Kvantová fyzika atomárních soustav letní semestr VIII. KOTLÁŘSKÁ 23. DUBNA 2014

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Kvantová fyzika atomárních soustav letní semestr VIII. KOTLÁŘSKÁ 23. DUBNA 2014"

Transkript

1 F40 Kvantová fyzika atomárních soustav letní semestr VIII. Vibrace víceatomových molekul cvičení KOTLÁŘSKÁ 3. DUBNA 04

2 Úvodem capsule o maticích a jejich diagonalisaci definice "vibračních módů" čili normálních kmitů v harmonické aproximaci hledání normálních kmitů jako zobecněná úloha na vlastní čísla v konfiguračním prostoru eliminace globálních posunutí a pootočení explicitní výpočet pro malé lineární molekuly předběžný exkurs do prostorové symetrie vibrací

3 Dynamika atomů (jader) v molekule Molekula 3n stupňů volnosti globální pohyby molekuly vnitřní pohyby molekuly jako tuhého celku kolem rovnovážných poloh translace (malé) kmity 3 stupně volnosti rotace čili vibrace 3 stupně volnosti u lineárních molekul na vibrace zbývá 3n - 6 stupňů volnosti 3n - 5 stupňů volnosti u lineárních molekul 3

4 nejjednodušší příklady DNES nejmenší molekula: n = atomy má 3n 5 = vibrační mód, ve směru vazby první netriviální molekula: n = 3 atomy má 3n 5 = 4 vibrační módy, ve směru vazby i napříč náš koncový dnešní cíl 4

5 Odbočka kolik ta frekvence je?? PŘEVODY JEDNOTEK vln. délka λ µ m λ 0 kmitočet ν GHz cλ 30.0 % vlnočet ν cm λ energie E mev πhc / e λ.4 4 5

6 Adiabatický Hamiltonián víceatomové molekuly ˆ = pi + U ( r, L, rn ) I M I H Adiabatická aproximace: Explicitní dynamika jader jako hmotných bodů. Elektrony jako nehmotný tmel stabilizující molekulu svým příspěvkem do potenciální energie U. Molekula může volně letět prostorem a rotovat jako celek. Kromě toho koná vnitřní pohyby vibrace. DVĚ CESTY Globální pohyby jsou zabudovány od začátku tím, že potenciální energie je vyjádřena jako funkce relativních vzdáleností atomů r r I J Globální pohyby jsou pominuty, molekula je umístěna v prostoru. Minimum potenciální energie určuje rovnovážné polohy atomů, kolem nichž dochází k malým vibracím. Dodatečně je využito toho, že potenciální energie se nemění při infinitesimálních translacích a rotacích molekuly jako tuhého celku. 6

7 První cesta: První cesta: molekula jako problém více částic

8 První cesta ˆ = pi + U ( r, L, rn ) I M I H Adiabatická aproximace: Explicitní dynamika jader jako hmotných bodů. Elektrony jako nehmotný tmel stabilizující molekulu svým příspěvkem do potenciální energie U. Molekula může volně letět prostorem a rotovat jako celek. Kromě toho koná vnitřní pohyby vibrace. DVĚ CESTY Globální pohyby jsou zabudovány od začátku tím, že potenciální energie je vyjádřena jako funkce relativních vzdáleností atomů r r Globální pohyby explicite zahrnuty Hodí se nejlépe pro dvouatomovou molekulu I J Globální pohyby jsou pominuty, molekula je umístěna v prostoru. Minimum potenciální energie určuje rovnovážné polohy atomů, kolem nichž dochází k malým vibracím. Dodatečně je využito toho, že potenciální energie se nemění při infinitesimálních translacích a rotacích molekuly jako tuhého celku. Tak budeme nyní postupovat. 8

9 m r Problém dvou těles s centrální silou m R r r E = mr& + m r& + V ( r - r ) celková energie L = m + m moment hybnosti ( r R) ( r& R& ) ( r R) ( r& R& ) ( r R) ( r R) I = m + m moment setrvačnosti M = m + m c elková m = mm / M reduk. hmotnost R= mr + mr ) těžiště M ( r = r r m r R r = + M m M r = R r ZZE L= mr r& r& υ = υ + υ ZZMH I = mr L H = MR& + mr& + + V ( r) mr 9

10 Redukce problému dvou těles s centrální silou pro molekulu Ilustrace pro modelový Morseův potenciál V ( r ) = De [{ exp( a ( r Re ))} ] V D e R e a klas. disociační energie rovnovážná vzdálenost jader rovnovážná vzdálenost jader r V blízkosti minima lze provést parabolickou ( harmonickou ) aproximaci Ve stejné oblasti lze zanedbat proměnlivost momentu setrvačnosti Výsledek rotační a podélný pohyb jsou separovány podélný pohyb odpovídá harmonickému oscilátoru 0

11 V Redukce problému dvou těles s centrální silou pro molekulu Ilustrace pro modelový Morseův potenciál V blízkosti minima lze provést parabolickou ( harmonickou ) aproximaci Ve stejné oblasti lze zanedbat proměnlivost momentu setrvačnosti Výsledek rotační a podélný pohyb jsou separovány r podélný pohyb odpovídá harmonickému oscilátoru E = MR & + mr& + L + V ( r) přesně mr E = MR & + mr& + K( r a) + L aproximace ma H = ( ) L M P + m pr + K r a + Hamiltonián ma pohyb těžiště podélné harmonické oscilace rotační pohyb K ω = m

12 Druhá cesta: Druhá cesta: Normální kmity v harmonické aproximaci

13 Druhá cesta ˆ = pi + U ( r, L, rn ) I M I H Adiabatická aproximace: Explicitní dynamika jader jako hmotných bodů. Elektrony jako nehmotný tmel stabilizující molekulu svým příspěvkem do potenciální energie U. Molekula může volně letět prostorem a rotovat jako celek. Kromě toho koná vnitřní pohyby vibrace. DVĚ CESTY Globální pohyby jsou zabudovány od začátku tím, že potenciální energie je vyjádřena jako funkce relativních vzdáleností atomů r r Tento postup v případě dvou-atomové molekuly pravděpodobně znáte Provedeme podrobně na cvičení I J Globální pohyby jsou pominuty, molekula je umístěna v prostoru. Minimum potenciální energie určuje rovnovážné polohy atomů, kolem nichž dochází k malým vibracím. Dodatečně je využito toho, že potenciální energie se nemění při infinitesimálních translacích a rotacích molekuly jako tuhého celku. 3

14 Harmonická aproximace Rovnovážné polohy atomů U ( r = R ) = 0, I =, L, n I J J Výchylky ui = ri RI Harmonická aproximace Taylorův rozvoj potenciální energie do. řádu Pohybové rovnice T U( RI ) U = U( R ) + u u + ĺ ĺ I I ri rj J I J M && r = U pro polohy I I I J pro výchylky M ( r ) ( ) u&& = U R +u I I I J J L Soustava vázaných diferenciálních rovnic. V harmonické aproximaci lineárních. Přepíšeme maticově. 4

15 Harmonická aproximace Rovnovážné polohy atomů U ( r = R ) = 0, I =, L, n I J J Výchylky ui = ri RI Harmonická aproximace Taylorův rozvoj potenciální energie do. řádu Pohybové rovnice T U( RI ) U = U( R ) + u u + ĺ ĺ I I ri rj J I J M && r = pro polohy I I I J pro výchylky M U ( r ) ( ) u&& = U R +u I I I J J L Soustava vázaných diferenciálních rovnic. V harmonické aproximaci lineárních: U( R I ) pro výchylky M Iu&& I = uj + L J ri rj Přepíšeme maticově. 5

16 Konfigurační prostor Zavedeme konfigurační prostor dimense 3n u ü x u ü uy ý ď u ď ý u u z u ď 3 ț țď u = M = M = M Pohybové rovnice v maticovém tvaru U Mu i & i = - ĺ Kijuj, Kij = u u j i j u n u u u nx ny nz ü ý ď ďț u u 3n - 3n - u 3n ü ý ď țď Mu & = - Ku silové konstanty (tuhosti) Matice hmotností reálná symetrická positivně definitní diagonální M Matice tuhostí reálná symetrická positivně semi-definitní má vlastní číslo 0 K 6

17 Normální kmity Porovnejme jeden lineární oscilátor maticový zápis vázaných oscilátorů Mu&= -Ku u = a e Mw K - iwt = Mu & = - Ku u = a e iwt NORMÁLNÍ KMIT ("mód")? w Ma = Ka det( w M - K ) = 0 - Zobecněný problém vlastních vektorů sekulární rovnice hledání vlastních čísel = charakteristických frekvencí 7

18 Řešení zobecněného problému na vlastní čísla w Ma = Ka Převedení na standardní problém M = = M id ij K M M i d ij odmocnina z matice b = Ma - - podobnostní transformace w b = Db, D = M KM dynamická matice Dynamická matice má stejné vlastnosti, jako matice tuhostí: reálná symetrická positivně semi-definitní s nulovými vlastními čísly 8

19 Ortogonalita v zobecněném problému vlastních čísel Au Au = a u üď ď T ýa ą a Ț u u = = a u ď ďț vzpomínka 0 aplikace na daný problém Db Db b = w ü ď T ýw ą w Ț b b = = w b ď ďț 0 zpětná substituce dá zobecněné relace ortogonality Ka Ka Ma = w ü ď T ýw ą w Ț a Ma = = w Ma ď ďț 0 9

