslušnýmizákony.

2 1. Úvod Okolnosti realizace 1.01 OPD Stav věci v době 1.02 OPD Podklady 1.03 Metody 1.04 dokumentace Dokumentace probíhala v rozmezí let za účelem shromáždění dostupných dat pro dokumentaci současného stavu, stanovení modelu stavebního vývoje, stanovení vývoje architektury zahrady a jejích proměn, určení ikonografické náplně vnitřní výzdoby. Dokumentace je výstupem projektu NAK DF12PO0VV009 - Dokumentace, digitalizace a prezentace ohroženého kulturního dědictví v příhraniční oblasti severozápadních Čech. Cassino je v současné době ve stavu ohrožené památky. Zcela chybí výplně otvorů, vlivem porušené střechy zatéká do krovů a následně do stropů vedlejších sálků a klenby hlavního sálu, kde vlhkost urychluje rozsáhlou degradaci vnitřní výzdoby, která je navíc rozsáhle poničená vandaly. Vnější plášť je znehodnocen rozsáhlým otlučením omítek v patní části, degradací a vypadáváním zdícího materiálu a rozsáhlými vandalskými poškozeními. Grotta v přízemí cassma Je znečištěna, podlahy jsou již zcela setřelé, dochází k rozsáhlému opadu omítek klenby a vysokému zavlhčení cihelného zdiva konstrukcí. Téměř zaniklé JSou relikty předpokládaného vodního mechanismu uvnitř grotty. Vlivem zanedbané údržby zeleně v zahradě jednak zarůstá vlastní stavba náletovou zelení, ale také dochází ke znečitelnění historického uspořádání zahrady a parku a k postupnému znehodnoceování dochovaných historických dřevin. Leibl, Jan: Zámek č. p. 1 a hospodářský dvůr č. p. 74 v Milešově, okr. LTM - archivní rešerše, rukopis Poche, E. a kol.: Umělecké památky Čech 2 (K/O), Praha 1978, s Pátek, Jakub : konografický program výmalby zahradního pavilonu v Milešově. Ústecký sborník historický 2010/2, s Císařský povinný otisk stabilního katastrum Čechy Milešov- původně Milleschau (Milessow) - mapováno guery Ol.html? mapno cm=c Pacáková-Hošťálková, Božena a kol.: Zahrady a parky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha Vlček, Pavel: lustrovaná encyklopedie českých zámků, Praha Verbální popis, komparace s typologicky shodnými stavbami, archivní průzkum, analýza historické fotografické dokumentace a ikonografie, rozbor historických map, stavební měření, prostorové skenování terénu, fotografická dokumentace.

3 2 POpS Poloha zkoumané 2.01 věci Charakteristika věci 2.02 Cassino se zahradou se nachází na návrší v severní části obce Milešov v těsné blízkosti milešovského zámku. Park se rozkládá na parcele č. 42, cassino na stavební parcele č. 53 katastrálního území Milešov u Lovosic (694649). Vlastní cassino se nachází v severním konci zahrady v závěrové části pomyslné osy zámek-park. Stavba je umístěna na hraně mírně zvýšené terénní terasy. Zahradní cassmo Je umístěno solitérně v zahradě jako trojdílná stavba otevřená okenními a dveřními otvory. Pod vlastní stavbou je v polozahloubeném přízemí umístěna zděná grotta. Cassino má výrazně architektonizovanou fasádu zděnými 1 štukovými prvky, zdivo interiéru Je omítané se silně poškozenými nástěnnými malbami. V zahradě, koncipované jako krajinářský park, jsou patrné starší stopy pravidelného uspořádání ve smyslu francouzské zahrady, dochovány JSou lokálně historické dřeviny, výjimečně s úpravou korun. Zcela zanikláje cestní síť parku, jehož plocha Je vymezena obvodovou zdí z lomového opukového neomítaného zdiva, v jehož hmotě jsou lokálně užité druhotně zazděné kamenické články, korunu zdi uzavírají dvě řady na ležato umístěných tmavě červených tvrdě pálených cihel. Brány a nároží ohradní zdi jsou vymezeny pomocí zděných cihelných sloupků s kamennými profilovanými patkami a mohutnými hlavicemi, zřejmě také druhotně užité při výstavbě ohradní zdi.

