Mgr. Petr Novotný, ev. č. ČAK 11700, Vilímková Dudák Hrnčíř Novotný, advokátní kancelář, s.r.o., se sídlem Karolinská 661/4, Praha 8

Transkript

1 Obvodní soud pro Prahu pluku 1533/29b Praha 10 V Praze dne Žalobce 1: [], dat.nar.[], trvale bytem [], (dále jen žalobce 1 ) Žalobce 2: [], dat.nar.[], trvale bytem [], (dále jen žalobce 2 ) Žalobce 3: [], dat.nar.[], trvale bytem [], (dále jen žalobce 3 ) všichni dále jen žalobci práv. zást. Mgr. Petr Novotný, ev. č. ČAK 11700, Vilímková Dudák Hrnčíř Novotný, advokátní kancelář, s.r.o., se sídlem Karolinská 661/4, Praha 8 Žalovaný: Česká republika - INSTITUT KLINICKÉ A EXPERIMENTÁLNÍ MEDICINY se sídlem příspěvkové organizace Praha 4, Vídeňská 1958/9 IČO (dále jen žalovaný ) Žaloba o přisouzení vlastnického práva nebo zřízení věcného břemene dle 135c odst. 3 občanského zákoníku Dvojmo

2 Přílohy: 1. Plné moci žalobců pro Mgr. Petra Novotného, advokáta 2. Výpis z katastru nemovitostí pro předmětnou budovu (LV č. [], kat. území Kunratice) 3. Výpis z katastru nemovitostí pro předmětný pozemek a pozemky související (LV č. 1402, kat. území Kunratice) 4. Podnájemní smlouva uzavíraná s IPB Real a.s., na předmětný pozemek a související pozemky 5. Nabývací tituly žalobců k bytovým a nebytovým jednotkám 6. Smlouva o věcném břemeni uzavřená dne mezi žalovaným jako zavázaným a společností IPB Real a.s. jako oprávněným 7. Nájemní smlouva uzavřená dne mezi žalovaným a IPB Real a.s. 8. Dodatek č. 1 ze dne k nájemní smlouvě uzavřené dne mezi žalovaným a IPB Real a.s. 9. Dodatek č. 6 ze dne k nájemní smlouvě uzavřené dne mezi žalovaným a IPB Real a.s. 18. Kopie registrace Vilímková Dudák Hrnčíř Novotný, advokátní kancelář, s.r.o., k DPH Strana 2

3 I. Předmět řízení, příslušnost soudu Žalobci jsou vlastníky bytových či nebytových jednotek a z tohoto titulu zároveň spoluvlastníky budovy č.p. [], kat. území Kunratice, obec Praha (dále jen předmětná budova ) na pozemku parc. č. [], kat. území Kunratice, obec Praha, (dále jen předmětný pozemek ), který je ve vlastnictví žalovaného. Vzhledem k tomu, že předmětná budova byla zhotovena na předmětném pozemku, domáhají se v tomto řízení žalobci rozhodnutí soudu, kterým soud ve smyslu ustanovení 135c odst. 3 občanského zákoníku zřídí ve prospěch žalobců oprávnění z věcného břemene užívání předmětného pozemku zastavěním budovou. Místní příslušnost nadepsaného soudu pro řízení o této žalobě je dána dle ustanovení 88 písm. i) občanského soudního řádu s ohledem na skutečnost, že zřízení věcného břemene rozhodnutím soudu na základě ustanovení 135c odst. 3 občanského zákoníku spadá dle citovaného ustanovení občanského soudního řádu do příslušnosti nadepsaného soudu. Důkazy: 1. Výpis z katastru nemovitostí pro předmětnou budovu (LV č.[], kat. území Kunratice) 2. Výpis z katastru nemovitostí pro předmětný pozemek a související pozemky (LV č. 1402, kat. území Kunratice) II. Nabývací tituly žalobců Žalobce 1 se stal (spolu-)vlastníkem bytové / nebytové jednotky č. [] a zároveň s tím i spoluvlastníkem předmětné budovy s podílem na společných částech předmětné budovy ve výši [] na základě nabývacího právního titulu, kterým je [Kupní smlouva ze dne []. Žalobce 2 se stal (spolu-)vlastníkem bytové / nebytové jednotky č. [] a zároveň s tím i spoluvlastníkem předmětné budovy s podílem na společných částech předmětné budovy ve výši [] na základě nabývacího právního titulu, kterým je [Kupní smlouva ze dne []. Žalobce 3 se stal (spolu-)vlastníkem bytové / nebytové jednotky č. [] a zároveň s tím i spoluvlastníkem předmětné budovy s podílem na společných částech předmětné budovy ve výši [] na základě nabývacího právního titulu, kterým je [Kupní smlouva ze dne []. Důkazy: 1. Nabývací tituly žalobců Strana 3

