Přezkum pohledávek přihlášených v insolvenčním řízení

Transkript

1 Právnická fakulta Masarykovy univerzity Právo a právní věda Katedra občanského práva Přezkum pohledávek přihlášených v insolvenčním řízení Ladislav Vrubel 2014/2015

2 Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma: Přezkum pohledávek přihlášených v insolvenčním řízení zpracoval sám. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem použil k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu použitých pramenů a literatury. Ladislav Vrubel 2

3 Poděkování Rád bych na tomto místě poděkoval JUDr. Radimu Chalupovi, Ph.D., za cenné připomínky a odborné vedení v průběhu zpracování této diplomové práce. 3

4 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK InsZ - zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, (inslovenční zákon), ve znění pozdějších předpisů. ObchZ - zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. o. z. - zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. ZOK - zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích). OSŘ - zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů. obč. zák. - zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. TŘ - zákon č. 141/1961 Sb., trestní řád, ve znění pozdějších předpisů. ZRŘ - zákon č. 216/1994 Sb., Zákon o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, ve znění pozdějších, předpisů. JŘIns - vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 311/2007 Sb., o jednacím řádu pro insolvenční řízení, ve znění pozdějších předpisů. BC - Title 11 of the United States Code - Bankruptcy Code FRBP - Federal Rules of Bankruptcy Proceedings 4

5 Abstrakt Diplomová práce se věnuje procesu přihlášení pohledávky a jejího přezkumu v insolvenčním řízení podle zákona č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon. Práce také obsahuje charakteristiku pohledávek přihlašovaných do insolvenčního řízení a rozbor popěrných úkonů účastníků řízení se zaměřením na popření vykonatelné pohledávky insolvenčním správcem. V druhé části je proveden exkurz do právní úpravy přezkumu pohledávek ve Spojených státech amerických. Součástí práce jsou hodnotící úvahy autora a úvahy de lege ferenda. Klíčová slova pohledávka, přezkum, popření pohledávky, insolvenční řízení, insolvenční správce, dlužník, věřitel, přihláška pohledávky Annotation The Diploma thesis deals with the process of logging of claims and its review under the Act no. 182/2006 Coll., Insolvency Act. The thesis also contains the characteristics of the claims logged in insolvency proceeding and the analysis of objections to claim of the parties in interest focused on objections to executory claims made by the bankruptcy trustee. In the second part, there is an excursion to the legal regulation of review of logged claims in the United States of America. There are evaluative considerations of the author and considerations de lege ferenda as the part of this work. Keywords claim, review, objection to claim, insolvency proceeding, bankruptcy trustee, debtor, creditor, proof of claim 5

6 OBSAH ÚVOD OBECNĚ K INSOLVENČNÍMU ŘÍZENÍ ZHODNOCENÍ VYBRANÝCH USTANOVENÍ SYSTÉMOVÉ NOVELY INSZ A JEJÍ DOPAD NA PROBLEMATIKU TÉTO PRÁCE OBECNĚ K INSOLVENČNÍMU ŘÍZENÍ ZÁSADY INSOLVENČNÍHO ŘÍZENÍ ZAHÁJENÍ INSOLVENČNÍHO ŘÍZENÍ A JEHO ÚČINKY Insolvenční návrh Vyhláška o zahájení insolvenčního řízení Účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení POHLEDÁVKY A JEJICH DĚLENÍ CO JE TO POHLEDÁVKA? POHLEDÁVKY DLE ZPŮSOBU UPLATŇOVÁNÍ V INSOLVENČNÍM ŘÍZENÍ POHLEDÁVKY, KTERÉ SE PŘIHLAŠUJÍ DO INSOLVENČNÍHO ŘÍZENÍ Pohledávky splatné a nesplatné Pohledávky vykonatelné a nevykonatelné Pohledávky zajištěné a nezajištěné Pohledávky podřízené a nepodřízené Pohledávky podmíněné a nepodmíněné Pohledávky peněžité a nepeněžité POHLEDÁVKY, KTERÉ SE DO INSOLVENČNÍ ŘÍZENÍ NEPŘIHLAŠUJÍ Pohledávky, které se považují za přihlášené Pohledávky za majetkovou podstatou a pohledávky postavené na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou Pohledávky vyloučené z uspokojení v insolvenčním řízení PROCES ŽIVOTA POHLEDÁVKY OD PŘIHLÁŠKY POHLEDÁVKY DO PŘEZKUMNÉHO JEDNÁNÍ PODÁNÍ PŘIHLÁŠKY

7 3.1.1 Místo přihlášení Lhůta k podání přihlášky a běh lhůt Výjimky ze lhůt k podání přihlášky NÁLEŽITOSTI PŘIHLÁŠKY Formální náležitosti Obsahové náležitosti Přílohy přihlášky PŘEZKOUMÁNÍ PŘIHLÁŠENÝCH POHLEDÁVEK INSOLVENČNÍM SPRÁVCEM SEZNAM PŘIHLÁŠENÝCH POHLEDÁVEK PŘEZKUMNÉ JEDNÁNÍ ZJIŠTĚNÍ POHLEDÁVKY POPÍRÁNÍ PŘIHLÁŠENÝCH POHLEDÁVEK POPŘENÍ CO DO PRAVOSTI POPŘENÍ CO DO VÝŠE POPŘENÍ POŘADÍ ÚČINKY POPŘENÍ POPŘENÍ POHLEDÁVEK INSOLVENČNÍM SPRÁVCEM POPŘENÍ NEVYKONATELNÉ POHLEDÁVKY INSOLVENČNÍM SPRÁVCEM POPŘENÍ VYKONATELNÉ POHLEDÁVKY INSOLVENČNÍM SPRÁVCEM Obecně k popírání přihlášených vykonatelných pohledávek insolvenčním správcem Vykonatelnost pohledávky rozhodčí nález jako veřejná listina POPŘENÍ POHLEDÁVKY PŘIHLÁŠENÝM VĚŘITELEM PRÁVNÍ ÚPRAVA PŘEZKUMU PŘIHLÁŠENÝCH POHLEDÁVEK VE SPOJENÝCH STÁTECH AMERICKÝCH SLOVO ÚVODEM OBECNĚ K ÚPRAVĚ INSOLVENČNÍHO PRÁVA V USA POHLEDÁVKY V PRÁVNÍ ÚPRAVĚ USA PROCES PŘIHLÁŠENÍ A PŘEZKUMU POHLEDÁVKY V PRÁVNÍ ÚPRAVĚ USA ZÁVĚREČNÉ SROVNÁNÍ

8 6. ÚVAHY DE LEGE FERENDA CHYBNÉ MÍSTO PODÁNÍ PŘIHLÁŠKY DO INSOLVENČNÍHO ŘÍZENÍ SPLNĚNÍ POVINNOSTI INFORMOVAT ZNÁMÉ VĚŘITELE O DLUŽNÍKOVĚ ÚPADKU OSOBNÍ ÚČAST SPRÁVCE NA PŘEZKUMNÉM JEDNÁNÍ ROZŠÍŘENÍ DŮVODŮ POPŘENÍ PO PŘEZKUMNÉM JEDNÁNÍ ROZHODČÍ NÁLEZ JAKO VEŘEJNÁ LISTINA LHŮTA PRO DOPLNĚNÍ PŘIHLÁŠKY POHLEDÁVKY NÁHRADA NÁKLADŮ SPOJENÝCH S UPLATNĚNÍM POHLEDÁVKY ZÁVĚR SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ

