Úvod do biologie rostlin Výživa VÝŽIVA ROSTLIN. rostliny
|
|
|
- Josef Pravec
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Slide 1a VÝŽIVA ROSTLIN rostliny
2 Slide 1b VÝŽIVA ROSTLIN rostliny autotrofní
3 Slide 1c VÝŽIVA ROSTLIN rostliny autotrofní heterotrofní
4 Slide 1d VÝŽIVA ROSTLIN rostliny autotrofní heterotrofní přechodně
5 Slide 1e VÝŽIVA ROSTLIN rostliny autotrofní heterotrofní přechodně trvale
6 Slide 1f VÝŽIVA ROSTLIN rostliny autotrofní heterotrofní přechodně trvale částečně (doplňkově) úplně
7 Slide 1g VÝŽIVA ROSTLIN rostliny autotrofní heterotrofní přechodně trvale částečně (doplňkově) úplně Většina rostlin má vždy nějaká heterotrofní pletiva či orgány.
8 Slide 2a AUTOTROFNÍ VÝŽIVA využití anorganických látek
9 Slide 2b AUTOTROFNÍ VÝŽIVA využití anorganických látek uhlík asimilace CO 2 fotosyntéza
10 Slide 2c AUTOTROFNÍ VÝŽIVA využití anorganických látek uhlík asimilace CO 2 fotosyntéza dusík asimilace (redukce) NO 3 (hlavní způsob většiny rostlin) nitrátreduktasa a nitritreduktasa)
11 Slide 2d AUTOTROFNÍ VÝŽIVA využití anorganických látek uhlík asimilace CO 2 fotosyntéza dusík asimilace (redukce) NO 3 (hlavní způsob většiny rostlin) nitrátreduktasa a nitritreduktasa) využití amonného dusíku
12 Slide 2e AUTOTROFNÍ VÝŽIVA využití anorganických látek uhlík asimilace CO 2 fotosyntéza dusík asimilace (redukce) NO 3 (hlavní způsob většiny rostlin) nitrátreduktasa a nitritreduktasa) využití amonného dusíku využití N 2 jen mikroorganismy (Rhizobacter symbióza)
13 Slide 2f AUTOTROFNÍ VÝŽIVA využití anorganických látek uhlík asimilace CO 2 fotosyntéza dusík asimilace (redukce) NO 3 (hlavní způsob většiny rostlin) nitrátreduktasa a nitritreduktasa) využití amonného dusíku využití N 2 jen mikroorganismy (Rhizobacter symbióza) síra asimilace SO 4
14 Slide 2g AUTOTROFNÍ VÝŽIVA využití anorganických látek uhlík asimilace CO 2 fotosyntéza dusík asimilace (redukce) NO 3 (hlavní způsob většiny rostlin) nitrátreduktasa a nitritreduktasa) využití amonného dusíku využití N 2 jen mikroorganismy (Rhizobacter symbióza) síra asimilace SO 4 prvky neměnící ox. číslo při vstupu do rostliny (P, Ca, Mg, Na, K...