4 III. Neoprávněná stavba Neplatnost smlouvy o věcném břemeni Dne byla mezi žalovaným jako zavázaným a bývalou společností IPB Real a.s., se sídlem Praha 1, Na Poříčí 1047/26, PSČ , IČ: (dále jen IPB Real a.s. ) 1 jako oprávněným uzavřena smlouva o věcném břemeni, jejímž předmětem bylo zřízení věcného břemene vstupu, vjezdu, pohybu, užívání stavby a nájmu zde uvedených pozemků, mimo jiné i předmětného pozemku a souvisejících pozemků. IPB Real a.s. jako developerská společnost uzavřela s žalovaným smlouvy (smlouvu o věcném břemeni a smlouvu nájemní) na užívání pozemků, na kterých hodlala realizovat projekt na výstavbu rezidenčních budov o celkové rozloze zastavěných pozemků m 2 (projekt Zelené údolí ). Poté, co IPB Real a.s. zhotovila (vystavěla nemovitosti) budovy (rodinné domky a budovy posléze rozdělené na bytové a nebytové jednotky dle zák. č. 72/1994 Sb.), převedla vlastnické právo k budovám na zájemce. Z obsahu smlouvy o věcném břemeni vyplývá (odst ), že oprávnění odpovídající věcnému břemeni ve výše uvedeném rozsahu měla nabýt nejen společnost IPB Real a.s. jako smluvní strana, ale také budoucí vlastníci jednotlivých bytů, rodinných domů, garážových stání a komerčních ploch. Vůle stran smlouvy o věcném břemeni byla zcela jednoznačná a směřovala k tomu, aby právo vstupu, vjezdu, pohybu, užívání stavby a nájmu uvedených pozemků měl nejen oprávněný (IPB Real a.s.), ale i budoucí vlastníci jednotlivých vystavěných bytů, rodinných domů, garážových stání a komerčních ploch a současně i jejich rodinní příslušníci, osoby blízké, členové jejich domácností, podnájemci a osoby, jímž toto právo náleží ve vztahu k oprávněnému a vlastníkům. Uvedená smlouva o věcném břemeni však zřejmě byla sjednána neplatně, a to z následujících důvodů: 1. Za prvé, vymezení rozsahu oprávněných osob je ve smlouvě provedeno příliš neurčitě. Přestože teorie i aplikační praxe připouští možnost zřízení oprávnění z věcného břemene pro třetí osoby (jiné než účastníky smlouvy), nezbytnou obsahovou náležitostí takové smlouvy by muselo být konkrétní označení osob, v jejichž prospěch mělo být břemeno zřízeno. Obecné typové označení budoucí vlastníci bytů, rodinných domů, garážových stání a komerčních ploch je nedostatečně určité. 2. Za druhé, žalovaný jako příspěvková organizace, která měla právo hospodaření k předmětnému pozemku a souvisejícím pozemkům (ve vlastnictví České republiky), nebyla oprávněna zatěžovat předmětný pozemek a související pozemky zřízením věcného břemene dle tehdy platných právních předpisů (zejm. vyhláška č. 119/1988 Sb., o hospodaření s národním majetkem, ve znění pozdějších předpisů). Neplatnost nájemní smlouvy 1 Společnost IPB Real zanikla bez likvidace v důsledku rozštěpení, kdy část jmění přešla do nové vzniklé společnosti s obchodní firmou Industrial Park Stříbro, s.r.o., IČ: a zbývající část jmění byla sloučena s již existující společností Zeta Estate, a.s., IČ: Strana 4

