Koordinační nařízení v praxi úřadů práce při rozhodování o podpoře v nezaměstnanosti

Transkript

1 1 Koordinační nařízení v praxi úřadů práce při rozhodování o podpoře v nezaměstnanosti Podklady pro účastníky kulatého stolu konaného v Brně dne 7. dubna Představení šetření veřejného ochránce práv provedeného z vlastní iniciativy včetně modelového příkladu konkrétního podnětu V letech 2012 a 2013 obdržel veřejný ochránce práv kolem 30 podnětů, které se týkaly postupu Úřadu práce ČR při o rozhodování o podpoře v nezaměstnanosti, při němž bylo nutno aplikovat tzv. koordinační nařízení (nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení a nařízení k jeho provedení - nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009). Ať již se jednalo jen o obecné dotazy nebo podněty, na základě nichž veřejný ochránce práv zahájil šetření, měly společné následující: občané ČR určitou dobu vykonávali zaměstnání v některé ze zemí Evropské unie 2, po jehož skončení požádali v ĆR o podporu v nezaměstnanosti, která jim nebyla přiznána. Důvodem pak byla skutečnost, že si žadatelé během svého posledního zaměstnání v cizině nezachovaly bydliště v ČR (ve smyslu koordinačních nařízení). Typově šlo nejčastěji o svobodné a bezdětné osoby kolem 30 let věku, které v zahraničí (až na výjimky ve Velké Británii a Irsku) pobývaly obvykle cca 3 roky, bydlely v nájmu či podnájmu a pracovaly na základě pracovní smlouvy na dobu neurčitou nebo na dobu určitou, která byla prodlužována. V ČR měli tito jedinci rodiče, sourozence atd., u nichž mnohdy před odjezdem do zahraničí i po návratu bydleli, nebo měli v ČR uzavřen nájemní vztah. Během pobytu v zahraničí se do ČR vraceli sporadicky, obvykle v rozsahu dovolené cca 4 týdnů v roce (čerpané buď jednorázově, nebo rozložené do kratších časových úseků). Po zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání vyplnili nezaměstnaní na úřadu práce obsáhlý dotazník, aniž mu přesně rozuměli a chápali jeho smysl. Doložili často pracovní smlouvu, podklady k bydlení v zahraničí a přiložili spoustu dokumentů osvědčujících zpravidla vedení běžného účtu v České republice, registraci u praktického lékaře, potvrzení o stavebním spoření či například některých volnočasových aktivitách (úhrada členských poplatků zahrádkářského spolku, 1 Tento materiál vychází především ze zprávy o šetření vedeného z vlastní iniciativy veřejného ochránce práv, která byla krajským pobočkám Úřadu práce ČR rozeslána dne a z následné reakce Generálního ředitelství Úřadu práce ČR. Zmíněnou zprávu jako celek najdete i v příloze u, v kterém jste obdrželi tyto podklady. 2 Resp. Evropského hospodářského prostoru (Norsko, Island, Lichtenštejnsko) včetně Švýcarska (dále také jen členské státy EU )

