Každý problém je pro mne výzvou. Doprava nezbytná a hodně komplikovaná strana 26. Tři achillovky příjezdové turistiky strana 36

Transkript

1 Praktický průvodce světem podnikání cz 09 czkomora.cz Měsíčník Hospodářské komory České republiky 35 Kč ve volném prodeji číslo 9 / ročník 9, září 2008 Doprava nezbytná a hodně komplikovaná strana 26 Tři achillovky příjezdové turistiky strana 36 Dominik Hašek podnikatelské Nagano nevyhrál strana 58 Každý problém je pro mne výzvou Rozhovor s Evou Kárníkovou, Manažerkou roku 2007, která stála u zavádění platebních karet v České republice, strana 16 SVĚT PODLE jana krause: otevřené zrcadlo společnosti

2 září 08 str. 3 proč čtu komoru KONZULTACE A PORADENSTVÍ Informace, navigace, konzultace pro Vaše podnikání PEVNÝ BOD VE SVĚTĚ PODNIKÁNÍ Dotační poradenství pro Váš podnikatelský záměr Proexportní poradenství pro Vaše první kroky v zahraničí Personální a kariérní poradenství a další profesní vzdělávání OVĚŘOVÁNÍ A CERTIFIKACE CzechPoint ověřené výpisy z informačních systémů veřejné správy Certifikáty o původu zboží, legalizace, ATA karnety pro Váš snadný export Hospodářská komora České republiky, Freyova 27, Praha 9, Tel: , info@komora.cz MIMOSOUDNÍ ŘEŠENÍ SPORŮ Mimosoudní řešení obchodních sporů Rozhodčím soudem při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky jistota rychlého a efektivního řešení případných sporů s Vašimi obchodními partnery Mimosoudní řešení spotřebitelských sporů informace, mediace nebo arbitráž pro všechny, u kterých je zákazník na prvním místě ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ Národní soustava kvalifikací aby kvalifikace byly srozumitelné pro školy, zaměstnavatele i zájemce o další vzdělávání Národní soustava povolání aby vzdělávání odráželo situaci na trhu práce CzechSkills a Euroskills soutěže popularizující řemesla Vzdělávací kurzy a semináře pro Vás a Vaše zaměstnance REGISTRY FIREM A PRODUKTŮ Centrální registr produktů a firem pro Vaši profesionální prezentaci a snadný přístup k obchodním příležitostem Specializované registry pro transparentní přehled firem v určitém oboru AKTIVNÍ PODPORA PODNIKÁNÍ Ovlivňování podnikatelského prostředí a prosazování zájmů podnikatelů Organizace podnikatelských setkání s českými i zahraničními podnikateli a institucemi FITPRO český národní orgán pro usnadňování procedur v mezinárodním obchodě registrovaný v OSN Vážení a milí čtenáři, časopis Komora.cz vždy přináší témata, která zaujmou. V tomto čísle je ale na straně 16 článek, který se mne týká tak bytostně, že ho chci nejen připomenout, ale i komentovat. Řemesla a živnostníci jsou u nás v ohrožení to je bohužel naše blízká budoucnost. Netýká se to jen stavebnictví, v kterém celý život pracuji, se stejným problémem se setkávají kolegové v průmyslu, službách, zemědělství, ale paradoxně všichni, kterým se pochroumá cokoliv v jejich bytě, televizí počínaje a zámkem na dveřích konče. Podíváte-li se na naše stavby a do našich továren, vidíte dělnický personál přinejlepším středního věku, opravář, který se k vám dostaví do bytu patří také obvykle mezi ty dříve narozené. Co s tím? Apely zřejmě nefungují, představa rodičů, že budoucnost dítěte je v kanceláři je zrovna tak zažitá, jako zásadně chybná. Je totiž řada lidí, kteří mohou být přinejlepším jen průměrnými úředníky, ale mohli by být váženými řemeslníky. Je to již patrné i finančně: kvalitní dělník má lepší možnost uplatnění a k tomu odpovídající platové ohodnocení, než dnes módní administrativní profese. Apely ale nestačí, je už čas na činy. Metrostav nechtěl pasivně čekat na svou budoucnost zbavenou kvalitního dělnického personálu a aktivně zasahuje. Od letošního školního roku platíme třem třídám učňovských škol v Praze, Ústí nad Labem a Brně náklady na stravování, ubytování, dopravu a učební pomůcky s tím že zákonní zástupci učňů podepsali závazek, že po vyučení tito noví řemeslníci nastoupí na dva roky k nám. Chtěli bychom tak ročně získávat sto mladých kvalifikovaných dělníků. Obracíme se především na sociálně slabší rodiny a rodiny s více dětmi, kterým finanční přispění může pomoci a jejich dětem zajistit dobrý start do života. S personální strategií společnosti Metrostav tudíž úzce souvisí i mezinárodní soutěž, o níž je článek na straně 6 Naše třicítka na EuroSkills Podporujeme mladé zručné lidi, kteří jsou nadějí, že se dělnické profese vrátí na stejnou kvalitativní úroveň, jaká z nich dříve dělala prestižní záležitost. A budeme jim i jejich kolegům držet palce při rotterdamském klání. Prestiž dělnických povolání v posledních letech výrazně poklesla a myslím, že je naším úkolem to změnit. Nejen proto, že nám tito lidé v ekonomice chybějí, ale i proto, že dělnické povolání může mnohým přinést pocit radosti z dobře vykonané práce. To je ale již téma pro psychology a určitě i pro další články v Komora.cz Jiří Bělohlav, generální ředitel Metrostav a.s.

3 Obsah 25 proč čtu komoru...3 mezinárodní soutěž...naše třicítka na EuroSkills komora pomáhá...navigace a pomoc při podnikání...8 slovo prezidenta...klíčová role dopravy...9 NÁZORY A STANOVISKA...Pro lepší podnikatelské prostředí vzdělávání...přetočíme myšlení zaměstnavatelů i rodičů živnosti...řemesla a živnostníci jsou u nás v ohrožení rozhovor...každý problém je pro mne výzvou zásah na komoru...doprava otevřené zrcadlo společnosti...25 z bruselu...podvody vydavatelů firemních adresářů...26 ekologie...emas easy pro malé a střední podniky...27 dotační programy...dotační poradenství HK ČR téma měsíce...doprava nezbytná a hodně komplikovaná reportáž...tři achillovky příjezdové turistiky Silná koruna jen ukázala dlouhotrvající problémy aktuality...největší zájem je o integrované služby...40 Spanilá jízda...40 Pro snazší komunikaci s úřady...40 METROLOGIE...Aktuální situace v transformaci technické normalizace nový daňový řád...nový daňový řád bude spravedlivější...44 pokr...pokr pro podnikatele...45 firemní FINANCE...Zajištění proti měnovému riziku osobní FINANCE...Dokonalá konkurence hypoték? Bonita brána k úvěrům PRÁVO A DANĚ...Osobní údaje na firemních stránkách Odstraňte z internetu mé jméno i adresu...54 Jak uplatnit ve firmě daňovou ztrátu Názor daňového specialisty...57 jméno jako značka...konec Dominatora? aktuálně...pro lepší orientaci v poradenství...60 Nová služba pomůže technické veřejnosti...60 řemesla...zachránci němých svědků časů dávno minulých pan úspěšný...rubik a jeho slavná kostka...64 V PŘÍŠTÍM ČÍSLE...Co najdete v říjnovém vydání KOMORY.CZ

4 str. 6 září 08 str. 7 mezinárodní soutěž mezinárodní soutěž Naše třicítka na EuroSkills 2008 O mezinárodních soutěžích v odborných dovednostech EuroSkills 2008 jsme vás už informovali v předchozích měsících. Výběr a vyslání soutěžících na mezinárodní soutěž EuroSkills realizuje národní koordinátor, kterým je Národní centrum CzechSkills při Hospodářské komoře České republiky. Při výběru soutěžících pro CzechSkills, resp. EuroSkills Hospodářská komora úzce spolupracovala se živnostenskými společenstvy, školami, firmami a dalšími organizacemi. Výběr soutěžících byl proveden na základě již existujících soutěží, které výše zmíněné instituce pořádají, nebo na základě nově vytvořených soutěží, případně na základě doporučení. 31. července registrovalo Národní centrum CzechSkills při HK ČR české soutěžící, kteří se zúčastní tohoto klání září v rotterdamské Ahoy aréně. Česká republika bude mít své zastoupení v 5 z 6 odvětví, 14 z 25 soutěží a vyšle celkem 30 soutěžících, kteří se utkají o titul evropského šampióna ve svém oboru. Naše republika je, co se počtu vyslaných soutěžících na EuroSkills 2008 týče, třetí z 29 zúčastněných zemí. Českou republiku na EuroSkills 2008 budou zastupovat reprezentanti těchto kategorií: Květinář Kadeřník Móda Office IT tým Instalační technologie Stavba domku Česká republika bude mít své zastoupení v pěti ze šesti odvětví, 14 z 25 soutěží a vyšle celkem 30 soutěžících Truhlář Malíř Dopravní stavitelství Technik osobních automobilů Motocyklový technik Řidič nákladních vozidel Práce ve společném stravování Pečovatelské práce Květinářské práce V odvětví Výtvarná a uměleckořemeslná tvorba a Móda je na pořadu EuroSkills 2008 týmová soutěž Květinářství. Markéta Nagyová, SŠ zahradnická a zemědělská, Děčín Libverda, Vojtěch Lazecký, SOŠ zahradnická a SOU Rajhrad tvoří soutěžní tým v soutěži Květinářství, Foto: Shutterstock.com který doporučil také zástupce SKF ČR Ing. Libor Kunte, Ph.D. Kadeřnické práce Ve stejném odvětví byli do soutěže jednotlivců kadeřnictvím Klier doporučeni dva soutěžící, pánský a dámský kadeřník Jana Hrůšová a Tereza Havlíková. Společnost FRISÖR KLIER správní s.r.o. uhradí náklady spojené s vysláním obou soutěžících. Móda Posledním zástupcem v odvětví Výtvarná a uměleckořemeslná tvorba a Móda bude dvoučlenný tým Miroslava Polánková a Michaela Kadlecová. Profese módního návrháře a tvůrce módních výrobků doporučila Integrovaná střední škola živnostenská v Plzni. Office IT tým Tento tým je složen ze čtyř soutěžících. Víta Klimenka, kterého doporučila společnost IPIS, o.s., na pozici Open Source specialista, doplní Office specialista, Cisco specialista Tomáš Herout, a Microsoft specialista. Instalační technologie V oblasti stavebnictví máme nejvyšší počet reprezentantů. V týmové soutěži Instalační technologie se představí trojice vítězů soutěže CzechSkills 2008 Instalační technologie. Na EuroSkills je potřeba nejen řemeslná zručnost, ale také pohotovost, tvořivost a improvizace. Společnosti Draka Kabely, s.r.o. a Klima-classic, s.r.o. uhradí náklady spojené s přípravou a vysláním soutěžících. Petr Zejda, manažer marketingu a komunikace společnosti Draka Kabely, s.r.o. k podpoře EuroSkills říká: Společnost Draka Holding N.V. jako jeden z celosvětově největších výrobců kabelů a vodičů se snaží podporovat odborné vzdělávání nejenom na mezinárodní úrovni (formou podpory projektu Euroskills 2008), ale i v rámci České republiky, kde je Draka Kabely, s.r.o. oficiálním partnerem Czechskills Naším cílem jsou výrobky nejvyšší kvality a jejich profesionální instalace. Proto podporujeme projekty, které zvyšují úroveň odborných dovedností, kvalitu řemesel nebo výměnu informací v mezinárodním měřítku. Doufáme že tímto způsobem přispějeme k rozšíření zájmu o uvedené profese, přispějeme ke zvýšení odbornosti mladých a současně se nám dostane srovnání znalostí a technického fortelu našich vyučenců vůči ostatní Evropě, řekl Milan Matlocha, technický ředitel Klima-classic s.r.o. Soutěžícími jsou: Marek Kalianko Instalatér, Tomáš Bohata Elektrikář, Matěj Musil Chladicí technik. Stavba domku Metrostav, a.s. je hlavním partnerem této týmové soutěže, při níž pět profesí soutěží ve stavbě modelu domku. Metrostav, a. s. hradí náklady spojené s vysláním celého pětičlenného týmu. Soutěžící do pozic Tesař Michal Štrubař, Zedník Tomáš Blahoňovský, Supervizor Petr Štofka vybírá stavební společnost Metrostav, a. s., do pozice Klempíř - Petr Sadílek SOŠ a SOU Hradec Králové a do pozice Obkladač Pavel Wohlgemuth Cech obkladačů ČR, o. s. Filozofie této soutěže spočívá v tom, že jeden člověk domek nepostaví, je zapotřebí celý tým, který spolu musí umět efektivně komunikovat a koordinovaně postupovat při stavbě. Metrostav podporuje technické vzdělání mladé generace a zvláštní pozornost věnuje učňovskému školství. Proto podporujeme finančně 100 učňů na třech školách se záměrem získat jejich absolventy do trvalého pracovního poměru. Soutěž EuroSkills je akcí, jejíž cíle zvýšit prestiž dělnických profesí i zvyšovat jejich kvalitu je plně v souladu s naší personální strategií, uvedl generální ředitel společnosti Metrostav a.s. Jiří Bělohlav. Na EuroSkills je potřeba nejen řemeslná zručnost, ale také pohotovost, tvořivost a improvizace Truhlář Do individuální soutěže Truhlář navrhla Střední škola Hluboš Karla Švajdlera, který v loňském roce získal Osvědčení HK ČR. Malířství Do individuální soutěže Malířství doporučil Cech malířů a lakýrníků ČR Jana Konečného. Dopravní stavitelství V oboru dopravního stavitelství patří Skupina SSŽ mezi špičky, stala se proto partnerem při výběru a zajištění dvou soutěžících Václav Kabourek a Jan Vintr do týmové soutěže a zárověň hradí veškěré náklady s ní spojené. Soutěž spočívá v konstrukci vozovky a jejího přechodu na chodník. Ten bude víceúrovňový, z různých druhů zámkové dlažby, soutěžící navíc musí instalovat pouliční osvětlení a lavičku. Jsme velmi rádi, že se nám naskytla tato možnost a věřím, že naši členové pod vedením manažera Romana Heka uspějí a dokáží přilákat ke stavařskému řemeslu další mladé lidi, sdělila Lenka Zachová, personální ředitelka EUROVIA Services. Doprava a logistika To je název předposledního odvětví, jehož se čeští soutěžící zúčastní, a to hned ve dvou individuálních soutěžích a jedné týmové. Automobilová technologie osobní automobily Reprezentovat ČR bude automechanik Josef Ivaniš, kterého doporučila SOŠ a SOU v Praze 10 ve spolupráci s Toyotou Motor Czech spol. s r. o., (Toyota je oficiálním partnerem EuroSkills 2008 a soutěžící budou pracovat s jejími vozy). Toyota rovněž hradí náklady na vyslání soutěžícího. Marcela Barnová z oddělení vzdělávání sponzorující firmy TOYOTA MOTOR CZECH k soutěži uvedla: Partnerství v soutěži Euroskills je pro japonskou značku Toyota součástí celoevropské podpory vzdělávání mladých lidí. Toyota vidí v této spolupráci příležitost k posílení pozice technických automobilových profesí, napomáhá při současném trendu zvýšeného zájmu o kvalifikované odborníky na vysoké technické úrovni. Prostřednictvím speciálního vzdělávacího programu T-TEP (Toyota Technical Education Programme) podporuje Toyota ve 20 zemích Evropy včetně České republiky přes 220 středních škol s cílem zvýšit úroveň vzdělávání mladé generace. Právě proto bude na letošním ročníku Euroskills reprezentovat Českou republiku v oboru mechanik silničních vozů absolvent programu T-TEP. Motocyklový sektor Dalšího mechanika Pavla Krejčího pro motorismus, tentokrát jednostopých vozidel, doporučuje ISŠ automobilní z Brna. Transportní technologie a logistika Tak se jmenuje týmová soutěž, v níž se v řidičských dovednostech utkají dvoučlenné týmy řidičů nákladních vozidel, Jiří Málek a Ondřej Mikulecký. Partnerem této soutěže je společnost Fiat hradící náklady, jednotlivé soutěžící vybírá partnerské Iveco. Práce ve společném stravování V odvětví Sociální a personální služby budeme mít zastoupení v týmové soutěži Práce ve společném stravování. Tým je složen ze dvou profesí, Kuchaře a Číšníka. Na základě jednání s Asociací kuchařů a cukrářů ČR soutěžící doporučila Soukromá hotelová škola Bukaschool s.r.o.: Kuchař David Hlava a Číšník Petra Břehovská. Pečovatelské práce Posledními našimi soutěžícími v tomto odvětví budou dvě zdravotní sestry Magdalena Hromková a Alena Lukášová, které předvedou své dovednosti v týmové soutěži Pečovatelské práce. Fakultní nemocnice Motol se stala partnerem této soutěže. Dalšími partnery (vedle odborných partnerů, kteří zajišťují výběr a přípravu soutěžících) jsou: EUROLINES zajišťující dopravu soutěžících, překladatelská společnost ASPENA s.r.o., která pro soutěžící zajistila překlady technických osnov a Česká pojišťovna a. s., která připravila pro soutěžící kombinované pojištění. kom

