8. téma: Prostorové aspekty veřejných financí (fiskální federalismus, fiskální decentralizace, místní finance)*) **) VIII **)

Transkript

1 8. téma: Prostorové aspekty veřejných financí (fiskální federalismus, fiskální decentralizace, místní finance)*) **) 8.1. Prostorové aspekty veřejných financí Fiskální federalismus 8.2. Fiskální decentralizace 8.3. Místní finance *) Viz 8. kap. učebnice; Dodatek H P (povinně); VIII. případová studie P (povinně) **) Veškeré poznatky, obrázky, odkazy a citace jsou uvedené v učebnici. * * * 1

2 ad b.8.1. Základní pojmy tohoto tématu: o fiskální federalismus o fiskální decentralizace o místní finance o fiskální jednotka o volba nohou o mucholapkový efekt o model vrstveného dortu fiskální potřeba fiskální pozice fiskální kapacita 2

3 Procesy + vztahy v rámci VF se neodehrávají ve vzduchoprázdnu ale v rámci fiskálního systému (v ČR veřejná rozpočtová soustava) Fiskální systém má vždy minimálně 2 strukturální úrovně: centrální a místní Proto je třeba se zabývat jeho prostorovými aspekty Státy mají různé uspořádání; rozlišujeme např.: o unitární státy o federace o konfederace o apod. Proto rozlišujeme různě strukturované fiskální systémy (dvou a více stupňové) 3

4 Z hlediska efektivnosti není jedno na jakém stupni veřejné správy se budou realizovat různé fiskální funkce Fiskální systémy se historicky přizpůsobily struktuře veřejné správy Ve vícestupňových fiskálních systémech mohou probíhat 2 protikladné tendence: o k fiskální centralizaci (1) o k fiskální decentralizaci (2) Působí zde různé faktory viz např. USA Neexistuje univerzální a obecně akceptovatelný model optimálního uspořádání fiskálních systémů momentálně převládá trend k decentralizaci 4

5 Ta část teorie VF zabývající se těmito problémy fiskální federalismus pojem se zrodil v USA později nový fiskální federalismus (též v USA) v současnosti druhá generace teorie fiskálního federalismu Názor: optimální uspořádání prostorových vztahů ve VF vede k vyšší efektivnosti a větší spravedlivosti fiskálního systému Proto existuje řada teoretických a praktických pokusů, jak tohoto optimálního uspořádání dosáhnout 5

6 Základním prvkem fiskálního systému jsou tzv. fiskální jednotky Jde o sdružení různých subjektů s cílem zabezpečit produkci (a poskytování) veřejných statků (A) a sdílet společně náklady (B) fiskální jednotka je to vlastně spotřebitelské společenství na principu geografickém fiskální systém se stává z množství fiskálních jednotek [ČR např.: je unitární stát s fiskálním systémem, který má 3 úrovně: o centrální o o krajská (regionální) 14 krajů místní přes 6300 obcí a měst] 6

7 Každá fiskální jednotka má: o své fiskální potřeby o svou fiskální kapacitu o a z toho vyplývá její fiskální pozice 7

8 Nechť fiskální jednotka má: o určitý počet členů Z j o produkuje 1 veřejný statek o jednotkové náklady tohoto statku jsou n s Fiskální potřeba (N j ): N j = n s Z j 8

9 Fiskální kapacita (C j ): C j = t s B j, kde B j je daňová základna t s - je standardní daňová sazba 9

10 Fiskální pozice (P j ) je poměrem fiskální kapacity (C j ) a fiskální potřeby (N j ): C P = j = j N j t n s B s Z j j 10

11 Při optimalizaci situace fiskální jednotky lze uplatnit různé postupy: o stanovit optimální počet členů fiskální jednotky při známém objemu veřejného statku, o stanovit optimální objem veřejného statku, je-li známa velikost této jednotky, o určit, jaká velikost fiskální jednotky je optimální z hlediska úspor a nákladů vznikajících s rozšířením počtu jejích členů nebo se zvýšením objemu poskytovaného statku. 11