20 Globální translace a rotace

21 Globální translace a rotace Nejprve translace: Obecné (infinitesimální) posunutí je složeno z trojice ( I x D x L ) u =, I =,, n x = xyz,, Při posunutí, tj. stejné výchylce všech atomů, nevzniká síla. Proto platí podmínka pro silové konstanty Translace je řešení sekulárního problému s ĺ J K, x = 0 pro všechna i, x ij Proto platí relace ortogonality pro všechny skutečné vnitřní vibrace (s nenulovou vlastní frekvencí): w = ĺ Ma J J x = 0 M JaJ = 0 J J 0 Tento vztah znamená, že těžiště molekuly je během vnitřní vibrace nehybné. iωt M r = M r = M ( R + u ) = M ( R + a e ) = J C J J J J J J J J J J J J M e i t J J + M J J ω M J C + M J J J J J J ω R a R a e i t

22 Globální translace a rotace Zadruhé rotace: Obecné (infinitesimální) pootočení o úhel ve směru ) u I = d n R I, I =, L, n Při pootočení všech atomů nevzniká moment síly. Proto platí druhá podmínka pro silové konstanty, kterou nevypisujeme. Platí-li již první, je střed rotace libovolný. δ n Rotace je řešení sekulárního problému s w = 0 Proto platí druhá relace ortogonality pro všechny skutečné vnitřní vibrace (s nenulovou vlastní frekvencí), k pootočením vzhledem k těžišti: ) M a u = 0 = d M a n R = dn M a R J J J J J J J J J J J J M J aj RJ = J Tento vztah znamená, že prostorová orientace molekuly je během vnitřní vibrace neměnná. Střed rotace je ve skutečnosti libovolný díky první relaci ortogonality: ) M a u = d M a n R = dn M a R J J J J J J J J J J J J M a R = M a ( R + Q) = M a R + M a Q = J J J J J J J J J J J J J J J 0 0

23 Shrnutí pracovních rovnic pro normální kmity Porovnejme jeden lineární oscilátor maticový zápis vázaných oscilátorů Mu&= -Ku u = a e Mw K - iwt = Mu & = - Ku u = a e iwt NORMÁLNÍ KMIT ("mód")? w Ma = Ka - Zobecněný problém vlastních vektorů První relace ortogonality (translace) JaJ J M = Druhá relace ortogonality (rotace) M JaJ RJ = 0 J 0 det( w M - K ) = 0 sekulární rovnice hledání vlastních čísel = charakteristických frekvencí 3

24 Lineární molekula AB

25 Lineární dvouatomová molekula I. Relace ortogonality A B Ilustrace a ověření formalizmu u u na příkladu, který je znám již z alternativního postupu První relace ortogonality (translace) m a + ma = výchylky jsou kolin eár n í 0 Druhá relace ortogonality (rotac e) ma ( R R ) + ma ( R R ) = kmity jsou jen podél n é 0 5

26 A Lineární dvouatomová molekula II. Podélné kmity B Jen pohyb ve směru vazby, tedy "x" ortogonalita k posunutím u u ma + ma = 0 Nyní zvolíme modelový potenciál U = Ku ( - u ) závisí jen na relativních M vzdálenostech K(Euklidovská -K invariance) kovalentní M model = --m zde poněkud, K = triviální -K K -K jediný parametr M -K K Nalezené normální kmity dosadíme do rovnice na vlastní čísla. 6

27 A Lineární dvouatomová molekula II. Podélné kmity B Jen pohyb ve směru vazby, tedy "x" ortogonalita k posunutím u u ma + ma = 0 Pro modelový potenciál máme U = Ku ( - u ) m 0 M =, K = 0 m K -K - K K Řádkové i sloupcové součty v matici K jsou nulové. odpovídá podmínkám pro globální posunutí. ekvivalentní se závislostí U jen na vzdálenostech 7

28 A Lineární dvouatomová molekula II. Podélné kmity B Jen pohyb ve směru vazby, tedy "x" ortogonalita k posunutím u u ma + ma = 0 Sekulární rovnice je už jen druhého stupně m w - K + K det = 0 + K mw - K Kořeny ω 0 longitudinální translace = K mm m = jediný normální kmit m m + m 8

29 The end

Fyzika IV Dynamika jader v molekulách

Fyzika IV Dynamika jader v molekulách Dynamika jader v molekulách vibrace rotace Dynamika jader v molekulách rotační energetické hladiny (dvouatomová molekula) moment setrvačnosti kolem osy procházející těžištěm osa těžiště m2 m1 r2 r1 R moment

Více

Oddělení pohybu elektronů a jader

Oddělení pohybu elektronů a jader Oddělení pohybu elektronů a ader Adiabatická aproximace Born-Oppenheimerova aproximace Důležité vztahy sou 4, 5, 7, 0,,, udělal sem to zbytečně podrobně, e to samostatný okruh Separace translačního pohybu:

Více

III. MKP vlastní kmitání

III. MKP vlastní kmitání Jiří Máca - katedra mechaniky - B325 - tel. 2 2435 4500 maca@fsv.cvut.cz III. MKP vlastní kmitání 1. Rovnice vlastního kmitání 2. Rayleighova Ritzova metoda 3. Jacobiho metoda 4. Metoda inverzních iterací

Více

Od kvantové mechaniky k chemii

Od kvantové mechaniky k chemii Od kvantové mechaniky k chemii Jan Řezáč UOCHB AV ČR 19. září 2017 Jan Řezáč (UOCHB AV ČR) Od kvantové mechaniky k chemii 19. září 2017 1 / 33 Úvod Vztah mezi molekulovou strukturou a makroskopickými vlastnostmi

Více

Kmity a rotace molekul

Kmity a rotace molekul Kmity a rotace moleul Svět moleul je neustále v pohybu l eletrony se pohybují oolo jader l jádra mitají olem rovnovážných poloh l moleuly rotují a přesouvají se Ion H + podrobněji Kmity vibrace moleul

Více

KMS cvičení 6. Ondřej Marek

KMS cvičení 6. Ondřej Marek KMS cvičení 6 Ondřej Marek NETLUMENÝ ODDAJNÝ SYSTÉM S DOF analytické řešení k k Systém se stupni volnosti popisují pohybové rovnice: x m m x m x + k + k x k x = m x k x + k x = k x m x k x x m k x x m

Více

Shodnostní Helmertova transformace

Shodnostní Helmertova transformace Shodnostní Helmertova transformace Toto pojednání ukazuje, jak lze určit transformační koeficienty Helmertovy transformace za požadavku, aby představovaly shodnostní transformaci. Pro jednoduchost budeme

Více

ň č ů ý ů ů ů ý ť č č ý č č ý ý ý č ú ý ů ť č č Ú ů Ý ů ů ú ý ů ů úč Ú č ů ů úč ý ů ů č ů úč Í ů Í Í ý č úč ů č ň ú ú ů ú č ů č ň ú ú ů ú ú ý ů ň ý ú

ň č ů ý ů ů ů ý ť č č ý č č ý ý ý č ú ý ů ť č č Ú ů Ý ů ů ú ý ů ů úč Ú č ů ů úč ý ů ů č ů úč Í ů Í Í ý č úč ů č ň ú ú ů ú č ů č ň ú ú ů ú ú ý ů ň ý ú ú ů ď ď Ř Á Á ž č ů č ů ž ý ů ů ž ů ú ň ú ú ť Ú ů ý č č ý ť č č č č ý ů Ú č ů č č ý ň ů úč ý č č ý ý ý ú č č ú Ú ů č ú ň č ů ý ů ů ů ý ť č č ý č č ý ý ý č ú ý ů ť č č Ú ů Ý ů ů ú ý ů ů úč Ú č ů ů úč ý

Více

ř ř ř ř ď ú ř ď ů ř ř ř ú ů ř ů ú ř ř ř ř ř ř ř ů šť ů ř ů ů š Á ř š ř ů ř ř úř ř ř ú ů š ř

ř ř ř ř ď ú ř ď ů ř ř ř ú ů ř ů ú ř ř ř ř ř ř ř ů šť ů ř ů ů š Á ř š ř ů ř ř úř ř ř ú ů š ř Č ř ř ř ř ř ú ů ů ř úř ř ř ří ř ř ř ď ř ď ř úř ř ř ř ů ú ů ř Č Č ř ř ř ř ď ú ř ď ů ř ř ř ú ů ř ů ú ř ř ř ř ř ř ř ů šť ů ř ů ů š Á ř š ř ů ř ř úř ř ř ú ů š ř ú ř ů ů ř ř ď ř ř ř ř ř ř ř ř ú ú ř ď ř ř š

Více

Kvantová fyzika pevných látek

Kvantová fyzika pevných látek Kvantová fyzika pevných látek Přednáška 2: Základy krystalografie Pavel Márton 30. října 2013 Pavel Márton () Kvantová fyzika pevných látek Přednáška 2: Základy krystalografie 30. října 2013 1 / 10 Pavel

Více

Vlastní čísla a vlastní vektory

Vlastní čísla a vlastní vektory Vlastní čísla a vlastní vektory 1 Motivace Uvažujme lineární prostor všech vázaných vektorů v rovině, které procházejí počátkem, a lineární zobrazení tohoto prostoru do sebe(lineární transformaci, endomorfismus)

