Atelier T-plan, s.r.o., Na Šachtě 9, Praha 7 zapsaný v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl C, vložka

Transkript

1 Atelier T-plan, s.r.o., Na Šachtě 9, Praha 7 zapsaný v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl C, vložka DOLNÍ HOŘICE územní plán obce Vyhodnocení navrženého řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určení k plnění funkcí lesa návrh RNDr. Libor Krajíček jednatel a ředitel s.r.o. Ing. arch. Bohuslava Kolářová hlavní projektant Červenec 2006 č. zakázky

2 Kolektiv zpracovatelů hlavní projektant obyvatelstvo, bydlení doprava vodní hospodářství energetika životní prostředí ÚSES, krajina Ing. arch. Bohuslava Kolářová RNDr. Zdenka Hamplová Ing. Marie Wichsová, Ph.D. Ing. Jiří Štolc Ing. Karel Jileček RNDr. Renata Eisenhammerová Ing. Josef Krause 2

3 OBSAH A. ZÁKLADNÍ ÚDAJE 3 1. Úvod 3 2. Hlavní cíle řešení 3 3. Zhodnocení vztahu dříve zpracované a schválené územně plánovací dokumentace a územního plánu obce 3 4. Vyhodnocení splnění souborného stanoviska 3 5. Vyhodnocení souladu s cíli územního plánování 4 B. ŘEŠENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU 5 1. Vymezení řešeného území podle katastrálních území obce 5 2. Základní předpoklady a podmínky vývoje obce a ochrany přírodních, civilizačních a kulturních hodnot území 6 3. Návrh urbanistické koncepce 9 4. Návrh členění území obce na funkční plochy a podmínky jejich využití Limity využití území včetně stanovených záplavových území Přehled a charakteristika vybraných ploch zastavitelného území Návrh koncepce dopravy, technické vybavenosti a nakládání s odpady Vymezení ploch přípustných pro dobývání ložisek nerostů a ploch pro jeho technické zajištění Územní systém ekologické stability, ochrana přírody a krajiny Vymezení ploch veřejně prospěšných staveb, asanací a asanačních úprav Návrh řešení požadavků civilní ochrany Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na životní prostředí Návrh lhůt aktualizace 79 str. 3

4 A. ZÁKLADNÍ ÚDAJE 1. Úvod Počátkem roku 2002 rozhodlo zastupitelstvo obce Dolní Hořice o potřebě jednotné závazné územně plánovací dokumentace, která se po schválení Zastupitelstvem obce stane platným podkladem pro řízení rozvoje obce. Jako zpracovatel Územního plánu obce Dolní Hořice byl vybrán Atelier T-plan s.r.o. Smlouva o dílo na zpracování územního plánu obce Dolní Hořice byla uzavřena dne Hlavní cíle řešení Hlavním cílem Územního plánu obce Dolní Hořice je v rozsahu celého správního území obce navrhnout nejvhodnější využití vymezeného území, řešení dopravy a technické infrastruktury a jejich vzájemné uspořádání a vazby. Do funkčního využití ploch je zapracován plán územního systému ekologické stability, který se stane jednou ze závazných částí Územního plánu obce Dolní Hořice. Schválený územní plán se stane základním nástrojem pro řízení rozvoje a uspořádání správního území obce. 3. Zhodnocení vztahu dříve zpracované a schválené územně plánovací dokumentace Nadřazenou územně plánovací dokumentací je Územní plán velkého územního celku Táborsko (Terplan a.s. Praha, návrh r. 2000). Územní plán Velkého územního celku byl schválen Krajským zastupitelstvem Budějovického kraje dne 20. února Tato dokumentace stanoví základní rámce. Územně plánovací dokumentací klíčového významu se stane Územní plán Jihočeského kraje. Zadání bylo schváleno Krajským zastupitelstvem dne 16. září Koncept byl zpracován v roce 2005, projednávání nebylo dosud ukončeno. 4. Vyhodnocení splnění souborného stanoviska Souborné stanovisko bylo schváleno Zastupitelstvem obce Dolní Hořice dne Pokyny pro zpracování návrhu byly promítnuty do textové i grafické části návrhu Územního plánu obce Dolní Hořice: grafické vyznačení hranic jednotlivých katastrálních území a zákres hranic zastavitelného území obalovou křivkou. Ze dvou variant silničního obchvatu Lejčkova je v návrhu zakreslena trasa blíž k Lejčkovu (respektuje stanovisko odboru ŽP MěÚ Tábor a CDV Praha). Plochy s navrhovanou výstavbou jsou rozděleny do etap. Počet veřejně prospěšných staveb nemůže být redukován, jsou zahrnuty komunikace a vodní plochy z projektů 4

5 pozemkových úprav. Mají vazbu na vyhodnocení odnětí ZPF (rozšíření, nové úseky komunikací). 5. Vyhodnocení souladu s cíli územního plánování Územní plánování komplexně řeší funkční využití území, stanoví zásady jeho organizace a věcně i časově koordinuje výstavbu i jiné činnosti ovlivňující rozvoj území. Tento cíl územního plánování Územní plán obce Dolní Hořice splňuje. Člení území na funkční plochy a stanoví podmínky jejich využití. Územní plánování vytváří předpoklady k zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot v území, zejména se zřetelem na péči o životní prostředí a ochranu jeho hlavních složek - půdy, vody a ovzduší. Územní systém ekologické stability je zapracován, jsou také navrženy interakční prvky. Je zachována urbanistická skladba sídel a objekty zapsané v Ústředním seznamu kulturních památek jsou respektovány. Je řešeno zásobování pitnou vodou z veřejného vodovodu i odkanalizování a čištění odpadních vod do čistíren odpadních vod nebo stabilizačních nádrží. U velmi malých sídel (Nové Dvory, Hůrka) zůstane zásobování vodou z domovních studní a splaškové vody budou akumulovány v jímkách na vyvážení. Závěr: Je možno konstatovat, že Územní plán obce Dolní Hořice je v souladu s cíli územního plánování. 5

6 B. ŘEŠENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU 1. Vymezení území podle katastrálních území obce Řešené území zahrnuje správní území obce Dolní Hořice, které obsahuje: katastrální území Dolní Hořice (553,90 ha), katastrální území Hartvíkov (174,33 ha), Chotčiny (520,76 ha), Kladruby (316,51 ha), Lejčkov (119,68 ha), Mašovice (324,29 ha), Nové Dvory (435,15 ha), Oblajovice (270,78 ha), Pořín (832,99 ha) a Prasetín (340,07 ha). Celková výměra je 3 906,46 ha a k zde žilo 823 trvale bydlících obyvatel. 6

