Úvod makroekonomický rámec hospodaření českých domácností v roce 2007

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Úvod makroekonomický rámec hospodaření českých domácností v roce 2007"

Transkript

1 Úvod makroekonomický rámec hospodaření českých domácností v roce 2007 Hospodářský vývoj České republiky se po většinu roku 2007 vyznačoval stabilitou a vytvářel relativně příznivé prostředí pro hospodaření domácností. Dosažený ekonomický růst byl nejvyšší za dobu existence samostatné České republiky, přičemž ve srovnání s rokem 2006 bylo dosaženo rychlejšího nárůstu hrubého domácího produktu. Příznivý vývoj ekonomiky měl značný podíl na vzestupu životní úrovně obyvatelstva, kterou charakterizoval převažující růst reálných příjmů a reálných mezd a poměrně vysoký meziroční přírůstek jejich kupní síly. Příznivý ekonomický vývoj vytvářel pozitivní prostředí pro hospodaření domácností Přírůstek kupní síly příjmů a mezd většiny domácností Významnou skutečností bylo, že spolu s produktivitou práce rostla také zaměstnanost (zhruba ve stejném rozsahu jako v roce 2006), přičemž její úroveň byla nejvyšší od roku V důsledku toho průběžně klesala míra nezaměstnanosti. Nejvyšší zaměstnanost od roku 1997

2 Pozitivním prvkem i ve vztahu k domácnostem byla poměrně velká redukce schodku státního rozpočtu v poměru k hrubému domácímu produktu v běžných cenách. Na poptávkové straně přispěly více než 40 % k ekonomickému růstu a meziročnímu zvýšení reálného hrubého domácího produktu výdaje na konečnou spotřebu domácností (její vliv se však v průběhu roku postupně snižoval zejména pak na jeho konci); naopak výdaje státu se celkově zvedly podstatně mírnějším tempem a měly na růst HDP nepatrný vliv. Vzestup výdajů na konečnou spotřebu vázal na příznivý vývoj reálných příjmů, mezd a měnící se životní styl obyvatelstva směřující k větší poptávce po službách (i zbytnějších) a bydlení. Spotřeba domácností byla v roce 2007 v ještě větší míře než v roce 2006 z části financována jejich zadlužením, které je (objemově a dynamikou) na vysokém (a stabilním) vzestupu již od roku I při tomto růstu je však úroveň zadlužení českých domácností ve srovnání se zeměmi Evropské unie prozatím výrazně nižší (lze odhadnout, že v roce 2007 činil poměr úvěrů poskytnutých domácnostem k HDP v ČR cca 20 %, zatímco v EU to bylo více než 55 %). Přírůstek byl v hodnoceném roce vyvolán nejvíce úvěry na bydlení (hypoteční, ze stavebního spoření), rostly i půjčky spotřební povahy. Významný podíl výdajů na konečnou spotřebu domácností na růstu HDP Posun v životním stylu domácností, vyšší poptávka po službách a bydlení Zadlužení domácností vzrostlo, nenarušilo však ekonomickou rovnováhu Nejvíce rostly úvěry na bydlení Přesto, že spotřebitelské výdaje domácností se zvýšily více než jejich hrubý disponibilní důchod a v úhrnu klesla celková míra úspor, objem vkladů domácností u peněžních ústavů stoupl. I když tento vzestup zcela neodpovídal zvyšujícím se příjmům, zůstala depozita domácností hlavním zdrojem financování investic do fixních aktiv a ovlivňovala zdravý růst ekonomiky i v roce 2007 (byla vyšší než vklady firem i vládního sektoru). Na přírůstek bankovních depozit měly určitý pozitivní vliv i mírně zlepšené úrokové podmínky. To vedlo k určité renesanci Celková míra úspor klesla, objem korunových depozit se zvýšil Mírný vzestup úrokových sazeb 2

3 významu termínovaných vkladů v tuzemské měně, nezabránilo však v dalším posílení alternativních vkladových instrumentů (stavební spoření, investice do podílových fondů, životní a důchodové pojištění apod.). Z mezinárodního srovnání je zřejmé, že míra úspor v České republice i nadále zaostává za průměrem v Eurozóně. Trval zvýšený zájem obyvatelstva o alternativní a výnosnější formy spoření Kupní sílu příjmů ovlivnily zejména koncem roku dosti výrazně spotřebitelské ceny. Zatímco zhruba do září byl jejich úhrnný index (cenová inflace) ovlivňován zejména změnami tzv. regulovaných cen ve sféře bydlení (nájemné, elektřina, plyn), v posledním čtvrtletí převážil vliv tržních faktorů. K akceleraci cenového pohybu přispěly zejména ceny potravin, jejichž růst převýšil 10 %. Významný byl také vzestup cen pohonných hmot. Ceny pro konečné spotřebitele rostly především v důsledku zdražení cen paliv a energií na světovém trhu a zvýšené světové poptávce po potravinách. Ještě většímu dopadu těchto vlivů na tuzemské spotřebitelské ceny do určité míry zabránilo posilování kursu koruny vůči americkému dolaru a euru. Vnitřními proinflačně působícími faktory byly jak růst jednotkových mzdových nákladů a zvýšená spotřebitelská poptávka, tak i ceny průmyslových výrobců (o pětinu podražila na konci roku produkce rafinérských odvětví) a především producentů v zemědělství (zejména v rostlinné výrobě). Harmonizovaný index spotřebitelských cen (srovnatelný se státy Evropské unie) se po několika letech, kdy byl výrazně nižší než průměr zemí EU, dostal v pomyslném žebříčku do horší poloviny (v prosinci 2007 byl tento index osmý nejvyšší ze všech 27 členských států EU). Relativně stabilní vývoj spotřebitelských cen byl v posledním čtvrtletí vystřídán jejich akcelerací Vzestup cen potravin a energií jako důsledek jejich celosvětového zdražení Pozitivní dopad posilování kursu koruny vůči USD a Harmonizovaný index spotřebitelských cen převýšil průměr EU 3

4 A. Základní charakteristika příjmové a výdajové situace domácností v roce 2007 Příjmová situace domácností byla v roce 2007 příznivější než v letech 2005 a Tempo růstu nominálních příjmů se v meziročním srovnání zrychlilo natolik, že ani vyšší vykázaná průměrná meziroční míra cenové inflace (meziročně +2,8 %) citelněji neovlivnila vzestup jejich kupní síly (na makroúrovni i u všech sociálních skupin podchycených na mikroúrovni). Vysoký nárůst nominálních i reálných příjmů domácností byl vykázán především v 1. pololetí roku, počínaje 3. čtvrtletím se začal zpomalovat a navíc se objevily první náznaky pozdějšího tržního zvýšení spotřebitelských cen (potraviny apod.) v závěru roku. Jak ukazuje následující graf, v roce 2007 nedošlo k zásadnímu narušení vztahu reálné dynamiky hlavních ukazatelů sektoru domácností a souvisejících makroekonomických veličin relace úhrnného disponibilního důchodu k hrubému domácímu produktu se znovu mírně snížila (pro srovnání uvedena i léta 2006 a 2005, meziroční přírůstky v %): 4

5 7,0 Přehled meziroční reálné dynamiky vybraných makroekonomických ukazatelů souvisejících s příjmy a výdaji sektoru domácností v letech meziiroční nárůst v % 6,0 5,0 4,0 3,0 2,0 1,0 rok 2005 rok 2006 rok 2007 Míra inflace Mzdy a platy Hrubý disponibilní důchod HDP ve s.c. Výdaje na individuální spotřebu Z dalších dostupných dat o příjmové situaci domácností (obyvatelstva) v hodnoceném roce vyplynuly tyto hlavní poznatky: částka (čistých) peněžních příjmů připadající na 1 člena z celého souboru domácností statistiky rodinných účtů činila celkem Kč měsíčně při zohlednění cenové inflace se kupní síla průměrného příjmu na této úrovni (meziročně) zvedla o 5,0 %; příznivý byl i fakt, že reálné příjmy všech šetřených typů domácností (i když diferencovaně) meziročně vzrostly a dominantním faktorem jejich navýšení byly převážně jejich sociální příjmy), rozbor dlouhodoběji platných diferenciačních charakteristik ukázal, že nejvyšších příjmů dosahovaly domácnosti zaměstnanců s vyšším vzděláním, výdělky žen ve srovnatelných profesích zaostávaly o více než 25 % za muži, nejvyšší míra příjmové nerovnosti byla vykázána v rámci domácností osob samostatně výdělečně činných a nejnižší naopak u důchodců; téměř 10 % obyvatelstva (především neúplných a vícedětných rodin) bylo ohroženo příjmovou chudobou, nejvyšší průměrné příjmy měly domácnosti v hl.m. Praze, Středočeském, Plzeňském a Libereckém kraji, nejnižší naopak v Olomouckém, Moravskoslezském a Pardubickém kraji. 5

6 Objemově nejvýznamnější část peněžních příjmů domácností (více než 40 %) představovaly v roce 2007 mzdy jejich pohyb charakterizovaly tyto skutečnosti: průměrná hrubá nominální mzda (na fyzické osoby) v národním hospodářství činila Kč a byla o 7,3 % vyšší než v roce 2006 její kupní síla stoupla meziročně o 4,4 %, po meziročním nárůstu o 7,5 % dosáhla průměrná nominální mzda v podnikatelském sektoru v průměru Kč měsíčně a v nepodnikatelské sféře to bylo Kč (+6,7 %); za zrychlením růstu výdělků v podnikatelském sektoru stály zejména relativně vysoký hospodářský růst, nižší nezaměstnanost a obavy z vyššího růstu spotřebitelských cen v dalším období; relace průměrného platu v nepodnikatelské sféře k průměrné mzdě v podnikatelském sektoru se znovu zhoršila, přírůstek kupní síly výdělků byl (v průměru) v souladu s vykázanou dynamikou produktivity práce, dále se prohloubila diferenciace mezd (měřená rozdílem extrémních výdělkových hodnot), a to ve všech monitorovaných makroekonomických průřezech (odvětví, vlastnické sektory, kraje, muži x ženy) i na úrovni jednotlivých organizací. Druhá objemově nejvýznamnější součást celkových peněžních příjmů domácností - sociální příjmy byla v hodnoceném období zřetelně vyšší než v roce Jejich reálný přírůstek činil 9,0 %. Míra zatížení hrubého domácího produktu sociálními transfery však stoupla jen nepatrně (na 11,0 %). Z jejich vývoje vyplynuly tyto základní poznatky: zvýšila se kupní síla objemu nejvýznamnější složky sociálních transferů dávek důchodového pojištění ve vzestupu se projevil jak přírůstek průměrné úrovně důchodů (vliv valorizace uskutečněné k průměrný měsíční starobní důchod stoupl oproti roku 2006 o 6,9 % na Kč), tak i zvýšení počtu důchodců, 6

7 v meziročním pohledu došlo jen k mírnému rozevření diferenciace vyplácených starobních důchodů poměr mediánu k průměrné výši důchodu stoupl na 98,6 %, průměrná výše důchodu žen činila 87 % starobního důchodu mužů; diferenciaci ovlivnil mj. i pokles podílu důchodů starodůchodců na celkovém počtu důchodů, objem dávek státní sociální podpory se meziročně zvedl v reálném vyjádření o extrémních 38,6 % zásadní podíl na tom měl přírůstek kupní síly (objemu) rodičovských příspěvků, značné navýšení bylo vykázáno také u porodného a dávek pěstounské péče, meziroční reálný pokles byl naopak zaznamenán u přídavků na děti, příspěvků na bydlení a pohřebného, diferenciace průměrné úrovně dávek státní sociální podpory souvisela zejména s regionální mzdovou hladinou, mírou nezaměstnanosti a rozsahem dlouhodobé nezaměstnanosti (nejvyšší částka dávek na 1 obyvatele byla poskytnuta v Ústeckém a Moravskoslezském kraji), mírný přírůstek kupní síly objemu dávek nemocenského pojištění zajistil ze tří čtvrtin vzestup reálné hodnoty objemu peněžité pomoci v mateřství, v menší míře pak i reálný objem dávek nemocenského a podpor při ošetřování člena rodiny, od počátku roku 2007 došlo k významným změnám v systému dávek sociální péče: na nově zavedeném příspěvku na péči, který mj. nahradil dřívější příspěvek při péči o osobu blízkou nebo jinou osobu a zvýšení důchodu pro bezmocnost, bylo vyplaceno 14,7 mld. Kč, na rovněž nově zavedených dávkách pomoci v hmotné nouzi (příspěvku na živobytí, doplatku na bydlení a mimořádné okamžité pomoci) poskytl stát domácnostem 4,2 mld. Kč (nejvíce v regionech s nejvyšší nezaměstnaností, tj. v Moravskoslezském a Ústeckém kraji); k větším systémovým změnám nedošlo u dávek sociální péče podmíněných zdravotním stavem, nezanedbatelně klesl celkový objem příjmů domácností plynoucí z podpor v nezaměstnanosti, neboť se snížila průměrná míra nezaměstnanosti (6,6 % o 1,5 procentního bodu méně než před rokem); průběžný růst příjmů, i změna kritéria použitého pro stanovení maximální částky podpory (která 7

