JANÁČKOVA AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚ. Divadelní fakulta Ateliér divadelního manažerství a jevištní technologie Divadelní manažerství.

Transkript

1 JANÁČKOVA AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚ Divadelní fakulta Ateliér divadelního manažerství a jevištní technologie Divadelní manažerství Peer Gynt Dokumentace absolventského výkonu Autor práce: BcA. Michaela Rašovská Vedoucí práce: doc. Mgr. Jan Kolegar Oponent práce: MgA. Blanka Chládková Brno 2015

2 Obsah Úvod...4 A) PROJEKTOVÝ ZÁMĚR Kontext projektu Nositelé projektu Janáčkova akademie múzických umění Divadelní studio Marta Ateliéry DIFA JAMU Externisté Realizační tým Účel projektu Definice problému Cíle a cesty k jejich dosažení Plánování projektu Finanční zajištění Financování projektu Fundraising projektu Právní aspekty Autorsko-právní vztahy Smluvní zajištění Propagace Účel a cíle propagace Cílové skupiny Lidské zdroje Produkční tým Herecký tým Zaměstnanci DS Marta Spolupracující externisté Pedagogové Plánování času Rizika projektu Kritéria hodnocení projektu Kritéria procesního hodnocení Kritéria výsledkového hodnocení...20 B) PRŮBĚŽNÁ ZPRÁVA Organizace projektu Finanční zajištění...21

3 7.1.1 Finanční bilance Fundraising Právní aspekty Autorské poplatky Smluvní závay Propagace Prostřednictvím tištěných dokumentů Prostřednictvím médií Social Media Marketing Tradiční média Lidské zdroje Organizace času...28 C) ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Organizace projektu Finanční zajištění Právní aspekty Propagace Lidské zdroje Organizace času Hodnocení projektu Procesní Uzavírání smluvních závaů Dodržování časového plánu Dodržování finančních plánů Dodržování plánů propagace Přecházení a eliminace rizik Výsledkové...35 Závěr...37 Seznam tabulek a grafů...38 Seznam příloh...39

4 Ú vod Tato práce je dokumentací absolventského výkonu studentky Divadelního manažerství na Divadelní fakultě Janáčkovy akademie múzických umění v Brně. Práce zachycuje problematiku z pozice autorky - hlavní produkční projektu. Absolventským výkonem autorky byla produkční činnost na inscenaci Peer Gynt, jež měla premiéru dne a poté byla uváděna po celou sezónu 2013/2014 v Divadelním studiu Marta. Práce je rozdělena do třech částí - Projektového záměru, Průběžné zprávy a Závěrečné zprávy projektu. Obsahem Projektového záměru je plánování organizace projektu z hlediska časového, finančního, lidských zdrojů, propagace a právních aspektů. Průběžná zpráva hodnotí projekt k datu jeho premiéry, tedy k půli prosince Závěrečná zpráva pak porovnává zamýšlené plány výše uvedených hledisek s reálnou situací a následně objektivně hodnotí projekt na základě procesů i kritérií úspěšnosti. Účelem vykonávání absolventských projektů a jejich dokumentování je prokázat schopnost využití nabytých teoretických znalostí v praxi a zejména obhajoba využitých nástrojů při státní závěrečné oušce studenta. 4

5 A) PROJEKTOVÝ ZÁMĚR 1. Kontext projektu Projekt Peer Gynt je jednou z inscenací, jejíž premiérové uvedení je plánováno na prosinec roku 2013 v Divadelním studiu Marta. Peer Gynt je jednou z pěti absolventských inscenací Ateliéru činoherního herectví DIFA JAMU v Brně, jež se v sezóně 2013/2014 v Divadelním studiu Marta uskuteční. Projekt Peer Gynt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky a to v rámci programu Inovace studijních programů Dramatická a Hudební umění JAMU v oblasti uměleckých výstupů. Jeho realizátory jsou především studenti Divadelní fakulty, avšak na projektu participují také profesionální externisté. Přípravy projektu započaly v červnu roku 2013 a samotná realizace pak bude probíhat v sezóně 2013/2014 v Divadelním studiu Marta. 1.1 Nositelé projektu Nositeli projektu jsou zainteresované strany, jež na realizaci projektu jakkoliv participují, či jej zaštiťují. Tato kapitola definuje všechny nositele projektu Peer Gynt a popisuje jejich roli v tomto projektu Janáčkova akademie múzických umění Janáčkova akademie múzických umění v Brně (dále jen JAMU) je veřejná vysoká škola, jež poskytuje umělecké vzdělání v oblastech divadla a hudby a to od roku Součástí JAMU v Brně jsou dvě fakulty - divadelní a hudební, na kterých je v současné době ke studiu zapsáno dohromady více než 700 studentů. JAMU provozuje dvě stálé divadelní scény ve městě Brně a to Divadelní studio Marta a Divadlo na Orlí - hudebně dramatickou laboratoř. Obě tyto scény fungují jako prostory pro realizaci vlastních projektů studentů a zejména absolventských výkonů všech studijních oborů. Absolventské projekty jsou výkony studentů posledních ročníků. Jejich cílem je ověřit teoretické znalosti studentů, nabité během celého studia, v praxi. Výstupem z absolventského projektu je kromě samotné události zejména 5

6 dokumentace, jež je pak student k získání vysokoškolského diplomu povinen obhájit při závěrečné státní oušce, společně s diplomovou prací. Projekt Peer Gynt je projektem studentů Divadelní fakulty a na jeho realizaci se podílí studenti více ateliéru. O ateliérech Divadelní fakulty dále pojednává kapitola 2.3 s názvem Ateliéry DIFA JAMU Divadelní studio Marta Divadelní studio Marta (dále jen Marta) je jednou ze dvou stálých scén JAMU v Brně. Prostřednictvím tohoto divadelního studia jsou naplňovány studijní programy JAMU v Brně. Marta funguje od roku 1952 a slouží především oborům Divadelní fakulty pro realizaci absolventských výkonů studentů, studentských festivalů a jiných vlastních projektů studentů. Ročně je uvedeno v Martě na 5 premiérových titulů a dohromady okolo 120 představení. Marta nabízí 5 typů předplatného a cenová politika vstupenek je odvozena od cílové skupiny Marty, jež jsou zejména středoškolští a vysokoškolští studenti. V sezóně 2013/2014 má Marta XX aktivních předplatitelů, jež jsou zároveň abonenty Divadla na Orlí. Na tuto sezónu je naplánováno dohromady pět premiér a okolo 68 vlastních představení a dále pak představení festivalů SETKÁNÍ/ENCOUNTER 2014, Istropolitana, Divadelní svět Brno, Klíče a Zlomvaz. Plán sezóny V případě projektu Peer Gynt je Divadelní studio Marta hlavním realizátorem projektu, jež zajišťuje veškeré technické, ekonomické a právní zázemí A t e l i é r y D I FA J A M U Studium na Divadelní fakultě JAMU je rozděleno do dvou studijních programů a to do programu Dramatická umění a Taneční umění. Projekt Peer Gynt je projektem studentů programu Dramatická umění a z toho důvodu tedy kapitola pojednává o tomto studijním programu. Jednotlivé studijní obory jsou rozděleny do tzv. Ateliérů a to podle druhu studia. V akademickém roce 2013/2014 funguje na Divadelní fakultě na jedenáct ateliérů, dohromady se sedmi studijními obory bakalářského prezenčního studia, dvěma obory nenavazujícího magisterského prezenčního studia, šesti obory navazujícího magisterského prezenčního studia a jedním oborem doktorského studijního programu. 6

