Etické problémy v sociálních službách

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Etické problémy v sociálních službách"

Transkript

1 Bankovní institut vysoká škola Praha Podnikání a oceňování Etické problémy v sociálních službách Bakalářská práce Autor: Gabriela Kurovská Ekonomika a management ZSS Vedoucí práce: Mgr. Ivona Buryová, Ph.D. Praha Duben 2014

2 Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací. V Karviné dne Gabriela Kurovská 1

3 Poděkování Děkuji Mgr. Buryové Ivoně, Ph.D. za její vstřícnost a čas, který mi věnovala při konzultacích, za odborné vedení mé práce. Dále bych ráda poděkovala manţelovi, který mě v průběhu celého studia podporoval. 2

4 Anotace a klíčová slova Anotace Bakalářská práce se zabývá etickými problémy v sociálních sluţbách. Cílem bylo zaměřit se na spokojenost klientů s etickým přístupem sociálních pracovníků, ale i na rizika, která mohou vzájemný vztah narušovat. Teoretická část popisuje základní pojmy. První kapitola je zaměřena na krátké vysvětlení pojmů, které s prací souvisí. Jedná se o etiku, morálku a hodnoty. V práci sociálního pracovníka je důleţitá oblast etiky a hodnot. Etika svými principy chrání klienta i sociálního pracovníka a jejich spolupráce musí vycházet z oboustranné úcty a respektu k lidské důstojnosti. Druhá kapitola definuje etiku v sociální práci, popisuje etické principy a přibliţuje etický kodex sociálních pracovníků. Třetí kapitola je věnována vztahu klienta a sociálního pracovníka a komunikaci, která je hlavním nástrojem sociálního pracovníka. V praktické části bakalářské práce jsou vedeny výsledky průzkumu, jehoţ cílem bylo analyzovat spokojenost klientů sociálních zařízení s etickým přístupem sociálních pracovníků. Klíčová slova: etika, morálka, etický kodex, vzájemný vztah, komunikace Annotation The bachelor thesis deals with ethical issues in social services. The aim was to focus on clients satisfaction with the ethical approach of social workers, but also on the risks that may interfere with their relationship. The theoretical part describes the basic concepts. The first chapter focuses on a brief concept explanation which are work related; ethics, morals and values. Ethics and values are very important in the work of a social worker. Ethics principle protect their client and a social worker and their cooperation must be based on bilateral esteem and respect for human dignity. The second chapter defines ethics in social work, describes the ethical principles and gives and idea of the social workers Code of Ethics. The third chapter is dedicated to the relationship between the client and the social worker and communication, which is the main social worker s tool. In the practical part of the bachelor thesis, the survey results are conducted, the aim was to analyze clients satisfaction with social facilities where the social workers have an ethical approach. Key works: ethics, morality, ethics code, relationship, communication 3

5 Obsah: Úvod... 5 Metodologie... 6 Cíl práce... 7 Vymezení základních pojmů Etika v sociální práci Hodnoty a postoje Morálka Etické principy v sociálních sluţbách Etický kodex a sociální pracovník Etické dilema Emoce a zátěţ Vztah klient sociální pracovník Přístup ke klientům Komunikace Hranice vztahu mezi sociálním pracovníkem a klientem Asertivní vystupování Financování sociálních sluţeb Praktická část Průzkum spokojenosti klientů ve vybraných institucích sociální péče Charakteristika výzkumného prostředí Metoda sběru dat Výsledky průzkumu Závěr dotazníkového šetření Závěr Literatura

6 Úvod Pro bakalářskou práci bylo zvoleno téma Etické problémy v sociálních sluţbách. Etika bude v mé práci jednou z hlavních oblastí. Etika i etické otázky se prolínají ve všech oblastech ţivota. V běţném kaţdodenním ţivotě se s etikou a etickým jednáním setkáváme stále méně. Dnes ţijeme v uspěchané době, jejíţ výsledek je stres a nervozita. S jinými morálními pravidly, a proto i pravidla, přikázání či zákony, se musí vyvíjet a upravovat s ohledem na stav a vývoj společnosti, její morálky a etiky. Etika řeší, zda a za jakých podmínek jsou jejich poţadavky správné, oprávněné, spravedlivé. Kaţdý člověk je schopný poznat rozdíl mezi dobrem a zlem. Neznamená to ale, ţe všichni povaţují za dobré a zlé vţdy to samé. Kaţdý rozhodně ví, ţe dobro je třeba dělat a zla se vystříhat. Někdy se tato schopnost vyjadřuje mít svědomí. Z toho plyne, ţe člověk je jednoznačně etická bytost. Dnes lidé touţí po spravedlivých pravidlech, ale ne po odříkání. Chtějí štěstí, pohodlný ţivot, bezbolestnou morálku. Ţivot dnešního člověka není příznivý tomu, aby se zamýšlel. Postrádá klid, je to ţivot bez oddechu, ţivot v chvatu, soupeření. Etický člověk vidí hodnoty jinak. Dnešní doba deformuje mezilidské vztahy. Sociální péče potřebuje etiku, aby byla skutečnou pomocí bliţnímu v nouzi. Aby pomoc nebyla uráţlivá, degradující, ale naopak partnerská, aby pomáhala budovat lidskou důstojnost v situaci, kde dochází vlastní síly. Etické uvědomění, schopnost a oddanost etickému jednání, to by měla být nutná součást odborné praxe sociálních pracovníků. V mezilidských vztazích má etika velkou roli. Reguluje chování lidí, upravuje vzájemné vztahy mezi lidmi, reflektuje vztahy k rodině, k přátelům, k sobě samému. Pro vztah klienta a sociálního pracovníka má proto etika zásadní význam, protoţe vztah je charakterizován křehkostí při jeho vzniku, průběhu i zániku a etika svými principy chrání oba aktéry, klienta i sociálního pracovníka. Jejich spolupráce musí vycházet z oboustranné úcty a respektu k lidské důstojnosti. Základním aspektem kvalitní sluţby je proto schopnost a oddanost etickému jednání. 5

7 Metodologie Bakalářská práce je rozdělená na teoretickou část s uvedením základních pojmů, které s prací souvisí a částí praktickou. První kapitola v teoretické části je zaměřena na vysvětlení základních etických pojmů, které jsou pro pochopení, vzhled a orientaci v dalších kapitolách mé práce podstatné. Jedná se zejména o etiku, vztah etiky a morálky a základních etických přístupů. Zmínka bude o hodnotách, které jsou v sociální práci důleţité. Určují její povahu i povahu vztahu mezi sociálním pracovníkem a klientem, kolegy i širší společnosti. Z hodnot a postojů vychází naše jednání. Druhá kapitola definuje etiku v sociální práci, popisuje etické principy v sociální práci, profesionalitu pracovníka. Přibliţuje etický kodex sociálních pracovníků České republiky. Zmiňována jsou i etická dilemata v sociální práci a moţné způsoby jejich řešení. Třetí kapitola teoretické části je věnována problematice vztahu sociálního pracovníka s klientem. Dále se třetí kapitola zabývá komunikací, emocemi a asertivním chováním. Naučit se asertivitě, znamená naučit se komunikaci. Praktická část popisuje výzkum zrealizovaný formou dotazníkového šetření, který je zaměřen na spokojenost klientů s etickým přístupem sociálních pracovníků. Analýzou získaných výsledků a za pomoci grafů (z důvodu lepší orientace a přehlednosti) budou prezentována veškerá zjištění. Následovat bude shrnutí a vyhodnocení. Při psaní bakalářské práce jsem čerpala především z odborné literatury, která se obsahově vztahuje na oblasti etiky, sociální práce, komunikace, psychologie a sociologie. V teoretické části byla pouţita metoda deskripce a metoda studia odborné literatury, zaměřující se na problematiku etiky, sociální práce, komunikace a psychologických aspektů vztahu klient a sociální pracovník. V praktické části byla vyuţita metoda dotazování technikou dotazníku. 6

8 Cíl práce Cílem bakalářské práce je analýza spokojenosti klientů s etickým přístupem sociálních pracovníků ve vybraných zařízeních sociální péče. Zaměřila jsem se na vztah sociálního pracovníka a klienta, na práci sociálních pracovníků, jejich umění komunikace, jednání s lidmi a celkovou spokojenost ve vztahu se sociálním pracovníkem. Z hlavního cíle vychází následující výzkumná otázka: Jaká je celková spokojenost ve vztahu mezi klienty a sociálními pracovníky a spokojenost s etickým přístupem. Předpokládaný přínos bakalářské práce je souhrn teoretických zdrojů vztahující se k etice sociální práce. Dalším přínosem bakalářské práce jsou výsledky průzkumného šetření, které budou vyuţity k další činnosti sociálních pracovníků ve vztahu ke klientovi. Vymezení základních pojmů 1 Etika v sociální práci Etika má základ v řeckém slově ethos čili mrav. Etika je filozofickou disciplinou zabývající se hledáním správného, dobrého chování. Neznamená to, ţe by dávala konkrétní vypracované návody. Její snahou je spíše ukázat cestu. Reguluje chování lidí, upravuje vzájemné vztahy. Má vliv i na naše sebehodnocení, na naši sebeúctu. 1 Etika nestanoví, co smíme a nesmíme. Etika nám pomáhá hledat a rozlišovat za všech okolností co je mravné, co je nemravné a podle toho jednat správně, či nesprávně. Etika je úzce spojena s teorií hodnot. Jelikoţ za nejvyšší lidskou hodnotu bývá z etického hlediska pokládáno dobro, etika nás učí rozpoznávat, co je dobré a co není dobré. 2 Etiku lze rozlišovat podle různých hledisek. Etika autonomní - člověk si sám vymezí etické zásady. Etika heteronomní - etické zásady jsou stanoveny z vnějšku. Etika individuální - zabývá se morálními otázkami jedince. Etika sociální - zkoumá problematiku z hlediska sociálních skupin. Profesní etika - aplikuje obecná etická ustanovení, tzv. etický kodex, na konkrétní profesionální činnost. 1 Heřmanová, J., Vácha, M., Svobodová,H., Zvoníčková, M., Slovák, J., Etika v ošetřovatelské praxi. Praha: Grada. 2 Kutnohorská, J.,Cichá, M., Goldmann, R. 2011, Etika pro zdravotně sociální pracovníky. Praha: Grada, s

9 Pro mou práci bude důleţitá etika sociální práce. Předpoklad celé sociální etiky je konat dobro a vyhýbat se zlu. O. Matoušek (2003) definuje sociální etiku jako: soubor mravních zásad, které by měl pracovník v sociálních sluţbách dodrţovat. 3 Etiku sociální práce můţeme dle Fischera (2008) chápat jako: 1. studijně teoretickou disciplínu, která umoţňuje sociálnímu pracovníkovi kriticky posuzovat dilemata a problémy své praxe, anebo jako 2. soubor norem, postupů a hodnot přijatelných v profesní praxi sociální práce. Umoţnit sociálnímu pracovníkovi, aby příslušné principy a hodnoty rozeznal a dovedl s nimi pracovat v příslušném kontextu, to je smyslem sociální etiky. 4 V sociální etice dominuje, nebo má jako etická hodnota dominovat, odpovědnost za druhého. Sociální etika poţaduje dosaţení odpovědnosti kaţdého jednotlivce - svým podílem - za blaho celku a naopak celku (všech jeho členů) za blaho jedince. Sociální etika tam, kde jde o spravedlnost ve smyslu obecného blaha, je určována především právními normami. Vedle toho však zbývá i významný prostor pro altruizmus (usilování o dobro druhých a o lásku k bliţnímu), přebírající podíl na obecném blahu, přesahující rámec právních povinností. 5 Zejména v sociální práci je třeba vyuţívat k uţitku klientů mnoho sousedících oborů. A to jsou znalosti z psychologie a sociologie, pedagogiky, práva apod. 1.1 Hodnoty a postoje Etika je úzce spojena s teorií hodnot. Hodnoty souvisí s potřebami člověka. Člověk v ţivotě neustále hodnotí, co je dobré, mravné, prospěšné a co je špatné, neţádoucí. Hodnotou je věc člověka nebo idea, která je někomu drahá a na níţ lpí. V dnešní době je důleţité hledání a poznávání dobra, aby člověk dovedl rozlišit pravé a pomíjivé hodnoty a zorientoval se v různých ţivotních situacích. 6 Hodnota je vţdy přijímána jako norma a má normativní charakter. Pokud je nějaký člověk zřetelně orientován určitým směrem, tedy má-li jasnou hodnotovou orientaci, povaţuje 3 Matoušek, O. a kol. 2003, Metody a řízení sociální práce. Praha: Portál 4 Fisher, O., Milfait, R. a kol Etika pro sociální práci. Praha: Jabok, s Kutnohorská, J.,Cichá, M., Goldmann, R. 2011, Etika pro zdravotně sociální pracovníky. Praha: Grada. 6 Fisher, O., Milfait, R. a kol Etika pro sociální práci. Praha: Jabok. 8

