Analýza. vývoje příjmů a výdajů domácností ČR. v 1. pololetí 2009 a predikce na další období

Transkript

1 I. Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v 1. pololetí 2009 a predikce na další období (textová část)

2 Obsah strana A. Základní charakteristika příjmové a výdajové situace domácností v 1. pololetí B. Vývoj hlavních skupin příjmů, životních nákladů, výdajů a úspor domácností (podrobnější zhodnocení) Příjmy domácností Základní charakteristika Mzdy Sociální příjmy Spotřebitelské ceny a životní náklady Peněžní výdaje a úspory domácností C. Vývoj ve 3. čtvrtletí 2009 a predikce na další období Vývoj ve 3. čtvrtletí Predikce na další období... 28

3 A. Základní charakteristika příjmové a výdajové situace domácností v 1. pololetí 2009 Hospodaření domácností ovlivňovala stejně jako další oblasti vnitřní ekonomiky - v první polovině letošního roku globální ekonomická krize. Dostupná statistická data (statistika národních a rodinných účtů) přitom ukázala, že krize zasáhla relativně více sektor domácností z makroekonomického pohledu, zatímco situaci konkrétních skupin domácností sledovaných na mikroúrovni ovlivnila (v komplexním pohledu) v menším rozsahu. Charakteristické byly zejména tyto základní tendence: pokles výkonnosti české ekonomiky po 4,5 %-ním snížení v 1. čtvrtletí v dubnu červnu t.r. ještě zrychlil tak, že reálný hrubý domácí produkt za celé pololetí meziročně klesl o 5,0 %, a to především v důsledku propadu průmyslové produkce v podnicích zpracovatelského průmyslu; vliv ekonomické krize se projevil ve významném snížení tržeb v maloobchodě (např. tržby za potravinářské zboží stagnovaly na úrovni loňského 1. pololetí) a ve službách (ubytování, stravování apod.), běžné příjmy sektoru domácností (na bázi národních účtů) stouply výrazně méně (jen o 0,6 %, tzn. jejich reálný pokles o 1,2 %) než v 1. pololetí 2008, přičemž z významnějších skupin příjmů vzrostl pouze celkový objem sociálních příjmů; také meziroční dynamika příjmů na úrovni konkrétních typů domácností (na bázi statistiky rodinných účtů) byla nižší; vzhledem k nízké úrovni cenové inflace, ale jejich kupní síla stoupla více než loni (průměrně o 2,9 %, v 1. pololetí m. r. jen o 1,1 %), největší částí peněžních příjmů domácností byly i nadále příjmy z mezd; průměrná nominální mzda představovala Kč, významně ale klesla její meziroční dynamika růstu (z 8,9 % v 1. pololetí 2008) na 2,7 %, (reálně o 0,9 %) přičemž její nižší nárůst byl vykázán v podnikatelské sféře (nominálně +2,4 %, reálně +0,6 %), zatímco v nepodnikatelské sféře dosáhl meziroční nominální přírůstek +4,2 % (reálný +2,4 %) - při cca 80 %-ním podílu podnikatelské sféry na celkové zaměstnanosti měl pokles růstu

4 průměrné mzdy této sféry na úroveň průměrné mzdy za národní hospodářství rozhodující vliv; ale i přesto nízká úroveň cenové inflace zajistila minimální nárůst její kupní síly, negativní skutečností bylo, že (obdobně jako již v 1. čtvrtletí t.r.) dynamika růstu mezd nebyla v souladu s dynamikou (poklesem) produktivity práce, tzn., že v případě tohoto pokračujícího trendu lze očekávat zhoršení konkurenceschopnosti firem, vzestup objemu sociálních příjmů domácností (druhé nejvýznamnější úhrnné položky peněžních příjmů) byl zřetelně vyšší než ve srovnatelném období roku 2008 (jejich kupní síla v úhrnu posílila o 6,7 %), míra zatížení hrubého domácího produktu sociálními transfery vzrostla (z loňských 10,8 %) na 11,9 %, přičemž vývoj v jednotlivých skupinách sociálních příjmů byl značně diferencovaný, zvýšila se kupní síla objemově největší položky sociálních transferů, tj. dávek důchodového pojištění - mimořádná (od srpna 2008) i řádná (od 1. ledna 2009) valorizace důchodů zajistily výrazný meziroční nárůst průměrného měsíčního starobního důchodu (o 9,6 % na Kč); počet důchodců se zvýšil mezi červnem 2008 a červnem letošního roku o 36,9 tisíc, klesající výkonnost české ekonomiky se v první polovině roku odrazila v meziročním snížení zaměstnanosti (o 0,7 %), a to nejvíce ve zpracovatelském průmyslu; míra registrované nezaměstnanosti (MPSV) dosáhla průměrné hodnoty 7,4 % (z toho v 1. čtvrtletí 7,0 % a ve 2. čtvrtletí 7,9 %), tj. o 1,8 procentního bodu více než před rokem, výrazně se přitom snížil počet volných pracovních míst; na dvojnásobek loňské srovnatelné skutečnosti vzrostl objem finančních prostředků vynaložených na výplaty podpor v nezaměstnanosti, což se projevilo zvýšením nároků na příslušnou výdajovou část státního rozpočtu; průměrná měsíční výše podpory v nezaměstnanosti dosáhla Kč a v meziročním srovnání vzrostla o 13,9 %, 2

5 objem všech dalších hlavních skupin příjmů sociálního charakteru v meziročním pohledu vesměs (nominálně i reálně) poklesl, což platí zejména pro dávky nemocenského pojištění (v důsledku změny rozsahu poskytování dávky nemocenského), po výrazném zpomalení meziročního úhrnného růstu spotřebitelských cen v 1. čtvrtletí se cenová inflace v dubnu červnu dále zmírnila za celé 1. pololetí činila 1,8 % (nejméně od roku 2005); největší vliv na meziroční růst cenové hladiny měl další vzestup cen bydlení, vody, energií a paliv (mj. zemního plynu, čistého nájemného z bytů v nájemních bytech, elektřiny), ve směru snižování cenové úrovně působily ceny potravin (vliv významného poklesu cen zemědělské zejména rostlinné produkce a příznivých dovozních cen) a ceny v dopravě (18-%ní zlevnění pohonných hmot v souvislosti s nižší světovou cenou ropy a zpevňováním kursu CZK vůči USD), vlivem váhové struktury spotřebního koše a poměrně vysokého cenového růstu bydlení byly životní náklady domácností důchodců i domácností žijících v hl.m. Praze proti 1. pololetí 2008 vyšší shodně o 2,5 %, nižší než před rokem byla dynamika spotřeby domácností - výdaje na individuální spotřebu sektoru domácností vzrostly jen o 2,6 % (loni srovnatelně o 10,4 %); domácnosti přitom omezily v souvislosti s pomaleji rostoucími příjmy svá zbytná spotřební vydání (mj. za bytové vybavení, rekreace, odívání apod.); nominální meziroční nárůst výdajů domácností (o 3,4 %) se především odvíjel od nutných výdajů za bydlení (a relativně více i za finanční poplatky a pojistné); uvedené položky spotřeby domácností pak buď posílily nebo oslabily svou pozici ve struktuře jejich celkových výdajů, trend zajišťování stále většího objemu výdajových potřeb peněžními půjčkami poněkud oslabil; intenzita jejich čerpání domácnostmi se vzhledem k ekonomické krizi poněkud zmírnila (nárůst o 132,4 mld. Kč byl o více než čtvrtinu menší než v 1. pololetí 2008), přitom stále dominovaly hypoteční a jiné úvěry na bydlení, 3