7 Studenti, jež se budou podílet na realizaci projektu, jsou studenty těchto ateliérů: Ateliér činoherního herectví, Ateliéry režie a dramaturgie, Ateliér scénografie, Ateliéry divadelního manažerství a jevištní technologie, Ateliér rozhlasové a televizní dramaturgie a scénáristky. Kromě studentů Ateliéru rozhlasové a televizní dramaturgie a scenáristiky, by inscenace Peer Gynt měla být absolventským projektem všech participujících studentů. Studenti budou při projektu odborně vedeni svými pedagogy, vedoucími ateliéru, jež jim budou poskytovat odborné konzultace k aktivitám potřebným k realizaci projektu Externisté Jak již bylo řečeno v úvodních kapitolách, projekt Peer Gynt bude spolufinancován jedním grantů, spadajících pod Evropský sociální fond, jež získala Divadelní fakulta. Cílem tohoto grantu s názvem "Inovace studijních programů Dramatická a Hudební umění JAMU v oblasti uměleckých výstupů" je mimo jiné také "inovace inscenačních uměleckých výstupů v magisterském studiu na Divadelní fakultě". Tento bod je v samotném textu žádosti o získání grantu popsán následovně: "Jedná se o absolventské inscenace ve studiu Marta. Do tvůrčích týmů, které jsou nyní výhradně složené ze studentů budou zapojeni profesionálové z praxe - režiséři či herci j.h., prostor dostane současný dramatický text, student kompozice HF spolupracující v oblasti scénické hudby." 1 Ač v normálním případě není schopna Marta účast profesionálů na absolventských projektech financovat, tak vzhledem k získanému výše zmíněnému grantu, budou moci na projektu Peer Gynt participovat také profesionálové z externího prostředí. 1 Zdroj: 7

8 Pro projekt je plánováno využití zejména odborníků z oblasti pohybové a hudební výchovy, jež by měli vést vícedenní pohybové a hudební workshopy a dále pak zapojení profesionálního herce, jako stálého článku inscenace. 1.2 Realizační tým Realizační tým projektu se bude skládat ze studentů jednotlivých ateliérů DIFA JAMU, dále pak ze zaměstnanců Divadelního studia Marta a také externích spolupracovníků - profesionálů. Metodickou podporu pak poskytnou pedagogové JAMU a vedoucí ateliérů. Autorka práce si pro potřeby nastavení komunikace rozdělila osoby participující na projektu do následujících skupin: Produkční tým Herecký tým a herci externisté Zaměstnanci DS Marta Spolupracující externisté Pedagogové Plánováním lidských zdrojů se dále zabývá kapitola č. 4.4 s názvem Lidské zdroje. 1.3 Účel projektu Inscenace Peer Gynt je absolventským výkonem většiny studentů na něm participujících a funguje tedy jako prostředek k ověřování nabitých teoretických znalostí studentů v praxi. Účelem projektu je také nabití nových praktických ušeností z divadelního prostředí, které vycházejí ze spolupráce s externími profesionály a tím napomoci studentům k větší profesionalizaci a profesnímu uplatnění po studiu. 2. Definice problému Jak je popsáno výše v úvodu, tak tato dokumentace popisuje situaci z hlediska autorky - hlavní produkční projektu. Z toho důvodu je také hlavní problematika projektu definována z pohledu manažera/produkčního. Absolvent magisterského stupně Divadelního manažerství má za své působení při studiu na Divadelní fakultě většinou nasbír áno velké množství praktických ušeností z divadelního i nedivadelního prostředí. Vzhledem k 8

9 zaměření studia na divadlo je však nutností zakončit studium absolventským výkonem prostřednictvím divadelní inscenace. Absolventský projekt v Divadelním studiu Marta však nemusí pro tohoto studenta představovat žádný přínos z hlediska praktických ušeností a manažer inscenace v Martě se tak snadno může stát pouhým výkonným článkem. V takovém případě pak manažer nevytváří žádnou přidanou hodnotu pro projekt a sám se také ničemu novému neučí. Jak již bylo řečené výše, tak projekt Peer Gynt spadá do skupiny projektů spolufinancovaných Evropským sociálním fondem, jehož cílem mělo být mimo jiné zapojení profesionálních externistů za účelem nabití nových ušeností studentů. Tato spolupráce je však orientována zejména do uměleckých aktivit, tedy samotnou práci manažera na projektu z hlediska ušeností nijak neobohacuje. Autorka práce, tedy hlavní produkční projektu Peer Gynt, ve svém pátém ročníku studia již nabila dostatek ušeností z divadelní oblasti prostřednictvím jiných divadelních inscenací, na nichž participovala v průběhu svého studia. Z tohoto důvodu definovala jako hlavní problematiku malý praktický přínos pro manažera - absolvujícího studenta, jež participuje na tomto druhu projektu v posledním ročníku studia. 3. Cíle a cesty k jejich dosažení Hlavním cílem projektu je: "posílení vlivu produkčního inscenace v Divadelním studiu Marta prostřednictvím inovace fundraisingových a propagačních aktivit za účelem nabití nových praktických ušeností produkčního projektu". Dílčími cíli jsou: Snížení nákladovosti projektu prostřednictvím fundraisingových aktivit. Zvýšení visibility realizačního týmu prostřednictvím propagace projektu. Cestou k dosažení hlavního cíle je především inovace fundraisingových a propagačních aktivit. Konkrétně se pak jedná o tyto body: oslovování potenciálních sponzorů a partnerů a vytvoření spolupráce za účelem získání rekvizit do projektu, oslovování potenciálních sponzorů a partnerů a vytvoření spolupráce za účelem poskytnutí občerstvení a nápojů na raut, 9

