Příloha č. 3 k rozhodnutí o převodu registrace sp. zn. sukls198549/2010 SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

Transkript

1 Příloha č. 3 k rozhodnutí o převodu registrace sp. zn. sukls198549/ NÁZEV PŘÍPRAVKU LANBICA 50 mg Potahované tablety SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU 2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ 1 potahovaná tableta obsahuje 50 mg léčivé látky bicalutamidum. Pomocné látky: Jedna tableta obsahuje 60,44 mg monohydrátu laktózy. Úplný seznam pomocných látek viz bod LÉKOVÁ FORMA Potahované tablety. Bílé, kulaté, bikonvexní, potahované tablety s vyraženým BCM 50 na jedné straně. 4. KLINICKÉ ÚDAJE 4.1 Terapeutické indikace Léčba pokročilého stádia karcinomu prostaty v kombinaci s léčbou analogem LHRH (luteinising hormone-releasing hormone) nebo chirurgickou kastrací. 4.2 Dávkování a způsob podání Dospělí muži, včetně starších pacientů: obvyklá dávka je jedna 50 mg tableta perorálně jednou denně. Tablety se polykají celé a zapíjejí se tekutinou. Léčba bikalutamidem by měla být zahájenam alespoň 3 dny před zahájením léčby analogem LHRH nebo ve stejnou dobu, kdy byla provedena chirurgická kastrace. Děti a dospívající Bikalutamid není indikován k léčbě dětí a dospívajících. Porucha renálních funkcí U pacientů s poruchou renálních funkcí není nutná úprava dávky. S podáváním bikalutamidu pacientům se závažnou poruchou renálních funkcí (clearance kreatininu 30 ml/min) nejsou žádné zkušenosti (viz bod 4.4). Porucha jaterních funkcí U pacientů s mírnou poruchou jaterních funkcí není nutná úprava dávkování. U pacientů se středně těžkou až těžkou poruchou jaterních funkcí může dojít ke kumulaci přípravku (viz bod. 4.5). 4.3 Kontraindikace Bikalutamid nesmí být podáván pacientům, u kterých se po užití objevila reakce přecitlivělosti. Bikalutamid je kontraindikován u žen a dětí. 1

2 Společné podávání terfenadinu, astemizolu nebo cisapridu s bikalutamidem je kontraindikováno (viz bod 4.5). 4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití Zahájení léčby by mělo probíhat pod dohledem specializovaného lékaře. Bikalutamid je výrazně metabolizován v játrech. Údaje naznačují, že u osob se závažnou poruchou jaterních funkcí může být eliminace zpomalená, což může vést ke zvýšené kumulaci bikalutamidu. Proto by bikalutamid měl být pacientům se středně těžkou až těžkou poruchou funkce jater podáván s opatrností. Závažná poškození jater byla při užívání bikalutamidu pozorována zřídka (viz bod 4.8). Léčba bikalutamidem by měla být ukončena, pokud jsou změny jaterních funkcí závažné. Vzhledem k možnosti jaterních změn je třeba provádět opakovaná vyšetření jaterních testů. Očekává se, že většina změn se objeví v průběhu prvních 6 měsíců léčby bikalutamidem. U pacientů (mužů) bylo v souvislosti s podáváním LHRH agonistů pozorováno zhoršení glukózové tolerance, což se může projevit jako diabetes nebo jako ztráta glykemické kontroly u pacientů s již existujícím diabetem. U pacientů dostávajícím bikalutamid v kombinaci s agonisty LHRH je proto třeba zvážit monitorováni glukózy v krvi. Je prokázáno, že bikalutamid inhibuje cytochrom P450 (CYP 3A4), proto pokud je podáván společně s léky, které jsou metabolizovány zvláště CYP 3A4, je třeba pacientům věnovat zvláštní pozornost (viz bod 4.3 a 4.5). Pacienti se vzácnými hereditárními problémy, jako jsou galaktózová intolerance, deficience laktázy nebo glukózo-galaktózová malabsorpce, by neměli tento lék užívat. 4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce Nejsou k dispozici žádné důkazy o farmakodynamických nebo farmakokinetických interakcích mezi bikalutamidem a LHRH analogy. In vitro studie prokázaly, že R-enanciomer bikalutamidu je inhibitor CYP 3A4 s menším inhibičním účinkem na aktivitu CYP 2C9, 2C19 a 2D6. Ačkoli klinické studie používající antipyrin jako marker aktivity cytochromu P450 (CYP) neprokázaly žádný průkaz možných lékových interakcí s bikalutamidem, průměrná expozice midazolamu (AUC) byla po společném podávání s bikalutamidem po dobu 28 dnů zvýšena na 80 %. U léků s nízkým terapeutickým indexem může být i takové zvýšení významné. Proto je společné podávání s terfenadinem, astemizolem a cisapridem kontraindikováno (viz bod 4.3) a společnému podávání bikalutamidu se přípravky, jako jsou cyklosporin a blokátory kalciových kanálů, by měla být věnována zvláštní pozornost. U těchto léků může být nutné snížení dávky, zvláště pokud dochází ke stupňování nežádoucí účinků. U cyklosporinu je po zahájení nebo přerušení léčby bikalutamidem doporučeno pečlivé monitorování plasmatických koncentrací a klinického stavu. Pokud je bikalutamid předepisován s dalšími léky, které inhibují lékovou oxidaci, jakou je cimetidin a ketokonazol, je třeba tomu věnovat zvláštní pozornost. Teoreticky by toto mohlo vést ke zvýšení plasmatických koncentrací bikalutamidu a zvýraznění nežádoucích účinků. Studie in vitro prokázaly, že bikalutamid může vytěsňovat kumarinové antikoagulancium warfarin z jeho vazebného místa. Pokud je nutné zahájit léčbu bikalutamidem u pacientů, kteří již užívají kumarinová antikoagulancia, je třeba pečlivě monitorovat protrombinový čas. 2