6 zřejmě v souvislosti s nejistotou pravidelné výplaty mezd a zachováním stávajícího zaměstnání v současné ekonomické situaci domácnosti zvýšily (i při menším přírůstku příjmů) stav svých úspor jejich objem se (podle dostupných údajů České národní banky) v červnu letošního roku ve srovnání s červnem 2008 zvýšil o 146,3 mld. Kč, a to zejména v tuzemské měně a (vzhledem k nízkému úročení termínovaných vkladů) v netermínované podobě (loni ve stejném období to bylo zhruba o čtvrtinu méně); klesl přírůstek vkladů ve stavebním spoření. x x x Tato zpráva přináší ve svých dalších částech základní charakteristiku a hodnocení souvislostí, které v 1. pololetí letošního roku ovlivňovaly příjmy a výdaje domácností v České republice. Jejím hlavním cílem je vyjádřit především rozhodující tendence ve vývoji (dostupných) ukazatelů životní úrovně českých domácností a jejich základní kvantifikaci. Součástí materiálu jsou i některá dílčí data nad rámec hodnoceného období a predikce vývoje v dalším období. Hodnocení vývoje mezd od počátku roku 2009 (vč. meziročního srovnání) se provádí podle údajů ČSÚ, které jsou vykazovány v nové metodice, tj. na přepočtené počty zaměstnanců zohledňující délku pracovního úvazku v celém národním hospodářství včetně údajů za podnikatelské subjekty s méně než 20 zaměstnanci, pokud není uvedeno jinak. Propočty reálných hodnot jednotlivých ukazatelů zohledňují vývoj průměrné míry cenové inflace (úhrnného indexu spotřebitelských cen) od počátku roku, pokud není uvedeno jinak. Při zpracování materiálu byla použita mj. data a analýzy: ČSÚ, MF ČR, Trexima a. s., ČSSZ, ČNB, Asociace pro kapitálový trh, periodického tisku apod.. Analýza i predikce obsahují údaje platné k 15. říjnu

7 B. Vývoj hlavních skupin příjmů, životních nákladů, výdajů a úspor domácností (podrobnější zhodnocení) 1. Příjmy domácností 1. 1 Základní charakteristika Běžné příjmy sektoru domácností, tj. sledované na makroúrovni, dosáhly (podle statistiky národních účtů) celkové výše 1437,7 mld. Kč. Meziročně vzrostly nominálně o 0,6 % (+9,1 mld. Kč) a reálně klesly o 1,2 % (při poklesu hrubého domácího produktu ve stálých cenách o 5,0 %). Na reálném poklesu úhrnného objemu běžných příjmů se přibližně 50 % podílely náhrady zaměstnancům (pokles o 2,4 %). Zhruba jednou čtvrtinou na něm participovaly důchody z vlastnictví a smíšený důchod (zahrnující zejména příjmy z podnikatelských aktivit - pokles o 15,8 %, resp. o 3,6 %). Naopak vzrostla kupní síla (objemu) sociálních dávek o 6,8 % a tzv. ostatních běžných transferů (náhrady z neživotního pojištění, výhry ze sázek a loterií apod.) o 11,4 %. Po odpočtu běžných výdajů (zejména daní z příjmů a příspěvků na sociální a zdravotní pojištění) zůstal sektoru domácností úhrnný disponibilní důchod v částce 986,8 mld. Kč, což bylo nominálně o 3,0 % a reálně o 1,2 % více než ve srovnatelném období roku 2008 (kdy se kupní síla jeho objemu v porovnání s rokem 2007 zvýšila o 1,8 %). Relace disponibilního důchodu domácností k objemu hrubého domácího produktu (v běžných cenách) meziročně vzrostla o 2,3 procentního bodu na 54,0 %. Podrobnější číselné údaje o vývoji příjmů (výdajů a úspor) sektoru domácností jsou součástí tabulky č. 1 v příloze. Orientační data o vývoji peněžních příjmů domácností na mikroúrovni (zpravodajského souboru statistiky rodinných účtů) ukázala, že: 5

8 měsíční nominální čistý peněžní příjem na jednoho člena domácnosti zpravodajského souboru představoval v lednu červnu letošního roku Kč (o 537 Kč, tj. o 4,8 % více než v 1. pololetí 2008, kdy ve stejném srovnání nominální nárůst činil 8,3 %); po meziročním nárůstu příjmů v 1. čtvrtletí o 5,6 % se v dubnu červnu jejich přírůstek snížil na 4,0 %, pozitivní skutečností je, že při zohlednění 1,8 %-ní meziroční cenové inflace se kupní síla tohoto příjmu v úhrnu zvedla o 2,9 % (ve srovnání 1. pololetí 2008 s 1. pololetím 2007 stoupla o 1,1 %), nejvyššího nominálního přírůstku čistých peněžních příjmů dosáhly domácnosti zaměstnanců bez dětí (vliv nižší výchozí základny loňského 1. pololetí) a vlivem dvojí valorizace důchodů (viz dále) domácnosti důchodců (bez ekonomicky aktivních členů); obě tyto skupiny domácností vykázaly (ve srovnání s lednem červnem 2008) také nejzřetelnější meziroční nárůst průměrného měsíčního reálného čistého příjmu na osobu (o 6,1 %, resp. o 4,9 %); z domácností ekonomicky aktivních osob vzrostla ještě kupní síla peněžních příjmů domácností zaměstnanců s dětmi (a celkem) podrobnější číselné údaje obsahuje tabulka č. 2 v příloze, o přírůstek úhrnných reálných příjmů domácností zaměstnanců se nejvíce zasloužily jejich pracovní příjmy, které meziročně v průměru vzrostly nominálně o 5,6 % a reálně o 3,8 % - u těchto domácností však zřetelně odezníval efekt relativně vysokých pracovních příjmů z minulého roku, neboť v dubnu červnu vzrostly již jen o 3,2 %; nárůst kupní síly peněžních příjmů domácností důchodců (+4,9 %) souvisel s reálným vzestupem důchodů, ve struktuře celkových čistých peněžních příjmů většiny domácností s ekonomicky činnými členy vzrostl podíl pracovních příjmů (s výjimkou rodin s dětmi s minimálními příjmy), k posílení váhy sociálních příjmů částečně přispěl také dramatický vývoj na trhu práce (ve zpravodajském souboru domácností vzrostla průměrná měsíční částka podpory v nezaměstnanosti meziročně o 52,6 %) a u domácností důchodců (bez ekonomicky aktivních členů) v souvislosti s růstem důchodů, 6

9 čistý měsíční nominální příjem, s nímž disponovala domácnost výběrového souboru statistiky rodinných účtů, činil v 1. pololetí t. r Kč což bylo o Kč více než před rokem po odečtení vlivu cenové inflace si tato domácnost mohla pořídit zboží a služby v hodnotě o cca 580 Kč vyšší než v 1. pololetí 2008 (kdy tento přírůstek v obdobném srovnání činil jen 150 Kč), o 1,2 procentního bodu se zlepšila relace průměrného čistého měsíčního příjmu člena domácnosti důchodců vůči průměrným zaměstnaneckým domácnostem (na 82,7 %), průměrný příjem důchodce byl dokonce o 1,8 % vyšší než měsíční příjem člena zaměstnanecké domácnosti s dětmi. V dalších částech zprávy jsou popsány nejdůležitější poznatky z analýzy vývoje dvou nejvýznamnějších kategorií peněžních příjmů domácností, tj. mezd a příjmů sociálního charakteru Mzdy Rozhodující část peněžních příjmů domácností tvořily i v 1. pololetí 2009 mzdy. Celkový objem mzdových prostředků (bez ostatních osobních nákladů) zúčtovaných zaměstnancům 1) k výplatě dosáhl částky 526,5 mld. Kč a byl tak nominálně o 2,0 % nižší než ve stejném období předchozího roku Základní údaje o vývoji mezd Průměrná hrubá měsíční nominální mzda v národním hospodářství (na přepočtené počty zaměstnanců) dosáhla v 1. pololetí letošního roku Kč a byla o 2,7 % (596 Kč) vyšší než ve stejném období předchozího roku. Průměrná reálná mzda meziročně vzrostla o 0,9 % - viz tabulku č. 3 v příloze. Výsledky potvrdily obavy, že vlivem hospodářské krize dojde k výraznému zpomalení růstu průměrné mzdy. Pro porovnání je možno uvést, že v 1. pololetí předchozího roku se průměrná mzda meziročně nominálně zvýšila o 8,9 %, reálně o 1,7 %. 1) v celém národním hospodářství, tj. včetně zaměstnanců malých firem a fyzických osob působících v podnikatelském sektoru podle propočtů Českého statistického úřadu 7