Více

Téma: Modální analýza a volné kmitání slabě tlumených lineárních kmitavých soustav

Téma: Modální analýza a volné kmitání slabě tlumených lineárních kmitavých soustav Téma: Modální analýza a volné kmitání slabě tlumených lineárních kmitavých soustav Zpracoval Doc. RNDr. Zdeněk Hlaváč, CSc Volné kmitání konzervativních(netlumených) soustav je popsáno maticovou pohybovou

Více

V B r n ě, 2 4. b ř e z n a

V B r n ě, 2 4. b ř e z n a P E D A G O G I C K Á F A K U L T A M A S A R Y K O V Y U N I V E R Z I T Y V B R N Ě K a t e d r a o b č a n s k é v ý c h o v y V ý v o j č e s k o s l o v e n s k ý c h a č e s k ý c h p o l i t i c

Více

Ř Í Ě ŘÍ Í Ě É Ř Ť ž é ě ž ě Í é ě ž ú ě ě ě é é é ž é ě é é Ú ě é ú ě ž ě ě é ú ě ú ž é ž Ž é Ž Ž ť ž ú é ě Ž ě ž Ť ž ě ž ž ě ě é ě é Ž é ě é é ě é é

Ř Í Ě ŘÍ Í Ě É Ř Ť ž é ě ž ě Í é ě ž ú ě ě ě é é é ž é ě é é Ú ě é ú ě ž ě ě é ú ě ú ž é ž Ž é Ž Ž ť ž ú é ě Ž ě ž Ť ž ě ž ž ě ě é ě é Ž é ě é é ě é é ž Í ž š Š š Ř Ř Í š ě ě ě é Ž Í Í ě é Ž é ú ě ú ž é Ž Ú ě ě ě Š ě Í é ž š š Í é ě é ě é ě Ž ě ž ě Í š ě ě é Ř Ž ž ě ě é Ž Ř Í Ě ŘÍ Í Ě É Ř Ť ž é ě ž ě Í é ě ž ú ě ě ě é é é ž é ě é é Ú ě é ú ě ž ě ě é

Více

ř ěž Ú Í ř Í Í Ž ř Ž Í Ž Ú ž ň ú ř Í Ú ž š ě ň ú Í Í Ó Č š

ř ěž Ú Í ř Í Í Ž ř Ž Í Ž Ú ž ň ú ř Í Ú ž š ě ň ú Í Í Ó Č š Ú ú Č ř ě ě Č ř ěž ú Í ř ě ě ž ň řž ú Ú ě ř Í ř ěž Ú Í ř Í Í Ž ř Ž Í Ž Ú ž ň ú ř Í Ú ž š ě ň ú Í Í Ó Č š ř Í ěž ú ř Š Š Í ř ř š ě Í Ž ň ř ě ň Í ř ě ř ř ě ě Í Í Í ě Í ř ě Í ř ěž Ú š Í ř ň ř ú ř Ž ú ř Ú

Více

Definice 13.1 Kvadratická forma v n proměnných s koeficienty z tělesa T je výraz tvaru. Kvadratická forma v n proměnných je tak polynom n proměnných s

Definice 13.1 Kvadratická forma v n proměnných s koeficienty z tělesa T je výraz tvaru. Kvadratická forma v n proměnných je tak polynom n proměnných s Kapitola 13 Kvadratické formy Definice 13.1 Kvadratická forma v n proměnných s koeficienty z tělesa T je výraz tvaru f(x 1,..., x n ) = a ij x i x j, kde koeficienty a ij T. j=i Kvadratická forma v n proměnných

Více

ů ř Ž ý ý ř ď ř

ů ř Ž ý ý ř ď ř ř ů ř ů ř ř ý ů ř ů ů ř ť ý Ž ř ř ř ř Ž ř ú ý Ž ř ů ů ť Ř ý ř ř ř ů ý ý ř ý ň Ž ý ů ř Ž ý ý ř ď ř Á ů ó ř Í ř ý ř ý ř ř ř ř ř ř ř ř ř ý ř ť ř ř ř ý ť ř ď ú É ř ť ý ů ř ý ď ř ř Ž ý ý Í ý ó ů ý ý ř ř Í ř

Více

Č š ú ú ú ú Ú ú ú Ú Š ť Č Í Í Č

Č š ú ú ú ú Ú ú ú Ú Š ť Č Í Í Č Š Č Ýú ú ž Š Í š ú ú Č ú ž š Š ů ů ú ú Ú ú Š ú ú Ú ú ů ú ť ú Ú ú ů ú Č Ú ú Ú ú ú Š Š ú Š ú ů ú Č Í Í Č Č š ú ú ú ú Ú ú ú Ú Š ť Č Í Í Č ú ó ů Ú Á Í ž ú ú ú Í ú Í Í ú Ú ů š ů ů ů Ž Í ů Ž Ž Ů Ú Ž ó Ž ů ú

Více

Í ž ž Ž ž Ž Ž ž Š ď Ž Í ť ž Í Ž Ž Ž Í Ý Š Í Š ž Ž Š ž ž ť Ž Š

Í ž ž Ž ž Ž Ž ž Š ď Ž Í ť ž Í Ž Ž Ž Í Ý Š Í Š ž Ž Š ž ž ť Ž Š Á Í Í É ď ď Í Á ž Ž ž ž ž ž Í Í Ý Ě Í Í Í ž Š Ž Í ž Í ž ž ž ž ž ž Í ž ž Ž ž Ž Ž ž Š ď Ž Í ť ž Í Ž Ž Ž Í Ý Š Í Š ž Ž Š ž ž ť Ž Š ž Š ž ž ž Í ž ž Ž ž ž ť Í ž Ž ž ť Ž ž ž Š Ž ž Ž ž ť ž ž Í ž Š Ž ď ž ž ž ť

Více

Fyzika IV. g( ) Vibrace jader atomů v krystalové mříži

Fyzika IV. g( ) Vibrace jader atomů v krystalové mříži Vibrace jader atomů v krystalové mříži v krystalu máme N základních buněk, v každé buňce s atomů, které kmitají kolem rovnovážných poloh výchylky kmitů jsou malé (Taylorův rozvoj): harmonická aproximace

Více

KMS cvičení 9. Ondřej Marek

KMS cvičení 9. Ondřej Marek KMS cvičení 9 Ondřej Marek SYSTÉM S n DOF ŘEŠENÍ V MODÁLNÍCH SOUŘADNICÍCH Pohybové rovnice lineárního systému: U je modální matice, vlastní vektory u 1, u 2,..., u n jsou sloupce v matici U x - vektor

Více

Č Ý Í Ě Í Ú Í Á Ů Ý Ů Í Í ř ž ň ř ň ř ň ř ď ř ň ř ř ř ř Í ř Ž ř ť ř ž ď ř ř ř

Č Ý Í Ě Í Ú Í Á Ů Ý Ů Í Í ř ž ň ř ň ř ň ř ď ř ň ř ř ř ř Í ř Ž ř ť ř ž ď ř ř ř ú ú úř ř ř Č Ý Í Ě Í Ú Í Á Ů Ý Ů Í Í ř ž ň ř ň ř ň ř ď ř ň ř ř ř ř Í ř Ž ř ť ř ž ď ř ř ř ř ž Í ř ž ř ř ř ř ž ú ú ř ó ť ř ř ú ř ž š ú ř ř ď š š Í ú š ř ž ž ú ž ř úď ž ř ř šť ó ú ú ž ó ž ž ř š ř š ťť ž ž

Více

Ě Í Č ŘÍ Ů Ý Ů Ú ů ů ú ů ů Ň É ŘÍ ŘÍ Ř É ÝĎ Í Á Ú Ě Ů Ž Á Í ú ů ú ů ú ž ú ú ú Č Č ž ú ú ž

Ě Í Č ŘÍ Ů Ý Ů Ú ů ů ú ů ů Ň É ŘÍ ŘÍ Ř É ÝĎ Í Á Ú Ě Ů Ž Á Í ú ů ú ů ú ž ú ú ú Č Č ž ú ú ž Á Ě ÝÚ Ě ú ů ú ň ů Ú Č Č Ě Í Č ŘÍ Ů Ý Ů Ú ů ů ú ů ů Ň É ŘÍ ŘÍ Ř É ÝĎ Í Á Ú Ě Ů Ž Á Í ú ů ú ů ú ž ú ú ú Č Č ž ú ú ž ů ů ů ú ů Ž Ť ú ů ů ú Ž ú ú ů ď ů ň ň ň ů ň Ť ň ň Ž ů ú ů ž ů ů Ú ů ň ž ů Ž ů ň ž ů ů

Více

Í ž Í Ý Ž Ž Č Ú Í Í Í Ž Ž Ď Ž Ť ž Ť

Í ž Í Ý Ž Ž Č Ú Í Í Í Ž Ž Ď Ž Ť ž Ť Ž Ž Ž Ř Ř Í ť Í Í Í ž Í Ý Ž Ž Č Ú Í Í Í Ž Ž Ď Ž Ť ž Ť ň Ž Ť Ž ž ť Ž Ž ť Ž ž ť Ž ť Í ž Ž Ž Ů ť Ž ž ž Ž ť ť Ž ť ť Ž Ž ť ž ž ž ť ť ž ž ť Ž ť Ž ž ť ť Í Ž Ž Ž ť Ž ť Ž ž Ž Í Ž Ž ž Ž Ů Í ť Ž Í ť Í Í Ž Í Č Č ž