3 4.6 Těhotenství a kojení Bikalutamid je u žen kontraindikován, proto nesmí být podáván těhotným ženým ani kojícím matkám. 4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje Je nepravděpodobné, že by bikalutamid ovlivňoval schopnost řídit a obsluhovat stroje. Je však třeba zmínit, že občas může vyvolávat ospalost, proto by pacientům, kterých se to týká, měla být věnována zvláštní pozornost. 4.8 Nežádoucí účinky V tomto bodě jsou nežádoucí účinky definovány následovně: Velmi časté ( 1/10); časté ( 1/100 až <1/10); méně časté ( 1/1000 až 1/100); vzácné ( 1/10000 to 1/1000); velmi vzácné ( 1/10000), není známo (z dostupných údajů nelze určit). Tabulka 1: Frekvence nežádoucích účinků Třídy orgánových Frekvence systémů Poruchy krve a lymfatického systému Poruchy imunitního Méně časté systému Poruchy metabolismu a výživy Psychiatrické poruchy Poruchy nervového systému Velmi časté Bikalutamid 50mg (+ analog LHRH) Anémie Reakce přecitlivělosti (včetně angioneurotického edému a kopřivky) Anorexie Snížení libida, deprese Závrať Somnolence Vaskulární poruchy Velmi časté Návaly horka Respirační, hrudní a mediastinální Méně časté Intersticiální plicní onemocnění poruchy Gastrointestinální poruchy Velmi časté Bolest břicha, zácpa, nauzea Dyspepsie, flatulence Poruchy jater a žlučových cest Poruchy kůže a podkožní tkáně Vzácné Jaterní změny (včetně elevace hladin transamináz, ikterus)/hepato-biliární poruchy a Jaterní selhání b Alopecie, hirsuitismus/obnovení růstu vlasů, suchá kůže, pruritis, vyrážka Haematurie Poruchy ledvin a Velmi časté močových cest Poruchy Velmi časté Gynekomastie a pocit 3

