SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

Transkript

1 Příloha č. 2a) k rozhodnutí o změně registrace sp.zn. sukls148317/2012 SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU 1. NÁZEV PŘÍPRAVKU Bicaluplex 50 mg potahované tablety 2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ Každá tableta obsahuje 50 mg bicalutamidum. Pomocné látky: Jedna tableta obsahuje 33,25 mg bezvodé laktosy. Úplný seznam pomocných látek viz bod LÉKOVÁ FORMA Potahované tablety. Popis: Bílé až téměř bílé bikonvexní potahované tablety, s vyraženým 93 na jedné straně a 220 na druhé straně. 4. KLINICKÉ ÚDAJE 4.1 Terapeutické indikace Přípravek Bicaluplex 50 mg je indikován k léčbě pokročilého karcinomu prostaty, v kombinaci s analogem hormonu uvolňujícího luteinizační hormon (LHRH) nebo s chirurgickou kastrací. 4.2 Dávkování a způsob podání Dospělí muži včetně starších pacientů: Jedna tableta denně podávaná každý den ve stejnou dobu (obvykle ráno nebo večer). Léčba musí být zahájena do 1 týdne před podáním analogu LHRH nebo zároveň s chirurgickou kastrací. Poškození ledvin U pacientů s poškozenou funkcí ledvin není třeba upravovat dávkování. Poškození jater U pacientů s mírným poškozením jaterních funkcí není třeba upravovat dávkování. U pacientů se středně závažným až těžkým poškozením jaterních funkcí může docházet ke zvýšené akumulaci bikalutamidu (viz bod 4.4). 1/7

2 Děti a adolescenti Bikalutamid je kontraindikován u dětí (viz bod 4.3). 4.3 Kontraindikace Přecitlivělost na bikalutamid nebo na kteroukoli pomocnou látku (viz bod 6.1) Bikalutamid je kontraindikován u žen a dětí (viz bod 4.6). Současné podávání terfenadinu, astemizolu a cisapridu (viz bod 4.5) 4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití Zahájení léčby by mělo být pod přímým dohledem odborníka. Bikalutamid je rozsáhle metabolizován v játrech. Podle dostupných údajů může být jeho eliminace pomalejší u pacientů s těžkým poškozením jater, což může vést k jeho zvýšené akumulaci. Proto je při podávání bikalutamidu pacientům se středně těžkým a těžkým poškozením jater nutná opatrnost. Vzhledem k možnosti jaterních změn je třeba zvážit pravidelné testování funkce jater. Většina změn je očekávaná během prvních 6 měsíců léčby bikalutamidem. Těžké změny na játrech nebo selhání jater bylo pozorováno u bikalutamidu zřídka a fatální výsledky byly hlášeny (viz bod 4.8). Léčba bikalutamidem by měla být ukončena, pokud jsou změny závažné. Bylo prokázáno, že bikalutamid inhibuje cytochrom P450 (CYP 3A4), a proto je třeba dbát opatrnosti při současném podávání s léky, které jsou metabolizovány převážně pomocí CYP 3A4 (viz bod 4.3 a 4.5). Snížení glukózové tolerance bylo pozorováno u mužů, kteří dostávali LHRH agonisty. To se může projevit jako diabetes nebo ztráta kontroly glykémie u pacientů s preexistujícím diabetem. Proto je třeba u pacientů užívajících bikalutamid v kombinaci s agonisty LHRH zvážit monitorování krevní glukózy. Tento léčivý přípravek obsahuje 35 mg monohydrátu laktosy. Pacienti se vzácnou hereditární intolerancí galaktosy, vrozenou deficiencí laktasy nebo glukoso-galaktosovou malabsorpcí nesmí tento přípravek užívat. 4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce Nebyly prokázány žádné farmakodynamické ani farmakokinetické interakce mezi bikalutamidem a analogy LHRH. Podle studií in vitro R-bikalutamid je inhibitor CYP 3A4 a má slabší inhibiční účinek na CYP 2C9, 2C19 a 2D6. I když klinické studie, které využívají antipyrin jako marker aktivity cytochromu P450 (CYP), neprokázaly potenciál pro lékové interakce mezi midazolamem a bikalutamidem, byla po 2/7