10 jednání. 9 V sociální práci jsou hodnoty důleţité z několika důvodů. Charakterizují sociální práci za správné, dobré a mravné i pro všechny ostatní, aby byli orientováni podobně jako on. Jeho hodnotová orientace tak zároveň výrazným způsobem určuje i jeho morálku. 7 Dle hodnot, které vytvářejí v člověku všeobecné standardy a ideály, hodnotíme naše i jiná jednání, jsou zdroji všeobecných povinností. Hodnotě můţeme přizpůsobit svůj ţivot, přemýšlet o ní, jsme schopni ji následovat i nabízet druhým. 8 V průběhu socializace přikládáme jednotlivým okolnostem svého ţivota určitý význam, hodnotíme je z hlediska důleţitosti pro nás, a tak si vytváříme hierarchicky uspořádaný soubor hodnot: nahoře jsou ty nejdůleţitější (jak nás ţivot naučil) a ty dole si uvědomujeme jen občas. Na základě své hierarchie hodnot si člověk vytváří své postoje. Mají tři sloţky: kognitivní (poznávací,rozumovou), emotivní (citovou), konativní (připravenost k jednání). Pokud jsou všechny tři sloţky v souladu, jedná se o konzistentní postoj. Postoje vyjadřují vztah ke svému předmětu, tzn., ţe mají směr (odmítavý nebo vstřícný) a intenzitu (velmi silně či méně silně odmítán či přijímán). Z hodnot a postojů vychází naše jednání. Zatímco jednání je zjevné, pozorovatelné, tzv. manifestní, hodnoty a postoje jsou skryté, tzv. latentní. To znamená, ţe hodnoty a postoje nemůţeme zkoumat přímo, ale prostřednictvím a vztah mezi sociálním pracovníkem a klientem, kolegy a širší společností. Hodnoty také ovlivňují, jakou metodu práce sociální pracovník pouţije, a jsou klíčové při řešení etických dilemat. Vycházejí z morálky. Jsou to normativní standardy, které mají vliv na naše rozhodování pro jednu z alternativ řešení. 10 Hierarchie hodnot při posuzování etických problémů znamená, ţe by měla být upřednostňována ta hodnota, která stojí z hlediska etických kategorií výše. Jde o hodnotový cit a jeho pěstování by mělo být nedílnou součástí myšlení, komunikace, vzdělávání. 11 Hodnoty můţeme a mnohdy musíme odlišovat jak podle jejich povahy, tak podle závaţnosti. Pro profesní výkon sociální sluţby je nezbytná schopnost rozlišování hodnot mezi sebou s ohledem na systém ve kterém se nacházejí Kutnohorská, J. 2007, Etika v ošetřovatelství. Praha: Grada, s Fisher, O., Milfait, R. a kol Etika pro sociální práci. Praha: Jabok, s Novotná, V., Schimmerlingová, V. 1991, Sociální práce její vývoj a metodické postupy. Univerzita, s Nečasová, M. 2001, Úvod do filosofie a etiky v sociální práci. Brno: Masarykova universita Brno. 11 Kutnohorská, J.,Cichá, M., Goldmann, R. 2011, Etika pro zdravotně sociální pracovníky. Praha: Grada, s Fisher, O., Milfait, R. a kol Etika pro sociální práci. Praha: Jabok, s

11 1.2 Morálka Součástí etiky je také morální hodnocení, kdy hodnotu posuzujeme srovnáváním s určitým standardem, vzorem nebo zvykem. Např. hodnotu činu nebo určitého jednání posoudíme kladně, kdyţ odpovídá zvyklému vzoru, shoduje-li se s ním. Podle toho označíme výsledné jednání za etické nebo neetické, mravné nebo nemravné. Z filozofického hlediska je morálka definována jako forma společenského vědomí, sociální instituce, která usměrňuje chování lidí bez výjimky ve všech oblastech ţivota. Morálka je to, co člověk povaţuje a cítí jako vnitřní přesvědčení. Hlavní zásada je nikomu neškodit. Mravní pravidla a jejich dodrţování nelze vymáhat. Těmito pravidly se lidé řídí z vnitřního přesvědčení. Morálka vzniká tedy dobrovolným přijímáním hodnot, pravidel a odpovědnosti, nelze ji naučit učebními postupy. Psychologie vnímá morálku jako získanou psychickou dispozici vnímat, cítit a jednat v souladu s etickými normami a zároveň jako nedílnou část osobnosti. V psychologii se souběţně pouţívají pojmy morálka a svědomí. Morálka má spíše normativní charakter, související se systémem pravidel a omezeními dané kultury a společnosti. Svědomí je systém individuálních morálních vlastností nebo část osobnosti, která vyjadřuje morální hodnoty. 13 Morálka určuje společensky ţádoucí a neţádoucí jednání, a tak usměrňuje chování člověka ve společnosti. Jde vlastně o definované přesvědčení, ţe určité chování je správné a jiné nesprávné. Je to vlastně schopnost rozeznávat dobré od zlého. Podle tohoto rozeznávání dobra a zla se vytvářejí mravní vztahy, coţ jsou postoje jedince k sobě a k ostatním lidem. Morálku vnímáme jako společensky preferované psané i nepsané normy, které tvoří soubor poţadavků na chování člověka. Měřítkem morálky je shoda, či neshoda s vlastním svědomím. Pozitivní morální stav představuje mravnost. Je významnou stránkou lidské kultury, která pozvedá člověka, vzbuzuje a rozvíjí v něm humanitu. 14 Morální rozvoj je celoţivotním procesem a můţe být pro sociálního pracovníka v pomáhající profesi inspirující dvojím způsobem. Jednak to obohacuje jeho profesní růst, který je spojený s hledáním vlastních motivů v uskutečňovaných vztazích s klienty i spolupracovníky, a také mu to pomáhá se orientovat v přiměřenosti nároků, které má vůči svým klientům Cakirpaloglu, P Úvod do psychologie osobnosti Praha: Grada, s Kutnohorská, J. 2007, Etika v ošetřovatelství. Praha: Grada, s Fisher, O., Milfait, R. a kol Etika pro sociální práci. Praha: Jabok, s

12 Morální kvalita určitého jednání záleţí v konečné instanci na mravní kvalitě smýšlení a na vůli člověka, který jedná. Člověk se chová mravně dobře, pokud jedná vědomě a chtěně v souladu s povinností. 16 Kdyţ mravně hodnotíme lidské jednání, vţdycky předpokládáme, ţe jednající osoby poznávají rozdíl mezi dobrem a zlem. Kaţdá společnost, kaţdá profese má minimum mravní identity. Mravním normám se lze učit. Morální odpovědnost v sociálních sluţbách je specifikována etickým kodexem. 17 Podle Fuchse plní morálka několik funkcí: funkci regulační - odpovídá potřebám společnosti, chrání základní hodnoty bezpečí, vzájemnosti a identity. Regulační funkce a pravidla s ní spojená pomáhají zajistit hladký chod společnosti a vztahů mezi jednotlivci. funkci legitimační - bývá označována jako etika. Týká se pravidel a norem, otázek týkajících se hodnot a jejich odůvodnění. 18 Aby člověk byl člověkem, aby nečinil jiným to, co nechce, aby bylo činěno jemu, je základem přirozené morálky Etické principy v sociálních sluţbách Sociální sluţby jsou realizovány prostřednictvím sociální práce. Sociální sluţbou se rozumí dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních sluţbách činnost nebo soubor činností zajišťující pomoc a podporu osobám za účelem sociálního začlenění nebo sociálního vyloučení. Práce sociálního pracovníka je náročná, je zde důleţitá oblast etiky a hodnot. Sociální pracovník musí být jakoby svázán etikou, aby mohl pomáhat. 20 Sociální práce vychází z altruismu, její podstatou bylo pomáhat a angaţovat se pro potřebné. Její praktická aplikace vstupuje do ţivota všech potřebných sociálně znevýhodněných skupin v nejrůznějším slova smyslu, buď v podobě sluţby, nebo aktivity, 16 Kutnohorská, J. 2007, Etika v ošetřovatelství. Praha: Grada, s Kutnohorská, J. 2007, Etika v ošetřovatelství. Praha: Grada, s Fisher, O., Milfait, R. a kol Etika pro sociální práci. Praha: Jabok, s Plevová, I. A kol. 2011, Ošetřovatelství II. Praha: Grada. 20 Gulová, L. 2011, Sociální práce. Praha: Grada, s

13 která by měla pomoci klientovi tak, aby si dokázal pomoci sám. Cílem sociální práce je především reflexe, zmírňování a následné řešení sociálních problémů společnosti. 21 Charakteristickým rysem, vyplývajícím ze zaměření sociální práce na klienta, je poţadavek na: a) znalost klienta a jeho situace - etický rozměr sociální práce vyţaduje hlubší poznání klienta, schopnost porozumět mu a docenit jeho způsob uvaţování, b) vymezení a dodržení rozsahu pomoci, která bude odpovídat požadavku klienta, c) pastorační rozměr sociální práce zaměření na člověka- klienta ve všech klíčových oblastech jeho osobnosti, umoţnit mu dosaţení změny i po duchovní stránce. 22 Sociální pracovníci vycházejí z obecně uznávaných pravidel a norem té které společnosti. Eticky posuzují činy a jednání klientů a zvaţují jejich důsledky. Přitom musí respektovat etické principy, které jsou vlastní tomuto povolání. 23 Základním etickým principem je úcta k ţivotu. Etické principy jsou důleţité pro správný vývoj vztahů mezi sociálním pracovníkem a klientem. Od hodnot a vlastností se odvíjí jejich přístup k etickým principům. Ty jsou v práci sociálního pracovníka zásadní a měly by tvořit nedílnou součást vykonávané praxe. Dodrţování etických principů určuje jejich vztah ke kolegům, klientům, společnosti. Principy zformuloval koncem padesátých let 20. stol. americký kněz Felix Biesek. Mezi klasické principy pro práci s klienty patří: Individualizace uznání vlastní jedinečné kvality osobnosti klienta. Vyjadřování pocitů uznání klientovy potřeby svoje pocity volně vyjadřovat, včetně těch negativních. Empatie - snaha o vcítění se do pocitů a situace klienta. Akceptace snaha vnímat a chápat klienta, včetně jeho silných stránek i slabostí, podporovat vnitřní důstojnost a hodnotu klienta. Nehodnotící postoj, nemoralizování nehodnotit klienta jako takového (osobnost klienta), ale jeho chování, postoje a jednání. Sebeurčení znamená respektování klientova práva a potřeby se svobodně rozhodnout a vybírat si mezi moţnostmi, alternativami. 21 Gulová, L. 2011, Sociální práce. Praha: Grada, s Fisher, O., Milfait, R. a kol Etika pro sociální práci. Praha: Jabok, s Gulová, L. 2011, Sociální práce. Praha: Grada. 12