4 Popis věci 2.03 Celková situace: Cassino je zděná trojprostorová stavba, skládající se z centrálního převýšeného polygonálního sálu s projmutými nárožními stranami a dvou vedlejších nižších čtvercových sálů. Stavba je díky umístění na terénní terase dvoupodlažní, kdy je v polozahloubeném přízemí vyzděna grotta, na níž navazuje vlastní stavba cassina. Celá stavba je zvýšena na soklu o nestejné výšce, který Je ukončen profilovanou římsou, na níž nasedají patky lizén. Zdivo je smíšené, základním stavebním materiálem je lomová světlá opuka na vyšších vrstvách světlé jemné malty s podílem velmi jemnozrnného písku, opuka Je doplněna tmavě červenými tvrdě pálenými cihlami, ze kterých jsou vedle lokálních partií zdiva vyzděny především špalety okenních a dveřních otvorů. Zdivo Je ukončeno profilovanými korunními římsami, na něž navazují nad všemi částmi cassina nepravé mansardové střechy, kryté tenkým štípaným šindelem. Všechna průčelí jsou omítaná s nátěrem, který je pojednán ve dvojí barevnosti. Základní plochy nesou tmavě červenou barvu, na ploše ležící tektonické prvky jsou natřeny v kontrastní tlumeně žluté barvě. Průčelí: jižní průčelí lze chápat také jako hlavní, pohledově nejvíce exponované průčelí. Hloubkově se dělí do třech plánů. V prvním plánu leží předstupující část průčelí hlavního sálu. Průčelí je zdviženo na vysokém cihlovém soklu s kamennou oblounovou římsou na koruně. Sokl je zároveň průčelím grotty. Vose soklu je otevřena hlubší válcová nika s konchou, která je zakryta trojlistou kamennou deskou balkónu. Nad oblounovou římsou soklu nasedá plocha vlastního průčelí sálu. Plochu omítaného zdiva člení v nárožích vždy dva páry mírně předstupujících pilířů s profilovanými patkami na plochých podstavcích s obdélným předstupujícím zrcadlem v ploše a s volutovými hlavicemi, voluty hlavic spojuje plastický závěs. Přes volutové hlavice jsou položeny profilované projmuté desky, které nesou průběžnou profilovanou zalamovanou římsu vlysu, který je pouze v nárožích členěn pokračujícím průběhem pilířů, které nesou korunní římsu. Mírně propadlé pole mezi opěráky člení jediná průběžná osa. Vose navazuje na kamennou desku balkónu vysoký obdélný dveřní otvor s pravoúhlým překladem, otvor je vymezen štukovým rámem s plastickou vnější páskou a protáhlýma ušima, pod kterými jsou přivěšeny kapky, ostění přerůstá přes roh špalety do interiéru. Nad nadpražím je umístěna štuková supraporta, složená ze segmentového nástavce a štukového plochého pole, v němž je umístěn plochý reliéf pelikána s roztaženými křídly na květinové girlandě. Nad supraportou je pod římsou vlysu přivěšena plochá štuková čtvercová čabraka s volutovými náběhy v horní části a prázdným polem v ploše. V druhém plánu leží projmuté postranní boky průčelí hlavního sálu.

5 Průčelí je zdviženo na cihelný sokl s oblounovou kamennou římsou, který je zároveň průčelím grotty v přízemí stavby. Ve středu soklu je otevřen obdélný okenní otvor, vymezený kamenným ostěním. Vertikální členění pilíři horní části průčelí je shodné s předstupující plochou průčelí v prvním plánu, ve vzniklé propadlé střední ploše je v průběžné střední ose vložen jeden složený okenní otvor. Spodní část tvoří obdélný okenní otvor s rovným překladem. Otvor Je vymezen štukovým rámem s protáhlýma ušima, pod kterýma jsou přivěšeny kapky, ve středu překladu je vyznačen ve štuku hlavní klenák. V parapetní části je do otvoru vložen kamenný projmutý parapet se střední předstupující části, boky parapetu podpírá dvojice volutových konzol, střední část podpírá štukový květinový motiv. V horní části je k otvoru připojena plochá suprafenestra zakončená obrácenou segmentovou římsou. Na prohlubeň v římse navazuje na výšku posazené volské oko nadsvětlíku, zasazené do plochého pole, které provazuje suprafenestru s římsou vlysu. Samotný otvor je lemován propadlou páskou se zavinutým motivem ve vrcholu, nad oválem jsou ve štuku provedeny dvě zkřížené ratolesti. V otvoru je vsazen relikt neotevíratelné výplně, dělené dvěma příčkami na čtyři pole. Ve třetím plánu leží jižní průčelí vedlejších sálů. Průčelí jsou zdvižena na cihelném průčelí grotty, ve středu je otevřen vose vždy jeden obdélný okenní otvor. Na jihovýchodním nároží je patrný relikt pásové bosáže, provedený v omítce. Vrchní části průčelí jsou zvýšeny na iluzivním průběžném soklu s předstupujícími obdélnými zrcadly, sokl je ukončený profilovanou štukovou římsou. Na ní navazuje plasticky předstupující lizénový rámec se zdvojenými svislými lizénami. Ve středním propadlém poli je otevřen vose jeden okenní otvor. Obdélný otvor s rovným překladem vymezuje štukový rám s protáhlýma ušima a přivěšenými kapkami, ve středu překladu je ve štuku proveden hlavní klenák. Na rohy překladu navazuje konzolovaný rovný fronton, ke konzolám je přivěšena květinová girlanda, položená přes hlavní klenák a zachycená za akantový list uprostřed frontonu. V parapetní části otvoru Je osazen profilovaný kamenný parapet s přestupující střední částí a rohy, parapet je vynášen v rozích dvojicí volutových konzol, střed květinovým motivem. Rohy jsou v ploše parapetní části se středem spojeny květinovou girlandou. Stejnou podobu má také východní a západní průčelí. Severní průčelí má stejnou podobu jako jižní průčelí, pouze sokl je nižší. Dispozice: dveřním otvorem v severním průčelí se vstupuje do interiéru hlavního sálu. Obvodové zdivo sálu je ukončeno profilovanou štukovou římsou, na které je usazena bedněná několikadílná kupole s převýšeným středem, podlahu kryje šestiúhelníková cihelná dlažba. Prostor je osvětlován okenními otvory v projmutých bocích sálu, do interiéru se