15 Slide 2h AUTOTROFNÍ VÝŽIVA využití anorganických látek uhlík asimilace CO 2 fotosyntéza dusík asimilace (redukce) NO 3 (hlavní způsob většiny rostlin) nitrátreduktasa a nitritreduktasa) využití amonného dusíku využití N 2 jen mikroorganismy (Rhizobacter symbióza) síra asimilace SO 4 prvky neměnící ox. číslo při vstupu do rostliny (P, Ca, Mg, Na, K... prvky měnící ox. číslo v rámci funkce v buňce většina kovů
16 Slide 2i AUTOTROFNÍ VÝŽIVA využití anorganických látek uhlík asimilace CO 2 fotosyntéza dusík asimilace (redukce) NO 3 (hlavní způsob většiny rostlin) nitrátreduktasa a nitritreduktasa) využití amonného dusíku využití N 2 jen mikroorganismy (Rhizobacter symbióza) síra asimilace SO 4 prvky neměnící ox. číslo při vstupu do rostliny (P, Ca, Mg, Na, K... prvky měnící ox. číslo v rámci funkce v buňce většina kovů
17 Slide 3a TYPY HETEROTROFNÍ VÝŽIVY saprofytismus
18 Slide 3b TYPY HETEROTROFNÍ VÝŽIVY saprofytismus využití organických zbytků
19 Slide 3c TYPY HETEROTROFNÍ VÝŽIVY saprofytismus využití organických zbytků hnilákovité, vstavačovité
20 Slide 3d TYPY HETEROTROFNÍ VÝŽIVY saprofytismus využití organických zbytků hnilákovité, vstavačovité nezelené, bez kořenového vlášení, zakrnělé listy (mykorrhiza)
21 Slide 3e TYPY HETEROTROFNÍ VÝŽIVY saprofytismus využití organických zbytků hnilákovité, vstavačovité nezelené, bez kořenového vlášení, zakrnělé listy (mykorrhiza) parazitismus
22 Slide 3f TYPY HETEROTROFNÍ VÝŽIVY saprofytismus využití organických zbytků hnilákovité, vstavačovité nezelené, bez kořenového vlášení, zakrnělé listy (mykorrhiza) parazitismus úplný (holoparaziti
23 Slide 3g TYPY HETEROTROFNÍ VÝŽIVY saprofytismus využití organických zbytků hnilákovité, vstavačovité nezelené, bez kořenového vlášení, zakrnělé listy (mykorrhiza) parazitismus úplný (holoparaziti nezelené, zakrnělé listy, kořeny přeměněny v haustoria (do vodivých pletiv hostitele)
24 Slide 3h TYPY HETEROTROFNÍ VÝŽIVY saprofytismus využití organických zbytků hnilákovité, vstavačovité nezelené, bez kořenového vlášení, zakrnělé listy (mykorrhiza) parazitismus úplný (holoparaziti nezelené, zakrnělé listy, kořeny přeměněny v haustoria (do vodivých pletiv hostitele) kokotice, podbílek, zárazy částečný (hemiparaziti, poloparaziti
25 Slide 3i TYPY HETEROTROFNÍ VÝŽIVY saprofytismus využití organických zbytků hnilákovité, vstavačovité nezelené, bez kořenového vlášení, zakrnělé listy (mykorrhiza) parazitismus úplný (holoparaziti nezelené, zakrnělé listy, kořeny přeměněny v haustoria (do vodivých pletiv hostitele) kokotice, podbílek, zárazy částečný (hemiparaziti, poloparaziti od hostitele hlavně minerální látky a vodu
26 Slide 3j TYPY HETEROTROFNÍ VÝŽIVY saprofytismus využití organických zbytků hnilákovité, vstavačovité nezelené, bez kořenového vlášení, zakrnělé listy (mykorrhiza) parazitismus úplný (holoparaziti nezelené, zakrnělé listy, kořeny přeměněny v haustoria (do vodivých pletiv hostitele) kokotice, podbílek, zárazy částečný (hemiparaziti, poloparaziti od hostitele hlavně minerální látky a vodu černýš, světlík, všivec, kokrhel (krtičníkovité), jmelí, ochmet
27 TYPY HETEROTROFNÍ VÝŽIVY Slide 4a mixotrofie (smíšená výživa)
28 TYPY HETEROTROFNÍ VÝŽIVY Slide 4b mixotrofie (smíšená výživa) kombinace autotrofie s uvedenými typy heterotrofie
29 TYPY HETEROTROFNÍ VÝŽIVY Slide 4c mixotrofie (smíšená výživa) kombinace autotrofie s uvedenými typy heterotrofie masožravost doplnění N, P, K
30 TYPY HETEROTROFNÍ VÝŽIVY Slide 4d mixotrofie (smíšená výživa) kombinace autotrofie s uvedenými typy heterotrofie masožravost doplnění N, P, K lapací zařízení
31 TYPY HETEROTROFNÍ VÝŽIVY Slide 4e mixotrofie (smíšená výživa) kombinace autotrofie s uvedenými typy heterotrofie masožravost doplnění N, P, K lapací zařízení pasivní nebo aktivní sekrece proteolytických enzymů popř. kys. mravenčí či benzoové
4.3. Vztahy rostlinstva a prostředí T Vzájemné vztahy mezi rostlinami (1/51)
"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". 4.3. Vztahy rostlinstva a prostředí T - 4.3.9. Vzájemné vztahy mezi rostlinami (1/51) Obecné postavení rostlinstva v
