II. VEŘEJNÉ STATKY, EXTERNALITY A EFEKTIVNOST

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "II. VEŘEJNÉ STATKY, EXTERNALITY A EFEKTIVNOST"

Transkript

1 VK Ekonomika veřejného sektoru (Doc. Ing. Jaroslav Pilný, CSC.) II. VEŘEJNÉ STATKY, EXTERNALITY A EFEKTIVNOST 1 STATKY PRODUKOVANÉ VEŘEJNÝM SEKTOREM 1.1 Obecné třídění statků Statky jsou předměty a činnosti, které slouží k uspokojování lidských potřeb. Tyto statky lze primárně rozdělit na statky volné a statky ekonomické. a) Statky volné Jsou takové statky, které jsou člověku volně k dispozici v dostatečném množství a nemusí být proto ani speciálně produkovány, ani pro jednotlivé uživatele rozdělovány. Jejich cena je proto nulová. Patří sem např. vzduch, voda v přírodě, sluneční světlo a teplo aj. b) Statky ekonomické Podstatným znakem ekonomických statků je jejich vzácnost (scarcity), tj. nedostatkovost. Ekonomické statky, jsou výsledkem různých ekonomických aktivit člověka. Příslušný subjekt, který určitý statek produkuje, má s produkcí tohoto statku určité náklady, které je nutné zaplatit. Ekonomické statky se běžně označují jako výrobky a služby. Za určitých podmínek se volný statek může stát statkem ekonomickým. Např. pro obyvatele lázeňského města může být voda z místního léčivého pramene v podstatě volným statkem. Pro lázeňského hosta (pacienta) je to však statek ekonomický, protože tento pacient musí zaplatit za lázeňský pobyt, který obsahuje také náklady s udržováním pramene atd. O zařazení statku do určité skupiny, tj. zejména zda o statek tržní nebo netržní nerozhoduje jen jeho ekonomická povaha, ale velmi často rozhodují politická rozhodnutí volených zástupců občanů. Zastupitelský sbor např. rozhodne o tom, že určitý lék nebo určitá lékařská služba bude poskytována za plnou úhradu jejich hodnoty atd. Zde velmi záleží na celkovém posouzení situace a ekonomické kvalifikaci zastupitelů. Jde o rozhodnutí instituce a proto jedno ze základních hledisek pro třídění statků se označuje jako hledisko institucionální. Z institucionálního hlediska se ekonomické statky třídí na: čisté tržní statky: o jejich ceně se rozhoduje na trhu (působením nabídky a poptávky), čisté netržní statky: o jejich ceně se rozhoduje administrativní cestou, polotržní statky (nečisté tržní statky): o jejich ceně se sice rozhoduje na trhu, ale stát tuto cenu ovlivňuje např. různou výší zdanění, dotacemi, příspěvky a jinými způsoby. Rozdíly mezi těmito třemi typy statků jsou hlavně v tom, do jaké míry stát nebo jiná úroveň vlády ovlivňuje náklady na produkci příslušných statků, resp. jak jsou alokovány zdroje na jejich produkci a jakým způsobem jsou příslušné statky rozdělovány mezi konečné spotřebitele. Produkce a poskytování tržních statků plně podléhá působení zákonů trhu a jejich ceny se tvoří na základě působení tržních zákonů. Stát ani jiná vlád u tržních statků nezasahuje ani do podmínek jejich produkce, ani do mechanismu jejich rozdělování. U skupiny statků polotržních o jejich ceně sice rozhoduje trh, avšak též stát nebo jiný stupeň veřejné vlády. Způsoby zasahování státu spočívají nejčastěji ve zvýhodňování příslušných statků při určování výše daňových sazeb, poskytování různých výjimek nebo v přímých cenových intervencích. 1

2 Podle způsobu financování výroby statků a podle způsobu rozhodování o jejich výrobě a spotřebě se statky rozdělují na: soukromé (privátní) veřejné (statky kolektivní spotřeby). 1.2 Veřejné statky (statky kolektivní spotřeby) Podle způsobu získávání patří veřejné statky mezi netržní statky. To znamená, že: spotřebitelé je nezískávají prostřednictvím trhu, tj. neprobíhá volná směna mezi výrobcem a spotřebitelem, tyto statky proto nemají tržní cenu (pokud ji vůbec mají), neboť o jejich produkci a podmínkách pro jejich poskytování rozhoduje stát nebo jiný stupeň vlády, nejčastěji prostřednictvím různých zastupitelských sborů, produkce těchto statků nepřináší zisk. Mezi veřejné statky se často řadí také statky, jejichž spotřeba je ve veřejném zájmu. Jestliže např. je někdo očkován proti nebezpečné chorobě, jsou zároveň chráněni ostatní občané proti potenciální nákaze. Podobný postup platí při zajištění ochrany proti požáru aj. A. Samuelson uvádí tři základní znaky veřejných statků: nevylučitelnost ze spotřeby nedělitelnost spotřeby a nesoutěživost spotřebitele nulové mezní náklady na spotřebu každého dalšího spotřebitele. a) Nevylučitelnost ze spotřeby Nevylučitelnost ze spotřeby určitého statku občanem je hlavním znakem veřejných statků. Její podstata spočívá v tom, že u příslušných statků nelze kohokoliv z jejich spotřeby vyloučit, resp. jim spotřebu zakázat. Spotřeba určitého statku jedním občanem nevylučuje možnost spotřeby téhož statku v téže kvalitě a v potřebném množství u jiného občana. Např. nelze určité občany vyloučit ze spotřeby těchto statků: estetické zážitky z pohledu na dobře upravený květinový záhon v městském parku, včetně např. možnosti fotografování aj. z dýchání čistého vzduchu z využívání obrany státu z využívání dobré pověsti města či státu v zahraničí aj. Nevylučitelnost ze spotřeby je zaručena u určitých statků tím, že jich je dostatek a že při jejich spotřebě se jejich množství nesnižuje. Mluvíme o tzv. nezmenšitelnosti statku. Např. při rekreaci či turistice v určité části krajiny, rekreace a turistika jednoho občana nesnižuje (při normálním způsobu chování) možnosti dalších občanů. Z nevylučitelnosti ze spotřeby čistých veřejných statků vyplývá, že je velmi obtížné nebo téměř nemožné ze spotřeby vyloučit ty občany, kteří se odmítají podílet na produkčních nákladech na zajištění určitého veřejného statku. Tento jev se v ekonomické literatuře označuje jako problém chování občanů jako tzv. černých pasažérů (free riders). Jestliže např. obec vybuduje ze svých prostředků novou místní komunikaci, nebo zajistí výsadbu nové pouliční zeleně, je prospěch z těchto statků dostupný všem občanům bez ohledu na to, zda a jakou mírou jsou uživatelé ochotni se podílet na nákladech k jejímu vybudování a následnému udržování. 2

3 Nelze např. rozdělit použití silnice či mostu, pouličního osvětlení aj. V některých případech je technicky možné spotřebu určitého veřejného statku rozdělit mezi příslušné zájemce na základě prováděné evidence spotřeby. Jde např. o vybírání mostného pro použití určitého mostu. Náklady na evidenci spotřeby určitých veřejných statků a vymezené platby se označují jako tzv. transakční náklady. Tyto náklady by byly zpravidla neúměrně vysoké a proto se financují z veřejných rozpočtů. b) Nedělitelnost spotřeby a nesoutěživost spotřebitele Nedělitelnot spotřeby určitých statků velmi úzce souvisí s nevylučitelností ze spotřeby a její podstata spočívá v tom, že spotřebu některých statků nelze rozdělit mezi potenciální zájemce o jejich spotřebu a potom podle velikosti spotřeby požadovat příslušnou úhradu. Velmi často jde o statky s tzv. automatickou spotřebou, jejichž spotřebu občan často ani přímo neregistruje a lze také mluvit o tzv. latentním užiku. Typickým příkladem je zajištění bezpečnosti obyvatel a majetku, zajištění obrany státu aj. Z nedělitelnosti spotřeby čistých veřejných statků vyplývá i jejich další vlastnost a to je nesoutěživost o jejich spotřebu. Spočívá v tom, že občan - spotřebitel při zájmu o spotřebu určitého čistého veřejného statku nemusí vyvíjet v podstatě žádné úsilí o jeho vlastní spotřebu, neboť tento statek je produkován v dostatečném množství pro všechny potenciální zájemce. Příkladem je zajištění pouličního osvětlení, zajištění obrany státu, provoz záchranného hasičského sboru, provoz úřadu veřejné správy aj. c) Nulové mezní náklady Z ekonomického hlediska je dále důležité to, že zvýšená spotřeba určitého veřejného statku určitým občanem nebo skupinou občanů nezvyšuje náklady na jeho pořízení (a někdy ani na produkci). Mezní náklady spotřeby jsou pro každého dalšího spotřebitele nulové, avšak nejsou nulové mezní náklady na zvýšenou produkci příslušného veřejného statku. Např. z veřejného osvětlení v určité obci má větší užitek ten, kdo je blíže světelnému zdroji. Pokud budeme chtít dokonalé osvětlení i pro vzdálenější uživatele a jejich domy, budeme muset investovat do dalších stožáru se svítilnami a příslušných rozvodů, atd. 1.3 Rozdělení veřejných statků Veřejné (kolektivní) statky se rozdělují na: čisté veřejné statky, statky pod ochranou, smíšené veřejné statky Čisté veřejné statky Pro čisté veřejné statky platí, že: není možné nikoho z jejich spotřeby vyloučit, resp. u někoho spotřebu příslušného veřejného statku omezit (např. využití pouličního osvětlení), prospěch plynoucí ze spotřeby veřejného statku není omezen na jednotlivého spotřebitele, který tento statek získá (jak je tomu u tržních statků), ale zůstává stejně dostupným pro ostatní zájemce (např. nezáleží na tom kolik občanů využívá služby veřejného osvětlení), spotřeba není dělitelná mezi potenciální zájemce: např. zajištění národní obrany, dopravní značení, bezpečnost obyvatel, požární ochrana, obecná hygienická opatření aj., 3