6 otevírají stejně jako dveřní otvory vstupu a na balkon hlubokými, mírně rozevřenými špaletami s rovným překladem. Další dva obdélné dveřní otvory s rovným nadpražím se otevírají v západní a východní straně sálu a zpřístupňují dva vedlejší sálky. Zdivo hlavního sálu je omítané, omítky zdobí nástěnné malby. Obvodové zdivo je zdobeno v rozích páry rudých tordovaných sloupů, ovinutých zlatými ratolestmi, nad dveřními otvory jsou umístěny dnes mohutně opadané a špatně čitelné mytologické výjevy. Nad severním vstupem se jedná pravděpodobně o relikt výjevu s bohyní Aurorou, nad východním vstupem výjev s bohem podsvětí Plutem a jeho manželkou Proserpinou, nad jižním vstupem jsou pravděpodobně vyobrazeny bohyně úrody Céres a bohyni země Kybelé, nad západním vstupem došlo k úplnému setření výjevu. Na výzdobu obvodových stěn navazuje ornamentální výzdoba okenních špalet a překladů. Špalety jsou rámovány tmavě modrými iluzivními štukovými rámy, vlastní plochu špalet zdobí ornamentální zrcadla, překlad nese ve středu rokajovou kartuš s výjevy dětských her amorem a satyrů. Samostatný uzavřený celek tvoří výzdoba kopule hlavního sálu. Nad štukovou římsou v malbě následuje balustráda, otevřená v úrovni vstupů do sálu brankami s vázami, každou z bran stráží dvojice ozbrojenců, z nichž Je prozatím identifkován Ulixes, Herkules, rason a Perseus. Výzdobu balustrády doplňují v rozích kupole grisaillové podlouhlé kartuše, vzhledem ke stavu maleb bez možnosti identifkace výjevů. Nad balustrádou nasedá v malbě iluzivní nebeská báň s panteonem antických bohů a múz. Na výzdobu hlavního sálu navazují malby východního sálku. Drobný čtvercový prostor je zakryt prkenným stropem se štukovým podhledem na rákos, přechod mezi obvodovým zdivem a stropem je řešen pozvolným fabionem a štukovou římsou. Výzdoba obvodových stěn je v základních plochách řešena formou okrových ploch s červenými zrcadly, na kterých jsou položeny grisaillové rokajové kartuše, nesené dvojicí putti. V plochách kartuší jsou v grisaillové malbě provedeny výjevy z Perseova příběhu. Výzdoba stropu nese ústřední motiv Perseova cyklu, zachycující boj Persea s Medúzou v Etiopii. Scénu doplňují po stranách umístěné kartuše s grisaillovými malbami s dalšími výjevy s návazností na hlavní příběh, rohy scény na stropě doprovází mušle, před nimiž jsou vyobrazeny postavy puttů - jeden z nich drží v ruce planoucí srdce, na které druhý míří lukem, další putti pluje ve člunu s kotvou v ruce. Člun je vybaven praporkem, ve kterém je skryta iniciála tvůrce maleb Josefa Františka Čecha. Obdobným výzdobným konceptem navazuje také západní sálek, shodného vzhledu jako východní sál. Výzdoba je zde určena příběhem Herkula, který se objevuje předně v ústředním motivu na stropě. Malba je výrazně poškozena