9 ÚVOD Tato práce se zabývá primárně procesem přezkumu pohledávek, které se přihlašují do insolvenčního řízení v dikci zákona č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon, ve znění účinném ke dni 1. ledna Důvodem výběru tématu byla má několikaletá praxe v kanceláři insolvenční správkyně, kde jsem se poprvé seznámil s insolvenčním právem a jeho praktickými dopady de lege lata, a kde jsem pochopil, že obecné povědomí o insolvenci je, a to bohužel i v odbornějších kruzích, stále nedostačující. Svou volbu rovněž zdůvodňuji tím, že se práce na rozdíl od ní podobných věnuje konkrétnějšímu tématu a to přezkumu pohledávek pouze přihlášených a také, že zohledňuje nejnovější judikaturu soudů. Současné insolvenční právo, jak jej představuje InsZ, nemá v českém právním prostředí mnohaletou tradici. Jedná se o předpis, který reaguje na společenskoekonomické poměry ve státě a určuje oběma stranám (věřiteli a dlužníkovi), jak vypořádat vzájemné závazkové vztahy v případě úpadku a hrozícího úpadku. V každodenním životě se čím dál tím více setkáváme s novými fakty o tom, jak je česká společnost zadlužena. Přibývá, jak se vžilo označení, osobních bankrotů fyzických osob spotřebitelů, jež mnohdy postihla tíživá životní situace či se nechali svést lákadly konzumního životního stylu plného nabídek k vyřešení krátkodobého nedostatku financí a touhou dopřát si pro svůj život nadstandard. V běžném obchodním styku je zapotřebí, aby si fyzické osoby podnikatelé a právnické osoby hlídali své dlužníky a jejich insolventnost tak, aby obdrželi alespoň částečně poskytnutá plnění v režimu InsZ zpět, a aby právě díky insolventnosti svých dlužníků neskončili v druhotné platební neschopnosti a úpadku samotném. Insolvenční řízení má představovat postup, jak v souladu s citátem průvodce insolvenčního práva UNCITRAL, ochránit dlužníkův majetek před dlužníkem samotným i před jeho věřiteli. 1 Aby věřitelé dostáli co nejvyššímu a zásadně poměrnému uspokojení svých pohledávek, musí správně své pohledávky uplatnit v insolvenčním řízení. Tato práce má za cíl poskytnout ucelený přehled života pohledávky od počátku insolvenčního řízení do jejího případného zjištění na přezkumném jednání 1 RICHTER, Tomáš. Insolvenční právo. Vyd. 1. Praha: ASPI, 2008, str

10 s poukázáním na slabé stránky naší úpravy a nastíněním případného řešení. Práce se primárně zabývá pouze pohledávkami, které se do insolvenčního řízení přihlašují procesem podání přihlášky pohledávky. Pohledávkám, které se nepřihlašují, tedy pohledávkám za majetkovou podstatou a jim na roveň postaveným, jakož i pohledávkám, které se za přihlášené považují a které jsou z uspokojení v insolvenčním řízení vyloučeny, se práce věnuje jen okrajově a provedena bude pouze jejich stručná deskripce. V práci budu pracovat zejména s analýzou příslušných ustanovení právních předpisů, které budu vykládat podle aktuální odborné literatury, komentářů k zákonům a odborných článků a taktéž ve vztahu k jiným právním předpisům. Hlavní přínos práce spatřuji ve včlenění aktuální judikatury soudů, která dynamicky reaguje na insolvenční případy v praxi a poskytuje tak důležitý výklad, který poslouží účastníkům insolvenčního řízení. Právě judikatura je pak mnohdy řešením výkladových problémů a rozdílného postupu v rozhodování insolvenčních soudů. V práci budu používat metody podrobné analýzy, deskripce platné právní úpravy, komparace, dedukce a indukce s nastíněním slabých míst platné právní úpravy a návrhem případných řešení problémů objevených použitím zmíněných metod. Práce je rozdělena na tři tematické celky. První celek bude zaměřen na to, co se děje s pohledávkou od počátku insolvenčního řízení až po její přezkum v českém úpadkovém právu. Nejprve provedu zhodnocení poslední větší novely InsZ a uvedu problematiku insolvenčního řízení s okolnostmi s tímto spojenými. V druhé kapitole provedu rozdělení pohledávek, a to hlavně podle kritéria zda se přihlašují do insolvenčního řízení či nikoliv. Třetí a čtvrtá kapitola představují stěžejní část práce. Třetí kapitola se věnuje samotnému procesu od podání přihlášky po její případné zjištění. Celá čtvrtá kapitole se zabývá problematickými aspekty popírání přihlášených pohledávek a důsledky tohoto popření. Druhý celek obsahuje jednu kapitolu a je věnován exkurzu do právní úpravy přezkumu přihlášených pohledávek v USA. V práci je popsán postup, jakým věřitelé uplatňují své pohledávky do insolvenčního řízení. V závěru kapitoly je provedeno stručné srovnání obou úprav s konstatováním pozitivních a negativních stránek a několik úvah o možné inspiraci úpravou v USA v českém právu. 10

11 Úvahy de lege ferenda jsou součástí celého textu práce. Shrnutí těch nejzásadnějších je pak včleněno do třetího celku práce kapitoly šesté. 11

12 1. OBECNĚ K INSOLVENČNÍMU ŘÍZENÍ 1.1 Zhodnocení vybraných ustanovení systémové novely InsZ a její dopad na problematiku této práce Dne 1. ledna 2014 nabyla provedením zákona č. 294/2013 Sb. účinnosti novela InsZ (označována jako systémová), která měla za účel revizi výsledků aplikace nového úpadkového práva, kterým bylo v České republice završeno působení zákona o konkursu a vyrovnání a zejména zaveden pro naši společnost nový institut oddlužení. V české právní úpravě neexistuje zvláštní procesní předpis k InsZ, který tak v 7 počítá s přiměřeným užitím OSŘ pro insolvenční řízení a pro incidenční spory. Toto subsidiární použití OSŘ pak v praxi mohlo vést k výkladovým a aplikačním rozkolům. Novela InsZ má za úkol zúžit užití OSŘ v případech výkonu rozhodnutí nebo exekuce, a to jen na přiměřené užití jeho ustanovení, kdy na ně InsZ odkazuje. Obecně pak platí subsidiární užití ustanovení OSŘ týkajícího se sporného řízení, pokud nestanoví InsZ jinak nebo to není v rozporu se zásadami insolvenčního řízení. 2 InsZ před novelou stanovil, že v rozhodnutí o úpadku musí být obsažena výzva věřitelům, aby přihlásili své pohledávky, pokud již tak neučinili, a to ve lhůtě v usnesení stanovené. Dále bylo stanoveno, že tato lhůta musí být delší 30 dnů a ne kratší 2 měsíců, s výjimkou souběžného rozhodnutí o povolení oddlužení, kdy tato lhůta činila 30 dnů. Vzhledem k tomu, že v praxi soudci inklinovali ke spodní hranici určování lhůt při konkurzu a reorganizaci, tedy nevyužívali variabilitu lhůty a určovali spodní hranici 30 dnů, což není dle důvodové zprávy žádoucí, jsou nyní stanoveny dvě pevné lhůty. Pro rozhodnutí o úpadku spojené s rozhodnutím o povolení oddlužení zůstala ponechána lhůta 30 dnů a v ostatních případech činí 2 měsíce. Novela upravuje výslovně i možnost zastoupení insolvenčního správce na přezkumném jednání. Insolvenční správce se může na své náklady a nebezpečí nechat zastoupit na přezkumném jednání jinou osobou zapsanou do seznamu insolvenčních správců ( 190 odst. 2) a v případě oddlužení pak kteroukoliv jinou osobou, jako obecným zmocněncem, bez nutnosti zápisu v seznamu insolvenčních správců ( Důvodová zpráva k zákonu č. 294/2013 Sb. O změně InsZ, beck-online [cit ]. 12