3 souběžném podávání bikalutamidu po dobu 28 dnů zvýšena střední hodnota expozice midazolamu (AUC) až o 80 %. Pro léky s úzkým terapeutickým indexem může být takový nárůst významný. Proto je souběžné podávání terfenadinu, astemizolu a cisapridu kontraindikováno (viz bod 4.3) a při souběžném předepisování cyklosporinu a blokátorů kalciového kanálu je nutná opatrnost. U těchto přípravků může být potřebné snížení dávek, zejména v případě průkazu zesílení účinku nebo nežádoucích účinků. U cyklosporinu je doporučeno, aby byly plazmatické koncentrace a klinický stav po zahájení nebo ukončení terapie bikalutamidem důkladně monitorovány. Při souběžném podávání látek, které by mohly inhibovat oxidaci bikalutamidu, jako je například ketokonazol nebo cimetidin, je nutná opatrnost. To by mohlo vést ke zvýšeným plazmatickým koncentracím bikalutamidu, které by mohly teoreticky vést ke zvýraznění výskytu vedlejších účinků. In vitro studie ukázaly, že bikalutamid může vytěsňovat kumarinové antikoagulans warfarin z vazebných míst na proteinech. Proto se po zahájení podávání bikalutamidu pacientům, kteří současně užívají kumarinová antikoagulancia, doporučuje časté a pravidelné sledování protrombinového času. 4.6 Fertilita, těhotenství a kojení Bikalutamid je kontraindikován u žen, proto nesmí být podáván v těhotenství ani při kojení. 4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje Není pravděpodobné, že by bikalutamid narušoval schopnost pacientů řídit nebo obsluhovat stroje. Přípravek však občas může způsobovat ospalost. Pacienti, u kterých se vyskytnou nežádoucí účinky ovlivňující schopnost řídit a obsluhovat stroje, musí být opatrní. 4.8 Nežádoucí účinky V této části jsou nežádoucí účinky definovány následujícím způsobem: velmi časté ( 1/10); časté ( 1/100, <1/10), méně časté ( 1/1 000, 1/100); vzácné ( 1/10 000, 1/1 000); velmi vzácné ( 1/10 000), neznámé (nelze odhadnout z dostupných údajů). Poruchy krve a lymfatického systému Velmi časté: Anémie Poruchy imunitního systému Méně časté: přecitlivělost, angioedém a kopřivka Poruchy metabolismu a výživy Časté: Snížení chuti k jídlu Psychiatrické poruchy Časté: Snížení libida, deprese Poruchy nervového systému Velmi časté: Závratě Časté: Somnolence 3/7

4 Cévní poruchy Velmi časté: Návaly horka Respirační, hrudní a mediastinální poruchy Méně časté: Intersticiální plicní nemoc a (fatální výsledky byly hlášeny) Gastrointestinální poruchy Velmi časté: Bolesti břicha, zácpa, nevolnost Časté: Dyspepsie, flatulence Poruchy jater a žlučových cest Časté: Hepatotoxicita, žloutenka, zvýšené hladiny transamináz b Vzácné: Selhání jater (fatální výsledky byly hlášeny) c Poruchy kůže a podkožní tkáně Časté: Alopecie, hirsutismus/opětovný růst vlasů, suchá kůže, pruritus, vyrážka Poruchy ledvin a močových cest Velmi časté: Hematurie Poruchy reprodukčního systému a prsu Velmi časté: Gynekomastie, citlivost prsou d Časté: Erektilní dysfunkce Celkové poruchy a reakce v místě aplikace Velmi časté: Astenie, otoky Časté: Bolesti na hrudi Srdeční poruchy: Časté: Infarkt myokardu e (fatální výsledky byly hlášeny), srdeční selhání e Vyšetření: Časté: Nárůst tělesné hmotnosti a Vyjmenované nežádoucí účinky jsou výsledkem hodnocení postmarketinkových dat. Frekvence je určena incidencí hlášení nežádoucích účinků intersticiální pneumonie u pacientů, kteří dostávali léčbu bicalutamidem 150 mg v open-label větvi EPC studie. b Změny na játrech jsou zřídka závažné a velmi často byly přechodného charakteru a mizely nebo se zlepšovaly při pokračování léčby nebo po jejím přerušení c Vyjmenované nežádoucí účinky jsou výsledkem hodnocení postmarketinkových dat. Frekvence je určena incidencí hlášení nežádoucích účinků jaterního selhání u pacientů, kteří dostávali léčbu bicalutamidem 150 mg v open-label větvi EPC studie. d Současná kastrace je může zmenšit. e Pozorováno ve farmako-epidemiologiké studii s LHRH agonisty a antiandrogeny, které byly užívány k léčbě karcinomu prostaty. Zvýšené riziko se ukázalo, pokud byl bikalutamid 50 mg užíván v kombinaci s LHRH agonisty, ale žádné riziko nebylo zjevné, pokud byl bikalutamid 150 mg užíván jako monoterapie k léčbě rakoviny prostaty. 4/7