5 str. 8 září 08 str. 9 SLOVO PREZIDENTA komora pomáhá Čas je nejcennějším kapitálem. Frustraci ze ztráty desítek a stovek hodin každý rok hledáním potřebných (ale často i prakticky podřadných) informací pociťují nejvíce drobní a střední podnikatelé. Účinnou pomoc nabízí Hospodářská komora České republiky. Její pracovníci bezplatně zodpovídají dílčí i komplexní dotazy podnikatelů ve všech regionech. Navigace a pomoc při podnikání Foto: Dan Zahrádka, Shutterstock.com, archiv Klíčová role dopravy tématem zářijového vydání měsíčníku Komora.cz je doprava téma, které se týká každého z nás bez rozdílu a podnikatelů zvláště. Role dopravy u nás je klíčová, protože Česká republika je tranzitní zemí v samém středu Evropy a doprava je páteří ekonomiky naší země; její stav ovšem zdaleka není dostačující ani uspokojivý Mohu dovážet cukrovinky a balit je až na území ČR? Jak dlouho musím podle zákona archivovat účetní doklady? Jak mám přeměnit veřejnou obchodní společnost na s. r. o.? Kde získám formuláře k vrácení DPH z Německa? Tisíce podobných dotazů přicházejí každý týden na kontaktní místa pro podnikatele při HK ČR. Jejich zodpovězení trvá zpravidla dva dny. Stačí vyplnit elektronický formulář a mít na paměti, že jasně formulovaná a strukturovaná otázka znamená rychlou odpověď. Text etikety Typický krátký dotaz zadal Josef Chvala z litoměřické firmy Legato. Otázka společnosti, která se zabývá velkoobchodním a maloobchodním prodejem nábytku, zněla: Co musí obsahovat etiketa umístěná na čalouněném nábytku, dováženém z území mimo EU? Informaci potřeboval náš subdodavatel. Rovnou jsem se zeptal sám, říká podnikatel. Podle svých slov si chtěl informační servis HK ČR osobně vyzkoušet. Odpověď pracovníků litoměřického kontaktního Také podnikatelé z Litoměřic a okolí nacházejí odpovědi na své otázky u pracovníků informačního servisu HK ČR místa pro podnikatele přeposlal partnerské firmě. Na jasnou otázku dostali jasnou odpověď a jsou spokojeni, pokračuje J. Chvala. Sám je rovněž spokojený. Služba InMP se osvědčila a prý ji příště opět využije. Co musí obsahovat etiketa umístěná na čalouněném nábytku, dováženém z území mimo EU? Psí hotel Věra Ondráčková z Českých Budějovic přemýšlela, jak využít prázdné prostory v domě, který s rodinou vlastní. Volba padla na hotel pro psy. Ke zvířatům máme hluboký vztah. Vždycky jsme měli pejska, manžel je myslivec. Přitom podniká. Paní Ondráčková chce podnikat Tematické zaměření dotazů za 1. pololetí % 23% 4% 9% 11% 8% 15% 7% také, ale o zvoleném podnikatelském záměru neměla žádné informace. Zajímalo mě, zda je provozování psího hotelu volná nebo vázaná živnost, jaké zde platí normy, musím-li mít nasmlouvaného veterináře, jak velké mají být kotce Vzhledem k obšírnosti dotazu trvalo jeho zodpovězení déle. Asi týden a půl. Dostala jsem několik stran informací a také potřebné kontakty. Dost mi to pomohlo, říká začínající podnikatelka. V jaké fázi je nyní její podnikatelský záměr? Zatím ve stavební. Bohužel se všechno nesmírně protahuje a lidé ze stavebního úřadu neoplývají ochotou. Z kontaktního místa pro podnikatele při českokrumlovské komoře asi paní Věra Ondráčková odnesla pozitivní zkušenost. Hned od začátku jsem měla pocit, že se mi pracovnice snaží vyjít vstříc. To se nakonec potvrdilo. Také máte dotaz související s vaší podnikatelskou činností? Poradíme vám na mik podpora podnikání provoz podniku Hospodářská komora ČR zahájení/ukončení podníkání, změny v životě podniků zahraniční obchod a přeshraniční poskytování služeb oborové informace regionální informace obchodní a jiné kontakty Jak jsou podnikatelé spokojeni s dopravou v ČR? Šetření, které Hospodářská komora ČR provedla mezi více než tisícovkou podnikatelů, ukázalo, že jednou z jejich největších bolestí je právě nedokonalá dopravní infrastruktura, již podnikatelé v některých krajích označují dokonce za velmi špatnou a v žádném případě ne podobnou dopravním podmínkám v ostatních státech EU. Podnikatelská veřejnost si nejvíce stěžovala na dopravní komunikaci D1, která podle ní nesplňuje ani základní standardy pro uznání za rychlostní silnici. Cena, kterou musí podnikatelé za její užívání platit, prý není adekvátní stavu komunikací. Kamiony v pátek nejezdí Podnikateli, jichž se dopravní systém dotýká nejvíce a nejpříměji, jsou firmy pracující v oblasti nákladní kamionové dopravy. V zájmu zvýšení bezpečnosti na českých silnicích byla kamionová doprava omezena v období letních prázdnin v pátek od 17 h do 21 h a v sobotu od 7 h do 13 h, což podle doporučení expertní komise ovlivní bezpečnost, ale podnikatele a přepravce ve větší míře nezatíží. Nyní se hovoří o zavedení pátečního omezení celoročně od 15 h do 20 h či o alternativním řešení ve formě navýšení poplatků za používání pozemních komunikací mýtného, v inkriminovaných časových úsecích, a to kromě uvedených důvodů i kvůli narůstajícímu přetížení silnic. Autodopravci tato opatření považují za nekoncepční, bez prokazatelného účinku a navíc poukazují na nutnost budování nových odstavných parkovišť a zvyšování kapacity stávajících. Protože v současnosti je kapacita odstavných parkovišť nedostatečná, vyvstává zde také riziko zablokování odstavných pruhů a místních komunikací v blízkosti dálnic. Pro mnohé firmy by navíc omezení možnosti plynulého zásobování znamenalo významné narušení jejich chodu. Odborníci proti nařízení argumentují tím, že taková omezení nemají v ostatních státech obdoby a poukazují na možné dopravní kolapsy v pohraničí a ohrožení konkurenceschopnosti českých přepravců, které by mohlo vést i ke zdražení zboží. Zelené cestičky k přírodě Na druhé straně se množí úspěšné projekty, podporující propojení dopravy s ekologickými snahami dnešní společnosti. Výrazným příkladem je projekt Greenways Nadace Partnerství, Na druhé straně se množí úspěšné projekty, podporující propojení dopravy s ekologickými snahami společnosti který zahrnuje celou síť cyklotras s navazujícími službami pro turisty. Do projektu se zapojují nejenom obce a města, ale také podnikatelé a další subjekty. Známku Zelená stezka Greenway může dostat jenom takový projekt, který splňuje určitá pravidla. Greenways si totiž stanovily za cíl stát se liniovým parkem, otevřenou tělocvičnou nebo učebnou přírodopisu či místní historie a být tak mnohem víc, než jen pouhou cyklostezkou. V současné době vede přes území naší republiky několik takových tras, které nás spojují s okolními zeměmi. Zároveň tak zvyšují podíl bezmotorové dopravy na každodenním pohybu lidí, umožňují rekreační cykloturistiku rodinám s dětmi, seniorům a lidem s tělesným omezením a přinášejí s sebou i ekonomický užitek v sektoru služeb, zejména ve spojení s trávením volného času, rekreací, sportem a turistikou. Greenways jsou pro nás příkladem toho, že dopravní výstavby, urbanizace a využívání krajiny mohou být ohleduplné vůči životnímu prostředí. Budoucnost české dopravy Ve spojitosti mimo jiné i s těmito ekologickými projekty mohu s úlevou konstatovat, že rehabilitace, zefektivnění a vůbec náprava a modernizace dopravního systému v naší zemi se ve srovnání s dobami minulými začíná pomalu, ale jistě rozbíhat. Velkou část logistiky přebírá zpět doprava železniční a dokonce i doprava vodní. Hodnotnou pomocí jsou pro naši zemi i finanční prostředky z evropských fondů. Odpůrci některých dopravních staveb možná namítají, že tyto komunikace brání výstavbě kvalitního bydlení v daných oblastech a ničí životní prostředí. Ovšem opak je pravda. V dnešní době máme možnosti kombinovat různé druhy paliv a dopravy a vyvážit tak zátěž, kterou na prostředí kolem sebe vkládáme. S pomocí soudného plánování a hledání rozumných kompromisů se regiony naší země mohou vyváženě rozvíjet a česká doprava se může v dohledné době dostat na úroveň, jakou potřebujeme, při nastavení a upevnění rovnovážných vztahů s životním prostředím, které je nutné zachovat. Petr Kužel, prezident Hospodářské komory České republiky

6 str. 10 září 08 str. 11 NÁZORY A STANOVISKA NÁZORY A STANOVISKA Stanovisko k zákonům navrhovaným MPSV Hospodářská komora České republiky považuje většinu připravovaných návrhů ministerstva práce a sociálních věcí za pozitivní zejména pro český trh práce, jehož nedostatky jsou trvale kritizovány mezinárodními organizacemi, kromě EU také Organizací pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD). Kromě posilující české měny trápí podnikatele také nedostatek kvalifikované pracovní síly. Z tohoto důvodu podnikatelé s napětím očekávají, že budou do praxe zavedeny zelené karty usnadňující zaměstnávání cizinců. Pokud se podaří minimalizovat s tím spojenou administrativu, mohl by tento nástroj mnoha firmám usnadnit podnikání. Předsednictvo ČR v Radě EU Priority českého předsednictví v Radě EU v roce 2009 jsou pro české podnikatele maximálně příznivé. Firmám se zamlouvají především témata Evropa konkurenceschopná a otevřená a Energetika udržitelná a bezpečná. Velkým přínosem jak pro podnikatele, tak pro občany by bylo, kdyby se české vládě na poli evropské diplomacie podařily byť mírné posuny v daných oblastech, například omezení administrativní zátěže či zvýšení konkurenceschopnosti na energetickém trhu, uvedl Petr Kužel. Pro lepší podnikatelské prostředí Hospodářská komora ČR reaguje na aktuální dění v naší republice i EU a svými názory a stanovisky se snaží o zlepšení českého podnikatelského prostředí. Snížení úrokových sazeb ČNB se rozhodla s platností od 8. srpna snížit hlavní úrokovou sazbu dvoutýdenní repo sazby o čtvrt procentního bodu na 3,5 %, což lze považovat za příjemné překvapení. Centrální bankéři byli při svém hlasování pod dvojím tlakem: kvůli hrozbě inflace a kvůli prudkému posilování koruny zejména vůči euru a dolaru v posledních měsících. Snížení úrokové sazby díky oslabení koruny pomůže především řadě exportujících podniků a přibrzdí tendence k propouštění a zpomalování ekonomiky. Z krátkodobého hlediska proto lze rozhodnutí bankéřů považovat za pozitivní, říká prezident Hospodářské komory České republiky Petr Kužel. Krach jednání WTO Hospodářská komora České republiky chce poukázat na fakt, že krach jednání Světové obchodní organizace (WTO) v Ženevě je pro ČR nepříznivý. EU v posledních kompromisních návrzích nabízela snížení zemědělských cel a subvencí. Tento krok by ČR příliš nepoškodil, neboť subvence u nás jsou již tak ve srovnání se starými členskými zeměmi EU nižší. Navíc tvoří zemědělství u nás jen malou část produkce. Přitom se v ČR většinou jedná o produkci těch zemědělských komodit, které nejsou pro mezinárodní dohodu WTO klíčové. Je velkým zklamáním, že zasedání WTO skončilo krachem. Cílem našeho vyjednávání bylo zlepšit přístup na trhy rozvojových zemí a snížení jejich cel. Jsme otevřená ekonomika a potřebujeme vyvážet. Další špatnou zprávou pro světový obchod je, že se zřejmě zastaví snižování bariér a spíše zavládne vlna protekcionalizmu, míní prezident Petr Kužel. Foto: Shutterstock.com Silná koruna a dotace z EU Česká republika má na období nejvyšší finanční alokaci z fondů EU v přepočtu na jednoho obyvatele ze všech států EU, přesto se posilující česká koruna negativně promítá i do oblasti čerpání dotací z fondů EU. Během sedmiletého období by mohla ČR vyčerpat z evropských fondů celkem 26,7 miliard eur. Na počátku období, kdy se kurz pohyboval okolo 28 Kč za euro, to bylo v přepočtu zhruba 750 miliard Kč. Při aktuálním kurzu (23,60 Kč za 1 euro) se celková suma vyšplhá na pouhých 630 miliard Kč. Finanční alokace jsou vyjednány v eurech a jsou konečné. Jednotlivé rozvojové projekty se však proplácejí v korunách, proto celková finanční podpora klesá. Podnikatelé mají možnost žádat o finanční podporu svých projektů v několika tzv. operačních programech. Čím později budou vyhlášeny tzv. výzvy k předkládání žádostí o dotace, tím menší objem finančních prostředků bude pro žadatele k dispozici. Hospodářská komora České republiky vyzývá zainteresované instituce, aby se snažily posílit svou administrativní kapacitu a urychlily proces vyhlašování výzev a schvalování projektů, aby se zbytečně neplýtvalo veřejnými prostředky. Podle Hospodářské komory ČR by daňoví poradci měli mít povinnost mlčenlivosti podobně jako advokáti Zkrácení daně by podle návrhu novely trestního zákoníku mělo být povinně oznámeno a překaženo. Podle Hospodářské komory České republiky by ovšem v těchto případech měla daňovým poradcům příslušet stejná povinnost mlčenlivosti, jakou mají podle zákona advokáti. Zkrácení daně by také mělo pozbýt trestnosti, pokud pachatel dlužnou částku ještě před vynesením rozsudku soudem doplatí. Tímto názorem se Hospodářská komora České republiky v plné šíři připojuje ke stanovisku Komory daňových poradců ČR. Spolu se Svazem průmyslu a dopravy ČR zaslala Hospodářská komora České republiky dopis ministru spravedlnosti Jiřímu Pospíšilovi a ministru financí Miroslavu Kalouskovi s žádostí o podporu svého stanoviska. Zelená zeleným kartám Poslanecká sněmovna PČR schválila novelu zákona o nezaměstnanosti, která má usnadnit zaměstnávání cizinců u nás. Nyní již novela čeká jen na schválení Senátem a prezidentem. Projde-li návrh novely i u nich, začne ČR od ledna vydávat zelené karty cizincům a zpřísní se i podmínky pro vyplácení podpor a dávek nezaměstnaným. Zelené karty mají výrazně usnadnit zaměstnávání lidí ze zemí mimo EU. Ačkoliv Hospodářská komora České republiky měla v připomínkovém řízení k vládnímu návrhu připomínky, zásadně podporuje brzké zavedení zelených karet v té verzi, v jaké byla předložena vládou. Nárůst počtu cizinců je podle Hospodářské komory České republiky běžným příznakem otevřené společnosti a ekonomiky, mimo to ČR není zemí EU, která by měla enormně vysoký počet imigrantů. Cizinci jsou navíc často vítanou pracovní silou tam, kde je jí na pracovním trhu nedostatek (určité profese, sezonní práce, výroba v místech, kde je nedostatek domácí pracovní síly). Nový systém nemocenského pojištění Od 1. září 2008 se sazba pro výpočet nemocenského za první 3 kalendářní dny pracovní neschopnosti snižuje z 60 % na 25 %. Od 1. ledna 2009 nabývá účinnosti nový zákon o nemocenském pojištění, který přináší celou řadu zásadních změn. Hospodářská komora ČR proto provedla sběr informací pro provedení statistického šetření a zjištění nákladových aspektů zavedení nového systému nemocenského pojištění. Po rozhodnutí Ústavního soudu o vyplácení plných dávek první tři dny nemoci se podle našich informací ve firmách v červenci oproti předchozím měsícům zvýšil počet nemocných zaměstnanců, říká prezident Hospodářské komory České republiky Petr Kužel. Proto jednoznačně vítáme změnu zpátky k nulovým dávkám, je rozhodně pozitivní, že od 1. ledna 2009 dávky v prvních třech dnech budou opět zrušeny, dodává Petr Kužel. Systém nového nemocenského pojištění si klade za cíl efektivní boj proti předstírané nemoci na straně zaměstnanců, ale také na straně zaměstnavatelů, což Hospodářská komora České republiky plně podporuje. Budoucnost technických norem K poslednímu dni letošního roku bude rozhodnutím ministerstva průmyslu a obchodu zrušena jeho příspěvková organizace Český normalizační institut (více o tom na str. 42). Hospodářská komora České republiky tento projekt MPO vítá a aktivně spolupracuje na jeho přípravě. MPO stanovilo tři základní priority, jichž má být v rámci transformace dosaženo. První prioritou je zlepšení dostupnosti ČSN, a to zejména využitím elektronické formy, druhou výrazné zlevnění ČSN až o 50 % současného stavu a třetí prioritou je zlepšit srozumitelnost ČSN z hlediska obsahu, terminologie i kvality překladů do českého jazyka. Česká republika tak bude pravděpodobně první zemí v EU, která technickou normalizaci takto zpřístupní. Euro by pomohlo Hospodářská komora České republiky se připojuje k názoru, že posilování české měny je příliš rychlé a varuje, že pro podnikatele začíná být rychlost posilování neúnosná. Z toho důvodu odeslala Hospodářská komora České republiky spolu se Svazem průmyslu a dopravy ČR a Konfederací zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR dopis premiérovi Mirku Topolánkovi s požadavkem na stanovení termínu zavedení eura v ČR. Komora na problém s prudkým posílením upozorňuje dlouhodobě. Je vidět, že s jistým zpožděním tomuto názoru dává nyní za pravdu i většina ekonomů a analytiků. Z průzkumu Hospodářské komory České republiky v r vyplynulo, že dvě třetiny podnikatelů si přejí přijmout euro v co možná nejkratší době, nejlépe již v roce Podnikatelé jsou vesměs přesvědčeni, že jsou na přijetí eura připraveni a překážky brzkého vstupu do eurozóny vidí na straně státní správy. V dopisu premiéru Topolánkovi žádá Hospodářská komora České republiky určení data zavedení eura a je přesvědčena, že vzhledem k připravenosti ekonomiky a technickým lhůtám je možné příjmout společnou evropskou měnu k

7 str. 12 září 08 str. 13 vzdělávání vzdělávání Rozhovor s viceprezidentem Hospodářské komory České republiky Zdeňkem Somrem o autorizaci podle zákona č. 179/2006 Sb., O ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání a o práci komory na Národní soustavě kvalifikací. Přetočíme myšlení zaměstnavatelů i rodičů Začněme úplně od začátku: v srpnu loňského roku začal platit zákon č. 179/2006. K čemu vlastně tento zákon slouží? Jsme zemí, kde od doby Marie Terezie až dosud funguje systém tak, že kvalifikace se získává jedině počátečním vzděláváním, čili chozením do školy. Zákon č. 179 O ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání tuto až příliš dlouhou a dnešní rychlosti technologického vývoje dávno nevyhovující metodu obrací. Mně jako zaměstnavateli přece nesmí záležet na tom, jak někdo získal kvalifikaci, ale na tom, zda ji ověřeně podle nějakého standardu má. Neptám se tedy, zda někdo kvalifikaci získal tím, že chodil do školy a tedy absolvoval formální vzdělávání, či absolvoval kurzy v rámci dalšího vzdělávání (kterému můžeme říkat neformální vzdělávání). Anebo vyrostl v rodině řemeslníka, od malička byl v dílně, táta ho bral k řemeslu a on je umí stejně dobře, ne-li lépe tomu se říká informální učení. To jsou tři pojmy, které se v tom zákoně objevují. A mně je jedno, jestli tu kvalifikaci získal formálním vzděláváním, neformálním vzděláváním nebo informálním učením. Mě zajímá, jestli ji má a je to důvěryhodně ověřené. Tohle je tedy základní náplň toho zákona a na jeho základě vzniká Národní soustava kvalifikací. V ní jsou obsaženy národní kvalifikační standardy a k nim národní hodnotící standardy, tedy podmínky, Foto: Dan Zahrádka podle kterých se kvalifikace hodnotí. Zásadní otázkou teď je, jak má vypadat kvalifikace, tedy popis standardu ať už kvalifikačního nebo příslušného hodnotícího, a také kdo má říkat, že tak je to správně. Tam se povedlo nastavit úžasný mechanismus ve spolupráci s ministerstvem školství a ministerstvem práce a sociálních věcí tzv. sektorové rady, což jsou skupiny odborníků nominovaných zaměstnavatelskými reprezentacemi, které posuzují uvedené standardy a zároveň posuzují i popisy jednotlivých povolání, která jsou zapisována do souběžně tvořené Národní soustavy povolání. V tomto systému jsou sepsána jednotlivá povolání, každé povolání má svůj popis, je děleno na pozice, takzvané nižší jednotky práce, je tam prostě detailně popsáno každé povolání a k němu je tam napsáno, jaká kvalifikace tomu povolání odpovídá v Národní soustavě kvalifikací. Tak se oba systémy postupně plní a vyrovnávají. Když se potom podíváme několik let dopředu, měli bychom mít kompletní Národní soustavu povolání, kde by jak zaměstnanci, tak potenciální zaměstnavatelé měli najít jasné popisy jednotlivých povolání, co obnášejí, jaké jsou k nim potřebné kvalifikace, jaké je případně doporučené vzdělání a podobně. Tím dává ten svět práce najevo, že takové povolání reálně v dnešní době nebo v blízké budoucnosti existuje a je o něj na zaměstnavatelské straně zájem. Proti tomu by měla být kvalifikace zapsána v Národní soustavě kvalifikací, která bude jasně popisovat, co příslušná kvalifikace obnáší, jaký standard musí uchazeč splnit, aby prošel zkouškou a dostal certifikát a tím je vyjádřeno, že taková kvalifikace je z hlediska zaměstnavatele aktuální. Tím zabráníme tomu, abychom bychom měli popis kvalifikace deset let starý, který už dneska naprosto nevyhovuje potřebám oboru. Pro které kvalifikace tato soustava platí? Jsou tu nějaká omezení? Zůstaneme u standardních profesí, které jsou v oblasti podnikání podle živnostenského zákona. Vynecháme svobodná povolání, která mají vlastní vzdělávání, vlastní samosprávné orgány, které umožňují přístup do profese. Vynecháme i ty, kteří mají přístup do profese upraven a regulován jinak, například právníci nebo všechny zdravotnické profese jsou mimo zákon 179. Ti mají svoje vzdělávání, vlastní ověřování kvalifikací a podobně. A navíc byl po tuhých diskuzích v parlamentu zákon č. 179 prozatím omezen do úrovně středoškolského vzdělání, tedy zatím není pro vysoké školy ani pro vyšší odborné školy. V diskuzích o dalších změnách se v tuto chvíli zdá, že by i vysoké školy chtěly mít kvalifikace popsané v Národní soustavě kvalifikací a že mají zájem na tom, aby byla jedna Národní soustava kvalifikací, nikoli dvě různé. Jednou ze základních skupin klientů budou ti, kteří startují takzvanou druhou kariéru Komu tedy tento zákon může pomoci? Například člověku, který něco umí, ale nemá na to papír? Ano, jednou ze základních skupin klientů tohoto systému budou ti, kteří startují takzvanou druhou kariéru. V dnešní době se ohromně zrychluje technologický cyklus a málokdo, řekl bych že z našich dětí už asi nikdo, nevydrží u jedné profese celý život. Zpravidla to bude tak, že na začátku člověk získá kvalifikaci ve škole, nastoupí do zaměstnání a pak ho jeho život nebo třeba vývoj ve firmě bude někam posouvat. A najednou mu bude čtyřicet a ať už kvůli pocitu vyhoření nebo změně technologie či třeba struktury firmy, bude potřebovat prokázat, že kvalifikaci, ke které se dobral svým vlastním vývojem, opravdu má. A tohle bude jeho šance. Typickým příkladem jsou lidé mého věku, kteří začínali ještě za socialismu, mezitím se všechno změnilo a dneska skoro všichni děláme něco úplně jiného než na začátku. Kdybychom byli zaměstnanci a chtěli teď změnit zaměstnání, tak na to, co jsme se doposud naučili, nemáme žádnou papírovou kvalifikaci, i když se to nikdo nemohl naučit lépe, protože předtím to povolání neexistovalo. Vezměte si třeba dívenku po střední ekonomické škole, která nastoupila na nějaké jednoduché účetní práce v účtárně, mezitím se během dvaceti let propracovala k mnohem vyšší kvalifikaci a zkušenosti a dělá ekonomickou ředitelku firmy. Ovšem když firma skončí, propustí ji nebo bude chtít odejít sama, nebude mít čím svou kvalifikaci prokázat, může dalšímu zaměstnavateli jen uvést praxi. A to je první výdobytek této úpravy zákona, že umožňuje komukoliv v průběhu celého profesního života si ověřovat aktuální kvalifikaci. Neplatí to jen tehdy, když vás život dovede někam jinam. Vezměme si typický příklad: Mladý muž v roce 1980 získal výuční list v oboru nástrojař, pak šel na vojnu, udělal si řidičský průkaz na náklaďák a dvacet let jezdil s náklaďákem. Teď ho vyhodili. Čím je? Nástrojaře nedělal, takže nástrojařem není, mezitím se technologie tak změnila, že už je úplně mimo profesi. Je řidič náklaďáku. Ale my nevíme, jestli třeba mezitím neměl doma soustruh a něco zajímavého na něm nedělal. Doteď to bylo těžko ověřitelné jinak, než metodou pokus-omyl: Přijď, zkusíš to a uvidíme. Teď už zaměstnavatel může říci: udělej si zkoušku a přines si čerstvý certifikát, že to umíš. Takže podnikateli-zaměstnavateli to zase pomůže při výběru zaměstnanců? Ano. Je tu důležitá i ta provázanost, personalista nebo v menší firmě vlastník nebo ředitel firmy si najde popisy profesí, které mu vyhovují a jsou aktuální a u každé profese si může přečíst, jaké k ní patří kvalifikace a v jakých popisech. Když mu pak někdo přinese takový certifikát, může se spolehnout na to, že v intencích daného popisu tohle ten člověk aktuálně umí. V současné době je to těžké, jsme ve fázi, kdy ve všech profesích ve všech regionech došli lidé. Nejsou lidé na nic a nikde, což bohužel platí od Škodovky až po malé firmy. Ale křivka hospodářského vývoje je vždycky podobná sinusoidě, takže až logicky zase nastane ta chvíle, kdy bude práce málo a lidí dost, pak přijde chvíle pro fungování tohoto systému. Pak si já jako zaměstnavatel ten papír dám jako podmínku. Přijmu například jen toho, kdo má certifikát v oboru nástrojař podle Národní soustavy kvalifikací ne starší tří let. A když bude chtít nastoupit do zaměstnání, tak si ho udělá. A kdo ho nemá, bude v horší pozici. Školy by měly učit tomu, co je reálně zaměstnatelné a zapojit se do dalšího vzdělávání A jakým způsobem bude zajištěno, že zaměstnavatelé budou certifikáty opravdu uznávat? Dneska nemusí uznávat nikdo nic. Uznání bude právě o tom, jak dokážeme ten projekt uvést do života. K tomu bude sloužit projekt Národní soustava kvalifikací 2, což je projekt dotovaný z Evropského sociálního fondu, je ve fázi vrcholících příprav a měl by přibližně od začátku příštího roku umožňovat financování odborníků, kteří budou naplňovat Národní soustavu kvalifikací. Jeho dalším neméně důležitým cílem je ovšem zároveň dostat tuhle změnu do hlav těch tisíců personalistů a šéfů menších firem. Aby se zjednodušeně řečeno neptali na to, čím je jejich potenciální zaměstnanec vyučený, ale jakou má kvalifikaci a kdy si ji naposled ověřil. Tahle kampaň bude naprosto zásadní. Když se nepovede, byla to několikaletá zbytečná práce. Pokud se to ale povede, otočili jsme systém, který tady