8 od závisí na výši průměrné mzdy v národním hospodářství) ale umožnily, že průměrná částka podpory vzrostla na Kč. Z makroekonomického hlediska nemalý podíl na celkových příjmech domácností měly tzv. ostatní příjmy (podle odhadu až 40 % přitom jejich povaha objektivně neumožňuje dlouhodobě komplexní statistickou kvantifikaci). Analýza ukázala, že jejich klíčovými položkami byly v hodnoceném roce hrubý smíšený důchod (zisky drobných podnikatelů, odhadované příjmy z šedé ekonomiky apod.), důchody z vlastnictví (zejména zhodnocení prostředků investovaných do životního pojištění a penzijního připojištění, přijaté úroky a dividendy) a tzv. ostatní běžné příjmy (mj. náhrady z neživotního pojištění, výhry, stipendia, výživné, dary). Výrazně menší příjmy tohoto charakteru byly vykázány na úrovni konkrétních skupin domácností (zřejmě vzhledem k určité výjimečnosti sledování takových příjmů v rodinách). Naopak se ukazuje, že domácnosti mají poměrně dobrý přehled o svých tzv. naturálních zdrojích tj. pěstitelské a chovatelské zdroje, nefinanční plnění od zaměstnavatele apod. V širším pojetí lze mezi ostatní příjmy domácností zahrnout také (přijaté) úvěry; jejich celkový objem u bank v závěru roku 2007 dosáhl nejvyšší částky v historii České republiky, a to 720,9 mld. Kč tj. o 184,5 mld. Kč více než před rokem. Zadlužení domácností tak dosáhlo rekordní úrovně na 1 obyvatele ČR připadalo cca 69,8 tis. Kč těchto půjček (o třetinu více než v roce 2006); navýšení bylo přitom (podle dostupných dat) vykázáno zejména u objemu hypotečních úvěrů na bydlení a u spotřebitelských úvěrů. Obdobně úspěšné byly při poskytování půjček i nebankovní úvěrové instituce, které na tzv. úvěrech pro osobní spotřebu zapůjčily téměř 48 mld. Kč (rovněž o třetinu více než před rokem). Vzestup všech hlavních kategorií příjmů částečně znehodnotila cenová inflace a vyšší životní náklady domácností (v meziročním průměru činila inflace 2,8 %, resp. 5,4 % v pohledu prosinec 2007 / prosinec 2006). Jejich pohyb se v lednu září příliš nevymykal z trendu posledních let, výraznější přírůstek se prosadil až v závěru roku (zejména nárůst nákladů na potraviny, paliva a energie). 8

9 Vývoj spotřebitelských cen a životních nákladů domácností ovlivnily tyto faktory: z více než poloviny (konkrétně 58 %) se na přírůstku cenové inflace (v porovnání prosinec 2007 / prosinec 2006) podílel tržní cenový pohyb: z potravin podražily (hlavně koncem roku) vedle tradičních sezónních komodit, jako je zelenina a ovoce, v rozsahu desítek procent i pečivo, mléko, sýry, vejce a tuky, v dopravě (pohonné hmoty) a u některých položek bydlení (neregulované nájemné, komunální služby apod.), z cca 40 % bylo navýšení spotřebitelských cen způsobeno realizovanými netržními opatřeními, a to zejména v oblastech bydlení (vzestup maximálních cen elektřiny a plynu, postupná deregulace čistého nájemného, tepla, vodného a stočného apod.), spotřebních daní u tabákových výrobků a televizního koncesionářského poplatku, pohyb životních nákladů sledovaných skupin domácností se rámcově odvíjel od změn spotřebitelských cen a struktury jejich spotřebního koše meziročně vzrostly průměrně o 2,5 % (domácnosti v hl. m. Praze) až 3,7 % (domácnosti důchodců) u všech typů domácností byl vzestup jejich životních nákladů vyvolán zejména nárůstem cen potravin a bydlení. Dostupné údaje o vývoji peněžních výdajů svědčí o posílení sklonu domácností ke spotřebě (až na drobné výjimky byla vyšší než tempo růstu jejich příjmů jistý vliv zde však mohla mít také vyšší inflace na konci roku), rostoucí příjmy jim však umožnily více investovat do nemovitostí i posílit úspory: na mikroúrovni vydal jeden člen průměrné domácnosti měsíčně v průměru Kč, což bylo nominálně o 11,8 % a reálně o 8,7 % více než před rokem, přičemž reálný přírůstek zaznamenaly všechny sledované typy domácností, největší díl výdajů byl určen na potraviny a bydlení (spolu průměrně cca 35 %), zhruba 14 % na investice (hlavně do pořízení domu či bytu) a cca 9 % na dopravu a výdaje na rekreace a kulturu, velmi intenzivně zapůsobil dlouhodobější trend růstu vydání nespotřebních (tj. hlavně investic do pořízení či rekonstrukce nemovitostí), neboť přírůstek jejich objemu proti roku 2006 činil téměř 60 %, 9

10 o nárůst celkových výdajů konkrétních skupin domácností se v reálném vyjádření postaraly zejména skupiny vydání méně dotčené inflací (rekreace, odívání a obuv, bytové vybavení, pošty a telekomunikace) i ty, po nichž je víceméně stálá ( nezbytná ) poptávka (mj. základní potraviny, bydlení, finanční platby, pojistné, vzdělání apod.), o něco méně, než by odpovídalo dynamice příjmů, vzrostl v důsledku výše uvedených skutečností objem úsporných vkladů podle dat ČNB domácnosti nadále preferovaly tvorbu vkladů v tuzemské měně a orientovaly se na alternativní finanční produkty s perspektivně vyššími výnosy, a to nejvíce na stavební spoření, investice do životního pojištění a penzijního připojištění a na podílové listy. Podrobnější vyhodnocení vývoje příjmové a výdajové situace domácností na makro i mikroúrovni je zpracováno v části B materiálu (vč. použité terminologie). Rozsáhlejší datová dokumentace je obsažena v tabulkové příloze (část II). B. Vývoj rozhodujících skupin příjmů, životních nákladů, výdajů a úspor domácností (podrobnější zhodnocení) 1. Příjmy domácností a) na makroúrovni Běžné příjmy sektoru domácností (podle statistiky národních účtů) dosáhly celkové výše 2 661,8 mld. Kč. Meziročně tak vzrostly nominálně o 8,2 % (+201,4 mld. Kč) a reálně o 5,3 %, tj. o 0,7, resp. o 0,4 procentního bodu více než v porovnání stejného období let 2006 a 2005 (při přírůstku hrubého domácího produktu ve stálých cenách o 6,5 %). Na vykázaném reálném nárůstu úhrnného objemu běžných příjmů se z poloviny podílely náhrady zaměstnancům (reálný vzestup jejich objemu o 4,9 % byl ovlivněn jak mírným zvýšením zaměstnanosti, tak dalším růstem 10

11 mezd viz část materiálu). Přibližně jednou čtvrtinou na něm participovaly sociální dávky (jejich reálný objem meziročně stoupl o 8,5 %). Vzrostla rovněž kupní síla (objemu) smíšeného důchodu (zahrnujícího zejména příjmy z podnikatelských aktivit), důchodů z vlastnictví a tzv. ostatních běžných transferů (náhrady z neživotního pojištění, výhry ze sázek a loterií apod.), a to (ve stejném pořadí) o 0,9 %, 16,1 %, resp. o 5,0 %. Po odpočtu běžných výdajů (zejména daní z příjmů a příspěvků na sociální a zdravotní pojištění) zůstal sektoru domácností úhrnný disponibilní důchod v částce 1 752,8 mld. Kč, což bylo nominálně o 7,0 % a reálně o 4,1 % více než ve srovnatelném období roku 2006 (kdy se kupní síla jeho objemu v porovnání s rokem 2005 zvýšila o 5,1 %). Relace disponibilního důchodu k objemu hrubého domácího produktu (v běžných cenách) meziročně poklesla o 1,4 procentního bodu na 49,3 %. Podrobnější číselné údaje o vývoji příjmů (výdajů a úspor) sektoru domácností jsou součástí tabulky č. 1 v příloze. b) na mikroúrovni Statistika rodinných účtů je prioritně zaměřena na výdajovou stránku hospodaření konkrétních sociálních skupin domácností. Data o jejich peněžních příjmech jsou pouze orientační, nicméně i z analýzy dostupných údajů si lze vytvořit základní představu o jejich vývoji v hodnoceném roce: průměrný měsíční nominální čistý peněžní příjem na jednoho člena domácnosti zpravodajského souboru činil Kč (o 769 Kč, tj. o 7,9 % více než v roce 2006, kdy meziročně rostl o 0,6 procentního bodu pomaleji) při zohlednění průměrné meziroční míry cenové inflace (+2,8 %) se kupní síla tohoto příjmu zvedla o 5,0 % (předloni v obdobném srovnání meziročně stoupla o 4,6 %); následující graf ukazuje vývoj celkových příjmů člena průměrné domácnosti v průběhu let 2006 a 2007 při rozkolísané dynamice nominálních příjmů byl postupný pokles růstu reálných příjmů v roce 2007 výrazně ovlivněn vzestupem cenové inflace (zpracováno z dat ČSÚ, meziroční přírůstek v jednotlivých čtvrtletích v %): 11

12 Vývoj průměrného nominálního a reálného příjmu na 1 člena průměrné domácnosti v průběhu let 2006 a 2007 meziroční růst v % 6,5 2,2 8,3 8,7 7,6 5,2 5,6 6,0 9,7 8,1 8,8 6,3 5,9 3,3 7,5 2,6 1.Q 06 2.Q 06 3.Q 06 4.Q 06 1.Q 07 2.Q 07 3.Q 07 Reálný příjem Nominální příjem Inflace 4.Q 07 největší absolutní výši průměrného měsíčního nominálního čistého příjmu na osobu vykázaly domácnosti zaměstnanců bez dětí ( Kč), domácnosti zaměstnanců s dětmi a domácnosti důchodců zaznamenaly naopak jeho nejrychlejší meziroční nárůst (+8,7 %, resp. +8,5 %); nejnižší úroveň i dynamiku tohoto příjmu zaznamenaly v základním souboru statistiky rodinných účtů domácnosti nezaměstnaných osob (6 113 Kč, index 104,4 %) diference mezi průměrnou výší měsíčního příjmu připadající na 1 člena v takové domácnosti a bezdětné zaměstnanecké domácnosti se zvýšila z Kč v roce 2006 na Kč v roce 2007, domácnosti nezaměstnaných tak hospodařily pouze s 39 % příjmu zaměstnanců bez dětí, dynamika reálných čistých peněžních příjmů všech typů domácností se v průběhu roku postupně zpomalovala (obdobně jako v předchozím grafu); jejich (meziroční) nárůst (po korekci o míru vzestupu spotřebitelských cen) se diferencoval a pohyboval se v základním souboru od 1,6 % u domácností nezaměstnaných osob po 5,7 % u zaměstnaneckých domácností s dětmi (v tomto kontextu je nutné zmínit i vykázaný vzestup kupní síly příjmů domácností důchodců, který činil 5,5 %) podrobněji viz tabulku č. 2 v příloze, 12

13 nárůst nominálních i reálných příjmů domácností ovlivnily v různém rozsahu všechny druhy příjmů; je však významnou skutečností, že u zaměstnanců s dětmi a u domácností důchodců se o to zasloužily nejvíce jejich sociální příjmy (do jejichž úrovně se promítlo zejména více než dvojnásobné zvýšení částky rodičovského příspěvku od u rodin s dětmi a přírůstek příjmů z důchodů u domácností důchodců) podrobněji v části materiálu, ve struktuře celkových čistých peněžních příjmů domácností obecně (a poměrně výrazně) klesl podíl pracovních příjmů a naopak stoupla váha sociálních příjmů (číselný přehled podle typů domácností obsahuje tabulka č. 3 v příloze), průměrný čistý měsíční (nominální) příjem na celou domácnost zpravodajského souboru statistiky rodinných účtů představoval v roce 2007 částku Kč bylo to o Kč (7,9 %) více než před rokem; jeho kupní síla se zvedla o Kč (4,9 %), což byl téměř dvojnásobek jejího meziročního navýšení z roku Výše uvedené poznatky a některá aktuální data statistiky rodinných účtů za rok 2007 ukazují jen základní zjištění o příjmové situaci domácností v hodnoceném období. Je proto žádoucí připojit i některé další údaje z jiných šetření příjmů u obyvatelstva sice o něco méně (časově) aktuální, ale podle našeho názoru vyjadřují tendence obecně platné i v roce Příkladem jsou výsledky šetření shrnuté v publikaci ČSÚ Příjmy a životní podmínky domácností v roce 2006 (z dat za rok 2005 publikované koncem roku 2007). Z jejich analýzy mj. vyplynula tato doplňující zjištění: významným fenoménem v České republice dosud bylo přerozdělování příjmů domácností přes veřejné instituce např. srážky na povinné pojištění a daně z příjmů fyzických osob (tj. odvody obyvatelstva do veřejných rozpočtů) ze závislé činnosti a podnikání činily cca 17 % hrubých příjmů a byly o čtvrtinu menší než úhrn domácnostmi získaných sociálních příjmů; rozdíl byl přitom nezbytně kryt ostatními příjmy veřejných rozpočtů (mj. nepřímými daněmi) tento problém by měla alespoň částečně řešit reforma veřejných financí zahájená od 1. ledna 2008, v souhrnných datech lze postrádat rovněž charakteristiku příjmové diferenciace domácností, jejíž potřeba postupně roste; byly zjištěny tyto dílčí (ale i dnes pravděpodobně platné) poznatky (podíly podle hrubého příjmu na domácnost): o nejvyšší čistý příjem na osobu měly domácnosti zaměstnanců s vyšším vzděláním (130,1 tis. Kč/rok), na opačném pólu příjmového 13

