U S N E S E N Í. t a k t o : I. Z jišťuje se úpadek dlužníka: DAVOS s. r. o., IČO , se sídlem Mezi školami 2471, Praha 5 Stodůlky.

Transkript

1 MSPH 79 INS 16540/2014-A-17 U S N E S E N Í Městský soud v Praze rozhodl samosoudcem JUDr. Jiřím Radou v insolvenční věci dlužníka: DAVOS s. r. o., IČO , se sídlem Mezi školami 2471, Praha 5 - Stodůlky, o insolvenčním návrhu insolvenčního navrhovatele: Československá obchodní banka, a. s., IČO , se sídlem Radlická 333/150, Praha 5, t a k t o : I. Z jišťuje se úpadek dlužníka: DAVOS s. r. o., IČO , se sídlem Mezi školami 2471, Praha 5 Stodůlky. Účinky rozhodnutí o úpadku nastávají okamžikem jeho zveřejnění v insolvenčním rejstříku. II. Na majetek dlužníka s e p r o h l a š u j e konkurs. III. Insolvenčním správcem se ustanovuje: Ing. Tomáš Pachman, IČO: , se sídlem Ctiborova 3091, Kladno, provozovna Ke Kateřinkám 1394/8, Praha 4. IV. Věřitelé dlužníka, kteří dosud nepřihlásili své pohledávky, se vyzývají, aby tak učinili ve lhůtě 2 měsíců ode dne zveřejnění tohoto usnesení v insolvenčním rejstříku. V. Věřitelé dlužníka se vyzývají, aby insolvenčnímu správci neprodleně sdělili, jaká zajišťovací práva uplatní na dlužníkových věcech, právech, pohledávkách nebo jiných majetkových hodnotách. Neučiní-li tak, mohou nést odpovědnost za škodu vzniklou tím, že do majetkové podstaty nebude včas sepsán majetek dlužníka sloužící k zajištění, nebo tím, že nebudou včas zjištěna zajišťovací práva na takovém majetku váznoucí. To neplatí, jsou-li tato zajišťovací práva zřejmá z veřejného seznamu. VI. Přezkumné jednání se bude konat dne v 10:00 hodin v jednací síni číslo 152/I. patro budovy Městského soudu v Praze, pracoviště Slezská 9, Praha 2. VII. První schůze věřitelů se bude konat bezprostředně po skončení přezkumného jednání na stejném místě, s následujícím programem:

2 Pokračování: MSPH 79 INS 16540/2014 1) zpráva insolvenčního správce o dosavadní činnosti a zpráva o hospodářské situaci dlužníka ke dni prohlášení konkursu; 2) možné rozhodnutí schůze věřitelů o hlasovacích právech na schůzi přítomným věřitelům, jejichž pohledávka byla na přezkumném jednání popřena; 3) volba věřitelského orgánu; 4) možné usnesení věřitelů, kteří mají právo hlasovat, o odvolání insolvenčním soudem ustanoveného insolvenčního správce z funkce a o ustanovení nového insolvenčního správce. VIII. Insolvenčnímu správci se ukládá, aby nejpozději 17 dnů před konáním přezkumného jednání předložil insolvenčnímu soudu zpracovaný seznam přihlášených pohledávek a to tak, aby jej insolvenční soud mohl zveřejnit nejpozději 15 dnů přede dnem konání přezkumného jednání ( 190 odst. 4 insolvenčního zákona) a aby nejpozději 10 dnů před konáním schůze věřitelů předložil písemně zprávu o hospodářské situaci dlužníka ke dni prohlášení konkursu. Insolvenční správce dále bez prodlení insolvenčnímu soudu oznámí, zda je plátcem DPH, dále místo kdy a kde mohou účastníci nahlížet do seznamu přihlášených pohledávek a do dokladů, na jejichž základě byl sestaven a kontaktní údaje na svou osobu. Poprvé nejpozději do 30 dnů od ustanovení do funkce a dále pravidelně ve lhůtě každé 3 měsíce předloží insolvenčnímu soudu písemnou zprávu o své činnosti resp. o zpeněžování majetku sepsaného do majetkové podstaty. Jakmile dokončí soupis majetkové podstaty, předloží jej insolvenčnímu soudu ke zveřejnění v insolvenčním rejstříku. Jde-li o dlužníka, který vede účetnictví nebo evidenci podle zvláštního právního předpisu, sestaví insolvenční správce ke dni předcházejícímu dni, kterým nastanou účinky prohlášení konkursu, mezitímní účetní závěrku nebo přehled o příjmech, výdajích, majetku a závazcích. IX. Dlužníkovi, který tak dosud neučinil, s e u k l á d á, aby ve lhůtě 15 dnů od účinků úpadku sestavil a odevzdal insolvenčnímu správci seznamy svého majetku a závazků s uvedením svých dlužníků a věřitelů. X. Navrhovatel je povinen zaplatit do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení soudní poplatek ve výši ve výši Kč, a to buď a) bezhotovostně na účet soudu: č. ú.: /0710, vedený u České národní banky, Praha 1 variabilní symbol: nebo b) v hotovosti do pokladny zdejšího soudu (č. dv. 140, I. poschodí budovy Městského soudu v Praze, Praha 2, pracoviště Slezská 9). O d ů v o d n ě n í I. Podstata návrhu Insolvenčním návrhem ze dne se insolvenční navrhovatel Československá obchodní banka, a. s., IČO (dále jen navrhovatel ) domáhal, aby insolvenční soud (dále jen soud )