2 2 jezdeckého oddílu apod.). Uchazeči byli poté rozhořčeni, že jim nebyla přiznána podpora v nezaměstnanosti s poukazem na skutečnost, že si nezachovali bydliště v ČR, většinou s poukazem, že v zahraničí byli příliš dlouho a dokumenty, které předkládají, zachování vazeb s Českou republikou nedokládají, byť postupovali přesně podle předloženého dotazníku. Tomuto závěru nerozumí a s rozhodnutím proto nesouhlasí. Ve většině případů šetřených ochráncem nebylo shledáno pochybení úřadu, nicméně ochránce částečně sdílel rozhořčení uchazečů o neprůhlednosti celého procesu a nejasnost v rozhodování o podpoře. S ohledem na výše uvedené se ochránce rozhodl provést obecnější šetření z vlastní iniciativy, které mělo podobu dotazníkového šetření a jehož účelem bylo zjistit bližší informace o praxi určování bydliště žadatele o podporu v nezaměstnanosti a o některých souvisejících aspektech. Na základě zjištěných poznatků pak ochránce definoval několik oblastí, které by měly být předmětem diskuze i na tomto kulatém stole a jejichž cílem je posílení informovanosti uchazečů a zprůhlednění celého procesu: 1. Informační činnost vůči potenciálním žadatelům o podporu v nezaměstnanosti: Evidence zejména písemných a elektronických dotazů, stručný písemný záznam o tom, když se jedinec přijde zeptat ohledně podpory v nezaměstnanosti osobně Stěžovatelé ve svých podnětech adresovaných ochránci často namítali, že se před odjezdem do zahraničí informovali o podmínkách nároku na podporu v nezaměstnanosti, nicméně po návratu do ČR dostali informace odlišné. Jelikož obsah proběhlé konzultace není možné zpětně objektivizovat, navrhuje ochránce evidovat tyto dotazy, jak je naznačeno výše. GŘ ÚP se s návrhem ochránce částečně ztotožnilo, doporučilo jednotlivým pracovištím zavedení evidence vyřizovaných dotazů případných žadatelů o podporu v nezaměstnanosti a určení odpovědného pracovníka za vedení této evidence a za správnost poskytnutých informací. Návrh ochránce: Ochránce uvedené vítá, nicméně navrhuje, aby ze strany GŘ ÚP nešlo pouze o doporučení, ale aby se tento požadavek promítl např. do nějakého metodického pokynu atd. Dále navrhuje o ústních dotazech (při osobní návštěvě úřadu práce) pořizovat stručný záznam, popř. požádat tazatele, aby svůj dotaz zaslal em. Jde o to, aby byl obsah poskytnutých informací alespoň rámcově v nějaké podobě zachycen. Situaci lze řešit také odkazem na jiné informační zdroje (web), popř. přímo jednotlivci předat leták atd. to ovšem vyžaduje, aby tyto materiály byly kvalitně zpracovány.

3 3 Možnost následně přiřadit evidovaný dotaz k uchazeči o zaměstnání, pokud se jím tazatel stane Návrh ochránce: Za situace, kdy budou pracoviště úřadu práce vést evidenci dotazů týkajících se případného nároku na podporu v nezaměstnanosti, ochránce navrhuje, aby se v případě potřeby dal takový záznam využít ve chvíli, kdy se tazatel stane žadatelem o podporu v nezaměstnanosti. Nemusí se tak dít automaticky, ovšem v případě, kdy jednotlivec začne namítat, že ještě před svou evidencí na úřadu práce obdržel určité informace, měl by být úřad práce schopen jeho předchozí dotaz vyhledat.(samozřejmě pokud to bude možné, neboť zejména y nemusí často obsahovat dostatek informací pro identifikaci konkrétní osoby). Zdroje informací a jejich obsah (web, letáky, brožury atd.) S ohledem na složitost problematiky aplikace koordinačních nařízení ochránce navrhoval rozšíření stávajících informačních zdrojů a jejich snazší dostupnost pro uchazeče. Ochránci je známo, že již přistoupilo k postupné úpravě webových stránek EURES (k lednu 2014 byla upravena cca 1/3 stránek) tak, aby byly uživatelsky vstřícnější. GŘ ÚP dle svého vyjádření zvažuje vytvoření dalších informačních materiálů (letáky, brožury atd.) Návrh ochránce: Ochránce tuto snahu podporuje a uvítal by bližší informace zejména k otázce, v jaké fázi je proměna internetových stránek, kdy lze očekávat další změny, případně jaké další materiály se připravují. Ochránce je připraven v mezích své působnosti a svých možností pomoci jak s přípravou podkladů, tak i jejich šířením, shledají-li tento postup účastníci jako přínosný. 2. Zjišťování bydliště žadatele o podporu v nezaměstnanosti Problematické aspekty z pohledu ochránce a Dotazník k určení státu bydliště, instrukce k jeho vyplnění Jak bylo již naznačeno výše, ochránce částečně sdílí poznatky uchazečů o zaměstnání, kteří vyvinou značné úsilí k vyplnění dotazníku a doložení požadovaných příloh, byť výsledkem je poté zamítnutí podpory v nezaměstnanosti (nejčastěji) s poukazem na délku pobytu v zahraničí. Ochránce proto navrhoval revizi dotazníku zejména proto, aby uchazeč mnohem jasněji a transparentněji tušil, které podklady a informace jsou pro rozhodování o nároku na podporu klíčové. GŘ ÚP souhlasí s tím, že dotazník zasluhuje revizi, nová podoba by měla být hotová v březnu 2014 včetně informace o základních principech určování bydliště. Ochránce proto požádal GŘ ÚP, aby dotazník, existuje-li v revidované podobě, zaslalo ještě před kulatým stolem, aby bylo možné o jeho podobě konstruktivně diskutovat. Návrh ochránce: ochránce navrhuje, aby dotazník či doprovodná informace obsahovaly alespoň rámcové vymezení: 1. jak je třeba chápat bydliště, popř. vazby k určité zemi