14 Diskrétnost znamená zachování důvěrných sdělení klienta či informací o klientovi. Diskrétnost patří k základním právům klienta a etickým závazkům sociálního pracovníka, ale je i základem efektivní práce s klientem. 24 Etické principy sociální práce jsou vyjádřeny zejména v mezinárodních a národních, etických kodexech. Mohou být obsaţeny i v etickém kodexu, který si pracovníci dané sluţby vytvoří jako součást vyjádření kultury, v níţ pracují. Klíčovým dokladem o dodrţování etických principů je zachování důstojnosti uţivatelů sluţeb. 25 Janoš (1993) uvádí několik východisek k tvorbě etických zákonů, nařízení a pravidel, abychom ukázali moţnost jejich zdůvodnění. Ve hře jsou tři základní sloţky: - rozum - jako základ úvah k tomu, co je logické a co je třeba přijmout jako etické, - praxe - prokazuje správnost nebo mylnost rozumového uvaţování a z toho uplatňovaných, rozumem přijatých norem, - nadpřirozená autorita - jeţ odhaluje základní smysl lidského bytí, ospravedlňuje intuitivnost mravního cítění a orientuje lidskou bytost za rámec pouhého individua Etický kodex a sociální pracovník Sociální pracovník, má za své jednání osobní i profesní odpovědnost a následně také moţnost osobní morální viny, nebo ocenění. Důleţitá je znalost sebe sama a důleţité jsou hodnoty a principy, ze kterých sociální pracovník jako jedinec vychází. Důleţité je, aby sociální pracovník znal motivy, pro které vykonává profesi sociální práce a jejichţ reflexi bude třeba v pojetí etiky zohlednit. 27 Profesionalita v této práci je prvořadá, pomoci klientovi musí vţdy, bez jakýchkoliv předsudků. Velký důraz hrají osobnostní předpoklady. Řada klientů se nachází ve sloţitých 24 Matoušek, O. a kol. 2003, Metody a řízení sociální práce. Praha, s Janoušková, K., Nedělníková, D. 2008, Profesní dovednosti terénních sociálních pracovníků. Ostravská univerzita v Ostravě, s Janoš, Karel. Informační etika. Praha: Univerzita Karlova, Fisher, O., Milfait, R. a kol Etika pro sociální práci. Praha: Jabok, s

15 ţivotních situacích, mnozí z nich trpí různými závislostmi, působí problémově. Musí je přijmout takové, jací jsou, bez předsudku, coţ není vţdy jednoduché. Musí být schopni hluboké empatie, integrity, vřelosti. Hlavní charakterové vlastnosti je mít rád lidi, umět naslouchat. Dělat vše pro to, aby se jim přiblíţili. 28 Osobnostní rysy sociálního pracovníka mají tedy obrovský význam při řešení situací, které se jakoby pohybují na hraně. Osobnost se projevuje především v rozhodování, v hodnotové orientaci, v zacílení a zakotvení ţivota. Je výrazem lidské svobody a jedinečnosti a činí člověka odpovědným. Formování vlastní osobnosti v její jedinečnosti a neopakovatelnosti je sloţitý proces označovaný jako personalizace. Je realizován působením vnějších vlivů, ale zároveň také sebevýchovou. Výsledkem zdařilého procesu personalizace je pak integrovaná osobnost, zakotvena v ţivotě, těšící se respektu okolí a zakoušející pocit své vlastní ceny a sebeúcty. 29 Za své by měl pracovník přijmout i etické principy sociální práce. Návody profesního chování byly prosazeny v podobě etických principů a kodexů. Nejpouţívanější v oblasti sociální práce je etický kodex 30, který byl vydán Národní asociací sociálních pracovníků v roce 1983 ve Spojených státech amerických. V České republice byl schválen plénem Společností sociálních pracovníků Pro výkon profese nepostačuje však samotná znalost obsahu etického kodexu, ale mělo by být samozřejmostí ztotoţnění se s jeho pravidly a postupy. 31 Vyjmenovává všechny vlastnosti, zručnosti a kompetence, kterými má sociální pracovník disponovat. Je formulovaný tak, aby slouţil jako průvodce kaţdodenního chování sociálních pracovníků v profesionálních vztazích s těmi, kterým slouţí s klienty, kolegy, zaměstnavatelem, s jinými osobami, s lidmi jiných profesí. Je postavený na základních hodnotách sociální práce jako profesi, které zahrnují hodnotu, určení a jedinečnost všech lidí. Představuje soubor písemně formulovaných etických principů, hodnot a standardů závazných pro vybranou profesi, organizaci nebo podnik. 28 Mahrová, G., 2008, Sociální práce s lidmi s duševním onemocněním. Praha: Grada. 29 Jankovský, J. 2003, Etika pro pomáhající profese. Praha: Triton, s Příloha č.1 31 Heřmanová, J., Vácha, M., Svobodová,H., Zvoníčková, M., Slovák, J., 2012 Etika v ošetřovatelské praxi Praha: Grada. 14

16 Podle Mátela (2010) patří mezi nejdůleţitější funkce etického kodexu sociálního pracovníka: - je průvodce etické praxe pro profesionální sociální pracovníky, - stanovuje normy, jaké chování sociálních pracovníků je moţné posuzovat jako eticky akceptovatelné a jaké ne, - pomáhá zabezpečit ochranu klientů a členů společnosti, - usměrňuje výkon profese a napomáhá k disciplíně, - upozorňuje na morální nebezpečí konfliktů vlastního a veřejného zájmu, - pomáhá řešit morální dilemata, - je podkladem pro posouzení stíţností a kritériem pro hodnocení aktuální praxe, - má význam pro profesionální identitu sociální práce na různých úrovních. 32 Hlavní zásady, kterých se etický kodex týká, spadají do oblasti vztahu sociálních pracovníků ke klientovi, k instituci, jíţ jsou členy, ke svým kolegům, ke společnosti a ke své profesi. Formulace etického kodexu vyplývá ze zásad demokracie, humanismu a otevřenosti. Demokratický přístup - v sociální práci nastoluje povinnost jednat s ohledem na svrchovanost práv druhého člověka, ať je vůči profesionálovi v jakémkoli postavení. Humanismus - povinnost vnímat člověka jako celistvou bytost, která má výhradní právo a dovednost rozhodovat sama o svém ţivotě a ţivotnímu stylu. Pomáhá nám zůstat sami sebou i v rámci výkonu své profese a porozumět hodnotě lidství jako takové. Otevřenost - princip, který nás vede k flexibilnímu jednání zaloţenému na komunikaci a dialogu s okolním světem. 33 U sociálních pracovníků jsou na denním pořádku situace, které vyţadují etické rozhodnutí a sloţité morální volby. Jiné profese jsou v tomto ohledu méně náročné. K lepší orientaci v rozhodování mají pomáhat etické kodexy sociálních pracovníků. Velkou roli hrají však i subjektivní pocity sociálního pracovníka, jak by měl v dané situaci jednat, aby jeho chování a rozhodování bylo etické. 32 Matel, Andrej a kol. Aplikovaná etika v sociální práci. Vysoká škola zdravotníctva a sociálnej práce sv. Alţbety, 2010, s Sýkorová, K. 2008, Základy sociologie, filosofie a etiky pro pomáhající profese, Technická univerzita v Liberci,s

17 2.2 Etické dilema Jsou situace, které jsou pro pracovníky zátěţové. Patří k nim takové stavy, kdy pracovník má respektovat rozhodnutí klienta, ale toto rozhodnutí je v rozporu s jeho morálními zásadami a profesními normami. Sociální pracovníci se často nachází v situacích, kdy mají dělat dilematické rozhodnutí. Musí se rozhodnout pro jedno z řešení z takových alternativ, kdy tedy ani jedno nemusí být morálně správně nebo optimální. K etickým dilematům vedou morální konflikty a rozpory. Konflikty a dilemata se vyskytují tam, kde člověk musí čelit rozhodnutí. Jsou to, situace, kdy člověk čelí alespoň dvěma různým alternativám, přičemţ ani jedna z nich se nezdá být optimálním řešením daného problému. Čím je těţší předvídat důsledky určitých činů, tím větší je dilema. Někdy je však moţné dosaţení kompromisu. 34 Rozdíl mezi etickým problémem a dilematem je v tom, ţe u etického problému většinou existuje řešení, či alespoň moţné řešení, avšak etická dilemata východiska většinou nemá. Pracovníci, řešící etická dilemata, se mezi alternativami rozhodují náhodnou volbou, častěji ale zkoumáním a úvahou. Ty pracovníky vedou k závěru o tom, která z variant je vhodnější. 35 Podobu etických problémů utváří podle Sarah Banks (2004) povaha oblasti praxe, dále je ovlivněna celým kontextem sociální práce, povahou daného sociálního státu a také zaměstnavatelem sociálního pracovníka, politikou a způsobem práce konkrétní instituce, vztahem zaměstnavatele a zaměstnance. 36 Ve starší podobě etického kodexu Mezinárodní federace sociálních pracovníků se vyjmenovaly některé oblasti, ve kterých se sociální pracovnice nebo pracovníci mohou ocitnout ve střetu konfliktu zájmů: - mezi samotným sociálním pracovníkem a klienty, - mezi jednotlivými klienty, - mezi skupinami klientů, - mezi skupinou klientů a zbytkem populace, - mezi systémem, resp. institucí nebo zaměstnavatelem a sociálními pracovníky, 34 Kutnohorská, J. 2007, Etika v ošetřovatelství. Praha: Grada, s Holá, L Meditace v teorii a praxi. Praha: Grada, s Banks S Aplikovaná etika v sociálne práci a ďalších pomáhajúcich profesiách. Bratislava, Vysoká škola zdravotníctva a sociálnej práce sv. Alţţbety v Bratislave 16

18 - mezi odlišnými skupinami odborníků. 37 V závislosti na hodnotách v sociální práci, obsaţených v etickém kodexu, které ovlivňují celý charakter sociální práce, jsou volené postupy práce s jednotlivým klientem a řešení etických dilemat. U různých problémových situací však v kodexech nenajdeme určitý a přesný návod, jak tyto situace řešit. Sociální pracovník musí proto spoléhat také na svůj vlastní úsudek a intuici. Nemůţe ve všech situacích jednat bez přemýšlení a postupovat podle vyhlášených pravidel. Z hlediska důleţitosti při řešení etických konfliktů je jednoznačné smíření a udrţení dobrých vztahů mezi zúčastněnými stranami. Etika v situacích, které komplikují vyřešení konfliktu je dána tím, jak zacházejí se sebou navzájem. V řešení konfliktu analýza etiky směřuje více neţ k jednání účastníků, k jejich sociálním vazbám a integraci. 38 Kaţdá lidská činnost, kaţdá profese, vyţaduje uplatňování morálních principů, neboť to činí člověka člověkem. Etické principy jsou součástí většího sytému hodnot dané společnosti, ale nikdy nejsou absolutně platné pro všechny situace, které se při výkonu povolání mohou objevit. Také zde hrají svou roli emoce. 2.3 Emoce a zátěţ V sociálních sluţbách se naše emoce stávají zároveň i nástrojem při práci s klienty. Do výbavy kaţdého sociálního pracovníka by beze sporu měla patřit schopnost sebereflexe a kritického pohledu na svou práci, jakoţ schopnost pracovat se svým proţíváním, svými pocity a emocemi. Veškeré lidské chování je provázeno emočním proţíváním. V běţném ţivotě projevujeme většinou naše emoce přirozeně, jak přicházejí, tak jsou zpravidla i ventilovány navenek. Emoce - jsou psychicky a sociálně konstruované procesy, zahrnující subjektivní záţitky libosti a nelibosti, provázené fyziologickými změnami, motorickými projevy (mimika, gestikulace), změnami pohotovosti a zaměřenosti Matel, Andrej a kol. Aplikovaná etika v sociální práci. Vysoká škola zdravotníctva a sociálnej práce sv. lţbety, Holá, L Meditace v teorii a praxi. Praha: Grada, s Wikipedia: https://cs.wikipedia.org/wiki/emoce 17

