Percep ní procesy (neboli vnímání) jsou poznávací procesy, které organizují a interpretují senzorické informace, dávají jim význam a dávají je do

Transkript

1 Vnímání

2 Percep ní procesy Percep ní procesy (neboli vnímání) jsou poznávací procesy, které organizují a interpretují senzorické informace, dávají jim význam a dávají je do smysluplných celk produktem jsou vjemy Na základ zných informací z vn jšího prost edí dávají odpov na i základní typy otázek:

3 CO?

4 lov k se p i vnímání vyrovnává edevším s omezeností sítnicového obrazu

5 SÍTNICOVÝ OBRAZ VJEM 1. evrácený obraz sv ta >>>>> Vnímán správn 2. Obraz zmenšený >>>>> Vnímána skute ná velikost 3. Dvojrozm rný >>>>> Trojrozm rný 4. Zobrazení na zak ivené ploše >>>>> Žádné deformace sv ta 5. Sítnicové obrazy jsou dva >>>>> Sv t vidíme jedenkrát 6. Vlivem o ních pohyb prom nlivý >>>>> Stabilizovaný 7. Ambiguitní >>>>> Jednozna ný 8. Mapa sv tel a stín >>>>> Strukturaný vjem

6 Sítnicový obraz

7 Sítnicový obraz : 2-D a mnohozna ný

8 Identifikovat tvar nelze pouze ze sítnicového obrazu Stejný p edm t promítá nestejný sítnicový obraz v závislosti na vlastnostech zdroje sv tla, na odrazivých vlastnostech povrchu sledovaného objektu, na vzájemné orientaci zdroj sv tla - objekt, na orientaci objektu vzhledem ke sm ru pohledu. zné p edm ty promítají stejný sítnicový obraz následkem kombinace vzdálenosti, velikosti a orientace t chto p edm.

9 Tvar z... Informace o tvaru je možné extrahovat z zných zdroj : stereo pohyb stíny siluety textura

10 Tvar z pohybu

11 Tvar ze stereo

12 Tvar ze stín

13 Tvar ze siluet

14 Tvar z textury

15 Opracování sítnicového obrazu = organizace, len ní, strukturování zorného pole Elementy zorného pole nejsou vid ny samostatn a na sob nezávisle. Podle ur itých kritérií jsou n které z nich p azovány k sob Tj. psychický akt organizace jako p edpoklad vy len ní objektu ze zbytku zorného pole + p edpoklad vystoupnutí klí ových znak objektu vzhledem k ned ležitému zbytku

16 Gestalt psychologie nesouhlasná reakce na strukturalismus (Wundt, Titchener) vjem jako stavba poskládaná z elementárních stavebních prvk Vjem není pouze agregát element

17 Sítnicový obraz : sv tla/stíny

18

19

20 Figura-pozadí eho si v zorném poli všimneme Vlastnosti figury Strukturování zorného pole bývá ob as neúsp šné - kamufláž, reversibilní, ilusorní kontury,...

21 Vlastnosti figury a pozadí Figura blízká ohrani ená detailní ur itá nasycená uzav ená symetrická Pozadí vzdálené spojité povšechné neostré splývající uzavírající bez symetrie

22 Uzav enost a textura: Figury jsou s v tší pravd podobností uzav ené a mají texturu odlišnou od pozadí

23 Symetrie:

24 Blízkost Blízké edm ty/elementy máme sklon si p i vnímání shlukovat.

25 Podobnost Podobné p edm ty/elementy máme sklon si spojovat

26 Vhodné pokra ování edm ty/elementy navazující na p edešlý trend máme sklon le ovat.

27 Spole ný osud edm ty/elemen ty se spole ným pohybem (sm rem, rychlostí) máme sklon si spojovat.

28 Uzav ení edm ty/elementy vyty ené ne do posledního detailu máme sklon ucelovat.

29

30 Proces identifikace objektu Rozpoznávání znak (Selfridge Selfridge) Rozpoznávání prost ednictvím komponent (Biederman) Teorie integrace vlastností (Treismanová Treismanová) Po íta ový model (Marr Marr)

31

32

33

34 Rozpoznání prost ednictvím komponent Geons 1/23/02 Pattern Recognition 17

35 Rozpoznání prost ednictvím komponent

36 Rozpoznání prost ednictvím komponent

37 Objekt Identifikace Primitives Teorie integrace vlastností Slou ení Primitives Obraz objektu Srovnání obrazu s pam tí Anne Treismanová (1987, 1993) Rozpoznání objektu

38 Preatentivní stadium Zam ené stadium Pam Dekomposice obrazu. Detekce základních vlastností ( primitives ). Všímání si nestejností. Seskládání a spole né zpracování informací z jednotlivých kanál. Konfrontace vzniklého obrazu s obrazy uloženými v pam ti.

