Bachmaã. âeskobudûjovicko

Transkript

1 âeskobudûjovicko GEOLOGIE Horninové podloïí tvofií porfyrická amfibol-biotitická melanokratní Ïula (typ âertovo bfiemeno), souãást stfiedoãeského plutonu, která je pfiekrytá slabou vrstvou deluviofluviálních hlinit ch pískû (holocén). Ra elini tû vzniklo v ploché terénní depresi s omezen m odtokem, v níï je syceno v vûry podzemní vody, jejíï pfiebytek se hromadí v obvodovém laggu a jen ve sráïkovû bohat ch obdobích odtéká z jeho severozápadního okraje do údolí Vltavy. V such ch letech se hladina vody sniïuje a povrch ra elini tû silnû vys chá. Vznikla zde organozem typická (glejová), na kterou navazuje kambizem typická a pseudoglejová (kyselé variety). KVùTENA Stfied ra elini tû porûstá submontánní ra elinn bor (Eriophoro vaginati-pinetum sylvestris), v nûmï pfieva- Ïuje borovice lesní (Pinus sylvestris) avelmi hojnû je, zvlá tû vobvodov ch ãástech porostu, pfiimí ena bfiíza p fiitá (Betula pubescens). Pfiízemní vegetace v nezapojen ch ãástech porostu je tvofiena suchop rora eliníkov m spoleãenstvem s dominantním suchop rem pochvat m (Eriophoro vaginati-sphagnetum recurvi). V jiïní ãásti laggu se zachoval fragment fiídké zakrslé ra elinné smrãiny (Sphagno-Piceetum), zatímco vût ina laggu je zarostlá oligotrofním ostfiicovora eliníkov m spoleãenstvem s ostfiicí zobánkatou (Carici rostratae-sphagnetum apiculati), do západní ãásti proniká vysoká terestrická rákosina s rákosem obecn m (Phragmites australis). Z dal ích druhû rostou na ra elini ti ostfiice edavá (Carex canescens), o. obecná (C. nigra), bezkolenec modr (Molinia caerulea), kapraì osténkatá (Dryopteris carthusiana) a roztrou enû i bazanovec kytkokvût (Naumburgia thyrsiflora). V mechovém patfie pfievaïuje ra eliník kfiivolist (Sphagnum fallax) s pfiímûsí r. ou katého (S. auriculatum). V okrajovém laggu ra elini tû je vegetace tvofiena suchop rora eliníkov m spoleãenstvem s pfievaïujícími ra eliníky a suchop rem pochvat m. ZVÍ ENA V chránûném území je hojn stfievlíãek Pterostichus minor, typick pro moãály a ra elini tû. Vyskytují se tu i vzácnûj í druhy mokfiadních dvoukfiídl ch, napfi. lupice Dolichopus lepidus a Campsicnemus loripes, hrbilka Gymnophora nigripennis a stínomilka Calliopum geniculatum. V chránûném území byly nalezeny pouze bûïné lesní druhy obratlovcû. LESNICTVÍ Borobfiezov porost ve stfiední ãásti chránûného území je pomûrnû stejnovûk (vûk let), vznikl pfiirozenou sukcesí na dfiíve pravdûpodobnû umûle odlesnûném a zãásti vytûïeném ra elini ti. V souãasnosti je porost ponecháván bez zásahu samovolnému v voji. VYUÎITÍ V budoucnu bude nutné zajistit pravidelné sledování v voje ra elini tního ekosystému a v pfiípadû potfieby provádût nezbytné asanaãní a regulaãní zásahy, zejména omezování terestrické rákosiny, redukci náletu dfievin v laggu a zv ení hladiny podzemní vody pfiehrazením odtokové stoky z ra elini tû. Území není pfiístupné vefiejnosti. BIBLIOGRAFIE 564 Bachmaã Lesní ra elini tû na plo inû km v chodnû od Vltavy, km severozápadnû od obce Jickovice. Jickovice m V mûra:,74 ha Vyhlá eno: 986 Malé lesní ra elini tû pfiechodového aï vrchovi tního typu se submontánním ra elinn m bfiezov m borem a ostfiicovora eliníkov mi spoleãenstvy laggu, unikátní vegetaãní formace v pomûrnû teplé fytogeografické oblasti Stfiedního Povltaví nad zafiíznut m údolím Vltavy. 74 PI 4

2 Okres Písek vodní (Oenanthe aquatica) a Ïabník jitrocelov (Alisma plantago-aquatica). Ve vnûj ím okraji litorálu najdeme niï í ostfiicové porosty s dominantní ostfiicí zobánkatou (Carex rostrata). Ve volném vodním sloupci rybníka rostou laku ník vodní (Batrachium aquatile) a bublinatka jiïní (Utricularia australis). Boukal Lesní rybník km severozápadnû od Milevska a km severov chodnû od obce Zbelitov. NûÏovice m V mûra: 4,5 ha Vyhlá eno: 986 Men í lesní rybník s rozsáhl mi litorálními porosty rákosin a ostfiic, s druhovû bohatou faunou vodních ptákû a poãetn mi populacemi nûkolika druhû obojïivelníkû. GEOLOGIE Rybník leïí na nízkém plochém rozvodí v mûlké terénní depresi holoroviny mezi povodími Hrejkovického amilevského potoka a má takfika charakter rybníka nebeského. Horninov podklad je budován porfyrickou amfibol-biotitickou melanokratní Ïulou typu âertova bfiemene s drobn mi intruzemi biotitické Ïilné Ïuly s turmalínem (stfiedoãesk pluton), kter je v rybniãní depresi pfiekryt deluviofluviálními hlinit mi písky a jílovitopísãit mi hlínami (holocén) a sedimenty vodních nádrïí (recent). PÛdním pokryvem nezatopen ch ãástí chránûného území je glej typick. KVùTENA Plocha rybníka témûfi z poloviny zarûstá litorálními rákosinami (Phragmition communis), v nichï pfievládají porosty orobince irolistého (as. Typhetum latifoliae), zblochanu vodního (as. Glycerietum maximae) a skfiípince jezerního (as. Scirpetum lacustris). Kromû dominantních druhû uveden ch spoleãenstev rostou v rákosinách kyprej obecn (Lythrum salicaria), kosatec Ïlut (Iris pseudacorus), místy jsou vyvinuty nesouvislé ostrûvky rákosu obecného (Phragmites australis). V mûlãích ãástech rybníka na vnitfiním okraji rákosin ve spoleãenstvech svazu Oenanthion aquaticae rostou halucha ZVÍ ENA Litorální porosty osídlují mokfiadní druhy broukû, napfi. drabãík Stenus latifrons, lesák Psammoecus bipunctatus a nosatec Tapinotus sellatus. V rybníku se rozmno- Ïují poãetné populace nûkter ch druhû obojïivelníkû, pfiedev ím rosniãky zelené (Hyla arborea), kuàky obecné (Bombina bombina) a skokana zeleného (Rana kl. esculenta). Îijí zde také ropucha obecná (Bufo bufo), skokan ostronos (Rana arvalis) auïovka obojková (Natrix natrix). V litorálních porostech rybníka hnízdí potápka malá (Tachybaptus ruficollis) a moták pochop (Circus aeruginosus). VYUÎITÍ Rybník je vyuïíván pro extenzivní chov ryb. ZpÛsob rybáfiského obhospodafiování je podfiízen zachování litorálních porostû. Vefiejnosti je území pfiístupné na hráz rybníka a po lesní cestû podél jeho severního okraje, po níï prochází znaãená turistická stezka. BIBLIOGRAFIE 564 Mal lesní rybník Boukal s rozsáhl mi litorálními porosty rákosin a vysok ch ostfiic. Vrákosinách pfievládají porosty orobince irolistého (Typha latifolia), zblochanu vodního (Glyceria maxima) a skfiípince jezerního (Schoenoplectus lacustris). PI 5 75

3 KVùTENA Pfiirozené smí ené porosty pfiírodní rezervace jsou fytocenologicky nevyhranûná lesní spoleãenstva. Ploch vrchol a hfibet s mûlkou kamenitou pûdou porûstá ochuzená acidofilní varianta ãern ové dubohabfiiny (Melampyro nemorosi-carpinetum), která níïe na svazích pfiechází v acidofilní bikovou buãinu (Luzulo-Fagetum) ave spodní ãásti severních svahû na hlub í pûdû v kvûtnatou lipovou buãinu s lípou malolistou (Tilio cordatae-fagetum). Ve stromovém patfie celkovû pfievládá buk lesní (Fagus sylvatica), hojnû je pfiimí ena lípa malolistá (Tilia cordata) a v mlad ích skupinách smrk ztepil (Picea abies), na hfibetu s mûlkou pûdou dominuje dub zimní (Quercus petraea) a vtrou en je habr obecn (Carpinus betulus). V bylinném podrostu je hojná tfitina rákosovitá (Calamagrostis arundinacea) a bika bûlavá (Luzula luzuloides) a na balvanitém hfibetu dominuje místy kostfiava rûznolistá (Festuca heterophylla). Kromû nich se vyskytují bûïné druhy mezofilních lesû, napfi. jaterník trojlaloãn (Hepatica nobilis), hrachor jarní (Lathyrus vernus), ostfiice lesní (Carex sylvatica), fiefii nice nedûtklivá (Cardamine impatiens), Ïindava evropská (Sanicula europaea), ve vrcholové dubohabfiinû i nároãnûj í tepâeskobudûjovicko GEOLOGIE Na vût inû plochy pfiírodní rezervace pfievládá kataklastická biotitická a dvojslídná Ïula, do severov chodní ãásti zasahuje usmûrnûn amfibol-biotitick a biotitick granodiorit ãervenského typu (stfiedoãesk pluton). Na plochém vrcholu jsou balvanité zvûtraliny. PÛdní pokryv tvofií pfieváïnû mûlká a skeletovitá kambizem typická kyselá (místy podzolovaná), na západním úpatí kambizem pseudoglejová. Ve stromovém patru dubohabfiin (Melampyro nemorosi-carpinetum) pfievládá dub zimní (Quercus petraea) s pfiímûsí lípy malolisté (Tilia cordata). lomilné druhy kokofiík vonn (Polygonatum odoratum) ahrachor ãern (Lathyrus niger), nalezena zde byla i ostfiice bledoplevá (Carex pallens). ZVÍ ENA V pfiírodní rezervaci Ïijí nûktefií dvoukfiídlí, vázaní na prostfiedí zachoval ch smí en ch lesû, napfi. bedlobytka Palaeodocosia janickii, mrvnatka Ischiolepta denticulata (jinak v âechách známá jen z historick ch nálezû) a zelenu ka Oscinisoma cognatum. Z plo tic se zde vyskytuje v znamn indikaãní druh tohoto prostfiedí síènatka Acalypta parvula. Vochranném pásmu se nachází neobvykle velké mnoïství mraveni È chránûného mravence Formica polyctena. Hnízdí zde iroké spektrum ptaãích druhû. Vysokou indikaãní hodnotu má pfiedev ím hnízdûní nûkter ch druhû s obligátní vazbou na staré listnaté porosty, napfi. holuba doupàáka (Columba oenas), strakapouda prostfiedního (Dendrocopos medius), lejska ãernohlavého (Ficedula hypoleuca) a l. malého (F. parva). LESNICTVÍ Lesní porost pfiírodní rezervace je vûkovû diferencován od 30 do 0 let. V mlad ích porostních skupinách pfievaïuje smrk z umûlé v sadby, pfiimí ené listnaté dfieviny pocházejí z pfiirozeného zmlazení. Nejstar í a plo nû nejvût í ãást pfiírodní rezervace tvofií porost velmi pfiirozeného charakteru ve vûku 80 0 let, kter je ponechán bez zásahû samovolnému v voji, s v jimkou mírné redukce nepûvodního smrku v západní ãásti. Pfiirozené zmlazení vznikající v místech poãínajícího rozpadu porostu je nutno oplocovat na ochranu proti okusu zvûfií. V mlad ích skupinách se provádûjí v chovné zásahy pro podporu jejich pfiirozené skladby. VYUÎITÍ JiÏním okrajem pfiírodní rezervace a jejím ochrann m pásmem probíhá znaãen vycházkov okruh pro pacienty lázní ve VráÏi, jimï slouïí i dfievûn vyhlídkov altán v jihov chodním lomovém bodu na hranici pfiírodní rezervace. BIBLIOGRAFIE 7, 487, 488, 497, 55 rezervace âertova hora uvráïe Lesní porost na zaobleném vrcholu v rozsáhlém lesním komplexu,8 km západnû od obce Stará VráÏ. Zlivice m V mûra: 3,87 ha, Vyhlá eno: 986 ochranné pásmo 74,06 ha Pfiirozen porost ochuzeného typu dubohabfiin s pfiechody k acidofilním bikov m buãinám a kvûtnat m lipov m buãinám s druhovû pestrou avifaunou. Hlavním motivem zfiízení rozsáhlého ochranného pásma je existence cenného mateãného komplexu kupovit ch hnízd mravence Formica polyctena. 76 PI 6

4 Okres Písek Dehetník Louka v plochém údolí km jihov chodnû od jiïního okraje Milevska a 0,9 km severozápadnû od obce Lí nice. Lí nice u Sepekova GEOLOGIE Horninov m podkladem je porfyrická amfibol-biotitická melanokratní Ïula (typ âertovo bfiemeno), souãást m V mûra:,0 ha Vyhlá eno: 986 Vlhká louka se zachovan mi zbytky porostû cenn ch luãních ra elinn ch spoleãenstev s vachtou trojlistou a ostfiicí dvoumuïnou. stfiedoãeského plutonu, která je pfiekryta deluviofluviálními hlinitopísãit mi sedimenty (holocén). PÛdním typem je kambi- zem pseudoglejová a glej typick (organozemní), místy organozem glejová. KVùTENA Vût ina plochy pfiírodní památky je porostlá mozaikou nûkolika vlhkomiln ch luãních typû kulturního charakteru s dominantní psárkou luãní (Alopecurus pratensis), v nichï, kromû jin ch, rostou krvavec toten (Sanguisorba officinalis), pryskyfiník prudk (Ranunculus acris), kyseláã luãní (Acetosa pratensis) a pcháã bahenní (Cirsium palustre). Na okrajích jsou v dûsledku splachû Ïivin z okolní orné pûdy vyvinuty nitrofilní vysokobylinné lemy s dominantním kerblíkem lesním (Anthriscus sylvestris). Cennûj í v chodní ãást chránûného území pokr vají ostfiicová ra elinná luãní spoleãenstva (Caricion fuscae) spfiechody k oligotrofním ostfiicovora eliníkov m fytocenózám svazu Sphagno recurvi-caricion canescentis, v nichï kromû men í populace vachty trojlisté (Menyanthes trifoliata) rostou ostfiice dvoumuïná (Carex diandra), o. obecná (C. nigra), o. edavá (C. canescens), o. prosová (C. panicea), kozlík dvoudom (Valeriana dioica), starãek potoãní (Tephroseris crispa), violka bahenní (Viola palustris), suchop r úzkolist (Eriophorum angustifolium), rozrazil títkovit (Veronica scutellata) a vrbovka bahenní (Epilobium palustre). ZVÍ ENA Nachází se zde bohatá fauna dvoukfiídlého hmyzu, v znamn je pfiedev ím v skyt pestfiice Geomyza martineki (vzácnûj í stfiedoevropsk druh, teprve nedávno popsan ). Hnízdí zde bramborníãek hnûd (Saxicola rubetra) a lindu - ka luãní (Anthus pratensis). V porostech kfiovin pfii okrajích chránûného území hnízdí pûnice pokfiovní (Sylvia curruca), p. hnûdokfiídlá (S. communis) a sedmihlásek hajní (Hippolais icterina). VYUÎITÍ V horní ãásti plochy pfiírodní památky pod Ïelezniãní tratí je louka dlouhodobû nekosená a zarûstá uï náletov mi dfievinami. Vût ina plochy je v ak pro udrïení dochovaného floristického sloïení luãního porostu pravidelnû jedenkrát roãnû kosena. Chránûné území je pfiístupné po vefiejné komunikaci Lí nice Milevsko, procházející po jeho v chodním okraji. BIBLIOGRAFIE 564 Nejcennûj í ãást území pokr vají ostfiicová ra elinná spoleãenstva (Caricion fuscae, Sphagno recurvi-caricion canescentis), v nichï kromû dal ích druhû roste suchop r úzkolist (Eriophorum angustifolium). Vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata). PI 7 77

