PROBLEMATIKA ZJIŠŤOVÁNÍ NÁKLADŮ PŘI VÝROBĚ ODLITKŮ Problems of Investigation Into Expenses at Melting Iron-Based Castings

Transkript

1 PROBLEMATIKA ZJIŠŤOVÁNÍ NÁKLADŮ PŘI VÝROBĚ ODLITKŮ Problems of Investigation Into Expenses at Melting Iron-Based Castings Václav Kafka*/, Zdeněk Bůžek, Alena Ledvoňová,**/, Pavel Záruba, Michal Zindulka***/, Jaroslav Šenberger****/ */RACIO & RACIO, Vnitřní 732, , Orlová, ČR, **/VŠB TU, 17. listopadu 15, , Ostrava, ČR,***/ NOVÁ HUŤ,Slévárna,Ostrava, ****/ VUT Brno, Technická 2, Brno Abstrakt This work presents information on the initial results obtained at solution of an extensive problem associated with investigation into expenses for production of castings and their subsequent utilization for control of the melting process. The task is dealt with under conditions of selected Czech foundries at production of castings of steel, of nodular graphite cast iron and of cast iron with flake-like graphite. The main principles of the proper method of investigation are described in the introductory part. The status of the cost-based examination is given in the following steps: - melting of the liquid phase (melting in a medium-frequence furnace) - preparation of moulding mixtures and the proper moulding operation - assembly of moulds - drying operation - metal casting - shaking-out of castings - knocking-out of risers, cleaning operation and grinding - heat treatment - dispatch This work presents the principal sorts of cost items selected for the individual production steps. Concludingly, the actual status of task solution is described. České slévárny vyráběly v roce kt expedovaných odlitků /1/. Po sametové revoluci se počítalo s tím, že naše slévárny (podobně jako i jiná průmyslová odvětví) mají některé tzv. komparativní výhody: a) nízká úroveň mezd b) dosti benevolentní legislativu vůči životnímu prostředí c) částečně státem dotované ceny některých energetických medií d) vysokou kvalifikační úroveň pracovníků Po roce 1989 došlo k postupnému razantnímu propadu ve výrobě až na 405 kt v roce Předpokládáme-li,že v roce 1989 byly kapacity sléváren využity na 100 % pak to znamenalo pokles na cca 36 %. Výše uvedené komparativní výhody našich sléváren v té době ještě do jisté míry přetrvávaly. Zejména jejich důsledkem bylo, že docházelo postupně k jistému nárůstu zahraničních zakázek. Důsledkem této situace je, že v současné době při výrobě, která se pohybuje mezi 500 kt až 600 kt, převažují zahraniční zakázky. Skutečností je, že dříve proklamované komparativní výhody postupně přestávají působit. Obecně nízká úroveň mezd se postupně vyrovnává. Již dnes řada sléváren zajišťuje - 1 -

2 některé práce najímáním pracovníků z východní Evropy, kupř.z Ukrajiny. Tato relativní výhoda definitivně zmizí našim vstupem do EU, kdy se předpokládá zajištění naprosto volného pohybu pracovních sil. Dále je všeobecně známo zpřísnění legislativy v oblasti životního prostředí a tlak na průmysl v oblasti dodržování této legislativy. Dotace cen energií pro podnikatelskou sféru jsou v současné době prakticky odstraněny. O vysoké kvalifikační úrovni pracovníků ve slévárnách lze dnes také diskutovat. Při razantních poklesech výroby odešla totiž z tohoto výrobního odvětví řada vysoce kvalifikovaných dělníků a techniků, do jiných oblastí podnikání (zejména do obchodních organizací), v nichž se mohli efektivněji prosadit. Výjimkou jsou snad ojedinělé slévárny, které disponují ještě dnes těmito zkušenými a vzdělanými pracovníky. Situace s výchovou kvalifikovaných sil jak v oblasti dělnických i odborných středoškolských profesí, ale i absolventů slévárenských kateder vysokých škol, je pro malý zájem krajně nepříznivá. Lze tedy uzavřít, že z původních čtyř deklarovaných komparativních přednosti nebudeme moci v krátké budoucnosti počítat se žádnou. Nepříznivá je také situace s nákladovou náročností výroby odlitků u nás : a) v dřívějším