14 spektra se nacházely domácnosti nezaměstnaných (příjem na osobu tvořil jen 52 % průměru za celou ČR, tj. 56,5 tis. Kč/rok), o nejvyšší míra příjmové nerovnosti byla vykázána u domácností osob samostatně výdělečně činných a nejnižší u důchodců (Giniho koeficient 32,7 %, resp. 13,8 %), o porovnání příjmové nerovnosti mužů a žen je prováděno především na základě jejich pracovních příjmů (tj. mezd viz dále), obecně ale platí, že diference mezi pracovními příjmy mužů a žen dosahuje v ČR trvale % v neprospěch žen a stále se zvětšuje, a to i bez ohledu na stejnou kvalifikaci; největší rozdíly v úrovni pracovních příjmů se projevují u lidí se středoškolským a vysokoškolským vzděláním (v těchto kategoriích jsou příjmy žen o 30 %, resp. o 26 % nižší než u mužů) pokud jde o pracovní zařazení, existují největší rozdíly v úrovni příjmů manažerů, kde příjmy žen jsou v porovnání s muži výrazně nižší, o decilové rozdělení příjmů ukázalo, že 10 % domácností s nejvyššími příjmy mělo průměrný příjem na osobu 5 x vyšší než 10 % domácností s nejnižšími příjmy, členové desetiny nejbohatších domácností však platili 30 x vyšší daně z příjmu; nejvíce nepracujících důchodců se nacházelo v příjmově středních skupinách (4. 6. decil), o pod úrovní dříve platného životního minima se nacházelo 2,5 % domácností (tj. cca 100 tisíc domácností s 294 tis. osobami); z ukazatelů, které využívá Evropská unie pro měření chudoby, pak vyplývá, že v České republice bylo ohroženo finanční chudobou 1) 9,8 % obyvatelstva, přičemž jsou jí dotčeny obdobně jako i v jiných zemích nejvíce nezaměstnaní, neúplné domácnosti s dětmi a vícedětné rodiny (v porovnání s ostatními zeměmi EU patříme k zemím s nejnižší mírou chudoby průměr 27 zemí EU činí 16 %), o prohlubuje se nepřímá úměra mezi výší celkového příjmu domácnosti a počtem nezaopatřených dětí v domácnosti v dolní polovině domácností seřazených podle úrovně čistých příjmů se nacházely ¾ dětí a naopak ve 20 % nejbohatších domácností se nacházelo pouze cca 8 % dětí, o rozbor příjmové diferenciace podle krajů ukázal, že nejvyšší průměrné příjmy dosahovaly domácnosti v hl. m. Praze, Středočeském, Plzeňském a Libereckém kraji, nejnižší naopak v krajích Olomouckém, Moravskoslezském a Pardubickém Mzdy 1) hranice příjmové chudoby je definována jako 60 % mediánu, tj. střední hodnoty upraveného příjmu domácnosti (zohledňujícího skutečnost, že část výdajů neroste lineárně s počtem členů domácnosti) 14

15 Rozhodující část peněžních příjmů domácností tvořily v roce 2007 mzdy. Na jejich celkových příjmech se podílely v makropohledu cca 43 % (zhruba na úrovni roku 2006). Celkový objem mzdových prostředků (bez ostatních osobních nákladů) zúčtovaných zaměstnancům 2) k výplatě představoval 1 009,8 mld. Kč a byl tak o 8,8 % větší než před rokem Základní údaje o vývoji mezd Průměrná nominální mzda (na fyzické osoby) v národním hospodářství představovala Kč a meziročně tak vzrostla o 7,3 % (1 485 Kč) v roce 2006 se (proti roku 2005) zvýšila o 6,4 % (1 215 Kč). V podnikatelském sektoru (jehož zaměstnanci tvoří v souboru sledovaných subjektů více než tři čtvrtiny) přitom činila 2) v celém národním hospodářství, tj. včetně zaměstnanců malých firem a fyzických osob působících v podnikatelském sektoru podle odhadu Českého statistického úřadu 15

16 Kč po meziročním nárůstu ve výši 7,5 % (1 525 Kč). Průměrný plat v nepodnikatelské sféře (organizace plně nebo částečně financované ze státního nebo místního rozpočtu a instituce, které nehospodaří za účelem dosažení zisku) stoupl o 6,7 % (1 333 Kč) na Kč. V pojetí na přepočtené počty zaměstnanců (po eliminování vlivu zkrácených pracovních úvazků) dosáhla průměrná nominální mzda (v národním hospodářství) hodnoty Kč (v porovnání s předchozím rokem přírůstek Kč, tj. 7,4 %) viz tabulku č. 4 v příloze. Průměrná nominální mzda za všechny zaměstnance 2) meziročně vzrostla o 7,1 % a činila Kč. Největší (průměrná) růstová dynamika mezd byla vykázána u středních a velkých podnikatelských subjektů; nejméně se zvýšily výdělky zaměstnanců malých firem (právnické a fyzické osoby s méně jak 20 zaměstnanci) působících v podnikatelském sektoru (o 6,0 %), což vedlo k opětovnému mírnému prohloubení zaostávání úrovně těchto výdělků za celospolečenským výdělkovým průměrem 2) (podíl 72,7 %, v roce 2006 činil 73,5 %) viz tabulku č. 5 v příloze. Průměrná reálná (hrubá) měsíční mzda v národním hospodářství meziročně stoupla o 4,4 % (v roce 2006 o 3,8 %), z toho v podnikatelské sféře o 4,6 % (v roce 2006 o 4,1 %) a v nepodnikatelském sektoru o 3,8 % (v roce 2006 o 2,8 %) Hlavní tendence mzdového vývoje Vývoj mezd v roce 2007 charakterizovaly především následující skutečnosti: vyšší meziroční vzestup průměrné (nominální i reálné) mzdy v národním hospodářství než v předchozích letech, poměrně vyrovnaný nárůst (nominálních) mezd bez velkých výkyvů v průběhu roku, 16

17 vcelku výrazné zvýšení kupní síly výdělků, které pocítila zřetelná většina zaměstnanců, a to i přes vyšší úroveň (průměrné meziroční) cenové inflace ve srovnání s rokem 2006 viz dále, dynamika růstu reálných mezd byla za celoroční období nižší než dynamika růstu produktivity práce, růst mezd neohrožoval konkurenceschopnost tuzemské produkce a neovlivnil poptávkovou inflaci, posílení výdělkové pozice podnikatelské sféry v porovnání s nepodnikatelským sektorem, v podstatě neexistující souvztažnost mezi vývojem mezd a situací na trhu práce v jednotlivých krajích, další zvětšení rozsahu diferenciace mezd na makroúrovni i mikroúrovni konkrétních zaměstnanců. V samotném 4. čtvrtletí roku 2007 dosáhla průměrná nominální mzda částky Kč a její meziroční přírůstek činil 6,8 %. Byl to nejpomalejší nárůst v průběhu hodnoceného roku, i když po nečekaně vysokém přírůstku v lednu březnu (o 7,9 %) se tempo růstu ve 2. čtvrtletí poněkud zpomalilo (o 7,4 %) a ve 3. čtvrtletí prakticky stagnovalo (+7,5 %). Stále se však jednalo o nadprůměrné tempo vzhledem k tomu, že za poslední čtyři roky činil průměrný růst nominálních mezd 6,4 %. Potvrdila se tak tendence, zaznamenaná již v roce 2006, že po letech zpomalování (meziročního) růstu průměrné nominální mzdy došlo k jeho opětovnému zrychlení. Průměrná reálná mzda se však v říjnu prosinci 2007 zvýšila pouze o 1,9 %; přitom v průměru za poslední čtyři roky rostla dvakrát rychleji. Za zpomalením růstu reálných mezd v posledních měsících minulého roku stálo především zvýšení spotřebitelských cen (o 4,8 % zejména potravin a energií). Průměrná reálná mzda v podnikatelském sektoru se vyvíjela obdobně, v nepodnikatelské sféře však rostla kupní síla platů ve 4. čtvrtletí (na rozdíl od předchozích čtvrtletí) rychleji (o 0,4 procentního bodu). Tato skutečnost byla 17

18 zřejmě částečně ovlivněna i průběhem čerpání mimořádných prostředků na platy vybraným zaměstnancům ústředních orgánů z kapitoly Státního rozpočtu Všeobecná pokladní správa v souvislosti se zajištěním příprav předsednictví České republiky v Radě Evropské unie a z dotací Evropské unie v návaznosti na řešení administrativní kapacity čerpání zdrojů strukturálních fondů a Fondu soudržnosti (ve smyslu příslušných usnesení vlády České republiky). Ve srovnání s rokem 2006 byl v roce 2007 (průměrný) nárůst reálné hodnoty mezd vyšší o 0,6 procentního bodu, na čemž se podílel zejména jejich vyšší nominální vzestup (o 0,9 procentního bodu) a naopak jej brzdila (o 0,3 procentního bodu) vyšší průměrná meziroční míra cenové inflace. Zvýšení průměrné reálné mzdy bylo přitom zaznamenáno v 52 z 54 sledovaných odvětvových agregací, ve všech vlastnických sektorech i krajích a u cca 70 % organizací (viz dále). Z dostupných údajů o vývoji reálné hrubé mzdy jednotlivých zaměstnanců (srovnání rok 2007 / rok 2006) vyplynulo, že přibližně 81 % z nich zaznamenalo její zvýšení, u 6 % víceméně stagnovala a u 13 % se snížila. Největší relativní zastoupení mezi zaměstnanci s nárůstem reálné mzdy měli zaměstnanci v těžebním průmyslu a ve veřejné správě, v krajích Plzeňském, Karlovarském a Vysočina, v kategoriích technických, zdravotnických a pedagogických pracovníků, vědeckých, odborných a duševních pracovníků a provozních pracovníků ve službách a obchodě. Mezi zaměstnanci s poklesem reálné mzdy pak převažovali zaměstnanci ve stavebnictví a energetice, v kraji Jihočeském a v hl. m. Praze a kategorie vedoucí a řídící pracovníci, obsluha strojů a zařízení a kvalifikovaní dělníci a výrobci. V roce 2007 byl stejně jako o rok dříve - přírůstek kupní síly výdělků nižší než vykázaná dynamika produktivity práce. Meziroční vzestup úhrnné produktivity práce (v pojetí hrubého domácího produktu ve stálých cenách na 1 pracovníka v národním hospodářství) překročil o 0,4 procentního bodu tempo růstu průměrné reálné mzdy v celé ekonomice 2), a to zejména v důsledku značně příznivého (z pohledu sledované relace) vývoje ve 4. čtvrtletí (kdy rozdíl činil 2,9 procentního bodu) viz následující graf (zpracováno z dat ČSÚ): 18