7 Rozmě!)' věci proražením stropu, nicméně postava Herkula v kůží s kyjem je doprovázena ženskou postavou s pyramidou, ztvárňující snad alegorické zpodobnění knížecí ctnosti. Hlavní výjev opět doprovází vedlejší Herkulovy příběhy v grisaillových kartuších. V polozahloubeném přízemí cassina následuje interiér w!!y. Do grotty se vstupuje vchodem v jižním průčelí, dveřní otvor se do místnosti otevírá hlubokými špaletami s rovným překladem, rozdíl výšky podlahy a okolního terénu Je překonán čtyřmi z cihel vyzděnými stupni. Trojprostorový interiér grotty kopíruje půdorys horního patra, ústřední polygonálně řešená prostora je uzavřena cihlovou složenou kopulí s trojbokými výsečemi nad jednotlivými otvory. Kopule Je omítaná relikty hladké interiérové omítky s hlazeným povrchem a rýsováním zvýrazněnými kouty. V jižní straně z cihelného zdiva vystupuje relikt trubky, snad od vodního systému v grottě. V západní a východní straně kopule je otevřen plným obloukem prostup do vedlejších čtvercových místností s plnými valenými klenbami z cihel. Krov: Centrální pavilón kryje oktogonální valbová mansardová střecha, vztyčená nad nepravou bedněnou kupolí. Boční sálky kryjí samostatné valbové mansardové střechy, opřené o boční průčelí centrálního pavilónu. Mansardové střechy vynáší krovy jednoduché hambálkové soustavy s horními hambálky a patními vaznými trámy. Vazné trámy plných vazeb krovu jsou v bočních sálcích současně stropními trámy bedněných fabiónových stropů. Vazné trámy jsou mělce osedlány na pozednice položené na koruny příčných obvodových zdí. V případě krovu centrálního pavilónu nahrazují vazné trámy krátče, čepované do výměn, tvořících tuhý rám. Obdobné řešení bylo zvoleno také v případě krovu bočních valeb sálků. Krajní stropní trám je současně výměnou, do které jsou začepovány nárožní i středové krátče, do kterých se opírají krokve. Výměny, stejně jako sudé stropní trámy nejsou využity pro opření krokví. Rozteč vazeb tak odpovídá lehké šindelové krytině, která je užita i v současnosti. Hambálky jsou přes krokve plátovány, jištění hraněnými hřeby 1 značení prvků břitem sekery odpovídá kladení od průčelí centrálního pavilónu k bočním zdem rizalitů. Zhlaví hambálků přesahují krokve a nesou římsové vaznice horních valeb mansardy. Ty vynášejí na způsob námětků subtilnější krokve. Z pohledu vývoje krovových soustava střešní krajiny se jedná o tzv. nepravou mansardu, jejíž užití se běžně váže až na sklonek klasicismu. V krovech kasina však není patrné přeřešení krovu, nebo druhotné užití starších prvků. Jedlové a smrkové trámy krovů JSou opracovány tesařskou sekerou. Pokácení stromů proběhlo mezi léty roku 1669 až létem Viz plánová dokumentace.

8 Materiál(y) 2.05 Doklady výrobních 2.06 postupů. Povrchové úpravy 2.07 Stopy funkce 2.08 Zdivo: nepravidelně lámané opukové kvádry doplněné šíbry z deskovitých odštěpů opuky. Cihelné zdivo ze světle červených tvrdě pálených cihel. Klenby, stropy: cihelné klenby grotty. Bedněná kopule hlavního sálu. Prkenné stropy se štukovým podhledem na rákos v postranních sálcích. Podlahy: cihelné šestihranné topinky podlah v interiéru cassma. Malty: světlá křehká malta s vysokým podílem plaveného písku. Omítky: hlazená exteriérová omítka se zdrsnělým povrchem vnějšího pláště cassina v kontrastní barevnosti nátěru. Hlazená vápenná interiérová omítka s monochromním nátěrem v interiéru grotty. Hlazené interiérové vápenné omítky s nátěry a nástěnnými malbami v interiéru cassina. Architektonické články: štukové profilované římsy exteriéru, štukové hlavice a patky polopilířů exteriérového pláště, štuková orámování okenních a dveřních otvorů na exteriérovém plášti, štuková výzdoba parapetních částí a suprafenester a supraport exteriérového pláště. Profilované parapety okenních otvorů z tvrdého jemnozrnného pískovce. Štukové profilované římsy v interiéru cassina. Na poškozených částech štukových výzdobných prvků patrné zvrásnění základní plochy systémem peků a doložení štuků na spodní neomítaný hlazený povrch omítek. Exteriér: dvoubarevný nátěr fasády zdůrazňující v kontrastních odstínech žluté a červené tektoniku vnějšího pláště. nteriér: ornamentální a figurální nástěnné malby v interiéru všech sálů. Grotta: fragmenty hlazeného povrchu a monochromního vápenného nátěru s rýsovanými kouty na kopuli střední části grotty. V jižní stěně grotty fragment kovové trubky, možný relikt vodovodního zařízení v grottě.

9 Závady 2.09 Celkově zanedbaný stav: poškození střechy, krovu a stropů mechanickým poškozením krytiny a následným zatékáním. Vlivem vlhkosti došlo k částečnému zhroucení stropu v západním sálku, vlhkost výrazně poškozuje malby ve všech prostorách interiéru cassina. Úplná absence okenních a dveřních výplní, vandalské mechanické poškození maleb i štukových výzdobných prvků. Opad omítek až na jádro zdiva, vypadávání zdícího materiálu v obnažených částech zdiva. Zarůstání kamenných prvků mikrovegetací. Plošný opad omítek v interiéru grotty, mohutné vypadávání a vyvalování čel klenby v postranních prostorách grotty, lokální vypadávání cihel z klenby středního prostoru grotty. Zanedbaná údržba parku, absence péče o historické dřeviny, zanedbaná údržba o zídky teras terénu.