5 Stejně tak ovšem byla zjevně neplatná i nájemní smlouva uzavřená téhož dne jako smlouva o věcném břemeni, tedy dne , mezi žalovaným jako pronajímatelem a společností IPB Real a.s. jako nájemcem, a to z následujících důvodů: 1. Předmětem obou smluv, jak smlouvy nájemní, tak smlouvy o věcném břemeni, bylo totéž právo zřizované ve prospěch IPB Real a.s., a to právo užívat pozemky (mj. i předmětný pozemek a související pozemky), zejména pro účely trvalého zastavění obytnými budovami, které měly být nejdříve ve vlastnictví IPB Real a.s. a následně je pak měly nabýt třetí osoby. Není jasné, z jakého důvodu obě smluvní strany uzavíraly dvě smlouvy s týmž, resp. obdobným předmětem. Nicméně žádná z těchto smluv nemůže obstát, jestliže mělo být obsahově totožné právo užívat pozemky zřízeno i druhou smlouvou. Protože navíc byly obě smlouvy uzavřeny současně (jedná se o smlouvy uzavřené při společném jednání) a protože smlouva o věcném břemeni je také neplatná, je smlouva nájemní neplatná i z těchto důvodů. 2. Nájemní smlouva je rovněž neurčitá pokud jde o stanovení výše nájemného. Část nájemného je v ustanovení odst této smlouvy stanovena odkazem na cenovou doložku, která měla být sjednána následně po uzavření nájemní smlouvy (v dodatku k nájemní smlouvě). Dále bylo stanoveno, že tato výše nájemného nemůže přesáhnout výši odpisů movitého majetku. Dodatek č. 1 byl uzavřen až dne a neobsahoval žádnou bližší specifikaci výše nájemného za tuto část předmětu nájmu, jak bylo předpokládáno v ustanovení odst nájemní smlouvy. I pokud by obsahoval, již skutečnost, že výše nájemného ani způsob jeho stanovení nebyla určena ke dni uzavření nájemní smlouvy, činí tuto nájemní smlouvu neplatnou. 3. Podobně jako v případě smlouvy o věcném břemeni, ani smlouva nájemní neodpovídala v té době závazným pravidlům pro hospodaření s národním majetkem obsaženým ve vyhlášce č. 119/1988 Sb., o hospodaření s národním majetkem, ve znění pozdějších předpisů. Ustanovení 9 této vyhlášky vypočítává podstatné obsahové náležitosti smlouvy o dočasném užívání majetku (za kterou je bezpochyby nutné smlouvu nájemní považovat). Jednou z těchto náležitostí byla i výminka, že pokud bude organizace potřebovat majetek pro svou činnost, je oprávněna od smlouvy o dočasném užívání odstoupit. Předmětná nájemní smlouva však žádnou takovou výminku neobsahuje. Nedostatek této předepsané obsahové náležitosti činí nájemní smlouvu neplatnou pro rozpor se zákonem. Jelikož IPB Real a.s. neměla žádný platný právní titul pro užívání pozemků (mj. i předmětného pozemku) pro účely zřízení staveb na nich, zřídila veškeré stavby (mj. i předmětnou budovu) na cizích pozemcích bez platného právního titulu. Jedná se tedy o neoprávněnou stavbu na cizím pozemku. Tím jsou dány podmínky pro aplikaci ustanovení 135c občanského zákoníku. Důkazy: 1. Smlouva o věcném břemeni uzavřená dne mezi žalovaným jako zavázaným a společností IPB Real a.s. jako oprávněným 2. Nájemní smlouva uzavřená dne mezi žalovaným jako pronajímatelem a IPB Real a.s. jako nájemcem Strana 5

6 IV. Neoprávněná stavba Důsledky neoprávněné stavby Z výše uvedeného vyplývá, že předmětná budova byla postavena na předmětném pozemku bez platného právního titulu. Žalobcům však tato okolnost nebyla a při běžné opatrnosti ani nemohla být známa. Žalobci (příp. jejich právní předchůdci) nabývali své bytové či nebytové jednotky od IPB Real a.s. na základě smluv, v nichž vystupovali jako spotřebitelé a IPB Real a.s. jako profesionální developerská společnost. Tato společnost při prodeji jednotek uváděla, že sice vlastnické právo k pozemkům ke dni prodeje nebylo možné převést z důvodu administrativních průtahů při převodu pozemků ve vlastnictví státu, avšak jednak měla zřízené ke všem pozemkům oprávnění z věcného břemene a právo nájemní a jednak prohlašovala, že převod vlastnického práva k pozemkům bude možné dokončit v krátké lhůtě po dokončení projektu. K převodu vlastnického práva však nikdy nedošlo a IPB Real a.s. nakonec opustila trh