19 Srovnání vývoje reálné mzdy a úhrnné produktivity práce v letech 2004 až 2007 (meziroční růst, pokles v % - jednotlivá čtvrtletí) reálná mzda úhrnná produktivita práce 5,5 3,9 4,4 3,6 4,7 2,9 5,1 5,1 5,4 4,0 4,1 3,7 5,7 4,0 5,0 4,7 3,6 4,1 3,0 4,7 3,8 6,1 4,3 4,8 4,7 4,6 4,7 4,6 1,5 3,4 1,9 1,7 1.Q.04 2.Q.04 3.Q.04 4.Q.04 1.Q.05 2.Q.05 3.Q.05 4.Q.05 1.Q.06 2.Q.06 3.Q.06 4.Q.06 1.Q.07 2.Q.07 3.Q.07 4.Q.07 Vykázaná relace mezi vývojem mezd a produktivity práce se vcelku přijatelně promítla do vývoje jednotkových mzdových nákladů, které v meziročním pohledu (2007/2006) vzrostly nominálně o 2,4 %, reálně však o 0,4 % poklesly. Růst mezd tak v zásadě neohrožoval konkurenceschopnost tuzemské produkce a nepředstavoval významný zdroj posilování poptávkově inflačních tlaků ani jiných nerovnovážných stavů. Reálná hodnota objemu mzdových prostředků zúčtovaných k výplatě 2) stoupla oproti roku 2006 o 5,8 %, jeho relace k objemu hrubého domácího produktu v běžných cenách (mzdová náročnost HDP) ale ve stejném porovnání poklesla (o 0,3 procentního bodu) na 28,4 %. Disponibilní mzdové příjmy byly znovu menší o sumu zúčtovaných (statisticky podchycených), ale ve skutečnosti nevyplacených mezd. Český statistický úřad vykazuje tyto údaje jen za podnikatelské subjekty se 100 a více zaměstnanci a navíc od již pouze za celé roční období (v předchozích letech byly publikovány vždy za příslušná čtvrtletí i v průběhu kalendářního roku); data ke konci 4. čtvrtletí 2007 nejsou však zatím k dispozici budou publikována až v průběhu 2. pololetí tohoto roku. Část mezd, které svým zaměstnancům dlužili insolventní zaměstnavatelé v režimu konkurzního řízení, byla těmto zaměstnancům vyplacena úřady práce na základě zákona č. 118/2000 Sb., o ochraně 19

20 zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele (a o změně některých zákonů ve znění pozdějších předpisů). Celkem jim bylo v hodnoceném období z tohoto titulu poskytnuto 295,4 mil. Kč (o 111,8 mil. Kč více než v roce 2006), z toho nejvíce v okresech Pardubice (27,7 mil. Kč), Trutnov (24,0 mil Kč), Brno město (12,4 mil. Kč), Příbram (11,7 mil. Kč) a v hl. m. Praze (23,9 mil. Kč). Meziroční nárůst (objemu) mzdových nákladů (bez ostatních osobních nákladů) byl v roce 2007 u podnikatelských subjektů 3) nižší než přírůstek (objemu) účetní přidané hodnoty (o 0,9 procentního bodu). Z toho vyplývá, že na úrovni firem růst mezd většinou nevytvářel nepřiměřené tlaky omezující prostor pro tvorbu zisku a potřebné investice. Intenzita vzestupu výdělků v nepodnikatelské sféře byla v roce 2007 (obdobně jako v předchozím roce) i přes realizované obecné zvýšení platových tarifů od nižší než jejich dynamika v podnikatelském sektoru. U podnikatelských organizací tak bylo meziroční tempo růstu nominálních mezd o 0,8 procentního bodu vyšší oproti nárůstu výdělků v nepodnikatelské sféře; v roce 2006 tento předstih představoval 1,3 procentního bodu. Největší meziroční vzestup průměrného nominálního výdělku v rámci nepodnikatelské sféry byl zaznamenán v odvětví veřejná správa, obrana a sociální zabezpečení (+7,6 %), nejnižší pak v odvětví zdravotnictví, veterinární a sociální činnosti (+4,7 %). Z podrobnějšího členění vyplývá, že nejméně vzrostl průměrný plat v soukromém sektoru vzdělávání o 4,3 %, což znamenalo nárůst jeho reálné úrovně pouze o 1,5 %. Ve státní správě se průměrný nominální výdělek zvýšil o 7,5 %. Všechna klíčová odvětví veřejného sektoru dosáhla meziročního nárůstu průměrného reálného platu viz tabulku č. 6 v příloze. V sektorovém členění byl v úhrnu za celou nepodnikatelskou sféru největší vzestup průměrného reálného platu (+5,7 %) vykázán u organizací ve vlastnictví sdružení, politických stran a církví, naopak u organizací 3) údaje za nefinanční podniky (vč. fyzických osob nezapsaných v obchodním rejstříku) s 50 a více zaměstnanci 20

21 ve smíšeném vlastnictví (se zcela zanedbatelným podílem na celkové zaměstnanosti) tento plat meziročně o 0,3 % poklesl. Na zrychlení růstu výdělků v podnikatelském sektoru působily především tyto základní faktory: relativně vysoký hospodářský růst a s ním spojené příznivé výsledky finančního hospodaření většiny firem, velmi významný pokles míry registrované nezaměstnanosti a s tím související pociťovaný výrazný nedostatek kvalifikovaných zaměstnanců celé řady profesí na trhu práce, reakce na reálné obavy z výrazně vyššího růstu spotřebitelských cen (životních nákladů) domácností v závěru roku a zejména na počátku roku 2008, příznivé klimatické podmínky (velmi mírná zima, zatímco ve srovnatelném období roku 2006 byly podmínky naopak extrémně nepříznivé), při nichž např. práce ve stavebnictví probíhaly bez významnějších sezónních výkyvů, dřívější uzavření kolektivního vyjednávání o mzdovém vývoji na rok 2007 (v porovnání se situací na počátku roku 2006) ve významných organizacích. V těchto podmínkách dosáhly největšího přírůstku průměrné nominální mzdy (ve srovnání s rokem 2006) kromě již dříve zmíněných podnikatelských subjektů ve vlastnictví sdružení, politických stran a církví (+15,1 %) také organizace ve smíšeném vlastnictví (+8,9 %), nejméně naopak stouply výdělky u firem komunálních (o 4,7 %) a mezinárodních (o 5,3 %). Uvedené skutečnosti se projevily ve zhoršení relace průměrného platu v nepodnikatelské sféře k průměrné mzdě v podnikatelském sektoru z 97,3 % v roce 2006 na 96,6 % v roce 2007 (absolutní rozdíl těchto výdělkových hladin vzrostl o 192 Kč na 736 Kč). Obdobně jako v roce 2006 se ani v roce 2007 fakticky nedala vysledovat (při provedené korelační analýze) jakákoliv prokazatelnější vazba mezi regionální 21

22 mírou nezaměstnanosti (na konci roku 2006) a růstovou dynamikou mezd (v hodnoceném roce) na úrovni krajů. Víceméně nulová korelace byla zjištěna i při zkoumání vztahu mezi intenzitou růstu výdělků a vývojem míry nezaměstnanosti na příslušném území. Ve sledovaném období se (v meziročním pohledu) dále prohloubila diferenciace mezd měřená rozpětím extrémních absolutních hodnot, a to ve všech monitorovaných makroekonomických průřezech. V odvětvovém rozlišení rozpětí maximálního (aktuálně letecká a kosmická doprava ) a minimálního (již tradičně výroba oděvů, zpracování a barvení kožešin ) průměrného výdělku meziročně stouplo o Kč na Kč, přičemž přírůstek průměrné mzdy (proti roku 2006) byl v prvně jmenovaném odvětví druhý nejvyšší, zatímco v odvětví na konci mzdového žebříčku byl podprůměrný. Hodnota variačního koeficientu propočteného na bázi 54 odvětvových agregací se zvýšila, a to z 35,5 % na 35,7 %. Největší vzestup průměrné nominální mzdy ve srovnání se shodným obdobím roku 2006 zaznamenala odvětví vodní doprava (+15,2 %), letecká a kosmická doprava (+12,3 %), a pomocné činnosti související s finančním zprostředkováním tj. např. činnost burzy cenných papírů, burzovních makléřů, směnárenská činnost (+12,1 %). Přitom ve všech sledovaných odvětvích byla současně tato mzda proti roku 2006 vyšší. K meziročnímu poklesu průměrné reálné mzdy došlo ve sledovaném období pouze v odvětvích pronájem strojů a přístrojů bez obsluhy (-1,9 %) a finanční zprostředkování kromě pojišťovnictví a penzijního financování (-0,5 %) viz tabulku č. 7 v příloze. V průřezu podle vlastnických sektorů vzrostl rozptyl krajních výdělkových úrovní (s maximem u mezinárodních a minimem u družstevních organizací) o 194 Kč na Kč. Nejvíce stoupla průměrná (nominální) mzda v organizacích ve vlastnictví sdružení, politických stran a církví (v průměru o 9,0 %) a v organizacích se smíšeným vlastnictvím (+8,8 %), naopak její nejnižší zvýšení bylo vykázáno v mezinárodních organizacích (o 5,3 %) a komunálních organizacích (o 5,5 %). Kupní síla průměrné mzdy byla ve všech sektorech podstatně vyšší než v roce 2006 (viz tabulku č. 8 v příloze). 22

23 Znovu se prohloubila diference extrémních mzdových hladin na úrovni krajů, které se meziročně vzdálily o 388 Kč na Kč (hl. m. Praha x Karlovarský kraj). Nejvýznamnější (průměrný) relativní vzestup mezd vykázaly kraje Středočeský (+9,2 %), Jihomoravský a Olomoucký (oba +8,3 %). Nejméně se zvýšila průměrná nominální mzda v hl. m. Praze (o 6,0 %), kde však byla její dosažená absolutní úroveň o Kč vyšší než činil celorepublikový průměr. Kupní síla průměrné mzdy tak byla ve všech krajích výrazně větší než v roce 2006 (viz tabulku č. 9 v příloze). Následující graf zpracovaný z dat ČSÚ názorně ukazuje diferenciaci průměrné nominální mzdy v Kč v krajském členění: Ústecký Liberecký Karlovarský Královéhradecký Hlavní město Praha Plzeňský Středočeský Pardubický Moravskoslezský Vysočina Olomoucký Jihočeský Zlínský Jihomoravský Kraje podle průměrné mzdy až (1) až (3) až (4) až (3) až (3) roku 2006). Hodnota variačního koeficientu v krajském členění klesla na 10,6 % (z 11,0 % 23

24 Zhruba obdobnou míru diferenciace růstu mezd (měřenou četností výskytu extrémních hodnot) jako v roce 2006 ukázaly údaje zjištěné na úrovni (celých) organizací. U 24,1 % firem (o 2,3 procentního bodu vyšší podíl než v roce 2006) byl vykázán meziroční pokles (nebo stagnace) průměrné nominální mzdy a u 30,4 % organizací (v roce 2006 jich bylo 28,9 %) pokles (nebo stagnace) reálné mzdy. V obou případech mezi nimi byly relativně nejvíce zastoupeny subjekty působící ve veřejné správě a obraně, resp. v sektoru komunálních organizací (podle poměru k celkovému počtu firem v daném vlastnickém sektoru nebo odvětví). Extrémně vysoký (nad 30 %) přírůstek průměrné nominální mzdy byl zaznamenán u 8,2 % firem (meziročně pokles o 4,6 procentního bodu) především ve veřejné správě a obraně a finančním zprostředkování, resp. v sektoru organizací ve vlastnictví sdružení, politických stran a církví viz tabulky č. 10 a 11 v příloze. Mírné zvětšení, resp. stagnaci rozsahu mzdové diferenciace na nejnižší úrovni jednotlivých zaměstnanců ve 4. čtvrtletí roku 2007 (ve srovnání se 4. čtvrtletím 2006) signalizuje vývoj hodnoty většiny základních diferenciačních charakteristik popsaných v následující tabulce (vlastní propočty MPSV): Ukazatel 4. čtvrtletí čtvrtletí 2007 Rozdíl mezi průměrným výdělkem a mediánem (Kč) Podíl zaměstnanců s nižší než průměrnou mzdou (%) 63,6 64,0 Decilový poměr (9. decil : 1. decil) 3,09 3,09 Variační koeficient (%) Giniho koeficient 0,27 0,27 Paretův koeficient 0,35 0,35 Ve směru prohloubení diferenciace mezd působil především větší nárůst výdělků mužů oproti dynamice jejich růstu u žen (v průměru o 2,1 procentního bodu). V reakci na to se zhoršila relace průměrné mzdy žen k průměrné mzdě mužů ze 75,3 % ve 4. čtvrtletí 2006 na 73,9 % ve stejném čtvrtletí