4 omezování spotřeby příslušných veřejných statků není celospolečensky prospěšné: např. v zájmu společnosti je, aby každý občan měl základní vzdělání, mohl využívat služeb úřadů veřejné správy aj. Vzhledem k tomu, že při spotřebě čistého veřejného statku nelze nikoho vyloučit ze spotřeby, je nutné náklady na pořízení příslušných statků hradit z celospolečenských zdrojů, tj. z veřejných rozpočtů příslušné úrovně vlády Smíšené veřejné statky a efekt přetížení Je skupina statků, která se nachází mezi čistými veřejnými statky a čistými privátními satky. Z ekonomického hlediska jde o takové veřejné statky, jejichž spotřeba je dělitelná podle kvantity, avšak není dělitelná podle výše poskytované kvality. Příkladem může být služba kulturních a vzdělávacích zařízení (muzea, galerie, výstavy aj.). Výkonnost těchto zařízení se dá kvantitativně dobře měřit podle počtu návštěvníků či vzdělávaných studentů, aj. Obtížné je však měřit, zejména u kulturních zařízení, kvalitu poskytnutých služeb (např. úroveň uměleckého zážitku, aj.). Vztah mezi množstvím a kvalitou vyjadřuje tzv. efekt přetížení, (nával). Jde o takovou situaci, kdy s růstem počtu zúčastěných spotřebitelů určitého druhu smíšeného veřejného statku v určité době a na určitém místě dochází od určité úrovně k výrazné změně v kvalitě spotřeby. Příkladem SVS je užívání určité komunikace nebo mostu. U spotřeby těchto statků může nastat nepřímý vztah mezi kvantitou a kvalitou poskytovaných služeb. Jde o situaci, kdy se vzrůstem spotřebitelů určitého SVS dochází ke snížení kvality jeho spotřeby. Vztah mezi kvalitou a kvantitou SVS je patrný z grafu 2.1. Graf 2.1: Efekt přetížení u smíšeného veřejného statku Kvalita (bezpečnost) Optimální hustota minimální bezpečnost B A Kvantita (hustota provozu) U některých SVS je problém přetížení řešen prostřednictvím větší nebo menší úřasti spotřebitelů na produkčních nákladech na příslušný statek nejčastěji zavedením poplatku za příslušnou službu, tj. např. prostřednictvím ceny vstupenky do určitého kulturního zařízení, aj. Zavedením poplatku za vstupenku však smíšené veřejné statky nabývají částečně charakteru privátních statků (cena vstupenky však zpravidla nekryje veškeré náklady). V některých případech má stát zájem na spotřebě SVS (např. přenáška či výstava o důsledcích narkomanie aj.) a poskytuje příslušný SVS zdarma. K zachování charakteru veřejných statků vede stát snaha poskytnout příslušný SVS i těm, kteří by si to např. ze sociálních důvodů nemohli dovolit. Problém však vzniká např. u uživatelů určité silnice či mostu, kde by zavedení jakýchsi vstupenek znamenalo zvýšení nákladů na organizaci provozu, atd. V řadě případů je situace řešitelná zavedením tzv. uživatelských poplatků. 4

5 1.3.3 Statky pod ochranou (paternalistické veřejné statky) Jsou takové statky na jejichž potřebě má stát všeobecný zájem a označují se proto často jako statky poručnické (merit goods). Mohou to být jak čisté, tak smíšené veřejné statky. Jde zejména o vzdělávací a kulturní služby. Podobně určité základní zdravotnické služby by měli obyvatelé získávat v potřebném množství a kvalitě bez ohledu na své sociální postavení. Stát zde uplatňuje své vlastní preference, neboť je v zájmu každého státu, aby jeho lidská populace byla zdravá a tím i ekonomicky a jinak všeobecně co nejvíce výkonná. Tato péče státu o spotřebu určitých statků se označuje jako paternalismus ve spotřebě a má příslušné dopady na výdaje veřejných rozpočtů. 1.4 Místní omezenost spotřeby veřejných statků Spotřeba čistých veřejných statků co do množství může být závislá na určitých geografických podmínkách. Musgrave tento jev označuje jako spotřebu veřejného statku s omezeným vlivem externího efektu geografického původu. Např. efekt služeb na ochranu ovzduší formou výsadby kvalitní rostlinné zeleně, která, klesá s rostoucí vzdáleností od místa výsadby. Spotřebu některých veřejných statků mohou omezovat i určitá právní a technická omezení. Např. pro rybaření je nutný rybářský lístek, pro využívání vozovky je nutné vozidlo aj. 1.5 Uživatelské poplatky Jedním ze způsobu odstranění jevu přetížení při poskytování některých druhů SVS je zavedení uživatelských poplatků. Uživatelský poplatek může být konstruován různě a jeho výše může zahrnovat např.: určitou část z celkových nákladů na příslušný SVS, jen některé (přesně definované) náklady na příslušný SVS nebo jen náklady nutné na dosažení stanoveného zisku, resp. rozpočtového přebytku. 1.6 Spotřeba smíšených veřejných statků Spotřeba smíšených veřejných statků může být: fakultativní nebo přikázaná. a) Fakultativní spotřeba je založena na rozhodování jednotlivých uživatelů. b) Přikázaná spotřeba se vyskytuje u těch statků, na jejichž spotřebě má stát zájem, protože je to ve prospěch společnosti jako celku. Tyto statky se označují jako upřednostněné veřejné statky (paternalistické statky). 1.7 Problém efektivnosti ve spotřebě veřejných statků Nejjednodušším způsobem zajištění efektivnosti spotřeby veřejných statků je vybírání uživatelských poplatků. Pokud jsou mezní náklady na zvýšení počtu spotřebitelů rovny nule, neexistuje důvod pro omezování spotřeby takového statku. Pokud však takový veřejný statek bude vyrábět soukromá firma, bude za jeho výrobu požadovat zaplacení určité ceny. Tím se ale spotřeba příslušného statku sníží. Příklad je v grafu 2.2, který zachycuje možnosti využití mostu jako veřejného statku. Graf 2.2: Vztah mezi spotřebou veřejného statku 5

6 Pramen: Stiglitz, J.E.: Ekonomie veřejného sektoru. Grada Praha, Z obrázku je patrné, že na základě vztahu mezi výši vybíraného poplatku za přejezd mostu (mostného - p) a počtem přejezdů Q 1, je určitý vztah, který lze vyjádřit poptávkovou křivkou, jež spojuje body P a Q. Pokud počet uživatelů mostu je nižší než vyjadřuje hodnota v bodě Q, nedochází při využití mostu k žádným zácpám při používání mostu. Mezní náklady vlivem zvýšeného počtu uživatelů mostu o jednoho uživatele jsou nulové. Protože mezní náklady jsou nulové je i příslušná cena za další přejezd nulová. To je za předpokladu, že nejsou vybírány žádné poplatky. Pokud však se bude při používání mostu vybírat poplatek, je předpoklad snížení počtu přejezdů a určitý počet přejezdů se tak neuskuteční. Z ekonomického hlediska dojde ke vzniku tzv. mrtvé ztráty, kterou lze obecně změřit podle velikost plochy trojúhelníka vymezeného body AQ 1 Q. Z poptávkové křivky na obrázku lze vyvodit cenu mostného, kterou jsou potenciální zájemci ochotni zaplatit za jeden další přejezd mostu. Z obrázku je patrné, že při ceně mostného - p je počet přejezdů Q 1 a tím i užitek přejezdů roven ceně p (cena, kterou je uživatel ochoten zaplatit). Dochází však ke ztrátě z neuskutečněných přejezdů mostu, jež se rovná ploše trojúhelníka vymezeného body AQ 1 Q. Zavedení mostného má tedy za následek snížení přejezdů o rozdíl mezi hodnotami Q a Q 1. Z uvedeného příkladu vyplývá, že statky s nulovými mezními náklady je ekonomické poskytovat bezplatně, i když je možné v daném případě vybírat určitý poplatek (mostné/). Ztráty za neuskutečněné spotřeby příslušných veřejných statků mohou být vyšší než ztráty z uvalení příslušného poplatku v podobě nákladů na jeho vybírání. 1.8 Problematika transakčních nákladů Transakční náklady jsou náklady, které vznikají při prodeji veřejných statků, náklady na mzdy výběrčích poplatků, náklady na hospodářský provoz monitorujících zařízení aj.). Při rozhodování o tom, zda určitý statek bude poskytován jako čistý veřejný statek (bez požadování jakéhokoliv poplatku), je třeba přihlížet k nákladům, které by s vybíráním příslušného poplatku vznikly. Pokud jsou tyto transakční náklady vyšší než je reálně předpokládaný výnos z poplatků, je vhodné příslušné statky poskytovat jako čisté veřejné statky a náklady na jejich produkci hradit z veřejných rozpočtů. Průběh situace vztahu transakčních nákladů k výrobním nákladům na určitý statek je patrný z grafu

7 Graf 2.3: Transakční náklady při poskytování veřejného statku Vysvětlení Transakční náklady na přidělení veřejného statku příslušnému občanovi spotřebiteli zvýší cenu statku na úroveň p*. Pokud příslušná vládní úroveň (např. obec) poskytuje statek bezplatně, transakční náklady odpadají a plocha ABCD se ušetří. Při růstu spotřeby z Q e na úroveň Q 0 mezní užitek ze spotřeby je vyšší než mezní náklady na výrobu. Velikost užitku ze zvýšené spotřeby vyjadřuje plocha ABE. Při nulové ceně statku (statek je poskytován bezplatně) spotřebitelé zvýší množství spotřebovávaného statku až na úroveň Q m, kde je jejich mezní užitek nulový. Tak vysoká výroba je však již neefektivní. Vzniklou ztrátu vyjadřuje plocha EFQ m. Při rozhodování o tom, zda určitý statek poskytovat bezplatně je tedy rozhodující porovnání velikosti plochy AECD, která vyjadřuje příslušný užitek, se ztrátami z neefektivní produkce, a ztráty z uvalení daní, z kterých se financuje bezplatné poskytování veřejného statku. kterou vyjadřuje plocha EFQ m. (Upraveno podle J. E. Stiglitze: Ekonomie veřejného sektoru, Grada Praha 1997, s. 165). 1.9 Problém nežádoucí snížené spotřeby čistých veřejných statků Vybírání poplatků za spotřebu veřejných statků může vést k nežádoucímu snížení jejich spotřeby. Jde zejména o spotřebu veřejných statků např. při poskytování základního vzdělání, kdy žáci si musí hradit část některých nákladů na školní potřeby hradit z vlastních prostředků, resp. z prostředků svých rodičů (kalkulačky, sportovní vybavení, dopravu na sportoviště aj.). Podobná situace by mohla vniknout např. při doporučeném očkování proti epidemické chorobě, např. chřipce, pokud by se požadovala úhrada z vlastních prostředků aj. Takovéto situace musí řešit příslušná vládní úroveň tím, že podle vhodného klíče určitým sociálním skupinám obyvatel poskytne speciální sociální dávky či finanční výpomoci. Není však vhodné realizovat plošné vyplácení příslušných dávek Vztah mezi poskytováním veřejných a soukromých statků Některé druhy veřejných statků může poskytovat také soukromý sektor. V některých případech je vhodné, aby určitý veřejný statek poskytovala jak instituce veřejná, tak instituce 7