v roce 2012, aniž by dostála proklamovaným slibům. Žalobci, jakož i jejich případní předchůdci, byli po celou dobu od nabytí vlastnictví od IPB Real a.s. v dobré víře, že předmětná budova byla postavena na předmětném pozemku na základě platného právního titulu a že následně nabudou i vlastnický titul k předmětnému pozemku, jak tato developerská společnost IPB Real a.s. slibovala. Žalobci se tedy nikoliv vlastní vinou ocitli v situaci, kdy nevlastní pozemek pod předmětnou budovou, a nemají ani žádný platný právní titul k jeho užívání, přestože zaplatili za své bytové a nebytové jednotky významnou finanční částku. Žalobci dále upozorňují soud, že jejich právní postavení je identické jako právní postavení celé řady stovek vlastníků nemovitostí v developerském projektu známém též jako projekt Zelené údolí. Vzhledem k tomu, že se v případě předmětné budovy jedná o neoprávněnou stavbu na předmětném pozemku, je naplněna hypotéza ustanovení 135c odst. 1 občanského zákoníku a k němu speciálního ustanovení 135c odst. 3 občanského zákoníku. Je však zároveň zřejmé, že pro aplikaci ustanovení 135c odst. 1 a 2 nejsou naplněny věcné podmínky. Nepřípustnost aplikace ustanovení 135c odst. 1 Předmětná budova byla postavena na základě souhlasného postupu tehdejšího vlastníka pozemku (byť neplatně smluvně vyjádřeného) a developerské společnosti IPB Real a.s. a dnes po dobu přibližně 10 let slouží (společně jako všechny ostatní stavby v rámci projektu Zeleného údolí) k bydlení (mj. i žalobců). K výstavbě a užívání předmětného pozemku byly rovněž uděleny veškeré veřejnoprávní souhlasy a povolení a dle současného územního plánu se pro tyto pozemky (včetně předmětného pozemku) i nadále počítá s plněním funkce bydlení. Stavebník nemovitostí (včetně předmětné budovy) tedy byl v dobré víře, že staví na pozemcích, na nichž má takové právo smluvně zajištěno a nejednal proto ve zlém úmyslu zřídit stavbu na cizím pozemku protiprávně. 2 Identické platí o to silněji pro stávající vlastníky nemovitostí, v daném případě pro žalobce ve vztahu k předmětnému pozemku. 2 Nález Ústavního soud České republiky sp. zn. III. ÚS 455/03 : O postupu podle 135c odst. 1 občanského zákoníku proto třeba uvažovat zpravidla vždy a výjimku mohou tvořit případy, kdy na straně stavebníka existují důvody hodné zvláštního zřetele. Strana 6

7 Odstranění stavby dle 135c odst. 1 občanského zákoníku by tedy bylo zjevně neúčelné a současně by něco takového bylo v zásadní diskrepanci s právy nabytými v dobré víře. 3 Nepřípustnost aplikace ustanovení 135c odst. 2 Přichází tedy do úvahy pouze postup dle 135c odst. 2 nebo 3 občanského zákoníku s tím, že postup dle 135c odst. 2 občanského zákoníku (tj. přisouzení budovy do vlastnictví vlastníka pozemku) není možný, jestliže s tím nesouhlasí žalovaný vlastník pozemku. Postup dle ust. 135c odst. 2 občanského zákoníku nepřichází do úvahy také z důvodu, že by v daném případě něco takového naprosto neodpovídalo základnímu smyslu a účelu ustanovení 135c občanského zákoníku jako celku. Dle konstantní judikatury 4 o tom, zda má soud postupovat dle 135c odst. 2 nebo 3 občanského zákoníku rozhodují následující skutečnosti: - zda vlastník pozemku věděl o zřizování stavby - zda se bránil či naopak souhlasil; - pokud se vlastník pozemku bránil, po jaké době od zhotovení stavby, resp. jak dlouho trvá pokojný stav 5 ; - jakož i další relevantní skutečnosti týkající se jednání obou osob (vlastníka stavby na cizím pozemku a vlastníka pozemku). Stát jako vlastník pozemku, resp. Institut klinické a experimentální