7 2. Základní předpoklady a podmínky vývoje obce a ochrany přírodních, civilizačních a kulturních hodnot území Obec Dolní Hořice zahrnuje celkem 12 velmi malých venkovských sídel s omezenou vlastní ekonomickou základnou, v níž jednoznačně dominuje zemědělská výroba. Sídelní rozdrobenost spolu se současnými tendencemi ve vývoji ekonomiky určují postupné zesilování obytné funkce nad funkcemi ekonomickými. Uvedené nepříznivé skutečnosti jsou do značné míry vyrovnány pozitivními faktory, tj. relativně příznivou polohou (blízkostí regionálního centra táborské aglomerace i centra lokálního Chýnova) a kvalitou životního prostředí. Důsledky polohového faktoru jsou dvojího druhu. Za prvé se jedná o poměrně příznivou situaci lokálního, resp mikroregionálního trhu práce, za druhé je to zřetelné uspořádání územních vazeb, resp. pracovní i obslužné spádovosti obyvatelstva: jednoznačná je vázanost na lokální středisko Chýnov i na regionální středisko Tábor, resp. celou táborskou aglomeraci (tj. včetně Sezimovo Ústí a Plané nad Lužnicí). Kvalitní přírodní a životní prostředí podmiňuje atraktivitu území pro bydlení a to jak trvalé, tak pro tzv. druhé bydlení, rekreační Obyvatelstvo, bydlení Charakteristiky populačního vývoje obce jako celku i jejích 12 sídel v období , resp shrnují předchozí etapy. Podle těchto údajů lze označit obec za dlouhodobě depopulační jednotku s výraznými ztrátami migrací obyvatelstva a v posledních obdobích i negativním saldem přirozené měny (důsledek zhoršování věkové struktury obyvatelstva předchozí dlouhodobou emigrací). Tento nepříznivý vývoj není nijak výjimečný, ale odpovídá dlouhodobým tendencím populačního vývoje venkovských oblastí obecně. Domovní a bytový fond K datu posledního sčítání ( ) bylo v obci evidováno celkem 416 domů, ale pouze 255 domů bylo trvale obydlených, což souvisí s rekreační funkcí obce. Trvale obydlených bytů bylo 299, přičemž zhruba poloviční počet byl zařazen mezi byty neobydlené sloužící k rekreaci. Ze srovnání dat ze sčítání 1991 a 2001 vyplývá, že počet trvale obydlených domů se zvýšil a došlo pravděpodobně k dalšímu posílení tzv. druhého bydlení v obci: v roce 1991 bylo uváděno 123 objektů individuální rekreace, v roce 2001 bylo 148 bytů sloužících k rekreaci. S cílem stabilizace obyvatel v jednotlivých sídlech i zlepšení úrovně bydlení je v každém sídle vytvořena nabídka ploch, využitelných pro rozvoj obytné funkce. Očekává se, že nabídka ploch i příznivější ceny pozemků přiláká zájem mladých obyvatel o výstavbu v této obci. 7

8 2.2. Ochrana přírodních hodnot území Řešené území z hlediska členění reliéfu náleží do geomorfologické provincie Česká vysočina, soustavy Česko-moravské, podsoustavy Česko-moravská vrchovina, rozhraní celků Pacovská pahorkatina a Křemešnická vrchovina. Reliéf terénu odpovídá rozhraní celků. Převážná část je mírně zvlněná krajina s drobnými lesy, vodními plochami a údolními nivami potoků. Zákonem č. 114/1992 Sb. v platném znění jsou stanoveny významnými krajinnými prvky: Zlomový svah zvaný Načeradecký sráz s vrcholem Batkovy je základem vyhlášeného přírodního parku Polánka. Zaujímá severní část řešeného území. Zvláště chráněným územím ochrany přírody jsou prostory Pacovy hory s Chýnovskou jeskyní a Kladrubské hory Ochrana kulturních hodnot území Dolní Hořice Objektů zapsaných v ústředním seznamu kulturních památek je poměrně málo: tvrziště u čp. 4. Hartvíkov kostel sv. Petra a Pavla, původně románský, přestavba novorománská z let ; hřbitov kolem kostela; fara, pozdně barokní z roku Kladruby návesní kaple. Lejčkov kamenný rozcestník z roku 1870 na parc. č Pořín kostel sv. Bartoloměje, pozdně barokní z let , přestavěn v 19. století. Je to jednolodní obdélníková stavba s trojbokým presbytářem a čtvercovou sakristií v ose lodi. Hranolová věž stojí na západním průčelí. V Horních Hořicích, Chotčinách, Mašovicích, Nových Dvorech, Oblajovicích, Prasetíně a Radostovicích není zapsán žádný objekt. Také v těchto sídlech jsou zajímavé doklady lidového stavitelství, kaple, kříže, zemědělské usedlosti, zámek a zemědělský dvůr v Oblajovicích. Také tyto stavby je třeba chránit jako kulturní dědictví. V lokalitách, kde nemovité kulturní památky určují podstatným způsobem architektonickou tvář sídla (Hartvíkov, Dolní Hořice, Kladruby, Pořín) je nutno navrhovat výstavbu s ohledem na tyto kulturní památky tak, aby nadměrným měřítkem, nevhodným tvaroslovím, materiálovou skladbou či barevností nebylo nepříznivě ovlivněno prostředí památek a nebylo ovlivněno jejich postavení jako určité dominantní architektury v rámci 8

9 sídla. Podobným způsobem je nutno navrhovat novou zástavbu s ohledem na tradiční architekturu venkovských usedlostí i v ostatních sídlech. Archeologická naleziště Dle ustanovení 22, zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, v platném znění, má-li se provádět stavební činnost na území s archeologickými nálezy, jsou stavebníci již od doby přípravy stavby povinni tento záměr oznámit Archeologickému ústavu a umožnit jemu nebo oprávněné organizaci provést na dotčeném území záchranný archeologický výzkum. Obdobně se postupuje, má-li se na takovém území provádět jiná činnost, kterou by mohlo být ohroženo provádění archeologických výzkumů. 9

10 3. Návrh urbanistické koncepce Návrh urbanistické koncepce je veden snahou po vytvoření optimálních podmínek pro rozvoj celého správního území obce Dolní Hořice. Hlavním sídlem celého řešeného území jsou Dolní Hořice s funkcemi obytnou, výrobní (zemědělskou) a obslužnou. Územním plánem jsou rozvíjeny zejména funkce obytná a výrobní. Bude nutno pro rozvoj vyčlenit nové plochy, protože současná zástavba má sevřenou formu. Rozvojová plocha pro bydlení je navržena na jihozápadním okraji sídla a malá plocha doplňuje východní část. Rozvoji zemědělské farmy a výrobním činnostem je určena severozápadní část Dolních Hořic. Obytnou a výrobní zónu je nutno oddělit zeleným pásem. Sídlo Hartvíkov má funkci obytnou a rekreační. Územním plánem je rozvíjena funkce smíšená, trvalého a rekreačního bydlení. Rozvojová plocha je vymezena na jižním okraji sídla. Vysoké kulturně historické hodnoty sídla i zakomponování do krajiny musí být chráněno a proto nová zástavba musí být řešena citlivě. Sídlo Horní Hořice má funkci obytnou a slabší výrobní (zemědělskou). Rozvojové plochy jsou vymezeny na severovýchodním okraji. Sídlo Chotčiny se rozkládá v koncové poloze silnice III. třídy v blízkosti přírodního parku Polánka. Územním plánem je rozvíjena funkce obytná v klidové poloze. V blízkosti zemědělské farmy je veden VTL plynovod. Doporučuje se připojení domácností na plynovod. Rozhodujícím hlediskem je zájem občanů. Sídlo Kladruby v současné době ovlivňuje průtah silnice I/19. Nadřazená ÚPD Územní plán VÚC Táborsko má severní obchvat zakotven jako veřejně prospěšnou stavbu. Hledisko ochrany před důsledky hluku a dopravy omezuje územní rozsah plochy pro bydlení, navržené na východním okraji Kladrub. Malá zemědělská farma je vklíněna do obytné zóny. V případě ukončení zemědělského provozu je vhodné využití této plochy např. pro občanskou vybavenost nebo služby podporující návštěvnost Chýnovských jeskyní. Sídlo Lejčkov je také v současné době ovlivňováno důsledky průtahu silnice I/19. S cílem zlepšení životního prostředí i dopravních poměrů je navržen jižní obchvat silnice I/19. Sídlo Mašovice má obytnou a zemědělskou funkci. Rozvojové plochy pro obytnou funkci jsou navrženy na severním okraji. V blízkosti prochází VTL plynovod, který zásobuje Dolní a Horní Hořice. Plynofikace Mašovic s cílem zlepšení životního prostředí se doporučuje. Zemědělská farma na jihu Mašovic byla založena v 60. letech. Objekty vyžadují rekonstrukce. V případě rozhodnutí o asanaci farmy by vznikla možnost využití plochy pro bydlení. Sídlo Nové Dvory je nejmenším z řešených sídel. Zemědělská funkce již byla vymístěna, zůstává funkce smíšená trvalého a rekreačního bydlení. Přírodní a krajinné hodnoty území k rekreačnímu využití vybízejí. 10

