Kapitola 32. Stavíme dokonalý poèítaè

Transkript

1 791 Kapitola 32 Stavíme dokonalý poèítaè

2 792 Stavíme dokonalý poèítaè Tak a je to tu. V této kapitole se pustíme do stavby dokonalého poèítaèe. Zní to dost vychloubavì, že? Dobrá, pøipouštím, že když zaènete stavìt dùm od základù, je to dost nároèné. My už ale máme za sebou tu nejtìžší èást celého projektu: víme, z èeho se náš dokonalý poèítaè bude skládat. (Rozhodli jste se, že?) V zájmu slušnosti vám ještì musím øíci, že dokonalý poèítaè nemusíte sestavovat sami. Díky obrovskému cenovému tlaku, kladenému na výrobce PC, si mùžete v poslední dobì zakoupit i znaèkový poèítaè, který vás bude stát ménì, než kdybyste si ho sestavili. V dobách poèátkù poèítaèù si znaèkoví výrobci zvykli na vysoké marže, to už však dávno neplatí. V dnešní dobì (pozn. pøekl. záøí 2002) si mùžete složit svùj vlastní poèítaè asi za korun (Duron 1 GHz, zákl. deska ASUS, 128 MB RAM 266 MHz, pevný disk 20 GB / 7200 otáèek za minutu, grafická karta Radeon 8500). V nabídce firmy Compaq/HP najdete obdobný poèítaè Vectra v cenì pod 20 tisíc. Pøes toto snížení cenového rozdílu mezi znaèkovými a neznaèkovými poèítaèi však stále najdete spoustu dobrých dùvodù si poèítaè sestavit sami, podívejme se tedy, jak na to. Stavíme dokonalý poèítaè Protože pøi stavbì poèítaèe budete pracovat s velkým množstvím rùzných souèástek, obsahují tyto Rychlé postupy jen pøehled krokù, kterých je tøeba se pøi stavbì poèítaèe držet. Podrobnosti jsou popsány v pøíslušné sekci vlastního textu kapitolypøíprava; více informací o jednotlivých typech zaøízení najdete v jiných kapitolách této knihy. Pøíprava Ještì než zaènete, pøipravte si tyto vìci: Dokumentaci k jednotlivým souèástkám. Ta je nepostradatelná. Pøestože zde popsané postupy obecnì platí, èasto je tøeba dodržet urèité specifické pokyny, které se v této dokumentaci nachází. Nádobku na šrouby a další malé objekty, které by se nemìly ztrácet. Software, vèetnì operaèního systému (Windows 98 SE apod.). Dostateèné místo na práci. Èistý pracovní stùl. Všechny souèástky, ze kterých hodláte složit poèítaè. Trpìlivost. Ještì více trpìlivosti. Ovladaèe zaøízení, které jsou nutné pro správnou funkci jednotlivých zaøízení, napøíklad modemu èi grafické karty.

3 Stavíme dokonalý poèítaè 793 J 1. Shromáždìte a uspoøádejte všechny souèástky. 2. Otevøete skøíò a vyndejte napájecí zdroj a šasi pro pevné diky a mechaniky CD- ROM. 3. Pøipravte základní desku: Nainstalujte procesor. Nainstalujte hlavní pamì. Vyplatí se vám pøipojit nejprve všechna zaøízení, u kterých je to možné, mimo skøíò a poøádnì je vyzkoušet. Až se pøesvìdèíte, že je vše v poøádku, rozeberte tuto testovací instalaci a usaïte souèástku tam, kam ve skøíni patøí. Tento pøístup podstatnì zjednodušuje pøípadné øešení rùzných potíží. 4. Nainstalujte grafickou kartu (pokud na základní desce není integrovaná grafika) a vyzkoušejte ji. 5. Nainstalujte pevné disky a disketovou mechaniku. 6. Upravte konfiguraci BIOSu. 7. Nainstalujte mechaniku CD-ROM nebo DVD, podle toho, jakou máte. 8. Nainstalujte operaèní systém. 9. Nainstalujte zvukovou kartu (pokud na základní desce není integrovaný zvukový obvod). 10. Namontujte všechny další pøídavné desky, napøíklad interní modem nebo dekodér DVD. 11. Na konec všechny souèástky osadíme do skøínì: Pøipevnìte základní desku do skøínì. Pøipevnìte napájecí zdroj. Zasuòte všechny pøídavné desky na jejich místo. Nainstalujte pevné disky. Proveïte další test systému. Nainstalujte všechny zbylé elektronické desky. Pøipojte svìtla na èelní stìnì skøínì a speaker.

4 794 Stavíme dokonalý poèítaè Krok 1: Shromáždìte všechny souèástky Zaèneme kontrolou, zda máme pohromadì všechny potøebné souèásti. Ještì jednou struènì shrnu, co byste nemìli zapomenout pøi svých obchùzkách po nákupech, ale skoro vše již bylo probráno podrobnìji v pøedchozích kapitolách. Pokud si tedy stále nejste jisti, podívejte se do rejstøíku nebo obsahu knihy, tak najdete potøebné odkazy. Poèítaèová skøíò Tato položka je dùležitìjší, než se na první pohled zdá. Skøíò je konstrukèním základem celého poèítaèe. Když se na poèítaè podíváte, budete vidìt právì ji. Její souèástí je také napájecí zdroj, který zásobuje všechny souèástky životadárnou energií. Vyberte si tedy takovou skøíò, která pìknì vypadá (pokud je to pro vás dùležité), má uvnitø dost místa a celkovì je robustní. Na trhu je dnes množství skøíní v rùzných provedeních a stylech. Nìkteré skøínì mají pøední stranu z prùhledného plastu jako upomínku na imac od firmy Apple. Dalším trendem poslední doby jsou modulární skøínì se snadnou montáží souèástek. Stojí sice více než obyèejné skøínì, zvýšené náklady se ale vyplatí díky vyšší rychlosti pøi montáži a demontáži. U tìchto skøíní je napøíklad bìžné vyklápìcí šasi pro umístìní mechanik CD-ROM a pevných diskù, do kterého mùžete tyto souèásti zasunout mimo skøíò a celý modul poté do skøínì vložit najednou. Na obrázku 32.1 vidíte ukázku takové skøínì. Napájecí zdroj je umístìn tak, aby nièemu nepøekážel, ocelový lisovaný modul šasi je vyjímatelný. Obrázek 32.1 Poèítaèová skøíò s vyjímatelnými pozicemi (šasi) pro jednotky.

