MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ Provozně ekonomická fakulta

Transkript

1 MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ Provozně ekonomická fakulta BAKALÁŘSKÁ PRÁCE VÝVOJ A PERSPEKTIVY FRANCHISINGU V ČESKÉ REPUBLICE Brno 2007 Kamila Kuchtová

2 2

3 PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Vývoj a perspektivy franchisingu v České republice zpracovala samostatně a s využitím odborné literatury, kterou uvádím v bakalářské práci v seznamu použité literatury. V Brně dne Kamila Kuchtová 3

4 PODĚKOVÁNÍ Ráda bych touto cestou poděkovala Ing. Marku Zábojovi, Ph.D. za odborné rady, které mi poskytl při vypracování bakalářské práce. 4

5 Abstrakt Tato práce se zaměřuje na vývoj a perspektivy franchisingové formy podnikání v České republice. Teoretická část je věnována charakteristice základních principů franchisingu, právním a finančním aspektům franchisingového stylu podnikání. Vlastní práce se zabývá analýzou aktuálního stavu franchisingu v České republice, se zaměřením na podnikatele, který zvažuje možnost zapojit se do franchisingové sítě působící na českém trhu. Cílem bakalářské práce Vývoj a perspektivy franchisingu v České republice je ukázat franchising jako formu podnikání, která může pomoci mnoha českým podnikatelům z oblasti malého a středního podnikání přežít na domácím trhu. Prakticky se poznatky této práce mohou využít například při rozhodování začínajícího podnikatele (tedy bez předešlé podnikatelské zkušenosti), zda a do jaké franchisingové sítě vstoupit. Klíčová slova: franchising, franchisor, franchisant, franchisingový koncept, malé a střední podniky Abstract This work is focused on development and perspectives of franchising in the Czech Republic. The theoretical part is dedicated to the characteristics of basic principles of franchising. The work itself deals with analysis of current state of franchising in the Czech Republic with focus on entrepreneurs thinking about a possibility to join a franchising system operating on the Czech market. The purpose of this work is to show franchising as a form of enterprise that should help a lot of Czech entrepreneurs, especially the small ones, survive on the home market. The conclusions of this work can be used in practice, e.g. when entrepreneur is considering whether to enter a franchising system. Keywords: franchising, franchisor, franchisant, franchising conception, small- and medium-sized enterprises 5

6 OBSAH 1. ÚVOD CÍL A METODIKA PRÁCE ZÁKLADNÍ PRINCIPY FRANCHISINGU HISTORIE FRANCHISINGU VÝZNAM FRANCHISINGU PODLE EVROPSKÉHO KODEXU ETIKY FRANCHISINGU FRANCHISINGOVÁ SPOLUPRÁCE FRANCHISING Z POHLEDU FRANCHISORA FRANCHISING Z POHLEDU FRANCHISANTA FINANČNÍ ASPEKTY FRANCHISINGU A FRANCHISOVÉ POPLATKY FINANČNÍ HLEDISKA FRANCHISINGU NA STRANĚ FRANCHISORA FINANČNÍ HLEDISKA FRANCHISANTA PRÁVNÍ ÚPRAVA FRANCHISOVÁ SMLOUVA SMLOUVA O BUDOUCÍ FRANCHISINGOVÉ SMLOUVĚ NEHMOTNÉ STATKY VÝVOJ FRANCHISINGOVÉHO PODNIKÁNÍ V ČESKÉ REPUBLICE MALÉ A STŘEDNÍ PODNIKÁNÍ V ČR A JEHO VLIV NA NÁRODNÍ EKONOMIKU FRANCHISING V ČR FRANCHISOVÉ SYSTÉMY PŮSOBÍCÍ NA ČESKÉM TRHU SEKTORY, VE KTERÝCH SE UPLATŇUJE FRANCHISING VÝVOJ FRANCHISOVÝCH KONCEPTŮ PŮSOBÍCÍCH V ČR ASOCIACE A INSTITUCE PODPORUJÍCÍ FRANCHISING, INTERNETOVÉ PORTÁLY ČESKÁ ASOCIACE FRANCHISINGU ČESKÝ INSTITUT PRO FRANCHISING EVROPSKÁ FRANCHISOVÁ FEDERACE CZECHINVEST INTERNETOVÉ PORTÁLY

7 6. FINANCOVÁNÍ FRANCHISINGU KB FRANCHISING PROGRAM STÁTNÍ PODPORA MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ V OBLASTI FINANCOVÁNÍ TRENDY EVROPSKÉHO FRANCHISINGU FRANCHISING V NĚMECKU FRANCHISING VE VELKÉ BRITÁNII FRANCHISING VE FRANCII FRANCHISING V RAKOUSKU BUDOUCNOST FRANCHISINGU V ČR DISKUSE ZÁVĚR SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY

8 1. ÚVOD Vývoj ekonomiky České republiky v posledních letech je možné označit za příznivý. Dochází zejména k oživení domácí poptávky, což se projevuje rychlejším růstem výdajů na tvorbu hrubého kapitálu a konečnou spotřebu domácností. Zrychlila také dynamika vývozu zboží jako odraz výrazné exportní orientace rychle rostoucího zpracovatelského průmyslu a je zaznamenán také vysoký nárůst produkce v průmyslu, který zapříčinily hlavně podniky se zahraniční kontrolou. Vlivem rostoucí ekonomické aktivity vzrostla na trhu práce nabídka pracovních míst, která umožnila mírně zvýšit zaměstnanost. Česká republika se zařadila v mezinárodním kontextu k nejrychleji rostoucím ekonomikám v Evropské unii. V národním hospodářství ČR hrají důležitou roli velké podniky. Ale ty tvoří pouze 0,1 % z celkového počtu podniků v České republice. Zbylých 99,9 % tvoří malé a střední firmy, které se výrazně podílejí na výkonech národního hospodářství. Jejich počet, ekonomické výsledky i podíl na zaměstnanosti se postupně přibližuje standardu zemí Evropské unie. Malé a střední podniky se obvykle považují za významný faktor ekonomického růstu, za sektor, jehož rozvoj přispívá ke snižování nezaměstnanosti, za oblast, která pružně reaguje na změny v domácí ekonomice i v jejím okolí. Tyto podniky pomáhají zmírňovat negativní důsledky strukturálních změn, dokáží se rychleji adaptovat na požadavky a výkyvy trhu a vhodně vyplňují jeho okrajové oblasti. Decentralizující podnikatelské aktivity nemalou měrou napomáhají rychlejšímu rozvoji regionů, menších měst a obcí. Právě v regionálním konkurenčním prostředí, vzájemné spolupráci a komunikaci spočívá jejich síla a potenciál. Jsou zároveň i segmentem ekonomiky, ve kterém dochází k významné obměně frekvence vzniku nových subjektů a zániku již existujících je zde značně vysoká. Počet malých a středních podniků, které se udrží na trhu více jak 5 let, není velký. Důvodem je nedostatek zkušeností, absence výrobní nebo obchodní strategie, finanční náročnost, nedostatek oběžného kapitálu nebo výběr a vzdělávání lidí. Možností, která dokáže řešit nejenom tyto, ale i jiné problémy, je franchising. Řadě podnikatelů, zejména malých, poskytuje možnost spolupráce s některou velkou, často mezinárodní firmou, s jejími manažery a odborníky. Zkrátka malý podnikatel má možnost získat v poměrně krátké době znalosti, které mu jsou jinak těžko dostupné. Franchising se do ČR dostal před 15 lety. Od té doby se zde postupně rozvíjí, i když rychlejšímu rozšíření bránila nedostatečná znalost jeho fungování. I přes různá úskalí, jako 8