8 soukromá. V našich současných podmínkách jsou to poskytování některých druhů vzdělání na středních a vysokých školách. Rozhodnutí o tom, z kterého zdroje občan příslušný veřejný statek bude čerpat záleží zpravidla na jeho konkrétním sociálním postavení (na výši jeho finančních a jiných příjmů). V řadě případů záleží na osobních preferencích příslušných občanů vůči kvalitě poskytovaných statků např. ve školství, zdravotnictví, sportu aj. Někteří občané jsou v určitých případech ochotni si doplácet na studium na soukromé střední nebo vysoké škole, pokud jsou přesvědčeni, že jim poskytne kvalitnější vzdělání. Podobná situace se často vyskytuje ve sportu, kdy někteří sportovně nadaní jedinci jsou ochotni si platit soukromé trenéry aj. 2 EXTERNALITY Jsou efekty, ke kterým dochází mimo trh a mohou velmi výrazně ovlivnit kladně nebo záporně konečné výsledky podnikání v příslušné oblasti. Podstata externalit spočívá v tom, že produkce nebo spotřeba statků jedním subjektem působí na produkci nebo spotřebu druhého subjektu a tato situace může způsobit zlepšení nebo zhoršení. Externality se běžně definují jako tzv. efekt přelévání užitku nebo újmy, aniž za tento užitek nebo újmu příslušné subjekty platí. V praxi to znamená, že při výrobě statků nebo produkci služeb vznikají tzv. nedobrovolné náklady nebo přínosy jiným, aniž ti kdo náklady způsobují nebo z příslušných činností získávají, za to platí. Externalita je dopad chování jednoho ekonomického subjektu na blahobyt jiného subjektu, při čemž tento dopad se neprojevuje v penězích nebo jiném hodnotovém vyjádření. Externality se běžně rozdělují na externality negativní, externality pozitivní a lze rozlišovat i externality reciproční. Externality lze dále dělit podle: způsobu jejich vzniku, dosahu jejich působení, aktivit, na které působí. Podle způsobu vzniku se externality dělí na peněžní (pekuniární) a technologické. Peněž í externality působí obvykle prostřednictvím trhu, kde ovlivňují ceny zboží a služeb. Technologické externality nepůsobí prostřednictvím trhu a narušují produkční a užitkové funkce jiných subjektů. Příkladem je poškozování složek životního prostředí.(např. v oblastech se silně znečištěným ovzduším nelze realizovat některé farmaceutické výroby, výrobu kojeneckého mléka aj.). Podle rozsahu působení se rozlišují externality parciální (dílčí): zasahují pouze jeden nebo omezený počet subjektů a externality globální: zasahují většinu nebo všechny subjekty v dané oblasti. 2.1 Externality negativní S externalitami se setkáváme ve všech odvětvích našeho života. Nejproblematičtější jsou externality negativní protože zde zpravidla dochází ke vzniku vícenákladů, ke kterým se pravý původce nemá zájem přiznat, a to jak v případě poškozování privátních, tak veřejných statků, nebo dochází k prokazatelnému poškození určitého statku. Negativní externality jsou škodlivé účinky výroby a některých antropogenních (nejčastěji podnikatelských) činností. Negativní externality lze také definovat jako posun negativního efektu na jiný subjekt bez působení trhu, tj. ne prostřednictvím trhu. Lze je chápat jako negativní výstupy výroby, za které výrobce neplatí, protože neprocházejí trhem (není patrné, kdo je dodavatelem a kdo je příjemcem). Negativní externality snižují prospěch a užitek příslušného subjektu a způsobují zvýšené vnější náklady, které neprocházejí trhem. Příklad 8

9 Znečištění ovzduší a vody vlivem výrobní a jiné činnosti s dalšími důsledky, jako je výskyt plicních onemocnění, odumírání lesů, aj. Příslušný výrobní závod (nejčastěji uhelná elektrárna bez odsíření) za tyto negativní důsledky, jež způsobují často obrovské ztráty a vícenáklady neplatí. V důsledku působení produkovaných exhalací a jejich působení bude nutné se značnými náklady vysadit nový les a zlepšit podmínky pro vysazené rostliny, postavit a provozovat čistírnu odpadních vod (např. výstavba čistírny odpadních vod pro město Pardubice a Synthesii Semtín v Pardubicích (v r. 1992) stála 2,2 mldy Kč). Negativním externalitám může vláda ukládáním sankčních a jiných poplatků na základě evidence o překročení stanovených norem znečištění, aj. Příklady negativních externalit, které jsou zpravidla opakem externalit pozitivních uvádí tabulka 1.2. Tab. 1.2: Příklady negativních externalit Odvětví Příklad negativní externality Negativní důsledky působení externality Státní správa Zrušené okresního úřadu Zvýšené náklady občanů na cesty do krajského města Zrušení určitého úřadu Zvýšené náklady občanů do vzdálenějšího místa Zdravotnictví Zrušení nemocnice Ztížený přístup občana ke zdravotní péči Vzdělávání Zrušení školy Omezené možnosti žáků a zvýšené sociální Doprava Působení hluku Znečišťování výfukovými plyny 2.2 Exernality pozitivní ovzduší náklady na dojíždění do jiného místa Narušování psychiky a životní pohody obyvatel Poškozování fyziologických funkcí biologických organismů, zejména člověka Pozitivní externality jsou užitečné efekty (činností) některých ekonomických subjektů, které se dostávají k jiným subjektům ne prostřednictvím trhu, tj. bez dobrovolné směny. Vláda může příslušné pozitivní externality podpořit, pokud je to v zájmu společnosti. Pozitivní extenality lze také definovat jako posun užitku na jiný subjekt bez působení trhu. Pozitivní externalitou je např. vhodné působení zemědělství na utváření krajiny, aniž jsou nárokovány příslušné finanční a další speciální zdroje. Veřejné statky mají charakter pozitivních externalit. Jejich existence, působení a užívání je žádoucí, ale je nemožné nebo obtížné je prodávat na trhu spotřebitelům. Takovéto statky kupuje vláda /nebo místní správa/ z municipálních prostředků a poskytuje je obyvatelům bezplatně. Příklady: hygienický zásah a ochrana proti nebezpečné chorobě běžně pěstovaných rostlin nebo domácích zvířat, služby policie, obrana země, aj. Při výskytu pozitivních externalit jde o takové příznivé působení, které nevyžaduje odpovídající úplatu ani od soukromých subjektů ani od státu. V tržním sektoru se setkáváme jen výjimečně s výskytem pozitivních externalit. Jako příklad lze uvést některé mimoprodukční funkce zemědělství, které při realizaci svých výrobních programů zároveň pečuje o udržování určité kvality krajiny a jejich složek. Všeobecně se s externalitami setkáváme ve veřejném sektoru. Příklady pozitivních externalit uvádí tabulka 1.3. Tab. 1.3: Příklady pozitivních externalit Odvětví Příklad pozitivní externality Pozitivní důsledky exteernality Vzdělávání Zřízení zdravotnické školy zvýšené možnosti studia žáků ZŠ ve městě snížení nákladů na studium zvýšení zaměstnanosti zvýšení celkové prestiže města aj. 9

10 Doprava Úsek dálnice silnice zkvalitnění života usnadnění cestování příliv podnikatelů celkový rozvoj regionu aj. Rekreace Vybudování přehradní nádrže Veřejná správa Výplatní místo sociální podpory levná rekreace pro obyvatelstvo zvýšení zaměstnanosti zkvalitnění životního prostředí aj. zvýšená spokojenost obyvatel snížené náklady na cesty do města pracovní příležitosti Obrana Zřízení vojenské posádky zvýšené pracovní příležitosti zvýšené tržby podnikatelů rozvoj místní infrastruktury aj. Kultura Oprava historické památky zvýšený turistický ruch zvýšení prestiže oblasti zvýšený zájem o bydlení a práci Sport Plavecký bazén rozvoj osobností dětí i dospělých zvýšené pracovní příležitosti zvýšená prestiž města: např. různé sportovní závody aj. Zdravotnictví Rehabilitační centrum zlevnění zdravotní péče pro občany zvýšené pracovní příležitosti rozvoj podnikání Bydlení Technická infrastruktura zvýšení zájmu o bydlení a o práci zvýšený příliv podnikatelů aj. 2.3 Externality reciproční Jsou takové případy přelévání užitku a újmy mezi jednotlivými subjekty, že v průběhu určitého časového období dochází k jejich velikostnímu vyrovnání, tj. že se po finanční stránce vzájemně vyrovnají. 2.4 Způsoby odstraňování negativních externalit Mezi hlavní způsoby odstraňování negativních externalit patří: Vymezení majetkových práv: vytvoření právních předpokladů pro internalizaci nákladů Vyjednávání o kompenzaci mezi stranami o vyrovnání vzniklých ztrát a jejich vyúčtování podle platných norem Využití mimorozpočtových fondů: např. SFŽP, Státní fond dopravní infrastruktury, Státní fond bydlení aj. Ovlivňování veřejného mínění skandalizování: jsou veřejně označování původci. Může to mít i pozitivní dopady ve formě reklamy Zvláštní způsoby: např. používání tzv. obchodovatelných emisních povolení při vzniku negativních externalit při znečišťování ovzduší. Jako příklad negativní externality lze uvést např. znečištění vody ve veřejném toku v důsledku výroby nebo spotřeby určitých subjektů, které způsobí zhoršení ekonomické situace (zvýšení výrobních nákladů na čištění vody) druhého subjektu. Jako pozitivní externalita se jeví např. vybudování dálnice, z kterého těží majitelé pozemků v jejím okolí a podnikatelů 10

11 vůbec. Obecně platí, že dobře fungující orgány veřejné správy (státní správy i samosprávy) se projevují jako pozitivní externality. Úkolem státu je, aby pozitivní externality maximálně podporoval a negativní v rámci svých možností a funkcí potlačoval. Toho lze dosáhnout zpravidla jednak tím, že stát má donucovací funkci a může svým rozhodnutím v podobě zákona nebo nařízení přikázat takové činnosti, nebo takové chování subjektů, které vyloučí vznik negativních externalit. Výsledkem působení pozitivních externalit je efektivnější využití zdrojů a zlepšení ekonomických a sociálních podmínek života občanů. 3 FEKTIVNOST VEŘEJNÝCH VÝDAJŮ Velikost výdajů z veřejných rozpočtů má přirozenou tendenci k neefektivnosti, protože výše příslušných výdajů není ovlivňována, resp. stlačována směrem dolů trhem. O velikosti veřejných výdajů rozhodují v podstatě volení zástupci občanů. Tito zástupci občanů nepociťují na svých příjmech jakékoliv důsledky zvýšených výdajů. Naopak většina voličů zpravidla požaduje zvýšení veřejných výdajů a své volené zástupce za rozhodnutí o zvýšení veřejných výdajů hodnotí pozitivně. Mezi hlavní dílčí důvody, proč výdaje veřejných rozpočtů tendují k neefektivnosti patří: nedostatečně objektivní postup při výběru a zařazení k realizaci určitého projektu závislosti efektivnosti vynakládaných finančních prostředků na místě realizace projektu neefektivnost při vlastním zajišťování určitého veřejného statku (v podobě určitého projektu). tj. při produkci určitého veřejného statku: jde o tzv. produkční neefektivnost. 3.1 Objektivita při výběru projektu Pro výběr projektu,. který je financován z veřejných rozpočtů je vypracována řada postupů, které mají zajistit, aby vydávané veřejné prostředky byly vydávány co nejúčelněji, tj., aby s minimální výší vydávaných finančních prostředků bylo dosaženo maximum užitku. V podmínkám ČR v současném období je problematika efektivnosti vydávání veřejných prostředků ošetřena zákonem o zadávání veřejných zakázek. Při výběru příslušného projektu by se mělo postupovat takto: 1) identifikovat uvažovanou potřebu veřejného statku co do množství a kvality v nejširších souvislostech, tj. zejména odpovědět na otázky: pro koho, pro jak velký počet občanů, pro jaký druh sociální skupiny má realizovaný projekt sloužit, proč je projekt realizován: jaké budou jeho hlavní přínosy, jaká budou případná negativa, jak jeho realizace zapadá do celkového plánu rozvoje určité obce či regionu atd., zda je dostatek pohotových finančních prostředků, nebo zda se musí uvažovat s úvěrem, resp. se bude předpokládat získání dotace aj. zda budou finanční a jiné prostředky na provoz příslušného projektu, jak bude příslušný provoz projektu náročný na finanční a jiné prostředky, jak bude projekt rentabilní, tj. za jakou dobu se investované prostředky vrátí aj. 2) předložit více alternativ projektů: jednotlivé alternativy musí být objektivně komisionálně zhodnoceny. K zhodnocení se používá nejčastěji Cost-benefit analýza nebo jiné druhy 11