11 Sídlo Oblajovice charakterizuje zámek s parkem. V současné době je v soukromém vlastnictví. Příjemné prostředí zámku i okolní krajina nabízejí využití pro společenské nebo ozdravné zařízení. Pro rozvoj obytné zóny je určen západní okraj sídla. Sídlo Pořín je největším ze všech řešených sídel. Má funkci obytnou a výrobní zemědělskou. Pro rozvoj obytné zóny je navržena jihozápadní a severovýchodní část sídla. V panoramatických pohledech na Pořín se uplatňuje kaple. Zachování této dominantní architektonické památky musí být prvořadým hlediskem pro koncepci nových objektů. Zemědělská farma je ve svém rozsahu stabilizovaná. Pořín má územně založený i rekreační areál s víceúčelovou nádrží. Územní plán rozvíjí rekreační funkce návrhem sportovních ploch. Sídlo Prasetín má funkci obytnou a výrobní (zemědělskou). Rozvojové plochy pro obytnou funkci jsou navrženy na severním okraji sídla. Zemědělská farma těsně přiléhá k obytné zóně. Oddělení provozu vnitrofaremní zelení se doporučuje. Pro další územní rozvoj jsou navrženy plochy východním směrem. Organizaci a uspořádání krajiny ovlivní pozemkové úpravy, které se začínají realizovat. Sídlo Radostovice patří k nejmenším v řešeném území. Atraktivitou je blízkost železniční stanice Pořín. Pro rozvoj obytné zóny je navržena k zástavbě jedna proluka. Rekreační funkci sídla představuje chalupářství a rekreační využití zahrad s chatami. Rekreační využívání území v současné době představuje v největší míře chalupářství. V řešeném území je celá řada přírodních atraktivit, z nichž nejvýznamnější jsou Chýnovské jeskyně. Národní přírodní památka je světovým unikátem. Její propagace, zpřístupnění turistickými i cyklistickými stezkami je navrženo. Navrhuje se i propojení dalších přírodních i architektonických památek v řešeném i širším území. Rybářskému sportu je určen rybník a rybářská chata v Nových Dvorech. K rekreaci dětí jsou již v současné době umisťovány v letním období stanové tábory. Také tato forma rekreačního využití za podmínek ochrany přírody a krajiny se navrhuje prosazovat. 11

12 4. Návrh členění území na funkční plochy a podmínky jejich využití Územní plán předkládá členění území v hlavním výkresu. Smyslem je zajištění proporciálního rozvoje všech funkčních složek, zejména ochrana těch funkcí a hodnot, které by mohly být živelným rozvojem ohroženy nebo zcela rozrušeny. Jedná se zejména o bydlení, historické a přírodní hodnoty a tzv. veřejně prospěšné stavby a plochy. Pro celé území je nepřípustné: - skladování toxického odpadu; - situování a provoz zdrojů plynných a prašných emisí; - situování provozů znečišťujících povrchové a podzemní vody. Zastavitelné území tvoří plochy zastavěné a plochy územním plánem určené k zastavění. Zastavitelné území polyfunkční plochy BV obytné území venkovského charakteru Funkční využití: - bydlení v rodinných domech a zemědělských usedlostech se zázemím užitkových zahrad a chovem užitkového zvířectva, odpovídající hygienickým normám se stavbami a zařízeními drobné výroby a občanské vybavenosti; - pobytová rekreace v chalupách. - Přípustné: - zemědělské usedlosti; - rodinné domy s max. 1 nadzemním podlažím a podkrovím využívaným pro bydlení; - zařízení občanské vybavenosti lokálního významu; - ubytovací zařízení s max. 10 lůžky; - komunikace vozidlové, cyklistické a pěší; - plochy dopravní vybavenosti; - odstavné a parkovací plochy; - drobná hřiště pro neorganizovaný sport; - nezbytné plochy technického vybavení; - zeleň liniová a plošná. Podmíněné: - stavby pro výrobu a skladování nerušící hlukem, zápachem. Nepřípustné: - samostatně stojící garáže (musí být součástí hlavního event. doplňujícího objektu); 12

13 - činnosti, které svými negativními vlivy přímo nebo nepřímo narušují pohodu obytného prostředí; - ochranné pásmo nesmí přesahovat hranice vlastního pozemku. BR smíšené území bydlení a rekreace Území s objekty obytnými a rekreačními. Přípustné: - rodinné domy; - stávající stavby pro individuální rekreaci; - malá ubytovací zařízení s max. 20 lůžky; - nezbytné plochy technického vybavení; - komunikace pro vozidla, pěší a cyklistické; - odstavné plochy a parkoviště; - dětská hřiště a drobné odpočinkové plochy; - zeleň plošná, liniová. Nepřípustné: - provozy a činnosti, které jsou provázeny hlukem nebo častým dopravním provozem nebo svými negativními vlivy narušují obytnou funkci území. BO smíšené území bydlení a občanské vybavenosti Funkcí smíšené zóny je funkce obytná a obslužná. Přípustné: - rodinné domy, izolované, řadové, skupinové; - zařízení veřejné správy a obchodní občanské vybavenosti a služeb nerušící bydlení; - komunikace pro vozidla, pěší a cyklistické; - odstavná místa a parkoviště; - nezbytné plochy technického vybavení; - zeleň plošná, liniová. Podmíněně přípustné: - stavby a činnosti drobné nerušící výroby a související stavby pro skladování. Nepřípustné: - samostatné stavby pro individuální rekreaci; - provozy a činnosti, které dopravním provozem nebo svými negativními vlivy narušují obytnou funkci zóny. 13