25 Z hlediska věku byla tato relace nejpříznivější u mužů a žen zaměstnanců v kategorii do 20 let (87,1%) a let (86,9 %) a nejméně příznivá v kategoriích let a let (shodně 68,6 %). Z pohledu dosaženého vzdělání byla její nejvyšší hodnota zaznamenána u neúplného základního vzdělání (98,3%), kde však je velmi malá četnost zařazených osob, základního vzdělání (79,5 %) a vyššího odborného vzdělání (78,0 %) a nejnižší hodnota u vysokoškolského vzdělání (66,1 %) a nižšího středního vzdělání (70,4 %). V rámci vybraných profesí (viz tabulku, která je obsažena ve výstupech z Informačního systému o průměrných výdělcích uvedených v samostatné příloze) dosáhly nejlepší relace automechaničky 109,4 % a hasičky 100,9 %, naopak u profese ředitelek velkých firem činila tato relace pouze 41,8 %. Objektivnější pohled na rozsah mzdové diskriminace žen zřejmě dává porovnání mediánové (prostřední) hodnoty výdělků výsledná relace ve 4. čtvrtletí minulého roku činila 78,7 % (ve 4. čtvrtletí 2006 dosáhla 80,5 %). Mzdy žen jsou totiž nejen v průměru nižší než mzdy mužů, ale jsou také více nivelizované. V podnikatelském sektoru činila hodnota výše uvedené relace 77,7 % a v nepodnikatelské sféře 83,2 %. Podíl zaměstnanců s nižším než průměrným výdělkem se ve 4. čtvrtletí 2007 oproti stejnému období předchozího roku zvýšil o 0,4 procentního bodu na 64,0 %. V podnikatelském sektoru došlo k poklesu tohoto podílu pouze o 0,1 procentního bodu na 67,6 %, v nepodnikatelské sféře představoval 55,9 % (při meziročním zvýšení o 1,4 procentního bodu). Medián (prostřední hodnota) průměrné mzdy byl ve 4. čtvrtletí 2007 (ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku) oproti hodnotě průměrného měsíčního výdělku nižší o Kč (diference se zvýšila meziročně o 284 Kč). V nepodnikatelském sektoru představoval tento rozdíl Kč (nárůst rozdílu o 321 Kč); v podnikatelské sféře činilo zaostávání mediánu za průměrnou mzdou Kč (zvýšení rozdílu o 274 Kč), což bylo ovlivněno zejména vysokou absolutní úrovní vyplácených mezd vrcholovým manažerům a špičkovým specialistům v tomto sektoru. Naopak na rozdíl od situace v roce 2006 bylo průměrné (meziroční) tempo růstu výdělků řídících pracovníků a manažerů (třídy 12 a 13 klasifikace KZAM R) nižší než průměrná intenzita nárůstu mezd jimi řízených zaměstnanců (konkrétně o 2 procentní body). 25

26 Rovněž určitý dílčí nivelizační efekt měl zřejmě vykázaný o něco rychlejší růst nižších výdělků. Hodnota výdělku v 1. decilu stoupla oproti 4. čtvrtletí 2006 o 0,2 procentního bodu více než hodnota výdělku v 9. decilu. V rozdělení průměrných měsíčních mezd na přepočtené zaměstnance (srovnání 4. čtvrtletí 2007/ 4. čtvrtletí 2006) došlo k mírnému posunu směrem k vyšším hodnotám (viz graf v rámci vybraných výstupů z Informačního systému o průměrných výdělcích v příloze). V nejčetnějším pásmu Kč pobíralo mzdu celkem 20,9 % zaměstnanců (o rok dříve jich bylo v tomto pásmu zařazeno 21,7 %). Při užším stanovení mzdových rozpětí (intervaly v rozsahu 1 tis. Kč) se jako nejčetnější ve 4. čtvrtletí 2007 ukázala rozpětí v intervalech průměrné hrubé měsíční mzdy tis. Kč, tis. Kč a tis. Kč vždy v každém s četností 5,3 % zaměstnanců, zatímco ve stejném období roku 2006 byl nejčetnější pouze interval tis. Kč (s 5,6 % zaměstnanců). Výdělek nepřekračující Kč mělo ve 4. čtvrtletí 2007 jen 1,3 % zaměstnanců (ve stejném období předchozího roku 1,9 % zaměstnanců) ovšem v oděvním průmyslu, zpracování kožešin 9,9 %, v odvětví nemovitosti, podnikatelská činnost 7,2 % a v ubytování a stravování 5,5 % zaměstnanců. Mzda převyšující Kč pak byla vyplacena 14,0 % zaměstnanců (o 2,9 procentního bodu většímu podílu než ve 4. čtvrtletí 2006) v koksování, rafinérském zpracování ropy ji však obdrželo téměř 43 %, ve finančním zprostředkování více než 42 % a ve výrobě a rozvodu energií necelých 32 % zaměstnanců Sociální příjmy Podíl sociálních příjmů ve struktuře celkových příjmů domácností představoval (stejně jako v roce 2006) 17,0 %. Nárůst sociálních příjmů domácností byl v hodnoceném období citelně vyšší než v roce 2006; nominální přírůstek činil 12,1 % a jejich celkový objem 26

27 dosáhl částky 392,9 mld. Kč (tj. meziročně o 42,4 mld. Kč více) viz tabulku č. 12 v příloze. Míra zatížení hrubého domácího produktu sociálními transfery (relace objemu sociálních příjmů k objemu hrubého domácího produktu v běžných cenách) oproti roku 2006 nepatrně stoupla (o 0,2 % na 11,0 %). Strukturu celkových sociálních příjmů v členění na jejich hlavní skupiny charakterizuje následující graf (údaje v závorkách vyjadřují meziroční změnu podílu v procentních bodech zpracováno z dat MPSV): Struktura sociálních příjmů v roce 2007 Dávky důchodového pojištění 71,5 % (-2,6) Dávky podmíněné zdravotním stavem 0,7 % (-0,1) Dávky státní sociální podpory 12,4 % (+2,6) Dávky pomoci v hmotné nouzi 1,1 % (-1,4) Podpory v nezaměstnanosti 1,8 % (-0,3) Příspěvek na péči 3,7 % (+2,3) Dávky nemocenského pojištění 8,8 % (-0,5) Objemově nejvýznamnější složkou (71,5 %) sociálních transferů byly i nadále dávky důchodového pojištění. V roce 2007 na nich bylo poskytnuto celkem 281,0 mld. Kč (o 21,2 mld. Kč více než v roce 2006). Reálný přírůstek objemu těchto dávek (+5,3 %) se z více než jedné třetiny podílel na meziročním vzestupu kupní síly úhrnného objemu sociálních příjmů. 27

28 Z analýzy vývoje dávek důchodového pojištění vyplynuly tyto základní poznatky: významný podíl na vykázaném nárůstu objemu těchto dávek měla především vyšší průměrná úroveň vyplacených důchodů (viz dále), zvýšil se ale i počet důchodců (mezi prosincem 2006 a prosincem 2007 o 35,4 tis., tj. o 1,3 %), vzrostl počet příjemců starobních důchodů (o 34,6 tis., tj. o 1,7 %), zejména trvale krácených předčasných starobních důchodů (důchod byl přiznán před dosažením důchodového věku o 27,9 tis.) a řádných starobních důchodů (o 9,8 tis.) srovnání průměrné výše (obou typů) předčasných starobních důchodů s průměrnou výší starobních důchodů přiznaných při dosažení důchodového věku obsahuje tabulka č. 13 v příloze, zvýšil se také počet příjemců částečných invalidních důchodů (o 8,5 tis., tj. o 4,4 %), mj. v návaznosti na zrušení ekonomické podmínky pro jejich výplatu od 1. února 2006 (výše příjmu z výdělečné činnosti nemá od uvedeného data vliv na výši ani na vyplácení těchto důchodů) viz tabulku č. 14 v příloze, valorizace důchodů (uskutečněná k 1. lednu 2007) vedla k nárůstu průměrného měsíčního starobního důchodu oproti roku 2006 o 6,9 % (563 Kč) na Kč v reálném vyjádření (po korekci o vzestup životních nákladů domácností důchodců) se zvýšil o 3,1 % (základní přehled o průměrné výši důchodů mezi prosincem 2006 a prosincem 2007 podává rovněž tabulka č. 14 v příloze), v prosinci 2007 pobíralo starobní důchod 1,3 mil. žen a 0,7 mil. mužů, přičemž jeho průměrná výše u žen (8 625 Kč) představovala (stejně jako v prosinci 2006) 87,0 % průměrné výše starobního důchodu u mužů (9 918 Kč); průměrný věk žen byl 69 let, mužů 70 let (věk žen s trvale kráceným, resp. dočasně kráceným starobním důchodem byl 60, resp. 58 let, u mužů 64, resp. 62 let), v meziročním pohledu (prosinec 2007 / prosinec 2006) došlo k jen mírnému rozevření diferenciace vyplacených (starobních) důchodů; variační koeficient se zvýšil z 19,9 % na 20,0 %, decilový poměr vzrostl z 1,61 na 1,63 a kvartilový poměr stagnoval na hodnotě 1,29; pouze poměr mediánu (8 640 Kč) k průměrné výši důchodu (8 761 Kč) stoupl na 98,6 %, 28

Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v roce 2015 a predikce na další období. (textová část)

Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v roce 2015 a predikce na další období. (textová část) I. Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v roce 2015 a predikce na další období (textová část) Obsah strana Metodika a zdroje použitých dat... 1 A. Základní charakteristika příjmové a výdajové situace

Více

Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v roce 2014 a predikce na další období. (textová část)

Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v roce 2014 a predikce na další období. (textová část) I. Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v roce 2014 a predikce na další období (textová část) Obsah strana Metodika a zdroje použitých dat... 1 A. Základní charakteristika příjmové a výdajové situace

Více

Zpráva. o základních tendencích. příjmové a výdajové situace. domácností ČR v 1. čtvrtletí 2008

Zpráva. o základních tendencích. příjmové a výdajové situace. domácností ČR v 1. čtvrtletí 2008 I. Zpráva o základních tendencích příjmové a výdajové situace domácností ČR v 1. čtvrtletí 2008 Obsah strana Hlavní poznatky z analýzy 1. Příjmy domácností... 1 1. 1 Základní charakteristika... 1 1. 2

Více

Zpráva. o základních tendencích. příjmové a výdajové situace. (textová část)

Zpráva. o základních tendencích. příjmové a výdajové situace. (textová část) I. Zpráva o základních tendencích příjmové a výdajové situace domácností ČR v 1. čtvrtletí 2015 (textová část) Obsah strana Hlavní poznatky z analýzy... 1 1. Příjmy domácností... 4 1. 1 Základní charakteristika...

Více

Analýza. vývoje příjmů a výdajů domácností ČR. v roce 2008 a predikce na další období

Analýza. vývoje příjmů a výdajů domácností ČR. v roce 2008 a predikce na další období I. Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v roce 2008 a predikce na další období (textová část) Obsah strana A. Základní charakteristika příjmové a výdajové situace domácností v roce 2008... 1 B.

Více

Zpráva. o základních tendencích. příjmové a výdajové situace. (textová část)

Zpráva. o základních tendencích. příjmové a výdajové situace. (textová část) I. Zpráva o základních tendencích příjmové a výdajové situace domácností ČR v 1. čtvrtletí 2014 (textová část) Obsah strana Hlavní poznatky z analýzy... 1 1. Příjmy domácností... 4 1. 1 Základní charakteristika...

Více

4. Peněžní příjmy a vydání domácností ČR

4. Peněžní příjmy a vydání domácností ČR 4. Peněžní příjmy a vydání domácností ČR Národní účty a rodinné účty různé poslání Rychlejší růst spotřeby domácností než HDP Značný růst výdajů domácností na bydlení Různorodé problémy související s tvorbou

Více

Analýza. vývoje příjmů a výdajů domácností ČR. v 1. pololetí 2008 a predikce na další období

Analýza. vývoje příjmů a výdajů domácností ČR. v 1. pololetí 2008 a predikce na další období I. Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v 1. pololetí 2008 a predikce na další období (textová část) Obsah strana A. Základní charakteristika příjmové a výdajové situace domácností v 1. pololetí

Více

Zpráva o základních tendencích vývoje příjmové a výdajové situace domácností ČR v 1.- 3. čtvrtletí 2010. (textová část)

Zpráva o základních tendencích vývoje příjmové a výdajové situace domácností ČR v 1.- 3. čtvrtletí 2010. (textová část) I. Zpráva o základních tendencích vývoje příjmové a výdajové situace domácností ČR v 1.- 3. čtvrtletí 2010 (textová část) Obsah strana Hlavní poznatky z analýzy... 1 1. Příjmy domácností... 5 1. 1 Základní

Více

Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v roce 2011 a predikce na další období. (textová část)

Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v roce 2011 a predikce na další období. (textová část) I. Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v roce 2011 a predikce na další období (textová část) Obsah strana Metodika a zdroje použitých dat... 3 A. Základní charakteristika příjmové a výdajové situace

Více

Zpráva. o základních tendencích. příjmové a výdajové situace. (textová část)

Zpráva. o základních tendencích. příjmové a výdajové situace. (textová část) I. Zpráva o základních tendencích příjmové a výdajové situace domácností ČR v 1. čtvrtletí 2016 (textová část) Obsah strana Hlavní poznatky z analýzy... 1 1. Příjmy domácností... 4 1. 1 Základní charakteristika...

Více

Zpráva. o základních tendencích. příjmové a výdajové situace. (textová část)

Zpráva. o základních tendencích. příjmové a výdajové situace. (textová část) I. Zpráva o základních tendencích příjmové a výdajové situace domácností ČR v 1. čtvrtletí 2013 (textová část) Obsah strana Hlavní poznatky z analýzy... 1 1. Příjmy domácností... 5 1. 1 Základní charakteristika...