39 Teorie integrace vlastností Objekt Identifikace Primitives Primitives Barva Jas Pohyb Zak ivení Orientace Zakon ení Slou ení Primitives

40 Teorie integrace vlastností Primitives

41 Teorie integrace vlastností Všímání si rozdíl v hodnotách primitives - pop out -

42 Teorie integrace vlastností Objekt Identifikace Primitives Slou ení Primitives Zam ená pozornost jakožto arbitr rozhodující o výb ru znak

43 Objekt Marr v model Prvotní ná rt David Marr (1982) 2.5-D ná rt 3 -- D ná rt Vjem objektu

44 Hrubý ná rt Nalezení oblastí diskontinuity v intensit sv tla. Indikují kontury. Vztah mezi konturami. Hotový prvotní ná rtek je popisem vztah na sítnici (nikoliv v reálném prostoru). 2.5-D ná rt Rekonstrukce etí dimense. Závislost na momentální podob. Závislé na úhlu pohledu. 3-D ná rt Rozpoznání objektu, rekonstrukce etí dimenze. A to z libovolného úhlu. Nezávislé na úhlu pohledu.

45 Hrubý ná rt

46 Hrubý ná rt

47 3-D ná rt

48

49 Vjem p edm není determinován pouze charakteristikou sítnicového obrazu - vliv kontextu, znalostí, o ekávání, kognitivních styl, kategorisací

50 Instead of giving us a scene of fully realized forms, Cézanne supplies us with layers of suggestive edges, out of which forms slowly unfurl. Our vision is made of lines, and Cézanne has made the lines distressingly visible. (Meyer Schapiro) i prohlížení Cézannových obraz máme možnost si uv domit (za normálních okolností nev domé) shora dol (top-down) p sobící sobící mentální procesy, které jednoduché smyslové po itky a dojmy dávají do vztah a souvislostí a umož ují nám tak dát tomu, co vidíme, konkrétní smysl a význam.

51 Neurolog Oliver Sacks ve své knize popsal p ípad jednoho svého pacienta (Dr. P), jehož (vizuální) sv t byl velice podobný tomu na Cézannových malbách. Jednou dal O.S. otev el asopis National Geographic a poprosil Dr. P, aby popsal které fotografie. Jeho reakce byky opravdu pozoruhodné. T kal o ima od jedné v ci k druhé, ulpíval na drobných detailech stejn, jako t kal po mém obli eji. Upoutal ho nápadn sv tlý bod, barva, tvar, o tom mi povídal, ale nikdy neobsáhl obraz jako celek. Vid l pouze jednotlivosti, které ohmatával o ima, jako radarový paprsek ohmatává p edm t, který má p enést na obrazovku. Nikdy nespojil jednotlivosti, celek mu unikal. Nikdy nevystihl povahu, ráz ekl bych fyziognomii obrazu. O žádné zobrazené krajin nebo scén nem l vlastn žádnou p edstavu. Usoudil, že vyšet ení skon ilo, a za al se rozhlížet po svém klobouku. Natáhl ruku, nahmátl hlavu své ženy a pokoušel se pozvednout ji, p enést a nasadit na hlavu. Zcela z ejm byl p esv en, že se dotýká svého klobouku. Problém Dr. P nebyl v jeho o ích, ale v tom, co následovalo. Jeho mozek nedokázal interpretovat jeho smyslové dojmy, takže sv t vnímal jako beznad jný chaos fragment. Aby rozpoznal svou ženu, rukavici, r ži, musel Dr. P provést náro nou analýzu svých vlastních smyslových dojm : koupil jsem si r ži do klopy. Když jsem mu ji podával, bral ji do ruky jako botanik nebo morfolog, ne tak, jak lov k ijímá kv tinu. Asi patnáct centimetr dlouhé, konstatoval. Útvar na konci je ervený, má záhyby a je upevn n na dlouhém zeleném držáku. Ano, to je esný popis, a co myslíte, že to je? To není lehké odhadnout. P esný popis všech t chto detail nikdy v jeho mysli nevytvo il pojem r že. Musel si p ivon t, aby ji dokázal rozpoznat.