3 Pokračování: MSPH 79 INS 16540/2014 rozhodl o úpadku dlužníka DAVOS s. r. o., IČO (dále jen dlužník ). Svůj návrh odůvodňoval tím, že ke dni podání insolvenčního návrhu má vůči dlužníku splatnou a dosud neuhrazenou pohledávku v celkové výši ,09 Kč, sestávající se z neuhrazené jistiny ve výši ,93 Kč ze smlouvy o úvěru uzavřené s dlužníkem dne , dále z neuhrazených smluvních úroků z této smlouvy ve výši ,22 Kč a smluvních úroků z prodlení ve výši ,94. Tvrdil dále, že dlužník vůči navrhovateli neplní své splatné závazky po dobu delší tří měsíců a má i dalšího (v návrhu označeného) věřitele, jež vůči němu má pohledávku po lhůtě splatnosti. Dlužník se tak nachází podle navrhovatele v úpadku z důvodu platební neschopnosti a to podle 3 odst. 1 zák. č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), neboť má více věřitelů a peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a tyto své závazky není schopen plnit. II. Vyjádření dlužníka k insolvenčnímu návrhu Dlužník se k insolvenčnímu návrhu nevyjádřil, ač byl řádně dopraven do jeho dispozice zasláním do jeho datové schránky. III. Průběh jednání Podle 133 odst. 2 insolvenčního zákona insolvenční soud vždy nařídí jednání o insolvenčním návrhu jiné osoby než dlužníka, závisí-li rozhodnutí na zjištění sporných skutečností o tom, zda dlužník je v úpadku. Provádí-li dokazování ke zjištění dlužníkova úpadku nad rámec důkazních návrhů účastníků, nařídí jednání i v případě insolvenčního návrhu dlužníka. Podle 86 insolvenčního zákona v insolvenčním řízení je insolvenční soud povinen provést i jiné důkazy potřebné k osvědčení dlužníkova úpadku nebo jeho hrozícího úpadku, než byly účastníky navrhovány. Insolvenční soud provedl o úpadku dlužníka dokazování při nařízeném jednání, ke kterému se dlužník nedostavil. IV. Doložení pohledávky navrhovatele (aktivní legitimace k podání insolvenčního návrhu) Podle 105 insolvenčního zákona podá-li insolvenční návrh věřitel, je povinen doložit, že má proti dlužníkovi splatnou pohledávku, a k návrhu připojit jeho přihlášku; jde-li o pohledávku, která se do insolvenčního řízení jinak nepřihlašuje, považuje se po rozhodnutí o úpadku za uplatněnou podle 203 insolvenčního zákona. Podle 7 insolvenčního zákona nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu 4) týkající se sporného řízení a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje Podle 132 občanského soudního řádu důkazy hodnotí soud podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti; přitom pečlivě přihlíží ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci.