10 Průměrná intenzita nárůstu nominálních výdělků byla v 1. pololetí v podnikatelské sféře (jejíž zaměstnanci tvoří v souboru sledovaných subjektů cca 80 %) nižší než v nepodnikatelské sféře (rozpočtové a příspěvkové organizace plně nebo částečně financované ze státního nebo místního rozpočtu a instituce, které nehospodaří za účelem dosažení zisku) a dosáhla úrovně Kč, což bylo o 2,4 % (521 Kč) více než v lednu - červnu 2008 (reálně vzrostla o 0,6 %). Průměrný plat v nepodnikatelské sféře se zvýšil o 4,2 % (936 Kč) na Kč (jeho reálná hodnota meziročně vzrostla o 2,4 %). Uvedené skutečnosti se projevily ve zlepšení relace průměrného platu v rozpočtových a příspěvkových organizacích k průměrnému výdělku v podnikatelském sektoru ze 100,2 % v 1. pololetí 2008 na 102,0 % ve stejném období letošního roku (rozdíl se zvýšil na 460 Kč). V této souvislosti se též (ale jen velmi mírně) zvýšila míra zaostávání mezd zaměstnanců malých firem (právnické a fyzické osoby s méně jak 20 zaměstnanci) působících v podnikatelské sféře, a to na relaci 72,4 % ve vztahu k celospolečenskému výdělkovému průměru 1) v 1. pololetí 2008 tato relace činila 72,6 % (viz tabulku č. 4 v příloze) Hlavní tendence mzdového vývoje Vývoj mezd v 1. pololetí letošního roku charakterizovaly především následující skutečnosti: nízký meziroční vzestup průměrné nominální mzdy v národním hospodářství, jen velmi malý nárůst kupní síly výdělků ovlivněný v rozhodující míře podstatně nižším nárůstem nominálních mezd při značně nižší úrovni cenové inflace ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku viz dále, posílení platové pozice nepodnikatelské sféry vůči (průměrné) hladině mezd v podnikatelském sektoru, nesoulad dynamiky mezd a produktivity práce (růst mezd a pokles produktivity práce), 8

11 další prohloubení rozsahu diferenciace mezd na makroúrovni i mikroúrovni konkrétních zaměstnanců. Ve srovnání s 1. pololetím 2008 byl (průměrný) nárůst reálné hodnoty mezd 1) menší o 0,8 procentního bodu při jejich nižším nominálním vzestupu (o 6,2 procentního bodu) a poměrně nízké míře průměrné meziroční cenové inflace (pokles o 5,3 procentního bodu viz část 2 materiálu). Propad průměrné reálné mzdy byl přitom zaznamenán v 8 z 19 sledovaných odvětvových agregací CZ-NACE a v 6 ze všech 14 krajů (viz dále). Negativní skutečností je, že (především v souvislosti s dopady světové ekonomické krize) přírůstek kupní síly výdělků byl vyšší než vykázaná dynamika (pokles) produktivity práce. Pokračovala tak tendence, která se projevila již ve 4. čtvrtletí roku Dynamika úhrnné produktivity práce (v pojetí hrubého domácího produktu ve stálých cenách na 1 pracovníka v národním hospodářství) poklesla meziročně o 4,5 %, meziroční vzestup průměrné reálné mzdy v celé ekonomice 1) činil 0,9 % - viz graf za tabulkou č. 4 v příloze. Vykázaná relace (předstih dynamiky) výdělků a produktivity práce se promítla negativně i do vývoje jednotkových mzdových nákladů, které v meziročním pohledu za leden červen 2009 vzrostly nominálně o 7,5 % a reálně o 5,6 %. Růst mezd tak již (vzhledem k poklesu dynamiky produktivity práce) mohl představovat určité dílčí riziko z pohledu udržení konkurenceschopnosti tuzemské produkce a částečně se mohl podílet (i případně podílel) na posilování některých poptávkově inflačních tlaků. Reálná hodnota objemu mzdových prostředků zúčtovaných k výplatě 1) klesla oproti 1. pololetí 2008 o 3,7 %, mzdová náročnost HDP (relace k objemu hrubého domácího produktu v běžných cenách) se ve stejném porovnání snížila o 0,2 procentního bodu na 29,1 %. Část mezd, které svým zaměstnancům dlužili insolventní zaměstnavatelé v režimu konkurzního řízení, jim byla vyplacena úřady práce na základě zákona č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Celkem bylo takto poskytnuto 227,4 mil. Kč (o 154,4 mil. Kč více než v 1. pololetí 2008), z toho nejvíce v hl. m. Praze 9

12 (50,7 mil. Kč), v okrese Chomutov (23,4 mil. Kč) a v okrese Brno město (19,1 mil. Kč). Největší meziroční vzestup průměrného nominálního výdělku v rámci nepodnikatelské sféry byl zaznamenán v odvětvích zdravotní a sociální péče (+7,2 %) a vzdělávání (+5,0 %). Všechna klíčová odvětví veřejného sektoru zaznamenala přitom nárůst kupní síly průměrného výdělku proti 1. pololetí 2008 viz tabulku č. 5. Na snížení tempa růstu průměrné mzdy v podnikatelském sektoru působily především tyto základní faktory: dopady světové finanční a ekonomické krize a s tím spojené neuspokojivé výsledky finančního hospodaření celé řady firem, další nárůst míry registrované nezaměstnanosti (z 6,0 % ke konci roku 2008 na 8,0 % k 30. červnu letošního roku) a s tím související citelný přebytek nabídky zaměstnanců řady profesí na trhu práce, reakce na pokles dynamiky spotřebitelských cen (životních nákladů domácností). Dále se (v meziročním pohledu) prohloubila diferenciace mezd, a to ve všech monitorovaných úrovních. Od začátku letošního roku jsou údaje o průměrných mzdách a počtech zaměstnanců zpracovány a publikovány podle nové Klasifikace ekonomických činností CZ-NACE (viz tabulku č. 6). Nejvyšší průměrné mzdy dosáhlo odvětví peněžnictví a pojišťovnictví ( Kč), kde průměrná mzda v meziročním srovnání vzrostla nominálně o 2,3 %, dále odvětví informační a komunikační činnosti ( Kč), kde se zvýšila o 3,5 % a výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu ( Kč) při meziročním nárůstu o 8,2 %. Nejnižší průměrná mzda byla v odvětvích ubytování, stravování a pohostinství ( Kč), administrativní a podpůrné činnosti ( Kč) a zemědělství, lesnictví a rybářství ( Kč). Meziroční růst průměrné nominální mzdy v těchto třech odvětvích se pohyboval v rozmezí 0,1 % - 1,4 %, tj. výrazně pod celorepublikovým průměrem (2,7 %). 10