5 Krok 1: Shromáždìte všechny souèástky 795 Všimnìte si napájecího zdroje, který je až u horního okraje skøínì. Pokud chcete koupit skøíò typu tower (vìž), vyberte jen takovou, která má zdroj v podobné poloze. Je to dùležité kvùli teplu, které ve skøíni stoupá vzhùru a ventilátor napájecího zdroje ho mùže vytlaèit ze skøínì ven. Napájecí zdroj uprostøed nebo v dolní èásti skøínì by ponechával teplý vzduch v horní èásti skøínì, a tak zvyšoval zátìž procesoru, diskù nebo jiných souèástek, které v této èásti jsou. Skøínì se vyrábí v nìkolika rùzných základních typech a velikostech, konkrétní výbìr závisí na vašich osobních potøebách èi zálibách. Nikdy však nezapomeòte na to, že do skøínì se musí bez problémù vejít vaše nová základní deska. Následující body obsahují obvyklé styly skøíní: Desktop Tento typ skøínì je orientován vodorovnì (šíøka je nejvìtším rozmìrem) a na jeho horní stranì je obvykle umístìn monitor. Slim-line Podobá se desktopu, ale je nižší. Mini-tower Všechny skøínì typu tower (vìž) jsou orientovány svisle. Mini-tower je nejnižší, nabízí jen dvì pozice rozmìru 5,25 palce a jednu èi dvì pozice rozmìru 3,5 palce, pøístupné zvenèí. Midi-tower Podobá se typu mini-tower, ale je vyšší, rovnìž poèet pozic (šasi) bývá vìtší. Nìkteré firmy nabízí i typ middle-tower, který mívá obvykle ètyøi vnìjší pozice rozmìru 5,25 palce a dvì vnìjší pozice 3,5 palce, doplnìné dalšími vnitøními pozicemi 3,5 palce. Big-tower (full tower) Vysoká vìž s velkým množstvím rozšiøujících slotù a pozic. Hodí se pro výkonné servery nebo velmi nároèné uživatele. Pøi výbìru skøínì je nutné dobøe spoèítat, kolik pøídavných desek, pevných diskù a mechanik (CD-ROM, CD-RW, DVD-ROM) v ní budete mít! V tabulce 32.1 jsou vyjmenovány obvyklé typy skøíní a poèet interních èi externích pozic.? V tabulce 32.1 si poslední dva sloupce (Interní pozice a Externí pozice) vyžadují bližší vysvìtlení. Do interních pozic se zasouvají zaøízení, ke kterým není nutné pøi bìžném provozu pøistupovat, napøíklad pevné disky. Jakmile nasadíte víko skøínì zpìt, není možné se k zaøízení v interní pozici dostat, nejdøíve opìt musíte sundat víko. Interní pozice jsou tedy používány pøedevším pro pøídavné pevné disky. Externí pozice je urèena pro zaøízení, ke kterým je pøístup nutný kvùli výmìnì úložného média, tedy pro disketové jednotky a mechaniky CD-ROM èi DVD-ROM. Pokud tedy chcete do poèítaèe zabudovat napøíklad dva pevné disky, disketovou jednotku, CD-ROM/DVD-ROM a interní mechaniku Zip, budete potøebovat nejménì dvì interní a tøi externí pozice ve skøíni.

6 796 Stavíme dokonalý poèítaè Tabulka 32.1: Obvyklé typy a velikosti poèítaèových skøíní Typ Velikost Interní pozice Externí pozice Big-tower velmi vysoká 6 a více 3 až 5 (i více) Midi-tower støednì vysoká 4 až 5 2 až 4 Mini-tower malá 4 2 až 3 Desktop malá 4 1 až 2 Slim-line malá tenká 3 1 až 2 Nakonec nesmíte zvážit, jaké provedení základní desky zakoupíte a podle toho koupit takovou skøíò, aby se do ní deska vešla. Základní formáty skøíní jsou AT a ATX. ormát AT se dnes již neprodává, všechny nové skøínì i základní desky patøí do skupiny ATX, v jejím rámci však ještì existují velikosti ATX (èili full ATX) a mikroatx. Základní deska Tvoøí pevnou základnu pro práci celého poèítaèe, proto je velmi dùležité, abyste zvolili tu, která má všechny potøebné vlastnosti a charakteristiky. Pøi výbìru základní desky je tøeba dávat pozor pøedevším na: Typ procesoru Toto je základní faktor pøi rozhodování. Nejdøíve si vyberte typ a rychlost procesoru, poté se zamìøte jen na ty základní desky, na kterých lze tento procesor spustit. AT nebo ATX Jak jsme si již øekli, dnešní moderní desky jsou výhradnì typu ATX. Typ operaèní pamìti Pokud chcete využít starší pamì ové moduly, je nutné, aby na základní desce byly pøíslušné patice. Vìtšina nových základních desek podporuje jen urèitý typ pamìti (DDR, RIMM), takže starší moduly SIMM a DIMM nelze použít. Naším cílem je pøitom sestavit dokonalý poèítaè, nebudeme proto výkon poèítaèe snižovat použitím starších pamìtí. Cena RAM v posledních letech rovnìž velmi pøíznivì klesá. Poèet slotù ISA a PCI Nové základní desky již nenabízí žádné sloty ISA, tato zaøízení jsou již beznadìjnì zastaralá. Vadit to mùže jedinì v pøípadì, kdy chcete i v novém poèítaèi využít nìjaká starší zaøízení (modem, sí ovou nebo zvukovou kartu). V takovém pøípadì je nutné vyrazit do bazaru Než zaènete bìdovat a trápit se tím, kolik vìcí budete muset vyhodit, vzpomeòte si, že ISA zaøízení by svým výkonem celý poèítaè brzdily. Podpora USB V dnešní dobì nejde o žádný problém sloty USB mají všechny základní desky, modely roku 2002 podporují i novìjší verzi USB 2.0. Rozdíl však bývá v poètu slotù, nìkteré základní desky mají jen dva, nìkteré ètyøi. Vyšší poèet je samozøejmì lepší. Integrovaná grafická karta Ta se vyskytuje jen na nìkterých deskách. Pokud je to deska od firmy Intel, je její kvalita nezpochybnitelná. U levnìjších desek se však

7 Krok 1: Shromáždìte všechny souèástky 797 vždy prodavaèe zeptejte, co vše tato integrovaná grafika umí. Vyslovené chudáèky je lepší v BIOSu zakázat a koupit samostatnou grafickou kartu. Standardní souèástí desek je slot AGP, urèený pro moderní grafické karty. Pozor u poèítaèe pro kanceláøské práce, na kterém nebudete hrát žádné nároèné 3D hry, integrovaná grafika staèí Slot AGP Souèasné verze základních desek nabízí vìtšinou AGP 2 nebo 4, brzy se zaène šíøit standard AGP 8. Integrovaná zvuková karta Nìkteré základní desky mají vestavìnu zvukovou kartu (vyskytuje se èastìji než integrovaná grafika), obvykle standard AC 97. Pro bìžného uživatele staèí, ovšem lidem s vìtšími nároky (hráèi, hudebníci) bude její zvuk pøipadat hrozný. Obdobnì jako u grafických karet lze integrovanou zvukovou kartu v BIOSu vypnout a nainstalovat kvalitní zaøízení od rùzných firem (Creative, Hercules apod.). Grafická karta Grafická karta patøí mezi skryté brzdy vašeho poèítaèe. Mùžete mít seberychlejší poèítaè (koneckoncù právì takový teï budeme skládat!), pokud však do nìj pøidáte pomalou videokartu, bude se vám zdát, že si vzal dovolenou a odjel na Bahamy. Dokonalý poèítaè vyžaduje grafickou kartu AGP a velké množství rychlé video pamìti. Pøipomeòme si, že AGP je typ systémové sbìrnice, která má na základní desce svùj slot. V obchodech se výjimeènì dají sehnat i starší typy karet PCI. Karty AGP jsou však jednoznaènì lepší, protože komunikují rychleji s procesorem. Pøi nákupu grafické karty je tøeba brát do úvahy tøi základní faktory: rychlost, množství pamìti a 3D funkce. Rychlost grafických karet je mìøena rùznými zpùsoby. Nejèastìji se používají milióny polygonù, které je karta schopna vytvoøit za jednu sekundu. Polygony jsou tvary, používané pøi tvorbì prostorové grafiky. Èím více polygonù za jednu sekundu, tím rychleji dokáže karta produkovat výsledné obrázky. Dalším èasto se vyskytujícím mìøítkem rychlosti je frame rate èili poèet rámcù za sekundu. Pojem rámec (frame) v poèítaèové grafice odpovídá jednomu rámci (snímku) ve filmu. Pro plynulé, kvalitní pøehrávání videa potøebujte nejménì 30 rámcù za sekundu, což pøibližnì odpovídá poètu snímkù za sekundu u filmù, které sledujete v kinech. Pokud tato rychlost klesne, zaène se film èi obraz na monitoru trhat. U kanceláøských poèítaèù, kde se nepøedpokládá hraní prostorovì nároèných her, je minimální pøípustnou rychlostí 15 rámcù za sekundu. Grafické karty mají vlastní vestavìnou pamì pro zpracování obrazu. Èím vìtší rozlišení obrazu na monitoru a èím vyšší poèet barev (barevná hloubka), tím více pamìti grafická karta potøebuje. Napøíklad karta se 2 MB pamìti dokáže zobrazit 16,7 miliónu rùzných barev (tzv. True Color) jen pøi rozlišení , jakmile poèet bodù zvýšíte na , umí už jen rùzných barev. Množství pamìti samo o sobì nemá nic spoleèného s rychlostí nebo výkonem.