10 oslovování potenciálních sponzorů a partnerů a vytvoření spolupráce při tvorbě propagačních materiálů, oslovování a vytváření spolupráce s médii z oblasti rozhlasu, tisku i TV, rozsáhlejší distribuce propagačních materiálů. 4. Plánování projektu Na základě výchozí situace, definované problematiky a cílů projektu, byl na začátku stanoven plán organizace projektu. Jeho účelem je řídit projekt tak, aby bylo dosaženo stanovených cílů v daném časovém horizontu a s využitím možných zdrojů. Manažerka projektu začne pracovat na jeho koordinaci od začátku října 2013, kdy by mělo proběhnout setkání se členy produkčního týmu a zejména vedením DS Marta. Na těchto schůách by měly být definovány pravomoci a odpovědnosti jednotlivých členů týmu. Vzhledem k tomu, že neexistuje žádný dokument ani koncepce práce studentů na absolventských projektech, která by jasně definovala jejich povinnosti, míru odpovědnosti a pravomocí, tak je tento krok velmi důležitý z důvodu předcházení rizik. Obecně lze říci, že produkční inscenace v Martě není v pozici hlavního manažera, ale vykonává spíše asistenta režiséra. Režisér pak má většinu rozhodovacích pravomocí a je hlavním leaderem v projektu. Manažer inscenace je odpovědný spíše za finanční stránku projektu a funguje jako prostředník při komunikaci s vedením divadelního studia. Manažer projektu tedy nemůže vykonávat všechny manažerské funkce plnohodnotně. Mezi povinnosti manažera, které vycházejí z tradice studia Marta, může patřit následující: organizace explikační a předávací porady, tvorba rozpočtu, bilancí a výsledovky projektu, vytváření týdenních fermanů, spolupráce s produkčním týmem při vytváření propagačních materiálů, fundraising a komunikace se sponzory a partnery, propagace projektu, spolupráce se scénografem za účelem zajištění kostýmů a rekvizit, zajištění fotodokumentace, 10

11 organizace vzniku traileru, komunikace s týmem a vedením školy, popř. jiné dle potřeb inscenace. 4.1 Finanční zajištění Z hlediska finančního řízení jsou kompetence manažera absolventského projektu v Martě velmi malé. Divadelní studio si plánuje a spravuje náklady i výnosy samo a produkční inscenace má velmi omezené možnosti zasahování do těchto plánů. Finanční rozhodování tedy spadá zejména pod tajemnici Marty, již je v sezóně 2013/2014 Janika Kolářová, BA. Ta také vytváří rozpočty inscenací Financování projektu Pro náklady na inscenaci neexistuje žádný obecně platný limit, kterým je realizační tým omezen. Platí však, že výše nákladů na konkrétní inscenace se orientuje dle aktuálního rozpočtu Studia Marta, platného na danou sezónu a potažmo tedy rozpočtem DIFA JAMU. Rozpočet inscenace také ovlivňuje to, zda je představení spolufinancováno některým z grantů, či je financováno pouze samotným studiem. Manažer inscenace ve Studiu Marta bohužel není schopen tvorby rozpočtu, který by měl jakoukoliv výpovědní hodnotu. Vychází to zejména z faktu, že veškeré výrobní a technické procesy, potřebné k postavení scény (jakožto nejnákladnější položky rozpočtu), jsou prováděny přímo technickým zázemím a zaměstnanci Marty. Informace o ceně materiálu potřebného pro výrobu scény jsou bohužel mimo dosah manažera a ten tudíž není schopný do těchto procesů jakkoliv zasahovat. Odhadnutý rozpočet inscenace manažerem by tedy byl za všech okolností scestný. Vzhledem k tomuto faktu je však povinností produkčního inscenace aktivně konzultovat stav finančních prostředků s vedením Marty, potažmo její tajemnicí tak, aby byl orientovaný v aktuální finanční situaci. Z tohoto hlediska je tedy manažer ve finančním plánování projektu velmi omezen. Pro inscenaci Peer Gynt vznikla šablona rozpočtu, jež v konečné fázi však byla využita pouze z části. Tuto šablonu je možno najít v příloze A s názvem: Šablona pro rozpočet projektu. 11

12 4.1.2 Fundraising projektu Vzhledem k tomu, že jedním z dílčích cílů projektu je také "Snížení nákladovosti projektu prostřednictvím fundraisingových aktivit." se produkční inscenace rozhodla, zaměřit se na rozvinutí fundraisingových aktivit prováděných při projektu, za účelem získání potřebných hmotných statků a tedy eliminace finančních nákladů na tento materiál či zboží. Tyto aktivity tedy budou směrovány zejména do oblasti věcného plnění ve formě poskytnutí potřebných rekvizit. materiálu a služeb. Plánováno je oslovení sponzorů z těchto oblastí: tiskový partner pro vyhotovení propagačních materiálů (letáky, plakáty, programy), partner poskytující občerstvení na raut (nealkoholické nápoje, alkoholické nápoje, jídlo), partneři poskytující drobné rekvizity, partneři poskytující dárkové předměty pro sponzory a realizační tým. Potenciální sponzoři a partneři budou oslovováni za účelem uzavření spolupráce v rámci vzájemného plnění. Plán úpravy smluvních závaů je dále popsán v kapitole s názvem smluvní zajištění. 4.2 Právní aspekty Z hlediska legislativního by se měl produkční v Martě zabývat zejména dvěma rovinami a těmi jsou zajištění autorských práv k inscenaci a dále pak zajištění úpravy právních vztahů s participujícími externími spolupracovníky a dále sponzory a partnery Autorsko-právní vztahy Pro inscenaci Peer Gynt bude využito českého překladu od pánů Josefa Bruknera a Josefa Vohrya. V případě prvního jmenovaného se jedná o stále žijícího autora. Autorská práva k tomuto překladu zastupuje agentura Aura-Pont s. r. o. se sídlem v Praze. Této agentuře bude tedy potřeba nahlásit plánování využití překladu inscenace Peer Gynt. V Divadelním studiu Marta je zodpovědnou za toto ohlášení tajemnice, která také připravuje veškeré potřebné dokumenty. Povinností manažera je pak dostatečně včas toto ohlášení s tajemnicí konzultovat a domluvit se na přípravě dokumentace a spolupráce při zajišťování autorských práv. 12

13 4.2.2 Smluvní zajištění Jak již bylo řečeno v úvodu, při projektu je nutné zabývat se také smluvním zajištěním spolupracujících externistů a partnerů projektu. Pro projekt Peer Gynt je vzhledem k spolufinancování prostřednictvím grantu plánováno využití externího herce - profesionála, pohybového specialistu a odborníka z oblasti hudby v divadelních inscenacích. Tyto vztahy budou smluvně upraveny prostřednictvím licenční smlouvy. Tyto licenční smlouvy budou upraveny dle autorského zákona č. 121/2000 sb. 46 a následujících, zabývajících se ustanoveními pro licenční smlouvy a to z důvodu, že smlouvy budou uzavřeny už v roce 2013 a úprava licenčních smluv podle Nového občanského zákoníku se jich tudíž ještě nedotkne. Vzor licenční smlouvy, běžně využívané Martou pro upravení těchto vztahů, je obsáhnut v příloze B s názvem: Vzor licenční smlouvy. Dalším typem smluvních závaů, jež bude potřeba při produkci inscenace Peer Gynt zajistit, jsou smluvní vztahy se sponzory a partnery projektu. Tyto vztahy budou založeny na vzájemné výměně služeb, tedy partner či sponzor projektu poskytne plnění v určité výši výměnou za propagaci jeho organizace prostřednictvím propagačních materiálů a event marketingu projektu. Pro potřebu úpravy těchto závaů byla ze strany Marty poskytnuta hlavní produkční šablona dohody o reklamních a propagačních službách, jež je zde běžně využívanou. Vzor dohody o poskytnutí reklamních a propagačních služeb, poskytnutý tajemnicí Marty, je součástí přílohového aparátu pod písmenem C s názvem: Vzor dohody o reklamních a propagačních službách. 4.3 Propagace Kapitola s názvem Propagace definuje účel a cíle propagování projektu, cílové skupiny a navrhuje body, kterými je nutno se při propagaci projektu zabývat Účel a cíle propagace Jedním z dílčích cílů produkční Peera Gynta je také "zvýšení visibility realizačního týmu prostřednictvím propagace projektu". Tento cíl vychází z faktu, že se jedná o absolventský projekt, tedy úplně poslední projekt studentů na něm participujících a měl by tedy určitým způsobem reprezentovat jejich profesionalitu v oboru divadla. Primárním účelem propagace projektu je tedy napomoci k lepší zaměstnatelnosti studentů po dokončení studia, čemuž může 13