12 analýz, které jsou velmi podobné. U těchto analýz se poměrně snadno zjistí náklady, ale obtížně se objektivně oceňují užitky. V souvislosti s výběrem projektu se hodnotí důchodový (příjmový) a substituční efekt uvažovaného projektu. a) Příjmový (důchodový) efekt: tento efekt vyjadřuje to, jak se zvýší příjmy občanů (např. s rea5lizací letiště), jak se zvýší kupní síla a následně podpoří určité další výrobní aktivity atd. b) Substituční efekt: vyjadřuje změnu v preferencích k určitým statkům. Např. zda posílením hromadné městské osobní dopravy poklesne používání soukromých osobních aut a zlepší se kvalita ovzduší, sníží se průměrná hlučnost ve městě atd. 3.2 Druhy efektivnosti Alokační efektivnost Efektivnost výdajů na určitý veřejný statek je velmi často vázáno na určité místo, spojené se sídlem určité skupiny obyvatel určité věkové nebo kvalifikační kategorie. Není např. efektivní stavět novou základní školu v sídlišti, kde je malý počet dětí, jež by tuto školu navštěvovaly. aj Produkční neefektivnost Produkční neefektivnost souvisí přímo s provozem určitého zařízení a vztahují se na ni běžné zásady efektivnosti uplatňované v privátních podnicích. 3.3 Vztah mezi efektivností a rovností Mezi rovností, jako projevem větší spravedlnosti a efektivností existuje tzv. substituční vztah. Jeho výrazem je křivka na grafu 3.1. Graf. 3.1: Vztah mezi rovností a efektivností Příklad: v určitém druhu školy se zjistí množství přidělovaných finančních prostředků (podle velikosti příslušného normativu) buď celkem nebo jen na hospodářský provoz, nebo jen na mzdy pedagogů nebo jen na učební pomůcky atd. a tyto vstupy, které představují výdaje, jsou vztaženy k počtu vychovaných absolventů. Tím se získá velmi objektivní a prakticky použitelný ukazatel efektivnosti, který nás informuje o tom, kolik finančních prostředků se spotřebuje na celkové nebo na jednoleté vzdělávání absolventa určitého druhu školy či 12

13 skupiny škol (např. gymnázia, zemědělských škol, průmyslových škol, středních integrovaných škol aj.). 3.4 Vztah efektivnosti a rovnosti (spravedlnosti) Všeobecně platí, že každá změna, která směřuje k zvýšení rovnosti ve společnosti je spojena s určitou ztrátou efektivnosti a to především z těchto důvodů: státní zásah je spojen vždy s určitými náklady redistribuce zdrojů způsobuje demotivační tendence. Praxe proto neustále hledá optimální poměr mezi efektivností a rovností, což dokazuje i rozdílnost mezi státními zásahy do ekonomiky v různých zemích. Je snaha vyloučit dva extrémy: vysoká efektivnost na úkor sociální rovnosti:vede k sociálním nepokojům a k snížení motivace, vysoká rovnost na úkor efektivnosti: tento stav je spojen s vysokým stupněm demotivace a zabrzděním ekonomického rozvoje. 3.5 Měření z hlediska celospolečenského významu vynaložených nákladů Tento způsob měření efektivnosti již není tak jednoznačný jako předchozí způsob. Zde v rámci dosažení maximální objektivity je nutné si stanovit určitá dílčí kritéria, vůči nímž budou příslušné výdaje poměřovány. Vzhledem k tomu, že každý veřejný výdaj směřuje na produkci veřejných statků, které mají sloužit na zlepšení životních podmínek obyvatel, lze jako dílčí kritéria použít ta, která oceňují kvalitu života a kvalitu lidského potenciálu. Jsou to např. tyto hlavní druhy přínosů (podle Prof. Streckové): přínos výdajů k celkovému ekonomickému růstu (obce, regionu, státu, skupiny států aj.) přínos výdajů k vlastnímu blahobytu (měřeného např. dle spotřeby určitého statku) přínos výdajů k dalšímu rozvoji lidského potenciálu přínos výdajů k celkovému zvýšení kvality života aj. 3.6 Měření přepočtem výdajů na hlavu Při hodnocení efektivnosti výdajů veřejných rozpočtů platí obecné ekonomické zákony, že určitý výdaj, který slouží pro větší počet obyvatel je v přepočtou na hlavu nižší než pro menší počet obyvatel. Přepočty na hlavu se běžně používají v rámci jedné organizace, skupiny organizací (skupiny škol, knihoven aj.), v rámci jednoho státu, dvojice či celé skupiny států. V současné době jsou velmi často jako měřítko používány hodnoty dosahované ve státech EU. Pro zajištění vyšší objektivity příslušných srovnávacích ukazatelů je vhodné tyto číselné údaje podrobit statistickému zhodnocení. Dosažené ukazatele je možné potom používat jak v prostoru, tak v čase. Pro vysvětlení rozdílů mezi zjištěnými číselnými hodnotami se hledá působení různých vlivů, které se zpravidla rozdělují na vnější a vnitřní (viz Strecková). 3.7 Faktory efektivnosti Faktory efektivnosti lze rozdělit na faktory vnější a na faktory vnitřní Vnější faktory efektivnosti 13

14 Jsou to faktory, které ovlivňují určitou sledovanou oblast (např. školství). Např. podle Streckové (1999) mezi vnější faktory patří: ExistencE nebo neexistence tržního sektoru v dané oblasti: lze např. předpokládat, že na efektivnost státního školství má přímý vliv existence soukromých škol (viz soukromé obchodní akademie, soukromé školy cestovního ruchu aj.). Podle nového zákona o vysokých školách, budou u nás postupně vznikat i soukromé vysoké školy, které rozhodně budou významným konkurenčním prvkem. Existence konkurenčního prostředí: např. ve školství efektivnost zvyšuje to, když v daném regionu jsou aspoň dvě srovnatelné školy (gymnázia, průmyslové školy, zemědělské školy aj.). Podobně tomu je v ostatních odvětvích veřejného sektoru, resp. sektoru, který poskytuje veřejné nebo smíšené veřejné statky (na př. ve zdravotnictví, kultuře aj.). Veřejná kontrola: ve všech odvětvích veřejného sektoru se musí uplatňovat veřejná kontrola, jejíž výsledky jsou pravidelně zveřejňovány. To zcela zákonitě již preventivně přispívá k zvyšování efektivnosti veřejného sektoru. 7.5 Vnitřní faktory efektivnosti Jsou faktory, které působí uvnitř organizace a proto jejich intensitu může příslušná organizace sama výrazně ovlivňovat. Patří sem obecně: systém řízení a financování organizace: je všeobecně známé, že zejména vrcholový management rozhodujícím způsobem ovlivňuje hospodaření každé organizace. uplatňování prvků vědecko - technického pokroku vhodná struktura činností úroveň dělby práce kvalifikace pracovníků a jejich iniciativa plnit úkoly vnitřní kontrola aj. 7.5 Modelování efektivnosti Pro dosažení plánované míry efektivnosti je možné si předem vytvořit určité modelové situace a snažit se jim v praxi co nejvíce přiblížit. Problematikou modelování procesů v oblasti veřejného sektoru se u nás zabýval Prof. Halásek z VŠB TU Ostrava. Příklad Lze např. vytvořit modelovou křivku, která určuje vztah mezi společenskou hodnotou určitého veřejného statku a výdaji na jeho provoz. Např. na 1 milion výdajů na veřejný statek (např. zprovoznění koupaliště) jsou občané dané obce ochotni přispět velkou částkou. Avšak při zvyšování výdajů např. na zkvalitnění daného statku občané již nemají tak velký zájem přispívat a tak i hodnota veřejného statku vytvořená nedostatečně velkým dalším výdajem se zmenšuje. 8 METODY OBJEKTIVIZACE VEŘEJNÝCH VÝDAJŮ Vzhledem k tomu, že ve veřejném sektoru: nelze použít velikost zisku, jako kritérium úspěšnosti objektivní potřeby veřejného sektoru se obtížně definují a zejména se obtížně definují dosahované výsledky efektivnost vložených prostředků se projevuje se značným časovým zpožděním 14

15 se projevuje přirozená tendence k neefektivnosti (jsou např. malé bariéry proti narůstání úřednického aparátu a vydávání většího množství finančních prostředků, které nemají přímého a konkrétního vlastníka) často chybí reálné vyjádření objektivní potřeby určitého statku pro určitou lokalitu nebo pro určitou skupinu obyvatel málo se používají, resp. nejsou vypracované vhodné normy a limity pro určité druhy výdajů pro hodnocení efektivnosti vynakládaných prostředků je potřeba vysoké odbornosti, a to jak obecné, tak speciální, je ve veřejném sektoru třeba použít některé specifické postupy, které by vedly k objektivnímu posuzování efektivnosti výdajů ve veřejném sektoru. Mezi postupy, které mohou při vhodném způsobu jejich použití vést k objektivizaci a efektivnosti vynakládaných výdajů ve veřejném sektoru patří: komparativní metody normy, výkony, standardy kalkulace hodnocení občany komplexní audit aj. 8.1 Komparativní metody omparativní metody patří mezi nejvíce používané metody při objektivizaci výdajů ve veřejném sektoru. Komparace příslušných výdajů se provádí jednak v prostoru a jednak v čase. Předpokladem dobrého efektu každé komparace je správný výběr porovnávaných subjektů či veličin ať v prostoru (např. mezi státy či regiony), tak v čase (průkaznější jsou delší časové řady) Komparace v čase (časová porovnání) Určitý druh výdajů je pro zvolený subjekt sledován a porovnáván v různě dlouhých časových intervalech. Objektivnější výsledky vždy poskytuje sledování v delším časovém horizontu pokud možno za srovnatelných podmínek. Časové komparace je možno provádět např. na úrovni: řízené obce, resp. určitého souboru obcí /soubory obcí vytvořené dle počtu obyvatel, dle velikosti majetku a jeho skladby aj. řízeného objektu /rozpočtové, příspěvkové a jiné neziskové organizace aj. území určitého regionu, státu nebo skupiny států aj. Předpokladem pro získání objektivních výsledků při provádění komparací je volba vhodných porovnávaných veličin, jež mají požadovanou vypovídací schopnost Komparace prostorové (porovnání v prostoru) Určitý druh výdajů je porovnáván mezi určitými subjekty, jež působí v rámci dané obce, kraje, státu nebo i na území více států. Sledování a hodnocení se provádí opět za zvolený časový úsek, tj. např. za měsíc, čtvrtletí, pololetí a nejčastěji za jeden hospodářský rok. U obou druhů komparací, tj. komparací v prostoru i v čase je nutné objektivně zohlednit všechny ovlivňující faktory. Mezi nejčastěji srovnávané ukazatele patří ukazatelé finanční, naturální, nákladové, výsledkové aj. Objektivnost srovnávání vyžaduje, aby použité ukazatelé: měly stejný obsah, 15