19 Emotivita člověka vystihuje jeho subjektivní vztah k okolí, je jeho pocitovou reakcí na danou situaci a je významným regulačním mechanismem. Usměrňuje naše aktivity při uspokojování základních potřeb, má vliv na vnitřní prostředí organismu, ovlivňuje formování postojů a chování. Emoce jsou sloţeny z vnitřní tělesné reakce (třesoucí se hlas), dále z myšlenek doprovázející emoci, z výrazu obličeje (otevřená ústa, přivřená víčka) a z reakce na proţitek (vztek vyvolá agresivní chování). Emoce lze dělit podle jejich kvality na nižší (doprovázející základní potřeby člověka) a vyšší- sociální, etické, estetické (spojené se socializací). Naše emoce jsou nástrojem v komunikaci s klienty, pak se zcela přirozeně objeví pochybnosti o vhodnosti jejich uţívání. Vytlačováním emocí ze vztahu je však narušena příští dobrá spolupráce. Emoce mají v našem ţivotě odpovídající místo. Chrání nás před neuváţeností, kultivují nosné mezilidské vztahy a dodávají nám ţivotní energii. Stávají se moudrým rádcem, zdrojem informací pro rozhodování v mnoha ţivotních situacích. 40 Jestliţe se snaţíme správně, či vhodně uţívat naše emoce, pak je zpravidla jen obtíţně uţíváme autenticky spontánně. Ale právě v autentičnosti projevu naše emoce spočívají. Zcela jistě je někdy na místě svoje emoce řídit a korigovat. Jestliţe se sociální pracovník snaţí svoje emoce upravovat, nemusí se mu to zcela dařit. Většinou se disproporce objeví mezi sloţkou verbální a neverbální. Disproporce mezi vyjadřováním emocí u pracovníků v sociální sféře vyvolává nedůvěru u klienta. Tato nedůvěra proniká kamsi do podvědomí. Pracovníkovi se pak můţe zdát, ţe i kdyţ se snaţí s klienty pracovat, jak nejlépe umí, přesto má někdo jiný daleko větší úspěchy, i kdyţ není třeba tak profesně zdatný. Jako zásadní pro zdraví a spokojenost člověka se ukazuje otevřené vyjadřování emocí, především negativních, a jejich ventilování. Pomocí otevřené emoční atmosféry, autentičností projevu pracovníků v sociální oblasti a podpory vyjadřování emocí uţivatelů lze výrazně pozitivně působit v sociálních sluţbách. 41 Náročné poţadavky na pomáhající profese představuje pro některé pracovníky nepřiměřenou zátěţ, jeţ ve spojení s psychickou, emocionální a fyzickou náročností můţe vést aţ k naprostému vyčerpání. Zátěţ vyplývá ze vztahu mezi poţadavky a nároky, které klade ţivot, okolí a moţnostmi (připraveností), jak je zvládat. Člověk byl ve své fylogenezi vţdy určován sociálním prostředím. Mezilidské vztahy jsou velmi často vnímány jako primární zdroj stresu. 40 Hájek, K. 2007, Práce s emocemi pro pomáhající profese. Praha: Portál, s Sociální sluţby. XIV/2012 leden, s

20 Zátěţové faktory dělíme do dvou kategorií: objektivní -vázané na situace a osobní spojené spíše s osobnostními charakteristikami daného jedince. S tím souvisí i individuální odolnost vůči zátěţi u jednotlivých lidí, kterou ovlivňuje důvěra ve vlastní síly a moţnosti ovlivňovat události i lidi, nebo má-li jedinec alespoň minimální vliv na výsledky událostí. 42 Obzvláště v pomáhajících vztazích, kde se emočně dost vydáváme a zabýváme se trápením druhých je důleţitá vyváţenost mezi braním a dáváním. Jestliţe se tak neděje, mohou se začít objevovat pocity vyčerpání, nezájmu, cynismu a rozvíjet se v profesním i osobním ţivotě v podobě syndromu vyhoření. Je důleţité mít své zdroje, kde si doplňujeme energii. Proţitkové stavy pomáhající zvládat zátěţové situace jsou dobrotivost, soucit, sdílená radost a vyrovnanost. Při vyuţívání v zátěţových situacích bychom je měli rozlišit a pak vědomě nacvičovat, jak ve vzájemném mezilidském kontaktu, tak ve vlastní psychohygieně. Rozvíjením těchto čtyř proţitkově ušlechtilých stavů kultivujeme především mezilidské vztahy. Zvyšujeme také své schopnosti překonávat obtíţné ţivotní okamţiky. Své proţívání současně chráníme před nepříjemnými emocemi, které by v těchto situacích spontánně vyvstávaly. 43 Zakotvení v rodině, vědomí, ţe na nás někdo čeká a sdílí naše radosti i strasti, napomáhá jistě mnohem více k nabrání sil a energie do nového pracovního dne, neţ mnoţství dalších kaţdodenních problémů, jeţ vznikají vlivem neuspořádaného rodinného ţivota. 44 Velký význam má i uvědomění si svých vlastních hodnot a svých reálných moţností. Z hlediska odpovědnosti je dobré, aby rotovala mezi více pracovníky, a nespočívala trvale na jednom člověku. Nároky kladené na profesionální výkon práce sociálních sluţeb jsou značné, proto je třeba, aby pracovníci pomáhajících profesí uměli hledat různé zdroje podpory. Důleţitým podpůrným a rozvojovým mechanismem je supervize, která se dnes stává přirozenou součástí profesního ţivota sociálních pracovníků. 42 Komárková, R., Slaměník, I., Výrost, J. 2001, Aplikovaná sociální psychologie III. Praha: Grada, s Hájek, K. 2007, Práce s emocemi pro pomáhající profese. Praha: Portál, s Křivohlavý, J. 1998, Jak neztratit nadšení. Praha: Grada. 19

21 3 Vztah klient sociální pracovník Nejzávaţnějším problémem současnosti jsou zhoršující se vztahy mezi lidmi. Mezi rozhodující příčinu nepochybně patří úpadek morálky, poctivost, zdvořilost, slušnost. Sociální interakce je základem socializace člověka. Víme, ţe člověk se člověkem nerodí, protoţe jeho lidská podstata není dána pouze biologickým zděděným potenciálem, ale člověkem se stává tím, ţe ţije mezi druhými lidmi- socializuje se. Sociální interakce - vzájemné působení jednoho člověka na druhého- má klíčový význam pro vytvoření základních lidských charakteristik jako je vědomí sebe sama, myšlení, řeč, proţívání, sebehodnocení atd. Nedostatky v utváření základů sociálních interakcí v dětství mají pro člověka negativní důsledky pro celý další ţivot a jen s velkým úsilím se je daří překonat. Symbolickým vyjádřením sociální interakce je komunikace. Sociální komunikace je výpovědí o tom, jak člověk vnímá, chápe, interpretuje sebe a jiné lidi i vztahy mezi nimi. 45 Při setkání dvou lidí, vzájemná interakce ovlivňuje proţívání jednoho i druhého. Vztahy s lidmi jsou ovlivněny zkušenostmi a vývojem. Kaţdý zúčastněný má své vlastní nároky a představy o podobě vztahu. V pomáhající profesi má kvalita lidského vztahu pracovníka vůči klientovi prvořadý význam. Klienti musí cítit lidský zájem a důvěru. Hlavní nástroj u těchto profesí je osobnost. Výrazem sociálně zralé osobnosti, která dokáţe odhadnout vlastní reálné moţnosti a meze, vytyčuje si dosaţitelné cíle a odpovědně plní zadané úkoly, je zdravé sebevědomí. Ve společenském kontaktu si taková osobnost dokáţe získat přirozený respekt, umí se prosadit, respektuje druhé, je přiměřeně sebekritická, je schopna kooperovat. 46 Kromě slušnosti potřebují klienti cítit přijetí, spoluúčast, porozumění, pocit, ţe nejsou na obtíţ. Kvalitu proţitku při vzájemném kontaktu můţeme nacházet v drobných neverbálních projevech pracovníka. Tyto projevy vytváří atmosféru, která klienty posiluje, či naopak sráţí. Umění zacházet s člověkem vyţaduje znalost praktických metod, ale i přirozený takt a etický zájem, citlivost, ušlechtilost, upřímnost a lidskost vůbec, neboť jde o umění zacházet s osobností člověka. V pomáhajících profesích hraje velkou roli vztah mezi pomáhajícím profesionálem a jeho klientem. Chceme-li někoho poznat, porozumět mu, měli bychom usilovat také o to, 45 Komárková, R., Slaměník, I., Výrost, J. 2001, Aplikovaná sociální psychologie III. Praha: Grada, s Vališová, A. 2005, Komunikace a vzájemné porozumění. Praha: Grada. 20

22 abychom byli schopni porozumět sami sobě. Tendence je posuzovat druhé podle sebe. Kaţdý člověk je však neopakovatelnou individualitou. 47 Vztahy k sobě dle Úlehly (1999) zahrnují dvě roviny. 1. Jaký vztah má pracovník k sobě, takový mívá i ke klientům. 2 Jaké vztahy mají pracovníci mezi sebou, takové mívají ke klientům. Pracovník vystupuje jako prostředník mezi potřebami klientů a potřebami společnosti. To jej zavazuje k dodrţování norem, ale na druhou stranu to ztěţuje jeho kontakt s klienty. 48 I jiné profese jsou v neustálém kontaktu s lidmi, zde však stačí, kdyţ se pracovník chová v souladu s konvekcí, tj. slušně. Nečeká se od nich osobní vztah. Důleţité je, aby klient cítil přijetí, spoluúčast, porozumění, pocit, ţe pomáhajícímu pracovníkovi nejsou na obtíţ, ţe je pracovník neodsuzuje. Atmosféra, kterou pracovník vytváří, musí klienta posilovat, potřebují cítit důvěru, bezpečí. 49 Při mapování situace klienta se sociální pracovník můţe setkat s jeho pochybováním o moţnostech pomoci, s odmítáním pomoci či nedůvěrou. V kaţdém případě je povinností sociálního pracovníka pokusit se navázat důvěrný vztah a vysvětlit všechny moţnosti, které lze klientovi v dané situaci nabídnout. Přístupy k systematické práci volíme dle individuálních potřeb a situace klienta, v závislosti na jeho motivaci a ochotě ke spolupráci. 50 Vztah mezi klientem a sociálním pracovníkem se vytváří postupně. Svými znalostmi, rozváţným postojem a opravdovým zájmem o další ţivot klientů získává sociální pracovník nejen jejich důvěru, ale i autoritu. Sám tento vztah, je-li dobrý, má terapeutický účinek. Zůstává vztahem dočasným, který netrvá déle, neţ čas potřebný k poskytnutí pomoci a k sociálně výchovnému působení. 51 Jedním z faktorů, který tento vztah ovlivňuje, můţe být i etnicita obou aktérů. V oblasti pomáhajících profesí je nevyhnutelné časté setkávání se členy různorodých etnických menšin. Celá řada problémů a nedorozumění se můţe vyskytnout, pochází-li sociální pracovník a klient z odlišného etnického prostředí. Sociální pracovníci by měli být schopni tyto odlišnosti respektovat, měli by být vnímaví k vlivu rozdílů mezi gender, sexuální preferencí, rasou, věkem, třídou a kulturou. Měli by přestat popírat, ţe mají stereotypní 47 Jankovský, J. 2003, Etika pro pomáhající profese. Praha: Triton, s Úlehla, I. 1999, Umění pomáhat. Praha: Slon. 49 Kopřiva, K. 2011, Lidský vztah jako součást profese. Praha: Portál, s Kuzníková, I.a kol., 2011, Sociální práce ve zdravotnictví. Praha: Grada, s Novotná, V., Schimmerlingová, V. 1991, Sociální práce její vývoj a metodické postupy. Univerzita Karlova. 21