Více

Všechno, co jste kdy chtěli vědět o maticích, ale báli jste se zeptat

Všechno, co jste kdy chtěli vědět o maticích, ale báli jste se zeptat Všechno, co jste kdy chtěli vědět o maticích, ale báli jste se zeptat Čtvercová matice n n, např. může reprezentovat: A = A A 2 A 3 A 2 A 22 A 23 A 3 A 32 A 33 matici koeficientů soustavy n lineárních

Více

Základy matematiky pro FEK

Základy matematiky pro FEK Základy matematiky pro FEK 2. přednáška Blanka Šedivá KMA zimní semestr 2016/2017 Blanka Šedivá (KMA) Základy matematiky pro FEK zimní semestr 2016/2017 1 / 20 Co nás dneska čeká... Závislé a nezávislé

Více

Hamiltonián popisující atom vodíku ve vnějším magnetickém poli:

Hamiltonián popisující atom vodíku ve vnějším magnetickém poli: Orbitální a spinový magnetický moment a jejich interakce s vnějším polem Vše na příkladu atomu H: Elektron (e - ) a jádro (u atomu H pouze p + ) mají vlastní magnetický moment (= spin). Tyto dva dipóly

Více

é ť ř ý ý ť ř ý ř ý ť ř ý ř é ř ť ř ý Ú Ů Č ř ú Ů ý Í ř é ř é ř ý ů š é š é š š ý

é ť ř ý ý ť ř ý ř ý ť ř ý ř é ř ť ř ý Ú Ů Č ř ú Ů ý Í ř é ř é ř ý ů š é š é š š ý é é úř é ř ů ď ď ú ů ř é ř ř ú é Ž ř é é ů é ř ř ů é ř ř é ú ř ř š ů š é ř ř ř é ť ř ý ý ť ř ý ř ý ť ř ý ř é ř ť ř ý Ú Ů Č ř ú Ů ý Í ř é ř é ř ý ů š é š é š š ý ť ř ý úř Í ř ř ý Ž ý ý ř š Ť ý ů Ř ý Ť š

Více

12 DYNAMIKA SOUSTAVY HMOTNÝCH BODŮ

12 DYNAMIKA SOUSTAVY HMOTNÝCH BODŮ 56 12 DYNAMIKA SOUSTAVY HMOTNÝCH BODŮ Těžiště I. impulsová věta - věta o pohybu těžiště II. impulsová věta Zákony zachování v izolované soustavě hmotných bodů Náhrada pohybu skutečných objektů pohybem

Více

2.6. VLASTNÍ ČÍSLA A VEKTORY MATIC

2.6. VLASTNÍ ČÍSLA A VEKTORY MATIC .6. VLASTNÍ ČÍSLA A VEKTORY MATIC V této kapitole se dozvíte: jak jsou definována vlastní (charakteristická) čísla a vektory čtvercové matice; co je to charakteristická matice a charakteristický polynom

Více

č ó ý ý ú ů ů ý ú č ú č ň ú č ů č č č ů ý ů č ů Í ů úč ó

č ó ý ý ú ů ů ý ú č ú č ň ú č ů č č č ů ý ů č ů Í ů úč ó ý ú ý Á ůž ý č č č č ý č ů č ď ý ů ý ý ů ů ú č ú č ú ý Ť ž č č ý ú ý ý ů ž Ž úč ď č ó ý ý ú ů ů ý ú č ú č ň ú č ů č č č ů ý ů č ů Í ů úč ó ú Ť ú ň č ů ý č ž ú ý ů Ž Ž ó ú č ú č ú ú Á ď ů úč ý Ž ý Ť Ť ý

Více

Ž ů Í Ý ů ď ů Ž ů Ž ů ů ú Ž ů ů Ž ů Ž Í ď ů ů ů Ž ů ú ď ú ú ú ů ů ů ú ď Ž ů ů Ž ú Ř Ž Ť ú ň ů ú ď ů ů ů ů Č ů ů ň ů ů ů ů Í ů ů ň ú ň ů ů ů ů ů ů ť ú Ž Í Ž ů ů ú ť ů ů ů Í ů ů ú ů ů ů ú ů ů ú ů ů ů ů

Více

Momenty setrvačnosti a deviační momenty

Momenty setrvačnosti a deviační momenty Momenty setrvačnosti a deviační momenty Momenty setrvačnosti a deviační momenty charakterizují spolu shmotností a statickými momenty hmoty rozložení hmotnosti tělesa vprostoru. Jako takové se proto vyskytují

Více

Á Č ě Š ě Č ě ě ě ý ý Č ž ý ý ž Š ý ň ž ě ý ž ů ý ě Ž ý ě ý ÁŘ Á

Á Č ě Š ě Č ě ě ě ý ý Č ž ý ý ž Š ý ň ž ě ý ž ů ý ě Ž ý ě ý ÁŘ Á ý ý ý ý ý Č Č ě ý ž Ž ýá ý ě Ř Ž Ú ý ů ž ý Ž ý ý Š ě Š Ř Ž ý ž ů ý ě ě ý Ž Ž ý ú ů Ž Š ý ý ž ů Ž ý ý ě Ř Ž Š ů ý ě Č ý žď ě úý ž ý ž ý Č ý ý ě Ů ý ě ý ž ě Ž ý ý ý ý Š ů ě ě ď ě Á Č ě Š ě Č ě ě ě ý ý Č

Více

úř Ž úř ů ů ý Ú ž ř úř úř úď ř ď ý ý ž ň š ř ž ý ů š ž ť š ý š ů ž ř ů ý ů š ř ž žý š ž ů ý Ž ý ž ž ř ó ž ř ů Ť ř š ř ž ý ř š ž š Ť ř ř š ř ň ř ř ů ú

úř Ž úř ů ů ý Ú ž ř úř úř úď ř ď ý ý ž ň š ř ž ý ů š ž ť š ý š ů ž ř ů ý ů š ř ž žý š ž ů ý Ž ý ž ž ř ó ž ř ů Ť ř š ř ž ý ř š ž š Ť ř ř š ř ň ř ř ů ú úř Ž úř ů ů ý Ú ž ř úř úř úď ř ď ý ý ž ň š ř ž ý ů š ž ť š ý š ů ž ř ů ý ů š ř ž žý š ž ů ý Ž ý ž ž ř ó ž ř ů Ť ř š ř ž ý ř š ž š Ť ř ř š ř ň ř ř ů ú ž ý ů Ťď ř ř ž ý ž ž ž ž Ž ž š ř ů ů ž ž Í ř ů ů š

Více

E M B L E M A T I C K É M Y S T É R I U M Z A H R A D Y

E M B L E M A T I C K É M Y S T É R I U M Z A H R A D Y E M B L E M A T I C K É M Y S T É R I U M Z A H R A D Y Z a h r a d a j e v e s v é p o d s t a t ě f e n o m é n e m č l o v ě k e m u s p o ř á d a n é h o p ř í r o d n í h o j s o u c n a. J a k o

Více

š š Č Í š ť ň č č š č ť č č Ě č š š č č š ň Ý ň č č š č Í č Ě č ň č ň š š Í Ý ď ď ň Í Í č č č č Í ť Í č č ň ň

š š Č Í š ť ň č č š č ť č č Ě č š š č č š ň Ý ň č č š č Í č Ě č ň č ň š š Í Ý ď ď ň Í Í č č č č Í ť Í č č ň ň č č Š É č č ř š č č Ť č č š č Š Ě č č Š š šš ň č š š ň Ě š č š Ě č č č š č č Š č š š Č Í š ť ň č č š č ť č č Ě č š š č č š ň Ý ň č č š č Í č Ě č ň č ň š š Í Ý ď ď ň Í Í č č č č Í ť Í č č ň ň š ň č Ě š

Více

Vlastní (charakteristická) čísla a vlastní (charakteristické) Pro zadanou čtvercovou matici A budeme řešit maticovou

Vlastní (charakteristická) čísla a vlastní (charakteristické) Pro zadanou čtvercovou matici A budeme řešit maticovou 1 Vlastní (charakteristická) čísla a vlastní (charakteristické) vektory matice Pro zadanou čtvercovou matici A budeme řešit maticovou rovnici A x = λ x, kde x je neznámá matice o jednom sloupci (sloupcový

Více

Č Ž ú ú ú Š ú Š ú ú ó ú Č ú ú ú Č Ů ú ň ú ú Ě ú ú

Č Ž ú ú ú Š ú Š ú ú ó ú Č ú ú ú Č Ů ú ň ú ú Ě ú ú Ř ú ú Č ó ú ú Ů Ž Č Ž ú ú ú Š ú Š ú ú ó ú Č ú ú ú Č Ů ú ň ú ú Ě ú ú Ř ú ó ú ú Č ó ó ú ú ú ú ú ú ó ú ú ň Š Č Š ú ň ó Č Č ú ó Ů Ú ó Ť ú ó Č ó Ň ó ó ó Č ó ó ú ď Ů ú ú Š ú ň ň Ň ú ú ú Č Š ú ú Ů Ů Ž Ú Š ú Š