16 byly vztahovány k stejné konstantě (např. na počet obyvatel v produktivním věku, či počet daňových poplatníků, délku udržované komunikace aj.) Předpokladem k získání objektivních výsledků je sledování početnějších souborů a doplnění o vhodně zvolená statistické zpracování Výkony, normy, standardy Výkony, normy a standardy vycházejí z pevných a předem stanovených relací nákladů k výnosům, resp. k užitkům příslušných statků. a) Výkony a normy V oblasti veřejného sektoru se poměrně snadno stanoví kvantitativní výkon. Např. ve školství to může být počet absolventů v určitém roce, ve zdravotnictví to může být počet ošetřených pacientů za jeden den aj. Tyto základní ukazatele je však nutné vztahovat k dalšímu důležitému (rozhodujícímu) faktoru, kterým může být např. ve školství počet pedagogů ve vztahu k počtu vyučovaných žáků, ve zdravotnictví to může být počet pacientů připadajících na jednoho lékaře určité speciální odbornosti aj. b) Standardy Standardy jsou určité hodnoty /zpravidla kvantitativně i kvalitativně vyjádřené/, které umožňují sledovat a hodnotit výkony v určité oblasti veřejného sektoru. Jde např. o určitý standard vybavení ve škole učebními pomůckami, v infrastruktuře bydlení o počet m 2 prodejní plochy v různých druzích obchodů, velikost sortimentu nabízeného zboží aj. U všech uvedených způsobů hodnocení výdajů ve veřejném sektoru záleží na objektivním zhodnocení působení ovlivňujících faktorů (vnitřních i vnějších) Kalkulace Využití kalkulace jako metody k posuzování objektivnosti výdajů ve veřejném sektoru předpokládá, podobně jako ve výrobě, přesné vedení účetních záznamů o všech nákladech. Z toho lze vypočítat (zkalkulovat) náklady na určitou jednotku výkonu. Při kalkulaci nákladů na služby se používá nejčastěji metoda: historická, nulového základu. Metoda historická spočívá ve využití výsledků z minulého hospodářského období. Metoda nulového základu vychází z kalkulace všech nákladových položek za daných podmínek. SHRNUTÍ Veřejné statky se rozdělují na statky čisté, smíšené ) SVS) a statky pod ochranou (paternalistické). Při spotřebě SVS může dojít k efektu přetížení, který lze řešit různými postupy, které omezují spotřebu určitých statků. Spotřeba SVS může být buď fakultativní nebo přikázaná. Při spotřebě některých veřejných statků se vyskytují tzv. transakční náklady, k jejichž velikosti je nutné přihlédnout při rozdělování statků. Externality jsou jevy, které mohou významně ovlivnit poměry při produkci a rozdělování veřejných statků a je proto nutné s nimi počítat. Rozdělují se na pozitivní, negativní, reciproční, produkční spotřebitelské aj. Při zajišťování efektivnosti spotřeby veřejných statků je nutné respektovat určité postupy, zejména při výběru veřejných projektů. Efektivnost může být alokační a produkční. Je vždy určitý vztah mezi efektivností a rovností (spravedlností). Velikost výdajů v souvislosti s jejich efektivnosti lze hodnotit řadou objektivních metod. 16

17 KONTROLNÍ OTÁZKY 1. Uveďte základní rozdělení a charakteristiku statků! 2. Charakterizuje čisté veřejné statky! 3. Co jsou smíšené veřejné statky a kde se s nimi setkáváme? 4. Co je efekt přetížení a jak ho lze odstranit? 5. Jaká může být spotřeba SVS? 6. Co jsou transakční náklady a jaký mají význam? 7. Co jsou externality a jaké jsou základní jejich druhy? 8. Jak lze internalizovat působení negativních externalit? 9. Proč veřejné výdaje tendují k neefektivnosti? 10. Jak se postupuje při výběru veřejného projektu? 11. Jaké jsou druhy efektivnosti a jaký je vztah mezi efektivností a rovností? 12. Které jsou objektivní metody zjišťování objektivnosti veřejných výdajů? 17

Veřejné statky a externality. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc.

Veřejné statky a externality. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. Veřejné statky a externality Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. Obsah : 2.1 Statky a jejich klasifikace. 2.2 Externality. Definice : Statky jsou předměty, které slouží k uspokojování lidských potřeb. Kritériem

Více

1 Veřejný sektor a veřejná správa

1 Veřejný sektor a veřejná správa OBSAH 1 Veřejný sektor a veřejná správa.................................. 13 1.1 Státní zásahy příčiny a důsledky, vznik veřejného sektoru......... 14 1.2 Rozhodování o netržních aktivitách. Teorie veřejné

Více

Veřejné finance základní pojmy. Alena Kopfová Katedra finančního práva a národního hospodářství, kanc. 122

Veřejné finance základní pojmy. Alena Kopfová Katedra finančního práva a národního hospodářství, kanc. 122 Veřejné finance základní pojmy Alena Kopfová Katedra finančního práva a národního hospodářství, kanc. 122 Alena.Kopfova@law.muni.cz Tržní systém a příčiny tržního selhání To nejlepší, co existuje pro efektivní

Více

VEŘEJNÁ EKONOMIKA Poslání, struktura a příčiny existence veřejného sektoru I

VEŘEJNÁ EKONOMIKA Poslání, struktura a příčiny existence veřejného sektoru I VEŘEJNÁ EKONOMIKA Poslání, struktura a příčiny existence veřejného Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu

Více

VEŘEJNÉ FINANCE. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc.

VEŘEJNÉ FINANCE. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. VEŘEJNÉ FINANCE 1. ÚVOD DO TEORIE VEŘEJNÝCH FINANCÍ 1.1 Předmět studia 1.2 Charakteristika veřejných financí 1.3 Struktura a funkce veřejných financí 1.4 Makro a mikroekonomické aspekty existence veřejných

Více

Veřejné výdaje Vztahy rozdělení a užití veřejných rozpočtů a mimorozpočtových fondů Financují netržní činnosti státu a územní samosprávy Část HDP, kte

Veřejné výdaje Vztahy rozdělení a užití veřejných rozpočtů a mimorozpočtových fondů Financují netržní činnosti státu a územní samosprávy Část HDP, kte Veřejné výdaje (Veřejné finance ekonomické souvislosti) Alena Kopfová Katedra finančního práva a národního hospodářství, kanc. 122 Alena.Kopfova@law.muni.cz Veřejné výdaje Vztahy rozdělení a užití veřejných

Více

I. POSTAVENÍ VEŘEJNÉHO SEKTORU VE SMÍŠENÉ EKONOMICE

I. POSTAVENÍ VEŘEJNÉHO SEKTORU VE SMÍŠENÉ EKONOMICE I. POSTAVENÍ VEŘEJNÉHO SEKTORU VE SMÍŠENÉ EKONOMICE 1 CHARAKTERISTIKA NÁRODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ Ekonomiky hospodářsky vyspělých států se od 20. století vyvíjejí jako tzv. smíšené ekonomiky, tj. ekonomiky

Více

Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia

Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu EKONOMIKA VEŘEJNÉHO SEKTORU 2 Název tematického celku: Hospodaření organizačních složek státu a příspěvkových organizací. Cíl: Vysvětlit

Více

ENVIRONMENTÁLNÍ EKONOMIKA I.

ENVIRONMENTÁLNÍ EKONOMIKA I. ENVIRONMENTÁLNÍ EKONOMIKA I. Ekonomické nástroje - poplatky a daně Ing. Alena Bumbová, Ph.D. Univerzita obrany Fakulta ekonomiky a managementu Katedra ochrany obyvatelstva Kounicova 65 662 10 Brno telefon:

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice MIKROEKONOMIE MIKROEKONOMICKÁ POLITIKA STÁTU, TRŽNÍ SLEHÁNÍ Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl

Více

Kvízové otázky Obecná ekonomie I. Teorie firmy

Kvízové otázky Obecná ekonomie I. Teorie firmy 1. Firmy působí: a) na trhu výrobních faktorů b) na trhu statků a služeb c) na žádném z těchto trhů d) na obou těchto trzích Kvízové otázky Obecná ekonomie I. Teorie firmy 2. Firma na trhu statků a služeb

Více

Mikroekonomie I: Mikroekonomická role státu

Mikroekonomie I: Mikroekonomická role státu PhDr. Praha, VŠFS, 20.12.2010 Normativní versus pozitivní přístup v ekonomii Pozitivní přístup v ekonomii popisuje, jaká je ekonomická realita, k jakému efektu povedou jaké zásahy, popisuje způsob, jak

Více

Témata. k ústní maturitní zkoušce. Ekonomika a Podnikání. Školní rok: 2014/2015. Zpracoval(a): Ing. Jitka Slámková

Témata. k ústní maturitní zkoušce. Ekonomika a Podnikání. Školní rok: 2014/2015. Zpracoval(a): Ing. Jitka Slámková Témata k ústní maturitní zkoušce Obor vzdělání: Předmět: Agropodnikání Ekonomika a Podnikání Školní rok: 2014/2015 Třída: AT4 Zpracoval(a): Ing. Jitka Slámková Projednáno předmětovou komisí dne: 13.2.

Více

Veřejné statky. II. Blok Veřejné statky. Veřejné statky

Veřejné statky. II. Blok Veřejné statky. Veřejné statky Veřejné statky II. Blok Veřejné statky Charakteristika veřejných statků Dělení veřejných statků Podmínka efektivní nabídky veřejných statků Veřejné statky Statky (zboží a služby), které poskytuje veřejný

Více

Základy ekonomie. Petr Musil: petrmusil1977@gmail.com

Základy ekonomie. Petr Musil: petrmusil1977@gmail.com Základy ekonomie Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka Petr Musil: petrmusil1977@gmail.com Obsah 1. Dělba práce 2. Směna, peníze 3. Trh 4. Cena 5. Nabídka 6. Poptávka 7. Tržní rovnováha 8. Konkurence Dělba

Více

Financování a ekonomické řízení

Financování a ekonomické řízení Financování a ekonomické řízení Rozhodování o veřejných výdajích Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu

Více

Fiskální politika Fiskální politika je záměrná činnost vlády využívající státního rozpočtu k regulaci peněžních vztahů mezi státem a ostatními ekonomi

Fiskální politika Fiskální politika je záměrná činnost vlády využívající státního rozpočtu k regulaci peněžních vztahů mezi státem a ostatními ekonomi Eva Tomášková eva.tomaskova@law.muni.cz Katedra finančního práva a národního hospodářství NÁRODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ Fiskální politika I. Fiskální politika Fiskální politika je záměrná činnost vlády využívající

Více

7. Veřejné výdaje. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc.

7. Veřejné výdaje. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. 7. Veřejné výdaje Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. Obsah : 7.1 Charakteristika veřejných 7.2 Ukazatele dynamiky, objemu a struktury veřejných 7.3 Klasifikace veřejných 7.4 Teorie růstu veřejných 7.5 Faktory

Více

0 z 25 b. Ekonomia: 0 z 25 b.