4 reprodukčního systému a prsu Celkové poruchy a reakce v místě aplikace Vícenásobná vyšetření Velmi časté pnutí v prsu c Impotence Astenie, bolest na hrudi, otok Nárůst tělesné hmotnosti a Jaterní změny jsou jen zřídka závažné a často byly přechodné, odezněly nebo se zlepšily v průběhu léčby nebo po přerušení léčby. b Jaterní selhání se u pacientů léčených bikalutamidem objevilo vzácně, ale kauzální vztah nebyl s jistotou stanoven. Je třeba zvážit opakované monitorování jaterních funkcí (viz bod 4.4). c Mohou být zmírněny současnou kastrací V klinických studiích bylo v průběhu léčby bikalutamidem spolu s analogy LHRH navíc zaznamenáno srdeční selhání (jako možný nežádoucí účinek podle názoru vyšetřujícího lékaře, s frekvencí 1%). Kauzální vztah k léčbě nebyl prokázán. 4.9 Předávkování Nebyl hlášen žádný případ předávkování. Neexistuje specifické antidotum; léčba by měla být symptomatická. Dialýza pravděpodobně nebude účinná, protože bikalutamid je významně vázán na plasmatické proteiny a není vylučován v nezměněné formě močí. Jsou indikována obecná podpůrná opatření, včetně častého monitorování vitálních známek. 5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI 5.1 Farmakodynamické vlastnosti Farmakoterapeutická skupina: anti-androgeny, ATC kód: L02B B03 Bikalutamid je nesteroidní antiandrogen; nemá doplňkovou endokrinní aktivitu. Váže se na androgenní receptory bez aktivace genové exprese, a tím inhibuje androgenní stimulaci. Výsledkem této inhibice je regrese nádoru prostaty. Z klinického hlediska může přerušení léčby u některých pacientů vést k manifestaci antiandrogenního abstinenčního syndromu. Bikalutamid je racemát s antiandrogenním účinkem, který je přítomný téměr výhradně jako R- enanciomer. 5.2 Farmakokinetické vlastnosti Bikalutamid je po perorálním podání velmi dobře absorbován. Není prokázáno, že by jídlo mělo klinicky významný účinek na jeho biologickou dostupnost. S-enanciomer je rychle odstraňován v porovnání s R-enanciomerem, jehož plasmatický poločas eliminace je přibližně 1 týden. Při pravidelném podávání bikalutamidu jednou denně bude koncentrace R-enanciomeru v plasmě v porovnání s S-enancionerem přibližně 10-násobná, což je způsobeno jeho dlouhým eliminačním poločasem. Při podávání bikalutamidu v dávce 50 mg jednou denně budou plasmatické koncentrace R- enanciomeru dosahovat přibližně 9 mikrogramů/ml. Z celkového počtu enanciomerů přítomných 4

5 v plasmě v rovnovážném stavu je 99 % R-enanciomeru, který se i hlavním způsobem podílí na terapeutickém účinku. Farmakokinetika R-enanciomeru není ovlivněná věkem, poruchou renálních funcí nebo mírnou až středně závažnou poruchou jaterních funkcí. U pacientů s těžkých jaterním selháním bylo prokázáno, že je R-enanciomer z plasmy odstraňován pomaleji. Bikalutamid je vysoce vázaný na proteiny (racemát 96%, R-bikalutamid 99,6%) a je významně metabolizován (oxidací a glukuronizací): jeho metabolity jsou vylučovány ledvinami a žlučí přibližně ve stejném poměru. Po vyloučení žlučí nastupuje hydrolýza glukuronidů. V moči je metabolizovaný bikalutamid přítomný jen zřídka. 5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti Bikalutamid je čistý a silný antagonista androgenního receptoru v experimentech na zvířatech i u lidí. Hlavním sekundárním farmakologickým účinkem je indukce CYP450-dependentních oxidáz se smíšenou funkcí v játrech. Enzymatická indukce nebyla u lidí pozorována. Změny cílových orgánů u zvířat jsou prokazatelně ve vztahu k primárnímu nebo sekundárnímu farmakologickému účinku bikalutamidu a zahrnují involuci androgen-dependentních tkání, hyperplasii štítné žlázy, jaterních a Leydigových buněk, neoplasii nebo rakovinu, porušení sexuální diferenciace samčích mláďat, reverzibilní poškození fertility u samců. Studie genotoxicity neprokázaly žádný mutagenní potenciál bikalutamidu. Předpokládá se, že všechny pozorované nežádoucí účinky ve studiích na zvířat jsou druhově specifické a nemají vztah k člověku v klinickém prostředí. 6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE 6.1 Seznam pomocných látek Jádro tablety Monohydrát laktózy Krospovidon Povidon Magnesium-stearát Natrium-lauryl-sulfát Potah tablety Monohydrát laktózy Hypromelóza Makrogol 4000 Oxid titaničitý (E171). 6.2 Inkompatibility Neuplatňuje se. 6.3 Doba použitelnosti 5 let 6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání. 6.5 Druh obalu a velikost balení PVC/PE/PVDC/Al blistr, krabička Velikost balení 5, 7, 10, 14, 20, 28, 30, 40, 50, 56, 80, 84, 90, 98, 100, 140, 200 nebo 280 tablet. Na trhu nemusí být všechny velikosti balení. 5

6 6.6 Návod k použití přípravku, zacházení s ním (a k jeho likvidaci) Žádné zvláštní požadavky. 7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI Sandoz s.r.o., Praha, Česká republika 8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO 44/517/07-C 9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE / PRODLOUŽENÍ REGISTRACE DATUM REVIZE TEXTU