8 str. 14 září 08 str. 15 vzdělávání vzdělávání v nepříliš změněné podobě zamrzl už od Marie Terezie. Zavádí zákon nějaký mechanismus, který by zaručoval aktuálnost Národní soustavy kvalifikací? To je práce už zmíněných sektorových rad. Aby byla zaručena kvalita, musí existovat nějaký kvalitativní filtr. Dříve tím filtrem byl stát, dali vám většinou nějaké razítko typu akreditace. Ukázalo se ale, že téměř všechna ta razítka Pokud se to povede, otočili jsme systém, který tady zamrzl už od Marie Terezie jsou formální a žádnou záruku stavu neposkytují. Koneckonců, když se rozhlédnete po té neuvěřitelné změti oborů, které za poslední léta vznikly, u některých z nich nechápete, proč existují. Předem jsme jim říkali, že takové profese nepotřebujeme a nezaměstnáme, přesto se to rozběhlo, peníze se utratily a výsledek byl přesně takový, jak jsme předpovídali. Aby se tu takové věci neděly, povedlo se nám podle skotského vzoru nastartovat sektorové rady, které jsou nástrojem zaměstnavatelů pro posuzování toho, co se bude zapisovat do Národní soustavy povolání a do Národní soustavy kvalifikací. Taková sektorová rada by měla být oborová nebo víceoborová a v ní by měli být koncentrováni profesní odborníci, tedy ti nejlepší reprezentanti toho kterého povolání či skupiny povolání. Sektorová rada je místem, kam přichází metodika tvorby popisů povolání a popisů kvalifikací; členové sektorové rady jsou ti, kteří vytvářejí pracovní skupiny na jednotlivé skupiny profesí a kvalifikací. Sektorové rady schvalují, že nějaké povolání má být v Národní soustavě povolání, tedy že existuje teď nebo v blízké budoucnosti reálný zájem o takové povolání u zaměstnavatelské sféry. A zrovna tak schvalují, že daný popis dané kvalifikace odpovídá potřebě této kvalifikace v dnešní době. Že to není popis z roku raz dva. Ony pak mají tu moc měnit věci. Tedy ne jak to bývalo dříve, že osnovy ve škole se měnily nejdříve jednou za pět a spíše až za deset let. Dneska se vám za deset let dvakrát otočí technologický cyklus a přestane mít cokoliv společného s tím, co bylo předtím. Tady je potřeba mnohem rychlejší reakce a tenhle zákon ji umožňuje. A s pomocí ministerstva práce a ministerstva školství se nám podařil ten zázrak, že sektorové rady se staly nástrojem zaměstnavatelů a ručí za to, že se nedostanou nesmysly nebo dávno zaostalé požadavky do Národní soustavy povolání ani do Národní soustavy kvalifikací. Tohle celý systém drží pohromadě. A v jakém stavu jsou práce na obou soustavách? Vždycky záleží na tom, jestli jsou peníze. Nejdřív nastartovala Národní soustava povolání jako veřejná zakázka ministerstva práce a sociálních věcí, takže tam bylo uděláno mnohem víc práce než na Národní soustavě kvalifikací. Teď se ale zdá, že se ten gard trošku obrací, protože Národní soustava kvalifikací už je v té závěrečné fázi těsně před startem a Národní soustava povolání nebo její pokračování je o něco zpožděná, takže se ten rozdíl z první fáze vyrovnává. Řádově během tří čtyř let bychom mohli mít naplněnou Národní soustavu povolání a během pěti až sedmi let Národní soustavu kvalifikací. Pak bychom měli být ve stavu, kdy budeme mít všechno popsané, jasné, provázané a aktuální. A mezitím musí běžet ta masáž personalistů a lídrů menších firem, aby pochopili, že tohle je to základní, co potřebují, aby pochopili, jak pracovat s kvalifikacemi, jaké povolání chtít, jakou kvalifikaci hledat a podobně. Už některé části těch soustav fungují? Ano, systematicky funguje všechno. Otázkou je, kolik už se toho naplnilo a tím pádem kolik se toho už dá dělat. A tím se dostáváme zpátky k první otázce, co to je autorizovaná osoba a k čemu je to všechno dobré. Máme-li mít nějaké certifikované, tedy ty, kteří se chtějí nechat vyzkoušet a dostat certifikát, musíme mít nějaké zkoušející. A zkoušejícími jsou právě takzvaní autorizovaní zástupci autorizovaných osob. Systém je takový, že příslušný orgán, vesměs rezortně příslušné ministerstvo, schvaluje autorizace těch, kteří budou jako organizace zkoušet nebo dávat dohromady zkoušení a budou mít ty zkušební komisaře, kterým se říká autorizovaní zástupci. To je proces, který už teď běží. Standardů v Národní soustavě kvalifikací už jsou desítky a k nim jsou možná desítky autorizovaných osob a i desítky těch, kteří jsou vyzkoušení a mají certifikát. Foto: Dan Zahrádka Jakou roli tu bude mít Hospodářská komora České republiky? Ambicí Hospodářské komory je být největší autorizovanou osobou v zemi, neboť sdružujeme na 80 oborových společenstev, z nichž některá navíc zahrnují více oborů. Takže zastřešujeme možná přes stovku oborů a souhlasem, rámci vnitřní organizační struktury komory jsme se dohodli, že autorizovanou osobou bude Hospodářská komora a ta v rámci profesních společenství zajistí příslušnou odbornost. Takže komora je autorizovaná osoba, přijímá žádosti zájemců o zkoušky, archivuje a vyřizuje administrativní stránku věci a společenstva dodávají odborníky, zkušební komisaře neboli podle zákona autorizované zástupce. Samozřejmě jsou společenstva, která nabídnou odborníky a všechno ostatní administrace, zajišťování potřeb pro zkoušky, vyhledávání zkoušených a podobně se udělá v té centrální komorové rovině. Jiná společenstva zase řeknou: Ne, všechno to umíme sami, umíme sehnat ty zkoušené, ti jsou z našich firem. Všechno zajistíme, zařídíme, umíme dohodnout se školou, kde se to udělá a tady jsou komisaři. Ti pak jen zkoušejí v dresu Hospodářské komory. Co mám tedy dělat, když jsem třeba šikovná kosmetička a potřebovala bych na to papír, který nemám? Budeme se muset posunout v čase o několik měsíců dopředu, protože právě teď probíhá proces schvalování standardů komora si krok za krokem jednu profesi za druhou přidává autorizace. Až bude tedy tenhle proces dokončen, vy si dojdete na svoje živnostenské společenstvo kosmetiček (v komoře máme hned dvě), kterého můžete a nemusíte být členem, a oni vás budou informovat o tom, co máte udělat, abyste se mohla nechat vyzkoušet a získat certifikát kosmetičky. Naším výhledovým cílem je, abyste mohla navštívit kteroukoli okresní komoru a všude mohla dostat tu základní informaci a kontakt na ty, kteří se zabývají profesí, kterou hledáte. V loňském roce už byli například certifikováni první someliéři. A přitom prý neexistuje škola, která by konkrétně someliéry vyučila. Kvalifikace se tedy vůbec nemusí krýt se školstvím, ale spíše s praxí. Je to tak? Samozřejmě. Kvalifikace souvisí s povoláním a povolání musí být prakticky uplatnitelné. Teoreticky to spolu nemá nic společného. Nejlépe by to vlastně mělo být tak, že se kvalifikace a praxe budou krýt, ale ten gard tu stojí obráceně. Praxe si řekne, že potřebuje tu kterou kvalifikaci, a tomu se mají přizpůsobit rámcové školské vzdělávací programy. To je ale běh na mnoho let. Je škoda, že to nejde rychleji a že se na to nepoužijí peníze z tohoto pro nás posledního velkého programovacího období Evropské unie. Protože zatím se tu tluče ten fakt, že zaměstnavatelé napíšou standard a polovina škol podle nich nemůže učit, protože na to nemá vybavení a někdy ani učitele. A tady se musí dotáhnout úroveň škol, nikoliv snížit standardy požadované zaměstnavateli. Jak dlouho trvalo, než se prvotní nápad přetavil do hotového zákona? Na představě zákona o autorizaci a projektu Národní soustavy kvalifikací se už pracuje asi pět let. Když jsme poprvé přišli s tím nápadem, který se nakonec vtělil do zákona č. 179, všichni nám říkali, že jsme blázni. Že to v téhle zemi kamenného resortismu a kamenného školství nikdy nemůže projít. Výsledek po třech letech byl, že zákon prošel poslaneckou sněmovnou a senátem s nulou v kolonce NE. Zaměstnavateli nemá záležet na tom, jak někdo získal kvalifikaci, ale na tom, zda ji ověřeně podle nějakého standardu má A navíc nebyl stranicky zadán. Zkušení parlamentáři říkali, že je to naprostá výjimka. Myslím si, že svou roli sehrálo i to, že se nám ten zákon podařilo totálně odpolitizovat. Všechny se nám podařilo přesvědčit, že je to potřeba a že se to stejně stane, akorát bychom si pro zkoušky jezdili třeba do Vídně nebo do Mnichova a také že to je jediná cesta, jak udržet lidi v reálných aktuálních kvalifikacích, které by uplatnili třeba i mimo Českou republiku. Byl to vůbec velmi dlouhý a pracný projekt. Teď jsme ve fázi, kdy je všechno hotovo, jen se to musí začít používat. A to je ještě těžší. Co tedy máte v plánu teď? Teď se to hlavně musí dostat do hlav lidí, aby se začali jinak ptát, chovat se podle jiného vzorce a to je strašně těžké. Lidem se musí poskytnout dostatečná míra informací a porozumění, aby jim v hlavách zůstalo, že tento systém je základem, který mají používat. V prvním bodě musíme působit na zaměstnavatele, protože když oni budou certifikáty chtít a vyžadovat, stane se z toho okamžitě informační vlna pro ty, kteří do zaměstnání chtějí jít. Tam to půjde rychle. V případě mladých lidí je spíš potřeba dostat to do hlav jejich rodičů, do hlav maminek, aby dávaly děti do škol, které učí na úrovni standardů, kde se hodnotící standardy ke kvalifikaci rovnají požadavkům při závěrečné učňovské zkoušce. Jde o hodnocení kvality. Zůstaňme teď u praktických škol: ta máma dneska neví jak se rozhodnout, na jaké učiliště má své dítě dát. Je to učiliště dobré? Když ho moje dítě absolvuje, má téměř zaručenou práci? Umí to, co po něm v tu chvíli ta praxe požaduje? Neví, nejde to zjistit. A teď se má ptát úplně jednoduše: je váš vzdělávací program dostatečný pro to, aby to, co se tam dítě naučí stačilo na zkoušku podle Národní soustavy kvalifikací? A dobrá škola naopak řekne: Naše osnovy stačí Jistě, dobrá škola dokonce řekne, že jejich učitelé zkoušejí nebo že se podílejí na zajišťování zkoušek a podobně. Jedna z motivací, kterou jsme tehdy na začátku měli, byla přetočit postupy úředníků, ten kamenný pomalý systém a k tomu myšlení rodičů, kam dát své dítě do školy a kam ne. Otočme to. Tady je prostě standard, ten my chceme, a když ho někdo má, tak ho zaměstnáme. V tu ránu to bude jinak, člověk ten standard bude mít, jinak bude nezaměstnaný. Jakmile půjde na školu, která ho nedovede na úroveň standardu, bude nezaměstnaný. A rodiče pak na to začnou tlačit, pokud to neumíte, tak vám nedáme naše dítě. Nebudou děti, nebude škola. A na tohle jsme naopak v dobré době, protože současný demografický vývoj je v tomhle poněkud děsivý. Jestli tu před třemi lety bylo 130 tisíc patnáctiletých, tak za tři roky jich bude jen 90 tisíc. To je strašný schod, který se vyrovná až po mnoha letech, a tím pádem to nejvíc odnesou právě učiliště. Přetlak je jenom na gymnázia, a to ještě z většiny v Praze, takže ta se naplní, technické střední odborné školy to už částečně postihne a nejvíc to dopadne na učiliště. Tam budou reálně chybět ty děti v poměru daleko větším než 130 ku 90. O to více je zapotřebí, aby školy byly opravdu dobré a učily tomu, co je reálně zaměstnatelné a zapojily se do dalšího vzdělávání. Koneckonců, proč by ve škole nemohly probíhat kurzy dospělých vedoucí k přípravě na zkoušku podle Národní soustavy kvalifikací? Jana Kozlíková, oddělení komunikace, Úřad HK ČR Jestli tu před třemi lety bylo sto třicet tisíc patnáctiletých, tak za tři roky jich bude jen devadesát tisíc

9 str. 16 září 08 str. 17 živnosti živnosti Na kvalitního řemeslníka si počkáte nejméně půl roku. Stavby se zdržují, řada podniků nemůže realizovat zakázky. Nejsou lidé. Nedostatek dobrých řemeslných pracovníků prakticky ve všech oborech je však jenom část mnohovrstevnatého problému: mezinárodní podnikatelské společnosti drtí malé řemeslníky, práce načerno hrozí sociálním výbuchem. Jaký názor má na tuto problematiku viceprezident a předseda sekce řemeslných živností HK ČR František Holec? Řemesla a živnostníci jsou u nás v ohrožení O tom, že chybí lidé řemeslníci pro stavebnictví, dopravu apod., se mluví dlouho, nicméně dá se říci, kdy začal být ten problém cítit nejvíce? Jedná se o problém, který si naše republika zapříčinila sama a to asi před 15 lety, kdy začala kampaň všichni mladí lidé by měli mít maturitu a pracovat rukama byla ostuda. Evropa bývalá patnáctka se potýká se stejným problémem nedostatku řemeslníků, ale tam je to z jiného důvodu. Třetí generace přistěhovalců nechce rukama pracovat a využívá sociálních záchytných programů. Na neuspokojivý vývoj počtu kvalifikovaných pracovních sil a problémy s nedeklarovanou prací samostatně výdělečně činných osob pravidelně upozorňujeme na mezinárodních konferencích v oblasti technických zařízení. Již od roku Jaké profese nejvíce chybějí? Jedním z oborů, kde bijí na poplach nejsilněji, je stavebnictví. V něm se nedostává minimálně padesát tisíc pracovních sil. Pro uspokojení potřeb stavebního průmyslu je nutné, aby se ve všech učilištích připravovalo třicet tisíc učňů ve stavebních oborech. Ve skutečnosti jich je méně než třetina, možná dokonce ještě méně. Dalším problémovým oborem je strojírenství, a přitom se tento obor výrazně změnil. Dnes v továrnách je velmi příjemné prostředí, některé provozy jsou klimatizovány a v naprosté čistotě. Dá se to nějak rozlišovat i podle regionů, že by tam chyběli tesaři a tam zedníci, anebo je to všude stejné? Situace na stavbách je v celé republice stejná, Foto: Dan Zahrádka, Shutterstock.com Velmi často chce klient po staviteli, aby provedl práci a nevykázal ji tím se vyhne placení DPH a to z důvodu, že zbylí řemeslníci migrují po celé zemi. Tam, kde se staví větší stavby, je situace na malých zakázkách katastrofální, a pak si na kvalitního řemeslníka počkáte nejméně půl roku. Stavby se zdržují, řada podniků nemůže realizovat dokončení zakázky a následuje penalizace. Kolik lidí chybí na trhu podle vašich odhadů? Podle mých odhadů to je minimálně tisíc. Oficiální údaje o chybějících kapacitách dělníků a řemeslníků na českém trhu neexistují. Práci státních agentur suplují živnostenská společenstva, profesní sdružení řemeslníků a podnikatelské svazy. Jaké to znamená ztráty pro ekonomiku? Dá se to vyčíslit? To se bohužel vyčíslit nedá. Ale průmyslovou výrobu a stavebnictví to rozhodně brzdí a navíc práce je nekvalitní. Lze odhadnout, kolik procent HDP například odvádějí tito malí řemeslníci? Přesnou evidenci si vede ČSÚ, čísla se budou pohybovat kolem %. Tato čísla jsou ale hodně zavádějící, protože velké firmy někdy ve výkazech neuvádějí přesně výše subdodávek a především OSVČ zase se hodnotí pouze odhadem protože je statistický úřad nesleduje a hodně vykonávané práce dělají na černo a to je největší past pro samostatné řemeslníky, tzv. nedeklarovaná činnost. Náš Svaz drobných, malých a středních zaměstnavatelů ve stavebnictví byl zapojen do evropského projektu na zapojení MSP do sociálního dialogu a při této příležitosti jsme se dozvěděli z publikace Evropské konfederace stavebníků z loňského roku, že se odhaduje objem tzv. nedeklarované ekonomiky (starší výraz zní šedá ekonomika) na 7% až 16% hrubého domácího produktu EU, což představuje 7% 19% celkové řádné zaměstnanosti. Česká republika se svým melouchařením spíše zvedá zmíněný statistický průměr. Netýká se to jenom stavebnictví, ale všech řemeslnických oborů. V čem je nebezpečná? Neohlášená práce konkurenčně znevýhodňuje firmy, které fungují podle zákonů. Tedy odvádějí daně a platí zdravotní a sociální pojištění. Rovněž kazí trh. Neohlášená práce ve stavebnictví je zapříčiněna nedostatkem pracovních sil, vázanými pracovními povoleními, ale také nadměrnými odvody na sociálním pojištění a daních. Ovšem viníci jsou vždy dva ten, kdo práci načerno vykonává, ale také zadavatel. Velmi často chce klient po staviteli, aby provedl práci a nevykázal ji tím se vyhne placení DPH. Každý z nás nechť si položí ruku na srdce: kolikrát zaplatil například za vymalování pokoje nebo za výměnu pneumatik na ruku, bez faktury? Takový klient si však neuvědomuje, že poškozuje sám sebe, protože sotva se pak dovolá například reklamace. Ale hlavně poškozuje poctivé řemeslníky. Panuje mylný názor, že mají přehnané ceny. Oni však přitom pouze podnikají podle pravidel. Práce načerno se však nakonec obrátí proti nepoctivým řemeslníkům, ale i proti klientovi a tikající sociální bomba vybuchne. Nepoctivý řemeslník, který byl zvyklý dělat bez faktury za hotové, odchází do penze a zjišťuje, že má kriticky malý důchod, nebo rovnou žádný! Protože celá léta neplatil. Jejich počet odhaduji v řádu statisíců. Hrozí, že budou rozšiřovat řady bezdomovců, jelikož nebudou mít ani na nájem. Neohlášená práce tak přímo ohrožuje schopnost sociálního zabezpečení státu. Tím se vytváří nefér situace, protože veškeré financování sociálního systému potom dopadne i na ty druhé, těm se zvýší daně, aby stát se mohl starat o bezdomovce. Nejhorší na tom je, že to budou platit i poctiví řemeslníci, které to už poškodilo, protože měli za konkurenta osobu, která prováděla práci na černo. V současné době začínají odcházet cizinci do zemí, kde mají vyšší výdělky, tedy ti, kteří nějaký čas mezeru na trhu u českých pracovníků vyplňovali, co to bude znamenat pro ekonomiku? Může to znamenat zpomalení? Jaké jsou hrozby pro ekonomiku? Znamenat to pro naše firmy bude hodně, protože tito pracovníci se u našich firem zapracovali na nových technologiích, naučili se např. svářet a získali evropský svářečský průkaz a další dovednosti. Jejich zvyšování kvalifikace hradili naši podnikatelé a byli přesvědčeni, že se jim to vrátí. Dnes budou muset začínat znovu s novými lidmi. Posun ale nastal i v této oblasti ve Vietnamu dnes získávají kvalifikaci noví pracovníci pro naši republiku na profese, které u nás schází. Bohužel ale ani v tomto případě není stoprocentní spokojenost, jelikož vyškolení adepti se do naší země dostanou, ale po čase se ztratí a ve firmách nepracují, ale jsou na tržištích nebo v obchodech. Čím si vysvětlujete nedostatek těchto pracovníků v ČR? Jeho příčinou je snížení demografického vývoje, méně dětí znamená méně absolventů. Počet absolventů odborných učilišť je nízký a dále klesá, což je způsobeno zejména malou prestiží řemeslných profesí mimo jiné i s ohledem na jejich málo lukrativní finanční ocenění a výraznou preferencí středoškolského studia, především gymnázií, u mladé generace. Hospodářská komora ČR vidí jako jednu z dalších příčin přechod středních odborných učilišť z kompetence ministerstva hospodářství do gesce ministerstva školství. Ministerstvo školství zvolilo na konci devadesátých let podle názoru HK ČR chybnou strategii. Podle ministerstva mělo získat devadesát procent mladých lidí středoškolské vzdělání s maturitou, především na školách s humanitním zaměřením. Předpokládalo se, že v osmnácti letech skončí jakási všeobecná příprava a ti, kteří nebudou pokračovat ve studiu na vysoké škole, se budou učit ve zkrácených formách učebních oborů. Podle HK ČR však tato koncepce vedla ke kritickému nedostatku vyučených řemeslníků.