8 798 Stavíme dokonalý poèítaè Pokud vás zajímá zpùsob výpoètu potøebného množství pamìti, tady je. U nejnižšího možného poètu barev (16) potøebujte ètyøi bity pro každý bod, protože 16 = 2 4. Vynásobíte-li poèet bodù na obrazovce poètem bitù, které potøebujete pro každý bod, dostanete množství potøebné pamìti. Napøíklad u monitoru s rozlišením a 16 barvami potøebujete , tedy bitù. Jeden bajt je tvoøen osmi bity, dostáváme se tedy k bajtùm, èili asi 150 KB. Dnešní grafické karty mají minimálnì 4 MB pamìti, což u menších monitorù vyhovuje. Chcete-li koupit velký monitor a pracovat na rozlišení nebo vyšších pøi 24bitové barevné hloubce, vypoèítejte si podle uvedeného vzorce, kolik pamìti vaše grafická karta musí mít. Zapomenout nesmíte ani na vstupy a výstupy. Grafická karta musí pøinejmenším pøevzít data z procesoru a vytvoøit z nich obrázky, které pøedá na monitor. Dnešní karty však umí mnohem více. Nìkteré dokážou akceptovat vstup obrazu i z videokamery a pøedat ho na televizní obrazovku, jiné mají konektory pro pøipojení moderních digitálních plochých panelù (LCD). Pokud vás zajímají i tyto možnosti, musíte si v parametrech karty ovìøit, že tyto funkce umí. Zvukové karty Lidé mají rádi PC mimo jiné proto, že není úplnì zticha umí pøehrávat hudbu, vydávat rùzné pøíšerné skøeky a zvuky pøi hraní her, dokáže také nahlas odpovídat pøímo uživatelùm. A komu za tyto dary mùžeme podìkovat? irmì Creative Labs a jejím okouzlujícím kartám Sound Blaster. Jistì, v obchodech koupíte i karty jiných firem, ale Sound Blaster byl první a hodnì dlouho byl také nejlepší. irma Creative vytvoøila standardy v této oblasti, podobnì jako firma Hayek pøišla se standardy pro modemy. A tak pøestože firma Hayek již dávno neexistuje, jejich instrukèní sada AT pro modemy je tu stále s námi (sice doplnìná, ale podstata se nemìní). Creative Labs s námi urèitì ještì pìkných pár let vydrží a standard Sound Blaster bude dále vzorem pro všechny další výrobce. Až vyrazíte na nákup zvukové karty, zkontrolujte vždy nejdøíve kompatibilitu s kartami Sound Blaster (u karet Creative to samozøejmì není nutné provìøovat). Nekompatibilní karta by pravdìpodobnì mìla problémy s nìkterými programy. Dále se zamìøte na vlastní technickou specifikaci karty. U zvukových karet jsou podstatné tøi faktory: poèet bitù, provedení tabulky Wavetable a konektory pro vstup a výstup: Poèet bitù Témìø všechny nové zvukové karty jsou 16ti nebo 24tibitové. Osmibitové karty vùbec neberte v potaz. Schopnosti Wavetable Zvukové karty se dìlí do dvou typù: karty se syntézou M a syntézou Wavetable. Lepší je vždy karta s tabulkou Wavetable, ve které jsou uloženy kvalitní navzorkované signály skuteèných nástrojù, hrajících rùzné noty. Karty se syntézou M tyto zvuky jen napodobují a nezní proto tak dobøe. Karty s tabulkou Wavetable mají obvykle 32, 64 nebo 128 hlasù, které lze pøehrávat najednou.

9 ? Krok 1: Shromáždìte všechny souèástky Pokud vidíte v názvu karty èíslo 16, bude nejspíše vyjadøovat poèet bitù a taková karta vìtšinou nemá syntézu Wavetable (ale mùže mít, musíte se proto podívat na parametry). Èísla 64 nebo 128 v názvu karty mají jiný význam poèet hlasù v tabulce Wavetable. 799 Vstupy a výstupy Velmi dùležitý dotaz: má vaše vybraná karta všechny konektory, které potøebujete? Konektory mají mnoho variant, pøièemž nikdo nepotøebuje všechny z nich. Asi urèitì budete potøebovat výstup na reproduktory, vstup pro mikrofon a konektor line in/line out pro pøipojení k zesilovaèi apod. Hudebníci si urèitì ohlídají i vstup MIDI, který umožòuje pøipojit klávesnici nebo jiný digitální nástroj, a pomocný vstup. Vìtšina zvukových karet má také vestavìný port pro joystick (viz obrázek 32.2). Joystick je urèen pøedevším pro hraní her, nìkdy ho však mohou využívat zaøízení usnadòující práci s poèítaèem lidem s rùzným postižením. Joystick sám nemá s hudbou nic spoleèného, ale tradiènì bývá na zvukové kartì, protože lidé, kteøí mají rádi hudbu, si také obvykle rádi hrají. AUDIO MIC IN OUT INPUT Obrázek 32.2 Joystick na zvukové kartì. Modemy Chcete se pøipojit k Internetu? V takovém pøípadì potøebujete zaøízení, které umí váš poèítaè na Internet napojit. Pro vìtšinu z nás to bude nìjaký typ modemu. Tradièní typ modemu funguje jako modulátor a demodulátor, který pøevádí digitální signál pøicházející z PC na analogový formát, který lze pøenést po telefonní lince. Dají se poøídit i jiné typy modemù, napøíklad kabelové modemy nebo modemy DSL, ale to už se nejedná o modemy v pùvodním významu tohoto slova. Zpùsob pøipojení k Internetu èi jiné online službì je v tìchto pøípadech odlišný, protož tu nedochází ke konverzi signálu, ale digitální signál je prostì pøedán dále. Kupujete-li standardní modem, budete se asi zajímat o maximální rychlost (obvykle 56KB), pøenosové protokoly (v dnešní dobì V.90 nebo V.92) a další pøídavné funkce, které chcete mít, napøíklad hlasový vstup a výstup nebo schopnost faxovat. axy umí odesílat i pøijímat skoro všechny modemy, ale hlasový vstup a výstup nebo vestavìný mikrofon a reproduktor (voice v názvu modemu) jsou dostupné jen u nìkterých typù. Poslední rozhodnutí, které vás èeká, je výbìr mezi interním a externím modemem. Externí modemy mají na své stìnì diody LED (viz obrázek 32.3), takže prostým pohle-