52 Vnímání je uvozené podmínkami (p i) pozorování kontext egocentrická perspektiva osobnost - p ání, ání, o ekávání, sociální vlivy

53 Vliv kontextu D EL B O E U F E B B I N G H A U S

54 Relativita

55 R2

56

57

58

59

60

61

62

63

64

65

66

67

68

69

70

71 Št stí není dáno tím, co máme, ale tím, co nemáme a co si zárove dokážeme snadno p edstavit, že bychom to mohli mít.

72

73

74

75

76

77 Vliv kontextu

78 Vliv kontextu

79 Vliv kontextu

80 Vliv kontextu

81 Vliv nastavení Stroop v test

82 lov k nereaguje na podn ty samotné, ale na jejich významy, tedy na to, jak se odráží v jeho mysli a jak si je vykládá. vliv kontextu vliv frekvence vliv nedávnosti vliv pot eb, p ání a preferencí Najdi písmeno O Najdi íslo nula.

83 Vliv preferencí

84 Vliv p ání a hodnot Bruner & Goodmanová (1947)

85 Vliv sociálního tlaku

86 Osobnostní determinanty

87 VLIV KULTURY Naprostá v tšina vlastností a proces vnímání je druhov universální Zjišt ní odolnosti n kterých skupin v i zrakovým klam m Hypotesa tesa ova sv ta pravoúhlých a rovnob žných linií --- Vliv podmínek ve smyslu optimalizace schopnosti orientovat se v charakteristickém prostoru ---

88 VLIV KULTURY Doslovné chápání plošného zobrazení = Nevidí je prostorov, ani se nesnaží dosazovat do obrázk (2-D) reálné výjevy (3-D)

89 Vý et charakteristických vlastností» Vnímání je omezené citlivostí a kapacitou Tato omezenost nás nikterak nehandicapuje v život Vnímání rekonstruuje externí realitu z mizérie na sítnici Vnímání se musí vypo ádat s neustálou prom nou podob sv ta Vnímání je spoluutvá eno osobnostními a situa ními faktory «

90 Vnímání je aktivní, mnohovrstevnatý proces rekonstruující realitu z torza údaj na sítnici P E S T O Finální vjem je v naprosté v tšin p ípad pravd podobný

91 KDE?

92 VNÍMÁNÍ PROSTORU Jak daleko od pozorovatele je sledovaný p edm t Absolutní vzdálenost Který ze dvou sledovaných p edm je blíž od pozorovatele Relativní vzdálenost Jak daleko od sebe jsou oba sledované p edm ty Relativní vzdálenost Jak je sledovaný p edm t dlouhý/široký Jakým sm rem je orientovaný v i pozorovateli Velikost Orientace Kde se p edm t v kontextu ostatních prvk zorného pole nachází Lokalizace Jaké je naše místo v rámci zrakového pole Orientace

93 VNÍMÁNÍ PROSTORU Házím kabát na v šák Nesu sousto na vidli ce do úst Oháním se po kolem letící mouše echázím silnici Beru si od n koho knihu ídím auto Rozhlížím se po kraji Snažím se zorientovat v davu

94 CUE NEBO CLUE? KLÍ E jednozna ný konkrétní, absolutní údaj vypovídá o jednom aspektu sítnicového obrazu NÁPOV DI nazna ující relativní údaj vypovídá o trendech v sítnicovém obrazu monitorování a interpretace míry, trend, gradient, prom n... v sítnicovém obrazu nebo innosti o ních sval