14 OV občanská vybavenost a služby Dominantní funkce: občanská vybavenost a služby. Přípustné: - objekty občanské vybavenosti, zejména maloobchodní zařízení, veřejné stravování, administrativa a správa, ubytování a služby, stavby pro školství, zdravotnictví a sociální péči; - odstavná stání a parkoviště sloužící funkční potřebě území; - nezbytné plochy technického vybavení; - příslušné komunikace vozidlové, pěší; - zeleň plošná, liniová. Podmíněné: - byty pro dozorčí personál a majitele zařízení. Nepřípustné: - provozy a činnosti, které svými negativními vlivy narušují funkci zóny. NV nerušivá výroba Funkční využití: území, v němž lze realizovat zařízení výrobní a sklady. Přípustné: - stavby pro výrobu a skladování; - technická vybavenost; - komunikace vozidlové, cyklistické a pěší; - plochy dopravní vybavenosti; - odstavné plochy a parkoviště; - zeleň liniová a plošná. Podmíněné: - byty pohotovostní a správců zařízení. Nepřípustné: - stavby a zařízení kromě souvisejících se jmenovanou funkcí. RZ rekreační zástavba Přípustné: - stavby pro individuální rekreaci; - oplocení zahrad; - komunikace pro vozidla, pěší a cyklistické; 14

15 - odstavné plochy; - nezbytné plochy technického vybavení; - zeleň plošná, liniová; - drobné sportovní plochy. Nepřípustné: - stavby pro výrobu a zařízení občanské vybavenosti. SV sportovní vybavenost Přípustné: - sportovní hřiště a plochy pro sport a rekreaci; - zařízení zabezpečující provoz a potřeby území; - zařízení pro stravování a občerstvení související s funkcí plochy; - parkovací a odstavné plochy; - zeleň plošná, liniová. Podmíněné: - byty pro dozorčí personál a majitele zařízení. Nepřípustné: - provozy a činnosti, které svými negativními vlivy narušují funkci území. AG smíšené území zemědělská farma s bydlením Přípustné: - objekty pro trvalé bydlení; - stavby pro ustájení hospodářského zvířectva, sklady; - odstavné a parkovací plochy; - technické vybavení; - zeleň plošná, liniová. Nepřípustné: - stavby pro občanskou vybavenost; - stavby pro výrobu. Doplňující ustanovení: - ochranné pásmo stájí a skladů nesmí překročit hranici funkčního využití. 15

16 Monofunkční plochy ZÚV zemědělská účelová výstavba Funkční využití: - chov zemědělských zvířat, uskladnění zemědělských plodin, oprava strojů. Přípustné: - stavby pro ustájení dobytka, sklady, služby, opravárenské dílny, čerpací stanice pohonných hmot; - komunikace vozidlové a pěší; - odstavné plochy a garáže; - zeleň liniová a plošná. Nepřípustné: - stavby pro bydlení, občanskou vybavenost a rekreaci. TV technická vybavenost Funkční využití: technické zabezpečení funkčních ploch. Přípustné: - stavby pro vodní hospodářství, čištění odpadních vod, shromažďování komunálních odpadů, energetická zařízení. Nepřípustné: - stavby a zařízení kromě souvisejících se jmenovanou funkcí. SZ sady a zahrady Přípustné: - oplocení pozemků; - drobné stavby pro obhospodařování a údržbu pozemku. - Nepřípustné: - stavby pro bydlení, občanskou vybavenost, výrobu a rekreaci. ZP zeleň parková, upravená Přípustné: - zeleň plošná a liniová; - oplocení pozemků; - drobné stavby pro rekreaci, sakrální stavby, stavby pro údržbu pozemku; 16

17 - drobná hřiště pro neorganizovaný sport. Nepřípustné: - stavby a zařízení kromě souvisejících se jmenovanou funkcí. ZV zeleň veřejná Přípustné: - zeleň plošná a liniová; - drobná hřiště pro neorganizovaný sport. Nepřípustné: - oplocování pozemků; - stavby a zařízení kromě souvisejících se jmenovanou funkcí. Neurbanizované území Dominantní funkce: zvyšovat ekologickou stabilitu, příznivě působit na okolní méně ekologické části krajiny, uchovávat druhové a genové bohatství. Krajinná zeleň i existující liniová zeleň musí být chráněna. Nepřípustné je umisťování staveb kromě nezbytných liniových a plošných staveb dopravních a technické vybavenosti. LE - lesní plochy Přípustné jsou: - komunikace pro hospodaření a těžbu, manipulaci se dřevem; - cesty pro pěší, stezky; - stavby pro údržbu a lesní hospodaření. Podmíněné jsou: - liniové a plošné stavby dopravní a technické vybavenosti; - stavby pro turistiku (altány, odpočinková a informační místa). Nepřípustné jsou: - stavby pro bydlení, občanskou vybavenost, výrobu a rekreaci (chaty). ZO zeleň ostatní a doprovodná Přípustné jsou: - komunikace pro hospodaření a těžbu, manipulaci se dřevem; - cesty pro pěší, stezky; 17

18 - stavby pro údržbu a lesní hospodaření. Podmíněné jsou: - liniové a plošné stavby dopravní a technické vybavenosti; - stavby pro turistiku (altány, odpočinková a informační místa). Nepřípustné jsou: - stavby pro bydlení, občanskou vybavenost, výrobu a rekreaci (chaty). IZ izolační a doprovodná zeleň Přípustné jsou: - komunikace pro hospodaření; - cesty pro pěší, stezky. Podmíněné jsou: - liniové a plošné stavby dopravní a technické vybavenosti. Nepřípustné jsou: - stavby pro bydlení, občanskou vybavenost, výrobu a rekreaci. OP - orná půda Přípustné jsou: - komunikace pro hospodaření. Podmíněné jsou: - liniové a plošné stavby dopravní a technické vybavenosti; - změny z orné půdy na trvalé travní porosty a porosty určené k plnění funkcí lesa. Nepřípustné jsou: - stavby pro bydlení, občanskou vybavenost, výrobu a rekreaci. LP - louky a pastviny Přípustné jsou: - komunikace pro hospodaření. Podmíněné jsou: - liniové a plošné stavby dopravní a technické vybavenosti; - změny na porosty určené k plnění funkcí lesa na pozemcích svažitých, obtížně dostupných a v blízkosti lesa; - vodní plochy do 0,5 ha. 18

19 Nepřípustné jsou: - stavby pro bydlení, občanskou vybavenost, výrobu a rekreaci. VO - vodní toky a plochy Přípustné jsou: - revitalizace a podpora protierozních opatření. Podmíněné jsou: - stavby technické vybavenosti, liniové stavby. Nepřípustné jsou: - jakékoliv změny funkčního využití. 19

20 5. Limity využití území včetně stanovených záplavových území Ochrana přírody a krajiny - národní přírodní rezervace Chýnovská jeskyně; - přírodní rezervace Pacova hora; - přírodní rezervace Kladrubská hora; - přírodní park Polánka; - prvky územního systému ekologické stability; - pásmo 50 m od okraje lesa; ve kterém jeho dotčení je nutno projednat se správcem lesů - památné stromy 10 násobek průměru kmene. Skladebné části ÚSES zasahující do řešeného území Nadregionální biokoridor Osa NRBK Vložené regionální biocentrum RBC A25 Vložené regionální biocentrum RBC A41 Vložené lokální biocentrum LBC A33 Vložené lokální biocentrum LBC A39 Vložené lokální biocentrum LBC A40 Nárazníková zóna NRBK ( dva km od osy NRBK na obě strany) Regionální biokoridor RBC A25 A41 Vložené lokální biocentrum LBC A42 Vložené lokální biocentrum LBC A38 Regionální biokoridor RBC A41 B232 Vložené lokální biocentrum LBC B230 Vložené lokální biocentrum LBC B232 Lokální biokoridor Lejčkov - Radostovice Vložené lokální biocentrum LBC C180 Vložené lokální biocentrum LBC C175 Vložené lokální biocentrum LBC C174 Lokální biokoridor potoka Bělá Vložené lokální biocentrum LBC C168 Lokální biokoridor lesní Vložené lokální biocentrum LBC C170 Vložené lokální biocentrum LBC C169 20