Více

Š ž Ť š Ť Č ž š š Ť š Ť Ž Ť ž Ť ž Ž Ť Ť Ť š ď Ť š Í Ť š Ť ž š š š Ž ť Ť Í Ť Ť š Ť ž Ť Ť š ž š Ť ž š Ť ž Í ž Ť Ť š Ť Ó Ť Ž Ť š Š ž Ť Ť š ž š ž Ť š Ž Ž

Š ž Ť š Ť Č ž š š Ť š Ť Ž Ť ž Ť ž Ž Ť Ť Ť š ď Ť š Í Ť š Ť ž š š š Ž ť Ť Í Ť Ť š Ť ž Ť Ť š ž š Ť ž š Ť ž Í ž Ť Ť š Ť Ó Ť Ž Ť š Š ž Ť Ť š ž š ž Ť š Ž Ž Í Ť Á Á Ě Á ň Ť Ť Ť Ť š Ť ž š Ť Ť Ť ž š Ť Ť ž Ť Ť Ť š ž Ť Ť š Ť š ď Ž ž Ť ž Ť š Ť ť Š ž Ť š Ť Č ž š š Ť š Ť Ž Ť ž Ť ž Ž Ť Ť Ť š ď Ť š Í Ť š Ť ž š š š Ž ť Ť Í Ť Ť š Ť ž Ť Ť š ž š Ť ž š Ť ž Í ž Ť Ť š Ť Ó

Více

Í Í ÍÚ Í ŘÍ Í Í Ě Í Í Ř É Ú Í Í ě ž ě š á á á Í ě č ě é á é á ě á ů č Í é ě é ž ě á š ě ě é ě é á á á č á ů á č ůí ě ě é á Í ž á ů á á ě á č á ž Úč á

Í Í ÍÚ Í ŘÍ Í Í Ě Í Í Ř É Ú Í Í ě ž ě š á á á Í ě č ě é á é á ě á ů č Í é ě é ž ě á š ě ě é ě é á á á č á ů á č ůí ě ě é á Í ž á ů á á ě á č á ž Úč á ě Ť Í ď ž Ě Í Í ÚŘ š é á ě á á Č Í Í Í É Ú Í Í Í Í Ě Í Í ŘÍ Í Í Ř É Ú Í Í á á š á žá á ě ů ě ů é š ě ě é áž č ě š é č š é č č č é č á ů á ů č ě žá á ů ě ů é š ě ě é áž ě ž ě š Š á ó Í á á á ě é š ů á á

Více

Co je obsahem numerických metod?

Co je obsahem numerických metod? Numerické metody Úvod Úvod Co je obsahem numerických metod? Numerické metody slouží k přibližnému výpočtu věcí, které se přesně vypočítat bud nedají vůbec, nebo by byl výpočet neúměrně pracný. Obsahem

Více

Žú é ú é é ů é Ž Ž ř Č é Ž ř é Ž ž ř é ú é é é Ž é ú ř ó é Č ú ú ř ú úř ř Ž ú ř ř ř Ú é é ú ú ů é ú Č ř ř ř ů

Žú é ú é é ů é Ž Ž ř Č é Ž ř é Ž ž ř é ú é é é Ž é ú ř ó é Č ú ú ř ú úř ř Ž ú ř ř ř Ú é é ú ú ů é ú Č ř ř ř ů ř é é ů ú Ú Č ů ú Í ř Č ů ú Í Ž ž ž ž ř é ž Žú é ú é é ů é Ž Ž ř Č é Ž ř é Ž ž ř é ú é é é Ž é ú ř ó é Č ú ú ř ú úř ř Ž ú ř ř ř Ú é é ú ú ů é ú Č ř ř ř ů é ů Ě Í ř ů ú ř é Ž ž ř é ř ř úř ř é é é ž ř ž

Více

ý é ě č Ž ýš ý č ě š ě ě Ů Č ý é ě úč ň é ě Ť č ě é č č ě š é ď É Š Ů úč

ý é ě č Ž ýš ý č ě š ě ě Ů Č ý é ě úč ň é ě Ť č ě é č č ě š é ď É Š Ů úč ý ě ě ý č ó ýš ý č ě š ě ě č ý é ě é ě Ě č ň é ě č ň Í ň ě ú ú é ě úý ý č č ň ě š Š Ů úč é ý é ě č Ž ýš ý č ě š ě ě Ů Č ý é ě úč ň é ě Ť č ě é č č ě š é ď É Š Ů úč ý ě ě ý č é ý ýš ý č ě š ě ě č é ě é

Více

2. Schurova věta. Petr Tichý. 3. října 2012

2. Schurova věta. Petr Tichý. 3. října 2012 2. Schurova věta Petr Tichý 3. října 2012 1 Podobnostní transformace a výpočet vlastních čísel Obecný princip: Úloha: Řešíme-li matematickou úlohu, je často velmi vhodné hledat její ekvivalentní formulaci

Více

Vibrace molekul a skleníkový jev

Vibrace molekul a skleníkový jev F4110 Kvantová fyzika atomárních soustav letní semestr 2013-2014 IX. Vibrace molekul a skleníkový jev KOTLÁŘSKÁ 23. DUBNA 2014 Úvodem Exkurs do prostorové symetrie vibrací a využití teorie bodových grup

Více

Vibrace atomů v mřížce, tepelná kapacita pevných látek

Vibrace atomů v mřížce, tepelná kapacita pevných látek Vibrace atomů v mřížce, tepelná kapacita pevných látek Atomy vázané v mřížce nejsou v klidu. Míru jejich pohybu vyjadřuje podobně jako u plynů a kapalin teplota. - Elastické vlny v kontinuu neatomární

Více

Ř Ů č č č ň ř ň ř ř ř ř Ú ž ř Í č č č č ň ř č Ž ň ř č ň ř Ů ů ř ů ň ří ů ň ř ř ů ří ú ů ň ř ž ž ž ž ž ž ů Ž ř ú ň č ž ř ř č ž ž č Ž č ž ň ň ří č ř ř ž

Ř Ů č č č ň ř ň ř ř ř ř Ú ž ř Í č č č č ň ř č Ž ň ř č ň ř Ů ů ř ů ň ří ů ň ř ř ů ří ú ů ň ř ž ž ž ž ž ž ů Ž ř ú ň č ž ř ř č ž ž č Ž č ž ň ň ří č ř ř ž č č Í č č č Č ó č Č š č ř ů č ů ú ů úč ž úč č ů č ů ů ř ř úč č ů č Í ů ř ř č ř ř ř ň Ú Ř Ů č č č ň ř ň ř ř ř ř Ú ž ř Í č č č č ň ř č Ž ň ř č ň ř Ů ů ř ů ň ří ů ň ř ř ů ří ú ů ň ř ž ž ž ž ž ž ů Ž ř ú ň

Více

Matematický ústav Slezské univerzity v Opavě Učební texty k přednášce ALGEBRA II, letní semestr 2000/2001 Michal Marvan. 14.

Matematický ústav Slezské univerzity v Opavě Učební texty k přednášce ALGEBRA II, letní semestr 2000/2001 Michal Marvan. 14. Matematický ústav Slezské univerzity v Opavě Učební texty k přednášce ALGEBRA II, letní semestr 2000/2001 Michal Marvan 14. Vlastní vektory Bud V vektorový prostor nad polem P. Lineární zobrazení f : V

Více

ď ž ř ý ý ú ý ý ž ř ý ž ř ý ú ň Ř Ř ř ď ý ů ň Š ž ř ý Ř ý Ř ž ř ý ř ž ž ů Íý ř

ď ž ř ý ý ú ý ý ž ř ý ž ř ý ú ň Ř Ř ř ď ý ů ň Š ž ř ý Ř ý Ř ž ř ý ř ž ž ů Íý ř Ě Ú Í Č Š ó ř ř ů ů ž ř ý ý ř ů ř ý ý Ž Ý Ě ů ý ů ó ž ř ý ž ž Š Ú ř ž ř ž ř ý Č ř Ř ů ý ž ř ý ž ž ď ž ř ý ý ú ý ý ž ř ý ž ř ý ú ň Ř Ř ř ď ý ů ň Š ž ř ý Ř ý Ř ž ř ý ř ž ž ů Íý ř ý ů ž ů ý Č ď ž ř ý ř ř

Více

Podobnostní transformace

Podobnostní transformace Schurova věta 1 Podobnostní transformace a výpočet vlastních čísel Obecný princip: Úloha: Řešíme-li matematickou úlohu, je často velmi vhodné hledat její ekvivalentní formulaci tak, aby se řešení úlohy

Více

š é Č šť é ř Č ř ý ý ž ž é Č é Č ř š ů ř é é ý ó ž ý ř ý ý š ý ř é š ý ř ř é é ý ú é ř é šř ý ř Č š é ř ó ý Č ý é ř é ýš ý ý é é é ý ý ý ý é šť é ý ř

š é Č šť é ř Č ř ý ý ž ž é Č é Č ř š ů ř é é ý ó ž ý ř ý ý š ý ř é š ý ř ř é é ý ú é ř é šř ý ř Č š é ř ó ý Č ý é ř é ýš ý ý é é é ý ý ý ý é šť é ý ř Í Ř úř Č Ř Á Í Í ŘÍ Í Á Í Ř É Í Á Í š ž ď ž ú ř é ř š ý é š é é ý ó ý é š ý Č š Í é ř ý ř é š ů š ž ů ř ž ř é é é é ý ř ý Í ý é ý ř ž ž ž é ý Č Č é ž ů ý ř š ř ýš ř ř š ú ň ž ů é ž ř ý ž ý ř ř é šť é š