95 Klí e Okulomotorické Sítnicové Monokulární Binokulární Obrázkové Pohybové

96 Hloubkové klí e Okulomotorické - zpráva z innosti o ních sval Sítnicové - interpretace sítnicového obrazu

97 VERGENCE i pozorování bližších objekt se o i stá í k sob tak, aby obraz objektu dopadal na žlutou skvrnu KONvergence i pozorování vzdálen jších objekt se o i rozchází tak, aby obraz objektu dopadal na žlutou skvrnu DIvergence

98 VERGENCE

99 VERGENCE

100 AKOMODACE Zm na tvaru ky tak, aby paprsky sledovaného objektu dopadaly na jediné místo sítnice - t.j. prevence rozmazaného obrazu Bližší p edm ty - zak ivení Vzdálen jší p edm ty - zplošt ní

101 AKOMODACE

102 AKOMODACE + VERGENCE

103 Monokulární vodítka Interposice Velikost obrazu na sítnici Znalost skute né velikosti Atmosférická perspektiva Gradient textury Výška v zorném poli Lineární perspektiva Pohyb

104 INTERPOSICE Dva p edm ty ve stejné oblasti zorného pole Bližší p edm t áste zakrývá výhled na vzdálen jší p edm t

105 INTERPOSICE

106 INTERPOSICE chudá informace, ale dominantní vliv

107 VELIKOST SÍTNICOVÉHO OBRAZU Velikost obrazu na sítnici se s vzdáleností zmenšuje PROTO i srovnání dvou alespo ádov stejn velkých objekt - ten z nich, který promítá v tší sítnicový obraz, považujeme za bližší Kompensace r zných velikostí sítnicového obrazu --- konstantní vnímaná velikost (size-distance invariance hypothesis)

108 SÍTNICOVÝ ROZM R velikost sítnicového obrazu klí ová informace: interakce velikost, vzdálenost, sítnicový rozm r - z jednoho usuzujeme na druhé škálování sítnicového obrazu na použitelné údaje

109 SIZE-DISTANCE INVARIANCE HYPOTHESIS

110 VELIKOST SÍTNICOVÉHO OBRAZU

111 VELIKOST SÍTNICOVÉHO OBRAZU ube.com/watch?v=obg6xvrex Zg

112 Geometrické klamy (dosazení 3-D na plochu)

113 ZNALOST VELIKOSTI Znalost skute né velikosti sledovaného objektu napom že k odhadu absolutní vzdálenosti (robustn jšímu vjemu)

114 ZNALOST VELIKOSTI Vzdálenost balónu vnímána podle isouzené/domnívané velikosti

115 ZNALOST VELIKOSTI

116 ZNALOST VELIKOSTI

117 ZNALOST VELIKOSTI

118 Ames v pokoj (konflikt sítnicového rozm ru s neexistující lineární perspektivou)

119 ZNALOST VELIKOSTI

120 sí ní klam (vjem p i i absenci kontextu)

121 LINEÁRNÍ PERSPEKTIVA Sbíhání paralelních linií sm rem do hloubky Leon Baptist Alberti

122 LINEÁRNÍ PERSPEKTIVA

123 LINEÁRNÍ PERSPEKTIVA

124 LINEÁRNÍ PERSPEKTIVA

125 GRADIENT TEXTURY Textura uniformního povrchu se sm rem do hloubky stává menší a zhušt jší James Jerome Gibson

126 GRADIENT TEXTURY

127 GRADIENT TEXTURY

128 ATMOSFÉRICKÁ PERSPEKTIVA Vzdálené p edm ty jsou vnímány vlivem vlhkosti vzduchu a jeho zne išt ní ne zcela ost e a s modravým nádechem

129 ATMOSFÉRICKÁ PERSPEKTIVA

130 ATMOSFÉRICKÁ PERSPEKTIVA

131 VÝŠKA V ZORNÉM POLI Vzdálen jší objekty zpravidla leží v zorném poli výše, nebo se na povrch zemský díváme z nadhledu p ibližn 1,5 metru