10 3. nterpretace Datace zkoumané 3.01 věci Zámecký park krajinářského typu v Milešově se rozkládá v místě starší fonnální zahrady, pocházející zřejmě již z renesance. V této době se začínají dřívější zdmi uzavřené zahradní prostory v těsné blízkosti šlechtických sídel otevírat do okolní krajiny s důrazem na jejich zapojení do přírozeného terénu prostřednictvím logicky uspořádaných architektonických ploch, záhonů a cest, aby tato snaha vyvrcholila v přirozeném propojení sídla a krajiny. V tomto duchu tak můžeme ještě na starých mapách z 19. století nalézt v milešovském parku dobře patrnou protáhlou osu, jejíž pomyslný začátek nalézáme před hlavním průčelím zámku a konec před stupňovitými terasami, které dodnes určují základní charakter uměle vytvořeného terénu parku. samotné stupňovité terasy pocházejí zřejmě z nejstaršího uspořádání zahrady, kdy se s jejich pomocí dotvářela zadní kulisa průhledů zelení od zámku a zároveň se s jejich pomocí docilovalo dojmu uceleného, logicky uzavřeného prostoru zahrady a zámku. Terasovité uspořádání terénu zahrad má své počátky v italských zahradách a teoriích italského architekta Albertiho, který terasám přisuzoval ústřední roli, kdy měl uměle zvlněný terén umožňovat výhled na okolní krajinu a architekturu a společně s uzavřeností průhledu hlavní osy doslova vytvářet páté průčelízámku. První zásah do předpokládané renesanční úzké zahrady na protáhlé ose lze očekávat ve spojitosti s přestavbou zámku v Milešově podle návrhu architekta Antonia della Porty za Zdeňka Kašpara Kaplíře ze Sulevic a jeho ženy Anny Kateřiny Hyos mez lety Změna byla pravděpodobně vedena formou vytvoření tzv. formální zahrady přiložením geometricky rozvržených a pravidelně uspořádaných travnatých ploch s výraznými solitérními dřevinami k centrální renesanční ose. Využití starších základů zahrady nebylo pro nové barokní řešení nikterak omezující, středová osa naopak dobře splňovala barokní nároky na přísně geometrické uspořádání a logiku výstavby zeleně. Zadní část zahrady pod terasami byla rozšířena na šířku položenou plochou, lemovanou stromy na hraně terasy, která mohla sloužit k parkurovému ježdění. Střední část plochy dělila výrazná, do půlkruhu uspořádaná řada stromů se záměrně deformovaným větvovím do plochých tvarů. Pamatováno bylo také na boční průhledy zahradou, které dynamizovaly promyšleně rozmístěné skupiny dřevin s kontrastní barevností listí.

11 V nastaveném duchu pokračovala kultivace zahrady a jejího okolí také na přelomu 17. a 18. století za Hrzánů Kaplím z Harrasu a Sulevic. Nejvýraznějším zásahem do podoby zahrady se však nestalo další rozšíření zeleně, ale především výstavba a následná výzdoba drobné zděné stavby, umístěné v závěrové části staré renesanční zahrady na první zvýšené terase s přirozenou kulisou upravených zídek následujících teréll1ích stupňů a hradbou zeleně vrchu "Golgota." Stavba je ve starší literatuře tradičně označována za gloriet či zahradní pavilon, typově však odpovídá italskému cassinu. To je určeno především podobou půdorysu, kdy je k výrazně vyššímu centrálnímu sálu polygonálního tvaru po stranách připojena dvojice drobných, nižších vedlejších sálků, nejčastěji čtvercového tvaru. Centrální sál obvykle sloužil k hudebním produkcím během pobytu panstva v zahradě, postranní sálky se využívaly k odpočinku a konverzaci. Často byl jeden sálek určen ženské části společnosti a druhý mužské, čemuž odpovídala obvykle také výzdoba a výmalba sálků, v Milešově však takovéto rozdělení nenacházíme. Jak naznačují píserll1é prameny, došlo k výstavbě cassina v Milešově v rozmezí let z popudu tehdejšího majitele panství Jana Leopolda Hrzána Kaplíře z Harrasu a Sulevic. Přesnější dataci stavby pomohla určit až metoda datování dřeva - dendrochronologie, provedená Kamilem Podroužkem. Na základě laboratorně vyhodnocených vzorků z krovu stavby se podařilo určit dobu skácení stavebního dříví krovu k rokům 1699 a 1701, což hovoří spíše pro dokončení stavby těsně po roce Z pohledu vývoje krovových soustava střešní krajiny se jedná o tzv. nepravou mansardu, jejíž užití se běžně váže až na sklonek klasicismu. V krovech kasina však není patrné přeřešení krovu, nebo druhotné užití starších prvků., tudíž lze uvažovat i o variantě, že nepravé mansardy byly oproti dosavadním zjištěním užívány již na počátku 18. století. Autora návrhu píserll1é prameny neuvádějí, známo je pouze jméno políra Augustina Potze, původem z Tyrol, který stavbu prováděl. Vzhledem k dispozičně vyspělému typu zahradní stavby a poměrně kultivované podobě vnějších fasád můžeme však jeho jméno s architektonickým návrhem spojit jen velmi těžko. Jedinou alternativou teoretického určení autora návrhu je tak porovnání milešovského cassina s ostatními obdobnými zahradními stavbami u dalších českých zámků. Typově i formálně je milešovskému cassinu nejblíže salla terrena v zahradě zámku v Mnichově Hradišti, která byla vystavěna roku 1711 pod vedením stavitele Niccoli Raimondiho, ovšem podle plánů na rozšíření zámku od Marca Antonia Canevalleho, vytvořených roku Podobnost s milešovskou stavbou je natolik markantní, že se nabízí otázka, zda je možný přenos Canevalleho návrhu do Milešova.