Více

3. Využití pracovní síly

3. Využití pracovní síly 3. Využití pracovní síly HDP vzrostl nejvíce ze všech krajů. Středočeský kraj zasáhla zhoršená ekonomická situace z let 28 a 29 méně citelně než jako celek. Zatímco HDP České republiky mezi roky 1995 a

Více

Analýza. vývoje příjmů a výdajů domácností ČR. v roce 2009 a predikce na další období. (textová část)

Analýza. vývoje příjmů a výdajů domácností ČR. v roce 2009 a predikce na další období. (textová část) I. Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v roce 2009 a predikce na další období (textová část) Obsah strana Metodika a zdroje použitých dat... 3 A. Základní charakteristika příjmové a výdajové situace

Více

Zpráva o základních tendencích příjmové a výdajové situace domácností ČR v 1. - 3. čtvrtletí 2013. (textová část)

Zpráva o základních tendencích příjmové a výdajové situace domácností ČR v 1. - 3. čtvrtletí 2013. (textová část) I. Zpráva o základních tendencích příjmové a výdajové situace domácností ČR v 1. - 3. čtvrtletí 2013 (textová část) Obsah strana Hlavní poznatky z analýzy... 1 1. Příjmy domácností... 5 1. 1 Základní charakteristika...

Více

Zpráva. o základních tendencích. příjmové a výdajové situace. (textová část)

Zpráva. o základních tendencích. příjmové a výdajové situace. (textová část) I. Zpráva o základních tendencích příjmové a výdajové situace domácností ČR v 1.- 3. čtvrtletí 2012 (textová část) Obsah strana Hlavní poznatky z analýzy... 1 1. Příjmy domácností... 5 1. 1 Základní charakteristika...

Více

Zpráva. o základních tendencích. příjmové a výdajové situace. (textová část)

Zpráva. o základních tendencích. příjmové a výdajové situace. (textová část) I. Zpráva o základních tendencích příjmové a výdajové situace domácností ČR v 1.- 3. čtvrtletí 2012 (textová část) Obsah strana Hlavní poznatky z analýzy... 1 1. Příjmy domácností...5 1. 1 Základní charakteristika...5

Více

IX. PŘÍJMY A VÝDAJE DOMÁCNOSTÍ, SOCIÁLNÍ VÝDAJE A. Příjmy, vydání a spotřeba domácností

IX. PŘÍJMY A VÝDAJE DOMÁCNOSTÍ, SOCIÁLNÍ VÝDAJE A. Příjmy, vydání a spotřeba domácností IX. PŘÍJMY A VÝDAJE DOMÁCNOSTÍ, SOCIÁLNÍ VÝDAJE A. Příjmy, vydání a spotřeba domácností Údaje o příjmech a vydáních domácností byly získány z výsledků výběrového šetření statistiky rodinných účtů. Výběr

Více

Zpráva. o základních tendencích. příjmové a výdajové situace. (textová část)

Zpráva. o základních tendencích. příjmové a výdajové situace. (textová část) I. Zpráva o základních tendencích příjmové a výdajové situace domácností ČR v 1. čtvrtletí 2011 (textová část) Obsah strana Hlavní poznatky z analýzy... 1 1. Příjmy domácností... 4 1. 1 Základní charakteristika...

Více

IX. PŘÍJMY A VÝDAJE DOMÁCNOSTÍ, SOCIÁLNÍ VÝDAJE A. Příjmy, vydání a spotřeba domácností

IX. PŘÍJMY A VÝDAJE DOMÁCNOSTÍ, SOCIÁLNÍ VÝDAJE A. Příjmy, vydání a spotřeba domácností IX. PŘÍJMY A VÝDAJE DOMÁCNOSTÍ, SOCIÁLNÍ VÝDAJE A. Příjmy, vydání a spotřeba domácností Údaje o příjmech a vydáních domácností byly získány z výsledků výběrového šetření statistiky rodinných účtů. Výběr

Více

Analýza. vývoje příjmů a výdajů domácností ČR. v 1. pololetí 2010 a predikce na další období

Analýza. vývoje příjmů a výdajů domácností ČR. v 1. pololetí 2010 a predikce na další období . I. Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v 1. pololetí 2010 a predikce na další období (textová část) Obsah strana A. Základní charakteristika příjmové a výdajové situace domácností v 1. pololetí

Více

VÝVOJ VYBRANÝCH UKAZATELŮ ŽIVOTNÍ ÚROVNĚ V ČESKÉ REPUBLICE V LETECH 1993 2012. Zpracoval Odbor analýz a statistik (65)

VÝVOJ VYBRANÝCH UKAZATELŮ ŽIVOTNÍ ÚROVNĚ V ČESKÉ REPUBLICE V LETECH 1993 2012. Zpracoval Odbor analýz a statistik (65) M I N I S T E R S T V O P R Á C E A S O C I Á L N Í C H V Ě C Í VÝVOJ VYBRANÝCH UKAZATELŮ ŽIVOTNÍ ÚROVNĚ V ČESKÉ REPUBLICE V LETECH 1993 2012 VÝVOJ VYBRANÝCH UKAZATELŮ ŽIVOTNÍ ÚROVNĚ V ČESKÉ REPUBLICE

Více

VÝVOJ VYBRANÝCH UKAZATELŮ ŽIVOTNÍ ÚROVNĚ V ČESKÉ REPUBLICE V LETECH 1993-2013. Zpracoval Odbor analýz a statistik (65) MPSV ČR

VÝVOJ VYBRANÝCH UKAZATELŮ ŽIVOTNÍ ÚROVNĚ V ČESKÉ REPUBLICE V LETECH 1993-2013. Zpracoval Odbor analýz a statistik (65) MPSV ČR VÝVOJ VYBRANÝCH UKAZATELŮ ŽIVOTNÍ ÚROVNĚ V ČESKÉ REPUBLICE V LETECH 1993-2013 Zpracoval Odbor analýz a statistik (65) MPSV ČR Praha, červenec 2014 MPSV ČR, Praha 2014 ISBN 978-80-7421-078-5 O B S A H strana

Více

Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v roce 2012 a predikce na další období. (textová část)

Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v roce 2012 a predikce na další období. (textová část) I. Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v roce 2012 a predikce na další období (textová část) Obsah strana Metodika a zdroje použitých dat... 3 A. Základní charakteristika příjmové a výdajové situace

Více

Analýza. vývoje příjmů a výdajů domácností ČR. v 1. pololetí 2012 a predikce na další období. (textová část)

Analýza. vývoje příjmů a výdajů domácností ČR. v 1. pololetí 2012 a predikce na další období. (textová část) I. Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v 1. pololetí 2012 a predikce na další období (textová část) 2 Obsah strana A. Základní charakteristika příjmové a výdajové situace domácností v 1. pololetí

Více

Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v roce 2010 a predikce na další období. (textová část)

Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v roce 2010 a predikce na další období. (textová část) I. Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v roce 2010 a predikce na další období (textová část) Obsah strana Metodika a zdroje použitých dat... 3 A. Základní charakteristika příjmové a výdajové situace

Více

Analýza. vývoje příjmů a výdajů domácností ČR. v 1. pololetí 2009 a predikce na další období

Analýza. vývoje příjmů a výdajů domácností ČR. v 1. pololetí 2009 a predikce na další období I. Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v 1. pololetí 2009 a predikce na další období (textová část) Obsah strana A. Základní charakteristika příjmové a výdajové situace domácností v 1. pololetí

Více

Analýza. vývoje příjmů a výdajů domácností ČR. v 1. pololetí 2014 a predikce na další období. (textová část)

Analýza. vývoje příjmů a výdajů domácností ČR. v 1. pololetí 2014 a predikce na další období. (textová část) I. Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v 1. pololetí 2014 a predikce na další období (textová část) Obsah strana A. Základní charakteristika příjmové a výdajové situace domácností v 1. pololetí

Více

Analýza. vývoje příjmů a výdajů domácností ČR. v 1. pololetí 2015 a predikce na další období. (textová část)

Analýza. vývoje příjmů a výdajů domácností ČR. v 1. pololetí 2015 a predikce na další období. (textová část) I. Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v 1. pololetí 2015 a predikce na další období (textová část) Obsah A. Základní charakteristika příjmové a výdajové situace domácností v 1. pololetí 2015...

Více

Analýza. vývoje příjmů a výdajů domácností ČR. v 1. pololetí a predikce na další období. (textová část)

Analýza. vývoje příjmů a výdajů domácností ČR. v 1. pololetí a predikce na další období. (textová část) I. Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v 1. pololetí 2011 a predikce na další období (textová část) Obsah strana A. Základní charakteristika příjmové a výdajové situace domácností v 1. pololetí

Více

Vývoj indexů spotřebitelských cen ve 4. čtvrtletí a v roce 2015

Vývoj indexů spotřebitelských cen ve 4. čtvrtletí a v roce 2015 12. 1. 2016 Vývoj indexů spotřebitelských cen ve 4. čtvrtletí a v roce 2015 Ve 4. čtvrtletí 2015 klesly spotřebitelské ceny proti 3. čtvrtletí 2015 o 0,5 %. V meziročním srovnání vzrostly spotřebitelské

Více

Analýza. vývoje příjmů a výdajů domácností ČR. v 1. pololetí 2016 a predikce na další období. (textová část)

Analýza. vývoje příjmů a výdajů domácností ČR. v 1. pololetí 2016 a predikce na další období. (textová část) I. Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v 1. pololetí 2016 a predikce na další období (textová část) Obsah A. Základní charakteristika příjmové a výdajové situace domácností v 1. pololetí 2016...

Více

vybraných ukazatelů životní úrovně v české republice v letech 1993-2014

vybraných ukazatelů životní úrovně v české republice v letech 1993-2014 Vývoj vybraných ukazatelů životní úrovně v české republice v letech 1993-2014 Zpracoval Odbor rozpočtu (62) MPSV ČR Praha, červenec 2015 MPSV_CJ_final.indd 1 19.08.15 13:58 MPSV ČR, Praha 2015 ISBN 978-80-7421-109-6

Více

Využití pracovní síly

Využití pracovní síly Využití pracovní síly HDP na konci sledovaného období klesal výrazněji než v celé Rozhodující význam má v kraji zpracovatelský průmysl Hrubý domácí produkt na Vysočině obdobně jako v celé České republice

Více

Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v roce 2013 a predikce na další období. (textová část)

Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v roce 2013 a predikce na další období. (textová část) I. Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v roce 2013 a predikce na další období (textová část) Obsah strana Metodika a zdroje použitých dat... 1 A. Základní charakteristika příjmové a výdajové situace

Více

2014 Dostupný z

2014 Dostupný z Tento dokument byl stažen z Národního úložiště šedé literatury (NUŠL). Datum stažení: 08.03.2017 Vývoj indexů spotřebitelských cen v 1. čtvrtletí 2014 Český statistický úřad 2014 Dostupný z http://www.nusl.cz/ntk/nusl-261172

Více

2011 Dostupný z

2011 Dostupný z Tento dokument byl stažen z Národního úložiště šedé literatury (NUŠL). Datum stažení: 03.01.2017 Vývoj indexů spotřebitelských cen v 1. čtvrtletí 2011 Český statistický úřad 2011 Dostupný z http://www.nusl.cz/ntk/nusl-203700

Více

Analýza. vývoje příjmů a výdajů domácností ČR. v 1. pololetí 2014 a predikce na další období. (textová část)

Analýza. vývoje příjmů a výdajů domácností ČR. v 1. pololetí 2014 a predikce na další období. (textová část) I. Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v 1. pololetí 2014 a predikce na další období (textová část) Obsah strana A. Základní charakteristika příjmové a výdajové situace domácností v 1. pololetí

Více

Vývoj indexů spotřebitelských cen v 1. čtvrtletí 2017

Vývoj indexů spotřebitelských cen v 1. čtvrtletí 2017 10. 4. 2017 Vývoj indexů spotřebitelských cen v 1. čtvrtletí 2017 V 1. čtvrtletí 2017 vzrostly spotřebitelské ceny proti 4. čtvrtletí 2016 o 1,4. V meziročním srovnání vzrostly spotřebitelské ceny v 1.