Více

Základy maticového počtu Matice, determinant, definitnost

Základy maticového počtu Matice, determinant, definitnost Základy maticového počtu Matice, determinant, definitnost Petr Liška Masarykova univerzita 18.9.2014 Matice a vektory Matice Matice typu m n je pravoúhlé (nebo obdélníkové) schéma, které má m řádků a n

Více

Statika. fn,n+1 F = N n,n+1

Statika. fn,n+1 F = N n,n+1 Statika Zkoumá síly a momenty působící na robota v klidu. Uvažuje tíhu jednotlivých ramen a břemene. Uvažuje sílu a moment, kterou působí robot na okolí. Uvažuje konečné tuhosti ramen a kloubů. V našem

Více

ý ě ů ů ě Í ň ý ň ď

ý ě ů ů ě Í ň ý ň ď Ú Íď ú ě ž ž ů ě ů ž ě ů ě ú ú ě ý Ž ž ě ú Č ú ě Í ý ý Č ň ě ů ú ě ě ú ú ěú ů ě ď ň ý ě ů ů ě Í ň ý ň ď ů ý ž ž ú ě ě ů ú ě ě ě ě ý ý ů ě ú ě Í Ž ý ů ý ý ň ě ě ě ě ú ů ů ý ú ů ž ú ž ý ž ě ú ě ě Í ě ý ě

Více

Í ÁŇ Ý ÚŘ Í Ů É Č Ú ň ú Ú ů Ž Í ň ů Ž Ž ů Ž ó ů ů ú Ž Ž ť ť ť Ž ů ů Ž ů ů Ž

Í ÁŇ Ý ÚŘ Í Ů É Č Ú ň ú Ú ů Ž Í ň ů Ž Ž ů Ž ó ů ů ú Ž Ž ť ť ť Ž ů ů Ž ů ů Ž Í ÁŇ Ý ú ů Á Č Ř ň ú ť ů ú ů Í ů ó Ž ů Ž ů ů Č Ú ú ň Ú Č Ú Č Í ÁŇ Ý ÚŘ Í Ů É Č Ú ň ú Ú ů Ž Í ň ů Ž Ž ů Ž ó ů ů ú Ž Ž ť ť ť Ž ů ů Ž ů ů Ž ů ů ť ů ů ů Ž ú Ž ů Ž Í ů ů Ž ú ů Ž ů Ž ů Ž ů ů ú ů Ž ů Ž ú ů ú

Více

Připomenutí co je to soustava lineárních rovnic

Připomenutí co je to soustava lineárních rovnic Připomenutí co je to soustava lineárních rovnic Příklad 2x 3y + z = 5 3x + 5y + 2z = 4 x + 2y z = 1 Soustava lineárních rovnic obecně Maticový tvar: a 11 x 1 + a 12 x 2 + + a 1n x n = b 1 a 21 x 1 + a

Více

Stavební fakulta Katedra mechaniky. Jaroslav Kruis, Petr Štemberk

Stavební fakulta Katedra mechaniky. Jaroslav Kruis, Petr Štemberk České vysoké učení technické v Praze Stavební fakulta Katedra mechaniky Fuzzy množiny, fuzzy čísla a jejich aplikace v inženýrství Jaroslav Kruis, Petr Štemberk Obsah Nejistoty Teorie pravděpodobnosti

Více

Přijímací zkouška na navazující magisterské studium Studijní program Fyzika obor Učitelství fyziky matematiky pro střední školy

Přijímací zkouška na navazující magisterské studium Studijní program Fyzika obor Učitelství fyziky matematiky pro střední školy Přijímací zkouška na navazující magisterské studium 013 Studijní program Fyzika obor Učitelství fyziky matematiky pro střední školy Studijní program Učitelství pro základní školy - obor Učitelství fyziky

Více

Numerické metody a programování. Lekce 4

Numerické metody a programování. Lekce 4 Numerické metody a programování Lekce 4 Linarní algebra soustava lineárních algebraických rovnic a 11 a 12 x 2 a 1, N x N = b 1 a 21 a 22 x 2 a 2, N x N = b 2 a M,1 a M,2 x 2 a M,N x N = b M zkráceně A

Více

Č ů ť ú ů ť ť ú ů ů ť ť ň ů Ť ť ů ó Č ú ť ů ů ů ú ó ó ť ů ů ú ú ú Á ú ť ť ó ň ů ů ň ť Ů Ů ť ň ů ů

Č ů ť ú ů ť ť ú ů ů ť ť ň ů Ť ť ů ó Č ú ť ů ů ů ú ó ó ť ů ů ú ú ú Á ú ť ť ó ň ů ů ň ť Ů Ů ť ň ů ů ň ú ú ů ů ť ú ů ů ó ů ú ň ň ú ů ů ň ň ť ň ň ů ň Ů ň ú Ů Ů ů ó ť Á Ť Č ů ť ú ů ť ť ú ů ů ť ť ň ů Ť ť ů ó Č ú ť ů ů ů ú ó ó ť ů ů ú ú ú Á ú ť ť ó ň ů ů ň ť Ů Ů ť ň ů ů Ř ů ó ť ť ů ó ů ú ÚČ ú ů ů ť ť ú ů

Více

ě ř ů ř ě ů ř ý ů ř ř ěř ů Č ě ý ě ř Č ěř ř ú ý

ě ř ů ř ě ů ř ý ů ř ř ěř ů Č ě ý ě ř Č ěř ř ú ý ě ř ů ř ř ý ů ř ěř ů ě ř Č ý ř ř ě ě ř ý ě ř ý ě ý Č úč ů Ž ů ř ě ě ěř ě ř ů ř ě ů ř ý ů ř ř ěř ů Č ě ý ě ř Č ěř ř ú ý ě ě ř ě ý ů Ú ě ý ů ě ů ě ý ř ě ů ř ě ů ů ř ě ý ř ě ř ě ř ň ř ů ň ř ů ď ř ř ů ď ň

Více

Soustava m lineárních rovnic o n neznámých je systém

Soustava m lineárních rovnic o n neznámých je systém 1 1.2. Soustavy lineárních rovnic Soustava lineárních rovnic Soustava m lineárních rovnic o n neznámých je systém a 11 x 1 + a 12 x 2 +... + a 1n x n = b 1 a 21 x 1 + a 22 x 2 +... + a 2n x n = b 2...

Více

DIPLOMOVÁ PRÁCE OPTIMALIZACE MECHANICKÝCH

DIPLOMOVÁ PRÁCE OPTIMALIZACE MECHANICKÝCH DIPLOMOVÁ PRÁCE OPTIMALIZACE MECHANICKÝCH VLASTNOSTÍ MECHANISMU TETRASPHERE Vypracoval: Jaroslav Štorkán Vedoucí práce: prof. Ing. Michael Valášek, DrSc. CÍLE PRÁCE Sestavit programy pro kinematické, dynamické

Více

9.1 Definice a rovnice kuželoseček

9.1 Definice a rovnice kuželoseček 9. Kuželosečky a kvadriky 9.1 Definice a rovnice kuželoseček Kuželosečka - řez na kruhovém kuželi, množina bodů splňujících kvadratickou rovnici ve dvou proměnných. Elipsa parametricky: X(t) = (a cos t,

Více

2 Vektorové normy. Základy numerické matematiky - NMNM201. Definice 1 (Norma). Norma je funkcionál splňující pro libovolné vektory x a y a pro

2 Vektorové normy. Základy numerické matematiky - NMNM201. Definice 1 (Norma). Norma je funkcionál splňující pro libovolné vektory x a y a pro Cvičení 1 Základy numerické matematiky - NMNM201 1 Základní pojmy opakování Definice 1 (Norma). Norma je funkcionál splňující pro libovolné vektory x a y a pro libovolný skalár α C následující podmínky:

Více

š é ě é é č ě é é ž é č ž é é ě ý é é ý č Í č č ů ý ě ň é ů é ů ů š ě š ě ě ň ě ů š ý ý č č ů Ú Ú ý ě ů ý ě ž é ž č č Ú ž ž ě ě ě Š ů ě ý ě ň ý ě ý Ť

š é ě é é č ě é é ž é č ž é é ě ý é é ý č Í č č ů ý ě ň é ů é ů ů š ě š ě ě ň ě ů š ý ý č č ů Ú Ú ý ě ů ý ě ž é ž č č Ú ž ž ě ě ě Š ů ě ý ě ň ý ě ý Ť ě ýú Č š š ě ě Č ž ě ú Č ú č ě ě š ů ú é ú Č Ř š é č é Ú Č ž ě é ů ý Ú Č š ž Ú ž č é é š ý č ě ý č é éč Ú ž š é é ý é č ě Č č ý ť éč ý ů ž č ť ý ý č ě é ď č Ť š č ě š ú šť é č ě ě ě š ů ú Č č é ě é ú é