14 napomoci právě zvýšení visibility a povědomí nejen o Martě, ale zejména o studentech samotných. Sekundárním účelem propagace projektu je pak uspokojení potřeb a poskytnutí určitého uspokojivého reklamního plnění pro potenciální sponzory a partnery. V případě, že by toto plnění bylo pro partnera zajímavým, mohlo by napomoci při jeho rozhodování, zda inscenaci podpořit, či ne. Posledním z účelů propagace je pak získat dostatek diváků a naplnit kapacitu repríz představení. V tomto smyslu bude tedy naplánována veškerá aktivita v oblasti propagace a médií. Plánování propagace bude orientováno zejména na tyto body: zpracování propagačních materiálů tak, aby fungovaly jako plnohodnotný reprezentační prostředek participujících studentů, distribuce propagačních materiálů dle cílových skupin projektu, social media marketing podporující virální marketing a visibilitu, oslovování médií z oblasti kultury a divadla Cílové skupiny Cílové skupiny propagace jsou odvozeny zejména od cílů projektu a také pak od cílové skupiny Divadelního studia Marta. Cílovými skupinami propagace tedy jsou: odborná veřejnost, média z oblasti kultury a divadla, potenciální diváci - SŠ a VŠ studenti humanitních a umělecky zaměřených oborů. 4.4 Lidské zdroje V této kapitole je podrobněji popsáno využití lidských zdrojů podle rozdělení, jež bylo dříve popsáno v kapitole 1.2 s názvem Realizační tým. Celý realizační tým čítá dohromady 35 osob a je rozdělen na následující skupiny: 14

15 4.4.1 Produkční tým Je plánováno, že produkční tým by měl zahrnovat celkem devět osob. Mezi ty patří: režisér, dramaturgyně, scénografka, hlavní produkční, pomocná produkční, druhá pomocná produkční - Erasmus studentka, technolog se specializací na světelné efekty, technolog se specializací na zvukové efekty, grafička. Studenti, jež jsou plánováni pro participaci na tomto projektu, jsou obsaženi v následující tabulce. Tabulka č. 1: Produkční tým Pozice v týmu Jméno a příjmení Režie: Juraj Augustín Dramaturgie: Kateřina Menclerová Scénografie a kostýmy: Barbora Konečná Hlavní produkce: Michaela Rašovská 1. Pomocná produkce: Kamila Šulíková 2. Pomocná produkce: Sara Hakkinen Technologie - světla: Martin Hamouz Technologie - zvuk: Tomáš Tušer Grafika: Anna Stránská Zdroj: Vlastní tabulka Herecký tým Herecký tým by měl dohromady čítat jedenáct osob. Těmi jsou především studenti čtvrtého ročníku Činoherního herectví, pro něž je sezóna 2013/2014 jejich posledním rokem studia a inscenace Peer Gynt tak jedním z jejich absolventských představení. Součástí hereckého týmu by měl být také jeden profesionální herec z externího prostředí. V následující tabulce jsou uvedeny konkrétní osoby hereckého týmu, jež by měli na projektu participovat. Tabulka č. 2: Herecký tým Jméno a příjmení Student / profesionál Sarah Haváčová Student Zbyšek Humpolec Student Lucie Ingrová Student Táňa Malíková Student Jakub Rek Student Jan Řezníček Student Vojtěch Říha Student Ida Sovová Student Libor Stach Student 15

16 Erika Stárková Profesionál Alžběta Vaculčiaková Student Zdroj: Vlastní tabulka Zaměstnanci DS Marta Součástí realizačního týmu projektu budou také zaměstnanci Marty, jež je tedy nutné také zahrnout mezi lidské zdroje projektu. Dohromady by mělo na projektu spolupracovat celkem dvanáct osob trvale zaměstnaných v Martě. Jedná se zejména o osoby z těchto strukturálních oblastí: Management Tajemnice DS Marta - Janika Kolářová, BA Vedoucí divadelního studia - doc. Mgr. Jan Kolegar Technické zabezpečení Světelná technika - Petr Kupka, Lukáš Paleček Zvuková technika - Jan Škubal Scénické dekorace - Bohumil Jůza, Jaromír Ryšavý Jeviště - Jiří Pfeifer Ostatní - Josef Hanák, Jana Haraštová Kostýmy - Veronika Jurdová, Marta Kolocová Spolupracující externisté Jak již bylo popsáno v kapitolách výše, z důvodu spolufinancování projektu grantem ESF je možno pro potřeby vzdělávání studentů využít externích spolupracovníků z oblasti choreografické a hudební. Realizační tým se již v začátcích přípravy rozhodl této možnosti využít a jako součást přípravy hereckého týmu sjednat spolupráci s profesionálním choreografem a specialistkou na divadelní hudební produkci. Tato spolupráce by měla probíhat formou workshopů a následných konzultací při samotném oušení inscenace. Spolupráce by tedy měla být navázána se Sergejem Sanžou, jež v současné době působí v Divadle Facka a aktivně se zabývá pohybovým divadlem. Dalším externistou, s nímž je plánováno navázání spolupráce, je Tereza Koláčková, bývalá studentka JAMU, která se v současnosti zabývá hudební produkcí v divadelní inscenaci a vede hudební workshopy. 16

17 4.4.5 Pedagogové Pedagogové všech participujících studentů poskytují metodickou podporu v podobě konzultací a jsou neodmyslitelným článkem při realizaci projektu. Nepatří však do úého realizačního týmu a v tomto případě do něj tedy nejsou nijak zahrnováni. 4.5 Plánování času Časový plán, fermany a harmonogramy se musí odvíjet od plánu sezóny sestavovaného DS Marta. Tento plán se v průběhu sezóny mění a na tyto změny je třeba operativně reagovat. Plán sezóny aktuální k září 2013 je možné dohledat v přílohovém aparátu pod písmenem D s názvem Plán sezóny Marta září. Součástí předprojektové fáze je stanovení datumů explikační a a předávací porady. Účelem explikační porady je prezentace prvních zamýšlených scénických, režijních a dramaturgických ideí realizačním týmem. Tato porada slouží k tomu, aby bylo celé vedení divadelního studia dostatečně informováno o plánech týkajících se stavby scény, kostýmů a jiného a mohlo na tyto plány reagovat svým odborným názorem. Z této porady musí vzniknout zápis, se kterým pak obě strany pracují při zpracovávání podkladů pro předávací poradu. Na té by již mělo být přesně vyjasněno, co a jak se bude vyrábět, co se od koho čeká a kdo je za co zodpovědný. Na této poradě by také měl být předán harmonogram činností a ferman na první týden oušení. Datum explikační porady bylo stanoveno na a datum předávací pak na Všechny důležité milníky projektu byly stanoveny následovně: Tabulka č. 3: Milníky projektu Říjen Schůa s produkčním týmem Explikační porada Předávací porada Začátek oušení v Martě - ušebna Listopad Kompletace log sponzorů a partnerů Deadline pro návrh plakátu Zaslání plakátů do tisku Začátek oušení v Martě - sál