5 âeskobudûjovicko GEOLOGIE rezervace leïí na levém konvexním bfiehu ostrého zákrutu Otavy nad zátopovou ãarou orlické pfiehradní nádrïe. V horninovém podloïí pfievaïuje usmûrnûn amfibol-biotitick a biotitick granodiorit ãervenského typu, na protáhlém hfibetu smûru Z V a v ãásti severních a jiïních svahû vystupují Ïíly kataklastické biotitické a dvojslídné Ïuly (stfiedoãesk pluton). Nejstrmûj í severní ãást chránûného území je ãlenûna nûkolika pfiíãn mi roklemi, mezi nimiï vystupují skalnaté hfibítky vypreparované selektivní fiíãní erozí amrazov m zvûtráváním. PÛdní pokryv tvofií kambizem typická, na hfibetu mûlká kambizem typická kyselá, na skalnatém a balvanitém podkladu pfieva- Ïuje typick a kambizemní ranker. KVùTENA Ve vegetaci pfievaïuje ãern ová dubohabfiina (Melampyro nemorosi-carpinetum), která na severov chodních svazích pfiechází do suèov ch habrov ch javofiin (Aceri-Carpinetum). Na v slunn ch jihov chodních svazích s konvexním tvarem georeliéfu jsou vyvinuty porosty subacidofilních teplomiln ch doubrav (Quercion petraeae), které se na extrémních skalnat ch stanovi tích sv m sloïením jiï velmi blíïí bfiekov m doubravám (Sorbo torminalis-quercetum). Ve stromovém patfie dubohabfiin a suèového lesa pfievaïují habr S kobylkou dubovou (Meconema thalassinum) se málokdy setkáme. Îije totiï v korunách listnat ch stromû. Ve vegetaci pfievaïuje mozaika spoleãenstev ãern ov ch dubohabfiin (Melampyro nemorosi-carpinetum) a teplomiln ch doubrav (Quercion petraeae), jejichï konkrétní poloha v terénu závisí pfiedev ím na tvaru georeliéfu. obecn (Carpinus betulus) a lípa malolistá (Tilia cordata), na strm ch severních svazích roste hojnû jedle bûlokorá (Abies alba) s pfiímûsí javoru klenu (Acer pseudoplatanus), místy nalezneme smrk ztepil (Picea abies). V teplomiln ch doubravách dominuje dub zimní (Quercus petraea) nízkého vzrûstu s pfiímûsí borovice lesní (Pinus sylvestris) a s vzácnû vtrou- en m jefiábem bfiekem (Sorbus torminalis). Kefiové patro tvofií pfiedev ím habrové zmlazení, zimolez obecn (Lonicera xylosteum) a líska obecná (Corylus avellana). V podrostu dubohabfiin a suèového lesa rostou pitulník Ïlut (Galeobdolon luteum), plicník tmav (Pulmonaria obscura), kostival hlíznat (Symphytum tuberosum), kokofiík mnohokvût (Polygonatum multiflorum), svízel lesní (Galium sylvaticum), baïanka vytrvalá (Mercurialis perennis), Ïindava evropská (Sanicula europaea), lilie zlatohlávek (Lilium martagon), ostfiice prstnatá (Carex digitata) a fiefii nice nedûtklivá (Cardamine impatiens). V podrostu teplomiln ch doubrav místy dominují tfitina rákosovitá (Calamagrostis arundinacea), kostfiava ovãí (Festuca ovina) a lipnice hajní (Poa nemoralis), av ak hojnû zde rostou i nároãnûj í druhy, napfi. bûlozáfika vûtvitá (Anthericum ramosum), tolita lékafiská (Vincetoxicum hirundinaria), hvozdík kartouzek (Dianthus carthusianorum), jetel alpínsk (Trifolium alpestre) ahrachor ãern (Lathyrus niger). rezervace Dûdovické stránû Les na pfiíkr ch svazích nad lev m bfiehem ostrého zákrutu Otavy, km jihov chodnû od obce Dûdovice. Dûdovice ZVÍ ENA Uvody je hojná saranãe Tetrix tuerki a stfievlíãek Chlaenius vestitus jinak lokální obyvatelé písãit ch bfiehû. Suché stránû mají charakteristickou faunu. V entomofaunû detritu je pomûrnû bûïná chvostnatka Lepismachilis rozsypali a v rozpadajících se padl ch kmenech Ïijí zajímavé druhy broukû, napfi. lenec Orchesia undulata. Kromû bûïn ch lesních ptaãích druhû zde hnízdí také nûkolik druhû s uï í vazbou pouze na listnaté lesy, pfiedev ím dlask tlustozob (Coccothraustes coccothraustes), strakapoud mal (Dendrocopos minor) a budníãek lesní (Phylloscopus sibilatrix). V pfiírodní rezervaci Ïije také jestfiáb lesní (Accipiter gentilis), pu tík obecn (Strix aluco) auïovka obojková (Natrix natrix), nalezen tu byl rovnûï ãolek velk (Triturus cristatus) m V mûra:,4 ha Vyhlá eno: 974 Pfiirozené porosty svahov ch dubohabfiin, suèov ch habrov ch javofiin s jedlí a subacidofilních teplomiln ch doubrav s charakteristickou druhovû bohatou kvûtenou a v znamnou avifaunou na svazích kaàonovitého údolí Otavy. LESNICTVÍ Lesní porosty jsou rozãlenûny na skupiny rûzného stáfií od 40 do 30 let. Mlad í skupiny jsou relativnû stejnovûké, star í porosty jsou vûkovû i prostorovû rozrûznûné a mají témûfi pfiirozen charakter, místy se jiï nacházejí v poãáteãním stadiu rozpadu. Ve star ích porostech je potfiebné zajistit ochranu pfiirozeného zmlazení proti okusu zvûfií oplocenkami, na vhodn ch stanovi - tích dosadbou doplnit chybûjící buk. V mlad ích skupinách se provádûjí v chovné zásahy smûfiující ke zlep ení jejich druhové skladby a prostorové struktury. VYUÎITÍ rezervace je pfiístupná po polní a lesní cestû z obce Dûdovice. Bfiehové partie kolem údolní nádrïe Orlík, nelegálnû vyuïívané rekreanty a rybáfii, jsou zneãi Èovány odpadky a po kozovány provizorními pfiístfie ky. BIBLIOGRAFIE 487, 488, 496, 497, 55, 800 MAPA ÚZEMÍ strana PI 8

6 Okres Písek Dubná Skalnatá stráà nad prav m bfiehem Otavy,,5 km západoseverozápadnû od obce DrÏov. DrÏov GEOLOGIE Vût inu plochy území pfiírodní památky zaujímá strmá a ãlenitá skalní stûna s hlubok mi a úzk mi svisl mi rozsedlinami, nad jejíï horní hranou je mírnûj í svah tvofiící m V mûra:,46 ha Vyhlá eno: 973 Pfiirozen porost skalního reliktního boru, fragmenty subacidofilní teplomilné doubravy a nelesní spoleãenstva skalních tûrbin a teras silikátov ch substrátû na skalním srázu nad Otavou s nejpoãetnûj í populací medvûdice lékafiské v jihoãeském regionu. pfiechod k v e poloïené a slabû zvlnûné plo inû nad otavsk m údolím. Horninov m podkladem celého chránûného území je usmûrnûn amfibol-biotitick a biotitick granodiorit ãerven- ského typu (stfiedoãesk pluton). PÛdní pokryv svahu nad stûnou tvofií mûlká a skeletovitá kambizem kyselá, na skalnatém terénu typick a kambizemní ranker. KVùTENA Na svahu nad skalním srázem je vyvinuta fytocenologicky nevyhranûná subacidofilní teplomilná doubrava (Quercion petraeae), v horní ãásti skalnatého svahu acidofilní reliktní bor (Hieracio pallidi-pinetum) s plochami nelesní vegetace skalních tûrbin a teras (Asplenion septentrionalis) a na úpatí svahu fragment suèového lesa (Tilio-Acerion). Ve stromovém patfie celkovû pfievládá borovice lesní (Pinus sylvestris), nad hranou skalnatého svahu a na jeho úpatí je hojn dub zimní (Quercus petraea) s pfiímûsí lípy malolisté (Tilia cordata) ashabrem obecn m (Carpinus betulus) v podúrovni. Ve sporadickém kefiovém patfie roste líska obecná (Corylus avellana) a kfiovitá lípa a habr. V bylinném podrostu pfievaïují druhy acidofilních borû, napfi. vfies obecn (Calluna vulgaris), kostfiava ovãí (Festuca ovina), jestfiábník bled (Hieracium schmidtii), kruãinka nûmecká (Genista germanica), pavinec modr (Jasione montana), konopiãka irolistá (Dalanum ladanum), fiefii niãník píseãn (Cardaminopsis arenosa), ãern luãní (Melampyrum pratense), ale vyskytují se i nároãnûj í druhy teplomiln ch doubrav, napfi. fiimbaba chocholiãnatá (Pyrethrum corymbosum), bûlozáfika vûtvitá (Anthericum ramosum), hvozdík kartouzek (Dianthus carthusianorum) a strdivka zbarvená (Melica picta). Vzácnû nad horní hranou skály rostou zimostrázek alpsk (Polygaloides chamaebuxus) avemeník dvoulist (Platanthera bifolia). Na nelesních skalnat ch stanovi tích rostou rozchodníkovec velk (Hylotelephium maximum), rozchodník skalní (Petrosedum reflexum), ostfiice oddenkatá (Carex rhizina), sleziník ãerven (Asplenium trichomanes), s. severní (A. septentrionale), rozrazil ladní (Veronica dillenii), na skalních stûnách a plo inkách a v podrostu reliktního boru je hojná medvûdice lékafiská (Arctostaphyllos uva-ursi). ZVÍ ENA Nedávno zde byl zji tûn obaleã Epinotia nemorivaga, jehoï housenky se vyvíjejí na medvûdici lékafiské. V chránûném území hnízdí bûïné lesní druhy ptákû, napfi. lindu ka lesní (Anthus trivialis), pûnice ãernohlavá (Sylvia atricapilla), budníãek men í (Phylloscopus collybita) a s kora modfiinka (Parus caeruleus). LESNICTVÍ Rozvolnûn lesní porost s celkovou pfievahou borovice lesní má pfiirozen charakter a je znaãnû rûznovûk (40 50 let), pfiiãemï nejstar- ími stromy jsou nízké pokroucené borovice na skalním stanovi ti. Mlad í skupiny dubu zimního, habru a lípy malolisté pocházejí z pfiirozeného náletu nebo mají pûvod v pafiezov ch v mladcích. Vût ina pfiirozen ch lesních porostû je ponechána bez zásahu samovolnému v voji, na malé ãásti plochy vmlad ích porostech se provádûjí mírné v chovné zásahy pro zlep ení jejich druhové a vûkové skladby. VYUÎITÍ Chránûné území je pfiístupné pro pû í náv tûvníky po lesní cestû, která prochází podél jeho horního okraje a odboãuje ze silnice DrÏov Oslov. BIBLIOGRAFIE 5, 79, 499, 564, 800 Na skalnat ch stûnách a v podrostu reliktního boru je místy hojná medvûdice lékafiská (Arctostaphyllos uva-ursi). Kvetoucí medvûdice lékafiská. PI 9 79

7 KVùTENA Vût inu plochy pfiírodní rezervace porûstají pfiirozené kvûtnaté lipové buãiâeskobudûjovicko GEOLOGIE Horninov m podkladem pfieváïné ãásti pfiírodní rezervace je biotitick granodiorit zvíkovského typu, do jihov chodní ãásti zasahuje usmûrnûn amfibol-biotitick a biotitick granodiorit ãervenského typu, na ploch ch hfibetech a na v chodním svahu vystupují Ïíly biotitické a dvojslídné Ïilné Ïuly, Ïulového porfyru a syenitového porfyritu (stfiedoãesk pluton). Z hlavního plochého hfibetu smûru S J vybíhají k západu dva nízké nev razné hfibítky, jeho v chodní svahy jsou ãlenûny jen úzk mi mûlk mi záfiezy nûkolika periodick ch drobn ch vodních tokû. V pûdním pokryvu pfievaïuje kambizem typická, která na hfibetech pfiechází k mûlké skeletovité oligotrofní variantû aï ke kambizemnímu rankeru. Lejsek mal (Ficedula parva) hnízdí v chránûném území ve star ch porostech lipov ch buãin. Vikev lesní (Vicia sylvatica) je typick m druhem lipov ch buãin. 3 Na mûlk ch pûdách pfiecházejí porosty k acidofilnímu typu ãern ov ch dubohabfiin (Melampyro nemorosi-carpinetum), v nichï jsou ve stromovém patru pfiimí eny dub zimní (Quercus petraea), borovice lesní (Pinus sylvestris) a habr obecn (Carpinus betulus). ny (Tilio cordatae-fagetum). V jejich stromovém patfie pfievládá lípa malolistá (Tilia cordata) a buk lesní (Fagus sylvatica) s hojnou pfiímûsí smrku ztepilého (Picea abies), vtrou- en je dub zimní (Quercus petraea), borovice lesní (Pinus sylvestris) a habr obecn (Carpinus betulus). V kefiovém podrostu s pfiirozen m zmlazením lípy a buku se vzácnû objevuje l kovec jedovat (Daphne mezereum). V bohatû vyvinutém bylinném patfie rostou kyãelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera), k. devítilistá (D. enneaphyllos), svefiep BenekenÛv (Bromus benekenii), violka lesní (Viola reichenbachiana), vikev lesní (Vicia sylvatica), samorostlík klasnat (Actaea spicata), fiefii nice nedûtklivá (Cardamine impatiens), ãarovník pafiíïsk (Circaea lutetiana), vûsenka nachová (Prenanthes purpurea) a lilie zlatohlávek (Lilium martagon). Vroce 977 byl v pfiírodní rezervaci nalezen brambofiík nachov (Cyclamen purpurascens), od té doby v ak nebyl potvrzen a podle souãasn ch názorû je zde povaïován za nepûvodní. Na mûlk ch pûdách hfibetû roste acidofilní typ ãern - ové dubohabfiiny (Melampyro nemorosi-carpinetum), v níï dominuje dub zimní a pfiimí ena je lípa malolistá, borovice lesní a habr obecn. V bylinném podrostu pfievládají tfitina rákosovitá (Calamagrostis arundinacea) a kostfiava ovãí (Festuca ovina), ale mimo jiné tu rostou bûlozáfika vûtvitá (Anthericum ramosum), ostfiice horská (Carex montana), kokofiík vonn (Polygonatum odoratum), kostfiava rûznolistá (Festuca heterophylla) a vemeník dvoulist (Platanthera bifolia). rezervace Hrby Lesní porost v rozsáhlém lesním komplexu,5 km západoseverozápadnû od obce Stará VráÏ. Zlivice ZVÍ ENA Na odumírajících stromech a stromov ch houbách Ïijí ãetní brouci, napfi. drabãík Rugilus mixtus, pestrokroveãník Tillus elongatus, ãervotoã Dorcatoma robusta a tesafiík Grammoptera abdominalis. Zajímavá je i fauna dvoukfiídl ch. Na jediné ãeské lokalitû tu byly zji tûny bedlobytky Trichonta venosa a Platurocrypta punctum avrtalka Phytomyza abdominalis, stlaãenka Platypeza consobrina je teplomiln druh jinde v jihoãeském regionu nenalezen a také v skyt pestfienky Temnostoma apiforme je v âechách omezen jen na nûkolik lokalit. Îije tu také martináãek bukov (Aglia tau) mot l charakteristick pro buãiny. rezervace má druhovû pestrou avifaunu. Hnízdí zde mnoho druhû datlovit ch ptákû, napfi. strakapoud prostfiední (Dendrocopos medius), s. mal (D. minor), s. velk (D. major), datel ãern (Dryocopus martius) a Ïluna edá (Picus canus). Ve star ch porostech hnízdí také ãáp ãern (Ciconia nigra), holub doupàák (Columba oenas), lejsek ãernohlav (Ficedula hypoleuca) a l. mal (F. parva) m V mûra: 6,77 ha Vyhlá eno: 973 Soubor pfiirozen ch porostû kvûtnat ch lipov ch buãin a chud ích acidofilních dubohabfiin s druhovû poãetnou avifaunou a entomofaunou, které jsou vázány na staré listnaté a smí ené lesy. LESNICTVÍ Jádrem pfiírodní rezervace je star porost lípy a buku s pfiímûsí smrku, borovice a dubu zimního ve vûku let, místy jiï ve stadiu rozpadu. V severní ãásti pfiírodní rezervace je nûkolik skupin mlad ích porostû stáfií let s pfievahou smrku. Star pfiirozen porost se ponechává bez zásahu samovolnému v voji, av ak v místech jeho pfiirozeného rozpadu je nutno oplocovat plo ky se soustfiedûn m zmlazením listnat ch dfievin. V mlad ích stejnovûk ch porostech s nepfiirozenou skladbou se provádûjí probírky ve prospûch listnáãû. VYUÎITÍ rezervace je pfiístupná po lesní cestû, která prochází její severní ãástí a po níï vede znaãená turistická stezka. BIBLIOGRAFIE 03, 449, 45, 45, 487, 488, 50, 504, 64, 800, 80 MAPA ÚZEMÍ strana PI 0

8 Okres Písek Knûz u Hrazan Balvanit jihov chodní svah vrchu Bfiezina (576 m n. m.) s lesním porostem, 0,3 km severnû od obce Hrazany. Hrazany m V mûra:,39 ha Vyhlá eno: 986 Geomorfologicky v znamná lokalita v západní ãásti Votické vrchoviny s rozpt len mi velk mi Ïokovit mi balvany a balvanov m mofiem, s porostem smí eného lesa. GEOLOGIE Typick kupovit georeliéf zdej í krajiny tvofien nízk mi exfoliaãními klenbami je podmínûn vlastnostmi podloïní horniny, kterou je porfyrická amfibol-biotitická melanokratní Ïula (typ âertovo bfiemeno) s Ïílou Ïulového porfyru smûru S J, souãást stfiedoãeského plutonu. âetné velké Ïokovité balvany (velikost aï 8 4 m) vznikly dvoufázovû. Jsou to izolovaná horninová jádra z bazální ãásti zvûtralinového profilu, která byla v tfietihorách a v pleistocénu, tehdy za pomoci soliflukãního odnosu zvûtralin, exhumována. V horní ãásti svahu jsou balvany hustû nakupeny a vytváfiejí men í balvanové mofie o velikosti 0,3 ha. Na povrchu balvanû se v recentním klimatu vytvofiily skalní mísy s odtokov mi Ïlábky, ve spodní ãásti nûkter ch z nich se vyskytují mûlké úpatní v klenky. Na nejvût ím z balvanû v raznû se tyãícím nad ostatní a zva- ném Knûz je vytvofieno nûkolik typick ch dutin typu tafone. PÛdním typem je skeletovitá kambizem typická kyselá s pfiechody ke kambizemnímu rankeru. KVùTENA Chránûné území pokr vá druhotn lesní porost, vznikl na stanovi ti acidofilních buãin (Luzulo- -Fagion). V souãasném porostu pfievládá borovice lesní (Pinus sylvestris) smalou pfiímûsí buku lesního (Fagus sylvatica), dubu letního (Quercus robur), habru obecného (Carpinus betulus) a bfiízy bûlokoré (Betula pendula). V nejstrmûj í horní ãásti jihov chodního svahu s balvanov m mofiem má porost pomûrnû pfiirozen charakter a pfiipomíná acidofilní reliktní bor svazu Dicrano-Pinion. Kefiové patro tvofií místy zmlazení habru, buku, javoru klenu (Acer pseudoplatanus) a j. mléãe (A. platanoides) avokrajov ch ãástech líska obecná (Corylus avellana). Ve sporadicky vyvinutém bylinném patfie rostou kruãinka nûmecká (Genista germanica), jestfiábník LachenalÛv (Hieracium lachenalii), kostfiava ovãí (Festuca ovina), bika bûlavá (Luzula luzuloides), konvalinka vonná (Convallaria majalis), kokofiík mnohokvût (Polygonatum multiflorum) a kopytník evropsk (Asarum europaeum). ZVÍ ENA V chránûném území byl zaznamenán v skyt pomûrnû teplomiln ch humikolních broukû, mimo jiné maloãlence Atomaria rhenana, známého v âeské republice dosud jen z této lokality, drabãíka Oxytelus laequatus, hlodníka Dasycerus sulcatus aj. Îije tu fiada druhû samotáfisk ch vãel. Z nich je nápadná Andrena fulva, jeï zde dosahuje v chodní hranice svého roz ífiení. Byly tu zji tûny pouze bûïné lesní druhy ptákû. Vzhledem k charakteru lokality je zde pomûrnû poãetná fauna plazû, opût v ak jen iroce roz ífiené druhy, napfi. je tûrka obecná (Lacerta agilis), slep kfiehk (Anguis fragilis) auïovka obojková (Natrix natrix). LESNICTVÍ Vût inu plochy pfiírodní památky pokr vá star kulturní borov porost s malou pfiímûsí listnáãû ve vûku 0 aï 30 let, men í severní ãást je porostlá mlad ím borov m lesem ve vûku 40 let s pfiímûsí dubu a bfiízy. Lesnické zásahy spoãívají zejména v uvolàování listnáãû (dubu, buku, habru) z pfiíli hustého zápoje borového porostu a v zaji tûní ochrany pfiirozeného zmlazení listnat ch dfievin proti okusu zvûfií. Obnovním postupem bude maloplo ná clonná seã s preferováním pfiirozeného zmlazení a s pfiípadnou dosadbou cílov ch listnat ch dfievin. VYUÎITÍ Po lesní cestû okrajem pfiírodní památky vede trasa nauãné stezky Kováfiovsko. BIBLIOGRAFIE 46, 70, 564 âetné velké Ïokovité balvany, orozmûrech aï 8 4 m, jsou izolovaná horninová jádra z bazální ãásti zvûtralinového profilu, která byla pozdûji exhumována. Hlodník Dasycerus sulcatus je velmi bizarní, pomûrnû teplomiln brouk. V jihoãeském regionu se vyskytuje jen místy, zejména na Písecku. PI 8