Více

Obsah PŘEDMLUVA...9 ÚVOD TEORETICKÁ MECHANIKA...15

Obsah PŘEDMLUVA...9 ÚVOD TEORETICKÁ MECHANIKA...15 Obsah PŘEDMLUVA...9 ÚVOD...11 1. TEORETICKÁ MECHANIKA...15 1.1 INTEGRÁLNÍ PRINCIPY MECHANIKY... 16 1.1.1 Základní pojmy z mechaniky... 16 1.1.2 Integrální principy... 18 1.1.3 Hamiltonův princip nejmenší

Více

Ě ť ť Á ď ť ť Ň Ě Ě Ž ť ť Á ÁŽ Ě Á Ý ť ť

Ě ť ť Á ď ť ť Ň Ě Ě Ž ť ť Á ÁŽ Ě Á Ý ť ť Č Č Á Ú Ž ť Ž ť Ž ť Ž ť Ž ť Ž Ž Ž Ž ť Ž ť ť Ě ť ť Á ď ť ť Ň Ě Ě Ž ť ť Á ÁŽ Ě Á Ý ť ť Ů Ž Ž Č Ž Á Ě ť Ž Ž ť Ž Ž Ž ť ť Ž ť Ž Ž Ý É É Ž Ž Ž Ž Á ť Ž Á É É Č Ž ť Ž ť ť Ž Ž Ž ť Ž ť Ů Č ť Ž Ů ť Ž ť ť Č Ž Č Ž

Více

Vlastní čísla a vlastní vektory

Vlastní čísla a vlastní vektory 5 Vlastní čísla a vlastní vektor Poznámka: Je-li A : V V lineární zobrazení z prostoru V do prostoru V někd se takové zobrazení nazývá lineárním operátorem, pak je přirozeným požadavkem najít takovou bázi

Více

č ěř č č č ř č é ó é é ž é ř ý ž č č ó č ř ř ž č č é ě č č ě č é ř ě č č ě č ř é é ě ě ě ť ř č č ý ž č č ř ř ž ý č ý Í ř ý č ý č ý ž é ř ý ž č

č ěř č č č ř č é ó é é ž é ř ý ž č č ó č ř ř ž č č é ě č č ě č é ř ě č č ě č ř é é ě ě ě ť ř č č ý ž č č ř ř ž ý č ý Í ř ý č ý č ý ž é ř ý ž č ř é ř é ř ř Í č ř ě ř ř é ř ř ž ř ě é č ň é ě úř úř ř ř ě é ě č ě ř ě é ř ř č ř ý ě ř č ž ř č é č ě č ž é č ěř ř č ěř ř č ěř Í Í ž é ř ý ž č Í ř ř é ř č ř č ř ě úř č ěř č č č ř č é ó é é ž é ř ý ž č č

Více

Ý ů ů ú ů ů ů ú č ú ú ů ů Ř úč ŤŤÉ Á úč ů ť Č ú

Ý ů ů ú ů ů ů ú č ú ú ů ů Ř úč ŤŤÉ Á úč ů ť Č ú Ý ŘÍ Ě É š Ž Č Ž Ž š č Á č úč úč č č č č č Ď š š ň č ň ú ú š ů ď ú úč č č ú ň ů ň ů č ú ů Ý ů ů ú ů ů ů ú č ú ú ů ů Ř úč ŤŤÉ Á úč ů ť Č ú ŘÍ Ě É š Ž Č Ž Ž š č č č úč č ů úč č úč úč č Ď ú ů ů č č č š ň

Více

Numerické metody a programování

Numerické metody a programování Projekt: Inovace výuky optiky se zaměřením na získání experimentálních dovedností Registrační číslo: CZ.1.7/2.2./28.157 Numerické metody a programování Lekce 4 Tento projekt je spolufinancován Evropským

Více

ě ě ě ě š Ť ě š Ť š ň ě ě ž ě ě Ť ě ě ě ě ě Ť š ž ě ě ě Ť Ť š Í ěž ž ě ěž Á Ě Ě Á Ě É ě ě ě š Ž Ú ž ě ě š ě Ť š Ť ě Š Ť š Š Í ě š Ť ž ě š ě Ť

ě ě ě ě š Ť ě š Ť š ň ě ě ž ě ě Ť ě ě ě ě ě Ť š ž ě ě ě Ť Ť š Í ěž ž ě ěž Á Ě Ě Á Ě É ě ě ě š Ž Ú ž ě ě š ě Ť š Ť ě Š Ť š Š Í ě š Ť ž ě š ě Ť Á Á ŘÍ ě ě Í Ž š Ť Ť Ý ě ě š Ť ž ě ž ě ě ž ě Ť š ě ž Ó Ť š Ť ě ž ě Š ě ď Ť š Š ě Ť ě š ž ě š ě ě ě š ě ě ě ě š ě Ž Ť š ň Ž Ť ě ž ě šť ě ě ě ě ě ě ě ě š Ť ě š Ť š ň ě ě ž ě ě Ť ě ě ě ě ě Ť š ž ě ě ě Ť Ť

Více

ď ž ž Š š ť ž Ó ž ý ž Ž ď

ď ž ž Š š ť ž Ó ž ý ž Ž ď ž Ó Ž ý ž ý ž Š ž ý ý ž ž ý ď Ž ý ž ď ž ž Š š ť ž Ó ž ý ž Ž ď ý ý š ý ý ý ý ý ý ž ý ý ý ž ý ý ž ž ý ý ý ý ý ž ž ž ž š ž Ů ý ý ý ý ý š ž ý ý ý ý š ž ý ý ž ó ť ž ž ž š ý ž Á ý š ž š ý ý ý ý š ž ž ý ž ž ž

Více

č č Ť ď

č č Ť ď č č Ť ď Ě č úň č Ť Í Ť Ť Ť č Ť č ď č Ť Ů č Í ť Ó Í č č Ú ň č Í ď Í č Í ď č ď Ť č Ť Ť Ť ň Ť ď ď Ť Ú č č Ť č Ě č Ý Í ň č Ť Í ď úť Ť č Ť Ú ň Ť č Ť Ť Í Ť Ť ď Ť č Ů ň Ť č Ť Í Ť Í Ť ň ů Ú Ú ď ú Ó ď č Ó ú ň č

Více

Lehký úvod do kvantové teorie II

Lehký úvod do kvantové teorie II 1 Lehký úvod do kvantové teorie II 5 Harmonický oscilátor Na příkladu harmonického oscilátoru, jehož klasické řešení známe z Fyziky 1, si ukážeme typické postupy při hledání vlastních hodnot operátoru

Více

ú ž ú š ř š ň ř ř š ř ř ř É ú ř

ú ž ú š ř š ň ř ř š ř ř ř É ú ř ť ň Ý ř š ú Č Š ů š ÚÚ ď šé Í ď Ť ď š Í ř ú ž ú š ř š ň ř ř š ř ř ř É ú ř ň ú ď ú ř Ú ú ř ř š ú ř š š š š š ú Ú š É ň ů ťů ř Ž ž ď ř Ž ú ů ů ů ř ř ž ů ř ů ů ň ů š š ů ů š ž ř ř ř ž ř šť ř ř ř ž ž ů ř ú

Více

Ý é ě é é Ý é Ú é é Ý Š ě é Č ě Ý ě ž é é é Í é Č Š Ž é ž é ž é é ě é é ž é ě Ž é é é é ě Á ÁŘ

Ý é ě é é Ý é Ú é é Ý Š ě é Č ě Ý ě ž é é é Í é Č Š Ž é ž é ž é é ě é é ž é ě Ž é é é é ě Á ÁŘ é é é é é é é é ě Č Č é é ě ž Ž ě Ž ů é Č ž ě Ž Š ě Ř Ž ž ů ě ě é Ž Ž ů Ž Š éž Ý Š é é ž ů é Ž ě Ř Ž Š ů é ě Č ž é é é ě Ž é ž é Š ě ů é é ě ž ě Ž Š Á ů ě é Ý Í ě ě ě Č Ž ě é Ý é ě é é Ý é Ú é é Ý Š ě

Více

21. Úvod do teorie parciálních diferenciálních rovnic

21. Úvod do teorie parciálních diferenciálních rovnic 21. Úvod do teorie parciálních diferenciálních rovnic Aplikovaná matematika IV, NMAF074 M. Rokyta, KMA MFF UK LS 2014/15 21.1 Základní termíny Definice Vektor tvaru α = (α 1,...,α m ), kde α j N {0}, j

Více

Pohyby částic ve vnějším poli A) Homogenní pole. qb m. cyklotronová frekvence. dt = = 0. 2 ω PČ 1

Pohyby částic ve vnějším poli A) Homogenní pole. qb m. cyklotronová frekvence. dt = = 0. 2 ω PČ 1 Způsob popisu Pohb částic v poli vnějším Pohb částic v selfkonsistentním poli Kinetické rovnice Hdrodnamické rovnice * tekutin * 1 tekutina * magnetohdrodnamika Pohb částic ve vnějším poli A) Homogenní

Více

VI. Maticový počet. VI.1. Základní operace s maticemi. Definice. Tabulku

VI. Maticový počet. VI.1. Základní operace s maticemi. Definice. Tabulku VI Maticový počet VI1 Základní operace s maticemi Definice Tabulku a 11 a 12 a 1n a 21 a 22 a 2n, a m1 a m2 a mn kde a ij R, i = 1,, m, j = 1,, n, nazýváme maticí typu m n Zkráceně zapisujeme (a ij i=1m