23 postoje a začít je akceptovat, identifikovat, všímat si, jakými způsoby se vyjadřují, a pak se je pokusit změnit. 52 Nepřátelské postoje vůči určitým etnickým, náboţenským a jiným skupinám můţeme definovat jako předsudky. Je to zvláštní druh postoje a stává se východiskem všech forem znevýhodňujícího jednání. Z hlediska sociální práce je účelné vnímat etnické menšiny jako skupiny, jejichţ příslušníci se do znevýhodněné pozice dostali v důsledku předsudečné reakce většiny na jejich kulturní odlišnost. 53 Podle přístupu ke své práci dělí Kopřiva (2011) pracovníky do dvou kategorii: Neangažovaný pracovník pracuje bez osobního zájmu o klienta. Tito pracovníci nevzbuzují v uţivatelích respekt ani důvěru. Práci pojímají jako výkon, osobně se jich nedotýká. Syndrom vyhoření je málokdy postihne. Angažovaný pracovník pro člověka, který si vybere takové povolání, je pro něho pomáhání činností smysluplnou. Podporuje a ochotně pomáhá klientovi v řešení jeho problému. Uţivatele vnímá jako jedinečnou bytost, dává najevo porozumění. Pomoc člověku povaţuje za přirozenou součást svého ţivota. Pochopit klienta, zajímat se o něj, přijímat ho takového jaký je prostě vidět v něm i dobré stránky, které většinou ostatním unikají to je úkolem angaţovaného pracovníka Přístup ke klientům Je mnoho rolí, které ve své práci sociální pracovníci vykonávají, navzájem se prolínají a jsou ovlivněny náplní práce, skupinou klientů, charakterem zařízení. Role ovlivňují osobnostní předpoklady a vlastnosti pracovníka. Co osobnost, to jiné způsoby přístupu k praxi, zpracování informací a postupy k dosaţení cíle. Pro klienta ale musí být pracovník hlavně ten, kdo je uţitečný a respektující. 52 Kuzníková, I.a kol., 2011, Sociální práce ve zdravotnictví. Praha: Grada, s Kuzníková, I.a kol., 2011, Sociální práce ve zdravotnictví. Praha: Grada, s Kopřiva, K. 2011, Lidský vztah jako součást profese. Praha: Portál. 22

24 Nejčastější role, v níţ sociální pracovník vystupuje: Sociální pracovník z pohledu klienta - jedinec připravený pomáhat, empatický člověk, který vystupuje v roli kontaktního zástupce sociální sítě, aktivně nabízí pomoc, poradí, jak zacházet s platnými předpisy, aby mohl klient získat maximální pomoc. Reprezentant instituce, který je překáţkou v dosaţení určitých výhod, finančních prostředků či jiných druhů podpory, klienta podporuje, omezuje, zdrţuje a nekomunikuje s ním jako rovný s rovným, klientovi komplikuje ţivot. Sociální pracovník z pohledu instituce - pracovník instituce, která reprezentuje pomoc nabízenou a poskytovanou společností potřebných, pomáhá předcházet sociálním problémům, napětí a kritickým ţivotním situacím. Pracovník bezpodmínečně loajální s institucí, dbalý dodrţování zákonů bez ohledu na jejich spravedlnost, ten, kdo dbá na dodrţování pravidel a kontroluje jejich respektování klienty, spadajících do péče dané instituce, dbá, aby pomoc poskytována společností nebyla zneuţita Ke své práci můţe sociální pracovník přistupovat různě. Banková (2010) definovala čtyři typy přístupů k práci: 1. angaţovaný sociální pracovník opravdově pečuje o klienty, respektuje jejich osobní zvláštnosti a rysy, sám sebe vnímá ve své profesi především jako osobu a aţ poté jako pomáhajícího pracovníka. Důleţitý je pro něj přátelský vztah s klientem, rizikem je zde však přeměna pracovního vztahu ve vztah osobní a problém vyhoření. 2. radikální sociální pracovník také vkládá do praxe osobní hodnoty, ale neţ o pomoc konkrétnímu klientovi mu jde primárně o změnu těch zákonů, které povaţuje za nespravedlivé a to v oblasti sociální politiky a praxe, jde mu spíše o otázku politické ideologie a o práci v zájmu sociální změny. 3. byrokratický sociální pracovník charakterizuje jej oddělení osobních hodnot, profesních hodnot a hodnot zaměstnavatele, protoţe musí s klientem manipulovat směrem pro klienta prospěšným, ne však v normálním osobním ţivotě čestným. 4. profesionální sociální pracovník je profesionál, vedený etickým kodexem, vzdělaný v oboru. Práva a zájem klientů jsou jeho prioritou. Klienti participují na rozhodování, moc klienta je však pod kontrolou pracovníka Banks S Aplikovaná etika v sociálne práci a ďalších pomáhajúcich profesiách. Bratislava, Vysoká škola zdravotníctva a sociálnej práce sv. Alţbety v Bratislave 23

25 Podle Úlehly (1999) při navazování kontaktu s klientem platí základní pravidla: být vstřícný, být si vědom svého sluţebního postavení, soustavně objasňovat vlastní pozici, přebírat starost jen tam, kde není zbytí. Vstřícnost a sluţebnost jsou první věci, které by pracovník měl dát klientovi najevo. Být vstřícný vyţaduje dvě věci: obyčejnou slušnost a potěšení z vlastní práce. Být ve sluţebním postavení v ţádném případě neznamená dělat cokoli. Znamená, ţe je na pracovníkovi pečovat o to, aby se klient mohl cítit respektovaný, kompetentní a byl schopný přijmout odpovědnost za vlastní jednání. Sociální pracovník musí přistupovat ke klientovi s tím, ţe bude důvěřovat jeho schopnostem domluvit se na společné práci. Takový přístup dá klientovi jasně najevo, ţe jej respektujeme v jeho lidské důstojnosti. 56 Popisem vhodného postoje terapeuta vůči klientovi se zabýval ve svých dílech C.R.Rogers (2000). Zdůrazňoval zejména následující kvality pomáhajících: - schopnost vidět kaţdého člověka jako individualitu a akceptovat jeho pravdu, jeho hodnotu, - důvěra ve schopnosti člověka měnit se ve smyslu dovednějšího zvládání ţivota, - dovednost vytvořit podmínky ke kultivaci těchto schopností u klienta, - terapeutické schopnosti vycházející z tréninku svého vlastního proţívání. Tyto kvality charakterizoval pomocí třech proměnných, které pojmenoval opravdovost, nepodmíněné pozitivní přijetí, odpovídající empatické porozumění. Opravdovost - je soulad mezi tím, co pracovník proţívá a tím, co vyjadřuje navenek vůči klientovi. Vyjádřením navenek není rozuměno pouhé verbální sdělení, ale i veškeré neverbální signály, které vysílá - vědomě nebo bez uvědomění - směrem k protějšku. Sociální pracovník nesmí hrát ţádnou roli. Nepodmíněné pozitivní přijetí - je to postoj sociálního pracovníka ke klientovi, kdy dokáţe přijímat všechny klientem sdělované obsahy a pocity bez jakýchkoliv hodnotících soudů. Jeho postoj emoční blízkosti si neklade ţádné podmínky, vytváří atmosféru bezpečí a důvěry. Odpovídající empatické porozumění - umět si navodit podobné pocity, jaké má klient a popovídat si s ním o nich, je základem pro empatii. Vcítění se do klientova světa nepředpokládá jen pouhé porozumění sdělovanému obsahu, ale i pochopení postoje, jaký klient zastává k tomu, o čem vypovídá Úlehla, I. 1999, Umění pomáhat. Praha: Slon, s Hájek, K. 2007, Práce s emocemi pro pomáhající profese. Praha: Portál, s

26 Soulad těchto jmenovaných napomáhá pozitivnímu vztahu, zlepšení komunikace a porozumění, navozuje pocit blízkosti a důvěry. Pracovník je lidská bytost a proto soustavně prochází změnami. Všechna jeho rozlišení chování klientů je na přijatelné a nepřijatelné, jsou proměnlivá. Momentální rozpoloţení se na pracovníkovi vţdy projeví. Netváříme se, ţe je něco takového moţné, ale počítáme se svou lidskou stránkou a pamatujeme na její rozvíjení. Postoj ke klientům je důleţitý činitel, který předurčuje klientovo porozumění, spokojenost. Způsoby přístupu k chování klientů rozdělené na přijatelné a nepřijatelné: Chování téhoţ klienta pracovník rozlišuje různě podle toho, v jakém rozpoloţení se právě nachází. V dobré náladě, dobře vyspaný, během úspěšného dne bude samozřejmě oblast akceptovatelného rozlišovat. Naopak budou dny a nálady, kdy pro něj bude nepřijatelné téměř cokoli. Totéţ chování u jednoho klienta bude pracovník hodnotit jako přijatelné, zatímco u jiného jako nepřijatelné, prostě díky tomu, jak vnímá rozdíly v jejich rysech, jak jsou si vzájemně sympatičtí. Ve hře je rozlišení přijatelného a nepřijatelného chování podle místa a doby. Na určitém místě je dané chování přijatelné, zatímco na jiném je nepřijatelné, ať jiţ prostorově nebo časově. Mění se i pracovníkovy přístupy k práci a jeho profesionalita. Je jen přirozené, ţe se vyvíjí jeho pohled na klientelu, přístup k ní i způsoby, jakými se ke klientům vztahuje. Znamená to, ţe přístup ke klientům je nutně nestálý. 58 Při setkání klienta a sociálního pracovníka se setkávají dva vnitřní světy. Vzájemné pochopení je velmi obtíţné. Aby se pracovník nedopouštěl omylů a neprofesionálních postupů, musí sledovat své reakce na klienta Komunikace Člověk je tvor společenský a aby ve společnosti obstál, je doţivotně předurčen ke komunikaci s druhými. V kaţdé profesi, má-li se dělat dobře a účinně je zapotřebí, aby ji vykonával opravdový, kvalifikovaný profesionál, coţ znamená, ţe má osvojený soubor postupů, jednání a 58 Úlehla, I. 1999, Umění pomáhat. Praha: Slon. 59 Mahrová, G., 2008, Sociální práce s lidmi s duševním onemocněním. Praha: Grada. 25

V. 10 Osobnostní a sociální výchova

V. 10 Osobnostní a sociální výchova 1/7 V. 10 Osobnostní a sociální výchova V.10. 1 Charakteristika předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Osobnostní a sociální výchova rozvíjí praktické dovednosti, které žáci mohou využít v běžném

Více

Základy společenských věd

Základy společenských věd Základy společenských věd ročník TÉMA VÝSTUP G5 UČIVO Obecná psychologie vyloží, jak člověk vnímá, prožívá a podstata lidské psychiky poznává skutečnost a co může jeho vnímání avědomí; poznávání ovlivňovat;

Více

3.3. Začlenění průřezových témat

3.3. Začlenění průřezových témat 1.3. morál ní 1.2. sociální 1.1. osobnostní 3.3. Začlenění průřezových témat Průřezová témata reprezentují ve Školním vzdělávacím programu v souladu s RVP ZV okruhy aktuálních problémů současného světa.

Více

2. 1. Ve vztahu k uživateli sociální služby

2. 1. Ve vztahu k uživateli sociální služby Etický kodex občanských poradců Občanské poradny Jihlava Etický kodex občanských poradců vychází ze Základní listiny práv a svobod, Etického kodexu sociálních pracovníků české republiky a kodexu přijatého

Více

Etický kodex sociálních pracovníků

Etický kodex sociálních pracovníků Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv

Více

7. Občanská výchova 81

7. Občanská výchova 81 7. Občanská výchova 81 Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor: Výchova k občanství Vyučovací předmět: Občanská výchova Charakteristika vyučovacího předmětu Vzdělávací obor Občanská výchova

Více

ETICKÝ KODEX. I. Základní ustanovení. II. Etické zásady ve vztahu ke klientům

ETICKÝ KODEX. I. Základní ustanovení. II. Etické zásady ve vztahu ke klientům ETICKÝ KODEX I. Základní ustanovení Účelem etického kodexu je stanovit základní pravidla chování organizace vůči klientům poskytované služby. Všichni zaměstnanci dbají na dodržování lidských práv a svobod

Více

vzdělávací program Základní škola Velká Jesenice

vzdělávací program Základní škola Velká Jesenice Školní vzdělávací program Základní škola Velká Jesenice Vzdělávací oblast : Vyučovací předmět: Etická výchova Český jazyk - sloh Charakteristika vzdělávacího oboru Obsah doplňujícího vzdělávacího oboru

Více

UČEBNÍ OSNOVY ZŠ M. Alše Mirotice. 1., 2. i 3. období

UČEBNÍ OSNOVY ZŠ M. Alše Mirotice. 1., 2. i 3. období UČEBNÍ OSNOVY ZŠ M. Alše Mirotice Vzdělávací oblast: Vyučovací předmět: Období: Počet hodin ročník: 33 Učební texty: Náboženství 1., 2. i 3. období 1 1., 2. i 3. období A) Cíle a charakteristika náboženství

Více

Vyučovací předmět:: Etická výchova. A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu

Vyučovací předmět:: Etická výchova. A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Vyučovací předmět:: Etická výchova A. Charakteristika vyučovacího předmětu a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Etická výchova je volitelným předmětem, který je realizován v rozsahu dvou

Více

Etický kodex sester vypracovaný Mezinárodní radou sester

Etický kodex sester vypracovaný Mezinárodní radou sester Etický kodex sester vypracovaný Mezinárodní radou sester PŘEDMLUVA Mezinárodní etický kodex pro sestry byl poprvé přijat Mezinárodní radou sester (ICN) v roce 1953. Od té doby byl několikrát revidován

Více

Systémová podpora profesionálního výkonu sociální práce

Systémová podpora profesionálního výkonu sociální práce Systémová podpora profesionálního výkonu sociální práce Profesionální sociální pracovník PhDr. Melanie Zajacová Tábor, 23. září 2014 Obsah Úvodem Očekávání od sociálních pracovníků Akademická disciplína

Více

TEST. 3. Jaké znáte funkce morálky: a) poznávací, regulativní a humanizační, b) poznávací a výchovná, c) výchovná, vzdělávací a limitující.