10 str. 18 září 08 str. 19 živnosti živnosti Dalším důvodem je myšlení rodičů deváťáků, pro ně je mnohem atraktivnější soukromé gymnázium a vidina dobře placené práce manažera. Soukromé školy dostávají stejné dotace na žáka jako státní školy. Jejich logickým zájmem je tedy mít co největší počet studentů v ročníku. Při záporném demografickém vývoji a nízkém počtu dětí nabídka škol převyšuje poptávku, a tak se dostat kamkoli, jen ne na učňák, je snadné. Typický čtyřkař se potom na studiu trápí, přitom by mohl být vynikajícím řemeslníkem a ve zvoleném oboru by se dobře realizoval. Vidíte nějaké východisko? Východisko z nastalé situace v odborném technickém vzdělávání vidí HK ČR v návratu učilišť pod ministerstvo průmyslu. Podporuje duální systém, kdy se na přípravě technických pracovníků podílejí především malé a střední firmy. Zřizovatelé středních odborných učilišť kraje na svoji úlohu nestačí. I když se Východisko z nastalé situace v odborném technickém vzdělávání vidí HK ČR v návratu učilišť pod ministerstvo průmyslu mnohé velmi snaží. Motivují uchazeče různými stipendii, ale stále to nepřináší kýžený efekt. Velké stabilní podniky by se měly více podílet na organizaci škol příkladem se stala firma Metrostav. Třeba ve stavebnictví by neměl být problém nabídnout učňům absolventům po nějaké době bydlení. Pro to, aby se menší podniky mohly zapojit do přípravy učňů, zrovna tak jak je to i v zemích na západ od nás, bude nutné založit fondy, do kterých musí přispívat všichni zaměstnanci i podnikatelé, kteří v oboru pracují. Tyto fondy by pak také měly zabezpečovat i další vzdělávání řemeslníků ale i rekvalifikace. Jako další východisko vidí HK ČR, že tu pomůže nový zákon č. 179/2006 Sb., O dalším vzdělávání, který má pomoci vzdělávat lidi s maturitou pro nezbytně nutné profese. Stát s tímto problémem musí také počítat měl by zřídit fond na další vzdělávání zaměstnanců, protože malí podnikatelé to neuplatí. Kraje a Praha by si měli také uvědomit, že je navýsost nerozumné likvidovat vybavené učňovské školy teď, když nejsou učňové až budou později potřeba, nebudou na to finance. Pro tyto školy se nabízí jedinečné uplatnění právě při naplňování zákona 179/2006Sb. o dalším vzdělávání nebo rekvalifikaci a jejich internáty na možnost ubytování jejich absolventů nebo vyučenců než se postaví na vlastní nohy. Nová technika a technologie v naší zemi předběhla řemesla. Řemeslníci se nechtějí dále vzdělávat a snižuje se tak úroveň řemeslné práce. Může to do budoucna třeba znamenat konec řemesel v Čechách? Řemesla v Čechách nikdy neskončí. Ptali jsme se v Anglii, jak tento problém řešili řekli nám, že ho vyřeší až trh: obrat nastane ve chvíli, kdy instalatér začne vydělávat víc než právník. Jak je vidět, ať se výrobci snaží jak chtějí, aby jejich výrobek už nemusel nikdo odborně montovat, tak se jim to nedaří, viz výrobky ve stavebních marketech. V poslední době se na HK ČR obrátili zástupci hobby marketů, abychom jim předali seznamy dobrých řemeslníků, chtějí je mít na prodejně, aby jejich služby mohli nabízet svým zákazníkům a tímto opatřením chtějí maximálně snížit reklamace z neodborné nebo svépomocné montáže. Máte pocit, že když už seženete řemeslníka, pracovníka, že se snižuje kvalita jeho práce, když má v zásobě hodně zakázek? Když se ptáte na kvalitu práce, musím konstatovat, že rychle se rozvíjející technologie a nové výrobky požadují neustálé doplňování kvalifikace a seznamování se na odborných školeních s novou technikou, což mnoho řemeslníků nedělá, neb z dřívějška jim stačilo vyučení. Absolventi odborných škol vycházejí nedostatečně připraveni pro praxi a nejsou ochotni se dál vzdělávat. Jaký to má důsledek? Dodavatelé technologií například zjišťují, že jejich zařízení montuje kde kdo, protože nejsou odborníci. Podle průzkumů se celá třetina dodaných výrobků zničí během montáže, dalších třicet procent technologií je poškozeno a je nutné je opravit. Zbytek je osazen správně. Proto se snažíme apelovat na výrobce a dodavatele technologií, aby své výrobky neprodávali kde komu, ale jenom řemeslníkům, kteří od nich mají školení. Zastaralé osnovy na učilištích, příliš teorie na úkor praxe, ale především absence dalšího vzdělávání jsou příčinami nedostatečné odbornosti řemeslníků. Například v Německu stráví každý řemeslník každoročně v průměru deset víkendů na různých školeních. Ta jsou hrazena z tzv. paritních fondů, do kterých vkládají prostředky jak zaměstnavatelé, tak sami zaměstnanci. V zemích EU je to běžná praxe už od padesátých let, u nás bohužel narážíme o nezájem ze strany politiků zavést podobný systém. Foto: Dan Zahrádka, Shutterstock.com Řemeslníci tvrdí, že jsou natolik vytížení, že nemají na školu čas. Tím se však dostávají do pasti, protože neumějí a tím se jejich čas na zhotovení zakázky neúměrně prodlužuje a ještě musí řešit reklamace svojí práce. To se globálně tvrdit nedá. Dobrý řemeslník nebude snižovat kvalitu své práce s narůstajícím množstvím práce, protože profesionální čest mu to nedovolí. Bohužel takových řemeslníků není většina, ale Hospodářská komora ČR se snaží prostřednictvím Etického kodexu člena HK ČR změnit tento stav a myšlení podnikatelů. Zákazník by měl mít lepší orientaci na trhu tím, že když firma bude označena logem HK ČR, bude vědět, že je to záruka serióznosti firmy a v případě, že se dílo nezdaří, má možnost si stěžovat na HK ČR, a ta by měla zajistit vyřešení případu. Obdobnou značku kvality má i Svaz podnikatelů v oboru technických zařízení již od roku 1995, a za tu dobu byla tato Značka kvality SPTZ v oboru instalatér odebrána jednomu řemeslníkovi a zakázku dokončil jiný řemeslník zdarma. Řekl jste, že řemeslník nemá čas. Jak by se mu dalo pomoci, aby neztrácel tolik času v lavici? Například normy. Řemeslníci všech oborů jsou neustále zavalování novými a novými normami z Evropské unie. Jejich počet roste spolu s narůstajícím počtem evropských směrnic. Důležité jsou především normy, které se týkají výrobků a s nimi souvisejících činností. Pro podnikatele jsou zásadní, protože ovlivňují jejich schopnost uspět na otevřeném evropském trhu zejména ve službách. Proto HK ČR usiluje o lepší zpřístupnění norem a hlavně levnější normy, ale to je pro řemeslníka málo, tak potřebuje udělat rešerše norem a ty vydat v Příručce nejlepší praxe, která by měla být na kontaktních místech za cenu služby. Příručky nejlepší praxe musí nejen pro řemeslníky, ale pro všechny podnikatele zajišťovat profesní společenstva cechy. Příručky budou obsahovat jak povinné podmínky podnikání v daném oboru, tak i rešerše norem, pravidla praxe a nejnovější technologické, výrobní a procesní postupy. Co byste řekl závěrem? Nejde jen o to, že neseženeme včas dobrého instalatéra. Bez kvalifikovaných pracovních sil hrozí, že Česká republika ztratí svůj výrazně exportní ráz, založený na inovačním potenciálu. Zbytky kvalifikovaných pracovníků navíc přetahují vyššími platy nejrůznější montovny ke svým pásům. Přitom malé a střední podniky spolu se soukromými řemeslníky vytvářejí podle odhadů HK ČR, jak jsem uvedl výše, až šedesát procent HDP. Zatímco tzv. montovny generují nesrovnatelně menší objem HDP: kompletují dovážené komponenty. Stejně tak nadnárodní stavební společnosti. Recept na operativní zalepení díry kontingenty dělníků ze zahraničí vydáním čtyř set tisíc zelených karet nepovažují oslovení experti z dlouhodobého hlediska za dobré řešení. Jak jsem se dověděl jako účastník projektu na zapojeni MSP do sociálního dialogu, dobře pracovat prý bude pouze první generace příchozích cizinců. Jejich potomci podobně jako domácí mládež dají přednost školám s maturitou. Potom nezískají práci a hrozí opakování bouří z pařížských předměstí. Nebo bude následovat opačný scénář? Francie se nakonec sama ze své situace poučila. Firmy společně se státem investovaly velké prostředky do technického vzdělávání. Do učebních oborů dnes odchází potřebný počet patnáctiletých, a tak se v zemi podařilo odvrátit kolaps průmyslu a řemesel. Filosofii maturita pro všechny Francie opustila před deseti lety. Věřím, že naši politici se alespoň někdy nad materiály, které jim posíláme z Hospodářské komory ČR, zamyslí a nejen zamyslí, ale i zapracují do svých programových cílů a po jejich naplnění nebude nouze o dobrého řemeslníka. V říjnovém vydání Komora.cz přineseme rozhovory s dalšími viceprezidenty HK ČR Pavlem Bartošem a Janem Wiesnerem. red Vývoj podílu žáků do 1. ročníků středního vzdělávání (v %) Problémy drobných, malých a středních podnikatelů (DMSP) ve stavebnictví: 1. Vztahy mezi DMSP a velkými nadnárodními společnostmi se trvale zhoršují v neprospěch DMSP. 2. Velké stavební společnosti neustále snižují počty vlastních zaměstnanců, na práci najímají stále více DMSP jako subdodavatele. Ti pracují v nespravedlivých podmínkách, bývají nespravedlivě ohodnoceni. 3. Subdodavatelé mají výrazně nižší právní ochranu než zaměstnanci. 4. Vyšší dodavatelé si přisvojují velkou část přidané hodnoty a zisku vytvořeného subdodavateli. Zisk subdodavatelů neumožnuje kvalitní rozvoj, DMSP přežívají na hraně rentability. 5. Vyšší dodavatelé platí subdodavatelům často velmi opožděně (tzv. performance bonds). Obory Kategorie stř. odborných škol Střední odborná učiliště Zdroj: Svaz drobných, malých a středních zaměstnavatelů ve stavebnictví ČR Rok Gymnázium S maturitou Lycea Bez mat. Celkem S výuč. listem S mat. Celkem Celkem z toho s mat ,4 38,7 0,3 1,8 40, , , ,6 0,3 2,6 38,5 37,7 5,6 43,3 59, ,8 34,1 0,3 2,2 36,6 38,8 5,8 44,6 59, ,5 34,1 0,7 1,5 36,4 39,8 5,4 45,2 58, ,4 35,4 1,1 1,3 37,8 38,4 6,2 43,8 60, ,9 36,0 1,6 1,1 38,7 37,1 6,0 43,4 61, ,2 36,1 2,2 1,1 39,4 36,3 6,6 42,4 62, ,4 36,1 2,7 1,0 40,0 35,2 6,9 41,8 63, ,1 35,2 3,9 0,9 40,1 34,0 7,6 40,9 65, ,2 35,7 4,4 0,6 40,7 32,3 7,5 40,0 67, ,3 36,1 5,0 0,7 41,2 31,3 7,9 39,0 68,0 Zdroj: MŠMT ČR, 2008

11 str. 20 rozhovor září 08 str. 21 rozhovor Každý problém je pro mne výzvou Foto: Dan Zahrádka Eva Kárníková mě překvapila jako málokdo! Čekala jsem, že Manažerka roku 2007, žena, která stála u zavádění platebních karet v České republice a léta se pohybuje v distingovaném prostředí financí a finančnictví, bude upjatá a chladná jako mramor peněžních paláců. Omyl! Generální ředitelka české pobočky vydavatele platebních karet společnosti Diners Club Czech, která má u nás přes deset tisíc klientů a dosahuje obratu téměř dvě miliardy korun, neuhýbala před žádnou otázkou. A svou bezprostředností a zdravým sebevědomím navodila atmosféru, která je snem každého novináře... Omluvte indiskrétní dotaz hned na zahřátí jakou máte v peněžence hotovost? Překvapivě ani ne málo asi dva tisíce korun. Jenomže to se stává málokdy včera jsem tam neměla téměř nic. Vybíráte peníze z bankomatu, nebo platíte výhradně kartou? Kartou platím téměř vše, co se dá, ale jsou věci, při nichž potřebujete hotovost. Minimálně na spropitné to dávám vždy zásadně hotově, ačkoli útratu platím kartou. A kolik máte karet? Pět, z toho tři naše Diners Club. Mívala jsem jich více, ale jednou mi ukradli peněženku a tak jsem ty, které už jsem moc nepoužívala, ani neobnovovala. V 90. letech jste stála u zrodu platebních karet u nás vybavujete si svoji úplně první kartu? Kartou platím téměř vše, co se dá, ale jsou věci, při nichž potřebujete hotovost. Minimálně na spropitné Byla to snad debetní MasterCard nebo spíš Maestro. Karty tenkrát teprve začínaly. To nebylo jako dneska, když je bere na padesát tisíc obchodníků Braly je některé hotely, top restaurace, ale běžné obchody vůbec. Také já jsem chodila osobně přemlouvat obchodníky k akceptaci karet. Dívky vaší generace nechtěly ještě být možná modelkami, přesněji manekýnami, ale možná učitelkami, lékařkami, kadeřnicemi. A vy jste asi také nechtěla být generální ředitelkou To mě opravdu nenapadlo! Když jsem byla mladá, hodně mě bavilo sportování, hrála jsem basketbal, obdivovala sportovce. Vydrželo mi to asi do osmnácti. Pak jsem si myslela, že půjdu na učitelství. Ale ne proto, že bych k tomu nějak extrémně tíhla. Studovala jsem gymnázium, ani jsem pořádně nevěděla, co chci, navíc mě nadále nejvíce bavil sport.