a) pevná fáze půdy jíl, humusové částice vážou na svém povrchu živiny v podobě iontů
Otázka: Minerální výživa rostlin Předmět: Biologie Přidal(a): teriiiiis MINERÁLNÍ VÝŽIVA ROSTLIN - zahrnuje procesy příjmu, vedení a využití minerálních živin - nezbytná pro život rostlin Jednobuněčné
Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248
Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248 M o d e r n í b i o l o g i e reg. č.: CZ.1.07/1.1.32/02.0048 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM
Úvod do biologie rostlin Úvod PŘEHLED UČIVA
Slide 1a Slide 1b Systém Slide 1c Systém Anatomie Slide 1d Systém Anatomie rostlinná buňka stavba a funkce Slide 1e Systém Anatomie rostlinná buňka stavba a funkce buněčná stěna, buněčné membrány, membránové
Fyziologické aspekty masožravosti u rostlin
Fyziologické aspekty masožravosti u rostlin - co a jak MR přijímají - zvlášní mechanismy uplatňující se v pastech rostlin - se zvláštním zřetelem na Dionaea muscipula - symbiózy a hemicarnivorie Co a jak
Odběr rostlinami. Amonný N (NH 4 )
Složka N do půdy N z půdy Spady Export Atmosférický dusík Minerální hnojiva Stájová hnojiva Fixace N Organický dusík Rostlinné zbytky Amonný N + (NH 4 ) Odběr rostlinami Volatilizace Nitrátový N - (NO
Tematická oblast: Morfologie a klasifikace rostlin (VY_32_INOVACE_01_1)
Tematická oblast: Morfologie a klasifikace rostlin (VY_32_INOVACE_01_1) Autor: Mgr. Alena Výborná Vytvořeno: leden až květen 2013 Anotace: Digitální učební materiály popisují stavbu a děje probíhající
METABOLISMUS ROSTLIN
METABOLISMUS ROSTLIN převážná většina vyšších zelených rostlin patří mezi fotoautotrofní organismy (zdrojem energie je světlo, zdrojem uhlíku oxid uhličitý) Heterotrofní způsob výživy je vývojově primitivnější,
Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název projektu: Inovace výuky na GSN
Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název projektu: Inovace výuky na GSN prostřednictvím ICT Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0940
Zemědělská botanika. Vít Joza joza@zf.jcu.cz. foto Z. Růžičková
Zemědělská botanika Vít Joza joza@zf.jcu.cz foto Z. Růžičková Literatura Způsoby výživy organismů 1) autotrofie chemoautotrofie fototrofie 2) heterotrofie saprofytismus parazitismus: a) hemiparazitismus
5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku. 5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku
5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku Zdroje dusíku dostupné v půdě: Amonné ionty + Dusičnany = největší zdroj dusíku v půdě Organický dusík (aminokyseliny, aminy, ureidy) zpracování
Jaro 2010 Kateřina Slavíčková
Jaro 2010 Kateřina Slavíčková Biogenní prvky Organismy se liší od anorganického okolí mimo jiné i složením prvků. Některé prvky, které jsou v zemské kůře zastoupeny hojně (např. hliník), organismus buď
FYZIOLOGIE ROSTLIN VÝŽIVA ROSTLIN 1) AUTOTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN 2) HETEROTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN
FYZIOLOGIE ROSTLIN Fyziologie rostlin, Biologie, 2.ročník 25 Podobor botaniky, který studuje životní funkce a individuální vývoj rostlin. Využívá poznatků z dalších odvětví biologie jako je morfologie,
Biologie 31 Příjem a výdej, minerální výživa, způsob výživy, vodní režim
Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Název školy Autor Tematická oblast Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Monika Jörková Biologie 31 Příjem a výdej, minerální výživa, způsob výživy, vodní režim Ročník
CZ.1.07/1.5.00/ Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Autor: Mgr. Barbora Blažková Tematický celek: Základy ekologie Cílová skupina: 1. ročník SŠ Anotace Kontrolní test navazuje na prezentaci, která seznámila žáky se základy buněčné teorie, s druhy buněk,
Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49
Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Přírodovědné
Autoři: Jana Kučerová (repa@emsbrno.cz) Zdeňka Vlahová (zdena.vlahova@centrum.cz) Gymnázium J.G. Mendela, Brno 1998. Maturitní téma č.