9 KVùTENA Komplex mezofilní, mezohygrofilní a hygrofilní luãní vegetace, v níï pfieva- Ïují vysokobylinná spoleãenstva mokr ch stanovi È (Calthion). Ve v chodní ãásti chránûného území a na jeho su ích okrajích jsou vyvinuta luãní spoleãenstva stfiídavû vlhk ch stanovi È (Molinion), v západní ãásti nad silnicí se stagnující povrchovou vodou vznikla maloplo ná eutrofní rákosina (Glycerietum maximae, Typhetum latifoliae). Ve stfiední ãásti louky roste hojnû upolín nejvy í (Trollius altissimus), jehoï populace ãítá mnoho set jedincû. Pomûrnû hojnû se vyskytuje rovnûï prstâeskobudûjovicko GEOLOGIE Louka leïí v plochém boãním údolí drobného levostranného pfiítoku Skalice. Podklad tvofií amfibol-biotitick granodiorit a granit kozárovického typu (stfiedoãesk pluton), pfiekryt deluviofluviálními hlinit mi písky a jílovitopísãit mi hlínami (holocén). V pûdním pokryvu pfievaïuje kyselá kambizem pseudoglejová a glej typick. Vysokobylinná spoleãenstva podmáãen ch stanovi È (Calthion) pokr vají vût inu plochy pfiírodní památky Kopáãovská. Roste v nich hojnû upolín nejvy í (Trollius altissimus). natec májov (Dactylorhiza majalis) aroste tu i men í populace kosatce sibifiského (Iris sibirica). Z dal ích druhû zde rostou tuïebník jilmov (Filipendula ulmaria), vrbina obecná (Lysimachia vulgaris), blatouch bahenní (Caltha palustris), ostfiice dvoufiadá (Carex disticha), o. Hartmanova (C. hartmanii), o. li ãí (C. vulpina), kozlík dvoudom (Valeriana dioica), chrpa luãní (Jacea pratensis), ãertkus luãní (Succisa pratensis), krvavec toten (Sanguisorba officinalis) a bezkolenec modr (Molinia caerulea). ZVÍ ENA V chránûném území Ïije druhovû pomûrnû bohatá entomofauna. V znamn je v skyt nûkter ch plo tic (knûïice Eurygaster testudinaria) advoukfiídl ch (bahnomilka Molophilus ater, bránûnka Odontomyia tigrina, kvûtilky z rodu Chiastochaeta, jejichï larvy vyïírají plody upolínu aj.). Na lokalitû byli nalezeni skokan zelen (Rana kl. esculenta) auïovka obojková (Natrix natrix), oba druhy jsou v ak vázány pfiedev ím na biotop rybníka, leïícího nad horním okrajem louky v ochranném pásmu chránûného území. Na louce hnízdí lindu ka luãní (Anthus pratensis), zatímco dal- í ptaãí druhy sem pouze zaletují z okolních biotopû. Kopáãovská Vlhká louka v plochém úvalovitém údolí km severov chodnû od obce âimelice a km jihov chodnû od obce Krsice, u silnice âimelice Králova Lhota. âimelice VYUÎITÍ Pro zachování floristické pestrosti cenn ch luãních spoleãenstev je pfiístupná plocha louky s v jimkou silnû podmáãené západní ãásti pravidelnû jednou roãnû v pozdním m V mûra:,03 ha Vyhlá eno: 986 Vlhkomilná pfieváïnû vysokobylinná luãní spoleãenstva pcháãov ch a bezkolencov ch luk s pestr m floristick m sloïením, s poãetnou populací upolínu nejvy ího a s dal ími ohroïen mi rostlinn mi druhy. létû kosena. Vefiejnosti je pfiístupn pouze okraj chránûného území od silnice âimelice Králova Lhota. BIBLIOGRAFIE 79, PI

10 Kopaniny Skalnat lev svah zafiíznutého údolí Otavy tûsnû pfied soutokem s Vltavou, leïící naproti ostrohu s hradem Zvíkovem, 0,8 km jihov chodnû od obce Zbonín. Zbonín GEOLOGIE Vût inu plochy chránûného území zaujímají jiïnû orientované strmé skalní srázy nad hladinou zátopy orlické pfiehradní nádrïe, ãlenûné pfiíkr mi r hami a roklemi. Horninov m podkladem je biotitick granodiorit zvíkovského typu s nûkolika Ïílami Ïulového porfyru (stfiedoãesk pluton). PÛdní pokryv tvofií na mírnûj- ím svahu nad hranou skal skeletovitá kambizem typická kyselá, na skalních stanovi tích ranker litick (kambizemní) a surové nevyvinuté pûdy (litozem) m V mûra:,87 ha Vyhlá eno: 986 Porosty acidofilních reliktních borû, fragmenty subacidofilních teplomiln ch doubrav a suèového lesa a charakteristicky vyvinutá spoleãenstva skalních tûrbin a teras silikátov ch substrátû na svazích a skalních srázech hluboce zafiíznutého údolí Otavy. KVùTENA Vût inu plochy území pfiírodní památky porûstá acidofilní reliktní jestfiábníkov nebo li ejníkov bor (Hieracio pallidi-pinetum, Cladonio rangiferinae-pinetum sylvestris), nad hranou skal a ve strm ch r hách a úïlabinách se maloplo nû vyskytují subacidofilní teplomilné doubravy (Quercion petraeae) avzastínûn ch ústích roklí nepatrné fragmenty suèového lesa (Aceri-Carpinetum). Stromové patro tvofií pfieváïnû borovice lesní (Pinus sylvestris) s pfiímûsí dubu zimního (Quercus petraea), hab- ru obecného (Carpinus betulus), lípy malolisté (Tilia cordata) a bfiízy bûlokoré (Betula pendula), sporadicky se objevují jedle bûlokorá (Abies alba) a javor mléã (Acer platanoides). V kefiovém patru, které je vyvinuto pfiedev ím v úïlabinkách a nad hranou skal pfievaïuje líska obecná (Corylus avellana) a vzácnû je pfiimí en zimolez obecn (Lonicera xylosteum). V podrostu reliktních borû rostou jestfiábník bled (Hieracium schmidtii), kostfiava ovãí (Festuca ovina), ãern luãní (Melampyrum pratense), svízel nízk (Galium pumilum), chlupáãek obecn (Pilosella officinarum) a místy je vyvinuto bohaté li ejníkové patro spfievahou druhû rodu dutohlávka (Cladonia spp.). V teplomiln ch doubravách se vyskytují chrpa por nská (Acosta rhenana), jetel alpínsk (Trifolium alpestre), tolita lékafiská (Vincetoxicum hirundinaria), fiebfiíãek vratiãolist (Achillea distans), lilie zlatohlávek (Lilium martagon) a vzácnû i chrpa chlumní (Cyanus triumfettii). Ve spoleãenstvech skalních tûrbin a teras (Asplenion septentrionalis, Alysso-Festucion pallentis) najdeme mochnu píseãnou (Potentilla arenaria), kostfiavu sivou (Festuca pallens), tafiici skalní (Aurinia saxatilis), ãesnek chlumní horsk (Allium senescens subsp. montanum) arozchodník skalní (Petrosedum reflexum). ZVÍ ENA Ve faunû bezobratl ch je fiada teplomiln ch prvkû. Îije zde chránûn druh síèokfiídlého hmyzu mravkolev bûïn (Myrmeleon formicarius). Je odtud uvádûn v skyt nûkter ch ohroïen ch druhû mot lû, napfi. otakárka ovocného (Iphiclides podalirius), bûlopáska topolového (Limenitis populi) ab. dvoufiadého (L. camilla) a také nûkolika chránûn ch druhû broukû, napfi. roháãe obecného (Lucanus cervus), tesafiíka obrovského (Cerambyx cerdo) azdobence Gnorimus nobilis. Kromû bûïn ch lesních ptákû tu hnízdí téï datel ãern (Dryocopus martius), Ïluna zelená (Picus viridis), hrdliãka divoká (Streptopelia turtur) a po tolka obecná (Falco tinnunculus). Na bfiezích pfiehradní nádrïe Orlík je bûïn norek Okres Písek americk (Mustela vison). Jeho populaci zaloïili jedinci uniklí z farmov ch chovû koïe inov ch zvífiat. LESNICTVÍ RÛznovûké porosty (30 00 let) mající charakter zapojeného lesa jsou vyvinuty jen nad skalní hranou avúïlabinkách, jinde jde jen oroztrou ené pokroucené solitérní borovice nebo duby na skalních stanovi tích. V horní ãásti svahu se nachází malá porostní skupina s pfievahou smrku ve vûku let. Vût ina plochy chránûného území je ponechávána bez hospodáfisk ch zásahû svému samovolnému v voji. Mlad í smrková skupina je postupnû pfievádûna na porost s pfievahou stanovi tnû vhodn ch listnat ch dfievin. VYUÎITÍ Chránûné území je pfiístupné po lesní cestû nad horní hranou skalnatého svahu znaãenou turistickou stezkou Zvíkov Orlík, s mnoha pûkn mi v hledy na hrad Zvíkov nad soutokem Vltavy a Otavy. BIBLIOGRAFIE 79, 536, 564 MAPA ÚZEMÍ strana 305 V pfiírodní památce Kopaniny je chránûn skalnat, jiïnû orientovan strm sráz v hluboko zafiíznutém údolí Otavy tûsnû pfied jejím soutokem s Vltavou. Vût inu plochy území porûstá reliktní jestfiábníkov bor (Hieracio pallidi-pinetum) a li ejníkov bor (Cladonio rangiferinae-pinetum sylvestris), pouze nad hranou skal avúïlabinách se maloplo nû vyskytují fragmenty teplomiln ch doubrav (Quercion petraeae). PI 3 83

11 âeskobudûjovicko GEOLOGIE rezervace se rozkládá na pravém konkávním bfiehu v mírném ohybu Otavy, nad hladinou zátopy orlické pfiehradní nádrïe. JiÏní ãást chránûného území pfietíná pfiíãná rokle s drobn m periodick m vodním tokem. Horninov podklad tvofií na vût inû plochy pfiírodní rezervace usmûrnûn amfibol-biotitick a biotitick granodiorit ãervenského typu, do severního okraje zasahuje v bûïek biotitického granodioritu zvíkovského typu (stfiedoãesk pluton). PÛdním pokryvem je pfieváïnû kambizem typická kyselá, na dnû rokle kyselá kambizem pseudoglejová s glejem typick m, na skalnat ch v chozech typick a kambizemní ranker. KVùTENA Vegetaãní pokryv tvofií mozaika svahov ch acidofilních metlicov ch jedlin (Deschampsio flexuosae-abietetum) na zastínûn ch svazích, suèov ch habrov ch javofiin (Aceri-Carpinetum) vrokli a v dolní ãásti svahû nad Otavou a reliktních acidofilních jestfiábníkov ch a li ejníkov ch borû (Hieracio pallidi- Pinetum, Cladonio rangiferinae- -Pinetum sylvestris) na ostroïnách a skalních stupních nad Otavou s ostrûvky nelesní skalní vegetace (Asplenion septentrionalis, Alysso-Festucion pallentis). Ve stromovém patfie pfieva- Ïují smrk ztepil (Picea abies), borovice lesní (Pinus sylvestris) Hladkokrovec Pytho depressus je reliktní brouk, znám v âeské republice jen z nûkolika lokalit, jednak z jehliãnat ch pralesû v pohraniãních horách, jednak z pûvodních borov ch porostû na such ch a Ïivinami chud ch stanovi tích. V pfiírodní rezervaci Krkavãina je chránûn soubor lesních porostû na pfiíkr ch svazích údolí Otavy, nad hladinou zátopy pfiehradní nádrïe Orlík. Na skalnat ch srázech jsou vyvinuty porosty reliktních acidofilních jestfiábníkov ch a li ejníkov ch borû. a jedle bûlokorá (Abies alba), pfiimí en je dub zimní (Quercus petraea), lípa malolistá (Tilia cordata) a bfiíza bûlokorá (Betula pendula). Kefiové patro tvofií pfiedev ím líska obecná (Corylus avellana) s pfiímûsí zimolezu obecného (Lonicera xylosteum) arûïe pfievislé (Rosa pendulina), ve svûtl ch borech roste vzácnû jalovec obecn (Juniperus communis). V podrostu se vyskytují bûïné druhy dubohabfiin a suèov ch lesû, napfi. piïmovka mo usová (Adoxa moschatellina), svízel lesní (Galium sylvaticum), jaterník trojlaloãn (Hepatica nobilis), samorostlík klasnat (Actaea spicata), mûsíãnice vytrvalá (Lunaria rediviva) a baïanka vytrvalá (Mercurialis perennis). Vreliktních borech je vytvofieno bohaté li ejníkové patro s pfievahou dutohlávek (zejména Cladonia rangiferina, C. stellaris). V bylinném patfie pfievaïuje kostfiava ovãí (Festuca ovina) a metliãka kfiivolaká (Avenella flexuosa) a rostou zde dal í charakteristické druhy, napfi. vfies obecn (Calluna vulgaris), kokofiík vonn (Polygonatum odoratum), jestfiábník bled (Hieracium schmidtii), pavinec modr (Jasione montana), fiimbaba chocholiãnatá (Pyrethrum corymbosum), tolita lékafiská (Vincetoxicum hirundinaria) a rozchodník skalní (Petrosedum reflexum). Na skalním substrátu zde roste dosti hojnû i medvûdice lékafiská (Arctostaphyllos uva-ursi). rezervace Krkavãina Les na pfiíkr ch prav ch svazích údolí Otavy,,8 km západnû od obce Oslov. Dûdovice ZVÍ ENA V suti ze zvûtral ch skalních blokû Ïije mimo jiné mnohonoïka Glomeris guttata a chvostnatka Lepismachilis rozsypali. Velmi v znamn je v skyt hladkokrovce Pytho depressus, vymírajícího brouka vázaného na reliktní porosty jehliãnanû, a k nyní jiï jen vzácnû nalézan m druhûm patfií také nosatec Rhynchaenus lonicerae, Ïijící na zimolezu. Mezi dvoukfiídl mi této lokality jsou také nûkteré stenotopní druhy, mimo jiné bedlobytka Pyratula zonata, bfieïnice Hydrellia cochleariae, vláhomilka Pherbellia annulipes a slunilka Fannia postica, jejichï bionomie v ak není dobfie vyjasnûna. rezervace je hnízdi tûm v ra velkého (Bubo bubo), jinak zde Ïijí pouze bûïné lesní druhy obratlovcû.lesnictví Chránûné území zahrnuje soubor porostû ve vûku od 0 do m V mûra: 5,53 ha Vyhlá eno: 974 Pfiirozené porosty svahov ch acidofilních jedlin, suèov ch habrov ch javofiin, skalních reliktních borû a nelesních spoleãenstev skalních tûrbin a teras silikátov ch substrátû s hojnou medvûdicí lékafiskou. 00 let, v nichï nad ostatními dfievinami mírnû pfievaïuje smrk, kter je na vlhãím stanovi ti v rokli pûvodní, jinde tvofií men í stejnovûké kultury azasahuje zãásti i do spoleãenstev na su ích stanovi tích. Vût- ina porostû má v ak pomûrnû pfiirozen charakter a je ponechávána bez zámûrn ch zásahû samovolnému v voji. V mlad- ích skupinách se v chovn mi zásahy preferují listnaté dfieviny. VYUÎITÍ Chránûné území je pfiístupné po lesní cestû se znaãenou turistickou stezkou, která prochází jeho horním okrajem. BIBLIOGRAFIE 79, 499, 800 MAPA ÚZEMÍ strana PI 4

12 Mal Kosatín JiÏní ãást luãní enklávy v lesním komplexu, km západoseverozápadnû od obce Boudy. Boudy m V mûra: 0,99 ha Vyhlá eno: 986 Floristicky pestrá spoleãenstva stfiídavû vlhk ch a ra- elinn ch luk s velmi poãetnou populací prstnatce májového a s dal ími vzácn mi rostlinami. Îije zde znaãn poãet druhû luãního hmyzu. GEOLOGIE Chránûné území leïí v oblasti mirovického metamorfovaného ostrova. Horninové podloïí tvofií biotit-amfibolická ortorula. V bezprostfiední blízkosti jihov chodního okraje pfiírodní památky se nachází kontakt s tûlesem amfibolbiotitického granodioritu a granitu kozárovického typu (jiï souãást stfiedoãeského plutonu). Horninov podklad v úvalovitém údolí podél potoka v jiïní ãásti pfiekr vá slabá vrstva deluviofluviálních hlinit ch pískû a jílovitopísãit ch hlín (holocén). PÛdní pokryv tvofií vlhká kambizem typická kyselá a silnû kyselá s pfiechody ke gleji typickému (organozemnímu), místy s vytvofienou slabou vrstvou organozemû glejové (luãní ra elina, anmoor). KVùTENA V chránûném území pfievaïují mezofilní aï mezohygrofilní luãní spoleãenstva stfiídavû vlhk ch stanovi È (Molinion) a krátkostébelná ostfiicovomechová spoleãenstva Okres Písek ra elinn ch luk (Caricion fuscae), místy jsou maloplo nû vyvinuta vysokobylinná spoleãenstva mokr ch pcháãov ch luk (Calthion). Na louce roste velmi poãetná populace prstnatce májového (Dactylorhiza majalis), ãítající mnoho set jedincû. K dal ím v znamnûj ím druhûm patfií tolije bahenní (Parnassia palustris), pampeli ka Nordstedtova (Taraxacum nordstedtii), ostfiice Hartmanova (Carex hartmanii), o. stinná (C. umbrosa), o. prosová (C. panicea), suchop r úzkolist (Eriophorum angustifolium), s. irolist (E. latifolium), kozlík dvoudom (Valeriana dioica), tfiezalka ãtyfikfiídlá (Hypericum tetrapterum), rozrazil títkovit (Veronica scutellata), hadí mord nízk (Scorzonera humilis), ãertkus luãní (Succisa pratensis), svízel severní (Galium boreale), skfiípina lesní (Scirpus sylvaticus), blatouch bahenní (Caltha palustris) a karda bahenní (Crepis paludosa). ZVÍ ENA Lokalita mnoha tyrfofilních druhû, zejména stfievlíãkû (Pterostichus diligens), drabãíkû (Encephalus complicans, Euaestethus ruficapillus, Ochthephilum fracticorne) a plo tic (ra elinatka Hebrus pusillus). Mezi dvoukfiídl m hmyzem je nápadná krátkokfiídlá zelenu ka Elachiptera brevipennis. Na lokalitû také Ïije teplomiln mûkk závornatka Alinda biplicata. VYUÎITÍ Pro stabilizaci ohroïen ch druhû a zachování pestré druhové skladby luãních porostû je louka pravidelnû kosena jedenkrát aï dvakrát roãnû. Pro vefiejnost je lokalita nepfiístupná. BIBLIOGRAFIE 564 V pfiírodní památce Mal Kosatín je chránûna enkláva vlhk ch luk uvnitfi lesního komplexu v jarním aspektu s nápadn mi suchop ry suchop rem úzkolist m (Eriophorum angustifolium) is. irolist m (E. latifolium). PI 5 85