12 str. 22 září 08 str. 23 rozhovor rozhovor Konkrétně basketbal, hrála jsem za Domažlice krajský přebor do pětatřiceti. Hraní jsem nepřerušila ani na vysoké škole v Praze. Od basketbalu do banky Nicméně se z vás generální ředitelka stala a jste jí už deset let. Nejdříve jsem byla v Investiční bance a od začátku jsem pracovala u systémů, v agendách souvisejících s platebním stykem. Já nastupovala, když se dělila Česká národní banka a vznikaly z ní banky komerční. Každý den přinášel nové problémy, a to mě bavilo. Pak jsem se začala zabývat kartami a elektronickým bankovnictvím. Po čase jsem dostala nabídku od Diners Club Austria. To už pár měsíců fungoval Diners Club Czech a od ledna 1999 jsem v jeho čele. Do Dinersu mě lákalo, že to byla nová společnost zabývající se u nás teprve začínajícími kreditnímu kartami. Vstupovala jsem k vám s přesvědčením, že finančnictví to jsou kostýmky, nesrozumitelná terminologie, ale také upjatost a strohost Pokud jde o oblékání, tak to pravda je. A také, že klasické bankovnictví je konzervativní obor. Právě to bylo pro mne na platebních kartách přitažlivé, že nejde o tradiční způsob obsluhy klienta, karta má v sobě mnohem více rozměrů. Karta není jen bankovní produkt. Dokonce se dlouhou dobu vedly diskuze, zda to vlastně není distribuční kanál. Což si já rozhodně nemyslím. Karty jsou, podle mne, světem ve světě bankovnictví. Obrovskou roli v nich hraje vedle financí i technologie, ale zároveň také marketing, obchod. Na rozdíl od řady bankovních produktů je v kartách více složek z mnoha sfér. Držitelé vaší karty mají řadu doplňkových výhod. Já vás teď trochu otestuji, které z nich asi využíváte. Tak například Komplexní cestovní pojištění: kdy naposledy jste někam cestovala? S dcerou jsme před několika týdny letěly soukromně do Ameriky. Obě jsme byly pojištěné na moji kartu, která umožňuje až tři spolupojištěnce. Takže jsem této výhody využila. Vstup do více než 100 VIP letištních salonků: patří létání k vašemu nejoblíbenějšímu druh dopravy? Ne, není nejoblíbenější, ale jsou destinace, kam se prostě jinak dostat nedá. Nejraději jezdím vlakem, například do Ostravy, ale také do Vídně, kam musím relativně často a zatímco dříve jsem volila auto, dneska jednoznačně vlak. Výhodné podmínky ve vybraných autopůjčovnách: jaké vozy upřednostňujte? Do Dinersu mě lákalo, že to byla nová společnost zabývající se u nás teprve začínajícími kreditními kartami Na dovolené chodím nejraději pěšky, ale třeba v USA logicky využívám autopůjčovny. Upřednostňuji velká, bezpečná auta, ale ráda vzpomínám i na cabriolet při dámské dovolené na Havaji. Ovšem jinak je auto pro mne pouze dopravní prostředek. Nevybírám podle značky, ale aby bylo bezpečné, pohodlné, s velký zavazadlovým prostorem. Ale vlastně přece jen existuje auto, které by se mi líbilo miluji v Americe ty staré velké pekáče. Vím, že nejsou na normální ježdění, ale jednou bych si ho snad mohla koupit Slevy u obchodních partnerů... Slevy nabízejí naše karty hlavně v souvislosti s golfem, jenomže na toto já nejsem nejlepší klient. Že jsem se mohla hlásit o slevu, zjistím většinou až po zaplacení Kdysi jste si podala ruku s Pelém, což už ovšem nesouviselo s doplňkovými výhodami karty. Vy však máte ráda golf nevyměnila byste setkání s fotbalovým géniem za osobní radu od Tiger Woodse? Tak kdyby mi chtěl Tiger Woodse dát osobní radu, to bych si hodně považovala. Ale zaujal mne i Pelé, s kterým jsem se setkala, když byl marketingovou osobností MasterCardu v Sydney. Lidé, kteří Něco dokázali, mě, pochopitelně, velmi zajímají. Jsou čeští držitelé karet zvyklí využívat jejích doplňkových výhod? Jak kdo. Spíš bych řekla, že trošku více by měli lidé zvažovat, jakou si pořizují kartu. A stejně tak i ti, co karty nabízejí, prodávají. Ti by měli myslet na to, aby klient dostal takovou kartu, která bude pokrývat jeho požadavky. I když bych totiž někomu prodala kartu nevhodnou a mohla si v tu chvíli udělat čárku později se mi to vrátí Je lepší být korektní a říci, co se nehodí. Zastávám názor, že každý obchod by měl přinést výhody oběma stranám. Vítězná večeře v New Yorku Diners Club slaví v České republice letos 10 let a vyhlásili jste soutěž, kdy na vítěze čeká mimo jiné oběd s vámi v New Yorku. Přímo v legendární restauraci, kde v roce 1950 neměl Franc McNamara na útratu v hotovosti a vymyslel tak první platební kartu světa, neboli kartu Diners Clubu. Co si asi dáte k večeři vy? To ještě vůbec nevím. Ale tento úžasný nápad vymyslel kolega šéf IT. Je to poměrně luxusní Foto: Dan Zahrádka, Shutterstock.com restaurace, místa jsou už rezervována a až se vrátíme, vyzradím vám, co jsem si dala, jaké to bylo. Jste vy sama soutěživá? Velmi. Dokonce se i ráda o něco sázím. Občas většinou v golfu i o peníze. S jistou nadsázkou karty Diners Club vám přinesly ocenění Manažerka roku 2007, co byste si přála, aby vám poněkud jiné karty naznačily o budoucnosti karet Diners Club Czech? Nezaměřujeme se jen na karty, ale i na speciální produkty ty nám vloni přinesly nárůst obratu asi o 40 %, A už se těším, že letošní rok bude nejlepší v mé kariéře věřím novému produktu Road Account, který je určen pro transportéry na úhradu mýta s odloženou splatností transakcí až o 48 dní. A to nedělají žádné banky, které nám jinak v kartách konkurují, žádní klasičtí vydavatelé karet. K letošním úkolům Diners Clubu patří také rozšiřování sítě terminálů u obchodníků, kteří akceptují vaše karty. Je v tom nějaká překážka, problém? Dělala jsem v životě leccos, a vždy jsem věděla, že to dělám dobře a vždy jsem si byla jista, že se uživím My to děláme přes banky, ale myslím, že jsme na tom hodně dobře, dnes berou naše karty asi na místech v České republice. Před časem jsem při kupování značkové kabelky zjistila, že tam berou naše karty jen přes žehličku, přitom už to vůbec není zapotřebí Tak jsem se hned ptala, přes kterou že to mají banku Otázka, zda vás za ta léta ve světě financí a finančních produktů nepotkal syndrom vyhoření, je ve vašem případě zřejmě zbytečná... Nějaké vlny občas mám, trošku mi pomohlo, že jsem měla krátkou přestávku, když jsem byla po porodu doma s Klaudií asi tři měsíce. Je pravda, že pokud mám nějaké krizovější období samozřejmě myslím pracovní tak si najdu zajímavé projekty. Nacházím nové věci a pokaždé věřím, že to bude nejen něco zajímavého, ale že to přinese hlavně velký byznys Jsem tím motivována, takže nějak výrazně jsem vyčerpání zatím nepocítila. Kdyby ano, asi bych dokázala úplně odejít od toho, čím se právě zabývám. Dělala jsem v životě leccos, včetně uklízení v rámci brigád, a vždy jsem věděla, že to dělám dobře a vždy jsem si byla jista, že se uživím. Samozřejmě je otázkou kde a za kolik. Člověk má oblasti, kde si věří hodně a oblasti, kde méně. A práce je zrovna oblastí, kde mám vnitřní přesvědčení, že se mi bude dařit vždycky. To mi dává vnitřní klid. Je počet držitelů platební karty hlavním ukazatelem úspěšnosti společnosti? Ne, není. Ideální je situace, kdy je při co nejnižším počtu jejích držitelů co nevyšší obrat. Jde nám o co nejvyšší obrat. Samozřejmě chceme mít těch karet co nejvíc. Chceme jít i do nižšího segmentu, nebýt jen výsadou movitých klientů. Děláme všechno, co přináší profit, byznys. A na rozdíl od velkých vydavatelů karet si můžeme dovolit jít operativně i do menších projektů. Platí, že karty lidi kastují, dělí do skupin? Jako že jsou něčí vizitkou? Existuje skupina lidí, která už tím, jakou vlastní kartu, ukazuje, že patří mezi vyšší příjmovou skupinu, že na to má. Ale pak jsou tací, co mají hodně tučná konta, ale zviditelňovat se nechtějí. A jim slouží karta opravdu k uspokojování potřeb a ne k exhibici. V čem Česká republika karetně zaostává? Moc nezaostává. Na to, jak krátkou dobu tady karty fungují, se jí povedl neskutečný posun dopředu. Pořád však ještě nejsou moc rozšířené kreditní karty. I když v poslední době je u nich také výrazný nárůst. Osobně si myslím, že doba do vyčerpání spotřebních úvěrů ještě zdaleka neskončila, budou se rozšiřovat. Ing. Eva Kárníková, MBA (45) Vede české zastoupení Diners Club International od roku Vystudovala VŠE v Praze. Titul MBA získala v rámci programu pražského ČVUT a univerzity v Sheffieldu. Bankovnictví studovala také v americké Oklahomě. K jejím koníčkům patří golf, cestování a košíková, do kina chodí nejčastěji s 5letou dcerou Klaudií. K jejím nejoblíbenějším filmům patří Forrest Gump, z českých Pelíšky. Z hereček obdivuje Meryl Streepovou. Miluje skupinu Eagles a nemohla vynechat pražský koncert Madonny; obdivuje ji nejen jako zpěvačku, ale jako osobnost, která se vlastní pílí drží tak dlouhou na absolutní špičce. Významná autorita v oblasti platebních karet umí hrát karty mimo jiné i mariáš, ale už dlouho si na něj nenašla čas. Ideální víkend si dokáže představit různě hlavně by u toho měla být Klaudie, přátelé, neměl by chybět golf, ale především legrace a zábava. A to vše raději u moře než v horách.

13 str. 24 září 08 str. 25 rozhovor zásah na komoru Naše republika je velmi pokroková i co se týká nových technologií, dnes je tady zkonvertováno, ve srovnání s jinými zeměmi, hodně karet na čipové. Maminka i ředitelka Maminkou jste se stala relativně pozdě, asi ve čtyřiceti. Vaší dceři je sice teprve pět, ale přemýšlela jste už o tom, kdy by mohla dostat svoji první kartu? Když se narodila, tak mně, nebo vlastně Klaudii, poslali mí nadřízení z Rakouska do porodnice dárek platnou embosovanou kartu na jméno Klaudie Kárníková. Jinak, pokud je dítě rozumné, tak si dovedu představit, že vlastní kartu má od 15 let. Už i proto, aby se naučilo hospodařit s kapesným, aby se od dětství učilo zodpovědnosti vůči penězům. Když se Klaudie ve školce ptají děti: A co dělá tvoje maminka, co asi odpovídá? Tak to opravdu netuším. Možná říká, že dělám v práci s počítačem Zřejmě by nebylo vhodné, kdyby malá holčička říkala to, co bylo napsáno o vašem postu, resp o vás: Šéfka klubu bohatých. Já se vůči tomu výrazu neohrazuji, ale určitě to není výraz, kterým bych já svůj post či souvislosti s firmou prezentovala. Samozřejmě jsme zaměřeni na VIP klientelu, ale děláme i řadu jiných produktů, s jinými segmenty. A i když tomu název nahrává, Diners Club není výhradně klubovou záležitostí. První byl cizinec V roce 1968 byla na území tehdejšího Československa provedena úplně první kartová transakce do provozovny Čedok tenkrát vstoupil cizinec (u nás nikdo kartu mít nesměl) s kartou Diners Club. Společnost Diners Club Czech vznikla před 10 lety, má 23 zaměstnanců a roční obrat kolem dvou miliard korun. Pro rok 2008 má společnost plánovaný dvojnásobný hospodářský výsledek než vloni. Nicméně je pro elitní klientelu, do jejíhož světa luxus neodmyslitelně patří. Jakého luxusu si dopřáváte nejraději vy? Pro mne je největší luxus čas veškeré své koníčky a záliby jsem okleštila, čas dělím mezi práci a dceru. Občas zajdu s partou bývalých spoluhráček po basketbalu na pivo, s kamarádkami na kafe, ale právě volný čas považuji za největší luxus. Pro mne je největší luxus čas veškeré své koníčky a záliby jsem okleštila, čas dělím mezi práci a dceru Jste předsedkyní představenstva sdružení Fórum žen, což je asociace sdružující ženy na významných politických, hospodářských a společenských pozicích, a to jak Češky, tak i cizinky působící v Praze. A stojíte i za projektem Ženy do politiky. Není to pro vás i osobní výzva? Já jsem na to příliš horká hlava, cholerik. Při nedělních politických dizkusích někdy už ani moc nevnímám, co hosté říkají, ale sleduji, jak kdo působí píárově. A zjišťuji, že vyhrávají politici, kteří se nedají strhnout emocemi, alespoň na obrazovce. No a já taková nejsem spoustu věcí, za které bojuji, beru osobně. Takže nejsem správný typ pro politiku. A plně mi vyhovuje oblast byznysu, v němž jsou dané základní principy fungování. Řešíte v rámci Fóra žen někdy i to, zda už je u nás vlídnější a vstřícnější prostředí k matkám, rodinám? Řešíme to hodně a často. Ačkoli jsme různých profesí, z různých oborů, máme rodiny, děti. A shodujeme se na názoru, že místo, aby se situace zlepšovala, se zhoršuje. Když jsem chtěla dát dceru do školky já, ještě to šlo, ale teď už je to problém, dětí je hodně a školek málo. Což nahrává korupci, známostem Kdykoli jsem byla s Klaudií v Americe, věděla jsem, že i kdyby nic jiného nebude problém s posezením v restauraci: dětská židle, dětský příbor a něco na hraní jsou tam samozřejmostí ve všech zařízeních. Tady jich sice přibývá ale pomalu. A určitě se občas zabýváte i problémem diskriminace Já to slovo diskriminace tak nemám ráda! Protože na druhou stranu vznikají pozitivní diskriminace a těch zastáncem nejsem. Diskriminací je spousta nejen podle pohlaví, ale i věku a tak dále. Prostě existuje. Samozřejmě existuje i diskriminace platová. Mně se to kdysi také přihodilo měla jsem nejvíce zkušeností, nejvyšší vzdělání, nejvíce podřízených a nejmenší plat. Jsem v tomto směru vůči svým kolegům velmi opatrná, na spravedlnosti mi nesmírně záleží. Mám kolem sebe lidi, s kterými se mi dělá lépe, i lidi, s kterými hůř, ale ohodnocení je vždy přísně podle odvedené práce. Dost často se stává, že při rozhodování, koho přijmout zdůrazňuji, že ne v naší firmě je při naprosté shodě výsledků přijat muž. Nevím, jestli to nazvat diskriminací, ale rozhodně jsou to určité preference Jste autorkou výroku, že Ženy neztrácejí tolik času na neužitečné věci jako muži. Například? Stačí, když vyjedu do našeho centra v Rakousku a sejdu se s kolegy z Polska a Slovenska. Jsou to výhradně muži a tam se mi uvedený výrok potvrdí snad pokaždé záležitosti, s kterými bych byla hotova za dvě hodiny, řešíme celý den. Kolegové nikam nechvátají a navíc se muži, ti nevinní ať prominou, strašně rádi poslouchají Mně bylo a je v mužském prostředí vždy dobře, často jsem byla jediná žena mezi muži, ale tuto jejich zdlouhavost nechápu. V čem vy jste musela být lepší než muži ve vašem okolí, které jste nechala za sebou? Nevím, asi jsem dělala dobrý dojem Myslím, že jsem znalá problematiky, v práci jsem si nikdy nepřipouštěla žádné překážky. Pro mne to nebyly překážky, ale výzvy, které přinášely něco nového, zajímavého. Mne práce obecně baví a navíc my ženy máme v sobě zakódováno, že přece musíme udělat i to, co nás nebaví. Takže mi určitě pomohla moje povaha vše mě zajímalo, do všeho jsem se hrnula, a to asi vlivné lidi oslovilo. Jste v silné mezinárodní firmě. Umíte si představit, že byste podnikala sama za sebe? Pokud děláte ve společnosti a chcete tu práci dělat dobře, tak ač si uvědomujete, že ta společnost není sice vaše pracujete s nasazením jako pro svou. Schopné podnikatele a podnikatelky obdivuji, protože podstupují velké riziko do podnikání dávají nejen vlastní odvahu, schopnosti, ale také vlastní peníze. Ale já jsem zatím nikdy nepřemýšlela, že bych se na to dala také Zažila jste ještě éru výplatních pásek či sáčků. Jak na to vzpomínáte? Zažila, ale od začátku jsem byla propagátorem toho, aby se to změnilo. S pokrokovými firmami, jako např. ZVVZ Milevsko, jsem byla u projektů podnikových spořitelen. Andrea Žbodáková Foto: Dagmar Hájková, Shutterstock.com Doprava je zvláštní fenomén. V některých ohledech je otevřeným zrcadlem společnosti. Pokud jedete Evropou, v každé zemi vidíte jinou kvalitu silnic, jiné zvyky řidičů, jinou organizaci dopravy, jiné chování chodců apod. Naše doprava o nás nic lichotivého neříká. Disciplína jako taková je nám zatím odporná. Zřejmě za to může naše přeorganizovaná minulost a cosi, co zasahuje do našich svobod, které ještě přesně neznáme. Navíc minulost se stále připomíná v podobě vozidel, která v rozvinutých zemích prostě nejezdí. To má svůj praktický dopad, protože škodovečka si to hasí po dálnici sedmdesát, úspěšný podnikatel v prémiové značce 160 km/h, tunelář v exkluzivní okázalosti 200 km/h a mladý gangster prchá před policií 240 km/h. Všichni společně se proplétají mezi vynervovaným českým řidičem náklaďáku a tureckým, který poklidně spí jako šéf nekonečné cisterny brázdící celou Evropu. Rychlostní a technické rozdíly tak vytvářejí rébus v odhadování, jak se v některých dopravních situacích zachovat. Dodnes neumíme jezdit v levém pruhu, který je na předjíždění, ne na dirigování rychlosti těch, co jedou za mnou. Vidíte jistě sami, jak je na tom každý druhý řidič, když se chystá předjet vozidlo před sebou, vezme si na to týden v levém Doprava otevřené zrcadlo společnosti Svět podle JANA Krause pruhu. A protože na horizontu vidí další vozidlo, které možná předjede, už v levém pruhu zůstane. Doživotně. Ovšem na takové zabijačce D1 se zase v pravém pruhu jezdit příliš nedá, pokud nejste fandy mlátivého tobogánu, který testuje tlumiče vašeho vozu a vaše nervy v rytmickém bubnování náprav. Čím dál častěji se jako zpestřující perličky objevují motocyklové tryskáče, kdy schoulenec v helmě se prodírá mezi životem a smrtí zcela nevyzpytatelně, ale zato nejrychleji ze všech spěchá darovat své tělesné orgány. Nová dopravní vyhláška na nás platila asi 14 dní, než se zjistilo, že vlastně se není čeho bát a vrátili jsme se ke standardnímu cirkusu. Všechny řeči o ekonomickém rozvoji země jako by šly mimo silnice. Oblíbené plátování děr na těch méně frekventovaných a žádné opravy na těch nejfrekventovanějších. Ovšem když už na nutnou opravu dojde, trvá dlouho a způsobí takovou katastrofu, že si člověk říká, že by možná bylo lepší jezdit po polích. Celkově bych řekl, že naše doprava je obrazem jistého chaosu, neurvalosti, svéhlavosti a bezohlednosti, tedy jevů, kterých má společnost stále nadbytek. Lidé jezdící v Praze jsou navíc prokazatelně nervově nemocní (včetně mě), protože jezdit po Praze se ve zdraví delší dobu nedá. Už skutečnost, že většinu času v autě dřepíte na místě, místo abyste jeli, je nějak proti smyslu vlastnictví auta. K tomu zvýšený tep z toho, kde zaparkujete a zdali vůbec, jako koření do té šlamastyky zvonění tramvají, objížďky, výluky, nehody, přechody... Přechody jsou také zvláštní kapitolou. Račte si všimnout, co lidí na nich okázale projevuje falešnou hrdost, kdy pomalu vykračují, s jakýmsi mlaskavým požitkem, že mají přednost a že si zkrátka počkáte. K tomu trochu staré dobré třídní nenávisti čím lepší auto, tím pomaleji závistivec vykračuje. A kamikadze, kteří čekají na obrubníku chodníku, aby vám pyšně vkročili na zebru, pokud možno rovnou pod vaše kola a zálibně se přitom dívají, jestli to ještě ubrzdíte? Smysl automobilové dopravy se tak u nás z velké části vytratil. Nebo jste schopni zodpovědně odhadnout, za jak dlouho budete z Prahy v Brně? Já vím, normálně to trvá kolem dvou hodin. Ovšem?! Je lepší od rána ležet na rádiu, jestli je dálnice vůbec průjezdná. Pokud ano, stejně to neznamená, že bude průjezdná, až na ni dorazíte vy. A jak známo, párkrát už na D1 pobyli lidé i přes noc. Takže nejlepší je vyjet hned a přijedete-li o o pár hodin či dní dříve, pak si udělat náhradní program. K čemu pak auto? Z Prahy do Brna můžete jet totiž stejně dlouho, jako přes Nuselský most nebo na hranici s Německem. Fascinují mě jednotlivci, kteří v Praze přijdou pozdě na schůzku a se suverénním výrazem v obličeji vám sdělí jako důvod: Byla zácpa. Několikrát jsem se neovládl a vykřikl: Neříkej? Kde? Jak je to možné? To bych nikdy nečekal! Zejména v Praze ne! Je to zajímavý, celoplanetární fenomén: Zdokonalují se technologie, komunikace všeho druhu a doprava, krev podnikání a vůbec demokratického kapitalismu, je často čím dál horší. Čím dál kratší vzdálenosti překonáváme čím dál delší dobu. Není už problém vlastnit auto. Problémem se stává: Proč ho vlastnit? K dopravě u nás patří i fakt, že most spadne přímo na projíždějící rychlík. Pravděpodobnost tak tragické trefy je vlastně velmi malá. Obávám se, že s tou malou pravděpodobností všichni hodně počítáme jako s něčím, co se prostě nestane. Stane. A bohužel, pro některé jen jednou... Rychlostní a technické rozdíly vytvářejí rébus v odhadování, jak se v některých dopravních situacích zachovat