9 byla nedůvěra v tuto formu spolupráce podnikatelských subjektů nebo nedostatek poradenských služeb s franchisingovou specializací, se tato metoda podnikání uchytila i u nás. Pro svá specifika a vysokou efektivnost je franchising dnes experty považován za nejvyspělejší systém společného podnikání. 9

10 2. CÍL A METODIKA PRÁCE Cílem bakalářské práce Vývoj a perspektivy franchisingu v České republice je ukázat franchising jako formu podnikání, která může pomoci mnoha českým podnikatelům z oblasti malého a středního podnikání přežít na domácím trhu. Franchising v ČR můžeme považovat za formu společného podnikání s nepříliš letitou tradicí a proto je v této práci obsažena i charakteristika základních principů, na kterých funguje franchisingová spolupráce příjemce a poskytovatele licence. Mezi hlavní cíle práce se řadí: analýza aktuálního stavu franchisingu v České republice se zaměřením na, ať už stávajícího či začínajícího, podnikatele, který zvažuje možnost zapojit se do franchisingové sítě působící na českém trhu tvorba uceleného přehledu franchisových koncepcí, které již působí v České republice analýza odvětví (sektorů), ve kterých se franchisingový styl podnikání využívá ve světě, a porovnání se sektory, ve kterých se franchising využívá v ČR popis vývoje českých franchisových konceptů v letech vyjádření možných úskalí vyskytujících se při výběru franchisora Vedlejšími cíli jsou: popis odlišností v českém a evropském franchisingu srovnání vybraných českých a zahraničních konceptů z hlediska ukazatelů, jako je celková investice a její návratnost, délka trvání franchisingové smlouvy a dalších vyhledání odborných institucí, které jsou pro podnikatele hodnotnými zdroji informací nejen při zahájení franchisingové aktivity aktuální možnost financování franchisingového podnikání vývoj a perspektivy franchisingu ve vybraných státech Evropské unie Základním pilířem bakalářské práce bylo vytvoření přehledu franchisingových koncepcí působících na území českého státu. Tento přehled jsem vytvořila na základě údajů zjištěných v odborné literatuře, dále informací zprostředkovaných Českou asociací franchisingu (jejich internetové stránky a informace získané na konferenci Franchise 10

11 Meeting Point, která se konala v říjnu 2006, v Brně). Údaje potřebné pro analýzu jednotlivých odvětví, ve kterých se využívá franchisingu, jsem čerpala z mezinárodního internetového portálu FranchiseKey International. Výsledky uvedené v bakalářské práci jsou součástí výzkumného záměru, id. kód VZ: Česká ekonomika v procesech integrace a globalizace a vývoj agrárního sektoru a sektoru služeb v nových podmínkách evropského integrovaného trhu, tématický okruh 03 Vývoj vztahů obchodní sféry v souvislosti se změnami životního stylu kupního chování obyvatelstva a změnami podnikového prostředí v procesech integrace a globalizace realizovaného za finanční podpory ze státních prostředků prostřednictvím MŠMT. 11

12 3. ZÁKLADNÍ PRINCIPY FRANCHISINGU Tato kapitola se zabývá vysvětlením pojmu franchisa a franchising jak z historického hlediska, tak hlavně současnou interpretací franchisingu na základě Evropského kodexu etiky franchisingu. Jsou zde popsány základní principy franchisingového partnerství z pohledu franchisora i franchisanta. Dále jsou zde uvedeny finanční aspekty franchisingu a charakteristika franchisingových poplatků. 3.1 HISTORIE FRANCHISINGU Pojem franchisa, jak uvádí RNDr. Jaroslav Tamchyna [1], má své historické kořeny ve středověké Francii, kde se takto označovala privilegia udělovaná feudálem k výrobě nebo prodeji některých výrobků nebo provozování určitých obchodních činností. Přičemž původní význam termínu franchisa podle BARROWA [4] znamená propuštění z otroctví. Poprvé se moderní franchising objevil v USA počátkem 20. století, v době mohutného rozvoje automobilismu a cestování. Mnoho automobilových distributorů, provozovatelů čerpacích stanic, drugstorů a motelů začalo podnikat právě na principech franchisingu. Po roce 1945 došlo k prudkému rozvoji franchisingu v oblasti služeb v hotelnictví, restauračním stravování a hlavně v rychlém občerstvení, což jsou oblasti, ve kterých tato forma podnikání převládá i dnes. V 70. letech 20. století, po ropné recesi, pomohl franchising vyřešit problémy mnoha individuálním vlastníkům malých a středních podniků a stal se velmi populární metodou podnikání, která se začala z USA šířit do celého světa. Franchising se v Evropě rozvíjí již řadu let, ale na území České republiky pronikl až v roce Stalo se tak díky zahraničním firmám a transformujícím se podnikům zahraničního obchodu. Rychlejšímu rozvoji franchisového podnikání v České republice však bránily okolnosti, jako nízká kapitálová vybavenost nebo úvěruschopnost malých podnikatelů. 12

13 3.2 VÝZNAM FRANCHISINGU PODLE EVROPSKÉHO KODEXU ETIKY FRANCHISINGU Franchising je možné definovat různými způsoby. Jak již bylo uvedeno v předchozí kapitole, jednotliví autoři se na původní význam tohoto termínu dívají odlišně. Avšak nejen na jeho původní význam. Současná definice pojmu franchising je také popisována rozdílně. Je možné se setkat s méně či více obsáhlými výklady RNDr. Jaroslav Tamchyna [1] franchising vyjadřuje jako opakování úspěšného podnikatelského nápadu na více místech pod stejnou značkou nebo také jako podnikání pod cizím jménem. LOEBL a LUKAJOVÁ [2] popisují franchising jako licenční smlouvu, podle které je nabyvatel licence oprávněn provozovat specifickou podnikatelskou činnost pod obchodním názvem, ochrannou známkou aj., náležejícími poskytovateli licence, a podle níž poskytovatel kontroluje, jak nabyvatel podniká a poskytuje mu průběžně pomoc a radu týkající se jeho podnikatelské činnosti. V následujícím textu je uvedena definice franchisingu dle Evropského kodexu etiky franchisingu, který uvádí jednu z nejpodrobnějších definicí franchisingu. Evropský kodex etiky franchisingu je praktickým souborem hlavních zásad slušného jednání pro účastníky franchisingu v Evropě. Je zároveň i Etickým kodexem pro členy České asociace franchisingu. Evropský kodex etiky je poslední verzí Kodexu, vypracovaného v roce 1972 Evropskou franchisovou federací (European Franchise Federation EFF). Každý národní franchisový svaz, který je členem EFF se na sepsání Evropského kodexu etiky franchisingu podílel, přejímá ho jako čestný kodex pro své členy a zajišťuje jeho dodržování. Etický kodex pro členy České asociace franchisingu obsahuje 6 částí, ve kterých je popsána definice franchisingu, hlavní zásady franchisingu, oddíl věnovaný náboru, inzerci a zpřístupnění informací. Dále je zde popsán výběr franchisantů a franchisová smlouva. Poslední částí je kodex etiky a master franchisový systém. Franchising je Evropským kodexem etiky franchisingu definován takto: Franchising je odbytový systém, jehož prostřednictvím se uvádí na trh zboží a/nebo služby a/nebo technologie. Opírá se o úzkou a nepřetržitou spolupráci právně a finančně samostatných a nezávislých podniků, franchisora a jeho franchisantů. Franchisor zaručuje svým franchisantům právo a zároveň jim ukládá povinnost provozovat obchodní činnost 13