13 Řada odvětví vykázala natolik nízký meziroční mzdový nárůst či dokonce pokles průměrných nominálních mezd, že u nich došlo k propadu mezd reálných. Šlo např. o odvětví těžba a dobývání a ostatní činnosti, dále ubytování, stravování a pohostinství, administrativní a podpůrné činnosti a velkoobchod a maloobchod, opravy a údržba motorových vozidel. Na druhé straně došlo kromě očekávaného zvýšení průměrného platu ve zdravotní a sociální péči a vzdělávání (nominálně o 7,2 %, resp. 5,0 %) k výraznému růstu průměrné mzdy v již zmiňovaném odvětví výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu (nominálně o 8,2 %, reálně o 6,3 %). Meziodvětvová mzdová diferenciace se proti stejnému období předchozího roku dále zvýšila; variační koeficient průměrných mezd (podle sekcí CZ-NACE) vzrostl o 0,8 procentního bodu na 36,9 %. Znovu se zvětšila diferenciace extrémních mzdových hladin na úrovni krajů, které se meziročně vzdálily o 722 Kč na Kč (Hl. m. Praha x Karlovarský kraj). Hodnota variačního koeficientu v tomto členění vzrostla z 10,9 % v 1. pololetí 2008 na 11,9 %. Nejvýznamnější relativní vzestup průměrné nominální mzdy vykázalo Hl. m. Praha (o 4,1 %), naopak v krajích Zlínském a Vysočina došlo k jejímu poklesu (o 1,0 %, resp. 0,4 %). Kupní síla průměrné mzdy byla přitom v krajském průřezu v 6 ze 14 krajů nižší než v 1. pololetí předchozího roku viz tabulku č. 7 v příloze. Z propočtů průměrné mzdy na fyzické osoby, bez podnikatelských subjektů do 20 zaměstnanců vyplývá pokles reálné průměrné mzdy dokonce v 8 krajích, což znamená, že k jejímu nárůstu došlo pouze v Hl. m. Praze a v krajích Plzeňském, Ústeckém, Jihomoravském, Královéhradeckém a Středočeském. Vliv ekonomické krize na trh práce v České republice se projevil v několika rovinách. Především došlo k meziročnímu poklesu průměrného evidenčního počtu zaměstnanců (přepočteného na plně zaměstnané) téměř o 188 tis. osob (podle údajů z podnikového výkaznictví uvedených v informaci Českého statistického úřadu), což ukazuje na masové rušení pracovních míst a propouštění zaměstnanců, ke kterému docházelo zejména v průmyslových odvětvích a navazujících činnostech (např. v dopravě a skladování). Dále nastoupil 11

14 trend výrazného posunu dynamiky průměrných mezd směrem dolů oproti vývoji v předchozích letech. Tato skutečnost odráží vliv opatření, která v souvislosti s očekávanou ekonomickou situací přijali zaměstnavatelé (omezení až zmrazení růstu průměrných mezd (tarifů), krácení prémií, mimořádných odměn apod.), a která ovlivní i vývoj především v dalším období tohoto roku. Pokud jde o samotnou průměrnou mzdu, dopady ekonomické krize na její vývoj byly často i protichůdné: velká část (řádově stovky) podniků přistoupila k úpravě pracovní doby nejčastěji došlo ke změně na 4-denní pracovní týden s tím, že zbylý den (zpravidla v pátek) zaměstnanci zůstávají doma a pobírají náhradu mzdy (většinou cca 60 % průměrné mzdy); tato skutečnost se projevila poklesem průměrné mzdy, masové propouštění v mnoha podnicích a organizacích vedlo v řadě případů naopak k nárůstu průměrné mzdy, neboť propouštěni často byli nejprve méně kvalifikovaní pracovníci s podprůměrnou úrovní mzdy; vysoce kvalifikované, specializované a obtížně nahraditelné zaměstnance podniky propouštějí zpravidla až v beznadějné situaci. Výše uvedené skutečnosti se projevily minimálně okrajově téměř ve všech odvětvích, masově k nim však došlo ve zpracovatelském průmyslu. Zvětšení rozsahu mzdové diferenciace na nejnižší úrovni jednotlivých zaměstnanců (na výsledcích ukazatelů 2. čtvrtletí let 2008 a 2009) signalizuje vývoj hodnoty většiny základních diferenciačních charakteristik popsaných v následující tabulce (vlastní propočty MPSV): Ukazatel 2. čtvrtletí čtvrtletí 2009 Rozdíl mezi průměrným výdělkem a mediánem (Kč) Podíl zaměstnanců s nižší než průměrnou mzdou (%) 64,7 65,4 Decilový poměr (9. decil : 1. decil) 3,00 3,07 Variační koeficient (%) Giniho koeficient 0,27 0,27 Paretův koeficient 0,36 0,37 Ve směru posílení diferenciace mezd působil především rychlejší růst vyšších výdělků. Hodnota výdělku v 9. decilu převýšila meziročně o 2,3 procentního 12

15 bodu hodnotu výdělku v 1. decilu. Podíl zaměstnanců s nižším než průměrným výdělkem z celkového počtu zaměstnanců se oproti stejnému období předchozího roku dále zvýšil, a to o 0,7 procentního bodu na 65,4 %. Proti prohloubení diferenciace mezd působil (v průměru o 1,3 procentního bodu) větší nárůst výdělků žen oproti dynamice jejich růstu u mužů. V reakci na to se zlepšila relace průměrné mzdy žen k průměrné mzdě mužů ze 72,6 % ve 2. čtvrtletí 2008 na 73,5 %. Porovnání založené na posouzení vývoje relace mediánové (prostřední) hodnoty výdělků žen a mužů v dubnu červnu 2009 představovalo 79,7 % (ve stejném období předchozího roku 77,9 %). Mzdy žen jsou nejen v průměru nižší než mzdy mužů, ale jsou také více nivelizované. Průměrné (meziroční) tempo růstu výdělků řídících pracovníků a manažerů (třídy 12 a 13 klasifikace KZAM R) bylo na rozdíl od skutečnosti vykázané za shodné období roku 2008 nižší než průměrná intenzita nárůstu mezd jimi řízených zaměstnanců (o 2 procentní body). V rozdělení mezd zaměstnanců došlo k mírnému posunu směrem k vyšším hodnotám (viz frekvenční graf v rámci vybraných výstupů z Informačního systému o průměrném výdělku v příloze). V nejčetnějším pásmu tis. Kč pobíralo mzdu celkem 21,0 % zaměstnanců (o rok dříve jich bylo v tomto pásmu zařazeno 21,5 %). Výdělek nepřekračující Kč (což je částka odpovídající výši současné minimální mzdy) mělo jen 0,9 % zaměstnanců (ve stejném období loňského roku 1,0 %) ovšem v administrativní a podpůrné činnosti 9,2 % a v ubytování, stravování a pohostinství 3,0 % zaměstnanců. Mzda převyšující Kč byla vyplacena 16,4 % zaměstnanců (o 2,1 procentního bodu větší podíl než ve 2. čtvrtletí 2008) - v IT a informační činnosti ji však obdrželo více než 66 %, ve výrobě a rozvodu elektřiny, plynu a tepla cca 56 % a v telekomunikační činnosti téměř 54 % zaměstnanců. 13