10 800 Stavíme dokonalý poèítaè dem zjistíte, zda je modem zapnut, zda pávì pøenáší data apod. Tyto modemy nejsou obvykle napájeny z poèítaèe (pozn. pøekl. s výjimkou modemù USB) a nezabírají žádný slot PCI. Ne každý z nás ovšem potøebuje vìdìt, co jeho modem provádí a také málokdo využije všechny sloty na zadní stìnì poèítaèe. Externí modem je tøeba nìjak k poèítaèi pøipojit, a to buï pomocí sériového portu (ty máte na poèítaèi jen dva) nebo portu USB. Obrázek 32.3 Externí modem s indikátory èinnosti Z tìchto dùvodù, a také proto, že nemám rád, když je kolem poèítaèe množství dalších periferií, obvykle doporuèuji interní modem. Ten použijeme také u našeho dokonalého poèítaèe. Mimochodem, nesnažte se ušetøit pár korun tím, že koupíte nìjaký šunt, u kterého nebudou ani ovladaèe. Proè? Protože u modemù jsou ovladaèe velmi dùležité! Znaèkové modemy mívají lépe napsané ovladaèe než bìžné modemy, podle mého názoru pøedevším modemy firmy 3Com stojí urèitì za pozornost. U poèítaèe snù bych však s klasickým modemem vùbec nepoèítal tam patøí pøipojení kabelem nebo DSL. Pokud si však takové pøipojení k Internetu nemùžete poøídit (je dostupné jen nìkde, záleží na tom, kde bydlíte), vybral bych si model 3Com V.92 56K. Pevný disk Na pevném disku jsou uloženo to nejcennìjší, co vùbec v poèítaèi mùžete mít svá data. Vybírejte proto pevný disk dost peèlivì. Pevný disk má být rychlý, spolehlivý a dostateènì velký, by se na nìj vešel alespoò dvojnásobek dat, která potøebujete uložit. Dvojnásobek? Ano, pøesnì tak. Jakmile se totiž disk zaplní (pøibližnì) do poloviny, zaène zpomalovat. Takže pokud chcete ukládat asi 10 GB dat, kupte si pevný disk s kapacitou 20 GB. Pevné disky mají dvì základní výkonové charakteristiky: Prùmìrná pøístupová doba øíká, jak dlouho disku prùmìrnì trvá, než najde a naète prùmìrný bit dat, mìøítkem jsou tisíciny sekundy. Èím kratší, tím lepší. Solidní rychlost je 10 až 15 milisekund. Pøenosová rychlost je rychlost pøesunu dat z pevného disku do pamìti poèítaèe. Èím vyšší, tím lepší. Minimální rychlostí je 11 až 16 Mbps.

11 Krok 1: Shromáždìte všechny souèástky 801 Disketová mechanika Nedávné pokusy nahradit klasické diskety o kapacitì 1,44 MB jinými jednotkami (LS- 120, SuperDrive apod.) skonèily neúspìchem. Proto zùstaòte u klasické disketové jednotky, která dnes stojí pakatel. Primárním dùvodem, proè disketové jednotky v poèítaèích jsou, je potøeba zajistit nouzové spuštìní poèítaèe v pøípadì výpadku pevného disku. Druhým dùvodem je možnost vymìòovat si data mezi poèítaèi, které není možné jinak propojit. V této oblasti však již diskety dávno nevyhovují svou kapacitou a byly nahrazeny buï jednotkami typu Zip, nebo (èastìji) disky CD-R èi CD-RW. Jednotky Zip Pøestože jednotky Zip jsou spíše marketinkovým produktem než nìjakým podaøeným technickým èinem, nelze jejich kvality pøi pøenášení velkých souborù nijak zpochybnit. Na média Zip lze umístit (podle provedení) 100 nebo 250 MB dat (pozn. pøekl. pro USB 2.0 se vyrábí i jednotky s kapacitou 750 MB), což pro pøenos i velmi velkých grafických souborù nebo prezentací bohatì staèí. Pøi nákupu jednotky Zip doporuèuji zakoupit také i balík více kusù médií. Jednak vás to vyjde levnìji, než kdybyste je kupovali jednotlivì, jednak je stejnì budete potøebovat. Pokud možno kupte média, která jsou v balíku navzájem odlišena barevnì, urychlí to pozdìjší hledání správné diskety. Mechanika CD-ROM/DVD-ROM Technologie DVD mì stále fascinuje. Neptejte se mì proè, jakmile jde o film, pøipadám si stále jak malé dìcko, ovšem DVD pøekonává vše, co tu prozatím bylo. Na disky DVD-ROM lze umístit více jak dvì hodiny vysoce kvalitního filmu a k tomu ještì prostorový zvuk v kvalitì normy pro audio CD! A ten film mùžete sledovat pøímo na monitoru nebo pøipojit poèítaè k velkoplošné televizi a hi-fi systému a vytvoøit si tak domácí kino. Na mechanikách DVD mùžete pracovat s libovolným standardním formátem CD nebo DVD. Pøi nákupu si ohlídejte dvì hlavní charakteristiky: rychlost a pøídavnou výbavu. Zcela urèitì byste mìli spolu s mechanikou dostat CD-ROM se softwarovým pøehrávaèem. Osobnì doporuèuji PowerDVD od firmy CyberLink ( english/index.asp). U slabších poèítaèù (ale dokonalý poèítaè nemùže být slabý!) by se hodil i hardwarový dekodér. U procesorù, jejichž rychlost pøevyšuje 600 MHz, je samostatný dekodér již zbyteèný. Sí Možná si myslíte, že když poèítaè používáte doma nebo v samostatné kanceláøi, žádnou sí nepotøebujete. Zkuste se nad tím zamyslet ještì jednou.

12 802 Stavíme dokonalý poèítaè Sí totiž nepotøebují jen lidé, kteøí mají jen jeden poèítaè. Ve všech ostatních pøípadech vám sí jednoznaènì prospìje, a to i v pøípadì, že jeden poèítaè máte vy a jeden vaše dítì. Druhý poèítaè vás mùže zachránit, pokud jeden z nich selže. Zálohování dat mezi dvìma poèítaèi patøí k tomu nejlepšímu, co vám mùže sí poskytnout. Ještì lepší mùže být zálohování dat na vymìnitelné médium, které je pøipojeno k jednomu z poèítaèù a sdíleno v síti. Jestliže jeden z poèítaèù selže, mùžete dále pracovat na tom, který zbyl. Nezapomeòte v takovém pøípadì nainstalovat ovladaèe pro pøenosnou jednotku na obou poèítaèích! Vra me se nyní zpìt k samotné síti.v kapitole è. 27 jsou popsány rùzné možnosti, jak taková domácí sí mùže vypadat. Nejrychlejší je Ethernet. Pokud tedy dokonalý poèítaè zapojíme do sítì, mìl by to být právì Ethernet. Pro sestavení malé sítì Ethernet budete muset zakoupit tyto souèásti (vìtšinou je lze bez potíží zakoupit v libovolném poèítaèovém obchodì): Sí ovou kartu pro každé PC Pro Ethernet se nabízí dvì rychlosti: 10Base-T a 100Base-T. Vyšší rychlost (100Base-T) je samozøejmì lepší, vìtšina sí ových karet pøitom podporuje obì dvì rychlosti. Tyto kombinované karty jsou nejlepší a nejsou nijak drahé. Rozboèovaè (hub) Je potøebný k propojení rùzných PC a dalších sí ových zaøízení (tiskárny). Pøi koupi si nechte rezervu pro pøípadné rozšíøení sítì (máte-li napøíklad tøi poèítaèe, poøiïte si rozboèovaè, ke kterému lze pøipojit 5 èi 9 zaøízení). Kabely Každou sí ovou kartu je nutné propojit s rozboèovaèem. Zkontrolujte si typ konektorù na všech souèástkách, dnes však témìø výhradnì narazíte jen na konektory RJ-45. Potøebný kabel je oznaèován jako kabel páté kategorie (Cat-5). Zvláštní rozhraní Pojem zvláštní rozhraní vás možná pøekvapí, ale není nutné si dìlat starosti, použijeme je až pozdìji, prozatím je nutné jen zakoupit. Jedním z takových rozhraní je USB (obrázek 32.4), které je dnes standardní souèástí všech základních desek. Vìtšina nových zaøízení se pøipojuje k poèítaèi právì pomocí USB, samotná instalace je navíc nesmírnì jednoduchá, protož odpadá jakékoli nastavování IRQ apod. Staèí zastrèit kabel a systém nové zaøízení sám detekuje. V roce 2002 se zaèíná rozšiøovat novìjší verze USB 2.0. Jako další rozhraní doporuèuji irewire, nìkdy oznaèované jako IEEE Používá se pøedevším pro pøenos digitálního videa z videokamery do poèítaèe èi opaènì.

