Ekonomika zdravotnictví

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "Ekonomika zdravotnictví"

Ondřej Vaněk
před 5 lety
Počet zobrazení:

Ekonomika zdravotnictví Obsah 1. Ekonomika zdravotní péče... 1 2. Péče o zdraví... 2 3. Zdravotní péče... 3 4. Zdravotnictví... 3 5. Zdravotní politika (ZP)... 4 6.

Ekonomika zdravotní péče samostatná mikroekonomická disciplína definuje charakteristiky trhu se zdravotnickou péčí analyzuje chování jednotlivých ekonomických subjektů v souvislosti s poskytováním a

1 Ekonomika zdravotnictví Obsah 1. Ekonomika zdravotní péče Péče o zdraví Zdravotní péče Zdravotnictví Zdravotní politika (ZP) Ekonomická podstata zdravotních služeb Ekonomika zdravotní péče samostatná mikroekonomická disciplína definuje charakteristiky trhu se zdravotnickou péčí analyzuje chování jednotlivých ekonomických subjektů v souvislosti s poskytováním a užíváním zdravotní péče tato ekonomika uplatňuje různé metody Námitky proti užívání metod ekonomické analýzy v segmentu zdravotnictví: Etické námitky : zdraví má určitou hodnotu a nelze stanovit cenu zdraví Technické námitky: týkají se možnosti definování výsledného produktu v tomto odvětví týkají se možnosti jak lze zdraví měřit je to vztah mezi poskytováním zdravotní péče (která má v ČR 20% úspěšnost) a zlepšením zdravotního stavu Co je to ekonomika zdravotnictví? Zkoumá jak optimálně alokovat zdroje ve zdravotnictví, aby dosáhla k integraci medicínské, organizační a ekonomické racionality. Je ovlivněno systémem zdr. péče a způsobem financování. 1

2 Co je to zdraví? První historická definice = stav organismu bez nemoci Definice světové zdravotní organizace (WHO) = Zdraví je stav plné tělesné, duševní a sociální pohody, nikoliv pouze nepřítomnost nemoci nebo vady. Zdraví je ovlivněno soustavou podmínek a to: prvky přírodního prostředí = klima prvky sociálního (společenského) prostředí = kvalita zdravotnictví, okolí, smog Zdraví je soubor (potenciál) schopností a vlastností člověka vyrovnat se s nároky vnitřního a vnějšího prostředí bez narušení životních f-cí. Zdraví není čistý ekonomický statek nedá se měřit nedá se kvantifikovat jako statek 2. Péče o zdraví Soubor všech ek. kultur, soc. aktivit a opatření společnosti, jejichž smyslem je chránit upevňovat a navracet lidem zdraví. Zahrnuje 2 druhy aktivit: 1. aktivity zaměřené na léčení odstranění změn na zdravotním stavu člověka, obnova a navracení zdraví. 2. aktivity ve směru ochrany, podpory a ochrany zdraví, ve směru posílení zdraví a zamezení vzniku nemoci. Principy: solidarita mezigenerační(starší-mladší), nemocný-zdravý, chudý-bohatý vysoký podíl samosprávy více zdrojové finance převaha zdravotních pojišťoven svobodná volba lékaře zdravotní pojišťovny dostupnost zdravotních služeb 2

3 3. Zdravotní péče Je obsahově užší než pojem péče o zdraví. Obsahuje aktivity které jsou zaměřeny k léčení na prevenci chorob, těch které mohou být zajištěny zdr. systémem. Členění: 1. dle kritéria místa poskytování ambulantní péče: domácí péče odborní praktičtí lékaři ústavní péče: v nemocnicích sanatoriích odborných léčebných ústavech 2. dle typu zaměření na specializaci primární péče praktických lékařů pro děti, dospělé a dorost, gynekologická péče, stomatologická péče sekundární speciální zdr. služby (kožní, oční, krční, ušní ) parciální pracují zde odborní, vysoce kvalifikovaní pracovníci, kteří používají kvalitní zdr. zařícení (kardiální zdr. péče) ORIENTAČNĚ: statistika výše statistika využití: potřebných nákladů: primární 80% 15% sekundární 15% 45% parciální 5% 40% 4. Zdravotnictví Segment veřejného sektoru. Z hlediska funkčního = souhrn preventivních a léčebných metod pro zachovávání a rozvoj fyzické, duševní zdatnosti, pracovní schopnosti pro prodloužení života a zabezpečení zdravého vývoje nového jedince. 3

4 Z hlediska instituciálního = zdravotnictví chápeme jako určitou zaručenou soustavu definovanou podle zákona o zdravotní péči. Zdravotnictví chápeme jako systém, který zahrnuje tato složky: zdravotnické služby zdravotnická výroba zdravotní zásobování a odbyt materiál, pomůcky věda, výzkum a výchovy ve zdravotnictví Zdravotnické služby = aktivity, které jsou podnikány s cílem chránit, uplatňovat a navracet zdraví lidí, omezovat negativní důsledky poruch zdraví, vést lidi ke zdravému způsobu života a zlepšit kvalitu ŽP. Člení se na: léčebně-preventivní služby: zařízení ambulantní péče nemocnice odborné léčení (ústavy, sanatoria, rehabilitační ústavy ) hygienické epidemiologické služby zdravotnická osvěta přednášky lékařů (ve školách) 5. Zdravotní politika (ZP) Činnost státu a neziskových subjektů, která se zaměřuje na podporu, ochranu zdraví obyvatel. Cílem: je zlepšit životní situaci obyvatel je minimalizovat výskyt poruch zdraví jež působí na kvalitu života a ohrožuje předčasnou smrt Obsah: tvorba legislativních, ekonomických, environmentálních a oborových podmínek a předpokladů aktivizující jednotlivce, společenské skupiny a společenské síly k dosažení optimálního stavu zdraví a naplňování zdravotních potřeb. 4