16 1. 3. Sociální příjmy Sociální příjmy stále zůstávají druhou objemově nejvýznamnější částí peněžních příjmů domácností. Za 1. pololetí 2009 jejich úhrnný objem dosáhl 214,7 mld. Kč, přičemž meziročně vzrostl o 17,1 mld. Kč, tj. nominálně o 8,7 % a reálně o 6,7 %. Proti 1. čtvrtletí t.r. se dynamika růstu zrychlila nominálně o 1,5 procentního bodu a kupní síla (reálná hodnota jejich objemu) vzrostla o 1,7 procentního bodu blíže viz tabulku č. 8 v příloze. Jejich objemově nejvýznamnější složkou zůstávají stále dávky důchodového pojištění (74,6 %-ní podíl z celku) a v hodnoceném období na nich bylo vyplaceno 160,3 mld. Kč (při meziročním nárůstu o 16,8 mld. Kč, tj. o 11,7 % nominálně a o 9,8 % reálně). Tento nárůst byl zapříčiněn zejména vyšší průměrnou úrovní vyplacených důchodů v důsledku jejich dvojí valorizace v předchozích obdobích (mimořádnou k 1. srpnu 2008 a řádnou k 1. lednu 2009); průměrný měsíční starobní důchod (vyplácený sólo) se tak zvýšil na Kč (proti 1. pololetí 2008 vzrostl o 874 Kč, tj. o 9,6 % nominálně a o 6,9 % reálně při zohlednění životních nákladů domácností důchodců), vzrostl celkový počet důchodců (v rozmezí červen 2008 a červen 2009 se zvýšil jejich počet o 36,9 tisíc, tj. o 1,3 %) viz tabulku č. 9 v příloze, v červnu 2009 pobíralo starobní důchod 1,3 mil. žen a 0,7 mil. mužů; průměrná výše (sólo) důchodu u žen dosáhla Kč, tj. 81,9 % průměrné výše téhož typu důchodů mužů, který činil Kč - průměrný věk žen dosáhl 70 let, mužů 71 let (ve stejném období roku 2008 činil u žen 69 let, u mužů 71 let), podíl jednotné částky základní výměry (2 170 Kč) na celkové (průměrné) výši (starobního) důchodu představoval 21,7 %, tedy o 3,1 % více než před rokem a v průběhu hodnoceného období se nezměnil. 14

17 Druhou objemově významnou částí sociálních příjmů domácností zůstaly dávky státní sociální podpory (s cca 9,6%-ním podílem na jejich úhrnu). V průběhu 1. pololetí roku na nich bylo vyplaceno cca 20,5 mld. Kč při meziročním poklesu přesahujícím 0,9 mld. Kč a zmírněním tempa poklesu na 95,7 % nominálně (a 94,0 % reálně). Stále působily změny v systému platné od související s přijetím zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů (zpřísnění podmínek pro vznik nároku na přídavek na dítě a sociální příplatek, přiznání rodičovského příspěvku podle rozhodnutí domácnosti, tj. ve třech různých úrovních podle délky jeho pobírání, nižší úroveň porodného, omezení okruhu osob s nárokem na přiznání pohřebného atd.) a v lednu 2008 doznívání vlivu podle podmínek platných v roce Snížení objemu prostředků vynaložených na dávky státní sociální podpory zapříčinil především pokles prostředků vyplacených formou přídavků na děti (o 30,8 % na 2,4 mld. Kč) a sociálního příplatku (o 13,2 % na 1,5 mld. Kč), i když tempo poklesu mírně zpomalilo. Průměrný počet vyplacených přídavků na dítě i sociálních příplatků (za měsíc) rovněž meziročně poklesl, ale mírnějším tempem než při srovnání dynamiky mezi obdobími let 2008 a Průměrná výše přídavku na dítě i sociálního příplatku se však zvýšila; u přídavku na dítě zejména v důsledku změny věkové struktury dětí a u sociálního příplatku i v důsledku zhoršené příjmové situace domácností související s nezaměstnaností (viz tabulky č. 10 a 11 v příloze ). Formou rodičovských příspěvků bylo vyplaceno 14,4 mld. Kč (70,1 % celkového objemu dávek státní sociální podpory), tj. o 1,5 % více než ve stejném období roku Současně se zvýšil počet měsíčně vyplacených dávek (meziročně) o 4,2 % při poklesu průměrné výše dávky o 2,6 % ovlivněné dále uvedenou strukturou příjemců (viz tabulku č. 11 v příloze). Struktura příjemců, kterým byl přiznán rodičovský příspěvek, se za měsíce leden červen 2009 (ve srovnání se stejným obdobím 2008) výrazně změnila. Zvýšená výměra příspěvku ( Kč, tj. do dvou let věku dítěte) byla přiznána v letošním 1. pololetí 13,2 tis. příjemců (nárůst o 355 %), základní výměra s volbou (7 600 Kč, tj. do 21. měsíce věku dítěte) 184,6 tisícům (nárůst o 56 %), základní výměra bez volby (7 600 Kč, tj. od 22. do 26. měsíce roku dítěte) 71,6 tisícům (nárůst o 0,7 %) a snížená výměra (3 800 Kč) 98 tisícům příjemců (pokles o 40,2 %). Nově byla od

18 zavedena nejnižší výměra (3 000 Kč) náležející v případě zdravotně postižených dětí ve věku 7 10 let, pokud nemají nárok na příspěvek na péči. Počet mužů příjemců zůstal meziročně stabilní, tj. na cca 6 tisících. Z hlediska podílu na úhrnném počtu příjemců byl nejvyšší počet příjemců se základní výměrou s volbou (50,2 %). Objem prostředků vyplacených formou porodného meziročně klesl na cca 780 mil. Kč (o cca 65 mil. Kč), tj. 92,3 % při v podstatě stabilním průměrném počtu dávek cca 10 tis. za měsíc. Podstatně výrazněji se změna systému (snížení okruhu osob s nárokem na jeho výplatu) projevila u pohřebného, kde objem vyplacených prostředků rovněž klesl, a to meziročně na 13,4 % (ze 62,1 mil. Kč na 8,3 mil. Kč). Ze všech dávek státní sociální podpory byl zaznamenán nejvyšší nárůst prostředků o 28,7 % vynaložených na příspěvek na bydlení. Průměrná výše dávky vzrostla o 439 Kč (o 29,1 %) na Kč při v podstatě stabilním průměrném počtu (90 tis.) dávek vyplacených měsíčně (viz tabulku č. 11 v příloze) jako důsledek růstu nákladů na bydlení a odpovídajícího zvýšení normativů pro propočet této dávky. U dávek pěstounské péče byl vykázán nárůst objemu vyplacených prostředků o 9,2 % (na 451,4 mil. Kč) při 8 %-ním nárůstu průměrného počtu dávek vyplacených měsíčně (jednalo se o nárůst průměrného počtu pravidelně se opakujících dávek, tj. příspěvku na potřeby dítěte a odměn pěstounů). V územním členění připadla nejvyšší částka dávky státní sociální podpory na 1 obyvatele opakovaně v nezaměstnaností nejvíce postižených Moravskoslezském a Ústeckém kraji (359 Kč, resp. 392 Kč měsíčně), nejnižší potom již tradičně v Hl. m. Praze a Plzeňském kraji. V reálném vyjádření byla ve všech krajích znatelně nižší než v 1. pololetí 2008 (viz tabulku č. 12 v příloze). Třetí největší složkou sociálních příjmů domácností byly opět jako v předchozích obdobích dávky nemocenského pojištění, přestože touto formou bylo proti 1. pololetí 2008 vyplaceno o cca 2,6 mld. Kč méně ( o 15,9 %, tj. úhrnem 14 mld. Kč) a šlo i nadále o nejvýraznější pokles jednoho z druhů sociálních příjmů domácností v důsledku zákonných změn účinných od počátku roku 2009 (přiznání 16