Více

Barometr 2. čtvrtletí roku 2015

Barometr 2. čtvrtletí roku 2015 Barometr 2. čtvrtletí roku 2015 Bankovní a Nebankovní registr evidoval koncem druhého čtvrtletí roku 2015 celkový dluh ve výši 1,75 bilionu Kč. Dlouhodobý dluh (hypotéky a úvěry ze stavebního spoření)

Více

Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v červenci 2014

Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v červenci 2014 Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v červenci Obsah: strana 1) Dávky důchodového pojištění 2 2) Dávky nemocenského pojištění 3 3) Podpory v nezaměstnanosti 4 4) Dávky pomoci v hmotné nouzi,

Více

Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v srpnu 2014

Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v srpnu 2014 Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v srpnu 2014 Obsah: strana 1) Dávky důchodového pojištění 2 2) Dávky nemocenského pojištění 3 3) Podpory v nezaměstnanosti 4 4) Dávky pomoci v hmotné nouzi,

Více

Rozdělení populace v ČR podle věku a pohlaví (v %)

Rozdělení populace v ČR podle věku a pohlaví (v %) tabulka č. 1 Rozdělení populace v ČR podle věku a pohlaví (v %) Populace celkem* Populace ohrožená chudobou ** Věk Celkem Muži Ženy Celkem Muži Ženy Celkem 100 100 100 100 100 100 0-15 18 32 16-24 12 13

Více

Vývoj indexů spotřebitelských cen ve 2. čtvrtletí 2016

Vývoj indexů spotřebitelských cen ve 2. čtvrtletí 2016 12. 7. 2016 Vývoj indexů spotřebitelských cen ve 2. čtvrtletí 2016 Ve 2. čtvrtletí 2016 vzrostly spotřebitelské ceny proti 1. čtvrtletí 2016 o 0,5 %. V meziročním srovnání vzrostly spotřebitelské ceny

Více

Parlament České republiky JAK SE ŽIJE SENIORŮM V ČESKÉ REPUBLICE? Senát 22. září 2009 Dr. Zdeněk Pernes (předseda Rady seniorů České republiky, o.s.

Parlament České republiky JAK SE ŽIJE SENIORŮM V ČESKÉ REPUBLICE? Senát 22. září 2009 Dr. Zdeněk Pernes (předseda Rady seniorů České republiky, o.s. Parlament České republiky JAK SE ŽIJE SENIORŮM V ČESKÉ REPUBLICE? Senát 22. září 2009 Dr. Zdeněk Pernes (předseda Rady seniorů České republiky, o.s.) SOCIÁLNÍ POSTAVENÍ A ŽIVOTNÍ ÚROVEŇ ČESKÝCH SENIORŮ

Více

4. Rozdíly mezi kraji v tvorbě hrubého fixního kapitálu (THFK)

4. Rozdíly mezi kraji v tvorbě hrubého fixního kapitálu (THFK) 4. Rozdíly mezi kraji v tvorbě hrubého fixního kapitálu (THFK) V období 1995 2007 dosáhla v České republice tvorba hrubého fixního kapitálu objemu 7 963,4 mld. Kč. Na tomto objemu se hlavní měrou podílelo

Více

X. HOSPODAŘENÍ STÁTNÍHO ROZPOČTU A ROZPOČTŮ ÚZEMNÍCH SAMOSPRÁVNÝCH CELKŮ (zpracovalo MF ČR)

X. HOSPODAŘENÍ STÁTNÍHO ROZPOČTU A ROZPOČTŮ ÚZEMNÍCH SAMOSPRÁVNÝCH CELKŮ (zpracovalo MF ČR) X. HOSPODAŘENÍ STÁTNÍHO ROZPOČTU A ROZPOČTŮ ÚZEMNÍCH SAMOSPRÁVNÝCH CELKŮ (zpracovalo MF ČR) A. Hospodaření státního rozpočtu 20 Celkové příjmy státního rozpočtu za 1. pololetí roku 2007 ve výši 483,3 mld.

Více

Vývoj indexů spotřebitelských cen v 1. čtvrtletí 2016

Vývoj indexů spotřebitelských cen v 1. čtvrtletí 2016 11. 4. 2016 Vývoj indexů spotřebitelských cen v 1. čtvrtletí 2016 V 1. čtvrtletí 2016 vzrostly spotřebitelské ceny proti 4. čtvrtletí 2015 o 0,4 %. V meziročním srovnání vzrostly spotřebitelské ceny v

Více

Vývoj indexů spotřebitelských cen ve 4. čtvrtletí 2014 a v roce Dostupný z

Vývoj indexů spotřebitelských cen ve 4. čtvrtletí 2014 a v roce Dostupný z Tento dokument byl stažen z Národního úložiště šedé literatury (NUŠL). Datum stažení: 23.12.2016 Vývoj indexů spotřebitelských cen ve 4. čtvrtletí 2014 a v roce 2014 Český statistický úřad 2014 Dostupný

Více

4 Velkoobchod a zprostředkování velkoobchodu (OKEČ 51)

4 Velkoobchod a zprostředkování velkoobchodu (OKEČ 51) 4 Velkoobchod a zprostředkování velkoobchodu (OKEČ 51) 4.1. Popis Odvětví zahrnuje prodej nového nebo použitého zboží maloobchodním prodejcům, výrobním, nebo obchodním podnikům nebo jeho zprostředkování,

Více

Spotřeba domácností má významný sociální rozměr

Spotřeba domácností má významný sociální rozměr Spotřeba domácností má významný sociální rozměr Výdaje domácností výrazně přispívají k celkové výkonnosti ekonomiky. Podobně jako jiné sektory v ekonomice jsou i ony ovlivněny hospodářským cyklem. Jejich

Více

C.3 Trh práce. Tabulka C.3.1: Trh práce roční. Výběrové šetření pracovních sil ČSÚ:

C.3 Trh práce. Tabulka C.3.1: Trh práce roční. Výběrové šetření pracovních sil ČSÚ: C.3 Trh práce Tabulka C.3.1: Trh práce roční Výběrové šetření pracovních sil ČSÚ: 9 1 11 1 13 1 15 1 17 Výhled Výhled Zaměstnanost prům. v tis.osob 5 93 5 7 9 937 95 973 9 991 růst v % 1, 1, 1,,, 1,,,3,,

Více

Jihomoravský kraj z pohledu regionálních účtů

Jihomoravský kraj z pohledu regionálních účtů kraj z pohledu regionálních účtů Úvod V návaznosti na předběžnou sestavu ročních národních účtů zveřejněnou 3. června 216 publikoval ČSÚ k 15. prosinci 216 také předběžné údaje regionálních účtů za rok

Více

C.3 Trh práce Prameny kapitoly 3: ČSÚ, MPO ČR, MPSV ČR, propočty MF ČR.

C.3 Trh práce Prameny kapitoly 3: ČSÚ, MPO ČR, MPSV ČR, propočty MF ČR. Prameny kapitoly : ČSÚ, MPO ČR, MPSV ČR, propočty MF ČR. Tabulka C..: Zaměstnanost roční Výběrové šetření pracovních sil ČSÚ: Odhad Výhled Zaměstnanost ) průměr v tis.osob růst v %,,,,,,,,,, zaměstnanci

Více

Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v lednu 2014

Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v lednu 2014 Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v lednu 2014 Obsah: strana 1) Vývoj počtu důchodců a výdajů důchodového pojištění 2 2) Vývoj výdajů na dávky nemocenského pojištění a vývoj dočasné pracovní

Více

I. Vývoj čistých mezd zaměstnanců

I. Vývoj čistých mezd zaměstnanců Tisková zpráva ze dne 11. září 2008 I. Vývoj čistých mezd zaměstnanců Ministerstvo práce a sociálních věcí zpracovalo očekávaný vývoj čistých mezd zaměstnanců v podnikatelském a nepodnikatelském sektoru

Více

C.3 Trh práce. Tabulka C.3.1: Zaměstnanost roční. Výběrové šetření pracovních sil ČSÚ:

C.3 Trh práce. Tabulka C.3.1: Zaměstnanost roční. Výběrové šetření pracovních sil ČSÚ: C.3 Trh práce Prameny: ČSÚ, MPO ČR, MPSV ČR, propočty MF ČR. Tabulka C.3.1: Zaměstnanost roční Výběrové šetření pracovních sil ČSÚ: 7 9 1 11 1 13 1 15 1 Výhled Výhled Zaměstnanost prům. v tis.osob 9 5

Více

Analýza. vývoje příjmů a výdajů domácností ČR. v 1. pololetí 2013 a predikce na další období. (textová část)

Analýza. vývoje příjmů a výdajů domácností ČR. v 1. pololetí 2013 a predikce na další období. (textová část) I. Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v 1. pololetí 2013 a predikce na další období (textová část) Obsah strana A. Základní charakteristika příjmové a výdajové situace domácností v 1. pololetí

Více

C.3 Trh práce. Tabulka C.3.1: Trh práce roční. Výběrové šetření pracovních sil ČSÚ:

C.3 Trh práce. Tabulka C.3.1: Trh práce roční. Výběrové šetření pracovních sil ČSÚ: C.3 Trh práce Tabulka C.3.1: Trh práce roční Výběrové šetření pracovních sil ČSÚ: 9 1 11 1 13 1 15 1 17 Odhad Výhled Výhled Zaměstnanost prům. v tis.osob 5 93 5 7 9 933 9 9 95 9 růst v % 1, 1, 1,,,,9,1,1,,

Více

Vývoj indexů spotřebitelských cen ve 3. čtvrtletí 2016

Vývoj indexů spotřebitelských cen ve 3. čtvrtletí 2016 10. 10. 2016 Vývoj indexů spotřebitelských cen ve 3. čtvrtletí 2016 Ve 3. čtvrtletí 2016 vzrostly spotřebitelské ceny proti 2. čtvrtletí 2016 o 0,2. V meziročním srovnání vzrostly spotřebitelské ceny ve

Více

C.3 Trh práce. Tabulka C.3.1: Trh práce roční. Výběrové šetření pracovních sil ČSÚ:

C.3 Trh práce. Tabulka C.3.1: Trh práce roční. Výběrové šetření pracovních sil ČSÚ: C.3 Trh práce Tabulka C.3.1: Trh práce roční Výběrové šetření pracovních sil ČSÚ: 9 1 11 1 13 1 15 1 17 Výhled Výhled Zaměstnanost prům. v tis.osob 5 93 5 7 9 937 99 957 99 977 růst v % 1, 1, 1,,, 1,,,,,

Více

Údaje o počtech a platové úrovni zaměstnanců RgŠ územních samosprávných celků za I. pololetí 2010

Údaje o počtech a platové úrovni zaměstnanců RgŠ územních samosprávných celků za I. pololetí 2010 OBSAH Údaje o počtech a platové úrovni zaměstnanců RgŠ územních samosprávných celků za I. pololetí 2010 Strana 1. Úvod 2 2. Souhrnné výsledky dosažené v oblasti mzdové regulace RgŠ ÚSC v I. pololetí 2010

Více

Vývoj české ekonomiky

Vývoj české ekonomiky Přehled ekonomiky České republiky HDP Trh práce Inflace Platební bilance Zahraniční investice Průmysl Zahraniční obchod Hlavní charakteristiky české ekonomiky Malá, otevřená ekonomika, výrazně závislá

Více

Ministerstvo financí České republiky Financování a hospodaření obcí, krajů, zadluženost, inkaso sdílených daní, rozpočet a RUD 2017

Ministerstvo financí České republiky Financování a hospodaření obcí, krajů, zadluženost, inkaso sdílených daní, rozpočet a RUD 2017 Financování a hospodaření obcí, krajů, zadluženost, inkaso sdílených daní, rozpočet a RUD 2017 Ministerstvo financí září 2016 Obsah prezentace Hospodaření obcí a krajů v roce 2016 a 2017 (vývoj daňových

Více

Česká ekonomika v roce 2014. Ing. Jaroslav Vomastek, MBA Ředitel odboru

Česká ekonomika v roce 2014. Ing. Jaroslav Vomastek, MBA Ředitel odboru Česká ekonomika v roce 2014 Přehled ekonomiky České republiky HDP Zaměstnanost Inflace Cenový vývoj Zahraniční investice Platební bilance Průmysl Zahraniční obchod Hlavní charakteristiky české ekonomiky

Více

Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v červenci 2017 Obsah:

Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v červenci 2017 Obsah: Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v červenci Obsah: 1) Dávky důchodového pojištění 2 2) Dávky nemocenského pojištění 3 3) Podpory v nezaměstnanosti 5 4) Dávky pomoci v hmotné nouzi, dávky

Více

Ministerstvo financí České republiky Financování a hospodaření obcí, krajů, zadluženost, inkaso sdílených daní, rozpočet a RUD 2017

Ministerstvo financí České republiky Financování a hospodaření obcí, krajů, zadluženost, inkaso sdílených daní, rozpočet a RUD 2017 Financování a hospodaření obcí, krajů, zadluženost, inkaso sdílených daní, rozpočet a RUD 2017 Ministerstvo financí listopad 2016 Obsah prezentace Hospodaření obcí a krajů v roce 2016 a 2017 (vývoj daňových

Více

Varianty zvyšování minimální mzdy v příštím období

Varianty zvyšování minimální mzdy v příštím období Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Varianty zvyšování v příštím období A. Základní sazba Minimální mzda v Programovém prohlášení Vlády ČR V Programovém prohlášení vlády je uvedeno, že Vláda zvýší

Více

Předpokládaný vývoj hospodaření měst a obcí v roce 2014 a predikce na rok 2015 Zadluženost obcí