4 4 2. jak bydliště (vazby) chápat nelze Dále ochránce navrhuje jasné (a to např. i grafické) odlišení zásadních otázek a údajů rozhodných pro posuzování státu bydliště během posledního zaměstnání (tedy zejména délku pobytu v zahraničí, povahu a délku zaměstnání, charakter bydlení, rodinnou situaci) od otázek řekněme doplňkových či podružných, u nichž je navíc nezbytné srozumitelně vysvětlit, proč je nad určitou dobu strávenou v zahraničí třeba dokládat více skutečností. 3. EURES poradci, výměna zkušeností, vzdělávání Náplň činnosti EURES poradců Návrh ochránce: Jelikož se jedná o oblast, se kterou nemá ochránce četné zkušenosti, uvítal by na kulatém stole bližší informace a praktické zhodnocení, čím konkrétně se nyní EURES poradci zabývají, komu nejčastěji pomáhají či poskytují poradenství (občané, kolegové z úřadu práce ), zda je jejich počet (tedy 1 osoba na krajskou pobočku) dostačující a jaká je odezva na jejich činnost. Výměna zkušeností mezi krajskými pobočkami Úřadu práce ČR Návrh ochránce: Ochránce předpokládá diskuzi účastníků o praktických zkušenostech s fungováním výměny zkušenosti mezi krajskými pobočkami Úřadu práce ČR, její představení v konkrétních případech a uvedení, zda je zpravidla systematická nebo spíše ad hoc. Praktické fungování spolupráce úřadu práce s jinými institucemi (včetně zahraničních) zahraničí: Podle GŘ ÚP se komunikace se zahraničními institucemi uskutečňuje prostřednictvím tzv. styčných míst (jejich existenci, v každém státě jedno, předvídá prováděcí nařízení), jednou z potíží je, že nejsou stanoveny lhůty, v kterých mají příslušné instituce reagovat Návrh ochránce: Ochránce by rád s účastníky kulatého stolu probral, jak tato komunikace funguje, jaké jsou konkrétní návrhy na její zlepšení, a to včetně neformální podoby. Ochránce v této souvislosti uvítá zkušenosti MPSV jakožto styčného místa včetně úvah o možných změnách a informace, v jaké fázi se nachází elektronizace výměny dokumentů. Ochránce dále navrhuje MPSV, aby na mezinárodní úrovni vyvíjelo snahu o vyjednání gentlemanské dohody, která by mohla nad rámec koordinačních nařízení stanovit nějaká bližší pravidla spolupráce mezi členskými zeměmi, zejména lhůty (pokud již obdobné snahy neprobíhají). v rámci ČR: Podle GŘ ÚP je metodicky upravena spolupráce s ČSSZ/OSSZ, uvažuje se o zavedení obdobného i ve vztahu k zdravotním pojišťovnám.

5 5 Návrh ochránce: Ochránce podporuje záměr ukotvit spolupráci se zdravotními pojišťovnami. Vzdělávání zaměstnanců Úřadu práce ČR v oblasti koordinačních nařízení Podle GŘ ÚP proběhlo 12 seminářů od května do září 2013 (za pomoci a organizace EURES poradců) na problematiku koordinačních nařízení, v roce 2014 jsou naplánovány semináře pro zbývající 2 krajské pobočky. Návrh ochránce: Ochránce očekává zpětnou vazbu pracovníků krajských poboček, zda stávající počet, podobu a frekvence seminářů považují za dostačující. Dále by uvítal představení vize, jak by mohl do budoucna vypadat systém průběžného vzdělávání. Na zvážení ponechává možnost ÚP/MPSV uskutečnit i nějakou mezinárodní akci (seminář atd.) na dané téma zaměřenou zejména na výměnu zkušeností.