medicíny jako organizace s právem hospodařit s tímto majetkem, bezpochyby o zřízení staveb na jeho pozemcích věděl. Nejen, že s tím výslovně souhlasil, když pro účely zastavění pozemků uzavřel se společností IPB Real a.s. smlouvu nájemní a smlouvu o věcném břemeni, ale jak vyplývá např. z dodatku č. 6 k nájemní smlouvě, byl průběžně informován o stavu výstavby na těchto pozemcích (v čl. II dodatku č. 6 k nájemní smlouvě jsou uvedeny veškeré pozemky, již nově rozdělené, a ty pozemky, na kterých byla výstavba již realizována, byly v dodatku blíže specifikované jako zastavěné). O realizaci zástavby vědělo i Lidové bytové družstvo Praha 4, se sídlem Praha 4, Zdaru 3, IČO , které se stalo opětovně vlastníkem 3 Rozhodnutí nejvyššího soudu České republiky, sp. zn. 22 Cdo 91/2007: Žalobu na vypořádání neoprávněné stavby nelze zamítnout pro rozpor s dobrými mravy; pokud by bylo odstranění stavby v rozporu s dobrými mravy, musí soud vypořádat vztahy mezi účastníky jinak. 4 Rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 22 Cdo 4667/2010: Při rozhodování o odstranění neoprávněné stavby soud přihlíží zejména k povaze a rozsahu hospodářské ztráty, která by odstraněním stavby vznikla, k tomu, zda vlastník stavby a jeho rodina ve stavbě bydlí či nikoliv, jaký je rozsah zastavěného pozemku, jakož i k tomu, zda vlastník stavby věděl, že staví na cizím pozemku. Soud musí porovnat hospodářskou a jinou ztrátu, která by odstraněním stavby vznikla, se zájmem na dalším využití stavby. Je třeba přihlédnout i k důvodům, pro které vlastník pozemku řádně nezakročil proti neoprávněné stavbě v době její realizace, a pokud vlastník pozemku o neoprávněné stavbě věděl, též k době, která od zřízení uplynula. 5 Rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky, sp. zn. 22 Cdo 2240/2000: Skutečnost, že vlastník delší dobu stavbu trpěl a došlo tak k určité stabilizaci poměrů, by měla být zohledněna při rozhodování o osudu neoprávněné stavby. Strana 7

8 předmětného pozemku v roce 2005, což vyplývá i z dodatku č. 6 k nájemní smlouvě, kterou podepsalo společně s žalovaným dne Vlastník předmětného pozemku nejen že realizaci výstavby nikterak nebránil, výslovně naopak s provedením výstavby souhlasil tím, že dne uzavřel nájemní smlouvu a smlouvu o zřízení věcného břemene. Vlastník předmětného pozemku nikterak výstavbě neodporoval ani při zřizování této výstavby, avšak ani nikdy po jejím dokončení. Vlastníci budov a bytových a nebytových jednotek užívají budovy po dobu přibližně 10 let a po celou tuto dobu nikdy nebyla ze strany vlastníka předmětného pozemku vznesena jakákoliv námitka proti existenci staveb na jeho pozemcích. Skutkové okolnosti projednávané věci, proto jednoznačně svědčí pro aplikaci ust. 135c občanského zákoníku, jmenovitě jeho odstavce třetího. Závěry pro aplikaci ustanovení 135c odst. 3 Ze všech výše uvedených hledisek tedy vyplývá jednoznačně, že jsou dány podmínky pouze pro postup dle 135c odst. 3 občanského zákoníku, v žádném případě dle odst. 2 (přikázání budovy do vlastnictví žalovaného jako vlastníka pozemku), a tím méně dle odst. 1 téhož ustanovení (odstranění stavby). Dle ustanovení 135c odst. 3 občanského zákoníku může soud uspořádat poměry mezi vlastníkem pozemku a vlastníkem stavby i jinak, zejména též zřídit za náhradu věcné břemeno. Z citovaného ustanovení vyplývá, že zřízení věcného břemene je základním způsobem řešení vztahu mezi vlastníkem pozemku a vlastníkem stavby, nikoliv však způsobem jediným. Z možných způsobů řešení vztahu mezi vlastníkem stavby a vlastníkem pozemku