13 âeskobudûjovicko GEOLOGIE Skalní podloïí tvofií horniny pestré jednotky moldanubika, reprezentované zde vloïkami krystalického vápence amramor-erlanového stromatitu v biotitické pararule. Vysoká hráz rybníka je kamenná a vápencov mi deskami je obloïena i její mírnû svaïitá vzdu ná strana. PÛdním pokryvem skalnat ch stanovi È v bezprostfiedním okolí rybníka je rendzina, na hrázi jsou surové nevyvinuté pûdy modifikované dlouhodobou pastvou. Mimo vápencové ostrûvky je vyvinuta kambizem typická kyselá. KVùTENA Vodní a litorální vegetace rybníka není v znamná. V jeho severozápadním cípu jsou malé plochy litorálních porostû vysok ch ostfiic s ostfiicí tíhlou (as. Caricetum gracilis) nebo s pfievahou chrastice rákosovité (as. Phalaridetum arundinaceae). Na horní plo e a na svahu zazemnûné kamenné hráze se v dûsledku pastvy vyvinulo specifické krátkostébelné spoleãenstvo, kde roste napfi. sleziník routiãka (Asplenium ruta-muraria), mochna jarní (Potentilla tabernaemontani), bedrník obecn (Pimpinella saxifraga), lipnice smáãknutá (Poa compressa), jitrocel prostfiední (Plantago media), lomikámen zrnat (Saxifraga granulata), pryskyfiník hlíznat (Ranunculus bulbosus), pomnûnka drobnokvûtá (Myosotis stricta) a bodlák obecn (Carduus acanthoides). Zajímavá je semixerotermní kvûtena a vegetace jiïních vápencov ch svahû nad potokem v chodnû od hráze, zãásti v ochranném pásmu pfiírodní památky, tvofiená travinobylinn mi spoleãenstvy svazû Bromion erecti a Koelerio-Phleion phleoidis, kde se vyskytuje chrpa por nská (Acosta rhenana), zbûhovec lesní (Ajuga genevensis), vítod chocholat (Polygala comosa), jahodník truskavec Semixerotermní travinobylinná vegetace na jiïnû exponovan ch vápencov ch svazích v ochranném pásmu pfiírodní památky. (Fragaria moschata), kokofiík vonn (Polygonatum odoratum), pupava obecná (Carlina vulgaris), smûlek jehlancovit (Koeleria pyramidata) a mnohé dal í druhy typické pro uvedené fytocenózy. ZVÍ ENA Vrybníku se rozmnoïuje skokan zelen (Rana kl. esculenta) a s. hnûd (R. temporaria), v pfiíbfieïních partiích je bûïná uïovka obojková (Natrix natrix). Na vápencov ch skalkách v ochranném pásmu Ïijí teplomilné druhy broukû ( tûtináã Dolichosoma lineare, hrotafi Anaspis thoracica, stfievlíãek Harpalus signaticornis, mandelinka Smaragdina affinis), poãetn je v skyt nápadné pestfienky Xanthogramma festivum. Na tomto stanovi ti je hojná je tûrka obecná (Lacerta agilis), v kfiovinách hnízdí mj. Èuh k obecn (Lanius collurio), pûnice hnûdokfiídlá (Sylvia communis), p. pokfiovní (S. curruca) a sedmihlásek hajní (Hippolais icterina). VYUÎITÍ Rybník je vyuïíván k polointenzivnímu chovu ryb, v nedávné minulosti na nûm byl protiprávnû provozován chov polodivok ch kachen. Hráz je dlouhodobû vyuïívána jako ovãí a drûbeïí pastvina. Pro vefiejnost je území nepfiístupné. BIBLIOGRAFIE 564 Michovka Mal rybník v úzkém údolí 0,5 km severozápadnû od obce Brloh. Brloh u Drhovle m V mûra:,58 ha Vyhlá eno: 986 Rybník s poãetn mi populacemi obojïivelníkû a se specifick m krátkostébeln m pastvinn m spoleãenstvem na mírnû sklonûném vzdu ném svahu unikátní kamenné hráze. V chodnû od hráze, zãásti v ochranném pásmu chránûného území, jsou na skalnat ch svazích vyvinuta cenná teplomilná a floristicky pestrá travinobylinná spoleãenstva. 86 PI 6

14 Okres Písek My enecká slunce Skalka u zadního traktu domu ã. p. 8 v západní ãásti obce My enec. My enec m V mûra: 0,0 ha Vyhlá eno: 986 Drobn skalní Ïulov v choz s paprsãit mi shluky krystalû turmalínu ve tvaru slunce. micky sloïit borokfiemiãitan hlinito-hofieãnato-vápenato-sodn, s rûzn m zbarvením, mnohdy obsahující fluór, Ïelezo a nûkdy i chróm. Jeho nejbûïnûj í ãernou a neprûhlednou formou je skoryl, vyskytující se právû v turmalínov ch sluncích v My- enci. Chránûn geologicko-mineralogick objekt je jen malou ukázkou poãetn ch turmalínov ch útvarû, nacházejících se nejen v My enci a jeho okolí, ale na celém Písecku. PÛdní pokryv okolí lokality tvofií kambizem typická kyselá. KVùTENA Skalní v choz je podkladem pro sporadicky uchycené korovité li ejníky. Ve tûrbinách a na horní plo e v chozu rostou zcela bûïnû mochna stfiíbfiitá (Potentilla argentea), pampeli ka podzimní (Scorzoneroides autumnalis) a divizna malokvûtá (Verbascum thapsus), v okolí je kosen návesní eutrofní trávník s lipnicí obecnou (Poa trivialis), srhou laloãnatou (Dactylis glomerata), kopfiivou dvoudomou (Urtica dioica), kerblíkem lesním (Anthriscus sylvestris) a mûrnicí ãernou (Ballota nigra). POZNÁMKA Nejlépe vyvinutá turmalínová slunce se vyskytují mimo chránûné území na pfiirozené skalce v zahradû domu ã. p. 76 v My enci, ale GEOLOGIE Horninov podklad tvofií porfyrická amfibol-biotitická melanokratní Ïula s drobnou Ïílou pegmatitu o mocnosti 3 m (moldanubick pluton). V základní horninû (pegmatitu) vznikly pfii tuhnutí sloupcovité krystaly minerálu turmalínu, uspofiádané mnohde do vûjífiovit ch nebo paprsãit ch shlukû ve tvaru tzv. turmalínov ch sluncí. Turmalín je cheporûznu jsou rozpt lena i jinde ve skalnatém podkladu v obci. BûÏn v skyt turmalínov ch sluncí v horninovém podloïí v okolí My ence dokládá skuteãnost, Ïe se nacházejí i na opracovan ch kamenech ve zbytcích zfiíceniny gotického loveckého hradu v obci, postaveného v dobû vlády Pfiemysla Otakara II. BIBLIOGRAFIE 60, 544 Drobn skalní v choz pegmatitu s charakteristicky vyvinut mi shluky krystalû turmalínu ve tvaru slunce u zadního traktu domu ã.p. 8 v obci My enec. V základní horninû vznikly pfii tuhnutí sloupcovité krystaly minerálu turmalínu, uspofiádané do vûjífiovit ch nebo paprsãit ch shlukû ve tvaru tzv. turmalínov ch sluncí. PI 7 87

15 KVùTENA Uvnitfi lomu a na jeho stûnách jsou nezapojená kalcifilní spoleãenstva skalních tûrbin, sutí, drolin a mûlk ch karbonátov ch pûd (Potentillion caulescentis, Stipion calamagrostis, Alysso alyssoidis- -Sedion albi), na okrajích zûstaly zachovány teplomilné travinobylinné porosty hlub ích pûd (Bromion erecti) a bohaté bylinné lemy (Trifolion medii) s dominující váleãkou prapofiiâeskobudûjovicko GEOLOGIE Chránûné území leïí v oblasti mirovického metamorfovaného ostrova obklopeného horninami stfiedoãeského plutonu. Lom je vytvofien ve vût í vloïce krystalického vápence, jejíï severní okraj lemuje kontaktnû metamorfovaná grafitická bfiidlice a v bezprostfiedním okolí se nachází biotitická kontaktní bfiidlice s men ími vloïkami kvarcitu. Stfiedem lomu prochází úzká Ïíla Ïulového porfyru smûru Z V. Lom je nepravidelnû dvouetáïov, s 5 0 m vysok mi stûnami ve v chodní ãásti. Pfii tûïbû vápence byly odkryty dvû drobné krasové jeskynû, z nichï zûstala pouze torza 4 a 3 m dlouhá. PÛdním pokryvem byla kambizemní rendzina, zachovaná dnes jen na hranách v okrajov ch ãástech lomu. Zbytek plochy pokr vají surové nevyvinuté pûdy, v okolí pak vznikla kambizem typická a pseudoglejová. PP Nerestsk lom byl jedním z posledních pravideln ch hnízdi È bûlofiita edého (Oenanthe oenanthe) v jihoãeském regionu. Hnízdûní zde bylo naposledy potvrzeno v roce 995. Velk opu tûn Nerestsk lom je vytvofien ve vût í vloïce krystalického vápence. Ve v chodní ãásti jsou lomové stûny vysoké 5 0 m. Na hranû lomu zûstaly zachovány teplomilné travinobylinné porosty svazu Bromion erecti. tou (Brachypodium pinnatum). V lomu rostou krvavec men í (Sanguisorba minor), sleziník routiãka (Asplenium ruta-muraria), zbûhovec lesní (Ajuga genevensis), pamûtník rolní (Acinos arvensis), len poãistiv (Linum catharticum), vratiãka mûsíãní (Botrychium lunaria), rozchodník tenkolist (Sedum boloniense), tafiinka kali ní (Alyssum alyssoides), violka píseãná (Viola rupestris), tolice nejmen í (Medicago minima), mafiinka psí (Asperula cynanchica) a po jeho obvodu v travinobylinn ch porostech se vyskytují hofiec brvit (Gentianopsis ciliata), sasanka lesní (Anemone sylvestris), vítod chocholat (Polygala comosa), hlaváã fialov (Scabiosa columbaria), chrpa por nská (Acosta rhenana), ch. ãekánek (Colymbada scabiosa), starãek pfiímûtník (Senecio jacobaea), pelynûk ladní (Artemisia campestris), úroãník bolhoj (Anthyllis vulneraria), rozrazil rozprostfien (Veronica prostrata), fiepík lékafisk (Agrimonia eupatoria), dobromysl obecná (Origanum vulgare), pupava obecná (Carlina vulgaris), smûlek jehlancovit (Koeleria pyramidata), voskovka men í (Cerinthe minor), klinopád obecn (Clinopodium vulgare) aj. ZVÍ ENA Z chránûného území je uvádûn v skyt otakárka ovocného (Iphiclides podalirius), Ïijí tu také teplomiln stfievlíãek Cymindis humeralis a nosatec Cionus clairvillei. Území bylo jedním z posledních pravideln ch hnízdi È bûlofiita Nerestsk lom Opu tûn vápencov lom 0,8 km jihov chodnû od obce Horosedly a km severov chodnû od obce Dolní Nerestce. Dolní Nerestce, Horosedly edého (Oenanthe oenanthe) v jihoãeském regionu, v posledních letech v ak jiï hnízdûní nebylo potvrzeno. V periodick ch tûních na dnû lomu se rozmno- Ïují ãolek obecn (Triturus vulgaris), ã. velk (T. cristatus), kuàka obecná (Bombina bombina) a blatnice skvrnitá (Pelobates fuscus). Hojná je je tûrka obecná (Lacerta agilis) m V mûra: 5,57 ha Vyhlá eno: 986 Velk opu tûn vápencov lom s teplomiln mi skalními a travinn mi spoleãenstvy a s charakteristickou vápnomilnou kvûtenou. Lokalita s teplomilnou entomofaunou a poãetn mi populacemi obojïivelníkû. VYUÎITÍ TûÏba vápence v lomu byla ukonãena koncem 70. let 0. století. Chránûné území je zatím ponecháno samovolnému v voji. Lokalita je pfiístupná po polní cestû z obce Horosedly nebo po cestû od hlavní silnice Mirotice Milín. BIBLIOGRAFIE 93, 79, 80, 564, 739, PI 8

16 RaÏick Rybník (4 ha) v nivû Blanice, km severov chodnû od obce RaÏice, mezi silnicí RaÏice Putim a Ïelezniãní tratí RaÏice Písek. RaÏice GEOLOGIE Chránûné území leïí v nev razné terénní depresi v nivû fieky Blanice. Horninov podklad tvofií biotitická a muskovit-biotitická Ïulorula (podolsk komplex moldanubika), pfiekrytá terciérními sedimenty ledenického souvrství (pliocén), tvofien mi písky, písãit mi tûrky a písãit mi jíly. Na nû nasedají kvartérní fluviální tûrky a hlinité písky (holocén) a sedimenty vodních nádrïí (recent). PÛdním pokryvem je fluvizem glejová a glej typick m V mûra: 9,4 ha, Vyhlá eno: 986 ochranné pásmo,60 ha Stfiednû velk rybník s lemov mi porosty litorálních rákosin, hnízdní biotop a potravní základna druhovû poãetné vodní a mokfiadní avifauny. Vlhké louky v ochranném pásmu jsou dosud hnízdi tûm a tahovou zastávkou bahàákû. KVùTENA V litorálních rákosinách v jiïní a v chodní ãásti rybníka se stfiídají porosty rákosu obecného (as. Phragmitetum communis), orobince irolistého (as. Typhetum latifoliae), o. úzkolistého (as. Typhetum angustifoliae) a skfiípince jezerního (as. Scirpetum lacustris). Na okrajích fiid ích rákosin rostou hojnû kosatec Ïlut (Iris pseudacorus), kyprej obecn (Lythrum salicaria), Ïabník jitrocelov (Alisma plantago-aquatica) a halucha vodní (Oenanthe aquatica). Druhovû bohatá jsou submerzní spoleãen- stva irokolist ch rdestû (Magnopotamion) i úzkolist ch rdestû (Parvopotamion), v nichï kromû jin ch rostou laku ník okrouhl (Batrachium circinatum), rdest ostrolist (Potamogeton acutifolius), r. maliãk (P. pusillus), r. kadefiav (P. crispus) adva ménû bûïné druhy r. svûtl (P. lucens) ar. trávolist (P. gramineus), vãetnû jejich vzácného fertilního kfií- Ïence r. úzkolistého (P. angustifolius). V obdobích s niï í hladinou vody se v rybníku, zejména v jeho v chodní ãásti, vyvíjejí spoleãenstva obnaïen ch písãit ch den (Eleocharition ovatae), v nichï rostou ostfiice áchorovitá (Carex bohemica), úpor peprn (Elatine hydropiper), bahniãka jehlovitá (Eleocharis acicularis) ab. vejãitá (E. ovata). Na vlhk ch bezkolencov ch loukách (Molinion) v ochranném pásmu rostou bukvice lékafiská (Betonica officinalis), ãertkus luãní (Succisa pratensis) a ostfiice Hartmanova (Carex hartmanii). ZVÍ ENA Podobnû jako na okolních rybnících je pro litorální porosty charakteristická hojnost nûkter ch plïû (sklovatka Daudebardia rufa), broukû (drabãík Sepedophilus bipunctatus,bradaviãník Anthocomus rufus) advoukfiídl ch (octomilka Lordiphosa andalusiaca). Okres Písek Chránûné území se vyznaãuje druhovû pestrou avifaunou. V litorálních porostech rybníka hnízdí husa velká (Anser anser), moták pochop (Circus aeruginosus), cvrãilka slavíková (Locustella luscinioides), rákosník prouïkovan (Acrocephalus schoenobaenus) a r. obecn (A. scirpaceus), na bfiízách na okraji litorálu také moudivláãek luïní (Remiz pendulinus). V dobû tahu lze na rybníku zastihnout ãetné druhy pfiedev ím kachen a bahàákû. Bohatá je také avifauna dubového stromofiadí na hrázi rybníka. Hnízdí zde mj. hrdliãka divoká (Streptopelia turtur), po tolka obecná (Falco tinnunculus), pûnice slavíková (Sylvia borin) a sedmihlásek hajní (Hippolais icterina). Na podmáãen ch loukách v ochranném pásmu pravidelnû hnízdí vodou rudonoh (Tringa totanus), bekasina otavní (Gallinago gallinago) a ãejka chocholatá (Vanellus vanellus). VYUÎITÍ JiÏní pobfieïí rybníka pûvodnû pfiecházelo pozvolna do okolních vlhk ch a podmáãen ch luk, coï byl stav optimální zejména pro bah- Àáky. Po vyhrnutí rybniãních okrajû v 80. letech 0. století vznikly nízké pobfieïní deponie a ostrov poblíïe hráze, pokryté dnes souvisl mi náletov mi porosty bfiízy, osiky, vrby kfiehké a v. popelavé. Intenzita rybniãního hospodafiení (v e rybí obsádky) se podfiizuje ochranû obnoven ch litorálních a submerzních porostû. Louky v ochranném pásmu jsou bûïnû obhospodafiovány kosením. Îádoucí je ãásteãná likvidace dfievinami porostl ch deponií a obnovení plynulého pfiechodu z rybníka do vlhk ch luk. Pro vefiejnost je chránûné území pfiístupné na hráz rybníka. BIBLIOGRAFIE 79, 564, 85 MAPA ÚZEMÍ strana 306 V porostech litorálních rákosin (Phragmition communis) vedle orobince irolistého (Typha latifolia) roste skfiípinec jezerní (Schoenoplectus lacustris), rákos obecn (Phragmites australis) aorobinec úzkolist (Typha angustifolia). PI 9 89