21 Vložené lokální biocentrum LBC C167 Lokální biokoridor Mašovice Horní Hořice Vložené lokální biocentrum LBC C179 Vložené lokální biocentrum LBC C178 Vložené lokální biocentrum LBC C181 Vložené lokální biocentrum LBC C242 Lokální biokoridor od Polánky Vložené lokální biocentrum LBC C247 Ochrana kulturně historických hodnot - objekty zapsané v ústředním seznamu kulturních památek. Dolní Hořice - tvrziště u čp. 4; Hartvíkov - kostel sv. Petra a Pavla, - hřbitov; - fara; Kladruby Lejčkov Pořín - návesní kaple; - kamenný rozcestník; - kostel sv. Bartoloměje. Vodní hospodářství - záplavové území není stanoveno; - ochranná pásma vodních zdrojů I. a II. stupně; - v zastavěném území je nutno zachovat možnost využívání volného nezastavěného pruhu po obou březích vodních toků v šíři 6 m od břehové čáry pro potřeby údržby a správy (dle vyhlášky MLVH ČR č. 19/1978 Sb. 11 odst. 16); Doprava - ochranná pásma letiště Kámen; - ochranné pásmo silnice I. třídy 50 m od osy silnice; - ochranné pásmo silnic II. a III. třídy 15 m od osy silnice; - ochranné pásmo železnice 60 m od krajní koleje. Energetika - ochranné pásmo plynovodu VVTL 4 m - ochranné pásmo plynovodu VTL 4 m; - bezpečnostní pásmo plynovodu VVTL 40 m; 21

22 - bezpečnostní pásmo plynovodu VTL 40 m; - ochranné pásmo regulační stanice VTL/STL 10 m od oplocení; - ochranná pásma elektrických zařízení. Druh el. zařízení dle zákona č. 458/2001 Sb. Ochranné pásmo dle zákona č. 75/1997 Sb. Venkovní vedení 110 kv 10 m 12 m od krajního vodiče Venkovní vedení 22 kv 7 m 10 m od krajního vodiče Podzemní vedení 1 m 1 m od krajního kabelu Elektrická stanice 20 m 30 m kolmo na oplocenou nebo obezděnou hranici objektu Spoje a radiokomunikace - ochranná pásma kabelů 1 m na každou stranu; - radioreléová stanice Batkovy a radioreléové paprsky. Ochrana horninového prostředí Stará důlní díla Mašovice č. reg (30) Pořín č. reg (35) Nové Dvory Hamr č. reg (36) Pořín Židovská stráň č. reg (39) Nerostné bohatství Č. reg. Plocha (ha) Poznámka Chýnov Pacova Hora U ,56 vytěžené ložisko Dolní Hořice DP ,22 DP zrušen Dolní Hořice I DP ,60 DP zrušen Kladruby Kladrubská hora N ,94 nebilancované ložisko Kladruby CHLÚ ,46 chráněné ložiskové území Návrhy Ochrana přírody a krajiny - třešeň v Mašovicích (památný strom); - dub v Mašovicích (památný strom); - Josafatské údolí (zvláště chráněné území); - krajinná památková zóna Ratibořské Hory Stará Vožice. Vodní hospodářství - ochranná pásma vodních zdrojů I. a II. stupně; - ochranné pásmo čistíren odpadních vod. 22

23 6. Přehled a charakteristika vybraných ploch zastavitelného území Pořadové číslo plochy Katastrální území Označení (název plochy) Výměra v ha Druh funkčního využití 1 Dolní Hořice bydlení 1 1,05 A 2 Dolní Hořice bydlení 2 2,16 A 3 Dolní Hořice výroba 1 1,50 C 4 Dolní Hořice výroba 2 1,54 C 5 Dolní Hořice zemědělská farma 0,90 C 6 Horní Hořice bydlení 2,54 A 7 Chotčiny bydlení 2,50 A 8 Kladruby bydlení 2,50 A 9 Kladruby výroba 2,00 C 10 Lejčkov bydlení 3,76 A 11 Lejčkov bydlení 1,40 A 12 Mašovice bydlení 0,66 A 13 Nové Dvory bydlení 0,80 A 14 Pořín bydlení 1 3,80 A 15 Pořín bydlení 2 2,60 A 16 Prasetín bydlení 1,66 A Poznámka: A = na ploše převažuje bydlení; C = na ploše převažuje výroba. 23

24 7. Návrh koncepce dopravy, technické vybavenosti a nakládání s odpady 7.1. Doprava Řešené území v širších dopravních souvislostech Páteřní dopravní osou řešeného území Dolní Hořice je koridor nadregionálního významu, který představuje silnice I/19 Starý Plzenec - Tábor - Pelhřimov a souběžně vedená celostátní železniční trať č. 224 Tábor - Obrataň - Horní Cerekev. V širších souvislostech tyto nadřazené sítě navazují v Táboře na severojižní evropský dopravní tah tj. silnici I/3 E 55, nahrazovanou postupně budovanou dálnicí D3, a IV. tranzitní železniční koridor (železniční trať č. 220), připravovaný k zásadní modernizaci. Na páteřní dopravní koridor řešeného území navazuje na východě silnice II/129 Lejčkov - Pacov - Želiv Humpolec, na jihu silnice II/409 Chýnov - Černovice - Kamenice n. Lipou. Přímý přepravní význam v mikroregionální a lokální úrovni má navazující síť silnic III. třídy, která zajišťuje zpřístupnění jednotlivých místních částí a dílčích lokalit řešeného území. Společně s místními a účelovými komunikacemi zprostředkovávají vnitřní přepravní vztahy, obsluhu území a zpřístupnění dílčích lokalit, pozemků a objektů. Nejbližšími letišti jsou mimo sledovaný prostor veřejné vnitrostátní letiště Tábor/Čápův Dvůr a vojenské letiště Tábor/Všechov. Obě letiště jsou zaměřená především na sportovní létání. Do řešeného území zasahuje výškové ochranné pásmo vojenského letiště Kámen. Z hlediska plošného rozprostření přepravních vztahů a zatížení dopravní sítě převažuje každodenní spádovost k nadřazenému sídelnímu centru Táboru. To se odráží především na dopravním zatížení silnice I/19, která v této relaci a v širších vztazích zprostředkovává převažující podíl přepravy. Dle Výsledků celostátního sčítání dopravy na silniční síti ČR v r (ŘSD ČR, 2006) je průměrné denní zatížení 7,6 tisíc vozidel/den, z toho cca 34 % představuje těžká nákladní doprava Zásady koncepce dopravy Základním přepravním systémem řešeného území je silniční a železniční doprava, doplněná nemotorovou formou každodenní i rekreační pěší a cyklistické dopravy. Nadřazenou přepravní osou s vnějšími návaznostmi je silnice I/19, navrhovaná k zásadní přestavbě s obchvaty Kladrub, Lejčkova a přestavbou úrovňové křižovatky se silnicemi III. třídy Dolní Hořice Pořín. Nadřazená přepravní osa Obrataň Tábor je v okrajových částech doplněná o silnice II/409, II/129 a systémově posílená územně i provozně stabilizovanou celostátní železniční tratí č Mikroregionálním a lokálním přepravním systémem s přímou obsluhou řešeného území je navazující síť silnic III. třídy a funkčně diferencovaná síť místních komunikací, podle místních podmínek doporučená k dílčím úpravám. Pro zkvalitnění dopravního zpřístupnění a návaznosti jižní části řešeného území na nadřazenou silniční síť je navrhována zásadní přestavba stávající místní komunikace 24