14 str. 26 září 08 str. 27 Z BRUSELU ekologie Podvody vydavatelů firemních adresářů Foto: Shutterstock.com EMAS easy pro malé a střední podniky Evropská unie v poslední době zaznamenává nárůst podvodů vydavatelů firemních adresářů a tzv. městských průvodců. Malé a střední podniky v EU, které se staly obětí zejména zahraničních vydavatelů firemních katalogů, podaly více než 400 stížností. Přes 90 % takových případů zůstává bez ohlášení. E maily a dopisy s žádostí o vyplnění či pouhou kontrolu údajů o firmě jsou převážně v anglickém jazyce a poznámka o objednávce placené inzerce je snadno přehlédnutelná. Podnikatelská zastoupení v členských státech Unie se začala touto problematikou vážně zabývat. Chorvatskou obchodní komoru v Záhřebu kontaktovali místní podnikatelé s negativní zkušeností se zahraničními firmami, které jim zaslaly registrační formuláře s žádostí o poskytnutí údajů do jejich zdarma zasílaných mezinárodních adresářů firem. Chorvatští podnikatelé obdrželi poštou a elektronicky od španělské firmy European city a švýcarské Intercable Verlag formuláře v anglickém jazyce již s předvyplněnými údaji o své firmě (název, adresa, druh poskytovaných služeb či zboží, apod.) s žádostí o doplnění údajů a souhlasem se správností údajů. Orazítkováním a podpisem tohoto formuláře se chorvatské firmy přihlásily k placené službě ve výši několik set euro ročně. Stvrdily souhlas s poznámkou pod čarou, že zveřejnění těchto údajů v adresářích, na CD a webových stránkách představuje placenou inzerci často i na několik let dopředu. Oklamaní podnikatelé ČR S podobnými případy (např. firem Construct Data Verlag, Eucom Pages S.A. a Intercable Verlag) se setkala i Hospodářská komora ČR, na kterou se oklamaní podnikatelé obrátili. Některé dotazníky obsahovaly loga veletrhů a oslovený podnikatel se domníval, že se jedná o firmy spolupracující s veletržní správou. Ze žádosti o aktualizaci dat nabyli dojmu, že se jedná o službu zdarma. Dopisy nebyly nadepsány ani jako smlouva ani jako objednávka, pouze na dolním okraji nebo na zadní straně obsahovaly drobným písmem upozornění, že se jedná o nevypověditelnou objednávku na tři roky, většinou za cca euro ročně, kterou je možné stornovat do osmi dnů a vypovědět až po zaplacení jednoho roku, a to nejpozději tři měsíce před uplynutím jednoho roku. Storno nelze většinou stihnout, neboť první faktura je zasílána až po delší době a teprve tehdy si postižený uvědomí, o jak drahou službu se jedná. Zahraniční vydavatele je velmi obtížné vyhledat, jediným kontaktem uvedeným na formulářích či v ové korespondenci bývá telefonní číslo či číslo faxu nebo samotná ová adresa. Odmítnutí zaplatit nevědomě objednanou inzerci se však nemusí vyplatit, vydavatel totiž může po několika zaslaných upomínkách přistoupit k samotnému vymáhání pohledávky. S ohledem na zdlouhavé řízení ale i svou nepozornost, podnikatelé převážně částku zaplatí a mnohdy podvod neohlásí. Orazítkováním a podpisem tohoto formuláře se firmy přihlásily k placené službě ve výši několik set euro ročně... Nekalé praktiky: falešné faktury a klamavé informace ve smlouvách, potvrzení nezaslaných objednávek, klamavý a agresivní telemarketing nebo ový marketing, podvodné prodejní bannery (neexistující či málo navštěvovaná webová stránka nebo banner), podvodné faktury při zápisech do veřejných registrů. Podnikatelská sdružení v EU se snaží těchto případů vyvarovat a informovat své členy. Některá z nich pravidelně vyvěšují na svých webových stránkách seznam podvodných firem, příklady dopisů a klamavých faktur, některá zřídila koordinátory nekalých praktik (Niz.) a jiným se naopak do národní legislativy podařilo vložit ustanovení o zákazu takovýchto forem objednávek a povinnosti čitelného označení placené služby (Rak.). Nekalé praktiky vydavatelů firemních adresářů řeší také Evropský parlament. Alena Vlačihová, CEBRE Česká podnikatelská reprezentace v Bruselu Jak nenaletět informujte své zaměstnance o těchto nekalých praktikách a věnujte pozornost hromadným ům od neznámých vydavatelů, pozorně čtěte poznámky v textu při vyplňování podobného typu formulářů, pokud máte pochybnosti, kontaktujte vydavatele telefonicky a ověřte si jeho identitu, zjistěte počet výtisků adresáře, pravidelnost vydání a geografické pokrytí, ponechte si originál korespondence včetně ů, kontaktujte podnikatelskou organizaci, jejímž jste členem nebo asociaci vydavatelů seznamů, seznamte se s příklady klamavých informací na stránkách evropských asociací a a podělte se o vaše zkušenosti. Systém EMAS, neboli Systém environmentálního řízení a auditu (Eco-Management and Audit Scheme), je jedním z dobrovolných přístupů, jimiž mohou podniky a další organizace aktivně snižovat vliv své činnosti na životní prostředí a přitom zároveň zvyšovat efektivitu svého provozu. Výsledkem je pozitivní dopad na životní prostředí, zvyšování ekonomických efektů (úspora nákladů na suroviny, energie, likvidaci odpadů, poplatky apod.) a zvyšování konkurenceschopnosti. V rámci rozvoje Programu EMAS v naší republice byl zahájen projekt EMAS easy zaměřený na zavádění systému EMAS v malých a středních podnicích. EMAS easy představuje přístup a soubor nástrojů, které umožňují zjednodušenou, časově i finančně méně náročnou implementaci systému EMAS. Širší uplatňování uvedené metodiky podporuje také Evropská komise, která zahájila již třetí kolo programu pro konzultanty v jednotlivých členských zemích. Do projektu s oficiálním názvem Budování kapacit pro EMAS easy v severní Evropě byla zahrnuta také Česká republika. Hlavní výhody Hlavní výhody této metody lze shrnout takto: Celý proces nemusí zabrat více než 10 dní, nemusí vyžadovat účast více než 10 osob, dokumentace bude mít nejvýše 10 stran, a to vše v rámci postupu rozděleného do 30 přehledných kroků (viz též Tvůrci metody EMAS easy tvrdí, že skutečnou překážkou pro zavádění systémů environmentálního řízení (či řízení kvality) nejsou vysoké nároky patřičných norem, ale přístup k těmto normám. Proto vyvinuli metodu EMAS easy tak, aby snížila byrokracii, překážky vyplývající z potřebných znalostí a náklady na konzultace a certifikaci. Využívanými nástroji jsou například ekomapování jednoduché, vizualizované znázornění environmentálně problematických míst v podniku (mapy se připravují např. pro vodu, půdu, ovzduší, odpady, Tvůrci vyvinuli metodu EMAS easy tak, aby snížila byrokracii, překážky vyplývající z nutných znalostí a náklady na konzultace... energie, rizika atd.) či miniprůzkum názorů zaměstnanců pomocí meteorologických symbolů (od slunečna po bouřku) či zavádění v malých skupinách (klastrech). V současné době je v Programu EMAS v celé Evropské unii registrováno přes 6100 organizačních jednotek (v rámci přibližně 4100 organizací). Více než dvě třetiny představují malé a střední podniky, z nichž 50 zavedlo systém EMAS pomocí metodiky EMAS easy. V České republice je registrováno 33 organizací, přičemž malé a střední podniky tvoří necelou polovinu z nich. Informace o programu EMAS v českém jazyce zveřejňuje např. internetová stránka Příklady firem s úspěšnou registrací EMAS mimo ČR jsou např. řeznictví Steinmetz (Německo), kominictví Engelbrechstmüller (Rakousko), malířství Pelé Decoraciones (Španělsko) nebo vinařství La Gironda (Itálie). Jedná se o rodinné podniky o 4 až 12 zaměstnancích. Další příklady podniků a celá sada nástrojů a informací pro zavádění EMAS v malých a středních podnicích (SME toolkit) jsou uveřejněny na webové stránce ec.europa.eu/environment/emas/index_en.htm (v angličtině). Od vzdělávání po výměnu zkušeností V rámci výše zmíněného projektu EMAS easy proběhne vzdělávání konzultantů, pilotní implementace EMAS easy v podnicích i následná výměna zkušeností. Pět vybraných konzultantů se v rámci vzdělávacího programu zúčastní třídenního intenzivního tréninku, který se bude konat v půlce září 2008 pod vedením autora této metody ( com/page07gb.php). Malé podniky, které by měly zájem se do projektu zapojit ve fázi pilotní implementace, mohou více informací získat na u: step@ecn.cz (z prostředků projektu je však hrazeno pouze vzdělávání konzultantů, přímá finanční podpora zavádění EMAS není možná). Kamila Kanichová, STEP, s využitím materiálů MŽP Celý proces nemusí zabrat více než 10 dní, nevyžaduje více než 10 osob, dokumentace bude mít nejvýše 10 stran

15 str. 28 září 08 str. 29 dotační programy dotační programy Dotační poradenství HK ČR Podnikatelské subjekty mohou v programovacím období čerpat z několika dotačních programů. Ze všech programů je však na míru šitý podnikatelům pouze Operační program podnikání a inovace (OPPI), který spravuje ministerstvo průmyslu a obchodu. Přinášíme vám aktuální přehled vyhlášených výzev platný k pro předkládání žádostí o dotace v rámci OPPI. Přehled výzev k jednotlivým programům Výzvy, k nimž lze aktuálně podávat registrační i plné žádosti (PŽ již nyní nebo v nejbližších měsících) Vyhlášené výzvy, k nimž bude možno podávat registrační a plné žádosti ve vyhlášených termínech Vyhlášené výzvy, k nimž je možno podávat nyní nebo v budoucnu již pouze plné žádosti (s prošlou lhůtou pro registrační žádosti) Výzvy, u nichž byl dočasně pozastaven nebo omezen příjem žádostí Výzvy, u nichž byl ukončen příjem žádostí (prošlá lhůta pro podání registrační i plné žádosti) Výzvy, u nichž byl příjem žádostí předčasně ukončen PRIORITNÍ OSA 1 Vznik firem Oblast 1.1 Podpora začínajícím podnikatelům Program START Českomoravská záruční a rozvojová banka Číslo výzvy Označení výzvy Vyhlášení výzvy Příjem registrační žádosti START I STA PRIORITNÍ OSA 2 Rozvoj firem Oblast 2.1 Bankovní nástroje podpory MSP Pozn.: Příjem žádostí o podporu v rámci časově omezené výzvy programu START I byl ukončen k Program PROGRES Českomoravská záruční a rozvojová banka Číslo výzvy Označení výzvy Vyhlášení výzvy Příjem registrační žádosti PROGRES I PRO Poznámka: Příjem žádostí o podporu v rámci časově omezené výzvy programu PROGRES I byl ukončen k PRIORITNÍ OSA 2 Rozvoj firem Oblast 2.1 Bankovní nástroje podpory MSP Program ZÁRUKA Českomoravská záruční a rozvojová banka Číslo výzvy Označení výzvy Vyhlášení výzvy Příjem registrační žádosti ZÁRUKA I ZAR Pozn. 1: Příjem žádostí o podporu v rámci časově omezené výzvy programu ZÁRUKA I byl k dočasně pozastaven pro vysoký počet žádostí. Pozastavení příjmu žádostí se týká M-záruky, M-záruky s finančním příspěvkem a S-záruky s finančním příspěvkem. Pokračuje příjem žádostí o S-záruku. Pozn 2: S účinností od je z důvodu vysokého počtu žádostí pozastaven příjem žádostí o všechny typy záruk poskytované v rámci programu ZÁRUKA, který je součástí Operačního programu Podnikání a inovace. PRIORITNÍ OSA 2 Rozvoj firem Oblast 2.2 Podpora nových výrobních technologií, ICT a vybraných strategických služeb Program ROZVOJ CzechInvest Identifikace výzvy Vyhlášení programu Příjem registrační žádosti Konečný příjem plných žádostí Alokace ROZVOJ I resp mil. EUR PRIORITNÍ OSA 2 Rozvoj firem Oblast 2.2 Podpora nových výrobních technologií, ICT a vybraných strategických služeb Program ICT A STRATEGICKÉ SLUŽBY CzechInvest Identifikace výzvy Vyhlášení programu Příjem registrační žádosti Příjem plných žádostí Alokace ICT A STRATEGICKÉ SLUŽBY I mil. Kč PRIORITNÍ OSA 2 Rozvoj firem Oblast 2.2 Podpora nových výrobních technologií, ICT a vybraných strategických služeb Program ICT V PODNICÍCH CzechInvest Identifikace výzvy Vyhlášení programu Příjem registrační žádosti Konečný příjem plných žádostí Alokace ICT V PODNICÍCH I (2.2 ITP01) mil. Kč ICT V PODNICÍCH II mld. CZK PRIORITNÍ OSA 3 Efektivní energie Oblast 3.1 Úspory energie a obnovitelné zdroje energie Program EKO-ENERGIE CzechInvest Identifikace výzvy Vyhlášení programu Příjem registrační žádosti Konečný příjem plných žádostí Alokace EKO-ENERGIE I mil. Kč PRIORITNÍ OSA 4 Inovace Oblast 4.1 Zvyšování inovační výkonnosti podniků Program INOVACE CzechInvest Identifikace výzvy Vyhlášení programu Příjem registrační žádosti Konečný příjem plných žádostí Alokace INOVACE I (4.1 IN01) ,5 mld. Kč INOVACE Inovační projekt ,00 mld. CZK INOVACE Projekt na ochranu práv průmyslového vlastnictví, Výzva I mil. Kč PRIORITNÍ OSA 4 Inovace - Oblast 4.2 Kapacity pro průmyslový výzkum a vývoj Program POTENCIÁL CzechInvest Identifikace výzvy Vyhlášení programu Příjem registrační žádosti Konečný příjem plných žádostí Alokace Potenciál I mil. Kč Potenciál II (PTZ02) mil. Kč PRIORITNÍ OSA 5 Prostředí pro podnikání a inovace Oblast 5.1 Platformy spolupráce Program SPOLUPRÁCE CzechInvest Identifikace výzvy Vyhlášení programu Příjem registrační žádosti Konečný příjem plných žádostí Alokace SPOLUPRÁCE mil. CZK Technologické platformy 1 PRIORITNÍ OSA 5 Prostředí pro podnikání a inovace Oblast 5.1 Platformy spolupráce Program PROSPERITA CzechInvest Identifikace výzvy Vyhlášení programu Příjem registrační žádosti Konečný příjem plných žádostí Alokace PROSPERITA mld. CZK PRIORITNÍ OSA 5 Prostředí pro podnikání a inovace Oblast 5.2 Infrastruktura pro rozvoj lidských zdrojů Program ŠKOLICÍ STŘEDISKA CzechInvest Identifikace výzvy Vyhlášení programu Příjem registrační žádosti Konečný příjem plných žádostí Alokace ŠKOLICÍ STŘEDISKA 01 (5.2 SS01) mil. Kč Pozn.: Příjem registračních žádostí v rámci výzvy Školicí střediska byl z důvodu převyšujícího zájmu ze strany žadatelů od dočasně pozastaven. PRIORITNÍ OSA 5 Prostředí pro podnikání a inovace - Oblast 5.3 Infrastruktura pro podnikání Program NEMOVITOSTI CzechInvest Identifikace výzvy Vyhlášení programu Příjem registrační žádosti Konečný příjem plných žádostí Alokace NEMOVITOSTI Do 10 měsíců od data vzniku způsobilých výdajů PRIORITNÍ OSA 6 Služby pro rozvoj podnikání Oblast 6.1. Podpora poradenských služeb Program PORADENSTVÍ CzechInvest 2 mld. CZK Identifikace výzvy Vyhlášení programu Příjem registrační žádosti Konečný příjem plných žádostí Alokace Poznámka: Příjem žádostí ještě nebyl zahájen, předpokládané vyhlášení výzvy: září PRIORITNÍ OSA 6 Služby pro rozvoj podnikání Oblast 6.12 Podpora marketingových služeb Program MARKETING Implementace CzechInvest (CzechTrade) Identifikace výzvy Vyhlášení programu Příjem registrační žádostí Konečný příjem plných žádostí Alokace MARKETING I Do 1 měsíce od potvrzení úspěšné registrace Chcete-li na váš podnikatelský záměr získat dotaci, bude vám zdarma vyhledána možnost podpory vašeho záměru na 7,5 mil. EUR Jan Přib a Jarmila Csanková

16 str. 30 září 08 str. 31 TÉMA měsíce téma měsíce Doprava je neodmyslitelnou součástí každodenního života a v souvislosti s tím i podnikání. dokáže situaci usnadnit, ale také náležitě zkomplikovat... Jak dosáhnout optimální situace, kdy bude převažovat její pozitivní dopad? Jde o problém mnohorozměrný, ale je nezbytné jej zařadit mezi priority, jimiž je nutné se zabývat. Doprava nezbytná a hodně komplikovaná Dopravní infrastruktura Hospodářská komora ČR provedla mezi podnikatelskými subjekty dotazníkové šetření Úroveň spokojenosti podnikatelských subjektů v ČR a krajích, jehož se zúčastnilo přes 1000 respondentů. Otázky byly zaměřeny především na vztah podnikatelů k veřejné správě a na úroveň podpory podnikatelského prostředí v jednotlivých krajích ze strany státního aparátu. Z průzkumu vyplynulo, že podnikatele nejvíce trápí nedokonalá a v některých krajích velmi špatná dopravní infrastruktura (nejvíce byla kritizována dopravní komunikace D1) a také cena, kterou musí za tyto sužby platit a jež je neadekvátní vzhledem ke stavu komunikací. Doprava a její dopad na životní prostředí 1) Zákaz jízdy kamionů v pátek Vše nasvědčuje tomu, že je plánována změna v systému omezení nákladní-kamionové dopravy. Měla by zavést páteční omezení celoročně v časovém rozmezí od 15 h do 20 h. Novela by v ideálním případě měla vstoupit v platnost na počátku r ) Greenways (zelené stezky) Jsou jedním z projektů Nadace Partnerství, nejvýznamnější české nadace podporující ekologické projekty v ČR. Cílem Greenways je vytvoření sítě cyklotras, na které jsou navázány služby pro turisty. Známku Zelená stezka Greenway může dostat jenom takový projekt, který splňuje určitá pravidla. Přes území ČR v současné době vede několik takových tras. Nejvýznamnější jsou: Greenways Praha Vídeň Moravské vinařské stezky (Krakov Morava Vídeň Greenways a cyklistická stezka Brno Vídeň. Užitek Greenways pro dopravu Mimo jiné mohou stezky zvýšit podíl cyklistů a chodců, zejména z řad rekreačních turistů, rodin s dětmi, seniorů a lidí s tělesným omezením. Usnadněním pohybu a zlepšením dostupnosti často navštěvovaných míst mohou stezky výrazně zvýšit podíl bezmotorové dopravy při každodenním pohybu lidí. Ekonomický přínos Greenways Greenways mohou být efektivním využitím veřejných i soukromých pozemků. Mohou výrazně zvyšovat hodnotu přilehlých parcel, prostor a zařízení, které jsou provozovány v souladu s funkcí stezky či zeleného koridoru. Vytvářejí pracovní příležitosti při budování stezky i jejím udržování. Vyvolávají potřebu ochrany celého přilehlého koridoru před nekoncepčními a nevhodnými aktivitami, které by užitek stezky pro její okolí poškozovaly. Využití Greenways jako prvku územního rozvoje Zlepšují například dopravní obslužnost, zhodnocují liniové krajinné i urbanizované prvky, přispívají k vytváření sítě zdravých a krásných míst. Podporují výsadbu zeleně, tvorbu parkových ploch, ochranu a využití břehových porostů a zlepšují možnosti pro celkovou ochranu přírodního prostředí a kulturního dědictví v daném místě. Přínos Greenways pro životní prostředí Stezky se svým tvarem, povrchem, trasou a vybavením mohou na první pohled odlišovat od cest pro auta a demonstrovat tak jiný možný přístup k pohybu ve městě a v přírodě. Greenways jsou praktickou ukázkou, že urbanizace a využívání krajiny mohou být ohleduplné vůči životnímu prostředí. Foto: Shutterstock.com Logistické činnosti spojené s přemísťováním zboží tvoří dnes v Evropě přibližně 38 % všech logistických nákladů Přímo ve městech může být okolí stezky prostorem pro přírodní prvky, zeleň a vodní plochy a tím může zlepšovat životní prostředí sídel. Greenways podél řeky jsou silným důvodem a příležitostí pro péči o čistotu řeky a stav břehové vegetace. Ekologické vzdělávání na Greenways Greenway obvykle spojuje několik typů prostředí a tím se stává otevřenou třídou plnou učebních pomůcek z přírodních, historických i ekonomických předmětů. Greenway je často projektem komunity nebo místních spolků, do kterého se mohou úspěšně zapojit i školy a dětské kroužky. Zpoplatnění komunikací II. a III. třídy Při rozšiřování mýtného systému se počítá s tím, že sazby na komunikacích nižších tříd by měly být takové, aby přiměly dopravce využívat páteřní dálniční síť, která je lépe uzpůsobena pro těžkou dopravu. Očekává se rozšíření povinnosti platit mýtné i na vozidla nad 3,5 t. Plánem je zpoplatnit od 1. ledna 2009 zhruba 220 km silnic I. třídy ovšem za pomoci již použité technologie mýtných bran. Cíle dopravní politiky pro rok ) Vhodná dělba přepravní práce mezi druhy dopravy zajištěním rovných podmínek na dopravním trhu Zde je potřeba připomenout, že logistické činnosti spojené s přemisťováním zboží, tedy především přeprava, tvoří dnes v Evropě přibližně 38 % všech logistických nákladů. Nejsilnější koncentrace těchto logistických kapacit v ČR je v okolí Prahy. Přesun části zbožových toků zpět na železnici je nevyhnutelný. Očekávanými přínosy podpory veřejné logistiky jsou např: optimalizace distribučních procesů v nákladní přepravě, koncentrace přepravních proudů v nákladní přepravě, vytvoření podmínek pro větší využívání železniční a vodní dopravy, zlepšení podmínek v oblasti logistiky pro malé a střední podniky v sektoru průmyslu, obchodu a služeb. 2) zkvalitnění přepravní práce ve veřejné dopravě osob Precizovat podmínky dopravní obslužnosti tak, aby kolejová doprava tvořila páteř systému. Poskytovat veřejnou podporu jen dopravcům, kteří jsou ekonomicky stabilní a schopni zajistit přepravní služby v požadované kvalitě a tyto služby garantovat. Podpořit konkurenční prostředí za účelem zajištění dopravní obslužnosti ve veřejném zájmu území formou stanovení požadavků pro výběr dopravce ekonomicky způsobilého a schopného garantovat služby ve stanovené kvalitě a zajišťovat dopravní obslužnost v ucelených územních celcích na dobu minimálně 5 let. Rozšiřovat územní působnost a funkčnost IDS (včetně metodické podpory zlepšení řízení a koordinací činností mezi druhy dopravy); pokračovat v legislativní podpoře vzniku a zlepšování funkčnosti IDS. Napojit ČR na budovaný celoevropský multimodální informační systém. Zajistit srovnatelné zdanění a zpoplatnění železniční a autobusové dopravy. 3) zkvalitnění přepravní práce v železniční dopravě Zavádět moderní technologie v kolejové dopravě (např. kombinace lehkých kolejových systémů s klasickou železnicí). Rozvojem služeb v železniční dopravě přispět k řešení nárůstu letecké dopravy na kratší vzdálenosti. 4) zkvalitnění přepravní práce v letecké dopravě Připravit podmínky pro zvýšení kapacity letiště Praha-Ruzyně jeho dalším rozvojem a podpořit rozvoj regionálních letišť. 5) zkvalitnění přepravní práce v nákladní dopravě Podpořit kombinovanou přepravu a vyšší využití kapacity železniční a vodní dopravní cesty a podpořit vývoj a zavedení nových multimodálních technologií. Podporovat účast podnikatelských subjektů působících v ČR v programech EU (např. Marco-Polo). Podporovat zavádění telematických systémů v dopravě včetně sledování poloh zásilek a zajištění bezpečného sdílení obsahu databází těchto systémů s databázemi projektu JSDI. 6) Transformace železničního sektoru Realizovat program EU Revitalizace železnic a zabezpečení interoperability postupnými kroky, do českého právního systému přebírat legislativní normy ES (tzv. druhý a třetí železniční balíček ). Analyzovat ekonomickou a právní situaci vzniklou na základě zákona č. 77/2002 Sb., o transformaci ČD, s cílem jeho zrušení, aby ČD, a. s. a SŽDC, s. o. byly nuceny postupovat v hospodaření a obchodních vztazích podle obchodního zákoníku a hospodařily v souladu s obecnými předpisy. Obecná ustanovení týkající se specifik dopravce a manažera infrastruktury budou začleněna do zákona o dráhách. Zajistit dodržování podmínek podnikání na železniční síti nediskriminačním způsobem pro všechny dopravce, a to dořešením vztahů mezi dotčenými subjekty. Na základě komplexního posouzení využitelnosti jednotlivých tratí regionálních drah ve spolupráci s kraji zvážit změnu jejich vlastníka (převod na kraj, privatizace); ve vazbě na změnu vlastníka zajistit změnu financování infrastruktury tak, aby nedocházelo k odnímání dopravních funkcí infrastruktuře. V případech nevyužívané, neperspektivní a nepotřebné kapacity železniční infrastruktury v rovných podmínkách jejího využívání s jinými druhy dopravní infrastruktury neodnímat železniční infrastruktuře dopravní funkci a zajistit její provozování v omezeném rozsahu, popř. zajistit změnu dopravní funkce např. využitím infrastruktury pro cyklostezky. 7) zkvalitnění přepravních služeb pro uživatele Precizovat standardy služeb ve veřejné osobní dopravě, podle nichž se bude vybírat dopravce pro zajišťování základní dopravní obslužnosti území. Nově stanovit práva cestujících na přepravu ve stanovené kvalitě, včetně úpravy kompenzačních náhrad. Při výběru dopravce pro provozování osobní dopravy ve veřejném zájmu stanovit jako samostatné kritérium ekonomickou stabilitu dopravce a schopnost dopravce poskytovat služby ve stanovené kvalitě z pohledu uživatele.