12 Situace I: Graf 1: Volba optimální velikosti fiskální jednotky při daném objemu veřejného sektoru Celkové náklady na hlavu A m A A m1 A 1 B m B D E 2 A 1 C E 1 A m1 0 N 2 N 4 A A m počet osob, N 12

13 Situace II: Graf 2: Výběr optimálního objemu veřejného statku při dané velikosti fiskální jednotky Jednotkové D náklady na člena S 1 S 2 S 3 S 1 S 2 S 3 S 4 S 4 D Q 1 Q 2 Q 3 Q 4 objem služeb, Q 13

14 Situace III: Graf 3: Kombinace optimální velikosti fiskální jednotky a objemu veřejného statku úroveň služeb, Q Q 10 N Q Q 7 Q 4 E Q 2 Q N N 2 N N velikost společenství, N 4 7 N 10 14

15 Teorie fiskálního federalismu - mnoho podnětných a inspirativních námětů (viz práce R. A. Musgravea, Ch. T. Tiebouta či W. E. Oatese). o Tiebout-Musgraveův model vrstveného dortu se zakládá na přesvědčení, že: centrální vláda by měla vykonávat zejména stabilizační a redistribuční fiskální funkce, místní vláda by se měl soustředit na výkon alokační fiskální funkce. o S rozvojem fiskálního federalismu se zrodila okřídlená věta o tzv. volbě nohou (angl. - voting with feeťs ) 15

16 Modely fiskálního federalismu: o plně centralizovaný o kombinovaný o plně decentralizovaný model Hypotéza kapitalizace Užitek z veřejně poskytnutých statků a daně se odrážejí v hodnotě nemovitého majetku 16

17 ad b.8.2. Uvnitř fiskálního systému 2 tendence: k fiskální centralizaci k fiskální decentralizaci 17

18 Tendence k decentralizaci alokační fiskální funkce vede ke: o zmenšení veřejného sektoru o méně progresivnímu (anebo více regresivnímu) rozložení daňového břemene o diferenciaci v souladu s místními preferencemi a k lepšímu přizpůsobení se potřebám spotřebitelů v případě veřejných statků 18

19 Je třeba rozlišovat mezi rozhodováním o: o způsobu produkce veřejných statků (na centrální nebo místní úrovni) a) o způsobu financování této produkce (z centrálních anebo místních prostředků) b) ad a) způsob produkce veřejných statků o místní úřady (autority) mají lepší informace o preferencích svých občanů o a jsou stimulováni k efektivnějšímu poskytování těchto 19

20 Decentralizační teorém cena D p A C E B D 1 D 2 0 Q 1 Q c Q 2 objem veřejného statku Vysvětlení: D 1 a D 2 - jsou poptávkové křivky dvou fiskálních jednotek po veřejném statku Q c - centrálně stanovený objem statku p - konstantní náklady na hlavu 20

21 ad b) způsob financování - složitější problém o transakční náklady o nerovnost v kvalitě veřejných statků financovaných různými fiskálními jednotkami o daňová konkurence Je decentralizace redistribuční a stabilizační fiskální funkce efektivní? 21

22 ad b.8.3. Místní finance pojem k označení fiskálních aktivit místních orgánů a institucí V rámci místních financí lze považovat za důležité následující problémy: o míru soběstačnosti místních rozpočtů (1) o míru přerozdělování v rámci veřejné rozpočtové soustavy (2) o efektivnost výkonu alokační fiskální funkce na místní úrovni (3) 22

23 ad míra soběstačnosti místních rozpočtů; závisí na: o charakteru a konstrukci daňového systému o na tzv. daňovém určení o na ekonomických, demografických a sociálních specifikách místních fiskálních jednotek 23

24 Existují různé přístupy k daňovému určení: - samostatný daňový základ pro místní autority, které rozhodují o jeho využití - společný daňový základ, v jehož rámci mají místní orgány možnost buď stanovit přirážky ke státním daním, nebo dostávat určité procento z výnosu tzv. sdílených daní 24