18 Prosinec Deadline pro návrh programu Zaslání programu do tisku Deadline pro kompletaci smluv Zaslání informací a foto pro tiskovou zprávu Premiéra Leden Hodnocení Zdroj: Vlastní tabulka Ve studiu Marta funguje systém dvoufázového oušení od 9:00 do 14:00 a pak od 14:00 do 21:00 hodin. Tento systém je tedy při plánování fermanů dodržovat a jakoukoliv případnou plánovanou výchylku konzultovat s tajemnicí. Pro lepší časové plánování projektu byla po vzájemné dohodě režisérem projektu vytvořena šablona, jež bude sloužit v podobě sdíleného dokumentu jako flexibilní plán oušení. Tuto šablonu je možno nalézt v přílohách pod písmenem E s názvem Šablona harmonogramu. Na základě aktualizovaného plánu pak bude každý týden vznikat týdenní ferman, jež bude produkční projektu zasílat a konzultovat s tajemnicí Marty. 5. Rizika projektu Každý projekt nese také určitá rizika. Pokud jsou tyto rizika včas definována je zvoleno vhodné opatření k jejich předejití, není třeba se jich obávat. Rizika projektu je možno rozdělit do více kategorií. Jsou jimi jednak rizika související s organizací, lidskými zdroji, právními aspekty a propagací. Organizace Prvním z rizik, u kterého je velmi pravděpodobné že nastane, je riziko spojené se samotnou organizací, potažmo komunikací při projektu. Toto riziko vychází z faktu, že povinnosti, zodpovědnost a pravomoci studentů při vykonávání jejich absolventských projektů nejsou nijak oficiálně definovány. Proto mohou vznikat rizikové situace, při kterých nebude jasné, kdo je za co zodpovědný, kdo má co vykonat, popř. vykonat měl. Z tohoto důvodu je důležité, aby si produkční tým u každého jednotlivého člena mezi sebou tyto aspekty jasně definoval. Lidské zdroje Rizika z oblasti lidských zdrojů jsou spojena zejména s hereckým a produkčním týmem. Kromě běžných rizik v projektech eventového typu, jako je 18

19 zranění či vážné onemocnění některého z členů týmů, je potřeba brát v potaz také jejich celkový psychický a fyzický stav. Studenti realizující své absolventské projekty jsou ve svých posledních ročnících studia poměrně hodně vytíženi a tento fakt může mít dopad na jejich fyzickou i psychickou kondici. Opatřením by mělo být důsledné dodržování časového plánu oušení inscenace, dodržování termínů plánovaných pro odpočinek a celkové důslednější časové plánování oušení inscenace. Právní aspekty Nejvýraznější riziko související s právními aspekty je zejména nedodržení smluvních podmínek dohodnutých se sponzory a partnery projektu. Rizikem je to z důvodu, že některé z těchto podmínek mohou svou dobou trvání přesahovat do další sezóny Marty, ve které však již projekt nebude uváděn a ani jeho realizační tým do něj nebude zainteresován. Z tohoto důvodu je třeba tyto podmínky a (ne)možnost jejich dodržení v delším časovém hledisku konzultovat s tajemnicí studia Marta dostatečně včas tak, aby bylo toto riziko co nejvíce eliminováno. Propagace Z hlediska propagace je rizikem, že projekt nebude dostatečně zajímavým pro návštěvníky/zástupce z médií a odbornou veřejností. V tomto případě by mohlo dojít k narušením jednoho z cílů projektu - zvýšení visibility členů realizačního týmu. Opatřením tohoto rizika bude aktivní marketing prostřednictvím sociálních sítí a podpora virálního marketingu, která by měla vytvořit přirozenou zvědavost a zajistit dostatečnou návštěvnost představení. 6. Kritéria hodnocení projektu Hodnocení projektu bude založeno na porovnání plánované situace s realitou, tedy porovnání části A) s názvem Projektový záměr s částí B) s názvem Závěrečná zpráva projektu. 6.1 Kritéria procesního hodnocení Procesní hodnocení bude zaměřeno zejména na aktivity a cesty k dosahování cílů a to ze všech hledisek, pro které je nastavena organizace projektu. Těmito hledisky jsou finanční hledisko, hledisko lidských zdrojů, hledisko právních aspektů, časové hledisko, hledisko propagace. Manažer projektu bude porovnávat zamýšlené procesy s reálným průběhem. Zejména se bude zaměřovat na tyto body: 19

20 uzavírání smluvních závaů, dodržování časového plánu, dodržování finančních plánů, dodržování plánů propagace, předcházení a eliminace rizik. 6.2 Kritéria výsledkového hodnocení Aby bylo možno následně hodnotit, pokud a popřípadě do jaké míry bylo dosaženo cílů projektu, je nutné nastavit měřitelné ukazatele těchto cílů, tedy tzv. kritéria úspěšnosti. Kritérii úspěšnosti jsou: Spolupráce s minimálně jedním partnerem za účelem získání rekvizit do inscenace. Spolupráce s minimálně dvěma partnery za účelem získání občerstvení na raut při příležitosti premiéry inscenace. Spolupráce s minimálně jedním partnerem za účelem získání tiskových propagačních materiálů. Minimálně tři články v elektronických nebo tištěných médiích. Minimálně jeden rozhovor v rozhlasovém médii. Alespoň 60% průměrná návštěvnost. 20