12 Z čistě teoretického hlediska by k propojení Canevalleho činnosti se stavebními aktivitami Jana Leopolda Hrzána Kaplíře z Harrasu a Sulevic díky Canevalleho službě pro Valdštejny. Mezi lety Canevalle pracoval pro tento rod na zámku v Duchcově, kde nejprve vedl výstavbu zámeckého kostela a následně od roku 1707 navrhnul přestavbu vlastního zámku. Styky Jana Leopolda Hrzána Kaplíře z Harrasu a Sulevic s Valdštejny v Duchcově lze jistě pokládat za možné, stejně jako teorii, že se právě během budování duchcovského kostela Kaplíř seznámil s prací Canevalleho a požádal ho o návrh zamýšleného cassina. Užití již jednou vytvořeného návrhu salla terreny pro zámek v Mnichově Hradišti s pouze drobnými úpravami nebyl v dobové stavitelské prax ničím neobvyklým. Vlastnímu provedení návrhu již Canevalle nemusel být nutně přítomen, což v ysvětluje jmenování pouze políra stavby, která mohla společně s úpravami návrhu přispět k poněkud "rustiká lněj š ímu" a méně elegantnímu řešení cassina v Milešově oproti stavbě v Mnichově Hradišti. Druhá etapa ve vývoji konečné podoby cassina v Milešově probíhala kolem roku 1739, kdy nechal Gustav Hrzán z Harrasova vyzdobit interiér horní nadzemní části souborem nástěnných maleb. Autorem výzdoby byl Josef František Čech, který mimo jiné vyzdobil např. interiér kostela sv. Václava v Lovosicích. Výmalba cassma Je literaturou datována k roku 1719, což potvrdil i nejnovější výzkum Jakuba Pátka, podle nějž uvedené dataci odpovídají především ornamentální prvky výzdoby, jako jsou mřížky, lastury a pásky, které se v nástěnných malbách objevují zejména v období přechodu vrcholného baroka do pozdní fáze slohu mezi lety Autorství Josefa Františka Čecha pak vedle písemných pramenů potvrzuje zejména iniciála JC v praporku na grisaillové malbě v jednom z medailonů postranního sálku. Z umělecko-historického hlediska sice malby nemají vysokou uměleckou úroveň, zřejmě se zde naplňuje hodnocení starší regionální literatury, která hodnotila Čecha jako umělce: "...jemuž selhávaly síly při všech náročnějších úkolech," nicméně z regionálního hlediska se jedná o doklad intelektuální úrovně objednavatele, který při zadávání ikonografických námětů maleb musel dosáhnout podrobné znalosti antické literatury, z níž náměty jednotlivých maleb vychází. Z hlediska volby námětů se všechny malby pohybují v okruhu antické literární tradice. J přes to, že každá část výzdoby představuje odlišný ikonografický okruh, jsou všechny náměty vnitřně provázány a dohromady tvoří harmonický celek. Hlavním motivem výzdoby se zde stává oslava křesťanských a šlechtických ctností a hrdinských činů, směřující zřejmě k oslavě osobnosti objednavatele. Tyto motivy předznamenává štuková výzdoba exteriéru, konkrétně nad překladem dveří, kde je ve štuku zachycen

13 Autorské připsání motiv pelikána, jako symbol křesťanské lásky, který byl dle starých fotografií zopakován v podobě sochy pelikána, krmícího mláďata krví ze své hrudi, která byla umístěna nad drobným bazénkem pod balkonem průčelí k zámku. Poslední výrazný zásah do podoby zahrady v Milešově lze teoreticky vztáhnout k období po roce 1843, kdy byly zadní partie zahrady probouráním obvodové zdi rozšířeny o protáhlou louku s vysázenými solitémími dřevinami a celkový ráz uspořádané zahrady byl změněn na park krajinářskéhotypu Objednavatel: stavba - Jan Leopold Hrzán Kaplíř z Harrasu a Sulevic, výzdoba - Zikmund Hrzán Kaplíř z Harrasu a Sulevic Stavitel: Augustin Potz - polír stavby Autor návrhu: není znám, teoreticky možný návrh Marca Antonia Canevalleho Autor vnitřní výzdoby: Jakub František Čech 4. Potenciál Doporučení pro péči Nutné je okamžité zahájení nejnutnějších záchranných prací, předně oprava střechy, krovů, stropů a klenby. V rámci oprav Je bezpodmínečně nutné postupovat v souladu s výsledky průzkumů, před zahájením oprav maleb doporučuji provést restaurátorský průzkum. Dále se jako nutné jeví uzavření okenních a dveřních otvorů jak do cassina tak do grotty, oprava porušeného zdiva v grottě. V souvislosti s opravami cassina by mělo dojít také k obnově parku s návaznou pravidelnou údržbou. Všechny zásahy a opravy musí probíhat na základě rozhodnutí příslušných památkových orgánů.