17 âeskobudûjovicko GEOLOGIE V horninovém podkladu pfievaïuje usmûrnûn amfibol-biotitick a biotitick granodiorit ãervenského typu, kter tvofií podloïí mírnûj ích svahû, nev razn vrcholov hfibet je tvofien dvojslídnou Ïilnou Ïulou (stfiedoãesk pluton), jejímï zvûtráním vznikla na podvrcholovém strmûj ím svahu nesouvislá balvanitá suè. Úzká potoãní niva je vyplnûna deluviofluviálními hlinit mi písky (holocén). PÛdní pokryv tvofií pfieváïnû kambizem typická kyselá (místy slabû podzolovaná), pfiecházející na plochém hfibetu ke kambizemi dystrické. KVùTENA PfieváÏnou ãást chránûného území pokr vá kyselá biková buãina (Luzulo- -Fagetum), jejíï prostorová i vûková struktura odpovídá pfiirozenému stavu tohoto typu porostu. Ve stromovém patfie zcela pfievaïuje buk lesní (Fagus sylvatica), kefiov podrost tvofií jen mlad í bukové porosty z pfiirozeného zmlazení. Bylinné patro je druhovû pfiirozenû velmi chudé a pokr vá pouze 0 0 % pûdního povrchu. Nejhojnûj í jsou v nûm bika bûlavá (Luzula luzuloides), bukovník kapraìovit (Gymnocarpium dryopteris), pstroãek dvoulist (Maianthemum bifolium) a lipnice hajní (Poa nemoralis). ZdruhÛ doprovázejících bohat- í typy buãin zde jen velmi roztrou enû aï vzácnû rostou ostfiice Páchník hnûd (Osmoderma eremita), chránûn druh z ãeledi vrubounovit ch, Ïije v ãerveném trouchu star ch listnáãû, pfiedev ím dubû. V jihoãeském regionu se vyskytuje jen roztrou enû, napfiíklad na Písecku, Strakonicku, TfieboÀsku, v okolí Hluboké n. Vltavou anov ch HradÛ. Ve stromovém patfie kyselé bikové buãiny zcela pfievaïuje buk lesní (Fagus sylvatica). Bylinné patro je vyvinuto velmi sporadicky. lesní (Carex sylvatica), strdivka nicí (Melica nutans) avûsenka nachová (Prenanthes purpurea). V úzké nivû potoka je vytvofien plo nû nepatrn a netypick porost potoãní ol iny s ostfiicí tfieslicovitou (Carex brizoides). Lokalita je mykologicky cenná, av ak málo prozkoumaná. Ze vzácnûj ích nelupenat ch hub tu roste indelovník seversk (Climacodon septentrionalis), parazitující na buku, a v âechách nehojn, rovnûï parazitick rezavec datlí (Inonotus nidus-pici), kter tvofií hlavnû imperfektní plodnice. ZVÍ ENA Îije zde fiada druhû broukû nároãn ch na kvalitu biotopu v mechu vzácn drabãík Syntomium aeneum, v trouchu padl ch dubû páchník hnûd (Osmoderma eremita) a hlodník Dasycerus sulcatus, z ochranného pásma je uvádûn roháã obecn (Lucanus cervus). V znamn je v skyt nûkter ch stenotopních dvoukfiídl ch, napfi. nápadné bahnomilky Pedicia rivosa, bedlobytky Zygomyia valida aj., a stono- Ïek (lokálnû roz ífien druh Cryptops parisi). Kromû bûïn ch lesních druhû ptákû zde hnízdí i dva druhy s úzkou vazbou na staré listnaté porosty holub doupàák (Columba oenas) a lejsek mal (Ficedula parva). Zaznamenáni tu byli také s c rousn (Aegolius funereus) adatel ãern (Dryocopus martius). LESNICTVÍ Pomûrnû stejnovûká vysokokmenná buãina je stará let, pfievaïuje buk (95 %) a malou pfiímûs tvofií smrk (5 %). V obvodové ãásti na jiïní a v chodní stranû chránûného území je úzk pruh mlad ího pfieváïnû smrkového porostu s pfiimí en m bukem, ve vûku pfiibliïnû 70 let. Porost je ponecháván bez tûïebních a pûstebních zásahû samovolnému v voji. Po jeho oplocení se buk dobfie zmlazuje a odrûstá. VYUÎITÍ Chránûné území je souãástí rozsáhlé obory a koncem 80. let 0. století muselo b t oploceno na ochranu pfied zvûfií. Pro vefiejnost je nepfiístupné. BIBLIOGRAFIE 449, 487, 504, 564, 800 Rukáveãská obora Les na severním svahu kóty Oranice 538 m n. m. na levém svahu údolí bezejmenného levostranného pfiítoku Hrejkovického potoka, km jihov chodnû od obce Kvûtov a km jihozápadnû od obce Rukáveã. Kvûtov m V mûra: 3,00 ha Vyhlá eno: 99 Fragment staré autochtonní acidofilní podhorské buãiny, leïící v rozsáhlém lesním komplexu Rukáveãské obory, s pestrou avifaunou a entomofaunou, vázanou na staré listnaté porosty. 90 PI 30

18 Okres Písek Národní pfiírodní rezervace eïabinec a eïabinecké tûnû Rybník eïabinec (87,6 ha) s pfiilehl mi tûnûmi v pfiirozené terénní prohlubni v blízkosti nivy Otavy, km severozápadnû od obce RaÏice, severnû od Ïelezniãní trati RaÏice Strakonice. V mûra: 0,67 ha, Lhota u Kestfian, ochranné pásmo Putim, RaÏice (vyhlá eno v ífice 0 m podél hranic národní pfiírodní m rezervace, v mûra neurãena) Vyhlá eno: 949 (ãást eïabinec), 986 (ãást eïabinecké tûnû) Rybník a pfiilehlé tûnû v b val ch pískovnách splo nû rozsáhl m komplexem vodních, litorálních, baïinn ch a dal ích mokfiadních spoleãenstev. Hnízdi tû a shromaïdi tû vodní avifauny, biotop specifické vodní a mokfiadní entomofauny. GEOLOGIE Národní pfiírodní rezervace leïí na jedné z vy ích fiíãních teras Otavy v mûlké terénní depresi, která je pokládána za pfiím pozûstatek tfietihorního jezera. Horninov podklad tvofií biotitická a muskovit-biotitická Ïulorula a perlová rula (moldanubikum), na které nasedají terciérní sedimenty ledenického souvrství (pliocén), tvofiené písky, písãit mi tûrky a písãit mi jíly o mocnosti 5 30 m. Jejich pokryvem jsou kvartérní fluviální tûrky a hlinité písky (holocén) a sedimenty vodních nádrïí (recent). Podél dne ního v chodního bfiehu rybníka vznikl pozdnû glaciální píseãn pfiesyp, dnes z vût í ãásti vytûïen pískovnou a zarostl stromovou vegetací. PÛdním zástupcem je v jihozápadní ãásti chránûného území organozem (ostfiicorákosová slatina), ve zbytku území fluvizem glejová a glej typick, v b val ch pískovnách kambizem arenická (pselitická). KVùTENA Plocha rybníka eïabinec byla aï do konce 60. let 0. století asi ze 40 % zarostlá litorálními rákosinami (Phragmitetum communis, Equisetetum fluviatilis) apo- rosty vysok ch ostfiic (Caricetum elatae). Ve vodní plo e rybníka pûvodnû rostly i leknín bûlostn (Nymphaea candida), plavín títnat (Nymphoides peltata) a Ïabník trávovit (Alisma gramineum). V souãasné dobû je rybník bez porostû ponofien ch vodních makrofyt. Plocha litorálních formací se v dûsledku zv ení vodní hladiny a vût í intenzity hospodafiení zmen ila asi na 5 % plochy rybníka. Tvofií je pfieváïnû rákos obecn (Phragmites australis), místy i orobinec irolist (Typha latifolia) adosud v nich roste pryskyfiník velk (Ranunculus lingua) a bazanovec kytkokvût (Naumburgia thyrsiflora). Porosty vysok ch ostfiic s dominantní ostfiicí vyv enou (Carex elata) zûstaly zachovány na men í plo e v západní ãásti rybníka. Zde také leïí pfiechodové ra elini tû, pokryté pûvodnû nízk mi ostfiicovomechov mi a ostfiicovora eliníkov mi spoleãenstvy (Rhynchosporion albae, Sphagno warnstorfiani-tomenthypnion). Dnes je porostlé fiídkou rákosinou, v níï je tû pfieïívají ostfiice plstnatoplodá (Carex lasiocarpa) arosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia), nedávno byl potvrzen vzácn mech srpnatka fermeïová (Drepanocladus vernicosus). Do národní pfiírodní rezervace patfií i men í plochy pfiirozen ch bezkolencov ch luk (Molinion) s bukvicí lékafiskou (Betonica officinalis), ole níkem kmínolist m (Selinum carvifolia) a prstnatcem májov m (Dactylorhiza majalis). eïabinecké tûnû pod písãitou v chodní hrází rybníka vznikly na místû pískoven s nízk mi nezapojen mi spoleãenstvy obnaïen ch den Rybník eïabinec leïí v pfiirozené terénní prohlubni. PI 3 9

19 âeskobudûjovicko (Radiolion linoidis). Dnes jsou tûnû z velké ãásti zazemnûné a zarostlé spoleãenstvy vysok ch ostfiic (Magnocaricion, Caricion gracilis), baïinn mi vrbinami (Salicion cinereae), iniciálními porosty baïinn ch ol in (Alnion glutinosae) a nálety dfievin s pfievahou bfiízy a osiky. Z v znamnûj ích druhû zde roste ostfiice nedo áchor (Carex pseudocyperus) a zábûlník bahenní (Comarum palustre). V litorálu rybníka, v zatopen ch pískovnách a v ra elinn ch tûàkách bylo v polovinû 0. století nalezeno v jimeãné spoleãenstvo acidofilních fias, zejména rozsivek a krásivek, dnes vzhledem k zásadní zmûnû chemismu vody (vysoká alkalita) pfieváïnû vyhynulé. Pfii bfiezích rybníka se vyskytují vzácné a ohroïené sfagnikolní druhy hub, napfi. bazidiomycety upinovka Henningsova (Pholiota henningsii), pavuãinec hezouãk (Cortinarius bibulus) a kfiehutka ra eliníková (Psathyrella sphagnicola) a askomycety kustfiebiãka zelená (Dennisiodiscus prasinus), terãenka drobouãká (Mollisia minutissima) a jazourek srstnat (Trichoglossum hirsutum). ZVÍ ENA Star í údaje o vodních bezobratl ch jsou zlomkovité a v novûj í dobû neovûfiené. Byl odtud napfi. uvádûn v skyt vzácné perlooãky Moina micrura, tyrfofilního komára Culiseta ochroptera, známého v âe- S kofiice vousatá (Panurus biarmicus) hnízdí v rákosinách rybníka eïabince. 3 Na rybníku eïabinci hnízdí nejpoãetnûj í kolonie potápky ãernokrké (Podiceps nigricollis) na jihu âech. chách pouze ze dvou lokalit, avodního plïe toãenky ploché (Valvata cristata). Na rákosové porosty je vázána fiada druhû broukû. Velmi hojn je tu bradaviãník Anthocomus rufus, specifick pro niï í polohy, kter na vût inû jihoãesk ch rybníkû chybí nebo je vzácn. V bahnû a detritu pfii okraji vody Ïijí mimo jiné stfievlíãci Pterostichus aterrimus a Europhilus thoreyi, lesák Psammoecus bipunctatus avoblasti eïabineck ch tûní i nûktefií tyrfofilní drabãíci (Tachyporus transversalis, Ochthephilum fracticorne). BfieÏnice Trimerina microchaeta, která se vyvíjí ve snû kách vajíãek pavoukû, se v âechách vyskytuje pouze na eïabinci, dal ím v znaãn m pfiíslu níkem dvoukfiídl ch je teplomilná stínomilka Sapromyza hyalinata. Îije zde fiada charakteristick ch druhû mokfiadních mot lû, napfi. ãtyfii druhy rákosních mûr zrodu Archanara. Pozoruhodn je i v skyt saranãe Tetrix tuerki. Národní pfiírodní rezervace je jednou z nejv znamnûj ích lokalit vodního a mokfiadního ptactva v jihoãeském regionu. Vrozsáhl ch rákosinách hnízdí pravidelnû chfiástal vodní (Rallus aquaticus), cvrãilka slavíková (Locustella luscinioides), rákosník velk (Acrocephalus arundinaceus), slavík modráãek (Luscinia svecica), nepravidelnû s kofiice vousatá (Panurus biarmicus), chfiástal kropenat (Porzana porzana) avolavka ãervená (Ardea purpurea). V 70. letech 0. století bylo naposledy prokázáno hnízdûní bukáãka malého (Ixobrychus minutus) avpolovinû 80. let zde naposledy zahnízdil bukaã velk (Botaurus stellaris), oba druhy v ak byly v rezervaci v posledních letech opût zaznamenány. Na rybníku je poãetná kolonie racka chechtavého (Larus ridibundus), nejvût í v jihoãeském regionu. Hnízdí zde také potápka ãernokrká (Podiceps nigricollis), rybák obecn (Sterna hirundo), slípka zelenonohá (Gallinula chloropus), lïiãák pestr (Anas clypeata) a ãírka modrá (Anas querquedula). eïabinec je v znamn m letním shromaïdi tûm a tahovou zastávkou vodních ptákû, zejména husí velk ch (Anser anser) a kachen divok ch (Anas platyrhynchos). Koncem léta a na podzim se zde shromaïìují tisícová hejna tûchto ptákû. Protahují tudy také mnohé dal í druhy, pfiedev ím kachen a bah- ÀákÛ. eïabinecké tûnû mají pestrou faunu obojïivelníkû. Îijí zde skokan tíhl (Rana dalmatina), blatnice skvrnitá (Pelobates fuscus), kuàka obecná (Bombina bombina), ãolek velk (Triturus cristatus) a dal- í druhy. V celé národní pfiírodní rezervaci je hojná uïovka obojková (Natrix natrix). V posledních letech jsou v podzimním období nacházeny pobytové stopy vydry fiíãní (Lutra lutra). VYUÎITÍ V dûsledku zv ené intenzity rybáfiského hospodafiení v 70. a 80. letech 0. století do lo k silnému ústupu litorálních porostû a zatíïení vodní nádrïe pfiebytkem Ïivin. Od. 90. let se postupnû sni- Ïuje poãetnost a hmotnost rybí obsádky a byl témûfi zastaven pfiísun Ïivin ve formû krmiv a hnojiv do rybníka. SníÏení celkové trofie bude fie eno celoplo n m odstranûním rybniãních sedimentû. âásteãnû jsou odbahàovány i zazemnûné tûnû. HISTORIE V bezprostfiedním i ir ím okolí rybníka odkryl archeologick prûzkum ãetné stopy pravûkého osídlení. Nálezy pocházejí z mlad ího a pozdního paleolitu na pfielomu pozdního glaciálu a raného postglaciálu (magdalénienská a epimagdalénienská kamenná industrie typu Lhota a industrie tzv. ostromûfiské skupiny) azmezolitu (zbytky chat s ohni ti v pískov ch vrstvách). Na nedalekém návr í Pikárna je prokázáno sídli tû z mlad í doby bronzové s nálezy patfiícími ke knovízské kultufie. BIBLIOGRAFIE 49, 3, 80, 9, 79, 89, 348, 38, 449, 56, 56, 563, 586, 65, 65, 666, 737, 767, 773, 800, PI 3

20 Okres Písek Skalsk Rybník ( ha) s pfiilehl mi mokfiady 3 km severozápadnû od Protivína a,5 km v chodoseverov chodnû od obce Skály, mezi Ïelezniãními tratûmi Protivín Strakonice a Protivín Písek. Skály u Protivína m V mûra:,8 ha, Vyhlá eno: 986 ochranné pásmo 35,5 ha Rybník s fragmentárními litorálními porosty, hnízdi tû v znamné vodní avifauny. Cenná vegetace a flóra a hnízdní biotopy vzácn ch a chránûn ch ptaãích druhû, zejména bahàákû, se nacházejí v irokém ochranném pásmu severnû a severov chodnû od chránûného území. GEOLOGIE Rybník leïí v severozápadní ãásti âeskobudûjovické pánve, v nev razné ploché depresi na nízké terase Blanice. V horninovém podloïí se nachází kontakt mezi porfyrickou amfibol-biotitickou melanokratní Ïulou (stfiedoãesk pluton) a biotitickou a muskovit-biotitickou Ïulorulou (moldanubikum), pfiekryt tûrkopískov mi terciérními sedimenty ledenického souvrství (star í pliocén) a na nû nasedajícími deluviálními a deluviálnû-soliflukãními písãit mi hlínami (pleistocén). PÛdní pokryv luk a mokfiadû v chránûném území a jeho ochranném pásmu tvofií typick pseudoglej a glej, místy glej organozemní. KVùTENA V polovinû 0. století byla na rybníku vyvinuta ukázková zonace litorálních porostû vysok ch ostfiic (Caricetum elatae, C. gracilis, C. vesicariae), rostly zde i pryskyfiník velk (Ranunculus lingua) av ivec bahenní (Pedicularis palustris). Po vyhrnutí rybníka v 80. letech 0. století se zatím obnovily jen úzké lemy litorálu, tvofiené porosty zblochanu vodního (as. Glycerietum maximae). Ve vnûj ím litorálu v jihozápadní ãásti chránûného území zûstaly za vyhrnut mi deponiemi zachovány porosty vysok ch ostfiic s dominantní ostfiicí tíhlou (as. Caricetum gracilis), v nichï roste kosatec Ïlut (Iris pseudacorus) a kyprej obecn (Lythrum salicaria). V pfiilehlém ochranném pásmu pod v chodní hrází jsou vyvinuty iniciální porosty baïinn ch ol in (Alnion glutinosae) a baïinn ch vrbin (Salicion cinereae) s bazanovcem kytkokvût m (Naumburgia thyrsiflora) a ostfiicí prodlouïenou (Carex elongata), na su ích svûtlinách roste vzácnû prstnatec májov (Dactylorhiza majalis). Na loukách ochranného pásma severnû od rybníka se vyskytují ÏluÈucha lesklá (Thalictrum lucidum) a ostfiice Hartmanova (Carex hartmanii), ve vodních pfiíkopech tu roste Ïebratka bahenní (Hottonia palustris) a bublinatka jiïní (Utricularia australis). ZVÍ ENA Z této lokality je uvádûn v skyt nûkolika druhû váïek, vãetnû pomûrnû lokálního druhu Aeshna affinis. Rybník je hnízdi tûm vodního a mokfiadního ptactva. Hnízdí zde mimo jiné husa velká (Anser anser), kopfiivka obecná (Anas strepera) a moták pochop (Circus aeruginosus). Ochranné pásmo a jeho ir í okolí je v znamn m pravideln m hnízdi tûm tzv. luãních bahàákû, jedním z posledních v jihoãeském regionu. Hnízdí zde vodou rudonoh (Tringa totanus), bfiehou ãernoocas (Limosa limosa), bekasina otavní (Gallinago gallinago), hojnû také ãejka chocholatá (Vanellus vanellus). Z tûchto dûvodû je navrïeno v razné roz ífiení ochranného pásma a úprava jeho ochranného reïimu. VYUÎITÍ Rybník je vyuïíván k polointenzivnímu chovu ryb. V polovinû 80. let 0. století byl vyhrnut a materiál byl uloïen do nûkolika deponií pfii jeho jihozápadním pobfieïí. BIBLIOGRAFIE 77, 564, 737 Ponûkud rozsáhlej í porosty rákosin jsou zachovány pouze v jiïní ãásti rybníka. Na Klokoãínsk ch loukách v ochranném pásmu PP Skalsk vzácnû hnízdí bfiehou ãernoocas (Limosa limosa). PI 33 93