období (před r.1989) nebyly náklady ve slévárnách podrobeny důslednému (zejména konkurenčnímu) tlaku na jejich snižování. Výsledkem byla téměř obecná nákladová předimenzovanost výrobního pochodu. Lze skoro říci, že nebyl příliš významný rozdíl nákladové náročnosti u moderních nebo zastaralých výrobních technologií. b) po roce 1989 bylo jedním z hlavních úkolů provedení rychlé privatizace sléváren.to samozřejmě nemohlo upřednostňovat systematický důrazný tlak na nákladové zeštíhlení. c) výrazný pokles poptávek po slévárenských výrobcích spojený s razantním výrobním propadem vedl zákonitě ke zvyšování nákladů na výrobní jednici. Důvod byl velice prozaický nedařilo se a v zásadě se nemohlo podařit úměrně snižovat fixní složky nákladů. d) také v dalším období (přibližně od r.1994) se otázce nákladové zátěže výroby nevěnovala patřičná pozornost. Slévárny se (prakticky bez ohledu na organizační formu) v rámci boje o přežití zaměřily na zajištění zakázkové náplně a v řadě případů to bylo doslova bez ohledu na náklady. Skutečností tedy je, že slévárny jsou stále nákladově předimenzovány. Konstatování této skutečnosti vůbec neznamená, že by noví vlastníci sléváren neprojevovali žádný zájem o snižování nákladů.v některých slévárnách bylo možné nabýt přesně opačný dojem.v řadě případů noví vlastníci přistupovali k plošnému snižování stavu pracovníků. Byli jsme rovněž svědky jak docházelo k překotnému výprodeji zásob.i k prodeji momentálně nepotřebných nemovitostí či nedomyšleným pronájmům. Dále se projevovala snaha o záměnu předmětu užívání. Tedy kupříkladu pokusy o přeměnu sléváren na sklady třeba i zeleniny nebo ovoce. U některých podnikatelů toto v zásadě chaotické, nepromyšlené a nesystémové počínání působilo dojmem pouze snahy o urychlené získaní profitu. Což mělo v zásadě negativní dopad na řízení a efektivní hospodaření sléváren. Nicméně skutečností je, že ještě v roce 1999 byly v České republice slévárny, kde při významně nižší výrobě je zaměstnáván téměř stejný počet pracovníků jako před revolucí a racionalizaci nákladové spotřeby se nechává v zásadě přirozený průběh. Důsledkem tohoto stavu je mimo jiné již tři roky ( kt, kt, kt ) stagnující výroba sléváren. Při systémovém neřešení současné situace v nákladovém předimenzování našich sléváren lze reálně očekávat, že v prvé fázi zahraniční odběratelé našich odlitků (následně i odběratelé z České republiky) se začnou obracet zejména na východní země, kde výše uváděné komparativní výhody budou ještě jistou dobu působit. Je nezbytné ještě dodat, že vyspělé země mají snahu držet náklady pod kontrolou a prakticky jejich vynakládání řídit. Je prokázáno, že nákladové čerpání pokud není - 2 -

3 rigorózně pod kontrolou má obecnou snahu narůstat. Lze to snad s trochou nadsázky přirovnat k obecné zkušenosti, že v běžné rodině lze relativně lehce (obvykle i s patřičným zdůvodněním) utratit dvojnásobné i vyšší finanční zdroje než jsou běžné. Vyspělé země jsou si tohoto stavu vědomy a otázkám nákladově nepředimenzovaných podniků věnují významnou pozornost. Tato snaha je vedena pod různými hesly Permanentní útok na náklady, Drž náklady pod kontrolou, Snižování nákladů první krok ke zvýšení efektivnosti výroby apod. /2/. 1.0 SOUČASNÝ STAV SLEDOVÁNÍ NÁKLADŮ V NAŠICH SLÉVÁRNÁCH Obecně lze říci, že ve vyspělých zemích (a již i v některých oblastech u nás ) se ve všech výrobních procesech postupuje při řízení (kontrole ) nákladového čerpání podle následujícího schématu: a) pro konkrétní výrobní podmínky se určí vhodné výrobní jednice.tyto jednice by měly být pokud možno co nejdetailnější. b) pro tyto výrobní jednice se po nezbytném popisu výrobních postupů (stanovení technologie výroby) a z toho vyplývajících konkrétních materiálových potřeb vypočte standardní (normovaná, plánovaná, požadovaná, limitní atd.) výše nákladů. c) po definování výroby těchto jednic se následně (v řadě případů