4 Pokračování: MSPH 79 INS 16540/2014 Navrhovatel doložil existenci své splatné pohledávky za dlužníkem těmito listinami, z nichž soud při své rozhodnutí vycházel: výpisy z OR navrhovatele a dlužníka, přihláškou pohledávky navrhovatele, smlouvou o úvěru č. 8/03590/5205 ze dne , dodatkem č. 1 ze dne , oznámením o využití oprávnění banky ze dne , notářským zápisem č. N 201/2012, NZ 183/2012 ze dne o uznání dluhu a uzavření dodatku č. 2 a vyčíslením pohledávky navrhovatele ke dni Na základě obsahu zjištění soudu z výše uvedených listin má soud za prokázané, že navrhovatel má za dlužníkem splatnou pohledávku ve výši minimálně ,09 Kč, která mu dosud nebyla uhrazena. Doložením této pohledávky za dlužníkem současně navrhovatel osvědčil svou legitimaci k podání insolvenčního návrhu. V. Zákonné předpoklady osvědčení úpadku dlužníka a judikatura Podle 3 odst. 1 insolvenčního zákona je dlužník v úpadku, jestliže má a) více věřitelů a b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit (dále jen "platební neschopnost"). K posledně uvedené podmínce pak 3 odst. 2 insolvenčního zákona stanoví, že se má za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo b) je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v 104 odst. 1 insolvenčního zákona, kterou mu uložil insolvenční soud. VI. Osvědčení úpadku dlužníka A/Dlužník má více věřitelů ( 3 odst. 1 písmeno a) insolvenčního zákona) Kromě již doložené pohledávky navrhovatele (viz výše) má dlužník také dalšího věřitele: Finanční úřad pro hl. m. Prahu, který soudu osvědčil (viz A-9, včetně připojeného Exekučního příkazu ze dne ) existenci své splatné a již vykonatelné pohledávky za dlužníkem ve výši minimálně ,70 Kč a to za neuhrazenou DPH a Kč za neuhrazenou silniční daň. Splatnost nejstarší pohledávky tohoto věřitele nastala již dne B/ Dlužník má peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti ( 3 odst. 1 písmeno b) insolvenčního zákona) Z výše uvedeného je současně zřejmé, že pohledávka navrhovatele, včetně pohledávky výše uvedeného věřitele, jíž byl osvědčován úpadek dlužníka, jsou splatné po dobu delší 30 dnů. C/ Dlužník není schopen své závazky plnit ( 3 odst. 1 písm. c) insolvenčního zákona) Dlužník nesplnil povinnost dle 3 odst. 2 písm. d) insolvenčního zákona předložit insolvenčnímu soudu seznamy uvedené v 104 odst. 1 insolvenčního zákona, tak jak mu bylo uloženo usnesením ze

5 Pokračování: MSPH 79 INS 16540/2014 dne , č. j. MSPH 79 IN 16540/2014-A-7 a byla tak nastolena vyvratitelná domněnka o tom, že není své závazky schopen splnit. Současně je zřejmé, že své splatné dluhy vůči svým věřitelům neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti ( 3 odst. 2 písm. b) insolvenčního zákona). Současně je zřejmé, že dlužník neplní své závazky vůči výše uvedeným věřitelům po dobu delší 3 měsíců. VII. Důvodnost insolvenčního návrhu Podle 136 odst. 1 insolvenčního zákona insolvenční soud vydá rozhodnutí o úpadku, je-li osvědčením nebo dokazováním zjištěno, že dlužník je v úpadku nebo že mu úpadek hrozí. Protože navrhovatel doložil ve smyslu 105 insolvenčního zákona, že má za dlužníkem splatnou pohledávku a bylo současně osvědčeno (prokázáno) že dlužník naplňuje znaky úpadku ve formě platební neschopnosti insolvenční soud podle 136 odst. 1 insolvenčního zákona rozhodl o jeho úpadku (výrok I). VIII. Rozhodnutí o způsobu řešení úpadku Insolvenční soud rozhodl výrokem II. o řešení úpadku dlužníka konkursem, neboť řešení jeho úpadku reorganizací není přípustné (dlužník nesplňuje podle šetření insolvenčního soudu žádný z předpokladů možné reorganizace stanovených v 316 odst. 4 insolvenčního zákona, podle něhož je reorganizace přípustná, jestliže roční úhrn čistého obratu dlužníka podle zvláštního právního předpisu za poslední účetní období předcházející insolvenčnímu návrhu dosáhl alespoň částku Kč, nebo zaměstnává-li dlužník nejméně 50 zaměstnanců v pracovním poměru. V dané věci se nejedná ani o případ uvedený v 316 odst. 5 insolvenčního zákona. IX. Určení osoby insolvenčního správce Osoba insolvenčního správce byla insolvenčnímu soudu určena v souladu s 25 odst. 1 a 2 insolvenčního zákona opatřením předsedy Městského soudu v Praze. X. Povinnost navrhovatele k úhradě soudního poplatku Podle 2 odst. 1 písm. a) zák. č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen ZSP) poplatníkem poplatku za řízení před soudem prvního stupně je navrhovatel, není-li dále stanoveno jinak. Podle 4 odst. 1 písm. e) ZSP jde-li o poplatek za řízení, vzniká poplatková povinnost v insolvenčním řízení uložením povinnosti zaplatit poplatek v souvislosti s rozhodnutím soudu o insolvenčním návrhu. Výše soudního poplatku je stanovena v Sazebníku poplatků (příloze k ZSP) v Položce 4, bod 1. písmeno c) částkou Kč.