13 odst. 1). V praxi pak je na uvážení soudu zda výslovně povinnost osobní účasti insolvenčnímu správci v usnesení o úpadku uloží. V rámci úpravy 191 pak byla dle zákonodárce v odst. 2 posílena právní jistota přihlašovatelů pohledávek, kdy posouzení toho, zda je pohledávka popřena jako vykonatelná, není ponecháno na libovůli insolvenčního správce, a tedy konečné posouzení, že pohledávka se přezkoumává jako vykonatelná je v rukou insolvenčního soudce, který vede přezkumné jednání a jehož rozhodnutí má povahu rozhodnutí, jímž se upravuje vedení řízení Obecně k insolvenčnímu řízení Insolvenčním řízení je zvláštním druhem civilního řízení. 4 Základním pramenem úpravy je InsZ, kdy je OSŘ jako standardní procesní norma považována za lex generalis a počítá se s její subsidiárním použitím dle 7 OSŘ za specifických podmínek. InsZ upravuje řešení úpadku a hrozícího úpadku dlužníka, kdy formou jednoho ze čtyř způsobů řešení úpadku nebo hrozícího úpadku (konkurs, reorganizace, řešení úpadku finanční instituce, oddlužení) má dojít k narovnání majetkových vztahů mezi dlužníkem a osobami dotčenými dlužníkovým úpadkem nebo hrozícím úpadkem a k uspokojení věřitelů poměrně a v co nejvyšší míře. Jedním z hlavních účelů insolvenčního řízení je tedy chránit dlužníkův majetek před dlužníkem samotným i před jeho věřiteli. 5 Předpokladem a podmínkou zahájení insolvenčního řízení je úpadek, resp. hrozící úpadek. O dlužníkův úpadek se jedná, pokud dlužník splňuje kumulativně několik podmínek taxativně vyjmenovaných zákonem. Dlužník musí mít více věřitelů, peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a tyto závazky není schopen plnit. O úpadek jde i v případě, kdy je fyzická osoba podnikatel nebo právnická osoba tzv. předlužena. To znamená, že souhrn jeho závazků převyšuje hodnotu jejího majetku. Pokud lze důvodně předpokládat, že dlužník nebude schopen řádně a včas 3 Důvodová zpráva k zákonu č. 294/2013 Sb. O změně InsZ, beck-online [cit ]. 4 KOZÁK, J.; BUDÍN, P.; DADAM, A.; PACHL, L. InsZ a předpisy související: Nařízení Rady (ES) o úpadkovém řízení : komentář. 2. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2013, xxiii, str. 6 5 RICHTER, Tomáš. Insolvenční právo. Vyd. 1. Praha: ASPI, 2008, str

14 splnit podstatnou část svých peněžitých závazků, hovoří zákon o tzv. hrozícím úpadku insolvenční návrh je pak v tomto případě oprávněn podat pouze dlužník. 1.3 Zásady insolvenčního řízení Vzhledem k tomu, že insolvenční řízení je typické určitými odchylkami od klasického civilního řízení, je nutné, aby bylo možné v každé fázi insolvenčního řízení zhodnotit, zda je určitý úkon v souladu se zásadami insolvenčního práva. InsZ v 5 demonstrativně vyjmenovává základní zásady insolvenčního řízení. V prvé řadě jde o to, aby nikdo z účastníků (tedy i dlužník) nebyl nespravedlivě poškozen nebo zvýhodněn na svých právech a povinnostech a aby se dosáhlo co nejrychlejšího, hospodárného a co nejvyššího uspokojení věřitelů. Požadavek rychlosti se například projevuje v množství lhůt, kterých je v InsZ celkem 81 v délce od dvou hodin ( 101) do deseti let ( 37 a 312). 6 Důraz je kladen na rovnost účastníků, kdy na základě stejného postavení věřitelů je možno uplatňovat stejné možnosti. K této zásadě lze dodat, že rovnost postavení věřitelů lze vztáhnout zejména k jednotlivým kategoriím pohledávek přihlášených (vykonatelných, zajištěných, atd.). Co se týče pohledávek za majetkovou podstatou, tak se striktně touto zásadou řídit nelze. 7 Výklad soudu se snaží více či méně tuto zásadu rovnosti aplikovat v různých příkladech k co nejspravedlivějšímu podílení se na dlužníkových pohledávkách. 8 Ochrana dobré víry u práv věřitelů nabytých před zahájením insolvenčního řízení před omezením ze strany soudu a postupem správce je zaručena. Jedná se například o případy, kdy správce může určité úkony dlužníka napadnout odpůrčí žalobou nebo žalobou na neplatnost právního úkonu. Věřitelova dobrá víra je chráněna před nepoctivými záměry dlužníka. A konečně InsZ zmiňuje povinnost uspokojování práv věřitelů v rámci insolvenčního řízení. Z tohoto existují výjimky, které však musí být výslovně 6 KOZÁK, J.; BUDÍN, P.; DADAM, A.; PACHL, L. InsZ a předpisy související: Nařízení Rady (ES) o úpadkovém řízení : komentář. 2. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2013, xxiii, str HÁSOVÁ, J,; MORAVEC, T. Insolvenční řízení. Vyd. 1. Praha: C.H. Beck, 2013, xviii, str Viz např. Rozhodnutí Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne , sp. zn. 21 ICdo: Soudní exekutor je povinen po zahájení insolvenčního řízení na majetek v exekuci povinného vydat do majetkové podstaty úpadce jím v exekuci vymožené plnění bez odpočtu nákladů exekuce a jako věřitel úpadce náklady exekuce (svoji pohledávku) přihlásí do insolvenčního řízení. 14