25 Nové Dvory Kozmice, křižovatka s napojením na silnici II/409 a její převedení do sítě silnic III. třídy. Pro zpřístupnění rozvojových ploch pro bydlení a drobnou výrobu je podle místních podmínek využita stávající a upravená síť místních komunikací, podle místních podmínek doplněna novými navazujícími obslužnými a zklidněnými komunikacemi. Pro hospodářskou dopravu, v koordinaci se zpracovanými a schválenými komplexními pozemkovými úpravami, je vymezena síť účelových komunikací, sledovaných k postupné rekonstrukci a obnově. Pro pěší a cyklistickou rekreační dopravu je vymezena síť značených pěších a cyklistických tras s návaznostmi na systém turistických tras Jihočeského kraje. Doprava v klidu, vázaná na potřeby trvale žijících obyvatel, zůstane v zásadních objemech zajišťována na vlastních pozemcích nebo jako součást stavby; pro krátkodobé parkování a stání osobních vozidel jsou ve vybraných lokalitách doporučeny stavební a architektonické úpravy ploch a prostranství, případně přidružených pásů uličního profilu. Veřejnou obsluhu řešeného území bude i nadále zajišťovat doprava autobusová a železniční s předpokladem rozšíření a zkvalitnění obslužnosti prostoru Nových Dvorů Silniční doprava Přehled stávajících silnic a komunikací Silnice I/19 Starý Plzenec - Tábor - Pelhřimov Silnice II/129 Lejčkov - Pacov - Želiv - Humpolec Silnice II/409 Chýnov - Černovice - Kamenice n. Lipou Silnice III/129 3 Lejčkov - Vodice - Pacov Silnice III/01910 Pohnánec - Mašovice - Chýnov Silnice III/01916 Dolní Hořice, rozc. - Dolní Hořice - Velmovice Silnice III/01917 Dolní Hořice, rozc. - Pořín Silnice III/01919 Lejčkov rozc. - Prasetín Silnice III/12415 Smilovy Hory - Oblajovice Místní komunikace viz grafická část dokumentace Účelové komunikace viz grafická část dokumentace Rozvojové předpoklady a návrh přestavby Silnice I/19 Starý Plzenec - Tábor - Kladruby - Pelhřimov Rozvojové předpoklady Silnice je nadřazenou dopravní trasou s převažující tranzitní dopravou. V mikroregionální úrovni zajišťuje přepravních vztahy především k Táboru a silnici I/3 E

26 Silnice si i výhledově zachová funkci nadregionální dopravní osy. Podmínkou pro její zkvalitnění, s ohledem na ochranu životního prostředí a minimalizaci nepříznivých dopadů na obytnou část přilehlého území, je zásadní přestavba. Na území Dolní Hořice je Ředitelstvím silnic a dálnic ČR (ŘSD ČR) do r sledována postupná přestavba silnice v kategorii S 11,5/80, s dílčími obchvaty sídel. Návrh přestavby Navrhovaná přeložka silnice v úseku Chýnov - Kladruby vychází ze zpracované studie a posouzení vlivů stavby na životní prostředí podle zákona č. 244/1992 Sb. (Pragoprojekt Praha a.s., X/1998). Navrhovaná trasa přeložky sleduje, mimo řešené území jižní obchvat Chýnova, dále probíhá v nové stopě s přimknutím ke stávající trase v prostoru železniční tratě. Odsud je vedena novým východně situovaným podjezdem pod železniční tratí a dále v trase severozápadního obchvatu Kladrub se napojuje do stávající stopy silnice I/19 ve směru na Pelhřimov. Návrh trasy je v tomto úseku územně stabilizovaný a schválený jako veřejně prospěšná stavba v rámci ÚPN VÚC Táborska (Terplan a.s. 2001). V prostoru Lejčkova je v souladu se schváleným souborným stanoviskem ke konceptu ÚP O Dolní Hořice navrhovaná přeložka silnice sledována v koridoru přimknutějším k zastavěné části sídla tak, aby zůstaly nedotčeny údolní niva a biokoridor ÚSES. Po realizaci přeložky je opuštěný úsek průtahu Lejčkovem navržen k přeřazení do sítě silnic III. třídy (prodloužení silnice III/1293). Návrh I. etapa: Kladruby; přeložka s obchvatem sídla (kat. S 11,5) Lejčkov, přeložka s obchvatem sídla (kat. S 11,5) Silnice II/129 Lejčkov - Pacov - Želiv - Humpolec Rozvojové předpoklady Silnice zasahuje do řešeného území v návaznosti na silnici I/19 pouze krátkým úsekem. Zajišťuje přepravní vztahy a obsluhu přilehlého území ve směru na Pacov, Červenou Řečici, případně dálnici D1 E 50 (MÚK Koberovice - 81 km). Silnice si výhledově ponechá svůj regionální až mikroregionální přepravní charakter bez nároků na zásadnější prostorové úpravy či přestavbu. Silnice II/409 Chýnov - Černovice - Kamenice n. Lipou Rozvojové předpoklady Silnice prochází jižní částí řešeného území pouze okrajově, v současné době bez přímé využitelnosti a návaznosti na silniční síť řešeného území. Z hlediska přístupnosti a zkvalitnění prostorové obslužnosti jižní části řešeného území je žádoucí přímé zapojení této silnice do celkového silničního systému obce. Návrh řešení spočívá v prodloužení dnes koncové silnice III/01917 Radostovice Pořín Nové Dvory s napojením na silnici II/409 novou stykovou křižovatkou(viz silnice III/01917), nacházející se v jižní okrajové poloze vně řešeného území. 26