17 str. 32 září 08 str. 33 TÉMA měsíce téma měsíce Zpřístupňovat všechny druhy veřejné přepravy osobám s omezenou schopností pohybu nebo orientace. Výrazně zkvalitnit informovanost uživatele v osobní přepravě vybudováním komplexního informačního systému. 8) údržba a obnova stávající dopravní infrastruktury Zvětšit finanční prostředky na údržbu dopravní infrastruktury. Optimalizovat poplatky za přidělení a použití dopravní cesty v železniční dopravě. Systémově realizovat údržbu a opravy infrastruktury podle harmonogramu předem vytvořeného z hlediska bezpečnosti provozu (přednostní řešení závadných míst, odstraňování nehodových lokalit, opravy havarijních a závadných mostů, řešení průtahů obcemi). Na stávající infrastruktuře uplatňovat opatření na ochranu před hlukem, a to přednostně v místech s překročenými limitními hodnotami. Zvýšit průchodnost dopravní infrastruktury pro volně žijící živočichy. 9) Hlavní projekty rozvoje železniční sítě Dokončit modernizaci tranzitních koridorů (III. a IV. koridor); modernizovat rozhodující železniční uzly, včetně propojení koridorů v pražském železničním uzlu. Připravovat podmínky pro napojení všech krajů na kvalitní železniční síť. Podporovat rozvoj přeshraničních projektů železniční dopravy. Při přípravě modernizace železniční infrastruktury vytvářet podmínky pro maximální využití dotací z Fondu soudržnosti a rozvojových fondů EU. Rekonstruovat další tratě zařazené do mezinárodních dohod (např. síť TEN-T, AGC, AGTC) a další důležité tratě s cílem zajistit doporučované parametry. Pokračovat v programu elektrizace tratí. Ostatní celostátní a významné regionální tratě (kde je úloha železnice důležitá) uvést do optimálního stavu včetně kolejových systémů regionální a městské dopravy případně jejich kombinace. Vyhodnotit koncepci dopravní obsluhy letiště Praha-Ruzyně a širší oblasti včetně návrhu optimálních kolejových systémů. Zajistit interoperabilitu a dálkové řízení provozu, např. rozvoj v oblasti technologií pro bezpečné řízení jízdy vlaků v souladu s celoevropskými trendy. Provádět technická opatření vedoucí k minimalizaci vlivů výstavby na jednotlivé složky životního prostředí a veřejného zdraví. 10) hlavní projekty rozvoje silniční a dálniční sítě Pokračovat ve výstavbě úseku transevropské sítě TEN-T v ČR. Napojit všechny kraje na kvalitní síť dálnic a rychlostních silnic; v méně zatížených úsecích budovat v první etapě rychlostní silnice v polovičním profilu. Kvalitněji řešit tranzitní dopravu obcemi (zklidňování dopravy, obchvaty). Zabezpečit dostatečnou kapacitu silniční infrastruktury v příhraničních a citlivých oblastech. Při navrhování nových tras minimalizovat dopady na životní prostředí a provádět technická opatření pro minimalizaci vlivů výstavby na jednotlivé složky životního prostředí a veřejného zdraví. Postupně realizovat telematické systémy na dálniční síti. 11) Hlavní projekty rozvoje vodních cest Řešit problémy splavnosti na dopravně využívaných vodních cestách a dalších vodních cestách, jejichž rozvoj a modernizace je ve veřejném zájmu. Připravit projekty dobudování infrastruktury pro rekreační plavbu na dopravně významných cestách (dle zákona č. 114/95 Sb., o vnitrozemské plavbě). Dovybavit vodní cesty a přístavy prvky protipovodňové ochrany. Zajistit bezpečné tankování pohonných hmot a ukládání odpadů v přístavech, podpořit dovybavení přístavů a přístavišť veřejnými funkcemi (bezbariérový přístup, přístup k plavidlům apod.). Při realizaci projektů rozvoje vodních cest minimalizovat dopady na jednotlivé složky životního prostředí. 12) regulace a zpoplatnění dopravy ve městech Zavádět účinný systém řízení městského silničního provozu a informování účastníků dopravy. Místní úpravou silničního provozu usměrňovat těžkou nákladní dopravu, vytvářet systém ochrany center měst před zbytnou automobilovou dopravou zavedením zón a ulic s omezeným přístupem a omezené rychlosti automobilové dopravy, městské komunikace přizpůsobovat potřebám pěšího pohybu a života ve městech a rozvíjet ve městech cyklistické stezky a pěší zóny. Vytvořit právní rámec pro zavedení mýtného podle místních podmínek při vjezdu do center měst, mýtné zavádět na základě komplexní analýzy dopadů na podnikání, životní prostředí a veřejné zdraví ve zpoplatněné oblasti. V případě zhoršených rozptylových podmínek a krizových situací redukovat zbytnou dopravu. 13) Využití možností nemotorové dopravy Nemotorová doprava má zejména ve městech nezastupitelnou úlohu, avšak podmínky pro ni jsou v ČR zatím nedostatečné. Ve většině měst úplně chybí cyklistické stezky, existující vyznačené cyklistické trasy jsou nevyhovující z bezpečnostního hlediska i z hlediska nabídky tras. Cyklistická doprava se stává alternativou dopravy jen velmi obtížně. Přínosy cyklistické dopravy jsou přitom velmi významné nejen v oblasti environmentální, ale i pro zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva v omezování civilizačních chorob. Je nadějnou alternativou v osobní dopravě mezi obcemi i ve městech do zaměstnání a škol. Pro její rozvoj bude nutné vybudovat hustou síť samostatných cyklistických stezek. Podnikatele nejvíce trápí nedokonalá a v některých krajích špatná dopravní infrastruktura, a také cena za tyto služby A) Dálnice a rychlostní silnice na území ČR 1) D1 Praha Brno Vyškov Hulín Přerov Lipník nad Bečvou Bělotín Ostrava Polsko Intenzita dopravy max. 94 tis. aut./24 h u Prahy (2005) min. 38 tis. aut./24 h u Humpolce (2005) plánovaná min. 9,7 tis. aut./24 h u Polska (2010) Dnes je D1 mezi Prahou a Brnem nejvytíženější dálnicí v zemi. Proto došlo v letech k přestavbě prvních 21 km mezi Prahou a Mirošovicemi (I/3) ze čtyř jízdních pruhů na šest. V budoucnu by tomuto úseku měla ještě ulevit dálnice D3 (jižní směr přímo z Prahy). Obdobné rozšíření D1 se nyní plánuje v prostoru Brna (výjezdy ) s plánovaným termínem počátku přestavby na rok Možnému dalšímu uvolnění dopravy Foto: Shutterstock.com na D1 by měla pomoci dostavba rychlostní silnice R35 v úseku Hradec Králové Mohelnice. Spolu s dálnicí D11 by R35 tvořila alternativní severní trasu spojující Čechy a Moravu, zejména jejich severní části (např. tah Praha Olomouc či Ostrava). Součástí třímiliardové stavby v délce 6,13 kilometru je téměř 175 metrů dlouhý most přes řeku Olši a dvě mimoúrovňové křižovatky. Celkem bude v úseku 21 mostních objektů. Zajímavostí je násep, který před státní hranicí dosáhne výšky 13 metrů. 2) D2 Brno Břeclav Slovensko Intenzita dopravy max. 38 tis. aut./24 h u Brna (2005) střed 18 tis. aut./24 h (2005) min. 13 tis. aut./24 h u Slovenska (2005) 3) D3 Praha Tábor České Budějovice Rakousko Intenzita dopravy (výhled po r. 2018) plánovaná max. 44,3 tis. aut./24 h u Prahy plánovaná střed. 24,0 tis. aut./24 h 4) D5 Praha Plzeň Německo Intenzita dopravy max. 46 tis. aut./24 h u Prahy (2005) střed 30 tis. aut./24 h u Rokycan (2005) min. 14 tis. aut./24 h u Německa (2005) 5) D8 Praha Ústí nad Labem Německo Intenzita dopravy max. 30 tis. aut./24 h u Prahy (2005) střed 20 tis. aut./24 h (2005) min. 16 tis. aut./24 h u Lovosic (2005) 6)D 11 Praha Hradec Králové Trutnov Polsko Intenzita dopravy max. 31 tis. aut./24 h u Prahy (2005) střed 27 tis. aut./24 h (2005) min. 21 tis. aut./24 h u Poděbrad (2005) 7) Rychlostní silnice R 35 Liberec Turnov Hradec Králové Moravská Třebová Mohelnice Olomouc Lipník nad Bečvou Intenzita dopravy střed 21 tis. aut./24 h u Turnova i u Olomouce (2005) 8) Rychlostní silnice R 10 Praha Mladá Boleslav Turnov Intenzita dopravy max. 35 tis. aut./24 h u Prahy (2005) min. 22 tis. aut./24 h u Turnova (2005) 9) Rychlostní silnice R 6 Praha Karlovy Vary Cheb Německo Intenzita dopravy 13 tis. aut./24 h u Kladna (2005) 17 tis. aut./24 h u Chebu (2005) 10) Rychlostní silnice R 7 Praha Slaný Chomutov Intenzita dopravy max. 31 tis. aut./24 h u Prahy (2005) min. 16 tis. aut./24 h u Slaného (2005) 11) Rychlostní silnice R 43 Brno Moravská Třebová Intenzita dopravy plánovaný střed 15 tis. aut./24 h 12) Rychlostní silnice R 55 Olomouc Přerov Hulín Břeclav Intenzita dopravy max. 20 tis. aut./24 h (2015) min. 11 tis. aut./24 h (2015) B) Plyn v dopravě Alternativní pohony, které by mohly nahradit ropu, jsou pro automobilový průmysl zejména sluneční energie, elektrická energie, vodíkové pohony, LPG (zkapalněný propanbutan nebo zemní plyn, (CNG je zkratka pro stlačený zemní plyn Compressed Natural Gas). Plynná paliva zemní plyn, stlačený CNG nebo zkapalněný LNG, propan-butan LPG (není alternativním palivem vůči produktům z ropy), bioplyn, vodík stlačený GH 2 nebo zkapalněný LH 2. Elektřina elektřina z palivových článků (metanol, ZP, vodík), elektřina z klasických akumulátorů. Kapalná paliva alkoholy metanol, etanol, bionafta (např. methylester řepkového oleje), hybridní vozidla. 1) CNG Využití CNG je při současném nedostatku ropy a rostoucích cenách pohonných hmot velmi dobrým řešením pro dopravu. CNG je u nás nejlevnější palivo a jeho spalování motorem vozidla má minimální dopady na životní prostředí. Výhody CNG Ekonomika V první řadě především levnější provoz. Cena 1 km v současné době vychází na cca 1,20-1,50 Kč. V současné době také platí nulová spotřební daň na zemní plyn. V lednu 2008 byla schválena novela zákona o silniční dani, která auta na zemní plyn osvobozuje od placení silniční daně. Ochrana životního prostředí Vozidla na zemní plyn produkují výrazně méně škodlivin než vozidla na kapalná paliva. Provoz Zachována možnost užívání benzínu. Zvýšení celkového dojezdu (o cca km). Prodlužuje se životnost motoru. Vysoká antidetonační schopnost (oktanové číslo 130). Bezpečnost Silnostěnné tlakové nádoby odolávající nárazu. Nevýhody CNG Nedostatečná infrastruktura vyšší náklady a) Vyšší náklady na vozidlo: přestavby vozidel na plyn zvyšují cenu vozidla vzhledem k investici na pořízení (schválení) plynové zástavby do vozid la sériově vyráběné plynové vozy jsou dražší (menší počty kusů, individuální výroba). b) Vyšší náklady na plnicí stanice, na díly plynových zástaveb. Zhoršení stávajícího komfortu Např. zmenšení zavazadlového prostoru nebo užitného prostoru o prostor, který zabírá tlaková nádrž. Provozní nevýhody Např. zvýšení celkové hmotnosti automobilu a tím snížení povolené užitečné hmotnosti v důsledku instalace tlakové nádrže na plyn Zpřísněná bezpečnostní opatření (garážování, opravy...). Menší dojezd CNG vozidel oproti klasickým palivům (osobní automobil dodatečně upravený

18 str. 34 TÉMA měsíce na provoz na zemní plyn: km). 2) LPG Propan a butan patří do skupiny zkapalněných uhlovodíkových plynů (LPG). Propan, butan a jejich směsi patří mezi nejekologičtější paliva. Výhody LPG Např. se prodlužuje životnost motorového oleje i samotného motoru. Plyn produkuje čistší výfukové plyny než benzin a nafta. Náklady na pohonné hmoty klesají ve srovnání s benzinem přibližně na polovinu. Motorista se nezbaví možnosti jezdit i na benzin. Hlučnost motoru se sníží. Síť čerpacích stanic LPG v tuzemsku i Evropě je dostatečně široká. Nevýhody LPG Např. nvestice na pořízení a schválení zařízení do vozidla je 15 až 40 tisíc korun. Zavazadlový prostor se v autě zmenší a motor bude mít nižší výkon. Spotřeba plynu se zvýší o několik procent oproti benzinu. Je CNG lepší než LPG? Jak je možno si všimnout, LPG a CNG jsou, co se týká výhod a nevýhod, na tom velice podobně. Přesto lze nalézt i mezi těmito alternativami značné rozdíly. CNG má oproti LPG lepší startovací vlastnosti při nízkých teplotách a vozidla na jeho pohon mohou parkovat v zajištěných podzemních garážích. LPG je vázáno na ubývající zásoby ropy, zatímco ložiska zemního plynu jsou dlouhodobější. Z hlediska bezpečnosti je CNG vzhledem ke způsobu uskladnění ve vozidle a svým vlastnostem nejbezpečnějším palivem pro pohon automobilů. Zemní plyn je na rozdíl od benzínu, nafty i LPG lehčí než vzduch a jeho zápalná teplota je oproti benzínu dvojnásobná. Tudíž je CNG z těchto paliv nejbezpečnější. Nevýhodou přestavby na CNG místo LPG je zejména vyšší vstupní investice, která se v průměru pohybuje okolo 60 tisíc korun. Je také potřeba počítat s menší dojezdovou vzdáleností, která je například u přestavěné Škody Fabia zhruba km. O něco lepší je to u vozidel připravených na CNG přímo automobilkou, Opel Zafira či Fiat Multipla mají dojezd až 550 kilometrů, což jim umožňují větší tlakové nádrže. Nabídka výrobců aut spalujících CNG však obdobně jako u LPG není příliš pestrá. LPG je však na našem trhu již delší dobu, a proto už má vybudovanou i svou vlastní, poměrně hustou síť LPG stanic. Tudíž investice do této oblasti by již nemuseli být tak velké. V ČR oficiální podpora LPG neexistuje, dokonce daňově je znevýhodněno oproti obdobně ekologicky výhodnému zemnímu plynu (CNG pro dopravu daň nula, naopak 2,20 Kč za 1 l zkapalněného LPG). 3) Využití plynu v MHD Autobusy s pohonem CNG mají z hlediska emisí nižší hodnoty než autobusy naftové splňující emisní normu EURO V. Přitom nedochází ani ke snížení výkonu, vyrábějí se autobusy CNG, které mají vyšší výkon než naftové. CNG autobusy mají i sníženou hladinu hluku, což je důležité Cyklistická doprava je nadějnou alternativou v osobní dopravě mezi obcemi i ve městech do zaměstnání a škol především v městských aglomeracích. Při použití stlačeného zemního plynu nedochází ani ke snížení výkonu. Využití CNG dopravními podniky má velkou budoucnost z hlediska velice rychlé návratnosti počáteční investice. 4) další alternativní formy paliv budoucnosti Vodík V současnosti se výzkum zabývá dvěma variantami, a sice spalováním vodíku v klasických motorech (touto cestou se vydalo BMW) a využitím vodíku v palivových článcích. Vozy vybavené kombinovaným motorem by měly ujet přibližně 200 kilometrů na vodík a dalších 500 na benzin. Bioetanol Výsledný produkt může být užit jako součást benzinu, nebo v čisté formě jako motorové palivo. Pomocí bioetanolu se zvyšuje oktanové číslo a snižuje se množství emisí CO 2, čistý se zatím v praxi nepoužívá a spíše se v množství 5-10 % přimíchává do konvenčních minerálních paliv. Hybridní pohon Obecně lze označit hybridním pohonem kombinaci několika zdrojů energie pro pohon jednoho dopravního prostředku, nejčastěji elektrické trakce jako u elektromobilu a spalovacího motoru. Solární automobily V současné době se neuvažuje k nasazení těchto automobilů do běžného provozu. Lodní doprava Zajišťuje cca 2 5 % objemu vývozů a dovozů ČR. Významně slouží v obchodní výměně s Německem (cca 5 10 %) s Nizozemskem (dovoz %, vývoz cca 10 %) a Belgií (dovoz cca 10 %, vývoz cca 15 %). Ve vnitrozemské přepravě není plavba konkurentem železnice ve většině přeprav nahrazuje spíše silniční dopravu. Nejdiskutovanější téma ohledně vnitrozemské lodní dopravy posledních let je splavnění Labe až do Pardubic. Nákladní lodě českých přepravců mizí z Labe, firmy pro ně hledají uplatnění v cizině. Důvod: hladina českých řek a především Labe často kvůli suchu klesá natolik, že se musí zastavit celá lodní doprava, především od Ústí nad Labem a rejdaři tak ztrácejí zákazníky i zisky. Osobní lodní doprava Na vodních cestách ČR přináší zajímavé efekty i osobní lodní doprava v oblasti cestovního ruchu. Změny v dopravní legislativě Začaly platit dopravní značky nařizující použít zimní výbavu Od platí nové dopravní značení, které na silnicích vymezí úseky, kam smějí řidiči v období od 1. listopadu do 30. dubna vjet pouze se zimními pneumatikami, případně s řetězy. Kde by se mohlo jezdit 160 km/h Ministerští úředníci chtějí povolit stošedesátku na dálnicích. Nebude ale všude. Vhodná místa označili na mapě. Zákon o urychlení výstavby rychlostní komunikace R 35 Novela silničního zákona: osoba blízká zanikne. V návrhu novely se zruší také ustanovení o osobě blízké. Novela zákona o provozu na pozemních komunikacích Michal Bakaj, Petr Kohout, Lucie Plachá, Jiří Vondrák Foto: Shutterstock.com Chráníme va e hodnoty JiÏ 10 let SPECIALISTA NA IDENTIFIKAČNÍ PROSTŘEDKY A BEZPEČNOSTNÍ PRODUKTY