TEST. 3. Jaké znáte funkce morálky: a) poznávací, regulativní a humanizační, b) poznávací a výchovná, c) výchovná, vzdělávací a limitující. TEST 1. Jak definovat pojem etika: a) je to filozofická disciplína, jejímž objektem zkoumání je morálka, b) je to filozofická disciplína, jejímž objektem zkoumání je svědomí člověka, c) je to filozoficko-psychologická

Více

ETICKÁ VÝCHOVA. 6. ročník

ETICKÁ VÝCHOVA. 6. ročník Charakteristika předmětu ETICKÁ VÝCHOVA 6. ročník Obsahové, organizační a časové vymezení Vyučovací předmět: Etická výchova (EtV) je realizován v 6. ročníku jako volitelný předmět v rozsahu 1 hodina týdně.

Více

Duševní hygiena a supervize ve zdravotnictví

Duševní hygiena a supervize ve zdravotnictví Duševní hygiena a supervize ve zdravotnictví Zdravotní sestra a její pracovní náplň Ideální sestra je vysoce vzdělanou profesionálkou, která zvládá s přehledem a spolehlivě náročné situace a problémy,

Více

ETICKÝ KODEX SOCIÁLNÍCH PRACOVNÍKŮ ČESKÉ REPUBLIKY. 1. Etické zásady

ETICKÝ KODEX SOCIÁLNÍCH PRACOVNÍKŮ ČESKÉ REPUBLIKY. 1. Etické zásady ETICKÝ KODEX SOCIÁLNÍCH PRACOVNÍKŮ ČESKÉ REPUBLIKY 1. Etické zásady 1. 1. Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na

Více

Člověk a společnost - Občanská výchova 7.ročník

Člověk a společnost - Občanská výchova 7.ročník Naše škola posoudí a na příkladech doloží přínos spolupráce lidí při řešení konkrétních úkolů a dosahování některých cílů ve škole objasní potřebu tolerance ve společnosti, respektuje odlišné názory, způsoby

Více

PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI

PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI Slezská univerzita v Opavě Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI Distanční studijní opora Monika Chobotová Jarmila Šebestová Karviná 2011 Projekt OP VK 2.2 (CZ.1.07/2.2.00/15.0176)

Více

Školní vzdělávací program Zdravá škola

Školní vzdělávací program Zdravá škola Školní vzdělávací program Zdravá škola (Plné znění ŠVP je přístupné veřejnosti ve vestibulu školy.) Název ŠVP Zdravá škola je odvozen od zaměření školy na holistické chápání podpory zdraví, tj. rozvoj

Více

ZVÝŠENÍ KVALITY ŘÍZENÍ NA MĚSTSKÉM ÚŘADU LANŠKROUN V RÁMCI OP LIDSKÉ ZDROJE A ZAMĚSTNANOST. Reg. č. CZ.1.04/4.1.01/89.00080 KOMPETENČNÍ MODEL

ZVÝŠENÍ KVALITY ŘÍZENÍ NA MĚSTSKÉM ÚŘADU LANŠKROUN V RÁMCI OP LIDSKÉ ZDROJE A ZAMĚSTNANOST. Reg. č. CZ.1.04/4.1.01/89.00080 KOMPETENČNÍ MODEL ZVÝŠENÍ KVALITY ŘÍZENÍ NA MĚSTSKÉM ÚŘADU LANŠKROUN V RÁMCI OP LIDSKÉ ZDROJE A ZAMĚSTNANOST Reg. č. CZ.1.04/4.1.01/89.00080 PRAHA, 2013 Kompetenční model je nástroj práce se zaměstnanci MěÚ Lanškroun. Slouží

Více

TÉMATA PRO VYPRACOVÁNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE

TÉMATA PRO VYPRACOVÁNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE Příloha č. 1 TÉMATA PRO VYPRACOVÁNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE Dle bodů 1-3 je možné samostatně zvolit téma. Tento výběr podléhá schválení pracovní skupinou Domácí práce. 1. Samostatně vybrané téma na základě studia

Více

Charakteristika předmětu ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD

Charakteristika předmětu ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD Charakteristika předmětu ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Předmět ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD představuje v rámci vzdělání na čtyřletých gymnáziích a na vyšším stupni

Více

Etická výchova PRŮŘEZOVÁ TÉMATA POZNÁMKY 1A/3-8

Etická výchova PRŮŘEZOVÁ TÉMATA POZNÁMKY 1A/3-8 Etická výchova ročník TÉMA G5 Citový život člověka VÝSTUP charakterizuje důležitost i úskalí citů pro život člověka; orientuje se ve své osobnosti, emocích a potřebách; identifikuje a taktně komunikuje

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Výchova ke zdraví 6. ročník Zpracovala: RNDr. Šárka Semorádová projevuje odpovědný vztah k sobě samému, k vlastnímu dospívání a pravidlům zdravého životního stylu;

Více

Emoce a škola. Jméno a Příjmení lektora Etická výchova, o.p.s. datum

Emoce a škola. Jméno a Příjmení lektora Etická výchova, o.p.s. datum Emoce a škola Jméno a Příjmení lektora Etická výchova, o.p.s. datum Člověk není rozumná bytost, která má emoce, ale emocionální bytost, která občas myslí. (F.Koukolík) Základní charakteristika Emočně inteligentní

Více

S M Ě R N I C E STANOVUJÍCÍ ETICKÝ KODEX PRACOVNÍKA VÝZKUMNÉHO ÚSTAVU MELIORACÍ A OCHRANY PŮDY, V.V.I.

S M Ě R N I C E STANOVUJÍCÍ ETICKÝ KODEX PRACOVNÍKA VÝZKUMNÉHO ÚSTAVU MELIORACÍ A OCHRANY PŮDY, V.V.I. Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. S M Ě R N I C E STANOVUJÍCÍ ETICKÝ KODEX PRACOVNÍKA VÝZKUMNÉHO ÚSTAVU MELIORACÍ A OCHRANY PŮDY, V.V.I. Strana 1 Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy,

Více

Zvířata domácí, divoká

Zvířata domácí, divoká ZÁŘÍ TÉMA: My se školy nebojíme Začíná škola Zvířata domácí, divoká tělo Přivítání dětí i jejich rodičů ve škole, navození atmosféry důvěry a pohody. Pomoci dětem i rodičům orientovat se v novém prostředí.

Více

ETIKA VE ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ OBLASTI

ETIKA VE ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ OBLASTI JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ FAKULTA KATEDRA FILOZOFIE A ETIKY V POMÁHAJÍCÍCH PROFESÍCH OPORA PŘEDMĚTU ETIKA VE ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ OBLASTI pro kombinované studium oboru

Více

ETICKÝ KODEX DOMOVA PRO SENIORY DOBŘICHOVICE

ETICKÝ KODEX DOMOVA PRO SENIORY DOBŘICHOVICE ETICKÝ KODEX DOMOVA PRO SENIORY DOBŘICHOVICE Etický kodex stanoví základní standardy chování a přístupy zaměstnanců organizace k zájemcům o sociální službu, ke klientům služby i k jejich příbuzným, ke

Více

DOMOV DŮCHODCŮ VELKÉ HAMRY příspěvková organizace 468 45 Velké Hamry 600 IČ: 712 200 03

DOMOV DŮCHODCŮ VELKÉ HAMRY příspěvková organizace 468 45 Velké Hamry 600 IČ: 712 200 03 DOMOV DŮCHODCŮ VELKÉ HAMRY příspěvková organizace 468 45 Velké Hamry 600 IČ: 712 200 03 Standard č. 1 - Cíle a způsoby poskytování služeb Závazný metodický pokyn č. 1 Druh služby: Domov pro seniory ETICKÝ

Více

Etika a ctnosti v pomáhajících profesích I. Profesní etika a kodex jako cesta ke ctnosti

Etika a ctnosti v pomáhajících profesích I. Profesní etika a kodex jako cesta ke ctnosti Tento studijní materiál vznikl v rámci projektu Inovace systému odborných praxí a volitelných předmětů na VOŠ Jabok (CZ.2.17/3.1.00/36073 Etika a ctnosti v pomáhajících profesích I. Profesní etika a kodex

Více

ETICKÁ VÝCHOVA. A/ Charakteristika vyučovacího předmětu. Obsahové vymezení

ETICKÁ VÝCHOVA. A/ Charakteristika vyučovacího předmětu. Obsahové vymezení ETICKÁ VÝCHOVA A/ Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové vymezení Vyučovací předmět Etická výchova žáka vede k navázání a udržování uspokojivých vztahů, vytvoření si pravdivé představy o sobě samém,

Více

Asertivita 5.5 ASERTIVNÍ PRÁVA

Asertivita 5.5 ASERTIVNÍ PRÁVA 5.5 ASERTIVNÍ PRÁVA Kaţdý má právo mít a vyjádřit své vlastní názory, jeţ se mohou lišit od ostatních lidí. Má právo být vyslechnut a brán váţně. Můţe s námi nesouhlasit. Má právo vyjádřit hněv, přiznat

Více

ETICKÝ KODEX PRACOVNÍKŮ Lata, o.s.