27 Silnice III/1293 Lejčkov - Vodice Pacov Rozvojové předpoklady Silnice představuje jedno z významných mikroregionálních silničních spojení, které v přímé návaznosti na silnici I/19 obsluhuje vnitřní prostory řešeného území. Silnice současně zajišťuje napojení Dolní Hořice na vnější komunikační a sídelní strukturu ve směru na Vodice a Velké Rovné, opačně Tábor, Pelhřimov (vazba na I/19). Silnice si i výhledově zachová svůj dosavadní mikroregionální přepravní význam, z hlediska kapacitní a prostorové úrovně bez nároků na zásadnější přestavbu. Výhledově lze očekávat přirozený nárůst dopravy, úměrný vzrůstajícímu stupni automobilizace v ČR. Návrh přestavby V souvislosti s navrhovanou přeložkou silnice I/19 s obchvatem Lejčkova je navrženo přeřazení opuštěného průtahového úseku do sítě silnic III. třídy (prodloužení III/1293) s návazností na nové vedení silnice I/19. Zvláštní pozornost je doporučeno věnovat intravilánovým úsekům v Lejčkově a Oblajovicích. Silnice zde kromě dopravní průjezdné funkce přejímá obslužnou a dopravně - společenskou funkci, která vyžaduje specifickou upravenost komunikace a jeho přidruženého prostoru. V souvislosti s postupnými úpravami vnitřních prostorů sídel budou žádoucí i dílčí úpravy komunikace, zkvalitňující především podmínky pro nemotorovou dopravu, dopravu v klidu a obytnou funkci přilehlých prostorů. Silnice III/01910 Pohnánec - Mašovice - Chýnov Rozvojové předpoklady Silnice zasahuje do řešeného území v jeho západním okraji, kde zajišťuje mezisídelní propojení s přímou návazností na silnici I/19 v Chýnově. Výhledově si silnice zachová dosavadní mikroregionální přepravní význam s přirozeným nárůstem dopravy. Stávající trasu považovat za stabilizovanou bez zásadních územních nároků na přestavbu. Návrh přestavby V návrhu lze doporučit soustředěnou pozornost na průjezdný úsek Mašovicemi, kde má silnice sdruženou obslužnou a dopravně - společenskou funkci. V této souvislosti je žádoucí sledovat dílčí lokální a dispoziční úpravy ulice, které souvisejí s posílením těchto obslužných funkcí v průjezdném úseku silnice zastavěnou částí sídla. S ohledem na průběh silnice atraktivními krajinnými výhledy by bylo vhodné zařadit ji do sítě rekreačních vyhlídkových tras pro motorovou i cyklistickou dopravu. V této souvislosti zpracovatel doporučuje doplnit vybraná místa drobnými stáními a odpočívkami s vyhlídkou a doprovodnou vybaveností a to jako součást řízeného rozvoje rekreace a turistiky širšího prostoru. 27

28 Silnice III/01916 Dolní Hořice, rozc. - Dolní Hořice - Velmovice Rozvojové předpoklady Silnice je součástí každodenně užívaného mikroregionálního komunikačního spojení Dolní Hořice - Tábor. Kromě každodenních vztahů je zčásti využívána pro zpřístupnění návštěvnicky vyhledávaných Chýnovských jeskyní. Přepravní funkce a dopravní význam silnice zůstanou i výhledově nezměněny, z hlediska upravenosti trasy ve stávajícím profilu vyhovující. Nárůst dopravy lze očekávat pozvolný, odpovídající průměrnému meziročnímu nárůstu dopravy v ČR. Návrh přestavby V návrhu doporučujeme zaměřit pozornost na průjezdné úseky Horními a Dolními Hořicemi, kde má silnice sdruženou obslužnou a dopravně - společenskou funkci a v koordinaci s celkovou přestavbou vnitřních veřejných prostorů řešit i úpravy lokálního či dispozičního charakteru ve prospěch nemotorové dopravy a dopravy v klidu. Silnice III/01917 Dolní Hořice, rozcestí - Pořín Rozvojové předpoklady Komunikační spojení v návaznosti na silnice I/19 a III/01916 představuje v řešeném území jedinou koncovou silnici III. třídy, zpřístupňující místní části Radostovice, Pořín s návazností koncové místní komunikace do Nových Dvorů. Zkvalitnění prostorové obsluhy jižní části území a zajištění jeho plnohodnotné návaznosti na vnější silniční síť, stejně jako zajištění bezpečnosti a průjezdnosti území v případě neočekávaných pohotovostních zásahů apod., je podmíněno odstraněním její koncovosti. Návrh přestavby Odstranění koncovosti silnice III/01917 je navrženo prodloužením silnice III. třídy v úseku Pořín Nové Dvory Kozmice, křižovatka s napojením na silnici II/409 novou stykovou křižovatkou. Navrhovaná trasa silnice III/01917 vhodně využívá stopu stávající místní komunikace Pořín Nové Dvory a zčásti navazující účelové komunikace s nezbytnou přestavbou směrových i výškových oblouků a celkovou šířkovou úpravou (šířka jízdních pruhů dle ČSN - 2 x 2,75 m). Podmínkou pro přestavbu a prodloužení silnice v návaznosti na silnici II/409 je dle požadavků MěÚ Tábor, odboru životního prostředí obnovení dožívající třešňové aleje (výrazný krajinný prvek). Návrh I. etapa: Pořín - Nové Dvory Kozmice, křižovatka; prodloužení s přestavbou a dílčími přeložkami MK a ÚK (kat. S 7,0) Silnice III/01919 Lejčkov, rozcestí - Prasetín Rozvojové předpoklady Silnice III. třídy představuje krátký úsek přístupové komunikace od silnice I/19 k místní části Prasetín, dále přecházející na místní komunikaci Prasetín s Oblajovicemi s návazností na silnici III/1293. Stávající úsek silnice III. třídy je svým dispozičním 28

29 uspořádáním vyhovující, úměrné stávajícím i předpokládaným výhledovým přepravním nárokům. Žádoucí je její prodloužení tak, aby vytvářela kontinuální propojení obou místních částí a zajišťovala provázanost sítě silnic III. třídy. Návrh přestavby Silnice III/01919 je navržena k prodloužení v trase stávající místní komunikace ve spojení Prasetín Oblajovice s návazností na silnici III/1293 v Oblajovicích. Stavebně architektonickou pozornost je doporučeno věnovat celkové úpravě "uličního prostoru v zastavěných částech Prasetína a Oblajovic a to v koordinaci s celkovou přestavbou vnitřních veřejných prostorů obou místních částí. Silnice III/12415 Smilovy Hory - Oblajovice Rozvojové předpoklady Silnice, navazující na silnici III/1293 v Oblajovicích, zajišťuje vnitřní obsluhu přilehlého území a návaznost na vnější sídelní a komunikační strukturu ve směru na Smilovy Hory. Prostorové vedení a celkové uspořádání silnice jsou pro stávající i výhledově očekávané přepravní nároky uspokojivé. Žádoucí je postupná úprava technického stavu a pravidelná údržba. Místní komunikace a úseky přeřazené do sítě silnic III. třídy Rozvojové předpoklady Místní komunikace představují lokální komunikační strukturu, navazující na silnice III. třídy a zajišťující přímou obsluhu a zpřístupnění dílčích lokalit, objektů a pozemků. Některé místní komunikace, v současné době propojující samostatné místní části, přebírají funkci silnic III. třídy. V těchto vybraných spojení je žádoucí převedení místních komunikací do sítě silnic III. třídy a vytvoření logického, funkčně diferencovaného a provázaného systému sítě silnic III. třídy a sítě místních komunikací. Kromě převedení vybraných spojení do sítě silnic III. třídy je potřebná celková přestavba vybraných místních komunikací spojená s celkovou rehabilitací venkovských prostorů a veřejných prostranství. Místní komunikace představují identickou součást venkovského prostředí a je tedy nezbytné, aby při úpravách komunikační sítě či při novostavbách byly kladeny zvýšené nároky na zachování či přiblížení se jejich původnímu charakteru, stejně jako charakteru přilehlých prostorů. Ve volné krajině by páteřní struktura místních komunikací měla být dovybavena a současně využívána pro nemotorovou dopravu jako součást komplexní nabídky pro pěší a cykloturistiku (např. tématické cyklo a pěší trasy s vybaveností a mobiliáři). Návrh na přeřazení do sítě silnic III. třídy a přestavbu Z důvodů vyššího přepravního významu vybraných úseků místních komunikací je navrženo přeřazení následujících úseků místních komunikací do sítě silnic III. třídy: - Mašovice Dolní Hořice, 29