14 no.y Přílohy Výřez z katastrální mapy s vyznačenou polohou cassina. 2 - Výřez povinného císařského otisku Stabilního katastru s cassinem a zaniklou podobou uspořádání historické zahrady. 3 - řez terasovitým terénem zadní partie zahrady s cassinem. 4 - celkový pohled najižní průčelí cassina se zachovanými výplněmi okenních a dveřních otvorů. Stav v roce celkový pohled na severní průčelí cassina se zachovanými výplněmi okenních a dveřních otvorů. Stav v roce detail sochy pelikána v nice pod balkónem jižního průčelí. 7 - půdorys grotty s vyznačenými fotopohledy. 8 - půdorys cassina s vyznačenými fotopohledy. 9 - příčný řez cassinem a grottou podélný řez cassinem a grottou schéma krovu cassina s vyznačenými místy odběrů dendrovzorků transformovaný celkový snímek kopule hlavního sálu cassma. Fotodokumentace Milešov, zahradní cassino, celkový pohled od jihu. Foto: Nejezchlebová Milešov, zahradní cassino, celkový pohled od severu. Foto: Nejezchlebová Milešov, zahradní cassino, pohled do interiéru hlavního sálu od severu. Foto : Nejezchlebová Milešov, zahradní cassino, pohled na kopuli hlavního sálu. Foto : Nejezchlebová Milešov, zahradní cassino, pohled do interiéru východního vedlejšího sálu s detailem grísajové kartuše. Foto: Nejezchlebová Milešov, zahradní cassino, pohled na strop východního vedlejšího sálu. Foto: Nejezchlebová Milešov, zahradní cassino, pohled na strop západního vedlejšího sálu. Foto: Nejezchlebová Milešov, zahradní cassino, pohled do interiéru hlavního sálu grotty. Foto: Nejezchlebová Milešov, zahradní cassino, pohled do interiéru východního vedlejšího pr ostoru grotty. Foto: Nej ezchlebová 2013.

15 Popisky příloh NZ Při loha NZ OPD Č. 1 Lokalita / Obec (čast obce) Okres.! Kraj Milešov Litoměřice/ÚsteckV Obiekt: zahradni cassino se zahradou Č. p. Zkoumaná čast objektu / Prvek Celkový stav Zpracoval Č. orig. v archivu zprac. T. Nelezchl ebová Popis př ílohy: Výsek z katastrální mapy s vyznačenou polohou cassina Použítý podklad ; Metoda dokumentace / o přesnosti Datum akce: Zákres do mapy Leden 2014 Příloha NZ OPD Č. 2 Lokalita / Obec (čast obce) Okres / Kraj Milešov Litoměřice/Ústecký Objekt: zahradní cassino se zahradou Č. p. Zkoumaná část objektu / Prvek CelkoVÝ stav Zpracoval Č. orig. v archivu zprac. T. Neiezchlebová Popis přllohy : Výsek stabilního katastru s cassinem a zan iklým historickým uspořádán ím zahrady. Použity podklad: Metoda dokumentace / o přesnosti Datum akce: Zákres do mapv leden 2014 Příloha NZ OPD Č. 3 Lokalita / Obec (část obce) Okres / Kraj Milešov Litoměřice/Ústecký Oblekt: zahradni cassino se zahradou č. p. Zkoumaná část objektu / Prvek CelkoVÝ stav Zpracoval č. orig. v archívu zprac. Z. Marek Popis přílohy : Řez terasovitvm terénem zadní partie zahrady s cassinem. Použity podklad: - Metoda dokumentace / o přesnosti Datum akce: Prostorové skenování terénu 2013 Příloha NZ OPD č.4 Lokalita / Obec (část obce) Okres / Kraj Milešov Litoměříce/Ústecký Objekt: zahradní cassino se zahradou Č. p. Zkoumaná čast objektu / Prvek Celkový stav Zpracoval Č. orig. v archivu zprac. S. Flesar Popis přílohy : Celkový pohled na jižní průčelí cassina. Stav Použitý podklad: Metoda dokumentace / o přesnosti Datum akce: Digitalizovaná analoqová fotoqrafie na kinofilm Příloha NZ OPD Č. 5 Lokalita / Obec (část obce) Okres / Kraj Milešov Litoměřice/Ústecký Objekt: zahradní cassino se zahradou Č. p. Zkoumaná čast objektu / Prvek Celkový stav Zpracoval Č. orig. v archivu zprac. R. Kursa Popis přilohy : Celkový pohled na severni průčeli cassina. Stav Použil\i podklad: Metoda dokumentace / o přesnosti Datum akce: DiQitalizovaná analogová fotoqrafie na kinofilm. 1995