Maturitní téma č. 11 FYZIOLOGIE ROSTLIN Studuje životní funkce a individuální vývoj rostlin. Využívá poznatků cytologických, anatomických a morfologických. VÝŽIVA ROSTLIN Mezi rostlinou a prostředím probíhá
AUTOTROFNÍ A HETEROTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN, VODNÍ REŽIM ROSTLIN, RŮST A POHYB ROSTLIN
Otázka: Výživa rostlin, vodní režim rostlin, růst a pohyb rostlin Předmět: Biologie Přidal(a): Cougee AUTOTROFNÍ A HETEROTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN, VODNÍ REŽIM ROSTLIN, RŮST A POHYB ROSTLIN 1. autotrofní způsob
Odběr rostlinami. Amonný N (NH 4 )
Složka N do půdy N z půdy Spady Export Atmosférický dusík Minerální hnojiva Stájová hnojiva Fixace N Organický dusík Rostlinné zbytky Amonný N + (NH 4 ) Odběr rostlinami Volatilizace Nitrátový N - (NO
5. ORGÁNY ROSTLIN A PROSTŘEDÍ
5. ORGÁNY ROSTLIN A PROSTŘEDÍ Stavba těla konkrétních druhů rostlin je do značné míry přizpůsobena podmínkám prostředí, ve kterých rostou nejvýznamnějšími jsou dostupnost vody a světla, specifické adaptace
Mgr. Jan Mládek, Ph.D. (2013)
Ekologie zdrojů: interakce půdy, vegetace a herbivorů (EKO/EZI) Mgr. Jan Mládek, Ph.D. (2013) 3. blok 14/03/2013 Rozvoj a inovace výuky ekologických oborů formou komplementárního propojení studijních programů
DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL
DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL Pořadové číslo DUM 255 Jméno autora Jana Malečová Datum, ve kterém byl DUM vytvořen 11. 5. 2012 Ročník, pro který je DUM určen 9. Vzdělávací oblast (klíčová slova) Člověk a příroda
Fyziologie rostlin - maturitní otázka z biologie (3)
Otázka: Fyziologie rostlin Předmět: Biologie Přidal(a): Isabelllka FOTOSYNTÉZA A DÝCHANÍ, VODNÍ REŽIM ROSTLINY, POHYBY ROSTLIN, VÝŽIVA ROSTLIN (BIOGENNÍ PRVKY, AUTOTROFIE, HETEROTROFIE) A)VODNÍ REŽIM VODA
Lapací zařízení vznikla přeměnou jednoho orgánu rostliny. Jde o orgánu).
Ekologie rostlin praktické cvičení Materiál: stonek hluchavky, lodyha prustky, stonek rozchodníku, list rozchodníku, list divizny, list puškvorce, jehlice borovice, list břečťanu Pomůcky: mikroskop, lupa,
10. Minerální výživa rostlin na extrémních půdách
10. Minerální výživa rostlin na extrémních půdách Extrémní půdy: Kyselé Alkalické Zasolené Kontaminované těžkými kovy Kyselé půdy Procesy vedoucí k acidifikaci (abnormálnímu okyselení): Zvětrávání hornin
Ekologie. (obecná ekologie, ochrana životního prostředí, globální problémy)
Modelové otázky z biologie pro přijímací zkoušky na 2. lékařskou fakultu UK (starší vydání, 2006) - Zdeněk Kočárek, Zdeněk Sedláček, Petr Goetz, Jaroslav Mareš, Taťána Maříková, Miloslav Kuklík, 1 až 4
Odborná škola výroby a služeb, Plzeň, Vejprnická 56, Plzeň. Číslo materiálu 19. Bc. Lenka Radová. Vytvořeno dne
Název školy Název projektu Číslo projektu Číslo šablony Odborná škola výroby a služeb, Plzeň, Vejprnická 56, 318 00 Plzeň Digitalizace výuky CZ.1.07/1.5.00/34.0977 VY_32_inovace_ZZV19 Číslo materiálu 19
Dusík. - nejdůležitější minerální živina (2-5% SH)
Dusík - nejdůležitější minerální živina (2-5% SH) - dostupnost dusíku ovlivňuje: - produkci biomasy a její distribuci - ontogenetický vývoj - hormonální rovnováhu (cytokininy, ABA) - rychlost fotosyntézy
DÝCHÁNÍ. uložená v nich fotosyntézou, je z nich uvolňována) Rostliny tedy mohou po určitou dobu žít bez fotosyntézy
Dýchání 2/38 DÝCHÁNÍ Asimiláty vzniklé v rostlinných buňkách fotosyntézou mají různé funkce: stavební, zásobní, enzymatické aj. Zásobní látky jsou v případě potřeby využívány (energie, uložená v nich fotosyntézou,
Látky jako uhlík, dusík, kyslík a. z vnějšku a opět z něj vystupuje.