132 VÝŠKA V ZORNÉM POLI

133 VÝŠKA V ZORNÉM POLI

134 STÍNY

135 PARALAXA POHYBU Vzdálen jší objekty se esunují po sítnici delší dobu a pomalejší rychlostí než bližší objekty

136 PARALAXA POHYBU

137 OPTICKÝ TOK = systematické prom ny promítaného pohybu edm v ase

138 OPTICKÝ TOK

139 BINOKULÁRNÍ DISPARITA

140 BINOKULÁRNÍ DISPARITA

141 BINOKULÁRNÍ DISPARITA

142 BINOKULÁRNÍ DISPARITA ( ervená na levé oko)

143 BINOKULÁRNÍ DISPARITA

144 BINOKULÁRNÍ DISPARITA

145 BINOKULÁRNÍ DISPARITA

146 BINOKULÁRNÍ DISPARITA rozdíl v míst na sítnici, kam dopadá sítnicový obraz dvou zných objekt

147 BINOKULÁRNÍ DISPARITA

148 interposice velikost na sítnici výška v poli lineární perspektiva lineární perspektiva + gradient textury atmosférická perspektiva

149

150

151 DEPTH CUES

152 DEPTH CUES

153 K o n f l i k t n á p o v d í

154 K o n f l i k t n á p o v d í

155 K o n f l i k t n á p o v d í

156 K o n f l i k t n á p o v d í

157 EFEKTIVITA NÁPOV DÍ JAK KDY Hloubkové klí e náramn vlivné, ale práv jen v ur itých konkrétních podmínkách, jejichž navození není vždy zcela samoz ejmé innost lineární perspektivy je nap. podmín na soub žnými liniemi, gradientu uniformitou textury, vergence vzdáleností do 2 metr...

158 EFEKTIVITA NÁPOV DÍ PODLE VZDÁLENOSTI

159 VÝVOJ Novorozenec - rozost ený pohled na sv t (20/600) - registruje pouze velké p edm ty + zna ný kontrast v obraze + prudkou zm nu v zorném poli - vývoj sítnice, zrakového kortexua funk ního propojení mezi okem a mozkem

160 Nápov di z pohybu 2. m síc - reakce na prudké p iblížení Binokulární disparita vrozená - 6. m síc - schopnost používat Okulomotorické Akomodace - zm na tvaru ky - první náznaky ve 2. m síci, pln v 5. m síci Vergence - 5. m síc Obrázkové VÝVOJ Lineární perspektiva, interposice, velikost na sítnici - 7. m síc Disponovat neznamená ješt automaticky um t využívat

161 V roce už schopnost využívat všechny informa ní zdroje o prostoru (kvalita?)

162 KAM?

163 Informa ní potenciál pohybu = co m žeme díky pohybu zjistit o okolním sv Pohyb umož uje p edjímat budoucí polohu sledovaného p edm tu srazí-li mne auto Pohyb napomáhá vy lenit figuru z pozadí detekce kontur, ztráta výhody ochranného zbarvení Pohyb poskytuje informace o tvaru sledovaného p edm tu jak vypadá z r zných úhl pohledu Pohyb p itahuje pozornost zm na indikuje nebezpe í nebo profit; zna ná citlivost periferních oblastí sítnice na pohyb; únava receptor

164 Užite nost pohybu pro pozorovatle ovšem spo ívá v tom, že je nositelem d ležitých informací o prost edí. Napomáhá p i vnímání tvaru a prostoru a p i interakci s naším okolím. Tvar z pohybu Biologický pohyb Pohybová paralaxa Optický tok as zbývající do st etu

165 Tvar z pohybu V n kterých p ípadech jediná možnost, jak uvid t edm t plasticky Když je pozorovaný p edm t stacionární, vidíme ho plošn /2 l o š 2 n -- D Trojrozm rn ho dokážeme vnímat pouze proto, že si jeho podobu m žeme prohlédnout z r zných úhl a dát si do prostorových souvislostí klí ové elementy objektu.

166 Tvar z pohybu

167 Biologický pohyb Pohyb bod (rozmíst ných po t le lov ka) v tmavém pokoji. Eliminace kontextu. V klidovém stadiu nic ne íkající, chaotická sm s sv telných bod. Možnost z tak malého množství informací interpolovat r zné údaje o pohybujícím se i o jeho pohybu.