25 Přerozdělování uvnitř fiskálního systému - dotace (účelové, neúčelové) Nejčastěji uváděné argumenty ve prospěch poskytování transferů místním rozpočtům: o potřeba zmírnit vertikální fiskální nerovnováhu o zabezpečení horizontální fiskální rovnováhy o nutnost zabezpečit minimální standard některých veřejných statků o potřeba neutralizace externalit o podpora stabilizace a ekonomického rozvoje na místní úrovni centrální vládou o zabezpečení některých makroekonomických cílů, apod. 25

26 2 efekty dotace důchodový substituční mucholapkový efekt 26

27 Domácí úkoly: Definujte pojem fiskální pozice a definici formalizovaně zapište Znázorněte graficky efekt ztráty efektivnosti při centrálním rozhodování o poskytování místních veřejných statků Popište a znázorněte graficky uvažování R. A. Musgravea při optimalizaci velikosti fiskální jednotky, je-li znám objem poskytovaného veřejného statku 27

28 Řešení: 1. Fiskální pozice není nic jiného, než poměr dvou definovaných veličin, tj. fiskální kapacity (C j ) a fiskální potřeby (N j ). Lze ji vyjádřit takto: C j t sb j P j = = N j n sz j Fiskální pozici lze též definovat jako poměr výkonu (M j ) a daňového úsilí (t j /t s ). Výkon (M j ) vyjadřuje poměr skutečných výdajů (n j ) fiskální jednotky k výdajům zajišťujícím standardní úroveň služeb (n s ): n jz j M j = = n Z s j n n j s 28

29 2. Decentralizační teorém cena D p A C E B D 1 D 2 0 Q 1 Q c Q 2 objem veřejného statku Vysvětlení: D 1 a D 2 - jsou poptávkové křivky dvou fiskálních jednotek po veřejném statku Q c - centrálně stanovený objem statku p - konstantní náklady na hlavu Pramen: Jackson, P. M., Brown, C. V.: Public Sector Economics. Blackwell, Oxford UK &Cambridge USA, 1990, s. 262 a další 29

30 Známe objem zabezpečovaného veřejného statku (který je dán celkovými náklady na jeho produkci a poskytování). Zkoumáme, kolik dalších členů fiskální jednotky by snížilo náklady na jednoho člena, předpokládáme-li u všech členů fiskální jednotky stejný užitek a stejnou ochotu platit za veřejný statek. Z následujícího grafu je zřejmé, že zapojení každého dalšího člena snižuje náklady na hlavu, neboť vznikají úspory z rozšíření spotřebitelského společenství (A m A m ). Vezmeme-li v úvahu, že zapojením každého dalšího spotřebitele vznikají nejen úspory, ale též náklady (OB m ), dospějeme k závěru, že optimální bod je bod, kde se protínají křivky A m A m a OB m, čili kde dojde k vyrovnání mezních úspor a mezních nákladů z rozšíření fiskální jednotky o dalšího člena (spotřebitele). Bude to bod E 1 při původním objemu veřejného statku, měřeného jeho celkovými produkčními náklady ve výši Z. Lze ale uvažovat i o vyšším objemu veřejného statku, např. ve vyšších produkčních nákladech Y, R apod. Vzniknou proto další body rovnováhy E 2, E 3 atd., ležící na přímce NN (viz situace III). Optimální velikost fiskální jednotky 30

31 (co do počtu členů) je při objemu Z - N 1, při objemu Y- N 2, atd. Graf 7.: Volba optimální velikosti fiskální jednotky při daném objemu veřejného sektoru Celkové náklady na hlavu A m A A m1 A 1 B m B D E 2 A 1 C E 1 A m1 0 N 2 N 4 A A m počet osob, N Pramen: Musgrave, R. A., Musgraveová, P. B.: Veřejné finance v teorii a praxi. Management Press, Praha 1994, s