14 v souladu s jeho koncepcí. Toto právo franchisanta opravňuje a zavazuje užívat za přímou nebo nepřímou úplatu jméno franchisorovy firmy a/nebo jeho ochrannou známku a/nebo servisní známku a/nebo jiná práva z průmyslového a/nebo duševního vlastnictví, jakož i know-how, hospodářské a technické metody a procedurální systém v rámci a po dobu trvání písemné franchisové smlouvy, za tímto účelem uzavřené mezi stranami, a za trvalé obchodní a technické podpory ze strany franchisora. Know-how je soubor nepatentovaných praktických znalostí, vycházejících z franchisorem získaných a ověřených zkušeností, jež jsou utajené, podstatné a identifikované; utajené znamená, že know-how ve své podstatě, struktuře nebo přesném složení součástí, není všeobecně známé nebo lehce dostupné; to však nelze chápat zúženě, jakoby každá individuální součást know-how musela být mimo franchisorův podnik zcela neznámá nebo nedostupná; podstatné znamená, že know-how zahrnuje informace, jež franchisant nezbytně potřebuje pro použití, prodej či opětovný prodej smluvních výrobků nebo služeb, zvláště pro prezentaci zboží určeného k prodeji, zpracování výrobků v souvislosti s poskytováním služeb, metody přístupu k zákazníkovi, jakož i řízení podniku po administrativní a finanční stránce. Know-how musí být pro franchisanta užitečné tak, aby k datu ukončení smlouvy zlepšilo jeho konkurenční postavení, a to zvláště zvýšením jeho výkonnosti a usnadněním jeho přístupu na nový trh; identifikované znamená, že know-how musí být specifikováno natolik zevrubně, aby bylo možno zjistit, zda odpovídá kritériím utajení a podstatnosti; specifikace know-how může být zakotvena ve franchisové smlouvě nebo ve zvláštním dokumentu nebo ji lze zaznamenat jakoukoliv další vhodnou formou. Plné znění Evropského kodexu etiky franchisingu a současně Etického kodexu pro členy České asociace franchisingu je uvedeno v příloze. 3.3 FRANCHISINGOVÁ SPOLUPRÁCE Základem franchisingu je dlouhodobá podnikatelská spolupráce dvou a více subjektů, vysvětluje RNDr. Jaroslav Tamchyna [1]. Každý z nich poskytuje pro účel společného podnikání své silné stránky. Tedy jeden může vložit podnikatelský nápad a své znalosti a druhý zajistí kapitál a realizační zázemí. Základním kamenem franchisové 14

15 organizace je dělba činností: franchisový poskytovatel - franchisor se věnuje systémovým a strategickým úkolům a rozvoji svého know-how a franchisovým příjemcům franchisantům přenechává řešení operativních záležitostí a povinnost se podle jeho know-how řídit. Dohromady tak vzniká vyšší kvalita, která se znásobením a propojením obchodních jednotek příjemců do řetězce (synergicky) znásobuje. Franchising tak dává i malým nebo novým firmám možnost získat podobné konkurenční výhody jaké mají silné, velké a zavedené firmy. Franchising neumí zaručit stoprocentní podnikatelský úspěch dokáže však podnikatelská rizika do značné míry snížit (podle bankovních risk-manažerů až o 80 %). Franchisové partnerství má celou řadu výhod a předností, ale má také své slabiny a riziková místa. Jeho životaschopnost je založena na tom, zda tento způsob obchodní spolupráce oběma stranám přináší výhody, které nad nevýhodami dlouhodobě převažují. Pro úspěch franchisingového spolupodnikání je klíčový zájem každého franchisového příjemce na prosperitě svého podniku jako části většího systému, který náleží poskytovateli franchisy. 3.4 FRANCHISING Z POHLEDU FRANCHISORA Franchising se díky své podstatě stává stále populárnější formou společného podnikání, protože oběma zúčastněným stranám přináší značné výhody. Cílem této a následující kapitoly je ukázat vztah mezi franchisorem a franchisantem a popsat jednotlivé pozitivní a negativní stránky franchisové spolupráce. Výhody pro franchisora: 1) Efektivní a rychlá expanze, proniknutí na trh a zvýšení podílu na trhu - touto cestou totiž franchisor může dosáhnout lepší konkurenceschopnosti, aniž by musel investovat do budování svých distribučních jednotek nebo si zřizovat systém svých dealerů. Franchising může být také způsobem, jak poskytovatel pronikne na nové trhy, na nichž existují administrativní nebo obchodní bariéry (např. nutnost velkých investic). 2) Franchising pro poskytovatele představuje účinnou marketingovou metodu zvyšující goodwill jeho obchodního názvu a proslulost jeho ochranných známek a značek. 3) Nástroj financování franchisanti do vybudování a provozování svého podniku investují vlastní kapitál. Franchising však může pro některé společnosti znamenat způsob, jak se dostat z finančních problémů například tím, že umožní vybraným vlastním provozovnám 15

16 se osamostatnit tím, že jim poskytne franchisovou licenci. Franchisor tak ušetří náklady na jejich chod a dostane příjmy z jejich činnosti ve formě poplatků za poskytnutou licenci. 4) Franchising je efektivní metodou řízení, spojující přiměřenou kontrolu činnosti nabyvatele licence s jeho maximální zainteresovaností. Díky možnosti kontrolovat celou distribuční cestu může franchisor zajistit potřebnou kvalitu výrobků a služeb. Prostřednictvím jednotné a společné propagace v celém řetězci franchisor postupně získává výhodnější pozici na trhu, může využívat výhody z velikosti a získávat informace o trhu, které může přetvořit ve zkušenosti. Výše uvedené výhody pro poskytovatele licence plynoucí z franchisové spolupráce uvádějí RNDr. Jaroslav Tamchyna [1] a LOEBL a LUKAJOVÁ [2] Franchisová forma spolupráce má pro franchisora podle RNDr. Jaroslava Tamchyny [1] i několik kritických míst. Poskytovatel musí nejprve investovat do vybudování opravdu efektivního franchisového systému poměrně značné úsilí, nemalý čas a kapitál a své know-how získat praktickým provozováním své koncepce odbytu. Franchisoví příjemci si po určitém čase mohou začít myslet, že poskytovatele už tolik nepotřebují, že pro jejich úspěch v podnikání není spolupráce s ním důležitá nebo že výše franchisového poplatku již neodpovídá tomu, co dostávají; někteří mohou dokonce mít snahu se s nabytým know-how osamostatnit a franchisorovy konkurovat. Poskytovatel nemůže řídit provozovny, které patří příjemcům, jako své vlastní jejich řízení musí založit na motivaci a citlivém přístupu, empatii a toleranci. Poskytovatel svým franchisantům pronajímá své dobré jméno a značku, založené na vyšší kvalitě poskytovaných služeb nebo zboží to je obvykle spojeno s vyššími náklady a vyššími nároky. Aby poskytovatel udržel kvalitu a dobré jméno celého řetězce, je nucen kontrolovat zda jednotliví příjemci stanovené standardy kvality dodržují. Při budování a rozšiřování sítě proto také poskytovatel musí vybírat jen takové franchisové partnery, kteří budou schopni a ochotni dodržet kvalitu, která se očekává, a nepoškodit tak dobré jméno řetězce. 3.5 FRANCHISING Z POHLEDU FRANCHISANTA RNDr. Jaroslav Tamchyna [1] označuje franchisového příjemce jako obvykle malého nebo nepříliš zkušeného podnikatele. Někdy tento podnikatel podniká i s celou svou rodinou. 16