21 âeskobudûjovicko GEOLOGIE Horninov m podkladem je biotitická pararula (moldanubikum), jiïní ãást údolí pfietíná v bûïek men ího tûlesa kataklastické biotitické advojslídné Ïuly (souãást stfiedoãeského plutonu). Koryto pod hrází rybníka Chobot je v krátkém úseku umûle vylámáno ve skalním podloïí. V znamn m fenoménem je Ïivû meandrující tok potoka, dosud minimálnû naru en umûl mi zásahy. Po délce toku se i díky nûkolika nízk m jezûm stfiídají úseky klidnû tekoucí a úseky bystfiinného charakteru. Úzká plochá niva je vyplnûna holocenními fluviálními písãitohlinit mi sedimenty, na nichï se vyvinula fluvizem glejová. KVùTENA Vodní kvûtena avegetace v korytû potoka není v znamná. PobfieÏní porosty stfiemchov ch ol in (spoleãenstvo Alnus glutinosa-padus avium) mají pfiirozen charakter a tvofií je zejména ol e lepkavá (Alnus glutinosa), vrba kfiehká (Salix fragilis), stfiemcha obecná (Padus avium) a vtrou ená vrba nachová (Salix purpurea). Vbylinném podrostu se vyskytují ãistec lesní (Stachys sylvatica), p rovník psí (Roegneria canina), ãesnáãek lékafisk (Alliaria petiolata), blatouch bahenní (Caltha palustris), chrastice rákosovitá (Phalaroides arundinacea), kopfiiva dvoudomá (Urtica dioica), net kavka Bfiehové porosty jsou tvofieny zejména ol í lepkavou (Alnus glutinosa), pfiimí eny jsou vrba kfiehká (Salix fragilis) a stfiemcha obecná (Padus avium). V bylinném patru dominuje chrastice rákosovitá (Phalaroides arundinacea). Neregulovan tok Smutné je typick m biotopem skorce vodního (Cinclus cinclus). nedûtklivá (Impatiens noli-tangere), karbinec evropsk (Lycopus europaeus), kfiehk vodní (Myosoton aquaticum), krtiãník hlíznat (Scrophularia nodosa), hluchavka skvrnitá (Lamium maculatum), orsej jarní (Ficaria bulbifera) a ptaãinec velkokvût (Stellaria holostea). Na skalním substrátu pod hrází rybníka Chobot rostou sleziník severní (Asplenium septentrionale), chmerek vytrval (Scleranthus perennis), rozchodník ostr (Sedum acre) a silenka nicí (Silene nutans). ZVÍ ENA V chránûném území Ïije druhovû pomûrnû bohatá entomofauna. Vyskytují se zde zejména druhy slunn ch lesních okrajû, napfi. cikáda chlumní (Cicadetta montana), dlouhososka Phthiria minuta (jedna ze tfií lokalit v âeské republice), octomilka Cacoxenus indagator a tesafiík Cortodera femorata. Zajímav je v skyt drabãíka Encephalus complicans. Îijí tu typické druhy ptákû, vázané na neregulované vodní toky, tj. ledàáãek fiíãní (Alcedo atthis), skorec vodní (Cinclus cinclus) a konipas horsk (Motacilla cinerea). V bfiehov ch porostech hnízdí mimo jiné cvrãilka zelená (Locustella naevia), rákosník zpûvn (Acrocephalus palustris), pûnice slavíková (Sylvia borin) a p. ãernohlavá (Sylvia atricapilla). Pravidelnû jsou nalézány pobytové stopy vydry fiíãní (Lutra lutra). Smutn âást toku fiíãky Smutná v úseku dlouhém,5 km, od hráze rybníka Chobot,5 km v chodnû od obce Sepekov aï po most na silnici Sepekov Opafiany, km jihov chodnû od Sepekova. Sepekov VYUÎITÍ Chránûn úsek vodního toku je souãástí bûïnû vyuïívaného rybáfiského revíru. Z koryta je pomocí nízk ch prahov ch jezû odvûtveno nûkolik náhonû k b val m ml nûm. Území pfiírodní památky je pro m V mûra: 4,35 ha Vyhlá eno: 986 Pfiirozenû meandrující horní ãást toku fiíãky Smutná v krajináfisky pûsobivém údolí, s v estrannû diferencovan mi pobfieïními porosty, které tvofií hnízdní biotop poãetn ch populací druhovû bohaté avifauny, s pravideln m v skytem vydry fiíãní. vefiejnost pfiímo pfiístupné jen na hráz rybníka Chobot a okrajovû se jej dot kají komunikace procházející místy podél potoãní nivy. BIBLIOGRAFIE 564 MAPA ÚZEMÍ strana PI 34

22 SobûdraÏsk prales Listnat les ve spodní ãásti mírného západního svahu vrchu Chlum (55,5 m n. m.),,5 km jihov chodnû od obce SobûdraÏ a km západnû od obce Velká. Velká u Milevska m V mûra:,64 ha Vyhlá eno: 986 Mal zbytek pfiirozeného porostu acidofilních buãin s charakteristickou avifaunou a entomofaunou vázanou na staré listnaté porosty. GEOLOGIE Horninové podloïí tvofií porfyrická amfibol-biotitická melanokratní Ïula typu âertova bfiemene (stfiedoãesk pluton), do severní ãásti chránûného území zasahuje Ïíla biotitické Ïilné Ïuly smûru JZ SV, nikde v ak viditelnû nevystupuje na povrch terénu. PÛdním pokryvem je kambizem typická kyselá s pfiechody k pseudogleji v drobn ch ploch ch a mírnû svahov ch úpadech. KVùTENA V chránûném území je zachován pfiirozen porost acidofilní bikové buãiny (Luzulo-Fagetum) s chud m bylinn m podrostem, kter v ploch ch terénních sníïeninách pfiechází k nevyhranûnému typu dubové buãiny s ostfiicí tfieslicovitou (Carex brizoides). Ve stromovém patfie celkovû pfievaïuje dub letní (Quercus robur), témûfi stejnû vysok podíl ve skladbû porostu má buk lesní (Fagus sylvatica), pfiimí en je smrk ztepil (Picea abies) a vtrou en nepûvodní modfiín opadav (Larix decidua). Kefiové patro není vyvinuto. V bylinném podrostu pfievládají bûïné acidofilní druhy, zejména bika bûlavá (Luzula luzuloides), Èavel kysel (Oxalis acetosella), pstroãek dvoulist (Maianthemum bifolium), jestfiábník LachenalÛv (Hieracium lachenalii), konvalinka vonná (Convallaria Okres Písek majalis), tfitina rákosovitá (Calamagrostis arundinacea) a metliãka kfiivolaká (Avenella flexuosa). Jen vzácnû zde rostou nároãnûj í druhy mezofilních lesû, jako jaterník trojlaloãn (Hepatica nobilis), hrachor jarní (Lathyrus vernus), svízel vonn (Galium odoratum) a kokofiík mnohokvût (Polygonatum multiflorum). ZVÍ ENA Nûkteré v znaãnûj í druhy broukû, mimo jiné lesklec Rhizophagus nitidulus, dfievoïrout Cerylon fagi, maloãlenec Cryptophagus ferrugineus a koïojed Globicornis corticalis, se tu vyskytují v trouchu a pod kûrou bukû, na smrcích Ïije ménû bûïn l koïrout Orthomicus suturalis. Kromû obecnû roz ífien ch lesních druhû ptákû zde hnízdí lejsek mal (Ficedula parva), druh se striktní vazbou na staré listnaté porosty, a také datel ãern (Dryocopus martius). LESNICTVÍ Star, pfieváïnû listnat porost (vûk let) se nachází ve stadiu poãínajícího rozpadu. Lesnické zásahy se omezují na postupné sní- Ïení podílu smrku a modfiínu v okrajov ch ãástech porostu avelmi omezenou v bûrnou tûïbu odumírajících listnáãû s cílem postupného uvolàování pfiirozeného nastupujícího zmlazení, které je v ak nutné oplocovat proti okusu zvûfií. Pfiitom se v ak etfií doupné stromy a kmeny vhodné pro specifickou entomofaunu. VYUÎITÍ Chránûné území je pfiístupné po lesní cestû od silnice Kuãefi Milevsko. BIBLIOGRAFIE 564 Pfiirozen porost acidofilní bikové buãiny (Luzulo-Fagetum) s chud m bylinn m podrostem. PI 35 95

23 KVùTENA PobfieÏí rybníka lemují rûznû iroké litorální rákosinové porosty (Phragmition communis). Ve v chodním v bûïku severnû od hráze je vyvinut porost rákosu obecného (as. Phragmitetum communis), v severozápadní zátoce roste mozaika rákosin s pfievahou porostû orobince úzkolistého (as. Typhetum angustifoliae) asmen ími plochami spoleãenstev tvofien ch skfiípincem jezerním (as. Scirpetum lacustris) aorobincem irolist m (as. Typhetum latifoliae). âást litorálu zde tvofií porosty zblochanu vodního (as. Glycerietum maximae), které v úzk ch pruzích lemují i pobfieïí severního chobotu rybníka. V rákosinách se hojnû vyskytují kosatec Ïlut (Iris pseudacorus) a kyprej obecn (Lythrum salicaria). Ve vnûj- ích mûlk ch okrajích litorálu jsou místy vyvinuty porosty vysok ch ostfiic (Caricion gracilis) spfievahou ostfiice tíhlé (Carex gracilis) aspfiidruïenou o. mûch fikatou (C. vesicaria). Na ostfiicové porosty v západní ãásti chránûného území navazují jiï v ochranném pásmu pravidelnû kosené a floristicky pomûrâeskobudûjovicko GEOLOGIE Rybník leïí v okrajovém severním v bûïku âeskobudûjovické pánve, v mûlké, ze tfií stran uzavfiené terénní depresi s pomûrnû pfiíkr mi svahy nad v chodním bfiehem. Horninov m podloïím jsou perlové ruly (moldanubikum), pfiekryté terciérními sedimenty spodní ãásti mydlovarského souvrství tvofien mi jílovit mi písky a pískovci (spodní baden karpat) a fluviálními hlinit mi písky a tûrky (holocén) a sedimenty vodních nádrïí (recent). PÛdním pokryvem ploch ch bfiehû ve v topû rybníka je glej. V severozápadní zátoce rybníka pfievaïují v litorálním pásmu porosty orobince úzkolistého (Typhetum angustifoliae) a hojnû zde roste kyprej obecn (Lythrum salicaria). Porosty rákosin tvofií rákos obecn (Phragmites australis), orobinec irolist (Typha latifolia), o. úzkolist (T. angustifolia), zblochan vodní (Glyceria maxima) a nûkteré dal í druhy. nû pestré louky stfiídavû vlhk ch stanovi È (Molinion). V nich rostou krvavec toten (Sanguisorba officinalis), chrpa luãní (Jacea pratensis) a ãertkus luãní (Succisa pratensis). ZVÍ ENA V ostfiicov ch porostech pfii severozápadním okraji rybníka se vyskytují brouci slatinn ch mokfiadû mravencomil Euconnus rutilipennis akvûtiník Cordicomus gracilis. Ve stejném biotopu byl nalezen lokálnû roz ífien druh z fiádu dvoukfiídl ch mrvnatka Ischiolepta crenata. Chránûné území je hnízdi tûm vodních a mokfiadních ptákû vãetnû nûkter ch ub vajících a vzácnûj- ích druhû, zejména potápky ãernokrké (Podiceps nigricollis), husy velké (Anser anser), ãírky modré (Anas querquedula), chfiástala vodního (Rallus aquaticus) arákosníka velkého (Acrocephalus arundinaceus). Na tahu sem zaletují mimo jiné orlovec fiíãní (Pandion haliaetus), vodou rudonoh (Tringa totanus) a pisík obecn (Actitis hypoleucos). Poãetné jsou zdej- í populace skokana zeleného (Rana kl. esculenta) auïovky obojkové (Natrix natrix). VYUÎITÍ Rybník je vyuïíván k polointenzivnímu chovu ryb. BIBLIOGRAFIE 564 MAPA ÚZEMÍ strana 305 Velk Potoãn Protáhl vût í rybník (3 ha) leïící km severozápadnû od obce Kestfiany, pfii silnici Kestfiany Dobev. Staré Kestfiany m V mûra: 38,87 ha, Vyhlá eno: 986 ochranné pásmo 3,63 ha Rybník s porosty litorálních rákosin s pfievahou orobince úzkolistého a rákosu obecného, hnízdní biotop druhovû poãetného souboru vodní avifauny. 96 PI 36

24 Okres Písek V obouch Tok Lomnice v úseku dlouhém 3,8 km, od jihov chodního okraje obce Ostrovec aï po soutok se Skalicí, leïící,5 km v chodojihov chodnû od Ostrovce. Dolní Ostrovec, Horní Ostrovec, Dûdovice m V mûra: 4,46 ha Vyhlá eno: 986 Pfiirozen tok fiíãky Lomnice s balvanit m pefiejnat m fieãi tûm v hluboko zafiíznutém lesnatém údolí, s pestr mi dfievinn mi a bylinn mi porosty pobfieïního luhu tvofiícími hnízdní biotop druhovû poãetné avifauny a se stálou populací vydry fiíãní. GEOLOGIE Hluboko zafiíznuté údolí Lomnice je pokraãováním jedné z boãních vûtví systému kaàonovit ch údolí Vltavy aotavy. Horninov podklad je z pfieváïné ãásti budován biotitick m granodioritem zvíkovského typu, v severní ãásti chránûného území pod Ostrovcem iamfibol-biotitick m granodioritem a Ïulou kozárovického typu (stfiedoãesk pluton). Osu údolí pfietínají úzké Ïíly Ïulového porfyru, vzácnû i lamprofyru a monzonitového a monzodioritového porfyritu. Úzká niva je vyplnûna holocenními písãitohlinit mi fluviálními sedimenty, na kter ch vznikla fluvizem glejová. Podél toku se na pfiilehl ch svazích nachází ranker kambizemní a kambizem typická (kyselá). KVùTENA Vodní kvûtena v korytû fieky není v znamná. Bfiehové porosty mají charakter pfiirozeného luïního lesa typu ptaãincov ch ol in (Stellario- -Alnetum glutinosae). Tvofií je pfiedev ím ol e lepkavá (Alnus glutinosa), jilm horsk (Ulmus glabra) a vrba kfiehká (Salix fragilis) s malou pfiímûsí jasanu ztepilého (Fraxinus excelsior), lípy malolisté (Tilia cordata), javoru mléãe (Acer platanoides), habru obecného (Carpinus betulus) a smrku ztepilého (Picea abies). V bohatû vyvinutém kefiovém patfie roste stfiemcha obecná (Padus avium), líska obecná (Corylus avellana), brslen evropsk (Euonymus europaeus), roztrou enû rûïe pfievislá (Rosa pendulina), zimolez obecn (Lonicera xylosteum) a l kovec jedovat (Daphne mezereum). V bylinném podrostu nacházíme omûj pestr (Aconitum variegatum), lilii zlatohlávek (Lilium martagon), prvosenku vy í (Primula elatior), ptaãinec hajní (Stellaria nemorum), p. velkokvût (S. holostea), hluchavku skvrnitou (Lamium maculatum), zvoneãník ãern (Phyteuma nigrum), ÏluÈuchu orlíãkolistou (Thalictrum aquilegiifolium), pfiesliãku luãní (Equisetum pratense), bodlák lopuchovit (Carduus personata), ostfiici banátskou (Carex buekii), p rovník psí (Roegneria canina) a udatnu lesní (Aruncus vulgaris). Hojné jsou liány chmel otáãiv (Humulus lupulus) a lilek potmûchuè (Solanum dulcamara). Do pobfieïních porostû proniká i celá fiada druhû ze zbytkû dubohabfiin na okolních svazích, napfi. vikev hrachovitá (Vicia pisiformis), v. lesní (V. sylvatica) a kokofiík mnohokvût (Polygonatum multiflorum). ZVÍ ENA Byl zde zji tûn v skyt teplomilné mûry plicníkové (Atypha pulmonaris). Îijí tu také nûkteré teplomilné druhy dvoukfiídl ch, napfi. kuklice Echinomyia lefebvrei alu- Ïanka Diastata flavicosta, spoleãnû s druhy pfiirozen ch smí en ch lesû. Zajímav je i v skyt dal ích druhû hmyzu, mimo jiné vzácné bedlobytky Exechiopsis laschkewitziana zfiádu dvoukfiídl ch, nûkter ch broukû, napfi. stfievlíãka Leistus terminatus a tesafiíka Cortodera femorata, aménû bûïn ch váïek, zejména idélka brvonohého (Platycnemis pennipes). Tiplice Tipula benesignata zde má své jediné nalezi tû v âechách. Typick mi druhy obratlovcû s tûsnou vazbou na pfiirozené koryto Lomnice jsou skorec vodní (Cinclus cinclus), konipas horsk (Motacilla cinerea) a vydra fiíãní (Lutra lutra). V lesních porostech v ochranném pásmu Ïijí kromû bûïn ch lesních druhû také ãáp ãern (Ciconia nigra), krahujec obecn (Accipiter nisus) a jestfiáb lesní (Accipiter gentilis). VYUÎITÍ Úsek Lomnice v chránûném území je souãástí bûïnû vyuïívan ch sportovnû rybáfisk ch revírû. Podél Lomnice procházejí po lesních cestách znaãené turistické stezky. BIBLIOGRAFIE 385, 449, 564 MAPA ÚZEMÍ strana 305 Bfiehové porosty mají pomístnû charakter ptaãincov ch ol in (Stellario-Alnetum glutinosae) s dominantní ol í lepkavou (Alnus glutinosa). V pobfieïních kfiovinách roste sporadicky také omûj pestr (Aconitum variegatum). PI 37 97