15 povoleny InsZ (například u započtení vzájemných pohledávek věřitele a dlužníka, kdy se vychází z pravidel započteni dle o. z.). Podle 7 InsZ za splnění podmínek v něm stanovených, se pak subsidiárně použijí dle mého další zásady spojené s civilním procesem uvedené v OSŘ. Incidenční spory jsou v zásadě dosti podobné spornému řízení, a proto zde nevidím problém a naopak spatřuji nutnost užití zásad civilního procesu jako je princip volného hodnocení důkazů, princip zákonného soudu a soudce, nezávislosti soudce, atd Zahájení insolvenčního řízení a jeho účinky Insolvenční návrh Insolvenční řízení se zahajuje pouze na návrh a počíná dnem, kdy návrh dojde insolvenčnímu soudu. 10 InsZ stanovuje specifické náležitosti, které musí insolvenční návrh kromě obecných 11 obsahovat. Povinnost podat insolvenční návrh má každá právnická osoba nebo fyzická osoba podnikatel, bez zbytečného odkladu poté, jakmile se při náležité pečlivosti dozví o svém úpadku. Při nesplnění povinnosti odpovídá věřiteli za škodu nebo jinou újmu, kterou způsobí porušením této povinnosti. 12 Návrh může podat jak věřitel, tak dlužník. V případě dlužnického návrhu jsou pak kladeny širší požadavky na přílohy a doložení listin osvědčující úpadek. Podává-li insolvenční návrh věřitel, zároveň tak připojuje i svou vlastní přihlášku pohledávky, jež tvoří obligatorní přílohu. K podání insolvenční návrhu je tedy nutná aktivní legitimace věřitele, kdy tento musí mít za dlužníkem splatnou pohledávku. Zaměstnanec podáním tohoto návrhu a přihláškou pohledávky přílohou uplatňuje svou zaměstnaneckou pohledávku v souladu s 203 InsZ. Tímto krokem dochází již vůbec k první možnosti (a v případě věřitelského insolvenčního návrhu povinnosti) uplatnění přihlášky pohledávky. 9 WINTEROVÁ, Alena a Alena MACKOVÁ. Civilní právo procesní: vysokoškolská učebnice. 7. aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Linde, 2014, str. 59 a násl odst. 1 InsZ odst 4 OSŘ a 99 InsZ 15

16 Věřitel musí prokázat, že dlužník je v úpadku. Judikatura zpřesňuje požadavky na to, jak prokázat, že předpoklady úpadku jsou splněny. U věřitelského insolvenčního návrhu je povinností například prokázat existenci více věřitelů se splatnou pohledávkou, což nestačí pouze obecným poukazem, ale už specifikací konkrétních nesplacených závazků dlužníka. V praxi pak z tohoto důvodu dochází k podání společného insolvenčního návrhu více věřitelů. Další výhodou je pak to, že povinnost uhradit zálohu na náklady insolvenčního řízení, kterou je možno uložit až do výše ,- Kč, nesou všichni navrhovatelé společně a nerozdílně. Pokud není insolvenční návrh perfektní, tj. neobsahuje všechny náležitosti nebo je nesrozumitelný anebo neurčitý, insolvenční soud jej do 7 dnů od jeho podání odmítne. U těchto vad není možné navrhovateli přidělovat náhradní lhůtu k doplnění návrhu. Jediná možnost nápravy vad návrhu je jen do té doby, než soud prvního stupně vydá rozhodnutí o odmítnutí návrhu dle 128 odst. 1 InsZ. Uplatňovat nové doplnění insolvenčního návrhu nemají významu taktéž ani v rámci odvolacího řízení. 13 Rozdílně insolvenční soud postupuje, pokud k návrhu navrhovatel nedoložil povinné přílohy nebo tyto přílohy neobsahují podstatné náležitosti. V tomto případě může insolvenční soud uložit navrhovateli lhůtu v délce maximálně 7 dní k doložení chybějícího. V případě nedodržení lhůty či nedoložení požadovaného, soud návrh usnesením taktéž odmítne. Omezení 7 dny se nevztahuje na navrhovatele právnickou osobu a fyzickou osobu podnikatele, těm soudce poskytne přiměřenou lhůtu s ohledem na množství doplňovaných skutečností. 14 K odmítnutí klasické žaloby soudem dochází spíše výjimečně, což však nelze říci o odmítání insolvenčních návrhů. Nahlédnutím do insolvenčního rejstříku lze zjistit, že každý pracovní den soudy odmítnou v průměru 20 insolvenčních návrhů, což je 100 návrhů za týden, 400 za měsíc, tedy přibližně 5000 ročně Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne , sp. zn.: 1 VSPH 5/2008. SALVIA [online] 2015 [cit ]. 14 KOZÁK, J.; BUDÍN, P.; DADAM, A.; PACHL, L. Insolvenční zákon a předpisy související: Nařízení Rady (ES) o úpadkovém řízení : komentář. 2. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2013, str Himmatová, Hana: Odmítnutí insolvenčního návrhu - jak tomu zabránit? [Systém ASPI] : BA. - Bulletin advokacie [cit ] : ASPI_ID LIT42678CZ. Odmítnutí insolvenčního návrhu jak tomu zabránit?. Dostupné v Systému ASPI. ISSN: X. 16

17 V souvislosti s novelou InsZ provedenou zákonem č. 334/2012 Sb. (účinnost od 1. listopadu 2012) byl do InsZ zakotven institut odmítnutí insolvenčního návrhu pro jeho zjevnou bezdůvodnost ( 128a InsZ). Vznik tohoto institutu je výsledkem snahy postihovat tzv. šikanózní insolvenční návrhy. V určitých případech se totiž insolvenční navrhovatelé podáním insolvenčního návrhu snaží donutit dlužníka k úhradě vlastní pohledávky a nikoliv o tvrzení, že dlužník je v úpadku. 16 Mnozí navrhovatelé se taktéž snaží zdiskreditovat své soupeře v obchodním styku tvrzením o jejich insolventnosti a znemožnit tak jejich pozici v obchodním styku a účasti ve veřejných zakázkách. Tomuto jevu má ustanovení upravující odmítnutí pro zjevnou bezdůvodnost zabránit. Odmítnout takto návrh lze, pokud je projednatelný ve smyslu 128 InsZ. InsZ demonstrativně uvádí tyto případy možností odmítnutí pro zjevnou bezdůvodnost: návrh je doložen pohledávkou, ke které se nepřihlíží (tzn. se jedná např. o pohledávku nabytou postoupením v 6 měsících předcházejících podání insolvenčního návrhu nebo pohledávku dosud nesplatnou), opětovný insolvenční návrh za předpokladu nesplnění povinnosti uložené při předchozím rozhodnutí o insolvenčním návrhu (tj. např. nezaplacení pokuty dle 128a odst. 3 InsZ), z obsahu samotného návrhu nebo listin je patrné, že se jedná o nepoctivý záměr navrhovatele. 17 Odstrašujícím faktorem pak má být možnost insolvenčního soudu uložit za takto podaný šikanózní insolvenční návrh pořádkovou pokutu navrhovateli až do výše ,- Kč Vyhláška o zahájení insolvenčního řízení Odpovědí soudu na projednatelný insolvenční návrh je vyhláška o zahájení insolvenční řízení. Insolvenční soud má povinnost, pokud insolvenční návrh dojde soudu v pracovních hodinách, a to nejpozději dvě hodiny před jejich koncem, do dvou hodin od doručení zveřejnit vyhlášku o zahájení insolvenčního řízení. Zákon stanoví 16 Důvodová zpráva k zákonu č. 334/2012 Sb., Výzkum insolvence [online]. [cit ]. 17 MARŠÍKOVÁ, J. Insolvenční zákon: s poznámkami, judikaturou, nařízením Rady ES 1346/2000 a prováděcími předpisy. 2. aktualiz. vyd. ve znění zákona č. 294/2013 Sb. Praha: Leges, 2014, str