21 B) PRŮBĚŽNÁ ZPRÁVA 7. Organizace projektu Průběžná zpráva o organizaci projektu vychází z aktuálních informací z půlky prosince tedy doby, těsně před premiérou inscenace. Průběžná zpráva hodnotí realizaci projektu hlavně z hlediska procesního a porovnává zamýšlené aktivity s těmi již vykonanými. Explikační porada proběhla přesně dva měsíce před plánovanou premiérou inscenace, tedy Na této poradě byl prezentován obsahový záměr inscenaci, požadavky na technické zabezpečení a jiné. Na této poradě byl také předán oficiální křestní list projektu. Ten je součástí příloh pod písmenem N s názvem Křestní list projektu. Zápis z této porady je také součástí přílohového aparátu a to pod písmenem O s názvem Zápis z explikační porady. Předávací porada proběhla dne od 14h na sále a byla spojena se ouškou prostoru. Premiéra se odehrála v datu, které bylo plánováno, tedy Finanční zajištění Tato kapitola pojednává o finančních aspektech projektu. Hodnotí ji jednak z hlediska finanční situace a pokrytí nákladů, ale také z hlediska fundraisingových aktivit. Finanční bilanci inscenace je možno najít v příloze pod písmenem F s názvem Finanční bilance projektu Finanční bilance K půlce prosince roku 2013, tedy datu premiéry inscenace, byly náklady za projekt vyčísleny na částku ,- Kč. Tyto náklady obsahují položky za materiál, služby, osobní náklady, ale také finanční hodnotu sponzorského plnění. Nejvyššími položkami finanční bilance jsou zejména náklady na vyhotovení scény. Jak již bylo výše popsáno, studio Marta si scény inscenací vyhotovuje sama pomocí vlastních sil a pouze nakupuje potřebný materiál, se kterým pak pracuje. Z tohoto důvodu je náklad za vyhotovení scény součástí nákladů na materiál. Tato částka činí ,- Kč. Druhou nejvyšší částkou jsou náklady na externí spolupracovníky - tedy profesionálního herce, choreografa a hudebníka. Tyto náklady jsou k prosinci roku 2013 ve výši ,- Kč, avšak 21

22 očekává se postupný nárůst těchto nákladů do ukončení projektu. Z hlediska grantu ESF a tedy podstaty projektu je tato položka adekvátně druhou nejvyšší. Do premiéry inscenace Peer Gynt byl projekt z velké části financován ze získaného grantu Evropského sociálního fondu. Tento grant pokryl nejen náklady na externí spolupracovníky na projektu, ale také veškerý materiál a část služeb. Celková částka hrazená z grantu ESF je ,- Kč. Studio Marta pak hradilo náklady na provozní náklady. Ty však nejsou ve finanční bilanci projektu uvedeny ve své plné výši vzhledem k tomu, že Studio Marta nevyhodnocuje finanční náročnost projektů z hlediska práce zaměstnanců, ale pouze z hlediska energií. Ty jsou vyčísleny na 2 501,- Kč Fundraising Samostatnou položkou v rozpočtu je hodnota zboží a služeb poskytovaných získanými sponzory a partnery. Fundraisingové aktivity na projektu byli cílené na individuální organizace a firmy dle fundraisingového plánu projektu a také podle aktuálních potřeb inscenace. Potenciální partneři byli oslovováni manažerkou projektu s nabídkou spolupráce na konkrétních aktivitách. Na projektu spolupracují tyto firmy: Plánotisk - tiskařské služby (tisk plakátů, programů a letáků), Restaurant l'abbuffata - občerstvení na raut, Berry's juices - nealkoholické nápoje na raut, Clarina Music - zapůjčení hudebních nástrojů jako rekvizit (flétny), Sklizeno na Dvořákové - věnování dárkových tašek pro sponzory a realizační tým, Milujeme víno - vína na raut při příležitosti premiéry inscenace. Manažerka projektu se zaměřila na cílený fundraising, tedy oslovit méně organizací, avšak s propracovaným argumentačním rámcem zdůvodňující výhodu spolupráce na projektu té konkrétní organizace. To se v konečné fázi ukázalo jako velmi vhodný a efektivní krok, díky němuž byli získáni 4 sponzoři sponzor na raut, zapůjčení fléten, poskytující nealkoholické nápoje a sponzor dárkových tašek. Pomocí plošného oslovování byli získáni dva partneři projektu - poskytující tiskařské služby a poskytující víno při příležitosti rautu na premiéře. 22

23 Jako reklamní protiplnění ze strany DS Marta byly nabízeny tyto body: logo na programech, letáčcích, plakátech, které budou distribuovány do brněnských kaváren a kulturních organizací (různé velikosti), umístění banneru nebo loga firmy v Divadelním studiu Marta, na webových stránkách Divadelního studia Marta ( VIP předplatné do Divadelního studia Marta na sezónu 2013/2014 v počtu 2 ks, logo a zmínka o podpoře u traileru inscenace, který bude vyvěšen na youtube.com, roll up či banner v prostorách foyer divadla při premiéře i reprízách inscenace, reklamu v rámci propagace inscenace, fotografie či video materiál s občerstvením, které může organizace použít při propagaci svých aktivit. Na projektu spolupracuje dohromady 6 sponzorů a celková hodnota jejich plnění činí ,- Kč. 7.2 Právní aspekty Tato kapitola pojednává o právním zajištění projektu a to jak z hlediska autorsko-právních vztahů, tak z hlediska smluvního zajištění Autorské poplatky Jak již bylo zmíněno v první části práce, autorská práva si ve většině případů řeší samo Divadelní studio Marta ještě ve fázi, kdy není k projektu přidělen studentský manažer. Autorská práva k inscenaci Peer Gynt spravuje agentura Aura-Pont s.r.o. se sídlem v Praze. Tato inscenace spadá mezi hry, u nichž je možno získat provozovací práva k profesionálnímu uvedení jen za tantiémy, tedy procenta z tržby. Studio Marta tedy ještě před přiřazením manažerky do projektu zaslalo žádost o udělení licence k profesionálnímu uvedení hry, na jejímž základě byla 23

24 společností Aura-Pont zaslána divadelnímu studiu licenční smlouva. Kopii této smlouvy je možno nalézt v příloze G s názvem Licenční smlouva s Aura-Pont s.r.o. Jednou z podmínek obsažených ve smlouvě je také odvod výše zmíněných tantiém v celkové hodnotě 8 % z tržby za jednotlivá uvedení. Prakticky je tato podmínka zajištěna tak, že tajemnice Marty je povinna každý měsíc ohlašovat výši tržeb a na základě toho pak společnost Aura-Pont vyhotoví fakturu k proplacení Smluvní závay Do sepsání průběžné zprávy vznikly na projektu dva typy smluvních vztahů. Byly to jednak smlouvy s profesionálními externisty a dále smlouvy se sponzory a partnery. Pro úpravu obou smluvních vztahů byly použity vzory smluv revidovaných a využívaných Martou, avšak upravených na základě požadavků Evropského sociálního fondu. Licenční smlouvy byly uzavřeny s profesionální herečkou, choreografem a hudební aranžérkou. Vzor této upravené smlouvy je možno nalézt v příloze H s názvem Použitá licenční smlouva. Dalším využívaným typem smluvního závau byla Dohoda o zajištění reklamních a propagačních služeb. Tato dohoda byla prozatím uzavřena s celkem čtyřmi partnery. Upravený vzor smlouvy je součástí přílohového aparátu pod písmenem I s názvem Použitá dohoda se sponzory a partnery. Jednotlivé body plnění, popsané v kapitole s názvem Fundraising, byly konzultovány s tajemnicí Marty. 7.3 Propagace Propagace inscenace probíhá prostřednictvím dvou kanálů. Těmi jsou jednak distribuce tištěných propagačních materiálů a také pak propagace na sociální síti Facebook Prostřednictvím tištěných dokumentů Vytisknuto bylo prozatím 50 ks plakátů, 1000 ks letáků a 700 ks programů. Propagační materiály je možno nalézt v příloze J s názvem Propagační materiály projektu. Design programů a letáku byl na základě shody produkčního týmu vyhotoven grafičkou projektu ve velmi jednoduchém, avšak úderném stylu. Tyto materiály poskytovaly pouze základní, pro potenciálního diváka důležité 24