17 I když příjemce ve své firmě, která je smluvní součástí franchisového řetězce, využívá při odbytu propůjčené jméno a značku tohoto řetězce, ve skutečnosti podniká jako samostatný ekonomický subjekt pod vlastním jménem (IČ), na svůj účet, na své riziko a své náklady. Ve svém podniku má příjemce možnost se aktivně podnikatelsky realizovat v rámci koncepce vytvořené poskytovatelem a rozsahu podmínek sjednaných ve franchisové smlouvě. Výhody pro franchisanta: 1) Výrazné snížení rizika podnikání právě díky podpoře franchisora, který mu umožní jistější a rychlejší vstup na trh. Menší riziko podnikání mu také umožňuje lepší přístup k úvěrům, leasingu a pojištění. Ve franchisovém partnerství podnikatelské riziko, vstupní investice i provozní náklady nebývají pro příjemce tak vysoké, jako kdyby podnikal samostatně. 2) Franchisant může díky podpoře poskytovatele vynaložit nižší počáteční náklady, než kdyby začínal sám. Již při startu svého podnikání získává od poskytovatele hotový a vyzkoušený obchodní a podnikatelský koncept jakoby na klíč, včetně zavedeného obchodního jména, ochranné známky a image. Získává know-how, které by nabyl až po několika letech praktického provozování, a spolu s ním vstupní podporu může např. využít již hotový nebo upravený typový projekt provozovny, poskytovatel mu pomáhá při úpravách nebo vybavení provozovny. 3) Franchisant hned při startu svého podnikání získává podporu v podobě poradenství, školení, vzdělávání a tréninku, a to většinou na úrovni velkých firem. V průběhu partnerství získává další podporu, včetně podpory v managementu a marketingové podpory. 4) Příjemce má možnost nakupovat přímo od poskytovatele a to obvykle za ceny nižší, než kdyby nakupoval v síti velkoobchodních prostředníků. Prostřednictvím velikosti a hustoty celkové sítě může příjemce jako její člen uplatnit vůči dodavatelům při nákupu surovin, zařízení a služeb výhodnější vyjednávací pozici velké firmy a získat výhodnější nákupní ceny a podmínky, které by jako jednotlivec nezískal. Nevýhodou pro příjemce je jeho určitá závislost na franchisorovi, na jeho úspěchu i případném neúspěchu a ani jeho případné osamostatnění a odchod z řetězce není jednoduché. Příjemce se musí podřizovat pokynům a kontrole dodržování kvality ze strany poskytovatele a také je nucen se přizpůsobit zájmům ostatních členů systému. 17

18 3.6 FINANČNÍ ASPEKTY FRANCHISINGU A FRANCHISOVÉ POPLATKY ZÁBOJ [3] uvádí, že franchising je především nástroj podnikové strategie. Má však důležité finanční souvislosti, a proto na něj můžeme pohlížet jako na nástroj financování, popř. jako na nástroj finančního řízení podniku FINANČNÍ HLEDISKA FRANCHISINGU NA STRANĚ FRANCHISORA Franchisor je hlavní iniciátor vzniku franchisingových systémů. Jde většinou o významnější firmy. Podnětem je obvykle snaha financovat rychlou expanzi za podmínek, které jsou výhodnější, než tradiční metody vlastní výstavby. Lze předpokládat, že z tradičních finančních hledisek budou franchisingové systémy vhodné více pro poskytovatele než pro příjemce. Jde o způsob zvýšení efektivnosti podnikových investic: úspory vlastních finančních zdrojů tím, že příjemce vloží určitý vlastní kapitál, přijme úvěry na sebe a uspoří tak úvěrovou kapacitu podniku, větší osobní nasazení. Důležité je, zda poskytovatel dává přednost tomu, aby byl sám vlastníkem nemovitostí potřebných pro franchisingový systém, nebo jestli je pro něj výhodnější vlastnictví příjemce. V některých systémech je obvyklý prodej nemovitostí, v jiných se dává přednost pronájmu. Vlastnictví příjemce má výhodu v tom, že nemovitosti mohou sloužit jako záruky kapitálové potřeby. Potřeba kapitálu se vyvíjí v souladu s fázemi vývoje franchisingového systému. Ten vyžaduje investice do: výzkumu trhu, vývoje vhodného typu provozní jednotky, výběru vhodného místa pro podnikání, reklamy, získání a výchovy vhodných příjemců atd. 18

19 3.6.2 FINANČNÍ HLEDISKA FRANCHISANTA V nejjednodušším případě platí příjemce franchisingu poskytovateli franchisingu: jednorázový vstupní poplatek, běžné poplatky za pokračování vztahu, odměny za konkrétní výkony (reklama, licenční poplatky), nájem, pokud příjemce užívá pronajímatelovy nemovitosti, úroky z úvěrů. Důležitá je pomoc poskytovatele při počátečních investicích: poskytování úvěrů s nízkými úroky na zařízení provozovny, bezplatné poskytování inventáře, delší lhůty pro placení zboží, které dodá poskytovatel atd. Ing. Aleš Tulpa [1] uvádí, že hlavním zdrojem výnosů franchisora a odměnou za jeho námahu při vyvinutí úspěšného franchisového systému a trvalé poskytování franchisingových služeb jsou nejrůznější franchisové poplatky vstupní poplatky, průběžné udržovací poplatky a účelové poplatky (například marketing, školení, manažerské služby, ). Vstupní poplatek bývá nejčastěji úhradou za poskytnutí vstupních služeb franchisora (analýzy místa, projektování obchodní jednotky, ekonomické plánování). Výše vstupního poplatku není chápána pouze jako úhrada za poskytnuté vstupní služby, ale i jako poplatek za umožnění zapojit se do sytému, poskytnutí Know-how a práv na značku, které vyjadřují tržní sílu franchisy. Neexistují však pevně stanovená pravidla některé systémy, především ty, které se zavádějí, jej nevyžadují vůbec, přičemž mnohé vyspělé a osvědčené zahraniční franchisové systémy si řeknou o částku až statisíce korun. Průběžné poplatky se svou výší i způsobem úhrady značně liší. Nejčastěji se platí měsíčně určitá pevná částka (nebo podíl z obratu) nebo se kalkulují jako přirážka na dodávky zboží od franchisora. Někdy je franchisorem požadováno zaplacení určité kauce nebo kreditu na nákup zboží. 19