KOLOBĚH LÁTEK A TOK ENERGIE Látky jako uhlík, dusík, kyslík a voda v ekosystémech kolují. Energii se do ekosystémů dostává z vnějšku a opět z něj vystupuje. Základní podmínky pro život na Zemi. Světlo
Transport živin do rostliny. Radiální a xylémový transport. Mimokořenová výživa rostlin.
Transport živin do rostliny Radiální a xylémový transport. Mimokořenová výživa rostlin. Zóny podél kořene, jejich vztah s anatomií a příjmem živin Transport iontů na střední vzdálenosti Radiální transport
Gymnázium Aloise Jiráska, Litomyšl, T. G. Masaryka 590
, T. G. Masaryka 590 Dodatek č. 1 ke Školnímu vzdělávacímu programu pro nižší stupeň gymnázia (zpracován podle RVP ZV) Tímto dodatkem se mění osnovy předmětu Biologie a geologie pro primu od školního roku
Stav lesních půd drama s otevřeným koncem
Stav lesních půd drama s otevřeným koncem Pavel Rotter Ca Mg Lesní půda = chléb lesa = Prvek K význam pro výživu rostlin příznaky nedostatku podporuje hydrataci pletiv a osmoregulaci, aktivace enzymů ve
Úvod do fyziologie rostlin
Úvod do fyziologie rostlin Rostlinná fyziologie studuje životní projevy rostlin a funkce jejich orgánů fotosyntéza dýchání vodní režim rostliny minerální výživa transport látek v rostlině interakce s prostředím
Biologie 30 Metabolismus, fotosyntéza, dýchání, glykolýza, kvašení
Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Název školy Autor Tematická oblast Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Monika Jörková Biologie 30 Metabolismus, fotosyntéza, dýchání, glykolýza, kvašení Ročník 1.
Minerální výživa na extrémních půdách. Půdy silně kyselé, alkalické, zasolené a s vysokou koncentrací těžkých kovů
Minerální výživa na extrémních půdách Půdy silně kyselé, alkalické, zasolené a s vysokou koncentrací těžkých kovů Procesy vedoucí k acidifikaci půd Zvětrávání hornin s následným vymýváním kationtů (draslík,
Biologická olympiáda
Česká zemědělská univerzita v Praze Ústřední komise Biologické olympiády Biologická olympiáda 53. ročník školní rok 2018 2019 Zadání školního kola k tématu: Příjem a výdej látek aneb Něco dovnitř, něco
LES Ročník: 6. Vzdělávací oblast.: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Přírodopis
VY_52_INOVACE_04 LES Ročník: 6. Vzdělávací oblast.: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Přírodopis Základní škola a Mateřská škola Nikolčice, příspěvková organizace Petr Chalupný Anotace Materiál obsahuje
Maturitní zkouška z Biologie 2016 Gymnázium Hostivice, příspěvková organizace Komenského 141, Hostivice
1. Buňka a. Podobnosti a rozdíly rostlinné a živočišné buňky b. Jednobuněčné organismy 2. Viry, sinice, bakterie a. Virové a bakteriální choroby b. Hospodářský význam bakterií 3. Prvoci a. Charakteristika
Fotosyntéza ve dne Ch_054_Přírodní látky_fotosyntéza ve dne Autor: Ing. Mariana Mrázková
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/02.0025 Název projektu: Modernizace výuky na ZŠ Slušovice, Fryšták, Kašava a Velehrad Tento projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního
Heterotrofie a autotrofie. Saprofytismus, parazitizmus, symbióza. Plastidy, fotosyntéza.