25 KVùTENA Na skalách a strm ch skalnat ch svazích pfievaïují pfiirozené porosty acidofilních jestfiábníkov ch a li ejníkov ch reliktních borû (Hieracio pallidi-pinetum, Cladonio rangiferinae-pinetum sylvestris), nad horní hranou srázu a v oslunûn ch úïlabinkách se zachovaly fytocenologicky nevyhranûné fragmenty subacidofilních teplomiln ch doubrav (Quercion petraeae). Borové porosty na mírnûj ích svazích nejsou zcela pûvodní, dfiíve zde pfievládaly doubravy, v nichï v ak borovice rovnûï rostla. Ve stromovém patfie celkovû pfievaïuje borovice lesní (Pinus sylvestris), roztrou eny jsou dub zimní (Quercus petraea), bfiíza bûlokorá (Betula pendula), lípa malolistá (Tilia cordata) a habr obecn (Carpinus betulus), v mlad ích skupinách je pfiimí- en smrk ztepil (Picea abies). Kefiové patro je jen sporadicky vytvofieno v nûkter ch úïlabinkách a pfievládá v nûm líska obecná (Corylus avellana) a ojedinûle zde roste zimolez obecn (Lonicera xylosteum), ve svûtlej ích borech se nachází jalovec obecn (Juniperus communis). V podrostu reliktních borû rostou bika bûlavá (Luzula luzuloides), jestfiábník bled (Hieracium schmidtii), kociáâeskobudûjovicko GEOLOGIE rezervace leïí na pravém konkávním bfiehu v ostrém ohybu údolí Otavy nad hladinou zátopy orlické pfiehradní nádrïe. V horninovém podloïí pfievaïuje usmûrnûn amfibol-biotitick a biotitick granodiorit ãervenského typu, do severní a v chodní ãásti zasahují tûlesa kataklastické biotitické a dvojslídné Ïuly (stfiedoãesk pluton), vytváfiející ãlenité skalní stûny s pfiíãn mi roklemi a drobn mi balvanit mi sutûmi. PÛdním pokryvem je mûlká skeletovitá kambizem typická kyselá, na skalnatém podloïí kambizemní a typick ranker. Na skalách a strm ch skalnat ch svazích nad hladinou zátopy pfiehradní nádrïe Orlík je vyvinuta mozaika reliktních borû, teplomiln ch doubrav a polokulturních a kulturních borov ch porostû. nek dvoudom (Antennaria dioica), ãilimníkovec ãernající (Lembotropis nigricans), fiefii - niãník píseãn (Cardaminopsis arenosa), vzácnû i zimostrázek alpsk (Polygaloides chamaebuxus). Místy jsou v podrostu bohatû vytvofiené porosty kefiíãkovit ch li ejníkû s pfievahou dutohlávek (Cladonia spp.) a pukléfiky islandské (Cetraria islandica). Ve zbytcích teplomiln ch doubrav najdeme tolitu lékafiskou (Vincetoxicum hirundinaria), fiimbabu chocholiãnatou (Pyrethrum corymbosum), váleãku prapofiitou (Brachypodium pinnatum), kokofiík vonn (Polygonatum odoratum), jetel alpínsk (Trifolium alpestre) ahvozdík kartouzek (Dianthus carthusianorum). Ve spoleãenstvech skalních tûrbin a teras silikátov ch substrátû (Asplenion septentrionalis, Alysso-Festucion pallentis) rostou sleziník ãerven (Asplenium trichomanes), s. severní (A. septentrionale), osladiã obecn (Polypodium vulgare), ãesnek chlumní horsk (Allium senescens subsp. montanum) a tafiice skalní (Aurinia saxatilis). ZVÍ ENA Na skalním podkladu, krytém fiídkou vegetací, je hojná saranãe Tetrix bipunctata. Îije tu také mnoho druhû blanokfiídl ch, napfi. kutilka píseãná (Ammophila sabulosa) a nûkteré druhy samotáfisk ch vãel. rezervace je tradiãním hnízdi tûm v ra velkého (Bubo bubo). Kromû fiady bûïnû roz ífien ch lesních druhû ptákû zde hnízdí také jestfiáb lesní (Accipiter gentilis), datel ãern (Dryocopus martius) arehek zahradní (Phoenicurus phoenicurus). Lesní porosty ibylinné patro jsou devastovány introdukovan m muflonem (Ovis musimon). LESNICTVÍ PfievaÏují staré porosty ve vûku let, které jsou ponechávány svému samovolnému v voji, av ak zmlazení v porostních svûtlinách je nutno chránit oplocením pfied okusem zvûfií. V jihozápadní ãásti chránûného území jsou men í plochy nepûvodních mlad- ích porostû (60 70 let) s pfievahou smrku, v nichï se provádûjí bûïné v chovné zásahy ve prospûch vtrou en ch listnáãû. rezervace V fií skály uoslova Les a skalnaté srázy na pravém nárazovém svahu údolí Otavy km jihozápadnû od obce Oslov a,5 km severozápadnû od obce Tukleky. Tukleky VYUÎITÍ Severov chodním okrajem pfiírodní rezervace nad horní hranou svahû prochází znaãená turistická stezka s nûkolika odboãkami do chránûného území na vyhlídky do údolí Otavy. POZNÁMKA Lesní porosty ibylinné patro jsou nepfiíznivû ovlivàovány okusem, spásáním, m V mûra: 8, ha Vyhlá eno: 986 Soubor porostû acidofilních reliktních borû, fragmentû teplomiln ch doubrav, kulturních borov ch porostû a nelesních spoleãenstev skalních tûrbin a teras silikátov ch substrátû na strm ch skalnat ch srázech kaàonovitého údolí Otavy s teplomilnou entomofaunou, hnízdi tû v ra velkého. se lapem a hrabáním v dûsledku neúmûrnû vysok ch stavû spárkaté zvûfie, zejména muflonû. Bfiehové partie jsou po- kozovány rybáfii a rekreanty (ohni tû, drobné skládky odpadu, nouzové pfiístfie ky). BIBLIOGRAFIE 797 MAPA ÚZEMÍ strana PI 38

26 Vystrkov Tok Lomnice v úseku dlouhém,5 km, od mostu na lesní komunikaci jiïnû od zámeãku Karlov,7 km jiïnû od obce Smetanova Lhota aï po Ïelezniãní most km severozápadnû od obce Ostrovec. Smetanova Lhota GEOLOGIE Horninov podklad vût iny území pfiírodní památky je budován amfibolbiotitick m granodioritem kozárovického typu, do v chodní m V mûra: 3,07 ha Vyhlá eno: 986 Pfiirozen tok fiíãky Lomnice s balvanit m fieãi - tûm a pefiejnat mi úseky v irokém lesnatém a luãním údolí, s v estrannû diferencovan mi porosty pobfieïního luhu tvofiícími hnízdní biotop druhovû poãetné avifauny. Trvale zde hnízdí ledàáãek fiíãní. ãásti zasahuje porfyrická Ïula agranodiorit (porfyrická varieta kozárovického typu), které jsou souãástí stfiedoãeského plutonu. Plochá potoãní niva je vy- plnûna fluviálními písãitohlinit mi sedimenty (holocén), na nichï se vyvinula fluvizem glejová. Místy se vyskytují i pseudoglej kambick s kambizemí typickou (nasycenou i kyselou). Okres Písek KVùTENA Vodní kvûtena avegetace v korytû potoka není pfiíli v znamná. V jimkou je pozoruhodná fiasa ruducha Hildebrandia rivularis, která je povaïována za indikátor ãist ch vod a zde vytváfií tmavû ãervené pevné povlaky na kamenech ve spodní pefiejnaté ãásti chránûného území. PfiestoÏe v nûkter ch ukazatelích je voda v tomto úseku Lomnice stfiídavû fiazena aï do III. IV. tfiídy jakosti, pfiítomnost této fiasy dokládá velkou samoãisticí schopnost i pomûrnû krátk ch pefiejnat ch úsekû vodních tokû. PobfieÏní porosty mají charakter stfiemchového vrbo-ol ového luhu (Stellario-Alnetum glutinosae) atvofií je pfieváïnû ol e lepkavá (Alnus glutinosa) avr- ba kfiehká (Salix fragilis) smalou pfiímûsí lípy malolisté (Tilia cordata), smrku ztepilého (Picea abies), jasanu ztepilého (Fraxinus excelsior) a javoru mléãe (Acer platanoides). V kefiovém patfie rostou roztrou enû vrba nachová (Salix purpurea), rûïe pfievislá (Rosa pendulina), brslen evropsk (Euonymus europaeus) a l kovec jedovat (Daphne mezereum). Bylinn podrost tvofií ãistec lesní (Stachys sylvatica), omûj pestr (Aconitum variegatum), lilie zlatohlávek (Lilium martagon), prvosenka vy í (Primula elatior), ptaãinec hajní (Stellaria nemorum), zvoneãník ãern (Phyteuma nigrum), chrastavec lesní (Knautia maxima), jarmanka vût í (Astrantia major), p rovník psí (Roegneria canina), hojné jsou liány chmel otáãiv (Humulus lupulus) a lilek potmûchuè (Solanum dulcamara). V horní ãásti chránûného úseku Lomnice pfiiléhají k levému bfiehu polokulturní bezkolencové louky (Molinion) s hojn m ocúnem jesenním (Colchicum autumnale). ZVÍ ENA Ve spoleãenstvu ripikolního hmyzu je v raznû dominantní drabãík Lesteva longelytrata. Zménû bûïn ch druhû lesních spoleãenstev se zde vyskytuje tesafiík Grammoptera variegata a octomilka Drosophila histrio. V chránûném území hnízdí tfii druhy ptákû s tûsnou vazbou na pfiírodní fiíãní koryto Lomnice, a to ledàáãek fiíãní (Alcedo atthis), skorec vodní (Cinclus cinclus) a konipas horsk (Motacilla cinerea). Îije zde také skokan zelen (Rana kl. esculenta) as. hnûd (R. temporaria). Za potravou sem pravidelnû zaletují volavka popelavá (Ardea cinerea) a jestfiáb lesní (Accipiter gentilis), hnízdící v okolních lesích. VYUÎITÍ Chránûn úsek Lomnice je souãástí bûïnû vyuïívaného sportovnû rybáfiského revíru. Pfiilehlé louky zãásti v ochranném pásmu jsou pro zachování druhové pestrosti jedenkrát aï dvakrát roãnû koseny. Podél Lomnice vede po levém bfiehu znaãená turistická stezka, v horní ãásti levého bfiehu je vybudován stál areál letního dûtského tábora. BIBLIOGRAFIE 564 Pfiirozen tok fiíãky Lomnice s balvanit m fieãi tûm a pefiejnat mi úseky leïí v irokém luãním a lesnatém údolí. PI 39 99

27 âeskobudûjovicko GEOLOGIE Chránûné území leïí v ploché terénní sníïeninû na jihozápadním úpatí Mehelnické vrchoviny. Zahrnuje dvû malé rybniãní soustavy a celkem deset men ích rybníkû: Skopec (3,5 ha), Star u Nové Vsi (5,5 ha), KoláfiÛ (,8 ha), RejdÛ (,4 ha), âejka (,5 ha), Nov u Krãe (4 ha), Star u Krãe (,5 ha), Uchcánek (0,9 ha), Ml nsk u Krãe ( ha) a Zukáãek (, ha). V horninovém podloïí pfievaïuje biotitická a muskovit-biotitická Ïulorula, do severní ãásti zasahuje leukokratní migmatit (podolsk komplex moldanubika). NadloÏní vrstvy tvofií v celém rozsahu terénních depresí deluviální, deluviálnû soliflukãní a fluviální písãité hlíny a hlinité písky (pleistocén holocén) a sedimenty vodních nádrïí (recent). PÛdním pokryvem je vesmûs typick pseudoglej a glej. KVùTENA V nûkter ch rybnících (Skopec, Nov a Star ukrãe, âejka) zûstaly zachovány lemy litorálních rákosin (Phragmition communis), tvofiené pfiedev ím porosty orobince irolistého (as. Typhetum latifoliae) ao. úzkolistého (as. T. angustifoliae), místy rostou skfiípinec jezerní (Schoenoplectus lacustris), rákos obecn (Phragmites australis) a zblochan vodní (Glyceria maxima). V rákosinách rybníkû Uchcánek a Nov ukrãe se aï do 80. let 0. století vyskytoval mel okoliãnat (Butomus umbellatus), v mokfiinách u rybníka âejka roste bazanovec kytkokvût (Naumburgia thyrsiflora). Ve vnûj ím litorálu rybníkû jsou místy vyvinuty porosty vysok ch ostfiic s dominantní ostfiicí tíhlou (as. Caricetum gracilis), vzácnû se na prameni tích objevuje i ostfiice trsnatá (Carex cespitosa). Mûlké ãásti rybníka Nov u Krãe porûstají rozsáhlé porosty vysok ch baïinn ch bylin (Oenanthion aquaticae), v nichï pfievaïuje halucha vodní (Oenanthe Rybník Skopec u Nové Vsi. Na jeho obvodu zûstaly zachovány porosty litorálních rákosin, tvofiené zblochanem vodním (Glyceria maxima) a orobincem úzkolist m (Typha angustifolia). Zelendárky Soustava mal ch rybníkû mezi obcemi Nuzov a Krã, 3,5 km severov chodnû aï,5 km v chodnû od Protivína. Rybníky leïí v okolí osad a samot Nová Ves u Protivína, Zelendárky, Podkrãí a Pafiezí. Krã u Protivína, Nová Ves u Protivína aquatica) aroztrou enû rostou Ïabník jitrocelov (Alisma plantago-aquatica) a skfiípina kofienující (Scirpus radicans). V chránûném území se nachází jediná dosud pfieïívající populace vodního mechu prameniãky chabé (Fontinalis hypnoides) vâeské republice. Pfii obãasném letnûní se na dnech nûkter ch rybníkû (zejména Nov a Star u Krãe, âejka) vytváfiejí spoleãenstva obnaïen ch písãit ch den (Eleocharition ovatae), v nichï rostou kufiinka ostnosemenná (Spergularia echinosperma), blatûnka vodní (Limosella aquatica), úpor peprn (Elatine hydropiper), ú. trojmuïn (E. triandra), bahniãka vejãitá (Eleocharis ovata) a ostfiice áchorovitá (Carex bohemica). Je tû v 70. letech 0. století se v nich vyskytovaly také trojfiadka Micheliova (Dichostylis micheliana) a pu tiãka rozprostfiená (Lindernia procumbens). Ve v topách nûkter ch rybníkû (Star a Nov ukrãe, RejdÛ) jsou vyvinuta spoleãenstva bezkolencov ch luk (Molinion), v nichï rostou starãek vodní (Senecio aquaticus), bezkolenec modr (Molinia caerulea), ostfiice Hartmanova (Carex hartmanii), ãertkus luãní (Succisa pratensis), bukvice lékafiská (Betonica officinalis), fiebfiíãek bertrám (Achillea ptarmica), hadí mord nízk (Scorzonera humilis), vzácnû izemûïluã hofiká (Centaurium erythraea), v ivec ladní (Pedicularis sylvatica) a pampeli ka Nordstedtova (Taraxacum nordstedtii). Na hrázích rybníkû Star a Nov u Krãe jsou esteticky hodnotná dubová stromofiadí, v podrostu s bohat mi lemov mi spoleãenstvy svazu Trifolion medii s jetelem prostfiedním (Trifolium medium), ãern em hajním (Melampyrum nemorosum) aváleãkou prapofiitou (Brachypodium pinnatum). ZVÍ ENA Pro pobfieïní rákosiny této lokality jsou charakteristické zejména nûkteré druhy broukû (drabãík Stenus binotatus, slunéãko Anisosticta novemdecimpunctata), plo tic (plo tiãka Ischnodemus sabuleti) advoukfiídl ch (octomilka Lordiphosa andalusiaca, lu- Ïanka Campichoeta obscuripennis, bedlobytka Exechia pseudofestiva, pestfienka Brachymyia berberina). Ve vût inû rybníkû v chránûném území se rozmnoïuje skokan zelen m V mûra: 30,57 ha Vyhlá eno: 986 PfieváÏnû mezotrofní rybníky s ãásteãnû zachovan mi porosty litorálních rákosin a vysok ch ostfiic, druhovû bohatou vodní avifaunou a poãetn mi populacemi obojïivelníkû. Soustava nepravidelnû rozpt len ch drobn ch rybníkû zvy- uje estetickou hodnotu zdej í krajiny. (Rana kl. esculenta), nehojná je rosniãka zelená (Hyla arborea), kuàka obecná (Bombina bombina) auïovka obojková (Natrix natrix). Hnízdí tu bûïné druhy vodních ptákû, v rozsáhlej í rákosinû na rybníku Skopec také rákosník obecn (Acrocephalus scirpaceus) ar. prouïkovan (A. schoenobaenus). VYUÎITÍ Rybníky jsou vyu- Ïívány k extenzivnímu chovu ryb. Chránûné území je pfiístupné po vefiejn ch cestách vût inou na hráze rybníkû, podél jeho západního okraje a severní ãástí vede turisticky znaãená stezka. BIBLIOGRAFIE 76, 78, 79, 79, 8, 375, 564 MAPA ÚZEMÍ strana PI 40

28 Okres Písek rezervace Îlíbky Les na pfiíkr ch svazích a v roklích na levém svahu údolí Otavy,,5 km v chodnû od obce Stará VráÏ. Boreãnice m V mûra: 37,39 ha Vyhlá eno: 973 Pfiirozené porosty svahov ch dubohabfiin, subacidofilních teplomiln ch doubrav, suèov ch habrov ch javofiin, roklinov ch javofiin a potoãních ol in a ostfiicov ch jasenin s pestrou skladbou kvûteny na svazích a v postranních roklích ka- Àonovitého údolí Otavy, s druhovû bohatou avifaunou a entomofaunou, vázanou na staré listnaté porosty. GEOLOGIE Povrch chránûného území je ãlenûn pfiíãn mi roklemi, mezi nimiï vystupují skalnaté hfibítky. V horninovém podloïí pfievaïuje porfyrická amfibol-biotitická melanokratní Ïula (typ âertovo bfiemeno), do jiïní ãásti zasahuje usmûrnûn amfibol-biotitick a biotitick granodiorit ãervenského typu s Ïílami biotitické a dvojslídné Ïuly (stfiedoãesk pluton). PÛdní pokryv tvofií kambizem typická (vãetnû kyselé variety), na skalnat ch stanovi tích typick a kambizemní ranker, dna nûkolika roklí s drobn mi potoky pokr vá kyselá kambizem pseudoglejová. KVùTENA PfievaÏuje ãern ová dubohabfiina (Melampyro nemorosi-carpinetum) spfiechody k ptaãincové lipové doubravû (Stellario-Tilietum), na zastínûn ch strm ch svazích k suèov m habrov m javofiinám (Aceri-Carpinetum). Na oslunûn ch v chodních a jihov chodních svazích jsou pfiechody k subacidofilním teplomiln m doubravám (Quercion petraeae), které se na extrémních skalnat ch stanovi tích sv m charakterem velmi blíïí bfiekové doubravû (Sorbo torminalis-quercetum). V roklích jsou vyvinuty malé plochy udatnov ch javofiin (Arunco-Aceretum) a ostfiicov ch jasenin (Carici remotae- -Fraxinetum). Ve stromovém patfie pfievládá podle typu stanovi tû lípa malolistá (Tilia cordata) nebo dub zimní (Quercus petraea), k nûmuï na stanovi tích teplomiln ch doubrav pfiistupuje jefiáb bfiek (Sorbus torminalis), v podúrovni pfievládá habr obecn (Carpinus betulus). Na su ích skalnat ch místech je pfiimí ena borovice lesní (Pinus sylvestris). V roklích jsou ãasté jilm horsk (Ulmus glabra), ol e lepkavá (Alnus glutinosa) a jasan ztepil (Fraxinus excelsior). Kefiové patro tvofií pfieváïnû zimolez obecn (Lonicera xylosteum) a líska obecná (Corylus avellana). V bohatém podrostu dubohabfiin a suèového lesa rostou plicník tmav (Pulmonaria obscura), svefiep BenekenÛv (Bromus benekenii), ostfiice bledoplevá (Carex pallens), o. chlupatá (C. pilosa), ãarovník pafiíïsk (Circaea lutetiana), svízel lesní (Galium sylvaticum), lilie zlatohlávek (Lilium martagon), medovník velkokvût (Melittis melissophyllum), pupkovec pomnûnkov (Omphalodes scorpioides), prvosenka vy í (Primula elatior) aj. V nezapojen ch zakrsl ch doubravách pfievaïují v bylinném patfie kostfiava ovãí (Festuca ovina) a bika bûlavá (Luzula luzuloides), ale roste zde také mnoho nároãnûj ích teplomiln ch druhû a druhû skalních stanovi È, zejména bûlozáfika vûtvitá (Anthericum Floristicky pestr podrost ãern ov ch dubohabfiin (Melampyro nemorosi-carpinetum) v jarním aspektu. PI 4 30