18 rozsah zveřejňovaných skutečností ve vyhlášce, které jsou, vzhledem k nezvyklé rychlosti na vyhlášku zareagovat, opravdu minimální. 18 Vyhláška se zveřejňuje ve spise případu v elektronicky vedeném insolvenčním rejstříku dostupném na stránkách Ministerstva Spravedlnosti isir.justice.cz. Pro věřitele (pokud se nepřidali k věřitelskému insolvenčnímu návrhu nebo nejsou věřitelé - navrhovatelé odlišnými od dlužníka) tak nastává možnost podat svou přihlášku pohledávky. Insolvenční soud je může přímo v této vyhlášce vyzvat, aby podali přihlášku pohledávky. Pokud je výzva učiněna až v průběhu insolvenčního řízení, oznamuje se stejným způsobem, jako se zahajuje insolvenční řízení ( 110 odst. 2 InsZ). Ani v jednom případě se však nejedná o propadnou lhůtu. Rozhodující je výzva spojena s rozhodnutím o úpadku Účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení S ohledem na téma práce je nutno podotknout, že právě se zahájením insolvenčního řízení, tedy s okamžikem (hodinou a minutou) zveřejnění v insolvenčním rejstříku, nastávají určité skutečnosti, které jsou pro přihlašování pohledávek zásadní. Tou zřejmě nejzásadnější je nemožnost uplatnění pohledávky a jiného práva týkajícího se majetkové podstaty žalobou, lze-li je uplatnit pohledávkou. 19 Toto ustanovení má zamezit souběžnému podávání žalob. Jde o ochranu dlužníka, kterou se má předejít tomu, aby dlužník nebyl po skončení insolvenčního řízení podroben ataku z předinsolvenčních pohledávek, což by mohlo vést k dalšímu podání insolvenčního návrhu. 20 Toto ustanovení bylo podrobeno též přezkumu jeho souladu ústavním pořádkem ČR. Ústavní soud posuzoval, zda tímto ustanovením není omezen přístup k soudu a právo na spravedlivý proces. Ustanovení však bylo shledáno ústavně konformním, jelikož má sledovat co nejefektivnější uspokojení věřitelů, a to z hlediska jak kvantitativního tak i časového InsZ odst 1 písm. a) 20 HÁSOVÁ, J. Insolvenční zákon: komentář. 2. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2014, xxi, str Usnesení Ústavního soudu ze dne 2. prosince 2010, sp. zn.: II. ÚS 2444/2010. Ústavní soud. [online]. Ústavní soud [cit ]. 18

19 Pokud byla žaloba na zaplacení pohledávky podána před zahájením insolvenčního řízení, může být i po jeho zahájení projednána a o žalobě může být rozhodnuto. 22 Možnost tohoto postupu však končí prohlášením o úpadku, jež má za následek to, že se přerušují soudní a rozhodčí řízení o pohledávkách, které mají být v insolvenčním řízení uplatněny přihláškou pohledávky nebo na které se hledí jako na přihlášené anebo jde o ty, které se v insolvenčním řízení nepřihlašují. 23 V případě, že je žaloba na zaplacení pohledávky podána po zahájení insolvenčního řízení, soud takové řízení o žalobě zastaví z důvodu nesplnění procesních podmínek dle 103 a násl. OSŘ. Ze soudní praxe vyplývá, že tato žaloba by měla být rovnou meritorně zamítnuta. Žalobce tak sice ztrácí aktivní legitimaci. Nicméně, procesní podmínky pro další vedení soudního řízení zachovány jsou. 24 Závěrem lze dodat, že zahájením insolvenčního řízení vzniká povinnost věřitele (tedy pokud jeho vůle uplatnit pohledávku za dlužníkem přetrvává) uplatnit přihláškou pohledávky svůj nárok opětovně, i když tak učinil v minulosti v insolvenčním řízení za stejným dlužníkem a toto řízení nevyústilo v rozhodnutí o úpadku MARŠÍKOVÁ, J. Insolvenční zákon: s poznámkami, judikaturou, nařízením Rady ES 1346/2000 a prováděcími předpisy. 2. aktualiz. vyd. ve znění zákona č. 294/2013 Sb. Praha: Leges, 2014, str a odst. 1 InsZ 24 KOZÁK, J.; BUDÍN, P.; DADAM, A.; PACHL, L. Insolvenční zákon a předpisy související: Nařízení Rady (ES) o úpadkovém řízení : komentář. 2. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2013, xxiii, str Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne , sp. zn. 29 NSCR 118/2013. [cit ]. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer 19

20 2. POHLEDÁVKY A JEJICH DĚLENÍ 2.1 Co je to pohledávka? V mimo insolvenčním světě věřitel pohledávku vymáhá v nalézacím řízení. V případě úspěchu pak toto řízení vyústí do pravomocného exekučního titulu, na jehož základě lze zahájit výkon rozhodnutí, ve kterém dojde k přeměně potřebné části dlužníkova majetku na peníze a nárok z pohledávky věřitele tak bude uspokojen. Insolvenční právo tento individuální proces nahrazuje procesem kolektivním insolvenčním řízením. 26 InsZ sám osobě definici pohledávky neupravuje. Občanskoprávní úprava před rekodifikací pohledávku označovala jako věřitelovo právo na plnění od dlužníka, jemuž odpovídá závazek dlužníka splnit povinnost 27. Ani o. z. v 1721 nevybočuje z ustáleného pojmosloví a jako pohledávku označuje dlužníkovo právo na určité plnění, jemuž odpovídá dlužníkova povinnost toto právo splněním dluhu uspokojit. 2.2 Pohledávky dle způsobu uplatňování v insolvenčním řízení Jak již bylo vymezeno v úvodu, tato práce se bude věnovat přezkumu pohledávek přihlášených do insolvenčního řízení. Považují však za nezbytné na tomto místě provést základní a stručné rozdělení pohledávek, a to podle způsobu, jak se uplatňují v insolvenčním řízení. 2.3 Pohledávky, které se přihlašují do insolvenčního řízení Meritem této práce je zaměření se na přezkum právě těchto pohledávek. Obecně lze dle mého říci, že přihlásit může věřitel jakoukoliv pohledávku, která je objektivně ocenitelná v penězích a o které InsZ nestanoví jiný způsob uplatňování. Podle jejich povahy a vlastností pak lze jednotlivou pohledávku posuzovat ve vztahu k ostatním a určit její možnost být v uspokojení privilegována. 26 RICHTER, Tomáš. Insolvenční právo. Vyd. 1. Praha: ASPI, 2008, str obč. zák. 20