20 4. PRÁVNÍ ÚPRAVA V České Republice dosud chybí odpovídající judikatura vztahující se k franchisingu. České právo sice rozvoji franchisingového podnikání aktivně nepřispívá, ale na druhou stranu ani nijak nebrání. Toto tvrzení je třeba chápat v tom smyslu, že franchising i jeho jednotlivé aspekty jsou s českou právní úpravou plně slučitelné. Základní právní normu pro franchising představuje obchodní zákoník, regulující právní vztahy mezi podnikateli. Obchodním zákoníkem se řídí jak samotná smlouva o franchisingu, tak i další otázky vztahu mezi poskytovatelem a příjemcem franchisy, příp. i mezi franchisanty navzájem. Značný význam mají dále pro podnikatele ve franchisingu např. zákon o ochranných známkách či daňové předpisy. Vzhledem k tomu, že smlouvy o franchisingu pravidelně obsahují ustanovení, která mohou narušovat hospodářskou soutěž např. ujednání o exkluzivitě, zákaz konkurenčního jednání, závazek odebírat zboží pouze od franchisora, zákaz aktivního prodeje mimo vymezené území jsou pro franchising značně relevantní také normy práva na ochranu hospodářské soutěže. Tato právní oblast je přitom specifická i tím, že ochranu hospodářské soutěže podrobně reguluje i právo Evropské unie. Advokátka Nörr Stiefrnhofer Lutz, Barbara Kusak [1] uvádí, že zákonná úprava franchisingu chybí, stejně jako v ČR, i v mnoha dalších evropských zemích. Tato skutečnost sama o sobě není nikterak problematická. Podnikatelé, kteří za těchto okolností nemohou vycházet ze zákonem stanovené struktury franchisingu, musí o to větší význam přikládat formulaci vlastní franchisingové smlouvy, která bude regulovat veškeré aspekty vztahu mezi příjemcem a poskytovatelem franchisy. V mnoha zemích s dlouholetou tradicí franchisingového podnikání se v praxi ustálily typické náležitosti takové smlouvy, z nichž některé je možné považovat za zobecnělá pravidla. Téměř nezbytnou součástí každé smlouvy o franchisingu se v tomto smyslu stalo vymezení vzájemných práv a povinností souvisejících s předměty duševního vlastnictví, tj. zejména podmínky udělení licence k ochranným známkám (problematika nehmotných statků je rozvedena v kapitole 3.7), převod know-how, poskytnutí franchisy atp. Jako hlavní zdroj informací franchisanta slouží nicméně ve většině případů tzv. manuál, dokument obsahující veškeré relevantní údaje týkající se podnikání na základě franchisy. Manuál bývá zpravidla přílohou smlouvy. Jelikož obsahuje informace, které patří 20

21 k know-how franchisora, velmi se doporučuje, aby byly podmínky jeho užívání ve smlouvě jednoznačně vymezeny. Vedle vypracování vlastního textu smlouvy o franchisingu jsou z právního hlediska značně relevantní i jednání vedoucí k jejímu uzavření. Ze strany poskytovatele franchisy dochází v tomto okamžiku k částečnému odtajnění jeho know-how. Z důvodu ochrany takto získaných důvěrných informací se doporučuje, aby se budoucí příjemce franchisy předem zavázal k mlčenlivosti, případně aby s ním byla uzavřena odpovídající smlouva o smlouvě budoucí. Naopak z pohledu příjemce franchisy často právě tato jednání (a v jejich rámci poskytnuté informace) předurčující úspěch jeho podnikatelské aktivity. Podobně jako výše popsaná typická smluvní ustanovení, vyvinula se v tomto kontextu v praxi evropských států nepsaná povinnost franchisora předem detailně informovat jejích budoucího příjemce. Franchisant by měl především získat tři typy informací: 1) Údaje o franchisingovém podnikatelském konceptu a finanční situaci franchisora (hospodářský vývoj, pozice na trhu, zahraniční zkušenosti, celkový počet franchisantů, počet nových franchisantů přistoupivších během posledního roku). 2) Podmínky franchisy, včetně detailních informací o provedení pilotního projektu (poplatky spojené s franchisou, plnění z centrály, marketingový koncept franchisora, prvotní náklady, průměrný roční obrat). 3) Údaje o osobách oprávněných za franchisora rozhodovat. 4.1 FRANCHISOVÁ SMLOUVA Franchisingová smlouva je typem kombinované smlouvy, který zahrnuje prvky nejrůznějších smluvních typů a zasahuje do řady právních oblastí, uvádí Judr. Martina Řezníčková, Ph.D. [1]. Obsahuje nejčastěji prvky smlouvy licenční, smlouvy o využití know-how, nájemní smlouvy, popřípadě leasingové, smlouvy o obchodním zastoupení. Každá franchisová smlouva by měla splňovat alespoň tyto požadavky: 1) Po právní stránce zabezpečit franchisantovi řádné užívání všech práv a nehmotných statků, které mu franchisor prostřednictvím franchisingové smlouvy předává a jejichž vlastníkem je franchisor. 21

22 2) Ochránit smluvní strany před případným nedovoleným zásahem a poškozením franchisové sítě ze strany třetí osoby. 3) Obsahovat popis a podrobné fungování franchisového systému, včetně řídících mechanismů a oprávnění franchisora kontrolovat činnost franchisanta způsobem vyplývajícím ze smluvně stanovených podmínek. 4) Zajistit franchisantovi řádný výkon jeho podnikatelské činnosti na bázi franchisové spolupráce. 5) Řádně upravit veškerá práva a povinnosti, jakož i další skutečnosti charakterizující franchisový koncept franchisora tak, aby z nedokonalé úpravy nedocházelo ke sporům smluvních stran a případně i ke vzniku škody. 6) Mít písemnou formu, aby byla zajištěna především právní jistota smluvních stran. 4.2 SMLOUVA O BUDOUCÍ FRANCHISINGOVÉ SMLOUVĚ V praxi se lze často setkat s tím, že před uzavřením řádné franchisingové smlouvy se uzavírá mezi franchisorem a franchisantem smlouva o budoucí franchisingové smlouvě. Tato smlouva, která předchází řádné franchisingové smlouvě, upravuje vztahy mezi franchisorem a franchisantem do doby, než tito mezi sebou uzavřou řádnou franchisingovou smlouvu. Předmětem smlouvy o budoucí franchisingové smlouvě je ochrana informací, jež si smluvní strany v rámci předsmluvních fází vymění, a závazek smluvních stran v uvedené době uzavřít řádnou franchisingovou smlouvu, přičemž je třeba, aby byly splněny smluvně stanovené podmínky. 4.3 NEHMOTNÉ STATKY Práva k nehmotným statkům, jak uvádí LOEBL a LUKAJOVÁ [2], v nejširším pojetí tvoří vlastní jádro obchodního formátu. Pro jednotnost franchisingové sítě je důležité, aby práva k nehmotným statkům tvořícím obchodní formát, byla dobře zajištěna a chráněna před zneužitím. Práva k nehmotným statkům jsou však podstatně vázána na národní zákony státu, kde se požaduje ochrana. Franchisingové společnosti si vždy pečlivě zjišťují nejen národní zákony chránící jejich obchodní formáty, ale i úroveň právní praxe, tj. jak je v té které zemi možný efektivní a účinný postup proti porušovatelům. V další části je uveden stručný přehled práv k nehmotným statkům, platných v ČR, s důrazem na právo franchisingu. 22