Otázka: Výživa buněk Předmět: Biologie Přidal(a): Don Heterotrofie a autotrofie. Saprofytismus, parazitizmus, symbióza. Plastidy, fotosyntéza. Heterotrofie (z řec. heterone - jiný a trophe - výživa) je
DOKONČENÍ PŘÍJEM ŽIVIN
DOKONČENÍ PŘÍJEM ŽIVIN Aktivní příjem = příjem vyžadující energii, dodává ji ATP (energie k regeneraci nosičů) Pasivní příjem = příjem na základě elektrochemického potenciálu (ve vnitřním prostoru převažuje
Vliv poloparazitických rostlin na skladbu rostlinného společenstva na příkladu Rhinanthus sp.
Vliv poloparazitických rostlin na skladbu rostlinného společenstva na příkladu Rhinanthus sp. Parazitických rostlin je na světě okolo 4000 druhů, vyznačují se svou závislostí na hostiteli, ať už se jedná
ROZDĚLENÍ A POŽADAVKY NA KATEGORIE FUNKCE VÝROBKU, KATEGORIE SLOŽKOVÝCH MATERIÁLŮ. Jana Meitská Sekce zemědělských vstupů ÚKZÚZ Brno
ROZDĚLENÍ A POŽADAVKY NA KATEGORIE FUNKCE VÝROBKU, KATEGORIE SLOŽKOVÝCH MATERIÁLŮ Jana Meitská Sekce zemědělských vstupů ÚKZÚZ Brno KATEGORIE HNOJIVÝCH VÝROBKŮ (DLE FUNKCE) 1. Hnojivo 2. Materiál k vápnění
Mendělejevova tabulka prvků
Mendělejevova tabulka prvků V sušině rostlin je obsaženo přibližně 45% uhlíku, 42% kyslíku, 6,5% vodíku, 1,5% dusíku a 5% minerálních prvků. Tzv. organogenní prvky (C, O, H, N) představují tedy 95% veškerých
ÚVOD DO STUDIA BIOCHEMIE Distanční text
Tento produkt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Název projektu Implementace e-learningových technologií do ŠVP Číslo projektu CZ.1.07/1.1.02/01.0054 Název
Číslo a název projektu Číslo a název šablony
Číslo a název projektu Číslo a název šablony DUM číslo a název CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT SSOS_ZE_1.05
Fyziologie buňky. RNDr. Zdeňka Chocholoušková, Ph.D.
Fyziologie buňky RNDr. Zdeňka Chocholoušková, Ph.D. Přeměna látek v buňce = metabolismus Výměna látek mezi buňkou a prostředím Buňka = otevřený systém probíhá výměna látek i energií s prostředím Některé
Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 09 VY 32 INOVACE 0115 0309
Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace Šablona 09 VY 32 INOVACE 0115 0309 VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Číslo projektu Název projektu Číslo a název šablony Autor
= soubor buněk, které jsou podobné nebo úplně stejné svým tvarem a svojí funkcí
Otázka: Rostlinná histologie Předmět: Biologie Přidal(a): TK Pletivo rostlin = histologie = soubor buněk, které jsou podobné nebo úplně stejné svým tvarem a svojí funkcí Rozdělení (podle stupně vývoje):
Lesnická fytopatologie a rostlinolékařství
Lesnická fytopatologie a rostlinolékařství II. Obecná fytopatologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Vymezení pojmů Fytopatologie
MIKROORGANISMY EDÍ. Ústav inženýrstv. enýrství ochrany ŽP FT UTB ve Zlíně
MIKROORGANISMY A OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTŘED EDÍ Ústav inženýrstv enýrství ochrany ŽP FT UTB ve Zlíně Důvody využívání mikroorganismů v procesech ochrany životního prostřed edí jsou prakticky všudypřítomné
NEŽIVÁ PŘÍRODA. 1. Spoj čarami NEŽIVOU přírodu a její složky: Název materiálu: Opakování- vztahy mezi organizmy Autor: Mgr.
1. Spoj čarami NEŽIVOU přírodu a její složky: NEŽIVÁ PŘÍRODA 1 2. Spoj čarami ŽIVOU přírodu a její složky: ŽIVÁ PŘÍRODA 2 3. Z nabídky vyber (podtrhni), které látky řadíme mezi LÁTKY ORGANICKÉ (ústrojné).