0 z 25 b. Ekonomia: 0 z 25 b. Ekonomia: 1. Roste-li mzdová sazba,: nabízené množství práce se nemění nabízené množství práce může růst i klesat nabízené množství práce roste nabízené množství práce klesá Zvýšení peněžní zásoby vede

Více

EKONOMIE. etymologie. Ekonomie - etymologie. ř. oikos dům ř. nomos - zákon. => vedení domácnosti. Ekonomie. definice

EKONOMIE. etymologie. Ekonomie - etymologie. ř. oikos dům ř. nomos - zákon. => vedení domácnosti. Ekonomie. definice EKONOMIE etymologie - etymologie ř. oikos dům ř. nomos - zákon => vedení domácnosti definice 1 Definice ekonomie je věda, zabývající se lidským jednáním ve světě omezených zdrojů a neomezených potřeb.

Více

Ekonomika veřejného sektoru

Ekonomika veřejného sektoru Ekonomika veřejného sektoru Ing. Irena Pokorná pokornai@pef.czu.cz Tel.: 224 382 075 Konzultační hodiny: úterý 12. 30 14.00 https://moodle.czu.cz/, heslo: sezimak Podmínky zápočtu a zkoušky Vypracování

Více

Metodický list pro 1. soustředění kombinovaného studia předmětu. Vícezdrojové financování - magisterské studium

Metodický list pro 1. soustředění kombinovaného studia předmětu. Vícezdrojové financování - magisterské studium Metodický list pro 1. soustředění kombinovaného studia předmětu Vícezdrojové financování - magisterské studium Přednášející: Doc. Radim Valenčík, CSc. Název tematického celku: Úvod do studia problematiky

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:

Více

Světová ekonomika. Ekonomické subjekty a ekonomický koloběh

Světová ekonomika. Ekonomické subjekty a ekonomický koloběh Světová ekonomika Ekonomické subjekty a ekonomický koloběh Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu

Více

Obsah. KAPITOLA I: Předmět, základní pojmy a metody národohospodářské teorie... 17. KAPITOLA II: Základní principy ekonomického rozhodování..

Obsah. KAPITOLA I: Předmět, základní pojmy a metody národohospodářské teorie... 17. KAPITOLA II: Základní principy ekonomického rozhodování.. Obsah Úvodem.................................................. 15 KAPITOLA I: Předmět, základní pojmy a metody národohospodářské teorie.................... 17 1 Předmět a základní pojmy národohospodářské

Více

Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka

Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka Obsah 1. Dělba práce 2. Směna, peníze 3. Trh 4. Cena a směnná hodnota 5. Nabídka 6. Poptávka 7. Tržní rovnováha 8. Konkurence Dělba práce Dělba práce Jednotliví lidé se

Více

Základy ekonomie II. Zdroj Robert Holman

Základy ekonomie II. Zdroj Robert Holman Základy ekonomie II Zdroj Robert Holman Omezování konkurence Omezování konkurence je způsobeno překážkami vstupu na trh. Intenzita konkurence nezávisí na počtu existujících konkurentů, ale také na počtu

Více

19. dubna 2002, Bartošovice v Orlických horách. Studentská komory Rady vysokých škol FINANCOVÁNÍ VYSOKÉHO ŠKOLSTVÍ

19. dubna 2002, Bartošovice v Orlických horách. Studentská komory Rady vysokých škol FINANCOVÁNÍ VYSOKÉHO ŠKOLSTVÍ 19. dubna 2002, Bartošovice v Orlických horách Studentská komory Rady vysokých škol FINANCOVÁNÍ VYSOKÉHO ŠKOLSTVÍ Studentská komora Rady vysokých škol (SK RVŠ) je vrcholnou reprezentací studentů veřejných,

Více

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie Model AS - AD Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Osnova: Agregátní poptávka a agregátní nabídka : Agregátní poptávka a její změny Agregátní nabídka krátkodobá a dlouhodobá Rovnováha

Více

Daňová teorie a politika

Daňová teorie a politika Daňová teorie a politika 4 31.1.2011 1 Dobrý pastýř má ovce střihat, ne je stahovat z kůže. Tiberius 31.1.2011 2 1. Fiskální, rozpočtová a daňová politika a její nástroje. 2. Vývoj daňové teorie a geneze

Více

Organizace zabezpečování veřejných statků a služeb (1) Ekonomie veřejného sektoru

Organizace zabezpečování veřejných statků a služeb (1) Ekonomie veřejného sektoru Organizace zabezpečování veřejných statků a služeb (1) Ekonomie veřejného sektoru 1 Mechanismy zabezpečování veřejných statků a služeb Tržní selhání --- veřejný sektor Veřejné statky, služby někdo je musí

Více

MIKROEKNOMIKA I. Základy teorie a typologie neziskových organizací

MIKROEKNOMIKA I. Základy teorie a typologie neziskových organizací MIKROEKNOMIKA I Základy teorie a typologie neziskových organizací Opodstatnění existence neziskových organizací 1) Opodstatnění svobody sdružování Brzdy svobody sdružování Charita a filantropie Kořeny

Více

Stanovení předmětu plnění dle zákona č. 137/2006 ve vazbě na cíl výdajové intervence a s ohledem na 3E

Stanovení předmětu plnění dle zákona č. 137/2006 ve vazbě na cíl výdajové intervence a s ohledem na 3E č. 137/2006 ve vazbě na cíl výdajové Příloha č. B1 Dokumentu Jak zohledňovat principy 3E (hospodárnost, efektivnost a účelnost) v postupech zadávání veřejných zakázek Vydal: Ministerstvo pro místní rozvoj

Více

ENVIRONMENTÁLNÍ BEZPEČNOST

ENVIRONMENTÁLNÍ BEZPEČNOST ENVIRONMENTÁLNÍ BEZPEČNOST NÁSTROJE A PRINCIPY ZAJIŠTĚNÍ ENVIRONMENTÁLNÍ BEZPEČNOSTI ORGANIZACE Ing. ALENA BUMBOVÁ, Ph.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Projekt: Vzdělávání pro bezpečnostní

Více

ENVIRONMENTÁLNÍ EKONOMIKA I.

ENVIRONMENTÁLNÍ EKONOMIKA I. ENVIRONMENTÁLNÍ EKONOMIKA I. Příroda, životní prostředí a jeho ochrana jako ekonomický problém Ing. Alena Bumbová, Ph.D. Univerzita obrany Fakulta ekonomiky a managementu Katedra ochrany obyvatelstva Kounicova

Více

PODPORA MALÉHO A STŘEDNÍHO PODNIKÁNÍ

PODPORA MALÉHO A STŘEDNÍHO PODNIKÁNÍ ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE PROVOZNĚ EKONOMOMICKÁ FAKULTA KATEDRA ŘÍZENÍ PODPORA MALÉHO A STŘEDNÍHO PODNIKÁNÍ TEZE Autor práce : Jana Petrová Vedoucí práce : Ing. Josef Zilvar, CSc. Malé a střední

Více

Plán přednášek makroekonomie

Plán přednášek makroekonomie Plán přednášek makroekonomie Úvod do makroekonomie, makroekonomické agregáty Agregátní poptávka a agregátní nabídka Ekonomické modely rovnováhy Hospodářský růst a cyklus, výpočet HDP Hlavní ekonomické

Více

Ing. Vlastimil Vala, CSc. Předmět : Ekonomická efektivnost LH

Ing. Vlastimil Vala, CSc. Předmět : Ekonomická efektivnost LH Téma 9-12 Ekonomická efektivnost dlouhodobých záměrů Ing. Vlastimil Vala, CSc. Předmět : Ekonomická efektivnost LH Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio

Více

Veřejný sektor řízení a financování

Veřejný sektor řízení a financování Veřejný sektor řízení a financování JITKA PEKOVÁ JAROSLAV PILNÝ MAREK JETMAR Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Vzor citace: PEKOVÁ, J., PILNÝ, J., JETMAR, M. Veřejný sektor řízení

Více

Maturitní témata pro obor Informatika v ekonomice

Maturitní témata pro obor Informatika v ekonomice 1. Kalkulace, rozpočetnictví - význam kalkulací, druhy kalkulací - náklady přímé a nepřímé, charakteristika - typový kalkulační vzorec - kalkulační metody - kalkulace neúplných nákladů a srovnání úplných

Více

OP3BK_FEK. Ekonomika. Jaro / 13:55 15:35 / učebna č.20

OP3BK_FEK. Ekonomika. Jaro / 13:55 15:35 / učebna č.20 OP3BK_FEK Ekonomika Jaro 2013 16.03.2013 / 13:55 15:35 / učebna č.20 Přehled témat (osnova): 1. Úvod do ekonomie Základní pojmy Vývoj ekonomie Aktuální problémy 2. Mikroekonomie Tržní struktury Dokonalá

Více

Soukromá střední průmyslová škola elektrotechnická spol. s r.o. TRH 1999 E.4A

Soukromá střední průmyslová škola elektrotechnická spol. s r.o. TRH 1999 E.4A Soukromá střední průmyslová škola elektrotechnická spol. s r.o. TRH Žatec 1999 E.4A Bílek Viktor Trh Počátky rozvoje trhu spadají až k samým počátkům vývoje lidského společenství. Již s první dělbou práce

Více

Světová ekonomika. Analýza třísektorové ekonomiky veřejné rozpočty a daně jako nástroje fiskální politiky

Světová ekonomika. Analýza třísektorové ekonomiky veřejné rozpočty a daně jako nástroje fiskální politiky Světová ekonomika Analýza třísektorové ekonomiky veřejné rozpočty a daně jako nástroje fiskální politiky Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního

Více

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz CZ.1.07/2.2.00/15.0247 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. 5. Lekce Doprovodné jevy tržního mechanismu Struktura lekce:

Více

1. Základní ekonomické pojmy Rozdíl mezi mikroekonomií a makroekonomií Základní ekonomické systémy Potřeba, statek, služba, jejich členění Práce,

1. Základní ekonomické pojmy Rozdíl mezi mikroekonomií a makroekonomií Základní ekonomické systémy Potřeba, statek, služba, jejich členění Práce, 1. Základní ekonomické pojmy Rozdíl mezi mikroekonomií a makroekonomií Základní ekonomické systémy Potřeba, statek, služba, jejich členění Práce, druhy práce, pojem pracovní síla Výroba, výrobní faktory,

Více

VEŘEJNÉ FINANCE. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc.