ETICKÝ KODEX PRACOVNÍKŮ Lata, o.s. ETICKÝ KODEX PRACOVNÍKŮ Lata, o.s. Etický kodex byl vytvořen s cílem stanovit základní pravidla jednání pracovníků organizace v oblastech vztahu s uživatelem sociální služby, vztahu k dobrovolníkovi, mezi

Více

Zaměstnanci Městského úřadu Příbor

Zaměstnanci Městského úřadu Příbor MĚSTO PŘÍBOR MĚSTSKÝ ÚŘAD PŘÍBOR nám.s.freuda 19, 742 58 Příbor IČ: 00298328 Název vnitřního předpisu: Etický kodex zaměstnanců Městského úřadu Příbor Druh předpisu: VNITROORGANIZAČNÍ SMĚRNICE TAJEMNÍKA

Více

Název vyučovacího předmětu: PŘÍRODOVĚDA. Charakteristika vyučovacího předmětu

Název vyučovacího předmětu: PŘÍRODOVĚDA. Charakteristika vyučovacího předmětu Název vyučovacího předmětu: PŘÍRODOVĚDA Charakteristika vyučovacího předmětu A) Obsahové, časové a organizační vymezení Časová dotace: předmět je vyučován ve 4. ročníku 2 hodiny týdně v 5. ročníku 2 hodiny

Více

Reálné gymnázium a základní škola města Prostějova Školní vzdělávací program pro ZV Ruku v ruce

Reálné gymnázium a základní škola města Prostějova Školní vzdělávací program pro ZV Ruku v ruce 10 DOPLŇUJÍCÍ VZDĚLÁVACÍ OBORY UČEBNÍ OSNOVY 10. 1 Dramatická výchova Časová dotace 1. ročník 1 hodina 2. ročník 1 hodina Celková dotace na 1. stupni jsou 2 hodiny. Charakteristika: Třída se dělí na skupiny

Více

7.23 Pojetí vyučovacího předmětu Etika a etiketa

7.23 Pojetí vyučovacího předmětu Etika a etiketa 7.23 Pojetí vyučovacího předmětu Etika a etiketa Obecné cíle výuky Etiky a etikety Předmět a výuka je koncipována tak, aby vedla žáky k pochopení zákonitostí slušných mezilidských vztahů v různých společnostech,

Více

VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE

VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE Rytmus, o.s. duben 2012 Doc. PhDr.Marie Černá, CSc ZÁKLADNÍ POJMY VZDĚLÁVÁNÍ VZDĚLANOST VZDĚLÁNÍ VZDĚLAVATENOST EDUKACE VÝCHOVA VÝUKA VYUČOVÁNÍ VZDĚLÁVÁNÍ = PROCES jehož výsledkem

Více

1.3. Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí

1.3. Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí 1. Pojetí vyučovacího předmětu 1.1. Obecný cíl vyučovacího předmětu Volitelný předmět Společensko-vědní seminář tvoří neoddělitelnou součást všeobecného vzdělání a je základem rozvoje klíčových dovedností

Více

KDO SI HRAJE NEZLOBÍ ANEB NA VĚKU NEZÁLEŽÍ

KDO SI HRAJE NEZLOBÍ ANEB NA VĚKU NEZÁLEŽÍ Mateřská škola Jiříkov, Filipovská 686,okres Děčín, příspěvková organizace MŠ Slunečnice PROJEKT SPOLUPRÁCE MATEŘSKÉ ŠKOLY SLUNEČNICE A DOMOVA SRDCE V DLANÍCH VE FILIPOVĚ S NÁZVEM KDO SI HRAJE NEZLOBÍ

Více

Přehled základních právních forem podnikání podává tato grafika: Právní formy podnikání. k.s. s.r.o. a.s.

Přehled základních právních forem podnikání podává tato grafika: Právní formy podnikání. k.s. s.r.o. a.s. PRÁVNÍ FORMY PODNIKÁNÍ Právní formy podnikání - přehled Podrobné cíle učení: Umět vysvětlit, proč existují různé právní formy podnikání. Podnikání se vţdy uskutečňuje v určité právní formě. Chce-li někdo

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Etická výchova 4. ročník Zpracovala: Mgr. Alena Tupá Základní komunikační dovednosti reflektuje důležitost prvků neverbální komunikace, eliminuje hrubé výrazy z verbální

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Září 2009 Mgr.Olga Čadilová TÝM ZÁSADY TÝMOVÉ PRÁCE PROFESIONÁLNÍ CHOVÁNÍ TÝM malá skupina lidí, kteří

Více

Standard učitele pro kariérní systém

Standard učitele pro kariérní systém Standard učitele pro kariérní systém OBLAST: 3 Název: Učitel a jeho okolí Podnázev: Rozvoj školy, klima školy, spolu s kolegy, s rodiči a sociálními partnery. Anotace: Učitel vnímá své povinnosti ve vztahu

Více

SYNDROM VYHOŘENÍ. PhDr.Jana Procházková jane.prochazkova@email.cz. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

SYNDROM VYHOŘENÍ. PhDr.Jana Procházková jane.prochazkova@email.cz. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti SYNDROM VYHOŘENÍ PhDr.Jana Procházková jane.prochazkova@email.cz Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Definice pojmu Syndrom vyhoření burn out syndrom Existuje řada termínů,

Více

Asertivní komunikace

Asertivní komunikace Asertivní komunikace assere = tvrdit, stát na svém, prosazovat Personální kompetence 4. přednáška 1/14 Asertivita znamená stát za svými zákonnými právy, aniž by se poškodila práva druhých. Asertivita je

Více

VÝUKOVÝ PROGRAM PSYCHOLOGIE

VÝUKOVÝ PROGRAM PSYCHOLOGIE VÝUKOVÝ PROGRAM PSYCHOLOGIE Registrační číslo projektu: CZ.1.07/3.2.01/01.0018 Název projektu: Příprava lektorů pro vzdělávání dospělých Název příjemce: Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Liberec,

Více

PEDAGOGICKÉ DOVEDNOSTI

PEDAGOGICKÉ DOVEDNOSTI Slezská univerzita v Opavě Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné PEDAGOGICKÉ DOVEDNOSTI Distanční studijní opora Helena Kolibová Karviná 2012 Projekt OP VK 2.2 (CZ.1.07/2.2.00/15.0176) Rozvoj kompetencí

Více

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta 1 hodina týdně PC, dataprojektor, odborné publikace,

Více

Všichni zaměstnanci respektují zásady Listiny základních práv a svobod. Domov pro seniory Elišky Purkyňové, Cvičebná 2447/9 Praha 6 strana 1/5

Všichni zaměstnanci respektují zásady Listiny základních práv a svobod. Domov pro seniory Elišky Purkyňové, Cvičebná 2447/9 Praha 6 strana 1/5 Domov pro seniory Elišky Purkyňové Domov pro seniory Elišky Purkyňové, Cvičebná 2447/9, 160 00 Praha 6, ičo: 70875316 Zřizovací listina MHMP schválena usnesením ZHMP č. 6/25 ze dne 28.4.2011 Etický kodex

Více

Projektový manažer 250+ Kariéra projektového manažera začíná u nás! F11. Zásady personálního řízení projektu

Projektový manažer 250+ Kariéra projektového manažera začíná u nás! F11. Zásady personálního řízení projektu Projektový manažer 250+ Kariéra projektového manažera začíná u nás! F Řízení lidských zdrojů F11 Zásady personálního řízení projektu V tomto tématu bude pozornost věnována zvláště těmto bodům: Úkoly managementu

Více

Podpora sociálních dovedností na školách. Mgr. Lenka Felcmanová

Podpora sociálních dovedností na školách. Mgr. Lenka Felcmanová Podpora sociálních dovedností na školách Mgr. Lenka Felcmanová Podpora sociálních dovedností na školách Nejpřirozenější podporou sociálních dovedností ve školském prostředí je inkluzivní vzdělávání, které

Více

Akreditovaná vzdělávací instituce č. 2011/1580-I MPSV, č. j. 2011/89230 222 MPSV, 28. Října 8, Děčín 1, IČO: 727 00 858

Akreditovaná vzdělávací instituce č. 2011/1580-I MPSV, č. j. 2011/89230 222 MPSV, 28. Října 8, Děčín 1, IČO: 727 00 858 Mgr. Jana Merhautová (supervizor v sociálních a zdravotních organizacích, lektor, arteterapeut, zařazena do Národního registru nezávislých odborníků v sociálních službách) SEZNAM KURZŮ ČÍSLO AKREDITACE,

Více

Volitelný předmět ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL Obecná charakteristika vyučovacího předmětu: Charakteristika vyučovacího předmětu: Úkolem předmětu Zdravý životní styl je seznámit žáky se základy zdravého životního

Více

Charakteristika předmětu BIOLOGE

Charakteristika předmětu BIOLOGE Charakteristika předmětu BIOLOGE 1. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Biologii jako předmět pro střední školu vyučujeme v rámci vzdělávací oblasti Člověk a příroda a Člověk a zdraví. Je

Více

NÁŠ SVĚT. Tematické okruhy: 1. Místo, kde žijeme dopravní výchova, praktické poznávání školního prostředí a okolní krajiny (místní oblast, region)

NÁŠ SVĚT. Tematické okruhy: 1. Místo, kde žijeme dopravní výchova, praktické poznávání školního prostředí a okolní krajiny (místní oblast, region) NÁŠ SVĚT Vyučovací předmět Náš svět se vyučuje jako samostatný předmět v prvním až třetím ročníku a jako vyučovací blok přírodovědných a vlastivědných poznatků v čtvrtém a pátém ročníku. Zastoupení v jednotlivých

Více

Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vyučovací předmět: Výchova k občanství Ročník: 8.

Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vyučovací předmět: Výchova k občanství Ročník: 8. 1 Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vyučovací předmět: Výchova k občanství Ročník: 8. - uvede příklady nejčastějších porušování základních lidských práv a svobod, zamyslí se nad jejich příčinami a

Více

Název vyučovacího předmětu: OBČANSKÁ VÝCHOVA. Charakteristika vyučovacího předmětu. A) Organizační, časové a obsahové vymezení

Název vyučovacího předmětu: OBČANSKÁ VÝCHOVA. Charakteristika vyučovacího předmětu. A) Organizační, časové a obsahové vymezení Název vyučovacího předmětu: OBČANSKÁ VÝCHOVA Charakteristika vyučovacího předmětu A) Organizační, časové a obsahové vymezení Časová dotace: předmět je vyučován v 6. ročníku 1 hodinu týdně v 7. ročníku

Více

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Část D Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005 Část D 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Leden 2011 Mgr. Monika Řezáčová věda o psychické regulaci chování a jednání člověka a o jeho vlastnostech

Více

4.5. Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor: Dějepis. 4.5.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Dějepis

4.5. Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor: Dějepis. 4.5.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Dějepis 4.5. Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor: Dějepis 4.5.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Dějepis 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Cílem předmětu je kultivování historického

Více

7.3 Projekt Celý svět ve škole

7.3 Projekt Celý svět ve škole 7.3 Projekt Celý svět ve škole Hlavní cíl projektu: V souladu se strategickými záměry ŠVP, jako jsou otevřenost, spokojenost, spolupráce, partnerství a pozitivní vztah, je hlavním cílem projektu zapojit

Více

MOTIVOVÁNÍ, VEDENÍ. Vypracovala Ing. Renata Skýpalová CZ.1.07/1.1.00/14.0143

MOTIVOVÁNÍ, VEDENÍ. Vypracovala Ing. Renata Skýpalová CZ.1.07/1.1.00/14.0143 MOTIVOVÁNÍ, VEDENÍ Vypracovala Ing. Renata Skýpalová CZ.1.07/1.1.00/14.0143 Vedení lidí Je proces ovlivňování podřízených k takovému chování, které je optimální pro dosahování cílů organizace. Zohledňuje

Více

Modelový program výcviku manažerů

Modelový program výcviku manažerů Modelový program výcviku manažerů (se specifickým zaměřením na prvoliniový management) CÍL VÝCVIKU... 2 METODY VÝCVIKU... 2 NÁPLŇ VÝCVIKU... 2 1. ROLE A OSOBNOST SUPERVIZORA (= PRVOLINIOVÉHO MANAŢERA)

Více

Školní vzdělávací program - Základní škola, Nový Hrádek, okres Náchod. Část V. Osnovy

Školní vzdělávací program - Základní škola, Nový Hrádek, okres Náchod. Část V. Osnovy Etická výchova Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Školní vzdělávací program - Základní škola, Nový Hrádek, okres Náchod Část V. Osnovy I. a II. stupeň KAPITOLA 40. DOPLŇKOVÝ VZDĚLÁVACÍ OBOR

Více

Nabídka přednáškových programů pro pedagogické pracovníky.

Nabídka přednáškových programů pro pedagogické pracovníky. Nabídka přednáškových programů pro pedagogické pracovníky. Lektor : Ing. Mgr. Marie Nováková Účinný výchovný styl pedagoga integrace žáků do kolektivu třídy Doporučeno: Pedagogický pracovník ZŠ, SŠ, vychovatel

Více

SOCIÁLNÍ VNÍMÁNÍ ( PERCEPCE ) Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

SOCIÁLNÍ VNÍMÁNÍ ( PERCEPCE ) Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje SOCIÁLNÍ VNÍMÁNÍ ( PERCEPCE ) Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Duben 2009 Mgr. Olga Čadilová SOCIÁLNÍ VNÍMÁNÍ ( PERCEPCE ) Uvědom si,

Více

ETICKÁ VÝCHOVA DOPLŇUJÍCÍ VZDĚLÁVACÍ OBOR

ETICKÁ VÝCHOVA DOPLŇUJÍCÍ VZDĚLÁVACÍ OBOR 5.10.2 ETICKÁ VÝCHOVA DOPLŇUJÍCÍ VZDĚLÁVACÍ OBOR Obsah doplňujícího vzdělávacího oboru tvoří následující témata: 1. Mezilidské vztahy a komunikace. 2. Důstojnost lidské osoby. Pozitivní hodnocení sebe.