19 str. 36 září 08 str. 37 REPORTÁŽ REPORTÁŽ Česká ekonomika v posledních letech roste a pomalu se přibližuje standardu Evropské unie. Jedním z průvodních jevů tohoto procesu je posilování domácí měny, které většinu Čechů zatím může těšit. Ohromující tempo růstu kurzu koruny objektivně zvyšuje úroveň našeho bohatství, zlevňuje zboží z dovozu a brzy českým turistům odpáře cejch paštikářů. Má však i své stinné stránky. Tak rychlé posilování české měny mimo jiné například komplikuje situaci v tuzemském cestovním ruchu. příjezdová turistika má Tři achillovky Korunu, Kriminalitu a Infrastrukturu. Příjezdový cestovní ruch se totiž kvůli silné koruně může brzy dostat do nepříjemné situace. Zatímco Češi si již s sebou k moři vozí jídlo spíš jen z nostalgie, zahraniční turisté mířící na dovolenou k nám aby si ji pomalu začali přibalovat do svých zavazadel zcela vážně. Doba, kdy byla ČR zajímavou destinací nabízející cizincům přijatelné služby za příjemné ceny, je pryč. Od roku 2000 koruna posílila vůči euru o více než třetinu. A tak u nás mohou návštěvníci z eurozóny prohýřit o třetinu peněz méně. Ještě hůře jsou na tom dolaroví turisté, kteří v českých směnárnách oproti roku 2000 dostanou dnes za dolar téměř třikrát méně korun. Z naší republiky se tak stává luxusní destinace. Úroveň zdejších služeb tomu však zatím ve většině případů zdaleka neodpovídá. V této situaci však nejsou Češi sami. Podobný osud potkal další postkomunistické země středoevropského regionu, jejichž ekonomiky rychle rostou, což se odráží i na posilování kurzu jejich měn. Skoro stejně dobře jako česká koruna si na devizovém trhu vedou také slovenská koruna, maďarský forint a polský zlotý. Cizinců přibývá, ale... Čeští hoteliéři, restauratéři, incomingové cestovní kanceláře, lázeňská zařízení ale i provozovatelé památek a veškeré další podnikatelské subjekty tyjící z cestovního ruchu se Tři achillovky příjezdové turistiky budou muset smířit s novými poměry. A začít co nejrychleji podnikat kroky nezbytné k zachování dosavadní dobré situace českého příjezdového turismu. Od počátku devadesátých let se počet cizinců, kteří ročně navštíví Česko, neustále zvyšuje. Z původních necelých 2 milionů až na 6,7 milionu cizinců za rok Doba, kdy byla ČR zajímavou destinací nabízející cizincům přijatelné služby za příjemné ceny, je už zřejmě pryč Prognóza státní agentury CzechTourism počítá s nárůstem okolo čtyř procent i pro letošní rok. Tempem růstu tak patříme k průměrným evropským destinacím. Ač působí tyto statistiky a prognózy poměrně dobře, nevypovídají moc o tom, jak se cestovnímu ruchu u nás skutečně daří. Tomio Okamura z Asociace českých cestovních kanceláří upozorňuje na to, že se výrazně mění struktura návštěvníků přijíždějících k nám a s ní i tržby českých podnikatelů. Již tři roky trvá pokles počtu turistů cestujících k nám ze západní Evropy. Veškerý nárůst způsobují Rusové, Slováci a Poláci, říká Okamura. Hlavním kritériem, které podnikatelé v cestovním ruchu sledují, je však objem tržeb. A ten letos začíná markantně klesat i přes to, že papírově k nám turistů asi přijede o něco více než loni. Podle průzkumu Asociace českých cestovních kanceláří se meziroční tržby pražských hotelů, restaurací, obchodů a cestovních agentur za měsíc červenec oproti loňskému roku snížily v průměru o 30 %. Zažívají tak největší krizi od povodní, které hlavní město zasáhly v roce Z trojlístku hotely, restaurace a obchody jsou první na ráně obchody, neboť někde jíst a spát turisté přece jenom musejí. Rostislav Vondruška, ředitel agentury CzechTourism, však takto velký pokles tržeb nepovažuje za reálný a myslí, že se bude pohybovat někde kolem deseti procent. Za pravdu mu dává i Pavel Hlinka, ředitel Asociace hotelů a restaurací ČR, který počítá se 7% poklesem. Avšak například obchod Erpet Bohemia Crystal na pražském Staroměstském náměstí, který prodává tradiční křišťál a je zaměřen především na zahraniční klientelu, se s poklesem tržeb potýká již půl roku. Za první pololetí letošního roku klesly naše tržby oproti stejnému období loňského roku o pětinu. V červenci se situace ještě zhoršila a naše tržby klesly o 35 %. Míváme také s cestovními kancelářemi nasmlouvány návštěvy turistů a hodně Foto: Shutterstock.com Dvě hlavní překážky brzdící tuzemský cestovní ruch bezpečnostní situace v Praze a infrastruktura v regionech z nich je v poslední době stornovalo, stěžuje si Oto Ledvinka, manažer obchodu. Pokles zisků však letos hlásí i hoteliéři, restauratéři, směnáry a také třeba taxislužby. Letos máme oproti předchozím rokům přibližně o 30 % nižší tržby, říká Jiří Petráš, vedoucí provozu skupiny restaurací a barů na pražském Staroměstském náměstí. A podobně jsou na tom i další restaurace a hospody v centru Prahy, dodává. Již nyní podle něj musí gastronomická zařízení propouštět zaměstnance a brzy budou muset s cenami výrazně dolů. Hotely ceny nenavýšily Samotné hotely však často své ceny účtují v eurech či dolarech a tyto ceny nenavýšily. Ubytování tedy pro cizince nezdražilo. Jenže k zásadnímu zdražení došlo u všech ostatních tuzemských služeb a produktů, jejichž nízká cena byla dříve pro turisty velkým lákadlem. Hlinka také zdůrazňuje, že za poklesem tržeb hotelů nestojí jen silná koruna. Významnou měrou k němu přispělo zvýšení ubytovacích kapacit, které způsobuje zvýšení konkurence. Jen v letošním a příštím roce se například v Praze otevře 17 nových čtyřhvězdičkových hotelů. Silnější koruna se zatím nejvíce dotýká právě Prahy, nejvyhledávanější destinace. Podle Pavla Hlinky se totiž pokles tržeb v ostatních regionech projeví až na konci letošního roku a v roce příštím. Jeho slovům dává za pravdu i ředitel luxusního brněnského hotelu Royal Ricc Martin Benada: Pokles tržeb letos zatím nepozorujeme, avšak je nám jasné, že k němu dojde brzy. V horském hotelu Bedřiška se zatím nestrachují. Náš hotel rostoucí kurz koruny nepocítil. Nedošlo k úbytku zahraničních hostů, ale pozorujeme slabý úbytek hostů v našich hotelových restauracích. Nicméně naše tržby jsou srovnatelné s těmi loňskými, hlásí ze Špindlerova Mlýna Lukáš Svoboda. Situace v příjezdovém cestovním ruchu v regionech je však podle Okamury beztak špatná. Vypovídá o tom i fakt, že 60 % všech zahraničních turistů navštíví jenom Prahu, kde je také utraceno dokonce 80 % z veškerých financí, které do Česka turisté přivážejí. Objem peněz zbývajících na regiony je tedy poměrně malý. Nedostatečná je v tomto směru podle Okamury také činnost zodpovědných krajských orgánů a v neposlední řadě ministerstva pro místní rozvoj. I z toho je vidět, že samotný silný kurz koruny není primárním problémem. Odhalil totiž jenom stávající problémy, které dlouhodobě brzdí cestovní ruch u nás. V Praze je turistická infrastruktura na výtečné úrovni a hotely často modernější než třeba v Itálii, ale problémem je především pouliční kriminalita, nekalé praktiky některých obchodníků nebo třeba nepoctiví taxikáři. Zatímco dříve, když byla Praha levná, to turisté byli ochotni tolerovat, dnes už ne. Když si cizinci vybírají dovolenou, nachází se pro ně Praha v podobné cenové hladině jako třeba Paříž, která se s problémy tohoto druhu nepotýká zdaleka v takové míře. Atraktivní, ale ne bezpečné Čeští podnikatelé, jejichž živnost je jakkoliv spjata s příjezdovým cestovním ruchem, by tak neměli hořekovat nad rychle rostoucí korunou, protože to rozhodně není kořenem všeho zla. Pouze urychlila to, co by se časem stejně ukázalo. Praha přece je turisticky velice atraktivní, vždyť aktuálně je šestým nejvyhledávanějším evropským městem. Turistický potenciál Mezi největší lákadla patří velký počet hradů, zámků, historických měst a také lázně mají ale i ostatní regiony Česka. Mezi největší lákadla patří velký počet hradů, zámků, historických měst a také lázně. Okamura proto říká, že by si čeští poskytovatelé služeb mohli dovolit vyšší ceny, aniž by to vedlo ke snížení zájmu turistů. Avšak pouze za předpokladu, že by zde nebyly bezpečnostní problémy a že by došlo ke zkvalitnění služeb. K tomu, aby došlo ke znovunastolení zlatých časů incomingového cestovního ruchu v ČR bude potřeba společné úsilí politiků na straně jedné a podnikatelů na straně druhé. Podle Okamury je jako první na tahu státní správa a také jednotlivé kraje. Zákonodárci podle něj musí co nejrychleji vyřešit problémy s kriminalitou a následně se zasadit o to, aby ze zahraničních průvodců vymizela turisty odrazující varování. Kraje musí výrazně zlepšit propagaci a stimulovat cestovní ruch vybudováním nezbytné infrastruktury. Okamura hovoří také o nutnosti připravit pro turisty různá lákadla jako např. gastronomické speciality, které v Česku chybějí. Své služby ale musí zlepšit i podnikatelé, především mimo Prahu. V mnoha regionech chybějí čtyřhvězdičkové hotely, Zahraniční hosté v hromadných ubytovacích zařízeních ČR, počet zahraničních hostů v HUZ počet přenocování v HUZ Zdroj: ČSÚ

20 str. 38 září 08 str. 39 REPORTÁŽ REPORTÁŽ které vyhledává zahraniční klientela a cestovní kanceláře tak tyto lokality vůbec nemohou zařadit do svých katalogů. Nepodceňovat! Problémy příjezdového turismu, na které rostoucí koruna poukázala, není radno podceňovat. Může se zdát, že by oslabení cestovního ruchu České republice neuškodilo. Přeci jenom, Praha je turisty stále přeplněná a občané se v ní prakticky nemohou pohybovat. Mnozí cizinci, kteří se do hlavního města vypraví za levným alkoholem a nočním životem, popřípadě na stag party, Pražany obtěžují. V regionech, obzvláště na horách, přítomnost solventních zahraničních turistů zase dovoluje hoteliérům a majitelům penzionů nastavit ceny na úroveň, která je pro samotné Čechy nepřijatelná. Některé negativní jevy, které turismus přináší, lze ale řešit systémově, důslednou regulací. To, že se Česká republika stala oblíbeným centrem stag parties a turismu za alkoholem a erotikou, považuje Tomio Okamura opět za chybu politiků, v tomto případě speciálně těch pražských: Nechápu, proč u nás již dávno není upravena legislativa po vzoru Mnichova či Vídně a nadále u nás jsou erotické podniky v centru Prahy. Také nechápu, jak je možné, že když už několik let platí vyhláška o zákazu pouliční reklamy, tak třeba na Václavském náměstí vás stále lákají zástupy naháněčů v reflexních vestách do přilehlých nočních klubů. Je však nutné uvědomit si pozici cestovního ruchu v národním hospodářství. Vždyť právě v něm pracuje téměř 5 % všech pracujících lidí (240 tisíc) a tento segment tak patří k nejvýznamnějším odvětvím u nás. Jeho destabilizace by mohla ohrozit také živnosti s turistickým ruchem spjaté jako jsou obchody a restaurace. Mohla by se tak přímo dotknout bezmála půl milionu lidí. Situaci tuzemských podnikatelů v příjezdovém cestovním ruchu by mohlo zlepšit co nejrychlejší přijetí eura, které by relativní zdražování z pohledu zahraničních turistů zastavilo. Nicméně samo o sobě by euro z dlouhodobého hlediska nic nevyřešilo, alespoň tedy v oblasti cestovního ruchu. Podle Okamury by bylo alibistické čekat na jeho přijetí nebo snad dokonce na pokles kurzu koruny. Nyní tedy je podle něj i dalších odborníků nejvyšší čas se postavit čelem dvěma hlavním překážkám bránícím tuzemskému cestovnímu ruchu v rozkvětu bezpečnostní situaci v Praze a nedostatečně rozvinuté infrastruktuře v regionech. Pokud se je podaří v co nejkratším časovém horizontu zdolat, má Česká republika a speciálně Praha všechny předpoklady navrátit se z hlediska cestovního ruchu do původních pozic, či se dokonce dostat se na výsluní evropského turismu. Vojtěch Kučera Silná koruna jen ukázala dlouhotrvající problémy Zajímavé jsou názory dvou mužů, u nichž se sbíhají nitky stížností českých hoteliérů, majitelů restaurací i podnikatelů zabývajících se turistikou na vrásky, které jim přidělala silná koruna. Tomio Okamura, mluvčí a člen prezidia Asociace českých cestovních kanceláří a agentur, i Pavel Hlinka, ředitel Asociace hotelů a restaurací ČR, mají tudíž přehled, v čem a jak přibrzdila stávající koruna českou turistiku. Proč škodí silná koruna příjezdovému cestovnímu ruchu? Tomio Okamura: Současné problémy nejsou primárně způsobeny silnou korunou. Vždyť v Evropě jsou města, která jsou mnohem dražší než Praha a turisté se tam jenom hrnou. Problém je v tom, že Česko není bezpečné a bezproblémové. Takže teď, kdy jsme se stali kvůli koruně drahou destinací, to turisté již odmítají akceptovat. Vždyť v Evropě jsou města, která jsou mnohem dražší než Praha a turisté se tam jenom hrnou. Růst kurzu koruny vlastně jen ukázal dlouhotrvající problémy v celé jejich nahotě. V každém zahraničním turistickém průvodci se uvádí, že v Praze hrozí návštěvníkům loupeže a násilná kriminalita. A když si potom cizinec vybírá dovolenou v cenové hladině, do které nyní spadá Česká republika, toto ho snadno odradí. Pavel Hlinka: Škodí i proto, že za stejné služby nyní zaplatí u nás host v porovnání s rokem 2006 o 35 až 40 % více. To nemluvím o hotelích, ale o celkových nákladech na návštěvu v České republice, protože hoteliéři své ceny v eurech a v dolarech většinou nezvedli. Ale vše další se pro hosta zdražilo jídlo, zábava, vstupenky na divadelní a jiná kulturní představení, návštěvy zámků, hradů a galerií, suvenýry a zboží jako křišťál, broušené sklo, veškeré textilní Foto: ČTK, Shutterstock.com produkty apod. Tedy vlastně vše, kromě ceny za pokoj. Dotklo se posilování koruny některých českých regionů více než jiných? P. H.: Až doposud je sílící korunou atakována hlavně Praha. V regionech se tento jev projeví až na konci letošního roku a na počátku roku příštího, tedy na počátku zimní turistické sezony. T. O.: V loňském roce přijelo do České republiky 6,7 milionů turistů, z toho plných 60 procent pouze do Prahy. Utratili zde dohromady 115 miliard korun, z této částky však 80 procent přímo v Praze. Je to logické každý chce vidět hlavní město. Nyní jsou však západoevropští turisté z našeho pohledu ve stadiu druhých návštěv a člověk by očekával, že mimopražské regiony začnou zvyšovat svůj podíl na českém cestovním ruchu. Nicméně to se neděje, protože podmínky pro cestovní ruch mimo Prahu jsou takřka katastrofální. Západoevropan už v hlavním městě jednou byl a podruhé už sem nepojede. A ostatní kraje ho nijak nelákají chybějí infrastruktura, gastronomické speciality i kvalitní hotely. Právě to je jednou z největších V loňském roce přijelo do České republiky 6,7 milionů turistů, z toho plných 60 procent pouze do Prahy. brzd českého příjezdového turismu. Ukázkovým příkladem místa se zcela nevyužitým turistickým potenciálem je město Litomyšl. Jak je možné, že se Česká republika stala luxusní destinací? Jak to, že zahraničí subjekty působící v cestovním ruchu dokáží poskytovat často kvalitnější služby levněji? T. O.: V České republice nikdo žádné přemrštěně drahé služby nenabízí, snad kromě Současný stav zřejmě více nahrává zahraničním cestovním kancelářím, protože ty na kurzových rozdílech neprodělávají. Karlových Varů. Navrch cena samotná není hlavním problémem. Za příjemnou dovolenou na atraktivním místě každý rád zaplatí. A Praha je atraktivní dost. Je nyní šestým nejvyhledávanějším městem Evropy, přičemž předstihla třeba Vídeň. V tomto kontextu bychom si tedy mohli říct i o vyšší ceny. Problém je skutečně hlavně v úrovni služeb a bezpečnostních podmínkách. P. H.: Česká republika se nestala luxusní, nýbrž spíše jen drahou destinací v porovnání se zeměmi nabízejícími služby na stejné úrovni. Cestovní ruch nejsou hotely, kvůli nim do Čeké republiky hosté nepřijíždějí. Přijíždějí za zážitky a ty se pro ně velmi zdražily. A přitom musíme přiznat, že naše služby v mnoha případech neodpovídají požadovaným mezinárodním standardům. A to i proto, že Čech považuje poskytování služeb za něco, co uráží jeho osobnost prostě nerad slouží. Nejsou tedy na místě výhrady, že marže českých kanceláří jsou příliš vysoké? T. O.: Jsou. Podmínky pro to, aby ceny v tuzemsku byly konkurenceschopné, jsou excelentní. Musíme si uvědomit, že u nás platí daňová výjimka ubytování je ve snížené sazbě. Potom je opravdu otázkou, proč na západě je ubytování levnější i přesto, že tam mají vyšší DPH. Je jasné, že hotely i restaurace musejí jít s cenami dolů, jinak se propad jejich zisků nezastaví. P. H.: Jaké marže kanceláře účtují, to nejsem schopen posoudit. Ale domnívám se, že současný stav daleko více nahrává zahraničním cestovním kancelářím, protože ty na kurzových rozdílech neprodělávají. Jak se může český segment příjezdové turistiky s touto situací vyrovnat? T. O.: Podnikatelé se s tím sami nevyrovnají. Je potřeba, aby neprodleně začali konat politici. Je jen a jen na nich, aby potlačili pouliční kriminalitu. Musí se zefektivnit práce policie a upravit legislativa. Tak, aby ze zahraničních průvodců mohly zmizet všechny ty děsivé informace. Dále jednotlivé regiony musí zlepšit propagaci, vymyslet gastronomické speciality a zlepšit úroveň služeb. To je na městech, krajích a obcích. Vyřešilo by situaci co nejrychlejší přijetí eura? T. O.: Podnikatelé působící v incomingovém cestovním ruchu by to samozřejmě uvítali. Ale řešení by to bylo jen dílčí a nesystémové. Protože problém s kriminalitou a nerozvinutou turistickou infrastrukturou bychom tím akorát odsunuli. vk PĚT NejatraktivnějšíCH míst ČESKÉ REPUBLIKY 1. Praha 2. Český Krumlov 3. Karlovy Vary 4. Kutná Hora 5. hrad Karlštejn Největší lákadla 1. hrady a zámky 2. historická města a místa UNESCO 3. příroda (národní parky, hory) 4. lázně 5. církevní (zejm. židovské) památky a poutní místa Zdroj: Agentura CzechTourism