29 âeskobudûjovicko ramosum), tomkovice jiïní (Hierochloë australis), tolita lékafiská (Vincetoxicum hirundinaria), hrachor ãern (Lathyrus niger), fiebfiíãek vratiãolist (Achillea distans), strdivka zbarvená (Melica picta), ãesnek chlumní horsk (Allium senescens subsp. montanum) arozchodník skalní (Petrosedum reflexum). ZVÍ ENA V pfiírodní rezervaci Ïijí brouci nároãní na kvalitu prostfiedí, napfi. mravencomil Euconnus claviger, kovafiík Anostirus castaneus, lesák Laemophloeus kraussi, hnojník Aphodius paykuli atd. Nûkteré druhy dvoukfiídl ch, napfi. bedlobytky Boletina digitata a Trichonta aberrans, vrtalky Cerodontha unguicornis a Phytoliriomyza melampyga akvûtilky Pegomya maculata a Phorbia longipilis jsou známé v âechách jen z této jediné lokality, stlaãenka Platypeza consobrina a dlouhososka Bombylius fimbriatus náleïí k v raznû teplomiln m prvkûm fauny. Chránûné území se vyznaãuje druhovû pestrou avifaunou s poãetn mi hnízdícími Charakteristick m ptaãím druhem dubohabfiin v PR Îlíbky je strakapoud prostfiední (Dendrocopos medius). 3 Na plo ím terénu na hfibítcích a nad hranou svahu inklinují porosty dubohabfiin k floristicky chud- í ptaãincové lipové doubravû (Stellario-Tilietum), v jejímï stromovém patru pfievládá lípa malolistá (Tilia cordata). populacemi mnoha druhû evropského listnatého lesa, pfiedev ím lejska bûlokrkého (Ficedula albicollis), dlaska tlustozobého (Coccothraustes coccothraustes), s kory babky (Parus palustris), oupálka krátkoprstého (Certhia brachydactyla) a budníãka lesního (Phylloscopus sibilatrix). V rezervaci hnízdí také strakapoud prostfiední (Dendrocopos medius) a Ïluna edá (Picus canus). LESNICTVÍ Lesní porosty na strm ch svazích nad Otavou avroklích (vûk let) mají vût inou velmi pfiirozen charakter a jsou ponechávány bez zásahû samovolnému v voji. Porosty na plo inû (vûk let) jsou v raznû dvouetáïové, rovnûï témûfi pfiirozeného charakteru. Men í plochy mlad ích porostû ve stáfií let jsou kulturního pûvodu, s pfievahou smrku a borovice. V nich a ve stejnovûk ch mlad ích listnat ch porostech se provádûjí zásahy pro zlep ení jejich vûkové a druhové skladby aprostorové struktury. VYUÎITÍ Po cestách nad horní hranou svahû prochází pfiírodní rezervací znaãená turistická stezka a zároveà zelenû znaãen lázeàsk okruh. Na jiïním okraji chránûného území je na plo inû nad svahem vybudován stál areál letního dûtského tábora. BIBLIOGRAFIE 03, 7, 79, 487, 488, 497, 55, 64, PI 4

30 Okres Písek park Písecké hory Vyhlá en Okresním národním v borem v Písku dne 7. záfií 973 jako území klidu a podle zákona ã. 4/99 Sb. pfie el do kategorie pfiírodních parkû jako první na území jihoãeského regionu. park byl novû vyhlá en Nafiízením Okresního úfiadu vpísku ze dne s úãinností od park má rozlohu 60,3 km. Území Píseck ch hor náleïí ke geomorfologickému celku Táborská pahorkatina a je tvofieno okrskem Mehelnická vrchovina, leïícím na rozvodí Vltavy, Otavy a Blanice. V severní ãásti je budováno durbachity rastenberského typu patfiícími k moldanubickému plutonu, v jiïní ãásti migmatity podolského komplexu a pararulami pestré skupiny moldanubika. Nejvy ími body jsou Velk Mehelník (63,5 m n. m.) a Paseck vrch (65, m n. m.) v severní ãásti a Vysok Kam k (66,8 m n. m.) v jiïní ãásti chránûného území. park je témûfi souvisle zalesnûn. Vegetaãní kryt tvofií pfieváïnû smí ené porosty s velk m podílem listnat ch dfievin, zejména buku lesního (Fagus sylvatica). Na nûkter ch stanovi tích jsou pfiimí eny dub letní i zimní, lípa malolistá, javor klen i mléã, ol e lepkavá a jasan ztepil. Potenciální vegetací jsou kvûtnaté lipové buãiny (Tilio cordatae-fagetum), na chud ích stanovi tích, zejména v jiïní ãásti území, i acidofilní bikové buãiny (Luzulo-Fagetum), mnohde se znaãnou pfiímûsí dubu zimního (Quercus petraea). Porosty pfiirozen ch kvûtnat ch i acidofilních buãin jsou chránûny v pfiírodní rezervaci Velk a Mal Kam k, ale zûstaly zachovány i na Velkém Mehelníku, vrchu Nûmec, Paseckém vrchu a dal ích lokalitách. V niï ích okrajov ch ãástech pfiírodního parku jsou potenciální vegetací acidofilní doubravy (Genisto germanicae- -Quercion), av ak bez dochovan ch zbytkû pfiirozen ch porostû. Dfiíve byly v Píseck ch horách hojnû vysazovány introdukované dfieviny, z nichï dnes zvlá tû douglasky dosahují úctyhodn ch rozmûrû. Souvislé lesní porosty poskytují vhodné prostfiedí pro Ïivot mnoha druhû ÏivoãichÛ, s nimiï se náv tûvník bûïnû nesetkává. Îijí zde napfi. ãáp ãern (Ciconia nigra), krkavec velk (Corvus corax), s c rousn (Aegolius funereus), kulí ek nejmen í (Glaucidium passerinum), lejsek mal (Ficedula parva) a dal í. Na jihozápadní hranici pfiírodního parku se nachází pfiírodní Zelendárky, kde je chránû- na mozaika men ích rybníkû s pobfieïními rákosinami a navazujícími stfiídavû vlhk mi loukami svazu Molinion s v skytem celé fiady druhû vodní amokfiadní avifauny a entomofauny. Území Píseck ch hor nese stopy pfiítomnosti ãlovûka jiï od mlad í doby kamenné. âetné archeologické nálezy se vztahují k osídlení ve star í astfiední dobû bronzové a v dobû hal tatské. Lesy Píseck ch hor byly od stfiedovûku zdrojem dfieva pro královsk dvûr. Tento v znam ustoupil do pozadí s poãátkem tûïby zlata, která zaznamenala nejvût í rozmach ve 4. a 5. století. Nejstar í lokalitou jsou doly na Kometû, nejznámûj í jsou Havírky. U nich se zachovala fiada zlatokopeck ch stafiin, které sledují Ïíly zlatonosného kfiemene. Dal í zajímavostí je star Ïivcov lom U obrázku, kter je v znamn nálezy vzácn ch minerálû, napfi. rutilu, kolumbitu, ilmenitu, hematitu, goethitu, berylu a jeho drahokamov ch odrûd, a dal ích. Nálezy z této lokality mají své místo v na ich i svûtov ch muzeích. Území pfiírodního parku má velk v znam jako rekreaãní zázemí mûsta Písku. Jeho hlavní pfiedností zûstává klidné prostfiedí lesû doplnûné technickohistorick mi a kulturnû-historick mi mi na í minulosti. Pro pouãení náv tûvníkû pfiírodního parku byla zfiízena tzv. Cesta drahokamû. V chodní okraj pfiírodního parku s pfieváïnû smí en mi porosty, západnû od Albrechtic. PI

31 âeskobudûjovicko SMUTN STR KRKAVâINA STR HRBY STR PI 44

32 Okres Písek VELK POTOâN STR DùDOVICKÉ STRÁNù (), STR. 78 V Í SKÁLY U OSLOVA () STR KOPANINY STR V OBOUCH STR PI

33 âeskobudûjovicko ZELENDÁRKY STR RAÎICK STR PI 46

34 Okres Písek Památné stromy. Lípa malolistá, k. ú. Albrechtice nad Vltavou, p. ã. 085/4, severnû od rozcestí silnic Albrechtice T n nad Vltavou Hladná, 0,5 km v chodnû od obce Albrechtic. O: 630 cm, Vs: 5 m, S: 300 let.. Lípa malolistá, k. ú. Blehov, p. ã. 883, u polní cesty na jihov chodním okraji obce. O: 48 cm, Vs: 3 m, S: 75 let. 3. Lípa malolistá, k. ú. BoÏetice, p. ã. 3/, na zahradû u domu ã. p. 30 ve v chodní ãásti obce BoÏetice. O: 43 cm, Vs: 3 m, S: 300 let. 4. Lípa malolistá, k. ú. Branice, p. ã. 547, u zdûné kapliãky v severní ãásti obce Branice. O: 384 cm, Vs: 7 m, S: 380 let. 5. Lípa malolistá, k. ú. Chrastiny, p. ã. 877/, u místní komunikace v severov chodní ãásti osady Pazderny,,5 km jiïnû od obce Záhofií. O: 65 cm, Vs: 30 m, S: 350 let. 6. Lípa malolistá, k. ú. Chy ky, p. ã. 45/, v zahradû u domu ã. p.3 na jihov chodním okraji obce. O: 578 cm, Vs: m, S: 50 let. 7. Habr obecn, k. ú. Jickovice, p. ã. /, u rozvaliny hospodáfiské budovy v osadû Varta,,5 km jihozápadnû od Jickovic. O: 04 cm, Vs: 5 m, S: 40 let. 8. Jalovec obecn, k. ú. Kuãefi, p. ã. 843, na mezi u polní cesty 00 m západnû od samoty U MoravcÛ,, km jihozápadnû od obce Kuãefi. O: 90 cm, Vs: 8 m, S: 50 let. 9. Buk lesní, k. ú. Kvûtov, p. ã. 567/, v lesním komplexu Rukáveãské obory u lesní silnice Rukáveã Jetûtice,,5 km severozápadnû od Jetûtic. O: 389 cm, Vs: 3 m, S: 50 let. 0. Dub letní, k. ú. Kvûtov, p. ã. 568/, v lesním komplexu Rukáveãské obory poblíï lesní silnice Rukáveã Jetûtice, km severnû od Jetûtic. O: 53 cm, Vs: 4 m, S: 300 let.. Lípa malolistá, k. ú. Kvûtu, p. ã. 45, na okraji obce Kvûtu na pravém bfiehu Nadûjkovského potoka, 5 m od poïární zbrojnice. O: 458 cm, Vs: 6 m, S: 75 let.. Dub letní, k. ú. Luãkovice, p. ã. 89/, v louce za západním okrajem obce Luãkovice. O: 380 cm, Vs: 5 m, S: 00 let. 3. Dub letní, k. ú. Luãkovice, p. ã. 89/8, v louce za západním okrajem obce Luãkovice. O: 4 cm, Vs: 6 m, S: 00 let. 4. Dub letní, k. ú. Luãkovice, p. ã., na jihozápadním okraji obce Luãkovice uprostfied zahrady u rekreaãní chalupy. O: 350 cm, Vs: 9 m, S: 50 let. 5. Dub letní, k. ú. Milevsko, p. ã. 609/, na v chodní stranû silnice Milevsko Petrovice proti rybím sádkám, 350 m severozápadnû od klá tera na severním okraji mûsta. O: 369 cm, Vs: m, S: 00 let. 6. Dub letní, k. ú. Milevsko, p. ã. 566/, u rozcestí silnic Milevsko Pfieborov Dm tice u ãerpací stanice na severním okraji mûsta, severozápadnû od klá tera. O: 378 cm, Vs: 5 m, S: 00 let. 7. Javor mléã, k. ú. Milevsko, p. ã. 86, u cesty mezi klá terem akorunsk m rybníkem severnû od mûsta. O: 365 cm, Vs: m, S: 00 let. 8. Lípa malolistá, k. ú. Milevsko, p. ã. 776, za zdí hfibitova severnû od klá tera proti kostelu Sv. Jiljí, severnû od mûsta. O: 530 cm, Vs: 8 m, S: 300 let. 9. Lípa malolistá, k. ú. Milevsko, p. ã. 89, na prvním nádvofií klá tera pfied románskou bazilikou. O: 49 cm, Vs: 3 m, S: 50 let. 0. Dub zimní, k. ú. Mirotice, p. ã. 665, na okraji Ïidovského hfibitova, na severním okraji mûsta. O: 340 cm, Vs: 5 m, S: 00 let.. Lípa malolistá, k. ú. Mladotice u Drhovle, p. ã. 86/, skupina lip vlevo do hlavní silnice Praha Písek, na severov chodním okraji osady Chlaponice. O: 365 a 375 cm, Vs: 3 m, S: 00 let.. Hru eà obecná, k. ú. NûÏovice, p. ã. 076/6, v plochém údolí u polní cesty z NûÏovic do Jeni ovic, 800 m jiïnû od NûÏovic. O: 53 cm, Vs: 4 m, S: 80 let. 3. Javor stfiíbrn, k. ú. NûÏovice, p. ã. 877/3, na jiïní stranû silnice Milevsko Dm tice, jihov chodnû od osady Jeni ovice. O: 398 cm, Vs: 3 m, S: 80 let. Lípa malolistá za zdí hfibitova severnû od klá tera proti kostelu Sv. Jiljí, na severním okraji Milevska. Tfiífiadá alej platanû javorolist ch podél pfiíjezdové komunikace k pivovaru Platan v Protivínû. PI

35 âeskobudûjovicko Dub letní, k. ú. Písek, p. ã., skupina 4 dubû v Palackého sadech u Schrenkova pavilonu severnû od hlavního námûstí v Písku: O: cm, Vs: 5 7 m, S: 85 let. 5. Jasan ztepil, k. ú. Písek, p. ã. 994/, u Krobbergerova pavilonu v Sedláãkovû ulici nad námûstím, vyrûstá z otvoru v Ïulové desce. O: 80 cm, Vs: 8 m, S: 60 let. 6. Platan javorolist, k. ú. Protivín, p. ã. 800, 59 exempláfiû platanû v tfiífiadé aleji podél pfiíjezdové komunikace k protivínskému pivovaru v severní ãásti mûsta. O: cm, Vs: 0 5 m, S: 50 let. 7. Platan javorolist, k. ú. Protivín, p. ã. 4, na jiïním okraji parãíku s pomníkem padl ch u jiïního okraje námûstí. O: 94 cm, Vs: 3 m, S: 30 let. 8. Dub letní, k. ú. Pfiílepov, p. ã. 57/, u cesty poblíï stodoly na jihozápadním okraji obce. O: 408 cm, Vs: 3 m, S: 50 let. 9. Lípa malolistá, k. ú. Putim, p. ã., na pravé stranû silnice Putim Písek vedle kamenného kfiíïe,, km severov chodnû od obce Putim. O: 474 cm, Vs: 8 m, S: 50 let. 30. Lípa malolistá, k. ú. Putim, p. ã. 35/3, pod místní komunikací na severozápadním bfiehu Podkostelního rybníka, v severov chodní ãásti obce. O: 400 cm, Vs: 9 m, S: 50 let. 3. Jírovec maìal, k. ú. Radobytce, p. ã. 69/, na návsi obce vtrávníku. O: 3 cm, Vs: 9 m, S: 30 let. 3. Javor klen, k. ú. Ratibofi, p. ã. 7, na nádvofií domu ã. p. (samota) v osadû Nálesí,, km severnû od obce Ratibofi. O: 369 cm, Vs: m, S: 00 let. 33. Lípa malolistá, k. ú. Rohozov, p. ã. 70, v blízkosti stodoly u domu ã. p. 3 v severní ãásti obce. O: 498 cm, Vs: 7 m, S: 300 let. 34. Lípa velkolistá, k. ú. Semice u Písku, p. ã. 37/, u plotu zahrady u místní komunikace u usedlosti ã. p. 35 v osadû Semice. O: 468 cm, Vs: 30 m, S: 300 let. 35. Dub ãerven a dub letní, k. ú. Smetanova Lhota, p. ã. 45, dva stromy v parku pfied loveck m zámeãkem Karlov, km jiïnû od obce Smetanova Lhota. O: 408 a 439 cm, Vs: 4 a 6 m, S: 50 let. 36. Lípa malolistá, k. ú. Srlín, p. ã. 783/, u kapliãky na jihov chodním okraji obce u silnice smûr Staré Sedlo. O: 399 cm, Vs: 6 m, S: 50 let. 37. Dub letní a lípa malolistá, k. ú. Stará Dobev, p. ã. 46, 5 dubû a lípy v oboustranném stromofiadí na hrázi Dobevského rybníka jihov chodnû od obce Dobev. O: cm, Vs: 8 30 m, S: let. 38. Jilm vaz, k. ú. Staré Kestfiany, p. ã. 4, dva stromy na levém bfiehu Otavy pfied západní stranou kaple Kalvárie, 0,5 km jiïnû od obce Kestfiany. O: 480 a 400 cm, Vs: 0 a 8 m, S: 300 let. 39. Jinan dvoulaloãn a lípa malolistá, k. ú. StráÏovice u Mirotic, p. ã. 4/, 9, lípa roste na nádvofií zámeãku a jinan v oplocené zahradû opodál, v jiïní ãásti obce StráÏovice. O: lípa 445 cm a jinan 80 cm, Vs: lípa 4 m a jinan 4 m, S: 00 a 00 let. 40. Lípa malolistá, k. ú. Zahrádka u Kováfiova, p. ã. 0/4, skupina lip u kapliãky u b valé silnice Zahrádka Milevsko, 500 m v chodnû od stfiedu osady Zahrádka. O: 49 a 363 cm, Vs: 9 a 5 m, S: 70 let. 4. Hru eà obecná, k. ú. Zál í u Sepekova, p. ã. 44, u polní cesty 00 m jiïnû od jiïního okraje obce Zál í. O: 355 cm, Vs: 5 m, S: 50 let. 4. Lípa malolistá, k. ú. Îebrákov u Zahofian, p. ã. 9/, na okraji zahrady u domu ã. p. 8 v jihov chodní ãásti osady Îebrákov. O: 54 cm, Vs: 6 m, S: 300 let. 3 Jilm vaz, skupina dvou stromû na levém bfiehu Otavy pfied západní stranou kaple Kalvárie, 0,5 km jiïnû od obce Kestfiany. 4 Dub zimní na Ïidovském hfibitovû na severním okraji Mirotic. 308 PI 48