30 - Horní Hořice Lejčkov, - Mašovice - rozcestí les Chotčiny, - Prasetín Oblajovice - Dolní Hořice, rozcestí - Chýnovská jeskyně, - Chýnovská jeskyně, rozcestí Kladruby - Pořín Nové Dvory Kozmice, křižovatka (viz silnice III/01917) Na těchto nově přeřazených silnicích se předpokládají postupné úpravy dle platných norem pro silnice III. třídy. Síť zbývajících místních komunikací v zastavěných částech sídel je navržena k funkční diferenciaci tj. komunikace obslužné a zklidněné (specifikace viz dále) a dále doporučena k celkovým architektonickým a stavebně technickým úpravám jako součást celkové postupné rehabilitace venkovských prostorů. V koordinaci s rozvojovými záměry (bydlení a smíšená území) je navrhována přestavba vybraných místních komunikací a dostavba nových úseků tak, aby bylo zajištěno zpřístupnění a obsluha nově vznikající obytných území. Je žádoucí citlivá úprava tak, aby síť místních komunikací představovala vyváženou a identickou součást daného venkovského prostoru. Návrh komunikačního zpřístupnění rozvojových ploch (bydlení a smíšená území) MAŠOVICE S okraj: Střed: komunikační zpřístupnění je navrhováno částečně přímo ze stávající silnice III/01910, zčásti novou místní komunikací zklidněnou, která využívá stopu stávající účelové komunikace komunikační zpřístupnění je navrhováno přímo ze stávající silnice III/01910 a z obou přilehlých místních komunikací zklidněných CHOTČINY Z okraj: komunikační zpřístupnění je navrhováno od jihu ze stávající místní komunikace obslužné s využitím stopy navazující stávající účelové komunikace, která prochází středem plochy DOLNÍ HOŘICE SV okraj: komunikační zpřístupnění je navrhováno ze dvou vstupů s využitím stávajících koncových místních komunikací zklidněných JZ okraj: komunikační zpřístupnění je navrhováno ze dvou směrů, a to od silnice III/01916 novou místní komunikací zklidněnou a od jihu přímo ze stávající místní komunikace zklidněné, případně z navazující účelové komunikace, doporučené v dílčím úseku k přestavbě a převedení do sítě místních komunikací zklidněných 30

31 HORNÍ HOŘICE SV okraj: J okraj: komunikační zpřístupnění je navrhováno novou místní komunikací zklidněnou, která v návaznosti na stávající místní komunikaci obslužnou využívá stopu bývalé účelové komunikace komunikační zpřístupnění je navrhováno částečně přímo ze stávající silnice III/01916, zčásti stávající účelovou komunikací s předpokládanou rekonstrukcí, v návaznosti na silnici III/01916 zpřístupňující nebytové objekty HARTVÍKOV Jih: komunikační zpřístupnění je navrhováno částečně přímo ze stávající silnice III/12415, zčásti ze stávající upravené koncové místní komunikace OBLAJOVICE SZ okraj: JZ okraj: komunikační zpřístupnění je navrhováno přímo ze stávající silnice III/12415 komunikační zpřístupnění je navrhováno ze stávající koncové místní komunikace zklidněné a navazující účelové komunikace, doporučené v dotčeném úseku k přestavbě a převedení do sítě místních komunikací zklidněných PRASETÍN S okraj: SV okraj: Střed: komunikační zpřístupnění je navrhováno přímo ze stávající místní komunikace obslužné Prasetín - Oblajovice komunikační zpřístupnění je navrhováno účelovou komunikací, která je navrhována k přestavbě v rámci komplexních pozemkových úprav komunikační zpřístupnění je navrhováno přímo ze stávající místní komunikace obslužné Prasetín - Oblajovice LEJČKOV Západ: Východ: Jih: komunikační zpřístupnění je navrhováno ze stávající místní komunikace zklidněné a navazujících účelových komunikací, upravených v rámci realizace komplexních pozemkových úprav komunikační zpřístupnění je navrhováno ze stávající místní komunikace obslužné a navazující účelové komunikace, upravené v rámci realizace komplexních pozemkových úprav komunikační zpřístupnění je navrhováno ze stávající účelové komunikace, upravené v rámci realizace komplexních pozemkových úprav. (Poznámka: V této souvislosti je nutné připomenout blízkost navrhované přeložky silnice I/19, která ovlivní vymezení dané plochy z hlediska ochrany před hlukem z provozu motorové dopravy na přeložce silnice I/19 31

32 KLADRUBY SV okraj: komunikační zpřístupnění je navrhováno ze stávajících koncových místních komunikací, doporučených k dílčím úpravám; po realizaci přeložky silnice I/19 ze stávající silnice I/19, která bude převedena do sítě místních obslužných komunikací RADOSTOVICE Sever: Jih: komunikační zpřístupnění je navrhováno přímo ze stávající koncové místní komunikace zklidněné komunikační zpřístupnění je navrhováno novou místní komunikací zklidněnou, navazující na stávající koncovou místní komunikaci zklidněnou, doporučenou k dílčí přestavbě POŘÍN SV okraj: JZ okraj: JV okraj: komunikační zpřístupnění je navrhováno ze severu stávající místní komunikací zklidněnou komunikační zpřístupnění je navrhováno ze dvou směrů, a to od severovýchodu s využitím stávající koncové místní komunikace zklidněné a od západu novou místní komunikací zklidněnou, která po přestavbě využívá stopu dílčího úseku stávající účelové komunikace komunikační zpřístupnění je navrhováno z jihu novou průjezdnou místní komunikací zklidněnou, která po přestavbě využívá stopu dílčího úseku stávající účelové komunikace a na severním okraji se napojuje na stávající koncovou místní komunikaci zklidněnou NOVÉ DVORY Západ: komunikační zpřístupnění je navrhováno od východu přímo ze stávající místní komunikace, v návrhu ÚPO sledované k přestavbě a převedení do sítě silnic III. třídy (III/01917), dále z jihu stávající upravenou účelovou komunikací Specifikace a základní principy funkční diferenciace místních komunikací Místní komunikace obslužná funkční třída C3 představuje vnitřní obslužné komunikace zpřístupňující a obsluhující dílčí lokality a objekty uvnitř jednotlivých zón se zdrojovou a cílovou dopravou. Komunikace ve stávající zástavbě respektují místní podmínky šířkového uspořádání s doporučením obousměrné komunikace dvoupruhové, případně v dílčích úsecích jednopruhové s výhybnami a s provozem obousměrným. U nově navrhovaných místních obslužných komunikací šířkový profil a uspořádání dopravního prostoru respektuje požadavky ČSN Projektování místních komunikací a platné Změny. Navrhovaná je dvoupruhová místní obslužná komunikace s šířkou jednoho jízdního pruhu 2,75 m (kategorie MO 6,5/30). Podle místních podmínek je doporučeno případné doplnění doprovodnou zelení. Vybrané úseky či plochy podél 32