není v jednotlivých ustanoveních 135c výslovně zmíněna možnost přikázat vlastníku budovy pozemek do vlastnictví za náhradu. Tato zbývající možnost tedy bezpochyby tvoří součást možností dostupných pro řešení situací předpokládaných v ustanovení 135c odst. 3 občanského zákoníku, ve kterém se vedle možnosti zřízení věcného břemene připouští i jiné řešení. Žalobci jsou přesvědčeni, že pro výše zmíněné řešení jsou splněny veškeré předpoklady a žádají, aby soud přikázal do vlastnictví žalobců příslušné spoluvlastnické podíly žalovaného na předmětném pozemku dle výše spoluvlastnického podílu příslušného žalobce na společných částech předmětné budovy, a to za náhradu. V případě, že by soud neshledal naplněné důvody pro to, aby na základě ustanovení 135c odst. 3 občanského zákoníku přikázal příslušné spoluvlastnické podíly na předmětném pozemku do vlastnictví žalobců, žádají žalobci, aby soud dle téhož ustanovení za náhradu zřídil ve prospěch žalobců oprávnění vyplývající z věcného břemene užívání předmětného pozemku zastavěním budovou s tím, že toto právo je vázáno a přechází společně s vlastnickým právem k příslušným jednotkám žalobců, resp. ke spoluvlastnickým podílům žalobců na předmětné budově. Náhrada za přikázání vlastnického práva (resp. spoluvlastnických podílů) k předmětnému pozemku, případně za zřízení věcného břemene, by měla být stanovena ve výši ceny Strana 8

9 obvyklé. Žalobci si za tímto účelem nechali vyhotovit znalecký posudek, který v nejbližší době založí do spisu a navrhnou k provedení důkazu. Důkazy: 1. Znalecký posudek (bude předložen po dokončení) 2. Dodatek č. 1 ze dne k nájemní smlouvě uzavřené dne mezi Institutem klinické a experimentální medicíny a IPB Real a.s. 3. Dodatek č. 6 ze dne k nájemní smlouvě k nájemní smlouvě uzavřené dne mezi Institutem klinické a experimentální medicíny a IPB Real a.s. V. Související pozemky Vše, co je výše uvedeno k osudu předmětného pozemku, týká se zároveň přiměřeně také pozemků parc. č. [], kat. území Kunratice (dále jen související pozemky ). Tyto pozemky jsou ve vlastnictví žalovaného, sousedí s předmětným pozemkem a v minulosti byly vlastníkem těchto pozemků určeny ke společnému užívání s předmětnou budovou, se kterou tvoří nedílní funkční celek. Navíc tyto související pozemky sloužily také pro nutný přístup žalobců k předmětné budově z veřejné komunikace. Žalobci proto žádají, aby soud přikázal příslušné spoluvlastnické podíly na souvisejících pozemcích do vlastnictví žalobců, a to za náhradu. Pokud by soud dospěl k závěru, že neshledává naplněné důvody pro to, aby na základě ustanovení 135c odst. 3 občanského zákoníku přikázal příslušné spoluvlastnické podíly na souvisejících pozemcích do vlastnictví žalobců, žádají žalobci, aby za soud dle téhož ustanovení zřídil ve prospěch žalobců za náhradu oprávnění vyplývající z věcného břemene užívání těchto souvisejících pozemků chůzí, jízdou a parkováním vozidel s tím, že toto právo je vázáno a přechází společně s vlastnickým právem k příslušným jednotkám žalobců, resp. ke spoluvlastnickým podílům žalobců na předmětné budově. Pokud soud dojde k závěru, že zřízení takového věcného břemene není možné při analogické aplikaci ustanovení 135c odst. 3 občanského zákoníku, mají žalobci za to, že je jsou splněny podmínky pro zřízení oprávnění z věcného břemene užívání těchto souvisejících pozemků právem cesty na základě ustanovení 151o odst. 3 občanského zákoníku, neboť žalobci nejsou vlastníkem pozemků přilehlých k předmětné budově a užívání těchto souvisejících pozemků je nutné pro zajištění přístupu k předmětné budově z veřejné komunikace s tím, že toto právo je vázáno a přechází společně s vlastnickým právem k příslušným jednotkám žalobců, resp. ke spoluvlastnickým podílům žalobců na předmětné budově. Důkazy: 1. Podnájemní smlouvy uzavírané s IPB Real, a.s., na předmětný pozemek a související pozemky Strana 9