19 nemocenské až od 15. dne pracovní neschopnosti a úprava redukce vyměřovacího základu pro výpočet nemocenských dávek). Rozhodující podíl na meziročním poklesu objemu dávek nemocenského pojištění mělo nemocenské, které představovalo cca 73 % výdajů na toto pojištění, přičemž snížení dosáhlo 2,8 mld. Kč (21 %) na 10,3 mld. Kč; průměrná denní výše nemocenského (344 Kč) se meziročně snížila o 18 % (o 53 Kč). Rovněž se mírně snížil objem prostředků poskytnutých formou podpory při ošetřování člena rodiny (o 8,1 %, tj. z 480,5 mil. Kč na 441,7 mil. Kč). Po výrazném nárůstu v loňském roce došlo v lednu červnu t.r. k mírnému meziročnímu snížení objemu peněžité pomoci v mateřství (o 5,5 %) na 3,3 mld. Kč souvisejícímu zejména s menším počtem narozených dětí. I když se její maximální měsíční výše zvýšila (pro ty, kterým vznikl nárok až po ) z Kč na Kč měsíčně, účinnost tohoto opatření se pravděpodobně projeví nejdříve ve druhé polovině tohoto roku. Vlivem změn principů zákona o nemocenském pojištění pokračoval příznivý vývoj snižování pracovní neschopnosti. Počet prostonaných dnů pracovní neschopnosti byl nižší o 13,5 % a o 30 % klesl počet ukončených případů. V důsledku toho se průměrná doba trvání 1 případu pracovní neschopnosti meziročně prodloužila téměř o 9 dnů a trvala 49 dnů. Další objemově významnou položkou sociálních příjmů je příspěvek na péči 2), na jehož výplatu bylo vynaloženo cca 9,3 mld. Kč (nominální nárůst 1,2 %) při poklesu průměrného počtu příspěvků vyplacených měsíčně o 3,3 % (na 303 tis.). Ve srovnání červen 2009 / červen 2008 došlo k určitým strukturálním změnám v počtu příjemců, neboť se výrazně zvýšil jejich počet ve III. stupni (příspěvek Kč měsíčně, zvýšení o 21,7 %) a ve IV. stupni závislosti (příspěvek Kč měsíčně, zvýšení o 26,5 %) při poklesu počtu příjemců příspěvku pro I. stupeň (příspěvek Kč měsíčně, o 8,7 %) a pro II. stupeň závislosti (příspěvek Kč měsíčně, o 10,6 %) tzn., že trend z 1. čtvrtletí t. r., i když poněkud mírnější, 2) jedná se o specifický druh příjmu, který je příjmem domácností pouze v případě, kdy reálně zůstane v rodině (domácnosti) 17

20 pokračoval. Z hlediska váhového rozložení byla stále nejčetnější skupina příjemců příspěvku v I. stupni závislosti (38,9 %), následovala skupina příjemců příspěvku ve II. stupni (29,4 %), pak ve III. stupni (19,7 %) a nejméně četná byla skupina příjemců příspěvku ve IV. stupni (12,0 %). Z územního hlediska byl největší počet příspěvků s nejvyšším celkovým objemem prostředků vynaložen v Moravskoslezském a Jihomoravském kraji ( viz tabulky č. 13 a 14 v příloze). Na úhradu dávek pomoci v hmotné nouzi bylo vynaloženo cca 1,5 mld. Kč, tedy o 1,1 % méně než v 1. pololetí Z toho představovala 78 % úhrada příspěvku na živobytí, 16 % úhrada doplatku na bydlení a 6 % dávka mimořádné okamžité pomoci. Z údajů porovnávajících meziroční údaje, počty dávek a jejich průměrnou výši vyplývá, že 43,5 % všech těchto dávek bylo vyplaceno v Moravskoslezském a Ústeckém kraji, přičemž trval i výrazný nárůst čerpání dávek mimořádné okamžité pomoci (s výjimkou Jihomoravského kraje) ve všech krajích (blíže viz tabulky č v příloze). I nadále pokračoval výrazný nárůst objemu příjmů domácností z podpor v nezaměstnanosti. V důsledku pokračující hospodářské krize a růstu počtu nezaměstnaných se objem prostředků vydaných na tyto podpory zvýšil v 1. pololetí t.r. na 7,3 mld. Kč, což přesáhlo skutečnost loňského srovnatelného období o 106,2 % (o 3,8 mld. Kč) a odpovídá v podstatě objemu prostředků vyplacených touto formou za celý rok Nárůst objemu prostředků vynaložených na podpory v nezaměstnanosti byl ovlivněn přílivem vysokého počtu nově evidovaných nezaměstnaných (nárůst o cca 39 %) a tím vyšším podílem uchazečů s podporou v nezaměstnanosti (vč. podpory v rekvalifikaci) na celkovém počtu uchazečů o zaměstnání (meziroční zvýšení ze 32,8 % na 43,9 %), změnou sazeb podpor v nezaměstnanosti od (65 %, 50 %, 45 %), vyššími příjmy uchazečů nejen v důsledku růstu mezd a platů rozhodujících pro propočet podpory, ale i změnou struktury uchazečů (pracovníci 18

21 s vyšší odborností nebo z vyšších pozic pracovního zařazení) a rovněž vysokým podílem (28 %) osob starších 50 let (tj. osob obvykle s vyššími výdělky). Průměrná měsíční výše podpory v nezaměstnanosti dosáhla Kč a meziročně vzrostla o 13,9 % (717 Kč). Její nejvyšší nárůst byl zaznamenán v Olomouckém (o 19,6 %) a Moravskoslezském kraji (o 18,3 %) s tím, že téměř všechny kraje vykázaly nárůst vyšší než 10 % ( viz tabulka č. 18 v příloze). Diferenciace její průměrné výše podle krajů (Hl. m. Praha Kč, Karlovarský kraj Kč) odráží regionální rozdíly v úrovni mzdové hladiny a struktuře příjemců podpory vč. druhu resp. odvětví jejich bývalého zaměstnání. 2. Spotřebitelské ceny a životní náklady Meziroční míra cenové inflace byla v lednu červnu 2009 podle předpokladů nižší než v 1. pololetí 2008 a činila v průměru 1,8 % (v 1. pololetí m. r. 7,1 %). V období od počátku ledna do konce června 2009 vzrostla úhrnná cenová hladina o 1,7 %, z toho v 1. čtvrtletí se zvýšila o 1,8 % a ve 2. čtvrtletí o 0,1 % poklesla (viz tabulku č. 19). Ze dvou třetin byl nárůst spotřebitelských cen v první polovině roku ovlivněn vzestupem netržních (regulovaných) cen, tržní ceny rostly v podstatě jen v lednu a poté již stagnovaly: největší inflační vliv měl lednový vzestup některých cen v oblasti bydlení vzrostly maximální ceny elektřiny (v průměru o 11,6 %), čisté nájemné v bytech s regulovaným nájemným (+22,8 %), ceny tepla a teplé vody (+3,2 %) a vodného a stočného (+8,7 %); při stagnaci cen plynu se zvýšila úhrnná cenová hladina v lednu meziměsíčně o 1,5 %, z toho vlivem vyšších cen bydlení o 1,2 procentního bodu, tržní ceny se na lednové cenové inflaci podílely v rozsahu 0,4 procentního bodu, rozhodujícími inflačními faktory v únoru a březnu (měsíční nárůst spotřebitelských cen shodně o 0,1 %) byl vzestup tržních cen v dopravě, kde v obou měsících podražily (v souvislosti se zhoršením kursu koruny vůči USD) pohonné hmoty (celkově v průměru o cca 8 %), 19