M A T U R I T N Í T É M A T A
M A T U R I T N Í T É M A T A BIOLOGIE ŠKOLNÍ ROK 2017 2018 1. BUŇKA Buňka základní strukturální a funkční jednotka. Chemické složení buňky. Srovnání prokaryotické a eukaryotické buňky. Funkční struktury
Fotosyntéza (2/34) = fotosyntetická asimilace
Fotosyntéza (2/34) = fotosyntetická asimilace FOTO - protože k fotosyntéze je třeba fotonů Jedná se tedy o zachycování sluneční energie a přeměnu jednoduchých anorganických látek (CO 2 a H 2 O) na složitější
plodnice většinou makroskopický útvar vyrůstají za příznivých podmínek z podhoubí a sloužící k rozšíření výtrusů (jen u vyšších hub)
Otázka: Houby Předmět: Biologie Přidal(a): cathrinefirth CHARAKTERISTIKA početná a různorodá skupina znaky rostlin (nepohyblivost) i znaky živočichů (heterotrofní výživa org. látky, zásobní látka glykogen)
Biologie - Kvinta, 1. ročník
- Kvinta, 1. ročník Biologie Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k řešení problémů Kompetence komunikativní Kompetence sociální a personální Kompetence občanská Kompetence k podnikavosti Kompetence
C1200 Úvod do studia biochemie 4.2 Velké cykly prvků. OpVK CZ.1.07/2.2.00/
C1200 Úvod do studia biochemie 4.2 Velké cykly prvků OpVK CZ.1.07/2.2.00/15.0233 Petr Zbořil Biochemické cykly prvků Velké cykly prvků jako zobecnění přeměn látek při popisu jejich koloběhu Země jako superorganismus
Stanislav Hejduk (Ústav výživy zvířat a pícninářství, Mendelova univerzita v
Stanislav Hejduk (Ústav výživy zvířat a pícninářství, Mendelova univerzita v Brně, DLF Hladké Životice) Jan Mládek (Katedra Ekologie a životního prostředí, Universita Palackého Olomouc) 6. 10. 2017, Pardubice
Základní škola a mateřská škola Drnholec, okres Břeclav, příspěvková organizace CZ.1.07/1.4.00/21.0006
Název školy Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Základní škola a mateřská škola Drnholec, okres Břeclav, příspěvková organizace CZ.1.07/1.4.00/21.0006 I/2 Inovace a zkvalitnění výuky
Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz
Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w. k o s m a s. c z, U I D : K O S 1 8 0 0 1 1 U k á z k a k n i h
Půda - 4 složky: minerálníčástice organickéčástice voda vzduch
Půda - 4 složky: minerálníčástice organickéčástice voda vzduch kameny a štěrk písek (částice o velikosti 2-0,05mm) prachovéčástice (0,05-0,002mm) jílovéčástice (méně než 0,002mm) F t = F m + F d F d =
Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 7. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základy obecné botaniky. Materiál je plně funkční pouze s použitím
Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 7. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základy obecné botaniky. Materiál je plně funkční pouze s použitím internetu. kormus rinyofyty pletivo tkáň kořen stonek
Zdroje. Záření Voda CO 2 O 2 Živiny Potrava
Zdroje Záření Voda CO 2 O 2 Živiny Potrava Sluneční záření UV < 400 nm světelné 400 750 nm IR > 750 nm 7 48 45 Sluneční konstanta1390 W m 2 Forosyntéza Světelná fáze redukuje NADP a produkuje ATP Temná
CZ.1.07/1.5.00/
[1] [3] [2] Číslo projektu Název školy Předmět CZ.1.07/1.5.00/34.0425 INTEGROVANÁ STŘEDNÍ ŠKOLA TECHNICKÁ BENEŠOV Černoleská 1997, 256 01 Benešov BIOLOGIE A EKOLOGIE Tematický okruh Téma Základy obecné
BUNĚČ ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA:
BUNĚČ ĚČNÁ STAVBA ŽIVÝCH ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA: Prokaryota, eukaryota, viry, bakterie, živočišná buňka, rostlinná buňka, organely buněčné jádro, cytoplazma, plazmatická membrána, buněčná stěna, ribozom,
Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora. Ekologická, fyziologická a fylogenetická charakteristika přírody, botanika První ročník a kvinta
Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Biologie (BIO) Ekologická, fyziologická a fylogenetická charakteristika přírody, botanika První ročník a kvinta 2 hodiny týdně ACTIV Board, laboratoř, didaktické
TEORETICKÁ ČÁST test U otázek s volbou odpovědi je jen jedna odpověď správná.