10 VI. Žalobní návrh 1. Na základě výše uvedeného žalobci žádají, aby soud žalobcům přikázal svým rozhodnutím na základě ustanovení 135c odst. 3 občanského zákoníku spoluvlastnické podíly žalovaného k pozemku parc. č. [], kat. území Kunratice, a to žalobci 1 spoluvlastnický podíl na uvedeném pozemku ve výši ideální []; žalobci 2 spoluvlastnický podíl na uvedeném pozemku ve výši ideální [] žalobci 3 spoluvlastnický podíl na uvedeném pozemku ve výši ideální [] za náhradu ve výši odpovídající spoluvlastnickému podílu každého žalobce k celku, na ceně obvyklé tohoto pozemku stanovené dle znaleckého posudku soudu předloženého ze strany žalobců. 2. Pro případ, že by soud dospěl k závěru, že nejsou splněny předpoklady pro to, aby mohl dle ustanovení 135c odst. 3 občanského zákoníku žalobcům za náhradu přikázat spoluvlastnické podíly na pozemku dle bodu 1. tohoto žalobního návrhu, žádají žalobci, aby soud ve prospěch žalobců zřídil svým rozhodnutím na základě ustanovení 135c odst. 3 občanského zákoníku oprávnění z věcného břemene užívání pozemku parc. č. [], kat. území Kunratice, zastavěním budovou, a to žalobci 1 jako právo, které je vázáno a přechází společně s vlastnickým právem žalobci 2 jako právo, které je vázáno a přechází společně s vlastnickým právem žalobci 3 jako právo, které je vázáno a přechází společně s vlastnickým právem za náhradu ve výši ceny obvyklé stanovené dle znaleckého posudku soudu předloženého ze strany žalobců. 3. Dále žalobci žádají, aby soud ve prospěch žalobců přikázal svým rozhodnutím na základě ustanovení 135c odst. 3 občanského zákoníku spoluvlastnické podíly žalovaného k pozemku parc. č. [], kat. území Kunratice, a to žalobci 1 spoluvlastnický podíl na uvedeném pozemku ve výši ideální []; žalobci 2 spoluvlastnický podíl na uvedeném pozemku ve výši ideální [] žalobci 3 spoluvlastnický podíl na uvedeném pozemku ve výši ideální [] Strana 10

11 za náhradu ve výši odpovídající spoluvlastnickému podílu každého žalobce k celku, na ceně obvyklé tohoto pozemku stanovené dle znaleckého posudku soudu předloženého ze strany žalobců. 4. Pro případ, že by soud dospěl k závěru, že nejsou splněny předpoklady pro to, aby mohl dle ustanovení 135c odst. 3 občanského zákoníku žalobcům za náhradu přikázat spoluvlastnické podíly na pozemku dle bodu 3. tohoto žalobního návrhu, žádají žalobci, aby soud ve prospěch žalobců zřídil oprávnění z věcného břemene užívání pozemků parc. č. [], kat. území Kunratice, jako pozemků tvořících jednotný funkční celek s předmětnou budovou, chůzí, jízdou a parkováním vozidel, příp. na základě ustanovení 151o odst. 3 občanského zákoníku jako právo užívání těchto pozemků chůzí, jízdou a parkováním vozidel, a to žalobci 1 jako právo, které je vázáno a přechází společně s vlastnickým právem žalobci 2 jako právo, které je vázáno a přechází společně s vlastnickým právem žalobci 3 jako právo, které je vázáno a přechází společně s vlastnickým právem za náhradu ve výši ceny obvyklé stanovené dle znaleckého posudku soudu předloženého ze strany žalobců. 5. Dále žalobci žádají, aby soud přiznal žalobcům vůči žalovanému nárok na náhradu nákladů tohoto soudního řízení. Mgr. Petr Novotný, advokát v plné moci za žalobce Strana 11