22 zvýšily se také ceny zimních rekreačních pobytů, tabákových výrobků a některých druhů ovoce a zeleniny; ve vývoji netržních cen dominovalo v obou měsících snížení výdajů domácností na regulační zdravotnické poplatky v zařízeních zřizovaných kraji (nemocnice, polikliniky, lékárny) a podle předpokladu i osvobození od poplatků v některých dalších zařízeních (zejména v komerčních lékárnách), ve 2. čtvrtletí hladina spotřebitelských cen víceméně stagnovala uplatnily se dva základní pohyby: na jedné straně to byl (ve všech měsících) růst cen pohonných hmot, na druhé straně pak pokles (stagnace) cen potravin; zřetelné to bylo především v meziročním srovnání: pohonné hmoty podražily v dubnu - červnu o téměř 11 %, potraviny a nealkoholické nápoje naopak ve stejném období zlevnily o 2,3 %, zpomalení cenového růstu nastalo ve 2. čtvrtletí v bydlení plyn zlevnil od dubna o 3 % a ceny v celé výdajové skupině stagnovaly na úrovni 1. čtvrtletí t. r., meziroční nárůst úhrnného indexu spotřebitelských cen v hodnoceném období však způsobila plně skupina spotřebního koše bydlení, voda, energie, paliva, ve výrazně menší míře pak ještě alkoholické nápoje, tabák ; v opačném směru působil zejména deflační vývoj na trhu potravinářského zboží a v dopravě (podrobnější data jsou součástí tabulky č. 20), dynamika růstu životních nákladů u sledovaných typů domácností (viz tabulku č. 19) se v důsledku výše uvedených skutečností proti 1. pololetí 2008 výrazně snížila: u domácností důchodců vzrostly životní náklady meziročně o 2,5 % (vliv větší váhy bydlení a výživy v jejich spotřebním koši), ve stejné výši se zvýšily i životní náklady domácností v hl. m. Praze (nadprůměrný vzestup cen potravin, zdravotní péče a tuzemských rekreací); nejnižší navýšení životních nákladů pravděpodobně vykázaly domácnosti zaměstnanců (údaje za tyto domácnosti však od počátku letošního roku již nejsou statisticky vykazovány). 20

23 3. Peněžní výdaje a úspory domácností Z makroekonomických údajů statistiky národních účtů vyplynulo, že 898,2 mld. Kč (91,0 % ze svého úhrnného hrubého disponibilního důchodu tedy o něco méně než před rokem) vynaložil sektor domácností na výdaje spojené s individuální spotřebou. Meziroční nominální přírůstek těchto výdajů činil 2,6 % (v 1. pololetí m. r. +10,4 %), což v reálném vyjádření představovalo zvýšení o 0,8 % (viz tabulku č. 1). Nejistá situace spojená s ekonomickou krizí vyvolala u řady domácností sklon k omezení výdajů a vytváření rezerv do budoucna (úspory), mírně klesl i přírůstek přijatých úvěrů - viz dále. Výdaje domácností na mikroúrovni (zpravodajského souboru rodinných účtů) se diferencovaly jak v závislosti na pohybu jejich příjmů, tak i na spotřebních zvyklostech a zejména realizaci dlouhodobějších investic. Vývoj výdajů propočtený na 1 člena průměrné domácnosti (zpravodajského souboru rodinných účtů) v průběhu 1. pololetí 2009 ukazuje následující tabulka (vlastní propočty z dat ČSÚ, rovněž tabulka č. 21 v příloze): 1. čtvrtletí 2. čtvrtletí 1. pololetí Nominální výdaje celkem (měs. průměr v Kč) Index v % (stejné období roku 2008 =100) - nominální 109,5 103,1 106,1 - reálný 107,3 101,7 104,3 Přírůstek v Kč (proti st. období roku 2008) - nominální reálný Rozdíl meziroční dynamiky nominálních výdajů a příjmů (v procentních bodech) +3,9-0,9 +1,3 O něco reálněji charakterizuje pohyb běžné spotřeby domácností vývoj tzv. spotřebních výdajů (tj. bez výdajů spojených s pořízením nemovitostí apod.), který ve 2. čtvrtletí ještě více než v lednu březnu t. r. odrážel všeobecný trend odklonu od zbytné spotřeby v průběhu krize. Jejich nominální meziroční vzestup v průměru činil 3,4 % (reálný 1,6 %), přičemž: 21

24 nárůst nominálních spotřebních výdajů ve srovnání s loňským 1. pololetím zaznamenaly (s výjimkou rodin s dětmi s minimálními příjmy) všechny typy domácností, jejich nejvyšší dynamiku vykázaly domácnosti důchodců (bez ekonomicky aktivních členů), o navýšení spotřebních výdajů se postarala u většiny typů domácností zejména vydání za bydlení (mj. nájemné z bytů, elektřina, vodné a stočné) a různé finanční platby, správní poplatky a pojistné; až na výjimky převážně klesly výdaje za výživu (mj. vliv o 2,4 % levnějších potravin proti situaci před rokem) a v dopravě (výdaje na dopravu se snížily v průměru o 7,4 %, neboť benzín NATURAL 95 byl např. v letošním červnu prodáván za průměrnou cenu 28,61 Kč / litr, což bylo o 4,27 Kč méně než ve stejném měsíci loňského roku, motorová nafta ve stejném období zlevnila dokonce o 8,55 Kč, vlivem krize navíc klesly ceny nových automobilů), pokles spotřebních vydání rodin s dětmi s minimálními příjmy byl způsoben - vedle jejich limitovaných příjmů omezením výdajů za výživu a za zbytnější zboží a služby (např. bytové vybavení, rekreace, odívání a obuv), v návaznosti na výše uvedené skutečnosti došlo v podrobnější struktuře úhrnných spotřebních vydání všech skupin domácností (viz tabulku č. 22 v příloze) k posílení váhy bydlení a finančních plateb a pojištění (v rámci výdajové skupiny ostatní zboží a služby ), kromě obecného snížení podílu vydání za výživu a bytové vybavení a údržbu bytů převážně klesla váha výdajů za dopravu (levnější pohonné hmoty), telekomunikační služby (obecně nižší poptávka po pevných i mobilních telefonech) a odívání a obuv, k zajištění výdajových potřeb využívaly domácnosti nadále peněžní půjčky, intenzita jejich čerpání se vzhledem k jejich složitější ekonomické situaci zmírnila - podle údajů České národní banky činil úhrnný objem půjček domácností evidovaných u peněžních ústavů k 30. červnu letošního roku 925,7 mld. Kč, což bylo o 132,4 mld. Kč více než ke stejnému datu roku 2008 (kdy byl ve stejném srovnání jeho přírůstek téměř o 50 mld. Kč vyšší) proti konci roku 2008 vzrostl objem půjček o 53 mld. Kč, 22

25 rozhodující část meziročního vzestupu objemu bankovních peněžních půjček představovaly hypoteční a jiné úvěry na bydlení (zvýšení o 87,9 mld. Kč, před rokem o 133,0 mld. Kč), přičemž objem hypotečních úvěrů se zvýšil o 155,7 mld. Kč, zatímco objem úvěrů čerpaných v rámci stavebního spoření o 63,9 mld. Kč klesl; celkový objem spotřebitelských úvěrů (na zboží a služby běžné spotřeby) vzrostl - v relaci k vysokým přírůstkům v předchozích obdobích - jen mírně (+24,0 mld. Kč, z toho v dubnu červnu pouze o 5,0 mld. Kč), uvedené poznatky potvrdila rámcově i šetření u konkrétních typů domácností (výše splátek úvěrů byla u velké části typů domácností vyšší než přírůstek nově přijatých půjček). Stále větším problémem se stává rostoucí počet osob (domácností), které nejsou schopné splácet úvěry (odhaduje se, že jejich počet za poslední rok stoupl na trojnásobek). Např. u sdružení Solus dosáhly nesplacené úvěry jednotlivců 18,5 mld. Kč (stav ke konci srpna t. r.), což bylo o třetinu více než před rokem. Nejsou schopny splácet především rodiny s nejnižšími příjmy (u nichž navíc narůstá počet úvěrů s lhůtou po splatnosti). Současně roste i počet tzv. osobních bankrotů (žádají o ně předlužení občané bez schopnosti závazky splácet) jejich počet se za poslední rok zvýšil 3 x. Z věkového hlediska mají největší problémy se splácením půjček mladší lidé ve věku do 24 let, naopak lidé v produktivním věku splácející hypotéky jsou v tomto směru nejspolehlivější. Velký podíl na nesplácených úvěrech má nebankovní sektor, a to zejména splátkové a leasingové firmy (jeho podíl vzrostl za poslední rok na cca 70 % všech nesplacených částek). Jak ukázaly další průzkumy, vzrostl letos nejvíce podíl žadatelů o půjčky v domácnostech s čistým příjmem nad 25 tis. Kč měsíčně (téměř o třetinu), výrazným způsobem naopak ztratily zájem o půjčky rodiny s příjmy v rozpětí tis. Kč (tj. ty, které nejčastěji ztratily práci nebo jim byly znatelně sníženy pracovní příjmy v souvislosti s ekonomickou krizí), domácnosti i při nižší dynamice disponibilních příjmů zvýšily objem svých úspor - ten se (podle dostupných údajů České národní banky) v lednu až červnu letošního roku zvýšil v meziročním srovnání o 146,3 mld. Kč, 23