Předpokládaný vývoj hospodaření měst a obcí v roce 2014 a predikce na rok 2015 Zadluženost obcí Předpokládaný vývoj hospodaření měst a obcí v roce 2014 a predikce na rok 2015 Zadluženost obcí Miroslav Matej, Ministerstvo financí leden 2015 Hospodaření obcí v roce 2014 stav: listopad 2013 vs. listopad

Více

MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ VÝVOJ VYBRANÝCH UKAZATELŮ ŽIVOTNÍ ÚROVNĚ V ČESKÉ REPUBLICE V LETECH

MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ VÝVOJ VYBRANÝCH UKAZATELŮ ŽIVOTNÍ ÚROVNĚ V ČESKÉ REPUBLICE V LETECH MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ VÝVOJ VYBRANÝCH UKAZATELŮ ŽIVOTNÍ ÚROVNĚ V ČESKÉ REPUBLICE V LETECH 1993 2016 VÝVOJ VYBRANÝCH UKAZATELŮ ŽIVOTNÍ ÚROVNĚ V ČESKÉ REPUBLICE V LETECH 1993 2016 Zpracoval

Více

Graf 2.1 Ekonomicky aktivní podle věku v Moravskoslezském kraji

Graf 2.1 Ekonomicky aktivní podle věku v Moravskoslezském kraji 2. SOCIÁLNÍ VÝVOJ Údaje o ekonomické aktivitě populace jsou získány z Výběrového šetření pracovních sil Populaci osob starších 15 let tvoří osoby ekonomicky aktivní a ekonomicky neaktivní. Všichni ti,

Více

Analýza pro ekonomy MODUL NAVAZUJÍCÍ MAGISTERSKÉ SPECIALIZACE

Analýza pro ekonomy MODUL NAVAZUJÍCÍ MAGISTERSKÉ SPECIALIZACE O BCHODNĚ PODNIKATELSKÁ FAKULTA V KARVINÉ K ATEDRA EKONOMIE Analýza pro ekonomy MODUL NAVAZUJÍCÍ MAGISTERSKÉ SPECIALIZACE 2 Analytikův občasník Ř ÍJEN 2006 O BSAH: AGREGÁTNÍ POPTÁVKA V ČESKÉ REPUBLICE

Více

Barometr 1. čtvrtletí roku 2015

Barometr 1. čtvrtletí roku 2015 Barometr 1. čtvrtletí roku 215 Bankovní a Nebankovní registr klientských informací evidoval koncem prvního čtvrtletí roku 215 celkový dluh ve výši 1,73 bilionu Kč, z toho tvořil dlouhodobý dluh (hypotéky

Více

Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v září 2017 Obsah:

Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v září 2017 Obsah: Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v Obsah: 1) Dávky důchodového pojištění 2 2) Dávky nemocenského pojištění 3 3) Podpory v nezaměstnanosti 5 4) Dávky pomoci v hmotné nouzi, dávky pro osoby

Více

Jihomoravský kraj v roce 2013 z pohledu regionálních účtů

Jihomoravský kraj v roce 2013 z pohledu regionálních účtů kraj v roce 213 z pohledu regionálních účtů Úvod V návaznosti na mimořádnou revizi národních účtů publikovanou v říjnu 214 a na předběžnou sestavu ročních národních účtů za rok 213 publikoval ČSÚ k 15.

Více

V. CENY A. Spotřebitelské ceny 17

V. CENY A. Spotřebitelské ceny 17 V. CENY A. Spotřebitelské ceny 17 Průměrná roční míra inflace vyjádřená přírůstkem indexu spotřebitelských cen v roce 24 proti roku 23 činila 2,8, což bylo o 2,7 procentního bodu více než v roce 23, kdy

Více

Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v březnu 2015

Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v březnu 2015 Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v březnu Obsah: strana 1) Dávky důchodového pojištění 2 2) Dávky nemocenského pojištění 3 3) Podpory v nezaměstnanosti 4 4) Dávky pomoci v hmotné nouzi,

Více

Koncem roku 2012 měly územní samosprávy na svých bankovních účtech 112,3 mld. Kč, což je o 15 mld. více než v roce 2011.

Koncem roku 2012 měly územní samosprávy na svých bankovních účtech 112,3 mld. Kč, což je o 15 mld. více než v roce 2011. K hospodaření územních samospráv v roce 2012 Rozpočtové hospodaření územních samospráv, tedy krajů, obcí, dobrovolných svazků obcí a regionálních rad regionů soudržnosti, skončilo v roce 2012 přebytkem

Více

2011 Dostupný z

2011 Dostupný z Tento dokument byl stažen z Národního úložiště šedé literatury (NUŠL). Datum stažení: 21.01.2017 Vývoj indexů spotřebitelských cen ve 2. čtvrtletí 2011 Český statistický úřad 2011 Dostupný z http://www.nusl.cz/ntk/nusl-203701

Více

Informace ze zdravotnictví Středočeského kraje

Informace ze zdravotnictví Středočeského kraje Informace ze zdravotnictví Středočeského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 2 22.8.2003 Hospodářské výsledky nemocnic Středočeského kraje za rok 2002 a 1. pololetí

Více

3. Přesčasová práce zaměstnanců a členů produkčních družstev

3. Přesčasová práce zaměstnanců a členů produkčních družstev 3. Přesčasová práce zaměstnanců a členů produkčních družstev V další části AHM 2004, která byla vyplňována pouze za zaměstnance a členy produkčních družstev (ČPD) civilního sektoru národního hospodářství,

Více

Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v říjnu 2017 Obsah:

Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v říjnu 2017 Obsah: Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v říjnu Obsah: 1) Dávky důchodového pojištění 2 2) Dávky nemocenského pojištění 3 3) Podpory v nezaměstnanosti 5 4) Dávky pomoci v hmotné nouzi, dávky

Více

Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v únoru 2017 Obsah:

Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v únoru 2017 Obsah: Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v u Obsah: 1) Dávky důchodového pojištění 2 2) Dávky nemocenského pojištění 3 3) Podpory v nezaměstnanosti 5 4) Dávky pomoci v hmotné nouzi, dávky pro

Více

Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v srpnu 2017 Obsah:

Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v srpnu 2017 Obsah: Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v srpnu Obsah: 1) Dávky důchodového pojištění 2 2) Dávky nemocenského pojištění 3 3) Podpory v nezaměstnanosti 5 4) Dávky pomoci v hmotné nouzi, dávky

Více

2. SOCIÁLNÍ VÝVOJ. Ubývá zaměstnaných osob, přibývá nezaměstnaných.

2. SOCIÁLNÍ VÝVOJ. Ubývá zaměstnaných osob, přibývá nezaměstnaných. 2. SOCIÁLNÍ VÝVOJ Ubývá zaměstnaných osob, přibývá nezaměstnaných. Podle výsledků Výběrového šetření pracovní sil (VŠPS) představovala v Kraji Vysočina v roce 21 pracovní síla téměř 254 tis. osob, z tohoto

Více

ČESKÁ EKONOMIKA 2015. Ing. Martin Hronza ČESKÁ EKONOMIKA 2015. ředitel odboru ekonomických analýz

ČESKÁ EKONOMIKA 2015. Ing. Martin Hronza ČESKÁ EKONOMIKA 2015. ředitel odboru ekonomických analýz 1 Přehled ekonomiky České republiky HDP Trh práce Inflace Platební bilance Zahraniční investice Průmysl Zahraniční obchod 2 Hlavní charakteristiky české ekonomiky Malá, otevřená ekonomika, výrazně závislá

Více

Zahraniční obchod v roce 2008

Zahraniční obchod v roce 2008 3 Zahraniční obchod v roce 28 Obrat zahraničního obchodu zaznamenal poprvé od vstupu České republiky do Evropské unie a podruhé v historii České republiky meziroční pokles. V porovnání s rokem 27 se obrat

Více

2.3. Trh práce. Dopad poklesu výkonnosti na trh práce. Pokles zaměstnanosti a její struktura. Růst nezaměstnanosti nejvyšší za dobu existence ČR

2.3. Trh práce. Dopad poklesu výkonnosti na trh práce. Pokles zaměstnanosti a její struktura. Růst nezaměstnanosti nejvyšší za dobu existence ČR 2.. Trh práce Dopad poklesu výkonnosti na trh práce Růst nezaměstnanosti nejvyšší za dobu existence ČR Nezaměstnanost v roce 29 prudce narostla 1, růst byl nejrychlejší za celou dobu sledování. Absolutní

Více

IV. D ů v o d o v á z p r á v a Obecná část

IV. D ů v o d o v á z p r á v a Obecná část IV. D ů v o d o v á z p r á v a Obecná část Zhodnocení platného právního stavu Důchody z důchodového pojištění se zvyšují na základě ustanovení 67 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění

Více

1.3. Mzdová konvergence

1.3. Mzdová konvergence 1.3. Mzdová konvergence Průměrné hodinové náklady práce, definované jako celkové pracovní náklady v eurech dělené počtem odpracovaných hodin, mohou být srovnatelnou bází, pomocí níž je možné zhruba porovnat,

Více

ŽIVOTNÍ PODMÍNKY ČESKÝCH DOMÁCNOSTÍ

ŽIVOTNÍ PODMÍNKY ČESKÝCH DOMÁCNOSTÍ ŽIVOTNÍ PODMÍNKY ČESKÝCH DOMÁCNOSTÍ Jaromír Kalmus a kol. Tisková konference, ČSÚ Praha, 28. května 2014 ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 www.czso.cz ÚVOD Výběrové šetření ČSÚ odráží

Více

VÝVOJ INDEXŮ SPOTŘEBITELSKÝCH CEN VE 2. ČTVRTLETÍ 2013

VÝVOJ INDEXŮ SPOTŘEBITELSKÝCH CEN VE 2. ČTVRTLETÍ 2013 9. 7. 2013 VÝVOJ INDEXŮ SPOTŘEBITELSKÝCH CEN VE 2. ČTVRTLETÍ 2013 Celková hladina spotřebitelských cen vzrostla ve 2. čtvrtletí 2013 proti 1. čtvrtletí 2013 o 0,2 %. Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny

Více

Mzdy specialistů ve vědě a technice

Mzdy specialistů ve vědě a technice Mzdy specialistů ve vědě a technice Podrobná charakteristika osob zaměstnaných jako Specialisté ve vědě a technologiích, včetně jednotlivých užších kategorií zaměstnání, je uvedena v příloze k metodice

Více

2.4. Cenový vývoj. Deflátor HDP

2.4. Cenový vývoj. Deflátor HDP 2.4. Cenový vývoj Deflátor HDP Rozdílné změny domácích a vnějších cen Stejný růst implicitního deflátoru produkce jako mezispotřeby Rozdílný vliv domácích a zahraničních cen na implicitní deflátor HDP

Více

Graf č Pramen: ČSÚ. Tab. č Implicitní deflátory HDP, domácích konečných výdajů, vývozu a dovozu v % Předchozí rok = 100

Graf č Pramen: ČSÚ. Tab. č Implicitní deflátory HDP, domácích konečných výdajů, vývozu a dovozu v % Předchozí rok = 100 2.. Cenový vývoj Deflátor HDP Růst implicitního deflátoru HPH Cenová hladina tuzemské produkce v základních cenách se v roce 29 meziročně snížila o 1,5 % a podstatně více klesly ceny spotřebovaných meziproduktů

Více

2014 Dostupný z

2014 Dostupný z Tento dokument byl stažen z Národního úložiště šedé literatury (NUŠL). Datum stažení: 01.01.2017 Vývoj mezd zaměstnanců - 4. čtvrtletí 2014 Český statistický úřad 2014 Dostupný z http://www.nusl.cz/ntk/nusl-261179

Více

Makroekonomický vývoj a trh práce

Makroekonomický vývoj a trh práce Makroekonomický vývoj a trh práce Petr Král Ředitel odboru měnové politiky a fiskálních analýz Sekce měnová a statistiky Setkání bankovní rady ČNB s představiteli Českomoravské konfederace odborových svazů

Více

IV. CENY A. Spotřebitelské ceny

IV. CENY A. Spotřebitelské ceny IV. CENY A. Spotřebitelské ceny Průměrná meziroční míra inflace v roce 2006 dosáhla 2,5 %, což je o 0,6 procentního bodu vyšší hodnota než v roce 2005. Růst administrativně ovlivňovaných cen zrychlil na

Více

Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v České republice za rok 2002. (zdroj dat: Český statistický úřad)

Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v České republice za rok 2002. (zdroj dat: Český statistický úřad) Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 25.6.2003 39 Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v České republice za rok 2002 (zdroj dat: Český statistický úřad)

Více

4. 3. Váha nefinančních firem pod zahraniční kontrolou na investicích sektoru nefinančních podniků a v české ekonomice

4. 3. Váha nefinančních firem pod zahraniční kontrolou na investicích sektoru nefinančních podniků a v české ekonomice 4. 3. Váha nefinančních firem kontrolou na investicích sektoru nefinančních podniků a v české ekonomice 4.3.1. Spojitost s přílivem přímých investic Odlišnost pojmů Je třeba rozlišovat termín příliv přímých

Více