16 Příloha NZ OPD č.6 Lokalita / Obec (čá st obce) Okres / Kraj Milešov Litoměřice/Ústecký Objekt zahradnl cassino se zahradou Č. p. Zkoumaná část objektu / Prvek Celkový stav Zpracoval Č. orig. v archivu zprac. M. Medek Popis přflo hy : Detail sochy pellkánav nlce pod balkónem jižn ího pr(jčelí. Použilý podklad: - Metoda dokumentace / o přesnosti Datum akce: Digitalizovaná analogová fotografie. Digitalizováno 2012 Příloha NZ OPD Č. 7 Lokalita / Obec (část obce) Okres Kraj Milešov Litoměřice/Ústecký Obiekt zahradní cassíno se zahradou Č. p. Zkoumaná část objektu / Prvek Celkový stav Zpracoval Č. orig. v archivu zprac. T. Neiezchlebová, H. Ptáčková Popis přllohy : půdorys Clrotty s vyznačenými fotopohledv Použilý podklad: stavební za měře ni půdo rys u Metoda dokumentace / o přesnosti Datum akce: Stavební měření Zaměření 2012, úprava 2014 Příloha NZ OPD Č. 8 Lokalita / Obec (část obce) Okres / Kraj Milešov Litoměřice/Ústecký Objekt: zahradní cassino se zahradou Č. p. Zkoumaná část objektu / Prvek Celkový stav Zpracoval Č. orig. v archivu zprac. T. Nejezchlebová, H. Ptáčková Popís přílo hy : půdorys cassina s vyznačenými fotopohledy PoužilÝ podklad: stavebni za m ě ře n i p ůdorysu Metoda dokumenta ce / o přesností Datum akce: Stavební měření Zaměření 2012, úprava 2014, Příloha NZ OPD č.9 Lokalita / Obec (část obce) Okres / Kraj Milešov Litoměřice/Ústecký Obiekt zahradní cassino se zahradou č. p. Zkoumaná část objektu / Prvek Celkový stav Zpracoval Č orig. v archivu zprac. H. Ptáčková Popis pří lohy : přičný řez cassinem a grottou Použítý podklad: stavební zaměř eni půd ory su Metoda dokumentace / o přesn osti Datum akce: Stavební měření Zaměření 2012, úprava 2014 P říl oh a NZ OPD Č. 10 Lokalita / Obec (část obce) Okres / Kraj Milešov litoměřice/ústecký Obiekt: zahradní cassíno se zahradou č. p. Zkoumaná čá st objektu / Prvek Celkový stav Zpracoval č. orig. v archivu zprac. H. Pláčková Popís p ř rloh y : podélný řez cassínem a grottou Použitý podklad: stavební z am ě ře ni půdo rys u Metoda dokumentace / o přesnosti Datum akce: Stavební měření Zaměření 2012, úprava 2014

17 Pnloha NZ OPD Č. 11 Lokalita / Obec (část obce) Okres / Kraj Mil ešov L lto m ě fice/ústecký Obíekt: zahradní cassino se zahradou Č. p. Zkoumaná část objektu / Prvek CelkoVÝ stav Zpracoval č. orig. v archivu zprac. K. Podroužek, H. Ptáčková Popis při lohv : sch éma krovu cassina s vyznačen ým i místy odběrů dendrovzorků. Použitý podklad: - Metoda dokumentace / o přesnosti Datum akce: Dendrochronologie, stavební náčrt 2D13 Přiloha NZ OPD Č. 12 Lokalita / Obec (část obce) Okres / Kraj Milešov litoměřicelústecký Obiekl: zahradní cassino se zahradou Č. p. Zkoumaná čás t objektu / Prvek CelkovÝ stav Zpracoval č. orig. v archivu zprac. Z. Marek Popis přilohv : transfo rmovaný celkový snímek kopu le hlavního sálu cassina. Použitý podklad: - Metoda dokumentace / o přesnosti Datum akce: Prostorové skenování 2D13

18 1

19 .;.... ;, t"1,., \,. ~, ~ ';'í "'i ;/.; L 3

20

21 6

22 L u / )./ ( \. \ '...\ " '. \.' '., / ~,/,.~ """" """"", / ',/ '7,..",./- / -._._.-' ",/ / \ /-/ "' \ 'co >o c ~.Q >() 'CO.~ a.. >- a: > a.e:-c:e O.- D cen-" >(/) -c ~ 15 CO w ~ o J.c.-cO W - CO o::j... D ~Na..EJ2 E M N o

23 MLEŠOV zahradní pavilon půdorys 1NP fotopohledy kresba : H.Ptáčková, M. 2 3m s ti- A r , ~~! ~ L ~ r , 1 / 07 ' li,, L-- -.J -L1 B oh

24 MLEŠOV zahradní pavilon příčný řez CO zaměřen í : H.Ptáčková PhDr.K.Podroužek,PhD. kresba : H.Ptáčková,_... o 1 2 3m c

25 ~~--J

26 KASNO - schéma krovu valbových mandsardových střech zaměření : PhDr. K. Podroužek, Ph.D. kresba: H. Ptáčková 01/ ZMA JEDLE 1700 ZMA JEDLE PLNÁ VAZBA 1701 LÉTO BOROVCE 1700 ZMA JEDLE 1701 LÉTO BOROVCE

27

28

29 4

30

31

32 9