21 2.3.1 Pohledávky splatné a nesplatné Již samotná podstata úpadku 28 je premisou toho, že za dlužníkem existuje věřitel, který má splatnou pohledávku. Jedná se o dospělost pohledávky, od které se odvíjí možnost uplatňovat úroky z prodlení, pohledávku započíst, začátek promlčecí doby a v neposlední řadě možnost podat žalobu. Splatné pohledávky pak v praxi tvoří většinu přihlášených pohledávek a mají rozhodující význam. Co ovšem s pohledávkami nesplatnými? InsZ umožňuje věřitelům přihlásit i pohledávku nesplatnou. Samotným zahájením insolvenčního řízení se splatnost pohledávky nemění. Rozdíl však nastává prohlášením konkursu, kdy se všechny pohledávky stávají splatnými ze zákona. V případě plnění oddlužení formou splátkového kalendáře se zařazují do splátkového kalendáře i pohledávky nesplatné Pohledávky vykonatelné a nevykonatelné V insolvenčním řízení platí, že i pohledávky dříve uplatněné v soudním, rozhodčím či exekučním řízení musí věřitel uplatnit insolvenčním řízení přihlásit, aby se mu dostálo peněžitého plnění z této pohledávky. Pokud již bylo o pohledávce pravomocně rozhodnuto nebo věřitel disponuje jiným důkazem o její vykonatelnosti, musí toto prokázat veřejnou listinou Pohledávky zajištěné a nezajištěné Pohledávka, jež je zajištěna majetkem náležejícím do majetkové podstaty dlužníka 30, musí být prokázána okolnostmi, které zajištění prokazují a musí k ní být připojeny listiny týkající se zajištění. 31 Pokud se věřitel svého zajištění v přihlášce nedovolá a druh a vznik zajištění neprokáže, má se za to, že zajištění uplatněno nebylo odst. 1 InsZ: Dlužník je v úpadku, jestliže má, peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti InsZ; k otázce veřejných listin dále v kapitole 2 a k otázce vykonatelnosti také v subkapitole písm. g) InsZ: zajištěným věřitelem věřitel, jehož pohledávka je zajištěna majetkem, který náleží do majetkové podstaty, a to jen zástavním právem, zadržovacím právem, omezením převodu nemovitosti, zajišťovacím převodem práva nebo postoupením pohledávky k zajištění anebo obdobným právem podle zahraniční právní úpravy InsZ odst. 2 21

22 2.3.4 Pohledávky podřízené a nepodřízené Pohledávky podřízené tvoří jakousi třetí speciální skupinu pohledávek dle InsZ 33. Patří mezi ně: pohledávky ze smluv, jestliže z nich má být plněno, až poté co budou splněny jiné pohledávky dlužníka jsou vázány na odkládací podmínku pohledávky z podřízených dluhopisů podle zákona č. 190/2004 Sb. o dluhopisech pohledávky společníků nebo členů dlužníka vyplývající z jejich účasti v družstvu nebo společnosti. Tyto podřízené pohledávky se uspokojují až po uspokojení pohledávek přihlášených a těch uvedených v 168 a 169 InsZ Pohledávky podmíněné a nepodmíněné Přihláškou pohledávky může věřitel uplatnit nárok též z pohledávky vázané na podmínku. Předpokladem uznání podmínky je její reálnost, jinak se k ní nepřihlíží. 35 Dle občanského práva rozlišujeme podmínky odkládací a rozvazovací. Nicméně, rozdělení dle občanského práva nelze zcela s podmínkami dle InsZ ztotožnit, jelikož ne všechny pohledávky vznikají na základě právního jednání. Věřitelé s pohledávkou vázanou odkládací podmínkou nemohou hlasovat na schůzi věřitelů. Možnost uplatnit pohledávku vázanou na podmínku, je jeden ze zásadních rozdílů oproti podání žaloby ve sporném řízení dle OSŘ, kde by takto podaná žaloba byla zamítnuta pro předčasnost Pohledávky peněžité a nepeněžité Pohledávky peněžité představují takřka sto procent pohledávek přihlašovaných do insolvenčního řízení. Pojďme se tedy krátce zaměřit na pohledávky nepeněžité. InsZ 33 Za předpokladu dle komentáře Mgr. Kozáka a spol, že první skupinu tvoří pohledávky přihlášené a druhou skupinu tvoří pohledávka za majetkovou podstatou a postavené na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou 34 KOZÁK, J.; BUDÍN, P.; DADAM, A.; PACHL, L. Insolvenční zákon a předpisy související: Nařízení Rady (ES) o úpadkovém řízení : komentář. 2. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2013, xxiii, str KOZÁK, J.; BUDÍN, P.; DADAM, A.; PACHL, L. Insolvenční zákon a předpisy související: Nařízení Rady (ES) o úpadkovém řízení : komentář. 2. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2013, xxiii, str RICHTER, O. Věřitelé a uplatňování pohledávek v insolvenčním řízení: komentář : Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2014, xii, str. 82, 83 22

23 v ustanovení 175 přihlašování nepeněžitých pohledávek předpokládá, když ukládá povinnost tuto vždy vyčíslit v penězích. Věřitel tedy vždy musí vyčíslit částku, a tedy poskytnout odhad hodnoty pohledávky. Toto nemusí být provedeno znaleckým posudkem, neboť InsZ počítá s tím, že lhůta daná k reakci věřitele může být poměrně krátká a tento nemá u sebe znalecký posudek, kterým by hodnotu pohledávky vyčíslil. 37 Vyčíslení taktéž nemůže být symbolické, ale musí představovat sumu schopnou kompenzovat nárok věřitele Pohledávky, které se do insolvenční řízení nepřihlašují Pohledávky, které se považují za přihlášené InsZ stanoví určité případy, kdy dochází k uspokojení pohledávek věřitelů v jednom ze způsobů řešení úpadku spolu s ostatními věřiteli dlužníka, kteří podali přihlášku pohledávky i v případě, že sami přihlášku pohledávky nepodali. 39 Prohlášením konkursu zaniká společné jmění dlužníka a jeho manžela. Pohledávka manžela dlužníka vzniklá po prohlášení konkursu vypořádáním společného jmění manželů se považuje za přihlášenou a uspokojí se stejně jako tyto pohledávky. 40 O zvláštní případ se také jedná v případě souvisejícího s vyhlášením moratoria. Za přihlášené věřitele se po dobu trvání moratoria považují i osoby uvedené v seznamu závazků přiloženém k návrhu na povolení moratoria. 41 Podle 172 odst. 4 se také pohledávky společníků, nebo členů dlužníka vyplývající z jejich účasti ve společnosti nebo v družstvu neuplatňují přihláškou pohledávku, ale pouze se oznamují insolvenčnímu správci. V neposlední řadě se pak také dále jedná o případy úpadku finančních institucí, kdy se pohledávky považují za 37 RICHTER, O. Věřitelé a uplatňování pohledávek v insolvenčním řízení: komentář : Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2014, xii, str Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. května 2012 sp. zn.: 89 ICm 1767/2011. SALVIA [online] 2014 [cit ] InsZ InsZ 41 KOZÁK, J.; BUDÍN, P.; DADAM, A.; PACHL, L. Insolvenční zákon a předpisy související: Nařízení Rady (ES) o úpadkovém řízení : komentář. 2. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2013, xxiii, str

24 přihlášené od okamžiku prohlášení konkursu, pokud jsou zřejmé z účetnictví dlužníka Pohledávky za majetkovou podstatou a pohledávky postavené na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou InsZ vymezuje zvláštní skupinu pohledávek, jež vznikají po zahájení insolvenčního či úpadku, a které z povahy jejich vzniku nelze uplatnit přihláškou pohledávky tak, aby byly poměrně uspokojeny v insolvenčním řízení tak, jako pohledávky, které se přihlašují, jelikož vznikají i po uplynutí lhůty k podávání přihlášek. InsZ pohledávky za majetkovou podstatou rozděluje na dvě skupiny: pohledávky vzniklé po zahájení insolvenčního řízení nebo po vyhlášení moratoria, pohledávky vzniklé po rozhodnutí o úpadku. Nebudu zde podrobně rozebírat, o které se jedná, jelikož toto je v obou případech taxativně vymezeno v InsZ. 43 Vzhledem k tomu, že se jedná o taxativní výčet v obou skupinách, je nutno potenciální pohledávku pod jednu ze jmenovaných písmen podřadit, jinak se nejedná o pohledávku za majetkovou podstatou. V první skupině se zejména jedná o pohledávky předběžného správce, likvidátora a správce podniku, členů a náhradníků věřitelského výboru, náhrady zálohy na náklady insolvenčního řízení a konečně pohledávky ze smluv o dodávkách energií, surovin zboží a služeb. V druhé skupině pak o pohledávky rozšiřují o pohledávky spojené s udržováním a správou majetkové podstaty, pohledávky znalce, některé veřejnoprávní pohledávky, pohledávky ze smluv uzavřené osobou s dispozičními oprávněními (kromě těch uzavřených dlužníkem po schválení oddlužení), pohledávky ze smluv neodmítnutých osobou s dispozičními oprávněními a dalšími dle taxativního výčtu 168 InsZ. Pohledávky postavené na roveň pohledávkám za podstatou se od klasických zapodstatových liší hlavně svým původem a okamžikem vzniku. 42 KOZÁK, J.; BUDÍN, P.; DADAM, A.; PACHL, L. Insolvenční zákon a předpisy související: Nařízení Rady (ES) o úpadkovém řízení : komentář. 2. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2013, xxiii, str odst. 1 a 2 24