25 informace a tudíž nebyly přehlcené a nepřehledné. Programy a letáky byly distribuovány do kaváren a kulturních organizací a to ve frekvenci 14 a 7 dní před premiérou projektu. Další distribuce je plánována vždy cca týden před každou reprízou inscenace. Propagační materiály byly distribuovány do těchto organizací: Zemanova cukrárna, Café Tungsram, Kavárna Hostel Mitte, U kouřícího králíka, Falk, Podobrazy, Podnebí, Spolek, Desert, Trojka, Salon Daguerre, Veselá Vačice, Čajovna Skleněná louka, Alfa, Mezanin, Fléda, Restaurace U všech čertů, Rotor Bar, a dále pak do provozoven sponzorů a partnerů projektu. Program inscenace prvotně nefunguje jako propagační materiál, avšak je určitou formou další propagace realizačního týmu. Byl vytvořen tak, aby poskytoval potřebné informace nejen o inscenaci, ale také o jejích tvůrcích, zejména hercích, režisérovi a dramaturgovi projektu. Z tohoto důvodu jsou jeho součástí také fotky těchto členů týmu a jejich osobní postoj k obsahu inscenace. Cílem takto vytvořeného programu bylo především propagovat 25

26 "obličejů" umělecké části týmu a zvýšení tak povědomí o nich. Program je možno nalézt v příloze K s názvem Program inscenace Prostřednictvím médií Mezi média je možno zahrnovat jednak média klasická: tedy TV, rozhlas, tisk, ale do této kategorie patří také tzv. Social media marketing, tedy marketing vykonávaný prostřednictvím sociálních sítí Social Media Marketing Marketing na sociálních sítích byl směřován zejména do prostředí Facebooku a to z důvodu, že ten je v prostředí České republiky, potažmo mezi mladými lidmi nejvyužívanějším v oblasti sociálních sítí. Pro potřeby inscenace byla vytvořena "stránka" projektu, prostřednictvím které byly následně prezentovány potřebné informace, fotky a události projektu. Na doporučení grafičky projektu Anny Stránské byla tato stránka vytvořena a naplněna obsahem 5 dnů před jejím samotným zviditelněním. Ve chvíli,kdy byla stránka veřejná a kdy potenciální diváci dostali pozvánku k navštívení této stránky, již tedy byla svým obsahem zajímavou a z hlediska informací plnohodnotnou stránkou. Propagace prostřednictvím sociální sítě Facebook měla podpořit virální marketing projektu a z tohoto důvodu byla spíše neformálního charakteru. Frekvence příspěvků byla v období před premiérou inscenace zhruba jeden příspěvek za dva dny, až jeden příspěvek za den. Příspěvky byly fotky ze oušek, komentáře k aktuálnímu dění, prezentace traileru inscenace, prezentace forem spolupráce s partnery, informace o změnách hracího plánu, vyšlé recenze inscenace aj Tradiční média Jedním z projektových plánů bylo také aktivní oslovování médií a to z oblasti TV, tisku i rozhlasu, za účelem zvýšení visibility produkčního týmu. Produkční projektu se rozhodla zaměřit nejdříve na tištěná média. Za tímto účelem byl zpracován vlastní seznam využitelných médií pro projekt a ombinován se seznamem běžně využívaným studiem Marta. Vzhledem k tomu, že tyto dokumenty obsahují osobní kontaktní informace, tak nejsou součástí přílohového aparátu. Tato 26 média byla oslovována plošně

27 prostřednictvím u s textem v obsahu. Tento text byl sestaven dramaturgyní inscenace a to na žádost produkční. Text zněl následovně: Můžeme snadno strávit život tím, že chceme pořád něco jiného. A ještě něco jiného. A ještě něco Žijeme v době nekonečných možností. Umíme si z nich ale vybrat? Přijďte se podívat na Peera Gynta do Marty! Třeba spolu najdeme odpověď. Anebo něco jiného V půlce prosince se ve Studiu Marta zabydlí hra z mrazivých norských fjordů. Ve slavném Ibsenově dramatu Peer Gynt v režii Juraje Augustína tepe naše doba. Součástí u pak byl také dokument s podrobnějším textem. Text je možné najít v přílohovém aparátu pod písmenem L s názvem Text pro média. Pro potřeby propagace vznikla také fotodokumentace projektu ze dvou generálkových oušek a dále trailer inscenace, který zpracovali studenti Ateliéru rozhlasové a televizní dramaturgie a scenáristiky. Fotodokumentace byla použita pro vznik tiskové zprávy a bude následně použita pro další oslovování tiskových médií. Trailer byl prozatím použit zejména pro potřeby marketingu na sociální síti Facebook. 7.4 Lidské zdroje V předchozích kapitolách si autorka práce rozdělila veškeré lidské zdroje několika kategorií. Tato kategorizace jí následně pomáhala při nastavování komunikace s jednotlivými členy týmu. Na projektu se podílí celkem 35 osob v těchto kategoriích: Produkční tým (9 osob) Herecký tým a herci externisté (11 osob) Zaměstnanci DS Marta (12 osob) Spolupracující externisté (3 osoby) Členové těchto kategorií jsou popsáni výše, v kapitole číslo 4.4. Produkční inscenace na organizační úrovni komunikovala hlavně s vedením Marty a režisérem a dramaturgyní inscenace a vytvářela tak důležitou spojku mezi těmito dvěma kategoriemi. Na úrovni "podporující", manažerské a procesní pak komunikovala s hereckým týmem, zbytkem produkčního týmu a spolupracujícími externisty. 27

28 Komunikace s vedením Marty a dramaturgyní a režisérem probíhala prostřednictvím osobních schůzek, ů, mobilních telefonů a sdílených dokumentů na disku Google. Komunikace produkčního týmu, procesního hereckého a osobnějšího týmu a charakteru externisty pak byla se zbytkem vykonávána prostřednictvím osobních schůzek, telefonního kontaktu, zřídka pak ů. Komunikace s pedagogy a zástupci školy probíhala zejména prostřednictvím telefonu a individuálních osobních ů, v případě plošného rozesílání pozvánek a jiných informací pak pouze prostřednictvím u. Z důvodu ochrany osobních údajů není kontaktník součástí přílohového aparátu. 7.5 Organizace času Tak jako každá divadelní inscenace, je i inscenace Peer Gynt vázána na plán sezóny svého uvádějícího divadla, tedy Marty. Tento plán se během sezóny mění s aktuální situací a tudíž je i celý produkční tým nucen operativně na tyto změny reagovat. Aktuální plán k prosinci 2013 je obsažen v příloze pod písmenem M, s názvem Plán sezóny Marta - prosinec. Výchozím datem pro plánování je datum premiéry. To bylo stanoveno na Na základě data premiéry a sezónního plánu byla stanovena data explikační a předávací porady. Pro potřeby flexibilnějšího operativního časového řízení byl na popud produkční vytvořen režisérem projektu předběžný harmonogram, který posléze fungoval jako online sdílený dokument, do kterého mohli zasahovat a nahlížet všichni členové týmu. Tento dokument je obsažen v přílohách pod písmenem P s názvem Harmonogram projektu. Na základě tohoto sdíleného harmonogramu následně produkční inscenace vytvářela podrobné fermany na nadcházející týdny a ty pak zasílala tajemnici Marty k dalšímu zpracování. 28