průběžně) připraví měření skutečně čerpaných nákladů. d) skutečné náklady se srovnávají s nákladovým standardem a stanovuje se nákladová odchylka. e) takto získané nákladové překročení nebo podkročení se následně analyzuje na prvotní příčiny, které je způsobily. f) závěry analýzy se využívají k zásahům do výroby v následujících výrobních cyklech s cílem přiblížení se standardnímu průběhu. Analýza také slouží k následnému upřesnění výrobního a nákladového standardu. g) obecnou snahou je, aby nejen výrobní jednice byly co nejdetailnější, ale i nákladová ozvěna (znalost o překročení nebo podkročení) byla co nejkratší. V našich slévárnách je v současné době potřeba provádění nákladových propočtů vyvolána snahou o rychlou reakcí na poptávku. Proto se téměř běžně a v řadě případů dosti podrobně věnujeme určení výrobních postupů pro příslušnou výrobní jednici ( výpočet zpravidla vychází z konkrétního poptaného odlitku zadaného obvykle výkresem). Následně jsou poté vypočteny (odhadnuty) náklady na jeho výrobu. Jejich propočet se již provádí s různým stupněm přesnosti. Vytypované přímé náklady (rozdílné v různých slévárnách) kupř.množství tekutého kovu formovací směsi, tepelné zpracování apod. jsou obvykle ohodnoceny přímo (s pomocí příslušných cen, tarifů apod.). Dále jsou obvykle stanoveny potřebné hodiny práce formířů. Pomocí těchto hodin se pak stanovuje výše přímých mezd. Zbylý podíl plánovaných (očekávaných) nákladů se v naších slévárnách vesměs stanovuje s pomocí procentní přirážky k uvedeným přímým mzdám. Rozdíl v přesnosti propočtu plánovaných nákladů u jednotlivých sléváren je významný. Poněvadž uvedené výpočty se provádějí zejména z důvodů reakce na poptávku je také odlišná rychlost s níž se podaří uvedený (orientační, ale pro posouzení poptávky dostačující) nákladový odhad provést. Podle naších informací slévárny jsou schopny se k nákladovému ohodnocení dopracovat řádově v hodinách až ve dnech. Některé specializované systémy jako je OPTI /4/, mají na uvedené postupy (reakci na poptávku) zpracovány programy. Ke zjednodušení a urychlení propočtů využívají začlenění jednotlivých konkrétních odlitků podle tvaru, stupně složitosti atd. do systému, - 3 -

4 který vlastní propočet urychluje někdy i do jedné hodiny. Informace takto zjištěné u specializovaných systémů, které vycházejí především ze zkušeností německých sléváren se poté (při komplexním zavedení uvedeného systému) využívají pro výrobní zaplánování příslušné zakázky. Dále kontroly v jednotlivých výrobních fázích a následně veškerou činnost při jejím vyskladnění (dodací listy, faktury atd.). Obdobně pracuje český systém vyvinutý pro podmínky Slévárny Zlín a zavedený v dalších několika slévárnách /5/. Pro obecné plánovací účely a zejména pro cíl nákladové kontroly je situace v našich slévárnách podstatně komplikovanější. Ve slévárnách jsou plánované výrobní jednice stanoveny mnohdy velice obecně. Ve vzácnějších případech se jako výrobní jednice (používané pro plánovací účely) definují skupiny výrobků (odlitků) určené hmotnostními parametry (tzv. kilogramová rozpětí), druhem tekuté fáze (ocelolitina, tvárná litina atd.) a někde i typem výrobků (odlitek, kokila apod.). V řadě případů se setkáváme se skutečností, že plán se stanovuje na slévárnu celkem nebo její oddělení v kg nebo v tisících Kč. Nákladové čerpání na takto stanovený plán výroby se obvykle určuje s pomocí THN spotřeby materiálů, které jsou v některých slévárnách stanoveny na provoz (oddělení) celkem. V některých jednotkách jsou stanoveny THN spotřeby na plánované podrobnější výrobní jednice. K jejich konstrukci se využívají jako reprezentanti vypočtené detailní spotřeby materiálů pro konkrétní odlitky (viz nabídkové řízení). Nicméně ať je odhad plánu nákladů stanoven přesnějším nebo méně přesným postupem není v našich slévárnách prakticky zavedeno průběžné operativní sledování skutečně vynaložených (spotřebovaných) nákladů