13 Krok 2: Na zaèátku všeho je poèítaèová skøíò 803 Karta USB Konektory USB kabelů J Obrázek 32.4 Pøídavná deska s konektory USB a kabel USB Krok 2: Na zaèátku všeho je poèítaèová skøíò Souèástky tedy máme pøipraveny, pro vlastní montáž však ještì potøebujeme velký, otevøený prostor, na kterém je možné bez problémù otevøít skøíò a dostat se k ní ze všech stran. Pøipravte si také nìjaké nádobky nebo krabièky na šroubky, které budete hojnì vyndávat. Vìtšinou se ve skøíni vyskytují šrouby dvou rùzných velikostí. Dvì nádobky umožní oddìlit jednotlivé velikosti. U dokonalého poèítaèe budeme pracovat se skøíní typu tower. Najdìte šrouby, které pøidržují víko skøínì a vyšroubujte je (viz obrázek 32.5). Šrouby, které drží napájecí zdroj, prozatím necháme být! Šrouby držící napájecí zdroj bývají umístìny blíže ke støedu zadní stìny, zatímco šrouby víka skøínì jsou u obvodu stìny a prochází nejen zadní, ale i boèní èi horní stìnou. Jakmile víko sundáte (položte ho nìkam, kde se o nìj nepøerazíte), uvidíte vnitøní prostor skøínì. Základní desku bychom nyní mohli pøišroubovat pøímo do skøínì a veškeré testy provádìt v její finální pozici, nìkdy je však manipulace s deskou uvnitø skøínì obtížná. Proto radìji základní desku otestuji ještì pøedtím, než ji pøidìlám do skøínì. Nìkdy je však nutné vyndat ze skøínì napájecí zdroj, protože ten je pro testy nezbytný. Zkuste nejdøíve, zda délka kabelù vedoucích ze zdroje nestaèí k pøipojení základní desky, snazší však bývá vyndat pár dalších šroubù a položit zdroj hned vedle desky.

14 804 Stavíme dokonalý poèítaè J Obrázek 32.5 Odebrání šroubù, které pøidržují víko skøínì. Bìhem úvodní konfigurace a diagnostiky (pøed pøipevnìním desky do skøínì) nìkteøí lidé umis ují desku na knihu nebo krabici, pøibližnì 5 cm vysokou. Použít mùžete i krabici, ve které jste si základní desku pøinesli. Pomùžete si tak i pøi pozdìjším usazování souèástí do desky, protože tak mùžete na desku trochu zatlaèit, aniž byste poškodili ocelovou zadní stranu pøídavné desky, která vyènívá smìrem dolù. Krok 3: Pøíprava základní desky Nyní vyndejte základní desku z ochranného plastového obalu a otevøete manuál, který jste k ní dostali. To je nesmírnì dùležitý dokument. Položte ho na bezpeèné místo. Obsahuje informace, které potøebujete ke zprovoznìní desky. Instalace procesoru Podívejte se na procesor. Mùže to být ètvercový èip s vývody na spodní stranì, èerná skøíòka (Athlony a Pentia III) nebo deska, na níž je èip pøichycen uprostøed a na spodní stranì jsou opìt vývody (Celeron).

15 Krok 3: Pøíprava základní desky 805 Najdìte v manuálu stránku, na níž je diagram s rozvržením základní desky. Mìly by v nìm být vyznaèeny všechny ovládací propojky a pøepínaèe, konektory rozhraní a další komponenty. Najdìte propojky, urèující rychlost CPU a jeho napájecí napìtí (pozn. pøekl. dnes se již vyskytují výjimeènì, vše se vìtšinou nastavují pøímo v BIOSu). Nastavení napájecího napìtí Nyní v manuálu vyhledejte stránku, na které jsou zobrazeny pozice propojek pro rùzná napìtí na základní desce. (Vìtšina desek již tento výbìr nabízí pouze v BIOSu.) Napìtí jádra (core voltage) je napìtí, které procesor používá pro interní operace. Vstupnì-výstupní napìtí (I/O voltage) je napìtí pro komunikaci procesoru a zbytku poèítaèe. V závislosti na typu desky bude tøeba nastavit jedno z nich èi obì dvì. Pokud se napìtí nastavuje pomocí propojek, bude v manuálu stránka s obrázkem, který bude vypadat jako obrázek Pøi práci s propojkami dávejte pozor, abyste se nespletli, protože jinak se procesor s vámi mùže rozlouèit a shoøet (obvykle shoøí, aniž by se louèil). Obrázek 32.8 Tabulka s nastavením propojek pro napìtí procesoru.

16 806 Stavíme dokonalý poèítaè Nastavení rychlosti procesoru rekvenci pracovní desky i násobiè DNS moderní základní desky detekují automaticky. V manuálu k desce je obvykle tabulka, která udává, s jakými procesory dokáže spolupracovat. Nastavení rychlosti procesoru pomocí propojek (u moderních desek výjimeènì, u starších jde o èastìjší pøípad) se nijak zvláš neliší od nastavení napájecího napìtí. Dejme tomu, že vaše CPU pracuje na frekvenci 1600 MHz. Pokud by se výrobce základních desek pokusil na tuto pracovní frekvenci dostat všechny èásti základní desky pomocí dnešních technologií, byl by systém buï pøíliš drahý, nebo by všechny souèásti musely tvoøit jeden èip. Dùsledkem je pomalejší chod sbìrnice a dalších souèástí. O kolik? U dnešních systémù se rychlosti sbìrnic pohybují od 100 do 266 MHz. Instalace pamìti Dále je tøeba do patic na základní desce zasunout pamìti. Operaèní pamì se vyrábí ve tøech základních typech: DIMM SDR, DIMM DDR a RIMM. Zkratka RIMM je ochranná známka pro pamì ové moduly Direct Rambus, které se používají v základních deskách pro Pentium 4. RIMM vypadají skoro stejnì jako DIMM, ale má jiný poèet vývodù a pøenáší data v 16bitových nebo 32bitových kusech. Èím vyšší rychlost pøenosu a kratší doba pøístupu, tím více pamì emituje teplo. Pamì ový modul je proto vložen do hliníkového ochranného obalu (heat sink). Maximální rychlost sbìrnice (133 MHz) využívají jak DIMM SDR, tak moduly DDR, u nichž je efektivní rychlost dvojnásobná (266 MHz). V souladu s pravidlem, že byste nikdy nemìly kupovat souèástky, které nepotøebujete, kupte modul s kapacitou 256 MB pamìti. Pøestože se dají koupit i moduly s kapacitou 512 MB, stìží takovou kapacitu využijete. Starší verze Windows (95/98) navíc neumí efektivnì využívat pøíliš velké množství pamìti bez ruèního zásahu do systémového registru. Pokud byste pocítili, že procesor potøebuje další pamì, není problém dokoupit další modul.? Vždy zkontrolujte, zda kupujete správný typ pamìti k vaší základní desce. Pamìti DDR se vyrábí v rùzných provedeních, lišících se maximální rychlostí (266, 333 nebo 400 MHz), pamìti RIMM mají rychlost 800 nebo 1066 MHz. RIMM se používají jen na základních deskách pro Pentia 4, DDR na deskách pro procesory Duron, Athlon i Pentium 4. Koupit novou desku, na které lze používat starší pamìti SDR, je možné jen výjimeènì (model ECS K7S5A, který má patice pro SDR i DDR, nebo Soltek SL-75KAV). Pøedtím, než se pokusíte zasunout pamì ový modul do patice, se podívejte poøádnì na jeho spodní stranu a pak dovnitø patice. V patici uvidíte asymetrické výstupky, které odpovídají prohlubním v modulu. Natoète modul tak, aby prohlubnì odpovídaly výstup-