Více

ď š š š š ň ť Í Í š Í š š Č ť š š š ň š Ů š š šť š š

ď š š š š ň ť Í Í š Í š š Č ť š š š ň š Ů š š šť š š š ď š š š š ň ť Í Í š Í š š Č ť š š š ň š Ů š š šť š š Ť Í ť Í ť š Í š š Í š Í Í š Í ť š ň Í Ó Ť š Í š ď ť Ě Í Í š Ť š š š š Í š Í š š ď Í Í š Ů Í Í š Í Í ň š Í Ž Í Ú š Í Í Í Í ť ň Ž Í Í Ť š Ě Í Í š š

Více

é é ý ý Í Č ý é š ý é é é č ú č é š é é é é š Í é é é é é č é č č é ý č č č č Í č é č č č č š é é ú ý ý Č Í ň ů é é é č é č ý Č č é é č ý é é é ý ý š

é é ý ý Í Č ý é š ý é é é č ú č é š é é é é š Í é é é é é č é č č é ý č č č č Í č é č č č č š é é ú ý ý Č Í ň ů é é é č é č ý Č č é é č ý é é é ý ý š š é é č č Č č é é é č Č č é é č é ý ý Č é é š ú ú é Í é č č š ý Ýč ý č ú č č č č č č ú Í ý é é ó č ý š č ý ý č ý ý ů č ý Ť ý ů č ý č ý Í č ý é č ú Í ú ý š š é é é é ý ý Í Č ý é š ý é é é č ú č é š é é

Více

Ý Á Š Ť ě ř ě ě ě ř ě ř ř ě ě ř ě ů ř ř ě ž ř ě Í ě ě ě ě ů ě ě ř ů ěž ř ě ů ř ě ů ž ě ň ú ú ů ž ů Ř ř ž ů ě ř ř ěř ů ěř ů ů ů ě ů ě ů ž ě ř ř ě ř ě ě

Ý Á Š Ť ě ř ě ě ě ř ě ř ř ě ě ř ě ů ř ř ě ž ř ě Í ě ě ě ě ů ě ě ř ů ěž ř ě ů ř ě ů ž ě ň ú ú ů ž ů Ř ř ž ů ě ř ř ěř ů ěř ů ů ů ě ů ě ů ž ě ř ř ě ř ě ě ř Ý Á Í Š Ť ř ř ž ř Í Í Í ž ě ď ř ě ř ě ě ř ů ě ů ž ě Í ů ž ř ž ž ř ď ě ě ě Á ř ř ú ě ě Ť ó ě ě ě ě ě ě ó Ú ě ř Ý Á Š Ť ě ř ě ě ě ř ě ř ř ě ě ř ě ů ř ř ě ž ř ě Í ě ě ě ě ů ě ě ř ů ěž ř ě ů ř ě ů ž ě ň

Více

Molekuly 1 12/4/2011. Molekula definice IUPAC. Molekuly. Proč existují molekuly? Kosselův model. Představy o molekulách

Molekuly 1 12/4/2011. Molekula definice IUPAC. Molekuly. Proč existují molekuly? Kosselův model. Představy o molekulách 1/4/011 Molekuly 1 Molekula definice IUPC elektricky neutrální entita sestávající z více nežli jednoho atomu. Přesně, molekula, v níž je počet atomů větší nežli jedna, musí odpovídat snížení na ploše potenciální

Více

Aplikovaná numerická matematika - ANM

Aplikovaná numerická matematika - ANM Aplikovaná numerická matematika - ANM 3 Řešení soustav lineárních rovnic iterační metody doc Ing Róbert Lórencz, CSc České vysoké učení technické v Praze Fakulta informačních technologií Katedra počítačových

Více

f x = f y j i y j x i y = f(x), y = f(y),

f x = f y j i y j x i y = f(x), y = f(y), Cvičení 1 Definice δ ij, ε ijk, Einsteinovo sumační pravidlo, δ ii, ε ijk ε lmk. Cvičení 2 Štoll, Tolar: D3.55, D3.63 Cvičení 3 Zopakujte si větu o derivovování složené funkce více proměnných (chain rule).

Více

Slovo ALGEBRA pochází z arabského al-jabr, což znamená nahrazení. Toto slovo se objevilo v názvu knihy

Slovo ALGEBRA pochází z arabského al-jabr, což znamená nahrazení. Toto slovo se objevilo v názvu knihy 1 Lineární algebra Slovo ALGEBRA pochází z arabského al-jabr, což znamená nahrazení. Toto slovo se objevilo v názvu knihy islámského matematika Hisab al-džebr val-muqabala ( Věda o redukci a vzájemném

Více

Ž ť ř ň Ó ř Č ň Ť ť ť ů ť ť

Ž ť ř ň Ó ř Č ň Ť ť ť ů ť ť ň ň Ž ť ř ň Ó ř Č ň Ť ť ť ů ť ť ď Ó ď ď ď ň Ě ď ď Ě ť Ě Ť ď ď Ť ň ň Ú Ť ť Ž Ú ň Ó ť Ě Ú ď ť Ť ď Ý ť Á Ž ť ť ď ť Ó Ú ť Ý ď Ť ť ť ť ť Á Ó ň ó Á Ě Ó Ó ť ť ť ť Ž ť Ť ň ť Ó Ý Ó ň Ě Ó ť ť ň Á Ě Ó ň Ť Ó ď ť ť

Více

VYBRANÉ PARTIE Z NUMERICKÉ MATEMATIKY

VYBRANÉ PARTIE Z NUMERICKÉ MATEMATIKY VYBRANÉ PARTIE Z NUMERICKÉ MATEMATIKY Jan Krejčí 31. srpna 2006 jkrejci@physics.ujep.cz http://physics.ujep.cz/~jkrejci Obsah 1 Přímé metody řešení soustav lineárních rovnic 3 1.1 Gaussova eliminace...............................

Více

Graf závislosti dráhy s na počtu kyvů n 2 pro h = 0,2 m. Graf závislosti dráhy s na počtu kyvů n 2 pro h = 0,3 m

Graf závislosti dráhy s na počtu kyvů n 2 pro h = 0,2 m. Graf závislosti dráhy s na počtu kyvů n 2 pro h = 0,3 m Řešení úloh 1. kola 59. ročníku fyzikální olympiády. Kategorie B Autoři úloh: J. Thomas (1,, 3, 4, 7), J. Jírů (5), P. Šedivý (6) 1.a) Je-li pohyb kuličky rovnoměrně zrychlený, bude pro uraženou dráhu

Více

Ů ž ž ž ú ž ž š úč Ů š ú ž ú ň ú ú ú ž š ú ú ň ž ú ž

Ů ž ž ž ú ž ž š úč Ů š ú ž ú ň ú ú ú ž š ú ú ň ž ú ž Ý ú ú ú ň š ň š Š ú Ů ž ž ž ú ž ž š úč Ů š ú ž ú ň ú ú ú ž š ú ú ň ž ú ž ú žň ú š š ú Ý ž Ů ú ú ú žň š ú Ď š É š š ž ú ž ú ú ú ú šť ú ú ň ú ú ú ú ú Ý Ů ž ž ú ž ú š ú Ě ň ť š š š ú Š š Š š š ú Á ú ú Ě š

Více

Ý Ť ň Ť Ť Ó Ť Ú ď Ú ř Ž Ť Ť Ť Á Ď Ť Ť ů Ď ř Ť ů Ď Ť ď ď ť Ť ď

Ý Ť ň Ť Ť Ó Ť Ú ď Ú ř Ž Ť Ť Ť Á Ď Ť Ť ů Ď ř Ť ů Ď Ť ď ď ť Ť ď Ť Ú ň Ť ó Ů ď Ť Ť ť ď ť ť ť ď ů ů Ť Ó ť ň Ť ď Ť Ť Ť Ť Ť Ť Ý Ť ň Ť Ť Ó Ť Ú ď Ú ř Ž Ť Ť Ť Á Ď Ť Ť ů Ď ř Ť ů Ď Ť ď ď ť Ť ď Ý ť ň Ť Š Č ť Ť Ť Ž ť Ť ř Ť ř Ť ř ň ď ř Ť Ť Ě ř Ú Ť ř Ť Ť Ť Ť Ť ť Ú ď ť ď Ý Ť Ť Ť

Více

Uspořádanou n-tici reálných čísel nazveme aritmetický vektor (vektor), ā = (a 1, a 2,..., a n ). Čísla a 1, a 2,..., a n se nazývají složky vektoru

Uspořádanou n-tici reálných čísel nazveme aritmetický vektor (vektor), ā = (a 1, a 2,..., a n ). Čísla a 1, a 2,..., a n se nazývají složky vektoru 1 1. Lineární algebra 1.1. Lineární závislost a nezávislost vektorů. Hodnost matice Aritmetické vektory Uspořádanou n-tici reálných čísel nazveme aritmetický vektor (vektor), ā = (a 1, a 2,..., a n ).

Více

AVDAT Vektory a matice

AVDAT Vektory a matice AVDAT Vektory a matice Josef Tvrdík Katedra informatiky Přírodovědecká fakulta Ostravská univerzita Vektory x = x 1 x 2. x p y = y 1 y 2. y p Řádkový vektor dostaneme transpozicí sloupcového vektoru x

Více