na plánovanou výrobní jednici. Skutečně čerpané náklady se obvykle sledují pouze běžnými postupy účetní evidence v obvyklých časových obdobích (rok, kvartál, měsíc) v členění na slévárnu celkem eventuálně na její nákladová střediska. A jak je známo sledování nákladů podvojným účetnictvím je uzpůsobeno k jiným účelům. Uvedený problém sléváren neřeší ani v současné době zaváděné informační systémy SAP, BAAN apod. Jednak z důvodů, že byly vyvinuty pro strojírenské pochody (a mnohdy pro hutní pochody přizpůsobovány). Dalším důvodem je, že jejich náplní je zavádět komplexní moduly (finační účetnictví, personalistika, controlling atd.) eventuálně pokud možno stávající systém konkrétního provozu přizpůsobovat požadavkům těchto modulů. Avšak úloha možného porovnávání průběžného čerpání (skutečně vynaložených nákladů) na výrobní jednici s předpokládaným (plánovaným) čerpáním ve slévárnách je pro tyto systémy v zásadě nová a dosud podle znalostí autorů v naších slévárnách neřešená. 2.0 CÍLE PROJEKTU Pro řešení bude s výhodou využito již vytvořeného a v naších ocelárnách ověřeného ekonomicko matematického modelu sledování vlastních nákladů u jednotlivých taveb /2,4/. 2.1 Řešení tedy bude spočívat : a) ve vhodném rozdělení procesu výroby odlitků do výrobních fází (kupříkladu výroba tekuté fáze, výroba forem a odlévání kovu, čistírenské zpracování, tepelné zpracování, atd.) b) stanovení pro každou výrobní fázi vhodných věcných (a následně nákladových ) standardů c) s pomocí zmíněného nákladového modelu (využívajícího měření skutečně spotřebovaných položek) stanovit skutečné náklady vyrobeného odlitku pro tuto výrobní fázi - 4 -

5 d) porovnání skutečné a standardní výše nákladového čerpání a výpočet příslušné odchylky e) vytvořeným rozborovým modelem analýzovat zjištěné odchylky na prvotní příčiny, které je způsobily f) na základě výsledků analýzy provedení příslušného technického (technologického, organizačního) zásahu do následujícího výrobního cyklu Následně vypracovat : g) model umožňující simulaci výše nákladů při změně vstupních veličin (změna cen surovin a materiálů, výše mezd, pronájmů výrobních ploch apod.) na výrobní jednici. Celý projekt je řešen s cílem průběžné predikce a docilování minimálních nákladů. 3.0 SOUČASNÝ STAV ŘEŠENÍ PROJEKTU S řešením projektu se začalo v podmínkách slévárny NOVÁ HUŤ a.s. Ostrava. V podmínkách slévárny byly vybrány tři druhy odlitků. Jedná se o odlitek s pracovním názvem stůl vyráběny z litiny s lupínkovým grafitem (LLG), dále stojan také z LLG a vozík odlévaný z oceli. Pro vlastní řešení byly v prvním přiblížení stanoveny následující pracovní fáze: a) výroba tekutého kovu b) příprava směsí, formování c) skládání forem d) vysoušení e) lití kovu f) chladnutí g) vybíjení h) urážení nálitků, čistírenské práce, broušení i) žíhání j) trýskání k) expedice V současné době probíhají práce na: - výběru hlavních nákladových položek pro jednotlivé vytypované výrobní fáze - stanovení výše těchto nákladových položek - odhad podílu vytypovaných nákladů jednotlivých výrobních fází z celkových nákladů odlitku Příspěvek byl řešen za finanční podpory grantového projektu č. 106/01/1385 GAČR Literatura /1/ Šenberger J.,Bůžek Z,Kafka V: Současný stav a perspektivy tvárné litiny v České republice,in, Metal,květen 1999, Ostrava /2/ Kafka V.:Snižování nákladů v metalurgii,učební texty VŠB-TU Ostrava 1999, /3/ Barč M.a kol.:možnosti operativního sledování formovacích směsí na výrobu odlitků v podmínkách slévárny NH Ostrava a.s,duben 1999 (diplomová práce) /4/ Kristoň F.: K problémům termínování a plánování kapacit ve slévárnách, Slévárenství 2,3 1997,s.77 /5/ Staněk P.:Systém evidence a řízení slévárny vyvinutý v ZPS-SLÉVÁRNA,a.s., Slévárenství 11,12, 1997,s.430 /6/ Kafka V.a kol.: Možnosti uplatnění metody určování vlastních nákladů výroby oceli používané ve slévárnách pro ocelárny,hutnické listy č.2,1996,str