VEŘEJNÉ FINANCE. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. VEŘEJNÉ FINANCE 5 FISKÁLNÍ FEDERALISMUS Obsah: 5.1 Prostorové aspekty veřejných financí. 5.2 Fiskální federalismus. 5.3 Fiskální decentralizace. 5.1 Prostorové aspekty veřejných financí. Veřejné finance

Více

Otázka: Bankovní soustava. Předmět: Ekonomie. Přidal(a): Petra93. V této oblasti používáme základní pojmy: Potřeba Statky Služby

Otázka: Bankovní soustava. Předmět: Ekonomie. Přidal(a): Petra93. V této oblasti používáme základní pojmy: Potřeba Statky Služby Otázka: Bankovní soustava Předmět: Ekonomie Přidal(a): Petra93 V této oblasti používáme základní pojmy: Potřeba Statky Služby Potřeba je vnitřní požadavek lidí, který vyplývá z vědomí nedostatky, který

Více

8 NEZAMĚSTNANOST. 8.1 Klíčové pojmy

8 NEZAMĚSTNANOST. 8.1 Klíčové pojmy 8 NEZAMĚSTNANOST 8.1 Klíčové pojmy Ekonomicky aktivní obyvatelstvo je definováno jako suma zaměstnaných a nezaměstnaných a míra nezaměstnanosti je definovaná jako procento ekonomicky aktivního obyvatelstva,

Více

Ekonomie 1 Magistři Desátá přednáška Přebytek spotřebitele, výrobce a čistý přebytek

Ekonomie 1 Magistři Desátá přednáška Přebytek spotřebitele, výrobce a čistý přebytek Ekonomie 1 Magistři Desátá přednáška Přebytek spotřebitele, výrobce a čistý přebytek Podstata přebytku spotřebitele Rozdíl mezi tím, za co je ochoten a schopen danou jednotku statku koupit a za co ji kupuje.

Více

Úvod do ekonomie, základní ekonomické pojmy

Úvod do ekonomie, základní ekonomické pojmy Úvod do ekonomie, základní ekonomické pojmy Doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební Vysoké učení Ekonomie je zkoumání jak člověk a společnost rozhodují o využití

Více

Národní h ospo ář dá t s ví a sociální sy sté m ČR

Národní h ospo ář dá t s ví a sociální sy sté m ČR Národní hospodářství tí a sociální systém ČR ObN 3. ročník Ekonomické sektory: Národní hospodářství primární (zemědělství a hornictví) sekundární í( (zpracovatelský průmysl) ů terciární (poskytování služeb)

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice MIKROEKONOMIE TRH PŮDY, TRH PRÁCE Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace

Více

PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE

PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Držitel certifikátu dle ISO 9001 PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE Předmět: EKONOMIKA Obor vzdělávání: 66-41-M/02 Obchodní akademie Školní

Více

Dokonale konkurenční odvětví

Dokonale konkurenční odvětví Dokonale konkurenční odvětví Východiska určení výstupu pro maximalizaci zisku ekonomický zisk - je rozdíl mezi příjmy a ekonomickými náklady (alternativními náklady) účetní zisk - je rozdíl mezi příjmy

Více

Kapitola 13 ZAHRANIČNÍ OBCHOD A OBCHODNÍ POLITIKA

Kapitola 13 ZAHRANIČNÍ OBCHOD A OBCHODNÍ POLITIKA Kapitola 13 ZAHRANIČNÍ OBCHOD A OBCHODNÍ POLITIKA Teorie mezinárodního obchodu: podstata mezinárodního obchodu jednotlivé země mají rozdílné náklady na výrobu zboží možnost specializace na určité zboží,

Více

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu Seminární práce Vybrané makroekonomické nástroje státu 1 Obsah Úvod... 3 1 Fiskální politika... 3 1.1 Rozdíly mezi fiskální a rozpočtovou politikou... 3 1.2 Státní rozpočet... 4 2 Monetární politika...

Více

PÍSEMNÝ TEST PRO PŘIJÍMACÍ ŘÍZENÍ (navazující magisterské studium)

PÍSEMNÝ TEST PRO PŘIJÍMACÍ ŘÍZENÍ (navazující magisterské studium) Katedra ekonomie (K 102) Fakulta ekonomiky a managementu Univerzita obrany Brno PÍSEMNÝ TEST PRO PŘIJÍMACÍ ŘÍZENÍ (navazující magisterské studium) Identifikační číslo:. Datum:. Počet bodů: Hodnocení: ODBORNÝ

Více

EKONOMIKA DOPRAVNÍHO PODNIKU Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

EKONOMIKA DOPRAVNÍHO PODNIKU Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace a podpora studentů se specifickými

Více

GLOBÁLNÍ PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

GLOBÁLNÍ PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ GLOBÁLNÍ PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Globální problémy životního prostředí V této kapitole se dozvíte: Co je to globalizace a globální problémy. Jaké jsou výhody a nevýhody

Více

PRO KURZ 5EN101 EKONOMIE 1

PRO KURZ 5EN101 EKONOMIE 1 PODROBNÝ OBSAH A HARMONOGRAM PŘEDNÁŠEK PRO ZIMNÍ SEMESTR 2016/17 PRO KURZ 5EN101 EKONOMIE 1 PŘEDNÁŠEJÍCÍ: DOC. ING. ZDENĚK CHYTIL, CSC. ING. MICHAL MIRVALD, PH.D. 1. PŘEDNÁŠKA - 20. 9. 2016 Úvod charakteristika

Více

TEZE K DIPLOMOVÉ PRÁCI

TEZE K DIPLOMOVÉ PRÁCI ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE PROVOZNĚ EKONOMICKÁ FAKULTA Katedra zemědělské ekonomiky TEZE K DIPLOMOVÉ PRÁCI Téma: Daňová soustava České republiky Autor diplomové práce: Bc. Lucie Ječná Vedoucí

Více

FINANČNÍ A EKONOMICKÁ ANALÝZA, HODNOCENÍ EKONOMICKÉ EFEKTIVNOSTI INVESTIC

FINANČNÍ A EKONOMICKÁ ANALÝZA, HODNOCENÍ EKONOMICKÉ EFEKTIVNOSTI INVESTIC PROJEKTOVÉ ŘÍZENÍ STAVEB FINANČNÍ A EKONOMICKÁ ANALÝZA, HODNOCENÍ EKONOMICKÉ EFEKTIVNOSTI INVESTIC Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České

Více

Vyhláška rektora č. 3/2012 Přihlašování k tématům bakalářských prací a realizace odborných praxí v akademickém roce 2012/2013

Vyhláška rektora č. 3/2012 Přihlašování k tématům bakalářských prací a realizace odborných praxí v akademickém roce 2012/2013 Vysoká škola sociálně-správní, Institut celoživotního vzdělávání Havířov o.p.s. Vysoká škola sociálně-správní, Havířov Vyhláška rektora č. 3/2012 Přihlašování k tématům bakalářských prací a realizace odborných

Více

Obsah. Kvalifikovaný pohled na ekonomii českýma očima... IX. Předmluva autora k šestému vydání... XI

Obsah. Kvalifikovaný pohled na ekonomii českýma očima... IX. Předmluva autora k šestému vydání... XI Obsah Kvalifikovaný pohled na ekonomii českýma očima........................ IX Předmluva autora k šestému vydání.................................... XI 1. Člověk v tržním systému.............................................

Více

Test pro přijímací zkoušky do magisterského navazujícího studia (prezenční i kombinované) studijní modul Ochrana obyvatelstva.

Test pro přijímací zkoušky do magisterského navazujícího studia (prezenční i kombinované) studijní modul Ochrana obyvatelstva. Test pro přijímací zkoušky do magisterského navazujícího studia (prezenční i kombinované) studijní modul Ochrana obyvatelstva Varianta B 1. Mezi rozsáhlé živelní pohromy nepatří: (2) a) sesuvy půdy vyvolané

Více

PRO KURZ 5EN100 EKONOMIE 1

PRO KURZ 5EN100 EKONOMIE 1 PODROBNÝ OBSAH A HARMONOGRAM PŘEDNÁŠEK PRO LETNÍ SEMESTR 2012/13 PRO KURZ 5EN100 EKONOMIE 1 PŘEDNÁŠEJÍCÍ: DOC. ING. ZDENĚK CHYTIL, CSC. 1. PŘEDNÁŠKA - 21. 2. a 22. 2. 2013 Úvod charakteristika kurzu, požadavky,

Více

Mikroekonomie Q FC VC Příklad řešení. Kontrolní otázky Příklad opakování zjistěte zbývající údaje

Mikroekonomie Q FC VC Příklad řešení. Kontrolní otázky Příklad opakování zjistěte zbývající údaje Příklad opakování zjistěte zbývající údaje Mikroekonomie Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU Q FC VC 0 20 1 10 2 18 3 24 4 36 Co lze zjistit? FC - pro Q = 1, 2, 3, 4 TC AC AVC AFC Příklad

Více

FINANČNÍ ZABEZPEČENÍ VEŘEJNÝCH SLUŽEB PETRONILA GLEICHOVÁ, ÚMČ PRAHA 6

FINANČNÍ ZABEZPEČENÍ VEŘEJNÝCH SLUŽEB PETRONILA GLEICHOVÁ, ÚMČ PRAHA 6 FINANČNÍ ZABEZPEČENÍ VEŘEJNÝCH SLUŽEB PETRONILA GLEICHOVÁ, ÚMČ PRAHA 6 VEŘEJNÝ SEKTOR Veřejný sektor je specifickou součástí ekonomiky, jeho smyslem je poskytování veřejných služeb, ve veřejném zájmu.

Více

Princip spravedlnosti

Princip spravedlnosti Daňové principy Daňové principy vyjadřují názory, jaké by daně měly být. Leží tedy v oblasti normativní ekonomie. (Pozn.: pozitivní ekonomie říká, co se stane, když např. co se se stane, když začneme regulovat

Více

Studijní obor VEŘEJNÁ EKONOMIKA A SPRÁVA Témata bakalářských prací Stav k 21. září 2010

Studijní obor VEŘEJNÁ EKONOMIKA A SPRÁVA Témata bakalářských prací Stav k 21. září 2010 Studijní obor VEŘEJNÁ EKONOMIKA A SPRÁVA Témata bakalářských prací Stav k 21. září 2010 Název tématu Postavení obcí v systému veřejné správy v České republice a jejich vztah k orgánům státní správy Analýza

Více

Veřejný rozpočet jako bilance

Veřejný rozpočet jako bilance Rozpočtová soustava 4. Rozpočtová soustava, veřejné výdaje a veřejné příjmy Veřejné rozpočty představují jeden z nejdůležitějších nástrojů veřejné správy. Rozpočtová soustava je tvořena veřejnými rozpočty

Více

Úvod. Petr Musil pmusil@econ.muni.cz

Úvod. Petr Musil pmusil@econ.muni.cz Úvod Petr Musil pmusil@econ.muni.cz Harmonogram: 1. Úvod do ekonomie 2. Trh, nabídka, poptávka 3. Úvod do chování spotřebitele 4. Rovnováha spotřebitele na trhu statků a služeb, poptávka, poptávané množství

Více

4. Křivka nabídky monopolní firmy je totožná s částí křivky mezních nákladů.

4. Křivka nabídky monopolní firmy je totožná s částí křivky mezních nákladů. Firma v nedokonalé konkurenci 1. Zdroji nedokonalé konkurence jsou: - jednak nákladové podmínky podnikání, - jednak. 2. Zapište vzorec Lernerova indexu. K čemu slouží? 3. Zakreslete celkový příjem monopolní

Více

EKONOMIKA BLOKU SPOLEČENSKÝCH POTŘEB EKONOMIKA VNĚJŠÍ BEZPEČNOSTI

EKONOMIKA BLOKU SPOLEČENSKÝCH POTŘEB EKONOMIKA VNĚJŠÍ BEZPEČNOSTI VEŘEJNÁ EKONOMIKA EKONOMIKA BLOKU SPOLEČENSKÝCH POTŘEB EKONOMIKA VNĚJŠÍ BEZPEČNOSTI Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty

Více

Vysoká škola sociálně správní, Havířov. Vyhláška rektora č. 4/2015 Přihlašování k tématům bakalářských prací v akademickém roce 2015/2016

Vysoká škola sociálně správní, Havířov. Vyhláška rektora č. 4/2015 Přihlašování k tématům bakalářských prací v akademickém roce 2015/2016 Vysoká škola sociálně správní, Institut celoživotního vzdělávání Havířov o.p.s. Vysoká škola sociálně správní, Havířov Vyhláška rektora č. 4/2015 Přihlašování k tématům bakalářských prací v akademickém

Více

Ekonomie. Správní institut Ing. Vendula Tesařová, Ph.D.