17 Krok 4: Instalace grafické karty a testování systému 807 kùm, a pomalu zatlaète modul do patice, dokud plastové západky neuzamknou modul v patici. Jakmile je modul pevnì usazen, upravte pøípadnì polohu západek tak, aby modul nemohl vyklouznout. Krok 4: Instalace grafické karty a testování systému Mám pøítele øíkejme mu Jim který moc rád sestavuje poèítaèe. Problém je v tom, že se mu po dokonèení práce žádný z poèítaèù nerozbìhne, zcela urèitì ne napoprvé. Nevím, zda se mu pokaždé povede koupit nìjakou vadnou souèástku, ale pokaždé, když složí poèítaè, aniž by pøedtím jednotlivé souèásti otestoval, je nìco špatnì. Proto trvám na své radì, která již zaznìla: složte poèítaè postupnì mimo skøíò a teprve poté, co se pøesvìdèíte o správné funkènosti všech souèástek, pøidìlejte desku ke skøíni a zasuòte do ní další souèásti. Je to možná pomalejší, ale zato jistìjší zpùsob montáže poèítaèe. Zapojení grafické karty Dalším krokem pøi montáží dokonalého poèítaèe bude zapojení grafické karty. Zatím jsem vám sice tvrdil, že systém má být poprvé testován s minimálním množstvím pøipojených souèástek, ale bez grafické karty byste jen velmi tìžko poznali, co se vlastnì v poèítaèi dìje. Náš poèítaè má grafickou kartu AGP, takže najdeme slot AGP a pevnì do nìj zasuneme grafickou kartu. (U desek s integrovanou grafickou kartou slot AGP být nemusí, tam ovšem zase není nutné montovat grafickou kartu ) Dále pøipojte ke grafické kartì monitor. Pøed otestováním systému bude nutné ovìøit pohledem, že monitor je pøipojen také k síti a zapnut, ale testovat budeme až za chvíli. Napájení základní desky Nyní pøipojíme napájecí zdroj k základní desce. Z napájecího zdroje vychází velké množství kabelù. Vyhledejte ten, který má nejvìtší plastový konektor a zasuòte ho do pøíslušného protìjšku na základní desce. Jeho pozice bude vyznaèena v manuálu k základní desce. U skøíní urèených pro Pentium 4 je napájecí zdroj doplnìn ještì samostatným kabelem pro napájení procesoru. Najdìte ho a podle manuálu zapojte. Dále uchopte tenký pár Vodièù, které vedou z pøední strany skøínì, od tlaèítka pro zapnutí poèítaèe a zasuòte je na odpovídající vývody v základní desce. Tyto vývody jsou vìtšinou ve skupinì s dalšími vývody pro jiné tenké kabely, dávejte proto dobrý pozor, a se nespletete. Opìt se nejdøíve poøádnì podívejte do manuálu k desce. J V této fázi je také vhodné pøipojit speaker (malý reproduktor, který je souèástí skøínì). Se zapnutým speakerem uslyšíte pøípadné varovné zvuky, které poèítaè vydává pøi spouštìní. Tyto zvuky pomáhají pøi odhalování pøíèin problémù, jejich poèet a význam bývá popsán v manuálu k základní desce.

18 808 Stavíme dokonalý poèítaè Na mnoha ATX skøíních jsou ve skuteènosti dva sí ové vypínaèe: jeden pøímo na napájecím zdroji a jeden vpøedu na skøíni. Vypínaè na napájecím zdroji je pravým vypínaèem. Tlaèítko na èelní stranì skøínì ovládá pouze základní desku, která se po jeho stisku zapne. Když zapnete vypínaè na napájecím zdroji, uslyšíte na vteøinku vìtrák procesoru, který se zase ihned vypne. To znamená, že základní deska dostává š ávu, ale z èelního spínaèe nepøišel signál zapínající desku. Nìkteré napájecí zdroje mají èelní spínaè na skøíni k sobì trvale pøipojeny pomocí dlouhého tenkého vodièe. V tomto pøípadì se jedná o pravý vypínaè. Koupíte-li nový napájecí zdroj s takovým vypínaèem, dejte si pozor na to, že spojovací vodiè nemusí být vždy dobøe izolován. Je proto lepší použít vlastní izolaèní pásku a teprve poté zdroj zapojit. Po pøipojení desky k napájecímu zdroji a zapojení tenkých vodièù od èelního spínaèe a speakeru mùžete šòùru napájecího zdroje zasunout do zásuvky. Stisknìte spínaè na èelní stranì skøínì a poèítaè zaène startovat. Uslyšíte vìtrák zdroje a na monitoru by se mìly objevit rùzné výpisy, naznaèující, že se nìco dìje. První test systému Dívejte se pozornì na monitor. Objevil se na nìm název grafické karty? Probíhá výpis testu operaèní pamìti? Vidíte po dokonèení tohoto testu tolik pamìti, kolik jste skuteènì nainstalovali? (Pøi 128 MB RAM uvidíte vypsáno o nìco více jak 131 milionù bajtù, protože 1 MB = bajtù). Pokud všechny zmínìné výpisy vidíte, je to skvìlé. Mùžete poèítaè opìt vypnout a pøejít na další krok. V opaèném pøípadì je nutné provìøit vše, co jste prozatím udìlali. Do nejvìtších potíží se dostanete v pøípadì, kdy se na monitoru neobjeví vùbec nic. Pro tento pøípad si zapamatujte pár dobrých rad: Není slyšet vìtrák napájecího zdroje: Jsou zapnuté oba vypínaèe? Nìkteré systémy mají dva, jak jsme si vysvìtlili pøed chvílí. Je procesor nainstalován správnì? Víte urèitì, že napájecí zdroj není vadný? Vìtrák zdroje funguje, ale na monitoru není nic vidìt: Nainstalovali jste správnì grafickou kartu? Je operaèní pamì správnì zasazena do slotù? Zapnuli jste monitor? Je pøipojen ke grafické kartì? Pøi montážích poèítaèù jsem vždy nejvìtší množství problémù øešil právì v této fázi. Naštìstí je poèet možných pøíèin dobøe znám, takže døíve èi pozdìji pøijdete na to, kde je chyba. Nìkdy je jen jediná možnost postupná výmìna základní desky, procesoru, pamìti, základní desky a napájecího zdroje za souèásti, u kterých bezpeènì víte, že fungují jak identifikovat viníka.

19 Krok 5: Instalace pevných diskù 809 Jakmile se na monitoru objevují správné výpisy, lze základní desku pøipevnit do skøínì. (Podrobnosti najdete v deváté èásti Závìreèné složení celého poèítaèe této kapitoly.) Vše, co nadále budete do poèítaèe pøidávat, lze pøipevnit pøímo do skøínì, i když nìkteré ménì odvážné osoby radìji pøidávají další souèásti mimo skøíò a teprve po odzkoušení celého systému pøišroubují základní desku a další souèásti napevno do skøínì. Krok 5: Instalace pevných diskù Nyní víte, že základní deska, pamì a grafická karta fungují správnì. Dalším krokem (jak jste již poznali z nadpisu) bude instalace pevných diskù a disketové jednotky. Poté pøidáme mechaniku CD-ROM nebo DVD-ROM. Montáž diskù následuje už nyní, protože nejménì jeden z nich je nutný pro spuštìní operaèního systému. Instalace disketové jednotky Na obrázku vidíte disketovou jednotku a její datový kabel. Vidíte na kabelu tmavý pruh podél jedné hrany? Tento pruh oznaèuje vodiè, který patøí k vývodu è. 1 na konektoru. Dále si všimnìte pøekroucených vodièù u konektoru pro pøipojení disketové jednotky A:. Øadiè disketových jednotek je nastaven tak, aby jednotce, kterou najde u tohoto pøekroucení, pøiøadil písmeno A:. Kromì tohoto pøekøížení není mezi jednotkami A: a B: žádný rozdíl, samozøejmì pokud jako B: nepoužijte jednotku pro 5,25 palcové diskety. Obrázek Disketová jednotka a kabel (u jednoho z konektorù jsou kabely pøekrouceny) Když se podíváte na zadní stranu disketové jednotky, uvidíte dva konektory. Jeden z nich je datový, druhý napájecí. Vìtšina desek sice má vyznaèenu pozici vývodu è. 1, u nìkterých však tato znaèka chybí. V takovém pøípadì pøipojte datový kabel tak, aby tmavý pruh (vìtšinou èervené barvy) byl u napájecího konektoru.