5 4.9 Předávkování S předávkováním u člověka neexistují žádné zkušenosti. Neexistuje specifické antidotum a léčba by měla být symptomatická. Dialýza nemusí pomoci, protože bikalutamid je výrazně vázán na proteiny a není vylučován nezměněný v moči. Indikována je obecná podpůrná léčba, včetně častého sledování vitálních funkcí. 5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI 5.1 Farmakodynamické vlastnosti Farmakoterapeutická skupina: antiandrogeny ATC kód: L02BB03 Bikalutamid je nesteroidní antiandrogen bez jiné endokrinní aktivity. Váže se na receptory pro androgeny, aniž by aktivoval expresi genů, a tak inhibuje androgenní stimulaci. Důsledkem inhibice je regrese tumoru prostaty. Přerušení léčby může mít u některých pacientů za následek syndrom z vysazení antiandrogenu. Bikalutamid je racemát a antiandrogenní účinek má téměř výlučně jeho (R)-enantiomer. 5.2 Farmakokinetické vlastnosti Bikalutamid se po perorálním podání dobře vstřebává. Nebyl prokázán signifikantní vliv potravy na míru biologické dostupnosti bikalutamidu. (S)-enantiomer se v porovnání s (R)-enantiomerem rychle vylučuje. Poločas plazmatické eliminace je přibližně jeden týden. Po pravidelném denním podávání je plazmatická koncentrace (R)-enantiomeru při porovnání s (S)-enantiomerem přibližně 10krát vyšší vzhledem k jeho dlouhému poločasu eliminace. Po denní dávce 50 mg dosahuje plazmatická koncentrace (R)-enantiomeru v rovnovážném stavu (plateau) hodnoty přibližně 9 μg/ml. Z celkového množství plazmatických enantiomerů v rovnovážném stavu (plateau) je za terapeutický účinek odpovědno 99 % (R)-enantiomeru. Věk, poškození ledvin nebo mírné až středně závažné poškození jater nemají na farmakokinetiku (R)-enantiomeru vliv. Bylo prokázáno, že plazmatická eliminace (R)- enantiomeru u pacientů s těžkým poškozením jater je pomalejší. Bikalutamid se váže na proteiny (racemát z 96 %, (R)-enantiomer z více než 99 %) a je rozsáhle metabolizován (oxidací a glukuronidací). Metabolity jsou vylučovány stejným dílem ledvinami a žlučí. 5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti Bikalutamid je čistý a silný antagonista receptorů pro androgeny u experimentálních zvířat a člověka. Hlavním sekundárním farmakologickým účinkem je indukce CYP 450 -dependentních oxidáz se smíšenou funkcí v játrech. Změny cílových orgánů u zvířat jasně souvisejí s primárními a sekundárními farmakologickými účinky bikalutamidu a patří mezi ně involuce androgen-dependentních tkání, hyperplazie a neoplazie či rakovina tyroidálních, jaterních a 5/7

6 Leydigových buněk, poruchy sexuální diferenciace u mužských potomků a reverzibilní poškození fertility u samců. Studie genotoxicity neodhalily mutagenní potenciál. Všechny nežádoucí účinky pozorované ve studiích na zvířatech jsou považovány za druhově specifické a bez významu pro člověka při indikovaném klinickém podání. 6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE 6.1 Seznam pomocných látek Náplň tablet: Mikrokrystalická celulosa Povidon 40 Sodná sůl kroskarmelosy Natrium-lauryl-sulfát Monohydrát laktosy Bezvodý koloidní oxid křemičitý Magnesium stearát Potah: Hypromelosa Polydextrosa Oxid titaničitý Makrogol Inkompatibility Neuplatňuje se 6.3 Doba použitelnosti 3 roky 6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání Uchovávejte v původním obalu. 6.5 Druh obalu a obsah balení Průhledný PVC/PVdC/Al blistr, papírová krabička. Balení obsahují 20, 28, 30, 40, 50, 56, 60, 84, 90 nebo 100 potahovaných tablet. Na trhu nemusí být všechny velikosti balení. 6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku Žádné zvláštní požadavky. 6/7

7 7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI Teva Pharmaceuticals CR, s.r.o., Praha, Česká republika 8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A) 44/411/05-C 9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE / DATUM REVIZE TEXTU /7