23 ZÁBOJ [3] uvádí následující výčet nehmotných statků. OCHRANNÁ ZNÁMKA (TRADEMARK) Ochranná známka (OZ) je slovní, obrazové, prostorové nebo kombinované označení, které je způsobilé odlišit výrobky nebo služby pocházející od různých výrobců nebo poskytovatelů služeb a je zapsáno v rejstříku ochranných známek u Úřadu průmyslového vlastnictví (patentového úřadu) v Praze. Hlavní funkcí ochranné známky je funkce rozlišovací. Majitel OZ má výlučné právo známku užívat. To znamená označovat své výrobky nebo služby touto OZ, ale i převést právo k OZ na jinou osobu, případně poskytovat licenci k užívání své OZ. Při převodu práv k OZ i při poskytování licence je třeba souhlasu patentového úřadu. OBCHODNÍ FIRMA (TRADE NAME) Obchodní firma (OF) je označení určitého subjektu, který pod tímto označením provozuje svou hospodářskou činnost a vystupuje takto ve vztahu k jiným subjektům. Majitel OF získává právo na ochranu pouhým zaregistrováním (vznikem) firmy. OF nesmí být zaměnitelná nebo stejná s jinou, jelikož její hlavní funkcí je stejně jako u OZ funkce rozlišovací. OF je také stejně jako OZ výlučným právem svého majitele. Se souhlasem majitele OF smí jiná osoba tuto firmu užívat, ale pouze za předpokladu, že nedojde ke klamání spotřebitele o pravém původu zboží. Na obalech výrobků může být výrazná OF podniku poskytující tuto OF, ale rovněž na tomtéž obalu musí být někde uvedena třeba i méně výrazně také firma skutečného výrobce. Z obalu nesmí vyplývat, že výrobcem je někdo jiný, zákazník nesmí být klamán o pravém původu zboží. OZNAČENÍ PŮVODU (APPELLATION OF ORIGIN) Označení původu (OP) je jedním ze způsobů označení výrobků. Pro OP je charakteristické, že je tvoří zeměpisný název země, oblasti nebo místa, který se stal obecně známý jako údaj o tom, že odtud pochází výrobek. OP musí splňovat tři podmínky: známost získanou dlouhodobým nebo intenzivním užíváním, sepětí se zeměpisným prostředím a jakost (charakteristické znaky výrobků za dané oblasti ovlivněné prostředím). OP mohou užívat všichni výrobci daného regionu, pokud požádají o zápis do rejstříku jako uživatelé. Uživatelé mají povinnost dodržovat jakost výrobků. Ochrana je obvykle na dobu neurčitou. 23

24 PRŮMYSLOVÝ VZOR (INDUSTRIAL DESIGN) Za průmyslový vzor (PV) se považuje vnější úprava výrobku. Ta je plošná nebo prostorová spočívající zejména ve zvláštním tvaru, obrysu, v kresbě nebo v uspořádání barev či kombinaci těchto znaků. Právo k PV vzniká zapsáním vzoru do rejstříků PV na patentovém úřadě. PV je chráněn jen na území států, do nichž byl přihlášen a zapsán do rejstříku PV. Dobu platnosti PV je možné prodloužit maximálně dvakrát vždy na dalších 5 let. Majitel PV má možnost svá práva k PV převést na jinou osobu i poskytovat licence k využití PV. AUTORSKÉ PRÁVO (COPYRIGHT) Autorské dílo (AD), jako předmět autorského práva, je produkt duševní činnosti autora. Toto dílo má tři základní atributy. Musí se jednat o dílo literární, vědecké nebo umělecké, musí být výsledkem tvůrčí činnosti autora a musí být možné ho prezentovat ve vnímatelné podobě, byť i jen pomocí určitých technických prostředků. Na rozdíl od výše uvedených průmyslových práv není podmínkou ochrany díla jeho formální registrace. UŽITNÝ VZOR (UTILITY MODEL) Za užitný vzor (UV) se považuje technické řešení, které je nové, přesahuje rámec pouhé odborné dovednosti a je průmyslově využitelné. U UV se provádí zápis do rejstříku UV na patentovém úřadě. UV platí 4 roky ode dne podání přihlášky. Dobu platnosti zápisu užitného vzoru lze prodloužit až dvakrát vždy o 3 roky. PATENT Patent je forma ochrany vynálezu. Uděluje se přihlašovateli vynálezu a spočívá v tom, že nikdo jiný nesmí bez souhlasu majitele patentu vynález užívat. Jak převod, tak i licence nabývají platnosti až zápisem do rejstříku patentů u Úřadu průmyslového vlastnictví.vynález je chráněn patentem pouze na území států, kde byl patent přihlášen a udělen. 24

25 5. VÝVOJ FRANCHISINGOVÉHO PODNIKÁNÍ V ČESKÉ REPUBLICE Jak již bylo uvedeno v literárním přehledu, franchising je takovou formou podnikání, která dává jednotlivým podnikatelům nebo firmám zkrátka potenciálním franchisantům možnost nejen založit podnik, realizovat se v rámci vlastní firmy a dosahovat zisku, ale hlavně jim franchising poskytuje vysokou pravděpodobnost udržení se na trhu díky výhodám, které jim poskytuje jejich franchisor. Právě schopnost podniku udržet se na trhu více jak 5 let v obrovské konkurenci již známých a zavedených firem, je velkým problémem malých a středních podniků v České republice. V následující kapitole je proto přiblížen význam malého a středního podnikání, jeho vliv na národní ekonomiku, včetně aktuálního stavu v ČR. 5.1 MALÉ A STŘEDNÍ PODNIKÁNÍ V ČR A JEHO VLIV NA NÁRODNÍ EKONOMIKU Malé a střední podniky představují důležitý segment národního hospodářství, hrají významnou roli při vytváření nových pracovních příležitostí a všeobecně působí jako faktor sociální stability a ekonomického rozvoje. Evropská unie považuje tento sektor za základ evropské ekonomiky a hybnou sílu inovací, zaměstnanosti a sociální integrace. Období po vstupu ČR do EU je spojeno s rostoucí potřebou posilování kvality sektoru malého a středního podnikání. Touto kvalitou je myšleno obstání v konkurenci na lokálním, národním i mezinárodním trhu v důsledku rostoucí efektivnosti podnikatelské činnosti, schopnosti poznat a flexibilně reagovat na podnikatelské příležitosti. V příštích letech se pravděpodobně dočkáme podpory a změn v sektoru malých a středních podnikatelů, a to hlavně takových, které jsou potřebné k zachování a zvýšení jeho konkurenceschopnosti (podpora směřující k posilování a rozšiřování skupiny podniků střední i menší velikosti schopných pozitivně reagovat na výzvy, které s sebou přináší značný objem zahraničních investic uskutečněných v České republice do oborů vyžadujících vysoké inovační tempo a globalizační tendence). 25