20 810 Stavíme dokonalý poèítaè Instalace pevných diskù Obdobnì jako disketové jednotky mohou i dva pevné disky sdílet jeden plochý datový kabel. V tomto pøípadì však v kabelu nejsou žádné pøekroucené vodièe. Disky pøipojené k jednomu kabelu jsou mezi sebou rozlišeny na Master a Slave. Na obrázku vidíte zadní stranu typického pevného disku IDE/EIDE. Jsou tu tøi èásti pro konektory. Nejvìtší konektor je urèen pro pøipojení datového kabelu, malý konektor s velkými vývody je pro napájecí kabel, mezi nimi je øídící blok, ve kterém se pomocí propojky urèuje role pevného disku (Master nebo Slave). Výjimkou je pøípad, kdy máte datový kabel oznaèený Cable Select,v takovém pøípadì roli pevného disku urèuje kabel sám. V øídícím bloku v takovém pøípadì musíte u obou pevných diskù propojkou spojit vývody C/S (Cable Select). Obrázek Umístìní konektorù na pevném disku Na základní desce jsou dva øadièe IDE/EIDE a jejich konektory. Jeden je primární, druhý sekundární. Aby byl pevný disk chápán jako disk C: (zavádìcí èili bootovací disk, ze kterého je spouštìn operaèní systém), zapojte jeho datový kabel do primárního øadièe na základní desce a propojku na disku zasuòte na vývody Master. Zasuòte datový kabel disku do øadièe na základní desce a do konektoru na pevném disku a jeden z napájecích kabelù zdroje zasuòte do napájecího konektoru pevného disku. Vývod è. 1 datového kabelu musí smìøovat k napájecímu konektoru, u napájecího kabelu urèují správnou polohu kulaté rohy, které musí odpovídat kulatým rohùm konektoru. Pøipojení klávesnice a myši Nyní musíme provést ještì jednu vìc pøipojit klávesnici a myš. Bez klávesnice bychom nemohli nastavit parametry pevného disku v BIOSu.

21 Krok 5: Instalace pevných diskù 811 Klávesnici zapojte do konektoru na zadní stìnì základní desky. U klávesnic se používají dva základní typy konektorù: PS/2 a USB. Oba typy konektorù jsou standardní souèástí všech nových desek, takže tu nemùže dojít k žádným potížím. Myš se také mùže pøipojit do konektoru PS/2 nebo USB. V pøípadì USB je jedno, kam zasunete klávesnici a kam myš, u konektorù PS/2 jsou kabely rozlišeny barvou, takže zelený konektor myši patøí do zeleného konektoru PS/2 na základní desce a svìtle fialový konektor klávesnice patøí do odpovídajícího konektoru PS/2! Schází-li barevné rozlišení, najdete u konektorù na základní desce grafické symboly, podle nichž poznáte, co kam patøí. Nastavení pevných diskù v BIOSu poèítaèe Jak si jistì pamatujete, mùžete se pøi spouštìní poèítaèe dostat do obrazovky nastavení BIOSu rùzným zpùsobem. Název klávesy nebo kombinace kláves, kterou musíte stisknout, se pøi úvodních testech vìtšinou na obrazovce objeví. Pokud stihnete tuto klávesu stisknout vèas (máte na to jen pár sekund), objeví se hlavní obrazovka BIOSu (viz obrázek 32.15). Obrázek Hlavní obrazovka BIOSu

22 812 Stavíme dokonalý poèítaè Na první pohled se zdá, že tu není pøíliš mnoho voleb. Ale nenechte se zmást, na hlavní obrazovce vidíte jen rozcestník k rùzným kategoriím voleb. Skoro každý øádek vás po svém výbìru pøenese do další obrazovky, kde budou vlastní volby BIOSu, které lze prohlížet èi mìnit. Jakmile pochopíte tento základní princip, nebude pro vás orientace v BIOSu obtížná. Nìkteøí lidé si brzy zvyknou natolik, že zaènou na zkoušku mìnit volby, kterým vùbec nerozumí. Nedìlejte to. Nevíte-li, k èemu daná volba slouží, nechte ji být, jinak si koledujete o problémy, které si ani pøedstavit neumíte. Za normálních podmínek nemusíte naštìstí v BIOSu mìnit skoro nic. Podívejme se tedy, co je nutné podniknout pøi montáži nového poèítaèe. Nastavení datumu, èasu a nìkolika dalších základních údajù Hodnoty, které v rùzných obrazovkách BIOSu zadáte, jsou ukládány do pamìti CMOS, takže si je poèítaè mùže naèíst pøi každém spuštìní a bude vìdìt, jakým zpùsobem se má spouštìt. BIOS obsahuje údaje o pevných discích, vestavìných øadièích periferií, napøíklad øadièi disketové jednotky, sériových portù apod. Pokud máte základní desku s AMI BIOSem (viz obrázek 32.15), mìli byste nejdøíve pøejít do obrazovky Standard CMOS Setup (pozn. pøekl. jiné firmy vyrábìjící BIOS používají vìtšinou stejné názvy). V hlavní obrazovce pomocí kurzorových šipek na klávesnici oznaèíte øádek s tímto názvem a stisknete Enter. Obrazovka Standard CMOS Setup je vidìt na obrázku Obrázek Obrazovka Standard CMOS Setup

23 Krok 5: Instalace pevných diskù 813 Nejdøíve se podívejte do spodní èásti obrazovky. Tam je vypsáno ovládání BIOSu pomocí klávesnice. Protože jsme s textovém režimu obrazovky, musíme používat klávesnici, nikoli myš. Pro pohyb z jedné položky na jinou slouží kurzorové šipky. Vybraná položka je zvýraznìna. Jakmile se pøesunete na položku, kterou chcete mìnit, použijte klávesy Page Up nebo Page Down. Vyzkoušet si to mùžete tøeba na datumu, které je v horní èásti obrazovky. Pøesuòte se na nìj pomocí šipek a klávesami Page Up (nebo Page Down) zmìòte den èi mìsíc. Pøi nastavení èasu je tøeba dát pozor n to, že poèítaèe používají 12hodinový (vojenský) formát èasu. To znamená, že 12:00 je poledne a 0:00 je pùlnoc. Hodiny mezi 0:01 a 11:59 jsou oznaèeny A.M. Hodiny mezi 12:01 a 23:59 jsou hodiny P.M. Dále si všimnìte toho, že vìtšina položek je již automaticky nastavena na urèitou výchozí hodnotu. Náš poèítaè je nastaven tak, aby automaticky detekoval pár rùzných zaøízení. Nalezl disketovou jednotku, grafickou kartu a operaèní pamì. Pevný disk tu však uveden není, BIOS ho však automaticky detekovat umí, jen je tøeba mu to dovolit. Jakmile jsou všechny volby nastaveny podle vašich požadavkù, vra te se stiskem klávesy Esc do hlavní obrazovky BIOSu. Dále se šipkami pøesuòte na øádek IDE HDD Auto Detect a stisknìte Enter. Poèítaè ihned poté zaène s rozeznáváním všech IDE/EIDE jednotek, pøipojených k základní desce. Jakmile nìjakou najde, zobrazí její parametry ve spodní èásti obrazovky. V nìkterých pøípadech vám tu nabídne dvì èi tøi volby, které umožòují specifikovat pøesné nastavení disku. Vìtšinou staèí stiskem klávesy Enter pøijmout výchozí volbu. Po dokonèení detekce se stiskem Esc vra te do hlavní obrazovky a dále pøejdìte zpìt do obrazovky Standard CMOS Setup, kde by mìly být nyní zapsány parametry všech nalezených jednotek. Nakonec zkontrolujte a pøípadnì opravte systémový datum a èas. Další dùležitá nastavení BIOSu U vìtšiny základních desek není nutné nijak zasahovat do dalších voleb BIOSu a systém bude pracovat bez chyb. Pro zvìdavé však uvádím nìkteré z dalších bìžných voleb, které se v nastavení BIOSu dají najít: ECC Urèuje, zda jsou v poèítaèi nainstalovány pamìti s podporou nebo bez podpory ECC. Jedná se o dva rùzné typy pamìtí DIMM. Tuto volbu najdete jen u desek, které podporují oba typy pamìtí. Zkratka ECC znamená error-correction code, èili kód pro opravu chyby. Výchozí nastavení je ne-ecc. L2 cache EC support Pokud tuto volbu zapnete, bude povolena kontrola chyb v datech, ke kterým se pøistupuje ve vyrovnávací pamìti L2. Výchozí nastavení je zakázáno (disabled). Plug and Play OS Výchozí nastavení je No (Ne). Volba urèuje, zda je v poèítaèi použit operaèní systém Plug and Play. Pøi nastavení No se o konfiguraci zaøízení stará BIOS, nastavení Yes umožní konfiguraci zaøízení operaèním systémem. Pozor, není nutné tuto vobu mìnit na Yes, pokud chcete nainstalovat OS Plug and Play. V podstatì vždy je lepší nechat tuto volbu vypnutou.