29 C) ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA 8. Organizace projektu Závěrečná zpráva vychází z aktuálních informací z konce dubna roku 2014, kdy již proběhly poslední reprízy projektu a projekt byl tedy ukončen. Závěrečná zpráva hodnotí projekt nejen z hlediska procesního, ale zejména také výsledkového. 8.1 Finanční zajištění Finanční stav projektu, jež byl detailněji popsán v průběžné zprávě, se od premiéry již nijak výrazně nezměnil. Jedinými navýšeními nákladové části jsou úhrady za účinkování profesionální herečky Eriky stárkové při reprízách inscenace a dále pak úhrada za spotřební rekvizity a tantiémy. Výsledovka projektu je tedy na rozdíl od finanční bilance vyšší o 7 tisíc ve své nákladové části. Výsledovka je obsažena v přílohové části pod písmenem Q s názvem Výsledovka projektu. Celkové náklady na projekt jsou tedy ve výši ,28,- Kč i s věcným plněním sponzorů a partnerů. Nejvyšší položkou v rozpočtu nadále zůstaly náklady na vybudování scény, které činí ,- Kč. Druhou nejvyšší částkou ve výsledovce jsou pak ostatní osobní náklady, tedy náklady na úhradu profesionálních externistů, které činí dohromady ,- Kč. Na projektu se dohromady podílelo šest sponzorů a partnerů a celková částka jejich plnění je ,- Kč. Tito partneři se na projektu podíleli formou věcného plnění prostřednictvím zboží či služeb. Procentuální rozvržení nákladů dle nákladových kategorií je vyobrazeno na následujícím grafu. 29

30 Graf č. 1: Náklady na projekt Zdroj: Vlastní obrázek Náklady na projekt byly hrazeny ze třech různých zdrojů. Největší podíl na úhradě nákladů projektu má Evropský sociální fond, dále pak sponzoři a partneři projektu a Divadelní studio Marta. Rozvržení výnosů projektu zobrazuje následující graf. Graf č. 2: Výnosy projektu Zdroj: Vlastní graf 8.2 Právní aspekty Autorská práva byla řešena sepsáním licenční smlouvy se společností Aura-Pont s.r.o., jež je nositelem autorských práv k využitému překladu hry. 30

31 Celkové tržby z projektu byly v hodnotě ,- Kč. Úhrada za tantiémy projektu v míře 8 % z tržby tedy činí celkem 1480,- Kč. O problematice autorských práv pojednává podrobněji kapitola s názvem Autorské poplatky. Na projektu vzniklo celkem šest smluvních vztahů se sponzory a partnery. Tyto vztahy byly upraveny dohodou o reklamních a propagačních službách, jež definovala podmínky spolupráce na projektu formou věcného plnění. Dalším typem využitého smluvního zajištění na projektu byly licenční smlouvy s externími spolupracovníky. Pro projekt vznikly celkem tři licenční smlouvy a to pro úpravu spolupráce s profesionální herečkou - Erikou Stárkovou, profesionálním choreografem - Sergejem Sanžou a profesionální hudební aranžérkou - Terezou Koláčkovou. 8.3 Propagace Pro potřeby inscenace bylo vytisknuto 50 ks plakátů, 1000 ks letáků a 700 ks programů. Tyto materiály obsahovaly aktuální informace o nejbližších reprízách a byly distribuovány do vybraných kaváren ve frekvenci 14 a 7 dní před premiérou a následně 10 dní před každou reprízou. Social media marketing probíhal prostřednictvím sociální sítě Facebook, která byla aktualizována nejméně jednou za dva dny v období před premiérou a posléze nárazově v období před jednotlivými reprízami. Z oblasti tradičních médií byl oproti plánu využit jako jediný kanál oblasti tištěných médií a to prostřednictvím ové komunikace. O tomto tématu podrobněji pojednává kapitola s názvem Tradiční média. 8.4 Lidské zdroje Na projektu se dohromady podílelo 35 osob. Počty osob v jednotlivých kategoriích jsou následující: Produkční tým (9 osob) Herecký tým a herci externisté (11 osob) Zaměstnanci DS Marta (12 osob) Spolupracující externisté (3 osoby) 31

32 V tomto případě tedy nedošlo k žádné změně oproti průběžné zprávě. Formy komunikace popisuje kapitola 7.4 s názvem Lidské zdroje. 8.5 Organizace času Premiéra inscenace proběhla dle plánu Od prosince roku 2013 do dubna roku 2014 proběhlo pak dohromady 9 repríz inscenace. Plán sezóny v Divadelním studiu Marta se měn il 8 krát z čehož asi 5 změn se týkalo také inscenace Peer Gynt. O této problematice již dále pojednává kapitola 7.5 s názvem Organizace času. 9. Hodnocení projektu Tato část práce hodnotí projekt z hlediska procesního, ale i výsledkového. Zároveň obsahuje návrhy a doporučení pro organizaci tohoto typu projektu v prostředí Divadelního studia Marta. 9.1 Procesní Tento typ hodnocení posuzuje projekt z hlediska procesů, tedy zamýšlených vykonávaných aktivit Uzavírání smluvních závaů Z hlediska smluvních závaů byl projekt z velké části vyhodnocen pozitivně. Ze strany Marty vznikla veškerá potřebná smluvní zajištění dostatečně včas tak, aby plnila svou funkci. Pro potřeby spolupráce se sponzory a partnery vzniklo dohromady 6 smluvních závaů, z čehož však 4 byly uzavřeny před premiérou projektu a 2 až po premiéře inscenace. To však projekt nijak neohrozilo, protože v obou případech se jednalo o partnery poskytující doplňkové zboží a služby, kterými byla vína na občerstvení a dárkové tašky pro tým. I v případě, že by nastala situace nedodržení ústní dohody ze strany partnerů a tedy nedodání těchto věcí, tak by to nijak projekt existenčně neohrozilo. Smluvní vztahy, jež mohly jakkoliv ovlivnit realizaci projektu, byly uzavřeny v době před premiérou či dříve s ohledem na to, aby plnily svou funkci závau Dodržování časového plánu Organizace času prostřednictvím sdíleného harmonogramu se ukázalo jako efektivní pouze z části. Za časové plánování byl zodpovědný režisér projektu Peer Gynt, který si harmonogram přizpůsoboval dle vlastních potřeb 32