6 Pokračování: MSPH 79 INS 16540/2014 P o u č e n í: Proti rozhodnutí o úpadku se může odvolat pouze dlužník a to do 15 dnů ode dne doručení tohoto usnesení k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím Městského soudu v Praze. Odvoláním však lze namítat pouze to, že rozhodnutí o úpadku nemělo být vydáno proto, že úpadek není osvědčen, nebo proto, že tomu brání překážka stanovená v tomto zákoně. Ke skutečnostem, které nastaly nebo vznikly po vydání rozhodnutí soudu prvního stupně, se v odvolacím řízení nepřihlíží. Lhůta k podání odvolání začíná běžet dlužníku ode dne doručení usnesení zvláštním způsobem. Proti výroku o prohlášení konkursu a proti výroku o ustanovení insolvenčního správce lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení tohoto usnesení k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím Městského soudu v Praze. Dlužníku a insolvenčnímu správci začíná běžet lhůta k podání odvolání ode dne doručení usnesení zvláštním způsobem. V odvolání proti výroku o ustanovení insolvenčního správce lze namítat pouze to, že ustanovený insolvenční správce nesplňuje podmínky pro ustanovení nebo že není nepodjatý. Ke skutečnostem, které nastaly nebo vznikly po vydání tohoto rozhodnutí, se v odvolacím řízení nepřihlíží. Proti výroku o povinnosti zaplatit soudní poplatek za insolvenční řízení lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení tohoto usnesení, k Vrchnímu soudu v Praze, prostřednictvím Městského soudu v Praze. Proti ostatním výrokům usnesení n e n í odvolání přípustné ( 91 insolvenčního zákona). Účinky prohlášení konkursu nastávají okamžikem zveřejnění rozhodnutí o prohlášení konkursu v v insolvenčním rejstříku ( 245 odst. 1 insolvenčního zákona). Prohlášením konkursu přechází na insolvenčního správce oprávnění nakládat s majetkovou podstatou, jakož i výkon práv a plnění povinností, které přísluší dlužníkovi, pokud souvisí s majetkovou podstatou. Účast dlužníka a insolvenčního správce na přezkumném jednání a na schůzi věřitelů je nezbytná. Insolvenční správce se na své nebezpečí a na své náklady může dát zastoupit při přezkumném jednání jinou osobou zapsanou do seznamu insolvenčních správců. Přihláška pohledávky musí být podána u výše označeného insolvenčního soudu, a to výhradně na formuláři, který je zveřejněn Ministerstvem spravedlnosti České republiky na jeho internetových stránkách www. justice.cz, který vymezuje insolvenčním zákonem předepsané obsahové náležitosti přihlášky. Pohledávky za majetkovou podstatou, pracovněprávní pohledávky jakož i jiné pohledávky na roveň postavené pohledávkám za podstatou, které vznikly před rozhodnutím o úpadku nebo po něm, se neuplatňují v insolvenčním řízení přihláškou, ale uplatňují se písemně vůči osobě s dispozičními oprávněními. V případě prohlášení konkursu na majetek dlužníka je takovou osobou od prohlášení konkursu insolvenční správce. Lhůta k podání přihlášky je zachována, je-li nejpozději posledního dne lhůty přihláška podána u insolvenčního soudu nebo je-li nejpozději posledního dne lhůty přihláška odevzdána orgánu, který má povinnost ji insolvenčnímu soudu doručit. K přihláškám podaným později insolvenční soud nepřihlíží a takto pozdě uplatněné pohledávky se v insolvenčním řízení neuspokojují. Přihlašují se i pohledávky, které již byly uplatněny u soudu, jakož i pohledávky vykonatelné včetně těch, které jsou již vymáhány výkonem rozhodnutí nebo exekucí. Přihlásit lze i pohledávku nesplatnou nebo pohledávku vázanou na podmínku. Pohledávka, kterou lze po zahájení insolvenčního řízení vůči dlužníku uplatnit přihláškou, nemůže být uplatněna žalobou. Vykonatelnost přihlašované pohledávky se prokazuje veřejnou listinou. Přihláška pohledávky a její přílohy se podávají dvojmo. K přihlášce pohledávky je nutné připojit listiny, kterých se přihláška dovolává.

7 Pokračování: MSPH 79 INS 16540/2014 Chybějící stejnopis přihlášky nebo chybějící kopie příloh přihlášky vyhotoví insolvenční soud na náklady přihlašovatele pohledávky. Přihláška pohledávky má pro běh lhůty k promlčení nebo pro zánik práva stejné účinky jako žaloba nebo jiné uplatnění práva u soudu, a to ode dne, kdy došla insolvenčnímu soudu. Přihlášku pohledávky, která je podána u jiného než insolvenčního soudu, postoupí tento soud neprodleně insolvenčnímu soudu, aniž o tom vydává rozhodnutí; účinky spojené s podáním takové přihlášky nastávají dnem, kdy přihláška dojde insolvenčnímu soudu. Za správnost vyhotovení: Priskinová V Praze dne 5. listopadu 2014 JUDr. Jiří R a d a, v. r. samosoudce