24 814 Stavíme dokonalý poèítaè Reset configuration data Pokud tuto volbu zapnete (Yes), budou pøi pøíštím spuštìní poèítaèe vymazány data BIOSu o konfiguraci Plug and Play a volba se poté sama zmìní zpìt na výchozí No. Peripheral configuration Otevøe obrazovku, ve které mùžete mìnit nastavení paralelních, sériových a USB portù. DMI events logging Umožní protokolovat všechna chybová hlášení pøi spuštìní poèítaèe a prohlížet je z hlavní obrazovky BIOSu. Resource configuration Dovoluje jemnì dolaïovat využití blokù pamìti pro rùzné systémové zdroje. S touto volbou si mùže hrát jen ten, kdo skuteènì ví, co dìlá! V obrazovkách BIOSu je množství dalších voleb ovlivòujících chování RAM, vyrovnávacích pamìtí apod., ty byste však mìli mìnit jen v pøípadech, kdy je to nutné (a i pak je lepší to nechat na lidech z servisu). Výchozí nastavení tìchto voleb je obvykle optimální. Ukonèení práce s hlavní obrazovkou BIOSu Po dokonèení zmìn se klávesou Esc vra te zpìt do hlavní obrazovky, šipkami najeïte na øádek Save & Exit Setup a stisknìte Enter. Poèítaè se poté restartuje. Operaèní systém se samozøejmì mùže spustit jen v pøípadì, kdy je nainstalován na pevném disku, a to jsme zatím neudìlali. Stále však ještì nejsme tak daleko, abychom se do tohoto úkolu mohli pustit. Windows jsou obvykle dodávány na CD- ROM, a my žádnou mechaniku CD-ROM v poèítaèi nemáme. Musíme ji tedy pøidat. Instalace mechaniky CD-ROM nebo DVD-ROM Mechaniky CD-ROM èi DVD-ROM se instalují skoro stejnì jako pevné disky. Nastavíte propojku na zadní stranì do pozice Master nebo Slave nebo Cable Select (v našem pøípadì máme jeden pevný disk a jednu mechaniku, takže to bude pozice Slave), pøipojte datový a napájecí kabel (èervený pruh na datovém kabelu bude co nejblíže napájecímu konektoru) a jsme hotovi. Tenký audio kabel zapojíme až pozdìji, pøi závìreèné montáži všech souèástek do skøínì. Pro lepší orientaci máte na obrázku typickou zadní stìnu mechaniky DVD-ROM (CD-ROM vypadá skoro stejnì). Obrázek Konektory na zadní stranì mechaniky DVD-ROM

25 Instalace mechaniky CD-ROM nebo DVD-ROM 815 Zapnìte PC a sledujte, zda na chvíli zasvítí zelená svìtla na pøední stìnì skøínì a na mechanice CD-ROM (DVD-ROM). Pokud ano, znamená to, že jsou v poøádku a správnì pøipojena. Poèítaè mùžete opìt vypnout a pokraèovat dalším krokem. Krok 6: Instalace operaèního systému Pøipraveni? Pokud jste si jako operaèní systém vybrali Windows (má je skoro každý), bude jejich instalace trvat od 30 do 60 minut minimálnì, alespoò podle Microsoftu. Samozøejmì, èím rychlejší poèítaè máte, tím kratší dobu to potrvá. Pro domácí použití nebo v malých kanceláøích je nejlépe použít Windows 98 (druhé vydání 98 SE), ve vìtších firmách jasnì vítìzí Windows Na zcela nových poèítaèích je nejrozumnìjší vložit instalaèní CD-ROM do mechaniky a zavést instalátor pøímo z nìj. K tomu je obvykle nutné nejdøíve v BIOSu zmìnit volbu Boot Sequence tak, aby se poèítaè pokusil zavést systém nejdøíve z CD-ROM. To jistì zvládnete. Poté restartujte poèítaè a po spuštìní instalátoru dodržujte jeho pokyny. Instalace sama není nijak obtížná, návod je srozumitelný a na monitoru uvidíte hlášení o postupu celého procesu. Pokud z nìjakého dùvodu není zavedení systému z CD-ROM možné, spus te poèítaè z systémové diskety, pøepnìte se na CD-ROM (do pøíkazového øádku zapíšete písmeno jednotky, dvojteèku a stisknìte Enter) a spus te program SETUP. Souèástí instalace bude také rozdìlení a formátování pevného disku. Další údaje o pøípravì pevného disku najdete v tøinácté kapitole této knihy. K celé instalaci uvedu ještì pár poznámek: Souèástí instalace Windows ke zobrazení textu licenèní smlouvy. Tu musíte potvrdit, jinak nebude instalace pokraèovat. Pokud chcete, mùžete si ji dokonce celou pøeèíst. To ale skoro nikdo nedìlá. Struènì øeèeno, v této smlouvì vám Microsoft zakazuje vytváøet další kopie instalaèního CD-ROM a jeho další šíøení èi kopírování, pokud pøedtím nesmažete všechny jeho pøedchozí instalace. Je tam ještì pár dalších podrobností, ale toto je podstatné. Jakmile odsouhlasíte licenèní smlouvu, musíte doložit, že jste právoplatným vlastníkem programu. To dokážete tak, že do pøíslušného pole zapíšete dlouhý licenèní kód, který je na zadní stranì krabièky instalaèního CD-ROM nebo na zvláštním papíru. Instalátor se vás zeptá, do jaké složky má zkopírovat soubory Windows. Automaticky vám tu nabízí složku C:\Windows. Osobnì vám doporuèuji tuto nabídku využít. Aplikace obvykle oèekávají, že se složka Windows takto jmenuje. Nìkteré verze Windows vás bìhem instalace vyzvou k vytvoøení spouštìcí diskety. Tu mùžete použít v situaci, kdybyste z libovolného dùvodu nemohli spustit systém z pevného disku. Považujte tuto disketu za urèitou bezpeènostní pojistku a vytvoøte ji. Ztratíte sice pár minut, ale tato ztráta se vám nìkdy mùže bohatì