26 Na základě informací, které uvádí MALACH [5] jsou sestaveny tabulky č.1 a č.2, ve kterých je vyjádřena charakteristika malých a středních podniků. Tabulka č.1 ukazuje hodnoty ustanovené v ČR, tabulka č.2 popisuje malé a střední podniky na základě úpravy Evropské unie. Tabulka č.1: Charakteristika MSP na základě podmínek ustanovených v ČR Česká republika Počet zaměstnanců Aktiva v rozvaze nebo čistý obrat 1 Kritérium Střední podniky Méně než 250 Malé podniky Méně než 50 Aktiva nepřesahují 980 mil. Kč nebo čistý obrat za poslední uzavřené období nepřesahuje 1450 mil. Kč Aktiva nepřesahují 180 mil. Kč nebo čistý obrat za poslední uzavřené období nepřesahuje 250 mil. Kč nezávislosti* Pozn.: * Kritérium nezávislosti znamená, že žádná jiná osoba nebo více osob společně, které nesplňují výše uvedené požadavky, nemají 25% a větší podíl na jeho základním kapitálu ani na jeho hlasovacích právech. Zdroj: Zpracováno autorkou na základě informací uvedených v MALACH [5] Ano Ano Tabulka č.2: Charakteristika MSP na základě podmínek Evropské unie Evropská unie Počet zaměstnanců Aktiva v rozvaze nebo čistý obrat Střední podniky Méně než 250 Malé podniky Méně než 50 Aktiva nepřesahují 27 mil. eur nebo čistý obrat za poslední uzavřené období nepřesahuje 40 mil. eur Aktiva nepřesahují 5 mil. eur nebo čistý obrat za poslední uzavřené období nepřesahuje 7 mil. eur Kritérium nezávislosti* Pozn.: *Kritérium nezávislosti znamená, že žádná jiná osoba nebo více osob společně, které nesplňují výše uvedené požadavky, nemají 25% a větší podíl na jeho základním kapitálu ani na jeho hlasovacích právech. Zdroj: Zpracováno autorkou na základě informací uvedených v MALACH [5] Ano Ano Ministerstvo průmyslu a obchodu uvádí v Koncepci rozvoje malého a středního podnikání na období charakteristiku sektoru malých a středních podniků v ČR v letech Z dosažených výsledků a vývojových tendencí jsou v koncepci vyvozeny následující závěry: 1 Čistým obratem se rozumí výnosy z prodeje vlastních výrobků a služeb po odečtení daně z přidané hodnoty na výstupu 26

27 1) malí a střední podnikatelé představují stabilizující prvek zejména z pohledu zaměstnanosti, kde si trvale udržují podíl těsně nad 60 % celkové zaměstnanosti s mírnou tendencí k růstu, 2) malí a střední podnikatelé byli doposud schopni držet krok s vývojem efektivnosti a výkonnosti ve velkých podnicích. To prokazuje zachování jejich podílu na HDP a vývozu (okolo 35 %), výkonech i vyprodukované přidané hodnotě (nad 50 %), 3) malí a střední podnikatelé výrazně převažují z hlediska podílu na zaměstnanosti i přidané hodnotě v pohostinství, ve službách, v obchodě a ve stavebnictví, a to s podílem 80 % a více, 4) v průmyslu a dopravě mají malí a střední podnikatelé přibližně třetinový podíl na zaměstnanosti a tvorbě přidané hodnoty, 5) rostoucí a relativně vysoký je podíl malých a středních podnikatelů na celkových investicích realizovaných v ČR, který v roce 2004 již přesáhl 50 % a tento trend pokračuje, 6) z hlediska struktury samotného sektoru malých a středních podnikatelů mají nejvýznamnější podíl podnikatelé působící v některých odvětvích zpracovatelského průmyslu, obchodu a služeb, 7) přetrvávající technologické zaostávání v řadě odvětví je k dosažení potřebné konkurenceschopnosti dosud kompenzováno levnější pracovní silou a relativně dlouhou reálnou pracovní dobou. Malé a střední podnikání je ve svém rozvoji ovlivňováno jak podnikatelským prostředím, včetně jeho infrastruktury, tak reálně existujícím stavem jednotlivých firem. Přílohy č.2 a č.3 obsahuje SWOT analýzu podnikatelského prostředí České republiky a SWOT analýzu konkurenceschopnosti malých a středních podniků, ze kterých vyplývá značný rozsah příležitostí pro změny a výše zmíněná Koncepce rozvoje malého a středního podnikání na období reaguje na tyto příležitosti. 5.2 FRANCHISING V ČR Franchising je velice účinný a konkurenčně schopný nástroj, jehož prostřednictvím se urychluje proces integrace do společného evropského trhu, což využívá stále více podnikatelů. 27

28 V současnosti existuje na českém trhu asi 100 franchisových systému (sítí), které vykazují alespoň určité znaky franchisingu. Je zaznamenáno také zvýšení poptávky po tomto odbytovém systému, a to hlavně v oblasti malého a středního podnikání. Tento nárůst není náhodný. Franchisové podnikání vykazuje velmi pozitivní výsledky je až 6 krát úspěšnější než podnikání samostatné. Tyto informace byly uvedeny na konferenci Franchise Meeting Point 2. Údaje České asociace franchisingu [1] vypovídají o největším zastoupení v kategorii konceptů z oboru restaurací, hotelů, kaváren, čajoven a rychlého občerstvení. Další velkou skupinu tvoří koncepty z oboru bydlení a hobby. Polovinu systémů tvoří ty, které na trhu působí více než pět let, třetinu tvoří koncepty provozované u nás deset let a více. Mezi tyto nejstarší systémy působící na českém trhu patří Mcdonald s, YVES ROCHER a OBI, což jsou franchisové systémy zahraniční. To však neznamená, že nevznikají i české koncepty. Už několik let úspěšně podniká na našem trhu franchisová skupina ART REALITY, značkové hospody Pražských pivovarů pod názvy Potrefená husa a Staré dobré časy, síť fotoprodejen FotoStar, hotely OREA nebo prodejny vitamínů VITALAND. Franchising se v ČR začal postupně prosazovat od roku Rychlejšímu rozvoji bránilo poměrně mnoho okolností, přičemž za nejpodstatnější jsou považovány: nízká znalost franhcisingového systému a jeho fungování a z toho pramenící nedůvěra v tento způsob podnikání podcenění specifik české ekonomické transformace a podnikatelské kultury, nedostatečná vstupní analýza zahraničních franchisorů obava z částečného omezení nezávislosti podnikání kapitálová náročnost a omezené možnosti financování. Bývalý prezident České asociace franchisingu, ing. Aleš Tulpa, popisuje vývoj franchisingového podnikání v ČR prostřednictvím vzniku tzv. české cesty. Ta má podobu zrodu nejrůznějších nákupních aliancí, které postupně získávají prvky franchisového systému. Tulpa tuto možnost zcela nezavrhuje, ale hodnotí její největší slabinu, kterou spatřuje v absenci silné a efektivní systémové centrály a v nejednotné strategii. Podle něho je přijetí klasické franchisy sice náročnější na počáteční investice, zato však jistěji vede k úspěchu. 2 Franchise Meeting Point, konaná v říjnu 2006 v Brně 28