25 Důvodem pro upřednostňování pohledávek uvedených v 169 je sociální důvod jejich vzniku, kdežto u pohledávek dle 168 jde zpravidla o příčiny vzniku spojené s vedením insolvenčního řízení nebo se snahou insolvenční řízení usnadnit. 44 U pohledávek dle 169 není pro jejich vznik rozhodný začátek insolvenčního řízení či úpadek dlužníka. InsZ opět uvádí taxativní výčet pohledávek, jež pod ustanovení spadají. Jedná se zejména o pracovněprávní pohledávky zaměstnanců, pohledávky věřitelů za náhradu škody způsobenou na zdraví, pohledávky Úřadu práce ČR, pohledávky věřitelů na výživném, atd. Pro pohledávky za majetkovou podstatou a pohledávky postavené na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou je typické, že se nepřihlašují do insolvenčního řízení, ale od se uplatňují přímo u osoby s dispozičními oprávněními (dlužník, insolvenční správce). 45 U obou skupin pohledávek taktéž platí, že se uspokojují v plné výši kdykoliv po rozhodnutí o úpadku, a to pod podmínkou, že na ně jsou v majetkové podstatě finanční prostředky Pohledávky vyloučené z uspokojení v insolvenčním řízení Skupinu pohledávek, jež se v insolvenčním řízení neuspokojují, pokud není dále stanoveno jinak, InsZ vyjmenovává taxativně v 170 a toto vyloučení dopadá plošně jak na věřitele pohledávek přihlášených (bez ohledu na členění na zajištěné a nezajištěné), tak i na věřitele pohledávek za majetkovou podstatou a jim postaveným na roveň. 46 Jedná se zejména o pohledávky přihlášených věřitelů představující příslušenství z pohledávek vzniklých před rozhodnutím o úpadku, které přirostlo až po rozhodnutí o úpadku, jakož i smluvních pokut, kdy nárok na uplatnění vznikl až po rozhodnutí o úpadku, pohledávky věřitelů z darovacích smluv, mimosmluvní sankce 47 a náklady účastníků řízení vzniklé jejich účastí v insolvenčním řízení. Dále pak lze toto ustanovení vztáhnout (a obecně vyloučit z uspokojení) na pohledávky, ke kterým se nepřihlíží (soud je odmítá), pohledávky, které si věřitelé 44 RICHTER, O. Věřitelé a uplatňování pohledávek v insolvenčním řízení: komentář : Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2014, xii, str HÁSOVÁ, J. Insolvenční zákon: komentář. 2. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2014, xxi, str MARŠÍKOVÁ, J. Insolvenční zákon: s poznámkami, judikaturou, nařízením Rady ES 1346/2000 a prováděcími předpisy. 2. aktualiz. vyd. ve znění zákona č. 294/2013 Sb. Praha: Leges, 2014, str V insolvenčním řízení se zásadně neuspokojují žádným ze způsobů řešení úpadku mimosmluvní sankce, včetně nezaplacené blokové pokuty ( 170 písm. d/ insolvenčního zákona), ani jejich příslušenství, včetně nákladů za nařízení daňové exekuce ( 182 a 183 daňového řádu). Přihlášku takové pohledávky insolvenční soud odmítne podle 185 insolvenčního zákona. 25

26 nepřihlásili, i když mohli, pohledávky podle 168 a 169, které se věřitel vůči osobě s dispozičními oprávněními neuplatnil a pohledávky neobsažené ve výčtu dle těchto dvou ustanoveních MARŠÍKOVÁ, J. Insolvenční zákon: s poznámkami, judikaturou, nařízením Rady ES 1346/2000 a prováděcími předpisy. 2. aktualiz. vyd. ve znění zákona č. 294/2013 Sb. Praha: Leges, 2014, str

27 3. PROCES ŽIVOTA POHLEDÁVKY OD PŘIHLÁŠKY POHLEDÁVKY DO PŘEZKUMNÉHO JEDNÁNÍ 3.1 Podání přihlášky Místo přihlášení Okamžikem podání přihlášky pohledávky se věřitelé stávají účastníci insolvenčního řízení. Přihlášku je nutno podat u insolvenčního osudu, nikoliv u kteréhokoliv soudu, a to kdykoliv v době od zahájení insolvenčního řízení do konce lhůty stanovené v rozhodnutí o úpadku. Sporná otázka však vyvstává, pokud věřitel nepodá přihlášku pohledávky u insolvenčního soudu, ale u soudu jiného. Insolvenčním soudem je pak míněn konkrétní krajský soud, u kterého je vedeno insolvenční řízení. Pokud je přihláška takto chybně podána, InsZ stanoví, že soud, u kterého byla přihláška chybně podána, neprodleně tuto přihlášku postoupí soudu insolvenčnímu. Účinky spojené s podáním přihlášky pak nastávají až v okamžik doručení správnému insolvenčnímu soud. 49 K tomuto dále v kapitole Lhůta k podání přihlášky a běh lhůt Jak již bylo řečeno v kapitole 1.1 InsZ je od novelizován i co se týče lhůt k podávání přihlášek, a to konkretizací daných lhůt - stanovím dvou pevných lhůt. Pro rozhodnutí o úpadku spojené s rozhodnutím o povolení oddlužení zůstala ponechána lhůta pro podávání přihlášek 30 dní a v ostatních případech činí lhůta 2 měsíce. K přihláškám podaným opožděně se nepřihlíží a insolvenční soud je usnesením dle 185 odmítne. Lhůta k podávání přihlášek je procesní, tudíž stačí, pokud je podání přihlášky v poslední den lhůty předáno k přepravě orgánu, jež má povinnost podání insolvenčnímu osudu doručit. Dalším z účinků podání přihlášky je její dopad na promlčení a prekluzi. InsZ stanoví, že doručení přihlášky insolvenčnímu soudu má stejné účinky jako žaloba či jiné uplatnění práva u soudu. Na rozdíl od procesní přihlašovací lhůty se jedná o lhůtu 49 RICHTER, O. Věřitelé a uplatňování pohledávek v insolvenčním řízení: komentář : Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2014, xii, str