5 Subjekty ZP: stát kraje obce další nestátní organizace vstupují zde i občané, pojištěnci, zaměstnanci a zaměstnavatelé Role státu ve ZP 1. Role systémová a normotvorná, kdy stát: formuluje a stanovuje své koncepce, preference a nosné programy vymezuje pravidla pro chování zainteresovaných subjektů normy, standarty určuje soustavu zdrav. zařízení, stanovuje základní podmínky pro jejich existenci 2. Role kompenzační a nedistribuční, kdy stát: zajišťuje adekvátní přístup ke zdravotnické péči pro všechny prostřednictvím svých zásahů vstupuje do vztahu mezi pacientem a lékařem, zejména tvorbou různých systémů úhrad řeší situaci občanů, kterým zdravotní stav dlouhodobě komplikuje možnost začlenit se do společnosti a kde by tedy mohl působit jako faktor jejich sociální a ek. diskriminace 3. Role tvůrčí a rozvojová, kdy stát: stimuluje rozvoj zdravotnictví na svém území a chápe zdravotnictví jako rozvoj ekonomiky působí jako systematický faktor zabraňující rozpadu zdravotních služeb na tržní, efektivní a zbývající část 4. Role monitorovací, kdy stát: se snaží posuzovat aktivity jež zdravotnická zařízení vykonávají se snaží posuzovat určitá kritéria, zda je zajišťována určitá dostupnost pro občany, efektivnost léčby 5

6 Hlavní nástroje ZP systém zákonů, norem, standardů finanční prostředky a způsoby alokace kolik, kam, z jakých zdrojů instituce a zařízení informace OZIS vyjednává mezi účastníky procesu Země OECD 3 základní cíle: ekvita (= dostupnost zdravotní péče pro všechny občany) v přístupu vysoká kvalita zdravotní péče makroekonomická hospodárnost zdravotní péče Výdaje na zdravotnictví stále rostou, tvoří cca 7-8%z HDP. Jsou rostoucí náklady na zdravotní péči hlavní příčiny: stárnutí populace, nárůstu chronických onemocnění a invalidity, zvýšená dostupnost nových technologií a nových způsobů léčby, nárůstu očekávání veřejnosti. ZP řeší důležité otázky: Do jaké míry odpovídá stát za zdraví obyvatele? Které části zdr. péče by měly být řízeny vládami (institucemi) jako veřejně kolektivní rozhodování a která rozhodnutí by měla být ponechána k rozhodnutí jednotlivým občanům? Které veřejné nebo soukromé statky by měly být poskytovány veřejnému sektoru a které by bylo vhodné ponechat v soukromém sektoru? Základní předpoklady ZP Správně definovat cíle a strategické postupy a k jejich naplnění Odpovídající motivaci a podmínky občanů k jejich realizaci Socioekonomické prostředí umožňující realizovat žádoucí péči o zdraví 6

7 6. Ekonomická podstata zdravotních služeb Z pohledu ek. podstaty existují 3 základní kategorie statků: 1. Čistě kolektivní (veřejné) statky popis nevylučitelné ze spotřeby nedělitelné nerivalita statků nekonkurují si (veřejné osvětlení, výzkum, armáda ) 2. Smíšené kolektivní statky kvantita je dělitelná kvalita je nedělitelná (ambulantní, nemocniční péče..) 3. Privátní statky vylučitelné ze spotřeby dělitelné rivalita (plastické soukromé operace, ne ty, kde je plastická operace nutná to by byl smíšený kolektivní statek) Důvody státních zásahů Dochází k selhání trhu, které způsobí, že soukromý sektor není Paretově efektivní. Obavy z následků nerovnosti v příjmech. Nekonkurenčnost trhu zdravotních služeb rozdíly Standardní trhy Mnoho prodávajících Firmy max. zisk Homogenní komodity Dobrá informovanost kupujících Přímé platby spotřebitelů Trhy ve zdravotnictví Omezený počet nemocnic (mimo velká města Praha, Ostrava, Brno ) Posláním nemocnic není zisk Heterogenní komodity Spatná informovanost pacientů (kupujícího) Pacient hradí jen část nákladů přímo 7

8 Nekonkurenčnost trhu zdravotních služeb Nedokonalá informovanost lékař poskytuje službu, je zprostředkující agent, informuje a my mu věříme Omezená soutěž lékaři si vyměňují poznatky, zkušenosti u dentistů, každý si řekne jinak Existence externalit pozitivní = výroba je nižší než optimální (očkování zlepším svůj zdravotní stav a nenakazím další občany) negativní = výroba je vyšší než optimální (drogy, kouření škodím sobě i ostatním) Faktor nejistoty a nekomplexnosti trhu neinformovanost pacientů (já nevím, že za 2 roky se mi něco stane, proto máme veřejné zdravotní pojištění jeho f-ce = rozložení nákladů v čase a mezi jednotlivé spotřebitele Rovnost a spravedlnost pokud rozhodujeme o poskytnutí či neposkytnutí zdravotní péče, měla by tu být rovnost. 8

Podobné dokumenty

Ing. Vojtěch Beck, 2016

Ing. Vojtěch Beck, 2016 1 součást sektorové veřejné ekonomiky, obohacená v posledních desetiletích o nové přínosy ekonomů, sociologů, demografů, lékařů a právníků zkoumá, jak optimálně alokovat lidské,