29 Faktorem, který také ovlivnil rozvoj franchisingu v ČR v 90. letech, byla odborná úroveň manažerů. Nedostatek zkušeností z globální hospodářské soutěže a nejistota z neznalosti odborné problematiky vedli k tomu, že český manažer často nedokázal včas a správně rozhodnout. Jako další slabina českých manažerů bývá označována nedostatečná znalost zahraniční konkurence na českém trhu. "Velmi často český management pouze kopíruje, a to ještě s časovým zpožděním, různé postupy, marketingové strategie na trhu svých přímých nebo nepřímých zahraničních konkurentů. Tím jsou stále v závěsu těchto společností," vysvětlil Tulpa. 5.3 FRANCHISOVÉ SYSTÉMY PŮSOBÍCÍ NA ČESKÉM TRHU V předchozím textu bylo uvedeno, že v současnosti existuje na českém trhu asi 100 franchisových systému, které vykazují alespoň určité znaky franchisingu, a to hlavně v kategorii konceptů z oboru restaurací, hotelů, kaváren, čajoven a rychlého občerstvení. Další velkou skupinu tvoří koncepty z oboru bydlení a hobby. Nejčastěji je franchising v ČR využíván v oblasti maloobchodu cca 66 %. Zbylá část pak připadá na oblast služeb, z nichž více jak polovina patří do oblasti gastronomie SEKTORY, VE KTERÝCH SE UPLATŇUJE FRANCHISING Budoucí franchisant při zvažování správného oboru a franchisingového konceptu musí nejprve zjistit, v jakém oboru podnikání se chce angažovat a jaký produkt bude prodávat. Je dobré se pokusit odhadnout, jak se bude daný obor v budoucnu vyvíjet a co jej může příznivě i nepříznivě ovlivnit. Mezinárodní internetový portál FranchiseKey International sdružuje prostřednictvím svých webových stránek franchisingové firmy z celého světa, které jsou rozděleny do jednotlivých oborů - kategorií 3, které jsou uvedeny v tabulce č.3. Následující tabulka ukazuje jednotlivé oblasti, ve kterých je franchising využíván ve světě. Hodnota Č nebo Z ve sloupci Původ označuje, zda je daná kategorie na českém trhu již nějakou koncepcí zastoupena ( Č původ v ČR, Z zahraniční původ). Jednotlivé koncepce, ze kterých je sestavena tabulka č.3, jsou vyjádřeny v příloze č.1. 3 uvedené kategorie nejsou zcela shodné s kategoriemi z portálu FranchiseKey International např. tři kategorie typu oděvy, spodní prádlo,doplňky byly sloučeny do jedné pod názvem oděvy, doplňky 29

30 Tabulka č.3: Kategorie, ve kterých je franchising využíván Kategorie Původ Kategorie Původ automobily, příslušenství - servis Č - obuv, kožené výrobky - - bezpečnostní produkty (alarmy, zámky) - - oděvy, doplňky Č Z cestovní agentury Č - papírnictví, kancelářské potřeby - Z cukrovinky (čokoládové výrobky, ) - - pekařství - pekárenské výrobky Č - cyklistická kola, motocykly - - personální agentury - - čerpací stanice, mycí linky - Z počítače, software, příslušenství - - čistírny oděvů - - poštovní a kurýrní služby - - dárkové zboží - - prodejny s potravinami (i spotřební zboží) diskonty, second-handy Č - potřeby pro děti (oděvy, hračky, ) - - domácí potřeby, bytový textil - Z potřeby pro chovatele - - elektronika, příslušenství - - půjčovny aut - - finanční a daňové poradenství Č - realitní agentury Č Z fitness studia - - reklamní a marketingové agentury - - fotografické služby a produkty Č - Restaurace, hostinská činnost Č Z hobby, volný čas Č - restaurace rychlého občerstvení Č Z hotelnictví Č Z solární studia - - hotová, mražená jídla (polotovary), zmrzlina Č Z sportovní potřeby - Z hudba, umění - - stavební potřeby a nástroje - Z informační agentury - - stavební společnosti - - instalatérství, klimatizace Č - šperky, hodinky - - kadeřnictví - Z tabákové výrobky - - kavárny, bary, hospody Č Z telekomunikace Č - knihkupectví - - výroba a montáž oken, dveří, schodů - Z koberce, čalounictví - - vzdělávání - Z kopírovací a tiskařské služby - Z zahradní potřeby - - kosmetika, parfumerie, salóny krásy Č Z zdravá výživa (biopotraviny, vitamíny) Č - nábytek, dekorace, vybavení a renovace Č interiérů Z zdravotnické produkty (optika, ) Č - nápoje (káva, čaj, pivo) Č Z Zdroj: Zpracováno autorkou Č Z Tabulka č.3 vypovídá o zastoupení jak českými, tak zahraničními koncepcemi v kategoriích hotelnictví, hotová, mražená jídla a zmrzlina, kavárny bary, hospody, kosmetika, parfumerie, salóny krásy, nábytek, dekorace vybavení interiérů, nápoje (káva, čaj, pivo), oděvy a doplňky, prodejny s potravinami, realitní agentury, restaurace rychlého občerstvení, restaurace a hostinská činnost. Mnohé položky jsou zastoupeny pouze českými koncepcemi, avšak na území českého státu ve 24 kategoriích z 55 uvedených nepůsobí žádný franchisingový koncept. Tento fakt vyjadřuje možnost pro potenciální české franchisanty zaměřit se na výběr takového 30

31 poskytovatele licence, který působí v příslušném odvětví. Jak uvedl Brian Smart, prezident British franchise association, na konferenci Franchise Meeting Point, není nutné se zaměřit pouze na franchisory již působící na domácím trhu. Je možné kontaktovat franchisory z jiných států, například prostřednictvím franchisových asociací (za předpokladu, že franchisant doloží pravděpodobné faktory úspěchu při etablování zahraničního konceptu v ČR) VÝVOJ FRANCHISOVÝCH KONCEPTŮ PŮSOBÍCÍCH V ČR Na českém trhu působí cca 100 franchisových konceptů. V příloze č.1 je uvedeno 86 z nich. O ostatních konceptech nebyly potřebné údaje zjištěny. Graf č.1 vyjadřuje na základě údajů uvedených v příloze č.1 původ franchisových konceptů působících v ČR. Z tohoto grafu je zřejmé, že téměř 2/3 z nich vzniklo u nás. Graf č.1: Původ franchisových konceptů působících v ČR Původ franchisových konceptů působících v ČR Česká republika Německo USA Itálie Rakousko Francie Velká Británie Polsko Maďarsko Dánsko Holandsko Rusko Zdroj: Zpracováno autorkou Mezi léty 1990 až 2006 vzniklo v České republice 51 franchisových konceptů. Graf č.2 znázorňuje, kolik českých konceptů vzniklo v jednotlivých letech. Po roce 1991, tedy v době, kdy se franchising dostal na český trh v zastoupení firem McDonald s, YVES ROCHER a OBI, byl zaznamenán útlum franchisingu. Většímu rozšíření této formy podnikání bránila jak nízká informovanost, tak i malá odbornost managementu, nízká kapitálová vybavenost malých a středních podnikatelů a velká neochota bank poskytovat těmto subjektům jakékoli úvěry. 31