28 hmotněprávní. Dle 109 odst. 3 InsZ od doby zveřejnění vyhlášky o zahájení insolvenčního řízení v insolvenčním rejstříku dále neběží ani nepočínají promlčecí lhůty a prekluzivní doby. Účinky s tímto zveřejněním však zanikají uplynutím lhůty stanovené rozhodnutím o úpadku k podání přihlášky Výjimky ze lhůt k podání přihlášky InsZ stanoví několik výjimek, které se uplatní při posuzování, zda byla lhůta k podání přihlášky dodržena. První ze skupin výjimek jsou vykonatelné pohledávky na náhradu škody nebo nemajetkové újmy způsobené trestným činem nebo na vydání bezdůvodného obohacení získaného trestným činem. Přihláška těchto pohledávek může být podána kdykoliv v průběhu insolvenčního řízení pod podmínkou, že v trestním řízení o tomto trestném činu byl zajištěn majetek v majetkové podstatě dlužníka a přihláška pohledávka byla podána v době, kdy zajištěné dle TŘ trvá. 51 Další výjimkou, kdy se lhůta dle rozhodnutí o úpadku neužije, je případ tzv. známých věřitelů se sídlem či bydlištěm v jednom z členských států Evropské unie (kromě Dánska). Pojem známého věřitele vymezil Nejvyšší soud jako: věřitele, o kterém by se insolvenční soud, případně předběžný správce nebo (od rozhodnutí o úpadku) insolvenční správce dlužníka, dozvěděl při obvyklém chodu věci z listin, jež je dlužník povinen předložit insolvenčnímu soudu nebo z řádně vedeného účetnictví dlužníka anebo z jiných dlužníkem řádně vedených záznamů o stavu jeho majetku a závazků (včetně korespondence). 52 Definování známého věřitele je pak rozhodné z toho hlediska, že pro určení okamžiku počátku běhu lhůty pro podání přihlášky je pak určující doručení vyrozumění s výzvou dle 430 InsZ k podání přihlášky RICHTER, O. Věřitelé a uplatňování pohledávek v insolvenčním řízení: komentář : Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2014, xii, str odst. 1) 52 Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne , sp. zn. 29 NSCR 13/2010. [cit ]. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer. 53 VODA, Jiří. PŘIHLÁŠKA POHLEDÁVKY ZNÁMÉHO ZAHRANIČNÍHO VĚŘITELE DO INSOLVENČNÍHO ŘÍZENÍ V ČR. epravo.cz Publikováno [online] [cit ]. 28

29 3.2 Náležitosti přihlášky Formální náležitosti Přihlášku pohledávky je nutno podat ve dvojím vyhotovení insolvenčnímu soudu, který jedno vyhotovení zašle insolvenčnímu správci. Pokud je přihláška podána elektronickou cestou, soud tuto přihlášku včetně příloh zašle insolvenčnímu správci prostřednictvím sítě datových schránek. Jedinou možností uplatnění pohledávky přihláškou je formou speciálního formuláře, který je k dispozici zdarma na stránkách Ministerstva spravedlnosti. Tím, že InsZ ukládá formulářové podání přihlášky, bezesporu tím ulehčuje práci jak soudu, tak insolvenčnímu správci a zpřehledňuje jednotlivé nároky vzhledem k tomu, že se v rámci jednoho insolvenčního řízení může přihlásit i několik stovek věřitelů. Nedodržení zákonné formy však neznamená automaticky to, že se k dané přihlášce nepřihlíží. Insolvenční správce se v tomto případě musí pokusit vyzvat věřitele, aby formu napravil dle 188 odst. 2. InsZ Obsahové náležitosti V otázce obsahových náležitostí přihlášky pohledávky se uplatní úprava OSŘ, konkrétně pak 42 odst. 4 a 79 odst. 1. Formulář tyto podstatné náležitosti určuje a povinností věřitele je všechny řádně vyplnit. 55 Po obsahové stránce musí každý věřitel vymezit skutkově důvod vzniku pohledávky, tzn. musí jasně vysvětlit okolnosti vzniku pohledávky a tyto dosvědčit přílohami vzniku, aby správce mohl po skutkové a právní stránce existenci pohledávky posoudit. 56 Další obsahovou náležitostí je vyčíslení pohledávky, která, i pokud je nepeněžitá, musí být vyčíslena v penězích, byť i pouze na základě odhadu a vždy v českých korunách podle podmínek daných InsZ KOZÁK, J.; BUDÍN, P.; DADAM, A.; PACHL, L. Insolvenční zákon a předpisy související: Nařízení Rady (ES) o úpadkovém řízení : komentář. 2. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2013, xxiii, str Tamtéž 56 RICHTER, O. Věřitelé a uplatňování pohledávek v insolvenčním řízení: komentář : Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2014, xii, str InsZ 29

30 3.2.3 Přílohy přihlášky Stejně jako u žaloby je nutné k přihlášce pohledávky připojit listiny, na které se v přihlášce odkáže, a o které věřitel svůj nárok opírá (faktury, smlouvy, dodací listy, atd.). Přílohy je nutno taktéž připojit ve dvojím vyhotovení. Přehled příloh, jež je nutno společně s přihláškou pohledávky připojit upravuje JŘIns. 58 Vyhláška stanoví, že stačí doložit pouze kopie listin, ze kterých vyplývají údaje uváděné v přihlášce. Pokud věřitel přihlašuje pohledávku zajištěnou, musí tedy k přihlášce připojit listinu, která zajištění dlužníka majetku prokazuje. Věřitelé pohledávek vykonatelných prokazují vykonatelnost veřejnou listinou. O tom, co je veřejná listina pro účely insolvenčního řízení se v minulosti vedly vášnivé debaty (k tomuto dále v kapitole 3.7). Literatura se v dnešní době sjednotila v tom, že v případě prokazování vykonatelnosti se neuplatní ustanovení 22 písm. b) JŘIns, které dovoluje přikládat pouze kopie k osvědčení nároku, ale v tomto případě je nutno dodat originál. Co se týče otázky, co vlastně veřejná listina, použije se podpůrně ustanovení 134 OSŘ 59 a jeho vymezení veřejných listin. 60 V praxi se pak jedná zejména o rozhodnutí soudu či jiného správního orgánu, notářský zápis a vzhledem k vývoji judikatury i o rozhodčí nález. 3.3 Přezkoumání přihlášených pohledávek insolvenčním správcem Významná a zodpovědná role insolvenčního správce nastává ve fázi přezkoumání samotných přihlášek pohledávek. Insolvenční správce musí se zvláštní péči posoudit nároky jednotlivých věřitelů uvedené v přihláškách pohledávek. Činí tak zejména podle: a) přiložených dokladů, b) účetnictví dlužníka, je-li k dispozici a c) jeho evidence vedené podle zvláštního předpisu (zákon o daních z příjmu). 58 Vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 311/2007 Sb, o jednacím řádu pro insolvenční řízení a kterou se provádějí některá ustanovení insolvenčního zákona, In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR. 59 Listiny vydané soudy České republiky nebo jinými státními orgány v mezích jejich pravomoci, jakož i listiny, které jsou zvláštními předpisy prohlášeny za veřejné, potvrzují, že jde o nařízení nebo prohlášení orgánu, který listinu vydal, a není-li dokázán opak, i pravdivost toho, co je v nich osvědčeno nebo potvrzeno. 60 RICHTER, O. Věřitelé a uplatňování pohledávek v insolvenčním řízení: komentář : Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2014, xii, str