168 Biologický pohyb youtube.co m/watch?v =FAAyB5j Gx_4&feat ure=relaterelate d

169 Optický tok i pozorovatelov pohybu prostorem se všechny elementy v jeho zorném poli pohybují, míjejí vzad; s výjimkou ur itého místa, k n muž pozorovatel sm uje Optický tok nese informaci umož ující ur it : kde se v prost edí nacházím kam mí ím kdy bych se s p ekážkou mohl st etnout (kolize) jak/kudy se vyhnu p ekážkám

170

171 Optický tok kontrakce expanse

172 Vyhýbání se st etu Žádný dobrý instruktor létání po vás nebude chtít, abyste nejd íve vypo ítali trajektorii svého letadla ve 4-D prostoru, potom to samé u inili pro druhé letadlo a následn ob trajektorie porovnali a ur ili, zda hrozí st et nebo nehrozí. V takovém p ípad by se vám velice snadno mohlo stát, že byste možnost st etu odhalili p íliš pozd. Když se blíží jiné letadlo a bojíte se, že byste se mohli st etnout, podívejte se na rýhu v elním skle a sledujte, zda se druhé letadlo relativn vzhledem k této rýze pohybuje. Jestliže nikoli, potom co nejrychleji strhn te ízení. Použití jednoduché heuristiky poskytne stejn kvalitní informace, rychleji, s menší pravd podobností chyby nebo omylu a navíc na základ intuitivn ístupného pravidla.

173 as zbývající do kolize Speciální d ležitost z toku má informace o možné hrozící kolizi. Pr h a stupe pr žné expanse sítnicového obrazu doty ného p edm tu na pozorovatelov sítnici je nejd ležit jším údajem pro výpo et momentu st etu, ímž i pro rozhodnutí zda, co a jak na sob zm nit. sob zm nit. Lee, 1976

174 Zp tná vazba pro idi e

175 Chytání mí ku Vypo ítat trajektorii letícího mí ku není v bec jednoduché. Teoreticky, mí ek letí po parabolické trajektorii. Aby mozek vybral tu správnou parabolu, musel by být schopen odhadnout výchozí rychlost, výchozí vzdálenost Krom toho v reálném sv je let mí ku ovlivn n odporem vzduchu, poryvy v tru a rotací mí ku. To všechno by mozek musel vzít v úvahu, kdyby cht l správn odhadnout místo dopadu mí ku. A to všechno v rámci n kolika málo sekund po dobu co je mí ek ve vzduchu. Když lov k vyhodí mí ek vysoko do vzduchu a potom se ho snaží znovu chytit, chová se zp sobem, jako kdyby k p edpovídání trajektorie mí ku používal a ešil sadu složitých diferenciálních rovnic. lov k nemusí diferenciální rovnice znát a ani se nemusí starat o to, co to diferenciální rovnice vlastn je, to ale nemá žádný vliv na jeho schopnost mí ek chytit. Na n jaké podv domé úrovni probíhá n co, co je funk ekvivalentní provád ní velice složitých a komplikovaných výpo.

176 Chytání mí ku výpo etní teorie

177 Chytání mí ku heuristika pohledu Zafixujte sv j pohled na mí ek, za te b žet a p izp sobujte rychlost svého b hu tak, aby se úhel vašeho pohledu (mezi okem a mí kem ve vztahu k povrchu) z stával konstantní. Zafixujte sv j pohled na mí ek, za te b žet a izp sobujte rychlost svého b hu tak, aby mí ek stoupal konstantní rychlostí. Heuristika pohledu ukazuje, jak m že být komplexní problém rychle a jednoduše vy ešen. Ignoruje všechny informace, které jsou relevantní z hlediska výpo tu trajektorie letu mí ku, a zohled uje pouze jednu jedinou informaci, úhel pohledu.

178 Prahy Schopnost vnímat pohyb práv jen v ur itém rozmezí je ur ená fyziologií zrakového ústrojí 1. Absolutní práh dolní - pohyb rychlostí 1 palec za 14 sekund /// výsek zorného pole za vte iny /// p i kontextu až zorného pole za vte inu 2. Absolutní práh horní - zhruba 1000-násobek prahu dolního

179 Prahy 3. Aktualizace sítnicového obrazu - p ibližn ibližn 60 milisekund 4. Relativní práh - 5%-ní rozdíl v rychlosti dvou sledovaných objekt (roste s absolutní rychlostí?) 5. Relativní práh u zrychlení % 30%-ní rozdíl v rychlosti sledovaného podn tu