Ekonomie. Správní institut Ing. Vendula Tesařová, Ph.D. Ekonomie Správní institut Ing. Vendula Tesařová, Ph.D. Kontakt a organizační záležitosti vendula.masatova@email.cz Zakončení studia: písemná zkouška (leden, únor, popřípadě předtermín před Vánocemi) Testové

Více

Vysoká škola sociálně správní, Havířov. Vyhláška rektora č. 2/2016 Přihlašování k tématům bakalářských prací v akademickém roce 2016/2017

Vysoká škola sociálně správní, Havířov. Vyhláška rektora č. 2/2016 Přihlašování k tématům bakalářských prací v akademickém roce 2016/2017 Vysoká škola sociálně správní, Institut celoživotního vzdělávání Havířov o.p.s. Vysoká škola sociálně správní, Havířov Vyhláška rektora č. 2/2016 Přihlašování k tématům bakalářských prací v akademickém

Více

Daňový systém. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc.

Daňový systém. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. Obsah předmětu 1. Daňový systém, jeho charakteristika a geneze.. 3. Základní prvky daňové techniky. 4. Zdravotní pojištění. 5. Sociální pojištění. 6. Zdaňování příjmů fyzických

Více

Maturitní témata z EKONOMIKY profilová část maturitní zkoušky obor Obchodní akademie dálkové studium

Maturitní témata z EKONOMIKY profilová část maturitní zkoušky obor Obchodní akademie dálkové studium Maturitní témata z EKONOMIKY profilová část maturitní zkoušky obor Obchodní akademie dálkové studium 1. Mzdová politika rovnováha na trhu práce plán práce a mezd mzdy a mzdová politika propočty základních

Více

Základy makroekonomie

Základy makroekonomie Základy makroekonomie Ing. Martin Petříček Struktura přednášky Úvod do makroekonomie Sektory NH HDP Úspory, spotřeba, investice Inflace, peníze Nezaměstnanost Fiskální a monetární politika Hospodářský

Více

PR5 Poptávka na trhu výrobků a služeb

PR5 Poptávka na trhu výrobků a služeb PR5 Poptávka na trhu výrobků a služeb 5.1. Rovnováha spotřebitele 5.2. Indiferenční analýza od kardinalismu k ordinalismu 5.3. Poptávka, poptávané množství a jejich změny 5.4. Pružnost tržní poptávky Poptávka

Více

Hlavní poslání centrální banky. Vzdělávací prezentace, Jiří Böhm, červen 2010

Hlavní poslání centrální banky. Vzdělávací prezentace, Jiří Böhm, červen 2010 Hlavní poslání centrální banky Vzdělávací prezentace, Jiří Böhm, červen 2010 1 Postavení centrální banky (CB) CB je vrcholnou bankou v zemi, která: určuje měnovou politiku vydává bankovky a mince řídí

Více

Podstata trhu a Nabídka a poptávka

Podstata trhu a Nabídka a poptávka VY_32_INOVACE_MAR_84 Podstata trhu a Nabídka a poptávka Ing. Dagmar Novotná Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534 Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR. Období

Více

Mikroekonomie I: Trh a tržní rovnováha

Mikroekonomie I: Trh a tržní rovnováha PhDr. Praha, VŠFS, 1.11.2010 Trh Trh je svobodná neomezovaná směna statků. Na trhu se střetává nabídka s poptávkou. Trh se neustále vyvíjí. Trh není dokonalý, existují statky, které nelze směňovat na trhu

Více

Východiska pro reformu: financování, diverzifikace, soukromé zdroje

Východiska pro reformu: financování, diverzifikace, soukromé zdroje Východiska pro reformu: financování, diverzifikace, soukromé zdroje Daniel Münich (CERGE-EI, MŠMT) VÝCHODISKA: trendy Léta ~1997 2000 Léta ~2000 2005 Nárůst počtu studentů 19% Nominální nárůst prostředků

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice MAKROEKONOMIE AGREGÁTNÍ NABÍDKA A POPTÁVKA Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu

Více

Anotace IPn 1. Individuální projekt národní Národní ústav odborného vzdělávání

Anotace IPn 1. Individuální projekt národní Národní ústav odborného vzdělávání Anotace IPn 1 Individuální projekty národní Číslo OP CZ 1.07 Název OP OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost Číslo výzvy: Název výzvy: Prioritní osa: 3 Oblast podpory: 3.2 Podpora nabídky dalšího vzdělávání

Více

O autorce... 10 Úvodem... 11

O autorce... 10 Úvodem... 11 O autorce............................................ 10 Úvodem............................................. 11 1 Veřejné finance a jejich využití ve smíšené ekonomice.... 15 1.1 Příčiny tržního selhání

Více

Potenciál úspor energie ve stávající bytové výstavbě

Potenciál úspor energie ve stávající bytové výstavbě Potenciál úspor energie ve stávající bytové výstavbě Jindra Bušková V době hospodářské krize Česká vláda hledá, kde je všude možné ušetřit. Škrty v rozpočtu se dotkly všech odvětví hospodářství. Jak je

Více

- koriguje nežádoucí vývojové tendence trhu (např. nezamětnanost, vysoké tempo inflace aj.)

- koriguje nežádoucí vývojové tendence trhu (např. nezamětnanost, vysoké tempo inflace aj.) Otázka: Fiskální politika Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Nechci státní rozpočet, ekonomie strany, nabídky Hospodářská politika - koriguje nežádoucí vývojové tendence trhu (např. nezamětnanost,

Více

Trh práce. Obsah. Trh práce Dělba práce. Trh práce v DK. Práce je činnost jejímž nositelem je.. Primární výrobní faktor (jako půda)..

Trh práce. Obsah. Trh práce Dělba práce. Trh práce v DK. Práce je činnost jejímž nositelem je.. Primární výrobní faktor (jako půda).. Obsah Trh práce Dělba práce Trh práce Práce je činnost jejímž nositelem je.. Primární výrobní faktor (jako půda).. Je limitována mikroekonomicky do kvality do kvantity- Práci poptávají : A) Poptávka po

Více

TRŽNÍ HOSPODÁŘSTVÍ. stát

TRŽNÍ HOSPODÁŘSTVÍ. stát TRŽNÍ HOSPODÁŘSTVÍ Trh = místo, kde se střetává nabídka s poptávkou Tržní mechanismus = zajišťuje spojení výrobce a spotřebitele, má dvě strany: 1. nabídka, 2. poptávka. Znaky tržního mechanismu: - výrobky

Více

Gymnázium K. V. Raise, Hlinsko, Adámkova Státní rozpočet sestavuje..

Gymnázium K. V. Raise, Hlinsko, Adámkova Státní rozpočet sestavuje.. OPAKOVÁNÍ A 1. Státní rozpočet sestavuje.. 2. Hlavní zdroj příjmové části státního rozpočtu představují... 3. Napiš tři složky výdajové části státního rozpočtu: 4. Pojmenuj rozpočet: příjmová část je vyšší

Více

Výroba a výrobní faktory

Výroba a výrobní faktory Výroba a výrobní faktory Výrobní proces Výroba neboli výrobní proces představuje sled vzájemně souvisejících a na sebe navazujících činností, které přetvářejí přírodu, její předměty a síly v užitečné věci

Více

VEŘEJNÁ ROZPOČTOVÁ SOUSTAVA. Ing. M. Červenka VŠFS Praha, 2012

VEŘEJNÁ ROZPOČTOVÁ SOUSTAVA. Ing. M. Červenka VŠFS Praha, 2012 VEŘEJNÁ ROZPOČTOVÁ SOUSTAVA Ing. M. Červenka VŠFS Praha, 2012 Netržní činnosti státu Legislativní Alokační Redistribuční Regulační Stabilizační Mají pomoci předcházet a likvidovat důsledky tržního selhání

Více

Fiskální politika, deficity a vládní dluh

Fiskální politika, deficity a vládní dluh Fiskální politika, deficity a vládní dluh Státní rozpočet. Fiskální deficity. Kombinace monetární a fiskální politiky. Vliv daní a vládních výdajů na ekonomickou aktivitu. Ekonomické důsledky vládního

Více

MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi

MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi Projekt: Reg.č.: Operační program: Škola: Tematický okruh: Jméno autora: MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi CZ.1.07/1.5.00/34.0903 Vzdělávání pro konkurenceschopnost Hotelová škola, Vyšší

Více

Národní hospodářství poptávka a nabídka

Národní hospodářství poptávka a nabídka Národní hospodářství poptávka a nabídka Chování spotřebitele a poptávka Užitek a spotřebitelův přebytek Jedním ze základních problémů, které spotřebitel řeší, je, kolik určitého statku má kupovat a jak

Více

Produktivita práce v zemědělství České republiky

Produktivita práce v zemědělství České republiky Česká zemědělská univerzita v Praze Provozně ekonomická fakulta Katedra zemědělské ekonomiky Teze k diplomové práci Produktivita práce v zemědělství České republiky Vedoucí diplomové práce : Doc. Ing.

Více

VLIV ROZPOČTOVÉHO URČENÍ DANÍ NA HOSPODAŘENÍ OBCÍ

VLIV ROZPOČTOVÉHO URČENÍ DANÍ NA HOSPODAŘENÍ OBCÍ Teoretické a praktické aspekty veřejných financí. XIII. mezinárodní odborná konference. Praha: VŠE, duben 2008 VLIV ROZPOČTOVÉHO URČENÍ DANÍ NA HOSPODAŘENÍ OBCÍ Abstrakt Doc. Ing. Petr Tománek, CSc. Katedra

Více