26 přičemž v 1. pololetí 2008 byl jeho přírůstek o 33,1 mld. Kč nižší; z údajů tabulky č. 23 v příloze je zřetelné, že spořivost domácností se v průběhu hodnoceného období mírně snižovala, neboť z přírůstku celkové částky depozit od počátku roku do konce června ve výši 73,7 mld. Kč představovalo navýšení ve 2. čtvrtletí již jen 19, 0 mld. Kč, do určité míry se změnila také skladba úsporných vkladů; při přetrvávající orientaci na tvorbu úspor v tuzemské měně (domácnosti dávaly v souvislosti s dlouhodobě nízkou hladinou úrokových sazeb - jednoznačně přednost jejich netermínované formě) poměrně výrazně vzrostl objem devizových vkladů (meziročně o 9,1 mld. Kč), v rámci termínovaných vkladů mírně klesl zájem o finanční produkty s relativně vyššími výnosy objemově největší přírůstek (ale o třetinu nižší než loni) byl vykázán u penzijního připojištění, výrazný meziroční propad růstu nastal v souvislosti s méně výhodnými podmínkami ve stavebním spoření, snížil se i přírůstek životního pojištění - viz následující přehled (data v mld. Kč, vlastní propočty z údajů ČSÚ a ČNB): stav k změna k Stavební spoření 366,4 386,1 392,3 +19,7 + 6,2 Životní pojištění 188,5 202,1 212,7 +13,6 +10,6 Penzijní připojištění 150,5 176,3 193,4 +25,8 +17,1 stav peněžních prostředků investovaných do tuzemských a zahraničních otevřených podílových fondů obyvatelstvem a institucemi činil k t. r. 216,6 mld. Kč, což bylo o 3,6 mld. Kč více než ke konci 1. čtvrtletí (vliv nárůstu finančních prostředků na akciových fondech); rozdělení investic mezi domácí a zahraniční fondy bylo přitom vyrovnané, analýza dostupných dílčích dat o vývoji spořivosti na úrovni konkrétních typů domácností statistiky rodinných účtů prokázala obecnou platnost výše získaných poznatků; v bilanční položce převyšovaly úložky domácností 24

27 zpravodajského souboru vybrané úspory o 983 Kč na osobu a měsíc nejvíce spořily domácnosti zaměstnanců bez dětí (jejich vklady byly v měsíčním průměru o Kč vyšší než vybrané úspory), navýšené příjmy domácností důchodců jim umožnily spořit měsíčně v průměru 375 Kč na 1 člena, naopak k jedinému převýšení vybraných úspor nad vklady došlo obdobně jako v minulosti u rodin s dětmi s minimálními příjmy (466 Kč měsíčně). C. Vývoj ve 3. čtvrtletí 2009 a predikce na další období 1. Vývoj ve 3. čtvrtletí 2009 Základní tendence ve vývoji příjmů a výdajů domácností se v letních měsících v podstatě neodchýlily od výše uvedené charakteristiky. Je vysoce pravděpodobné, že ve 3. čtvrtletí došlo k dalšímu meziročnímu poklesu hrubého domácího produktu (ve stálých cenách) zhruba na hodnotu kolem -4,0 % a snížení růstu (popř. stagnaci) spotřeby domácností (vlivem trvající ekonomické krize i rozvíjejícím se debatám vlády i politických stran kolem obsahu a rozsahu úsporných rozpočtových opatření s dopadem i na sociální situaci domácnosti). Z oblasti ovlivňujících příjmy domácností jsou prozatím jedinými dostupnými údaji základní dílčí data o mzdách v průmyslu a stavebnictví, z nichž vyplynuly tyto dílčí poznatky: v červenci a v srpnu došlo v odvětví průmyslu v podnicích s 50 a více zaměstnanci k výraznému meziročnímu snížení průměrného evidenčního počtu zaměstnanců (v červenci o 12,9 % a v srpnu o 14,0 %), ve stavebních podnicích (s 50 a více zaměstnanci) jejich počet meziročně vzrostl, avšak pouze mírně (v červenci o 0,4 % a v srpnu o 0,3 %), průměrná měsíční nominální mzda zaměstnanců v podnicích odvětví průmyslu vzrostla v červenci meziročně o 2,4 % a v srpnu (kdy činila 25

28 Kč) o 5,4 %, reálně o 2,1 %, resp. 5,2 %; ve stavebních podnicích se zvýšila průměrná měsíční nominální mzda zaměstnanců meziročně o 3,4 % (červenec), resp. o 4,2 % (srpen) a v srpnu dosáhla v absolutním vyjádření Kč. K meziročnímu nárůstu došlo v tomto odvětví i u reálné mzdy, a to v červenci o 3,1 % a v srpnu o 4,0 %. Vývoj celkových čistých příjmů domácností se v letních měsících proti 1. pololetí t. r. významněji nezměnil, což znamená, že dynamika jejich kupní síly (v úhrnu všech sledovaných domácností) mírně rostla, a to zejména vlivem velmi nízké cenové inflace. Dílčí poznatky ukázaly, že největší podíl si ve struktuře těchto příjmů udržely pracovní příjmy (viz dříve), u sociálních příjmů byly i ve 3. čtvrtletí v meziročním pohledu nejrychleji rostoucími položkami důchody (průměrná výše samostatně vypláceného starobního důchodu činila Kč, tj. o 5,9 % více než před rokem, od ledna do září vzrostl meziročně o 8,3 % na Kč) a objem prostředků vynaložených na krytí podpor v nezaměstnanosti (v červenci září se zvýšil o 4,1 mld. Kč na celkových 11,4 mld. Kč, což přesáhlo skutečnost stejného loňského období o 6,1 mld. Kč). Průměrná měsíční výše podpory v nezaměstnanosti dosáhla v září Kč a meziročně vzrostla o 513 Kč (o 9,5 %). Dynamika vývoje spotřebitelských cen a životních nákladů domácností se ve srovnání 3. a 2. čtvrtletí t. r. výrazně snížila a přispívala ke zmírnění následků ekonomické krize v domácnostech. Úhrnná cenová hladina byla v září 2009 v porovnání s červnem 2009 nižší o 0,6 % (ve stejném období roku 2008 o 0,7 % stoupla), přičemž tržní ceny klesly o 0,7 % a administrativně stanovené (regulované) ceny se snížily o 0,4 %. Dostupná statistická data ukázala, že: deflační cenový pohyb byl v červenci září způsoben z rozhodující části snížením cen potravin (ovoce, zelenina, pečivo, mléko), oděvů a obuvi (letní výprodeje), plynu pro domácnosti (o 6,3 %) a některých dalších druhů zboží z oblasti spotřební elektroniky, telefonů a produkce určené pro volný čas, 26