180 Pohybová agnosie Porucha schopnosti vnímat pohyb... nalívání tekutiny do šálku, sledování filmu, p echázení p es silnici... Ostatní poznávací funkce nejsou porušeny akinetopsie (Zihl, von Cramon & Mai, 1983)

181 Pohyb podn tu je možné vnímat prost ednictvím: - pohyby po sítnici - pohyby o í - pohyby hlavy i fixované, pohybující se objekt se p esouvá po sítnici i sledují dráhu pohybu hlava sleduje dráhu pohybu, o i v klidu

182 Skute ný a zdánlivý pohyb Skute ný pohyb Pozorovatel a/nebo pozorovaný p edm t se pohybují. Zdánlivý pohyb Stroboskopický Indukovaný Autokinetický pohyb Následné p sobení

183 Stroboskopický pohyb Fí fenomén SKUTE NOST st ídavé rozsv cení a zhasínání dvou blízkých sv telných zdroj VJEM pohyb sv tla putujícího z jednoho místa na druhé a zp t Ryan Exner, 1885 Wertheimer, 1912

184 Stroboskopický pohyb

185 Stroboskopický pohyb asový interval mezi sekvencemi (ISI): < 30msec - sv tla se zdají rozsv cet a zhasínat sou asn 30-60msec - pon kud pohyb 60msec - optimální interval pro vjem pohybu msec - pon kud pohyb 100msec - dv sv tla bez jakéhokoliv vztahu Korteho zákon (1915): koordinace hodnot trvání exposice, délky sekvence mezi ob ma podn ty, vzdálenosti mezi podn ty a intensity sv tla Podmín nost jednotlivých parametr pro optimální fí-zážitek musí být ISI slad né s dalšími parametry nap. se vzr stající vzdálenosti mezi sv tly roste i ISI

186 Stroboskopický pohyb

187 Stroboskopický pohyb Fí fenomén je jen jeden druh stroboskopického pohybu. Nejznám jší z nich je vjem pohybu zp sobený exposicí rychlého sledu po sob jdoucích stacionárních objekt, které se systematicky prom ují, ili princip filmu snímk /s

188

189

190 Indukovaný pohyb = zdánlivý pohyb sledované figury vyvolaný pohybem jejího referen ního rámce obvykle se pohybuje figura, nikoliv pozadí (Duncker 1929, 1938) nap. síc za mraky, pohled z mostu do eky, vlak na vedlejším nástupišti

191 Indukovaný pohyb

192 Autokinetický efekt malý sv telný bod v temném prost edí vidíme bezcíln bloumat po prostoru nic nepom že uv dom ní si jeho stálosti možná vysv tlení : absence záchytného bodu, který by umožnil srovnání; nap tí v o ních svalech vyvolává sakadické ní pohyby, které nejsme schopni kompensovat; únava receptor konformita (Sherif, 1936)

193

194 Následné p sobení pohybu Následné p sobení pohybu tehdy, když delší dobu up en sleduješ kontinuální pohyb a poté emístíš pohled na vedlejší stacionární plochu. Výsledkem je zdání pohybu v opa ném sm ru. Snáze lze navodit u objekt fascinujících, itažlivých Waterfall illusion únavová reakce specialisovaných bun k

195 Mloswco Dívejte se do st edu spirálu po dobu jedné a p l minuty a pak se podívejte na k ži na své ruce.

196 Nature vs. nurture Téma vnímání prostoru jako ilustrativní íklad pro demonstraci tohoto sporu Možnosti zjišt ní: Sensitivní období života Adaptace Vliv kultury

197 Sensitivní období = imprinting Zásah do p irozeného vývoje v tomto období (Held & Hein) (Hubel & Wiesel) LEŽITOST být v sensitivním období vystaven bohaté podn tové stimulaci a interagovat s okolím

198 Sensitivní období (Held & Hein) (Hubel & Wiesel) Nevytvo ená vazba mezi vlastními pohyby a prom nami podob v zorném poli Vidí všechno, ale bez vlastní zkušenosti mu to nedává smysl i prvním otev ení o í je ko ka naprosto slepá na deprivované oko Pozd ji n co málo je schopna vnímat, ale nikdy už ost e