Více

UČEBNÍ OSNOVA PŘEDMĚTU

UČEBNÍ OSNOVA PŘEDMĚTU UČEBNÍ OSNOVA PŘEDMĚTU KOMUNIKACE SE ZÁKAZNÍKEM Název školního vzdělávacího programu: Název a kód oboru vzdělání: Management ve stavebnictví 63-41-M/001 Ekonomika a podnikání Celkový počet hodin za studium

Více

Charakteristika vzdělávacího programu

Charakteristika vzdělávacího programu Charakteristika vzdělávacího programu Po ukončení studia budou posluchači umět analyzovat rizika existenčního ohroţení obyvatelstva a ozbrojených sloţek státu, organizovat účinnou prevenci těchto rizik,

Více

Vzdělávací oblast: Etická výchova Vyučovací předmět: ČJ, AJ, PR, VL, PŘ, VV, TV

Vzdělávací oblast: Etická výchova Vyučovací předmět: ČJ, AJ, PR, VL, PŘ, VV, TV 1. 2. 3. třída Základní komunikační dovednosti osvojí si: -oslovování křestními jmény - používání vhodných forem pozdravu -naslouchání -dodržování jednoduchých komunikačních pravidel ve třídě -poděkování

Více

Obchodní akademie, Náchod, Denisovo nábřeží 673

Obchodní akademie, Náchod, Denisovo nábřeží 673 Název vyučovacího předmětu: ÚČETNICTVÍ na PC (UPC) Obor vzdělání: 18 20 M/01 Informační technologie Forma studia: denní Celkový počet vyučovacích hodin za studium: 64 (2 hodiny týdně) Platnost: 1. 9. 2009

Více

O naší škole. Pedagogické principy Montessori školy. Den ve škole Sofie

O naší škole. Pedagogické principy Montessori školy. Den ve škole Sofie Pedagogické principy Montessori školy Každé dítě je jedinečnou osobností, má svůj vlastní tvůrčí potenciál, motivaci učit se a právo být respektováno jako osobnost. Jelikož jsou děti zásadně ovlivňovány

Více

Profil absolventa vyššího odborného studia oboru sociální práce

Profil absolventa vyššího odborného studia oboru sociální práce Střední zdravotnická škola a vyšší odborná škola Cheb Hradební 2, 350 38 Cheb tel: 354 422 877, 354 422 259 fax: 354 422 089 E-mail : szs.cheb@worldonline.cz http://szscheb.cz Profil absolventa vyššího

Více

Ošetřovatelství vědní obor. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Ošetřovatelství vědní obor. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Ošetřovatelství vědní obor Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Ošetřovatelství 1 = samostatný vědní obor = zabývá se všemi složkami procesu ošetřování nemocného člověka = vědní disciplína zaměřená

Více

Stručná anotace: žák se seznámí se základními pojmy, umí definovat motivaci, vyjmenovat najčastější motivy, zná jednotlivé etapy ve vývoje zájmů

Stručná anotace: žák se seznámí se základními pojmy, umí definovat motivaci, vyjmenovat najčastější motivy, zná jednotlivé etapy ve vývoje zájmů Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona

Více

Kvalita školního života interpretace dat

Kvalita školního života interpretace dat Kvalita školního života interpretace dat 2. stupeň ZŠ Prostředí, v němž se školní život odehrává, obsahuje mnoho oblastí a dílčích aspektů, které utváří a ovlivňují procesy vzdělávání, učení a vyučování.

Více

Pedagogická a speciálně pedagogická diagnostika

Pedagogická a speciálně pedagogická diagnostika Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vzdělávací program Integrativní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na ZŠ a SŠ běžného typu MODUL A Distanční text k

Více

Vývojová psychologie a psychologie osobnosti. Aktivačně motivační vlastnosti osobnosti

Vývojová psychologie a psychologie osobnosti. Aktivačně motivační vlastnosti osobnosti Vývojová psychologie a psychologie osobnosti Aktivačně motivační vlastnosti osobnosti Autorství Autorem materiálu a všech jeho částí,není-li uvedeno jinak, je PhDr. Alena Šindelářová. Dostupné z Metodického

Více

Základní škola a Mateřská škola Ústí nad Labem, SNP 2304/6, příspěvková organizace

Základní škola a Mateřská škola Ústí nad Labem, SNP 2304/6, příspěvková organizace Základní škola a Mateřská škola Ústí nad Labem, SNP 2304/6, příspěvková organizace SNP 2304/6, Ústí nad Labem, IČ 44226233 SMĚRNICE č. 17/2007 Poradenské sluţby ve škole Obsah: ČL.1 ČL.2 ČL.3 ČL.4 ČL.5

Více

4.3. Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie Vzdělávací obor: Informační a komunikační technologie

4.3. Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie Vzdělávací obor: Informační a komunikační technologie 4.3. Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie Vzdělávací obor: Informační a komunikační technologie Charakteristika vyučovacího předmětu Informatika 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu

Více

při Církvi bratrské Kladno

při Církvi bratrské Kladno při Církvi bratrské Kladno Rozšířit nabídku a dostupnost sociálně právních sluţeb pro sociálně znevýhodněné občany města Kladna a přilehlého okolí. Péče o celého člověka, o jeho duševní, duchovní a materiální

Více

UČEBNÍ OSNOVY ZŠ M. Alše Mirotice

UČEBNÍ OSNOVY ZŠ M. Alše Mirotice UČEBNÍ OSNOVY ZŠ M. Alše Mirotice Vzdělávací oblast: Člověk a svět práce Vyučovací předmět: Volba povolání Období: 3. období Počet hodin ročník: 0 0 33 33 Učební texty: 1 3. období A) Cíle vzdělávací oblasti

Více

Psychologie - věda o lidském chování, jednání, myšlení

Psychologie - věda o lidském chování, jednání, myšlení Psychologie - věda o lidském chování, jednání, myšlení Determinace osobnosti Základní psychologie - obecná psychologie - psychologie osobnosti - sociální psychologie - vývojová psychologie Psychopatologie

Více

Příklad dobré praxe VII

Příklad dobré praxe VII Projekt Další vzdělávání pedagogických pracovníků středních škol v oblasti kariérového poradenství CZ 1.07/1.3.00/08.0181 Příklad dobré praxe VII pro průřezové téma Člověk a svět práce Mgr. Miroslav Široký

Více

náročnost vyjadřuje subjektivní stránku vztahu člověka k situaci Objektivní stránka (problém) a subjektivní stránka (problémová situace)

náročnost vyjadřuje subjektivní stránku vztahu člověka k situaci Objektivní stránka (problém) a subjektivní stránka (problémová situace) 9. přednáška Náročné, stresové a konfliktní životní události Náročné (zátěžové) situace náročnost vyjadřuje subjektivní stránku vztahu člověka k situaci Co se vám jeví jako náročná situace? Situace je

Více

Politologie. Politická kultura. Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.

Politologie. Politická kultura. Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14. Politologie. Politická kultura. Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143 OPVK Gymnázium J.A.Komenského, Dubí 1 Politologie Etymologicky

Více

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie.

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie. Člověk a společnost 10. www.isspolygr.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM Pořadové číslo DUM

Více

Komunikační dovednosti (s využitím transakční analýzy)

Komunikační dovednosti (s využitím transakční analýzy) Přednáška Soňi Smolkové-Syřinkové Komunikační dovednosti (s využitím transakční analýzy) Komunikační dovednosti jsou nedílnou součástí tzv. soft skills (v českém překladu měkké dovednosti). Individuální

Více

I. Sekaniny1804 Výchova ke zdraví

I. Sekaniny1804 Výchova ke zdraví Výchova ke Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Vzdělávání v předmětu Výchova ke je zaměřeno na: preventivní ochranu základní hygienické, stravovací, pracovní i

Více

I. JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE

I. JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE I. JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací oblast Jazyk a jazyková komunikace zaujímá stěžejní postavení ve výchovně vzdělávacím procesu. Dobrá úroveň jazykové kultury

Více

PROCES SOCIÁLNÍ PRÁCE VE ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍCH

PROCES SOCIÁLNÍ PRÁCE VE ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍCH Strana 1 z 7 Název: PROCES SOCIÁLNÍ PRÁCE VE ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍCH Platnost od: 2. 5. 2008 Platnost do: odvolání Nahrazuje: ----- Personál: Všeobecné sestry, porodní asistentky, zdravotně sociální

Více

ETICKÝ KODEX ZAMĚSTNANCE

ETICKÝ KODEX ZAMĚSTNANCE DIAGNOSTICKÝ ÚSTAV PRO MLÁDEŽ,STŘEDISKO VÝCHOVNÉ PÉČE A ŠKOLNÍ JÍDELNA,BRNO VESLAŘSKÁ 246, BRNO 637 00 SMĚRNICE Č. 10/2014 ETICKÝ KODEX ZAMĚSTNANCE účinný od 1. 5. 2014 Zpracoval/a: MGR. RENATA JEŽKOVÁ

Více

Zpráva z dotazníku zjišťování pracovní spokojenosti učitelů v oblasti kvality pracovních podmínek a naplňování profesních potřeb

Zpráva z dotazníku zjišťování pracovní spokojenosti učitelů v oblasti kvality pracovních podmínek a naplňování profesních potřeb Zpráva z dotazníku zjišťování pracovní osti učitelů v oblasti kvality pracovních podmínek a naplňování profesních potřeb JT's test, Ostrava-Poruba, U Sportoviště 1164 VNITŘNÍ OBLASTI PRACOVNÍ SPOKOJENOSTI

Více

ETICKÝ KODEX ORGANIZACE

ETICKÝ KODEX ORGANIZACE ETICKÝ KODEX ORGANIZACE Proxima Sociale o. p. s. Rakovského 3138 143 00 Praha 12 Modřany tel. /fax: 277 007 280 Zapsána v Rejstříku obecně prospěšných společností, Městský soud v Praze, oddíl O, vložka

Více

www.tcconline.cz VÝSTUPNÍ ZPRÁVA Dotazník komunikačního stylu

www.tcconline.cz VÝSTUPNÍ ZPRÁVA Dotazník komunikačního stylu www.tcconline.cz VÝSTUPNÍ ZPRÁVA Dotazník komunikačního stylu Jaroslav Ukázkový jaroslav.ukazkovy@tcconline.cz 17. června 2015 Dostává se Vám do rukou Dotazník komunikačního stylu asertivity, který mapuje

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLNÍ DRUŢINY

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLNÍ DRUŢINY ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLNÍ DRUŢINY Základní škola a Mateřská škola Cheznovice, okres Rokycany, příspěvková organizace Cheznovice 136, 338 06 Cheznovice 1. Identifikační údaje Školní družina při Základní

Více

2.2 VÝCHOVNÉ A VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE. Cíle základního vzdělávání

2.2 VÝCHOVNÉ A VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE. Cíle základního vzdělávání 2.2 VÝCHOVNÉ A VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE Cíle základního vzdělávání Cíl 1. Umožnit žákům osvojit si strategii učení a motivovat je pro celoživotní učení 2. Podněcovat žáky k tvořivému myšlení, logickému uvažování

Více

Nabídka školení 2015. Vzdělávací společnost EDOST, s. r. o. Revoluční 22 430 01 Chomutov e-mail: edost@edost.cz. www.edost.cz Tel.

Nabídka školení 2015. Vzdělávací společnost EDOST, s. r. o. Revoluční 22 430 01 Chomutov e-mail: edost@edost.cz. www.edost.cz Tel. Nabídka školení 2015 Vzdělávací společnost EDOST, s. r. o. Revoluční 22 430 01 Chomutov e-mail: edost@edost.cz www.edost.cz Tel.: 474 628 347 Vzdělávací společnost EDOST, s. r. o. působí na trhu od roku

Více