TEORETICKÁ ČÁST test U otázek s volbou odpovědi je jen jedna odpověď správná. 1. Dnes vzácný zástupce z kmene kroužkovců, který se dříve hojně užíval k odebírání krve a k zlepšení krevního oběhu se jmenuje:
Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka modern
St ední pr myslová škola strojnická Olomouc, t. 17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka modern Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 P írodov dné
FOTOSYNTÉZA. Mgr. Alena Výborná Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_1_07_BI1
FOTOSYNTÉZA Mgr. Alena Výborná Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_1_07_BI1 Fotosyntéza (z řec. phos, photós = světlo) je anabolický děj probíhající u autotrofních organismů (řasy,
H O U B Y. (Fungi, Mycota) B. Voženílková
H O U B Y (Fungi, Mycota) B. Voženílková Charakteristické rysy hub Houby mají ze všech původců rostlinných chorob největší význam. Ve středoevropských podmínkách je jimi vyvoláno asi 82-84 % všech ekonomicky
2
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 Příloha - Rámcový rozsah požadavků pro přijímací zkoušky BIOLOGIE Biologie - vědní obory, metody biologického výzkumu, dějiny biologie. Obecná charakteristika živých soustav
05 Biogeochemické cykly
05 Biogeochemické cykly Ekologie Ing. Lucie Kochánková, Ph.D. Prvky hlavními - biogenními prvky: C, H, O, N, S a P v menších množstvích prvky: Fe, Na, K, Ca, Cl atd. ve stopových množstvích I, Se atd.
DUM VY_52_INOVACE_12CH01
Základní škola Kaplice, Školní 226 DUM VY_52_INOVACE_12CH01 autor: Kristýna Anna Rolníková období vytvoření: říjen 2011 duben 2012 ročník, pro který je vytvořen: 8. a 9. vzdělávací oblast: vzdělávací obor:
VZTAHY MEZI POPULACEMI (MEZIDRUHOVÉ VZTAHY)
VZTAHY MEZI POPULACEMI (MEZIDRUHOVÉ VZTAHY) Žádná populace nemůže existovat izolovaně, je závislá na celé řadě dalších populací. Souběžný vývoj dvou populací koevoluce. Neutralismus populace různých druhů
Otázka: Základní děje na buněčné úrovni. Předmět: Biologie. Přidal(a): Growler. - příjem látek buňkou
Otázka: Základní děje na buněčné úrovni Předmět: Biologie Přidal(a): Growler - příjem látek buňkou difúze prostá usnadněná transport endocytóza pinocytóza fagocytóza - výdej látek buňkou difúze exocytóza
Pracovní list číslo 01
Pracovní list číslo 01 Voda 1. Najdi na internetu pojem acidifikace vody a vysvětli. Je to jev pozitivní nebo negativní? 2. Splaškové odpadní vody obvykle reagují a. Kysele b. Zásaditě c. Neutrálně 3.
Zvyšování kvality výuky technických oborů
Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita V.2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol Téma V.2.18 Dřeviny Kapitola 32 Jiné vady dřeva na
Potravní řetězec a potravní nároky
I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Pracovní list č. 7 Potravní řetězec a potravní nároky
kyslík ve vodě CO 2 (vápenato-)uhličitanová rovnováha alkalita
kyslík ve vodě CO 2 ph (vápenato-)uhličitanová rovnováha alkalita elementární plyny s vodou nereagují, ale rozpouštějí se fyzikálně (N 2, O 2, ) plynné anorganické sloučeniny (CO 2, H 2 S, NH 3 ) s vodou
Autorské řešení kategorie D TEORETICKÁ ČÁST 1. a) vlasovec medinský, b) toxoplazma, c) zimnička, d) trypanozoma
Autorské řešení kategorie D TEORETICKÁ ČÁST 1. a) vlasovec medinský, b) toxoplazma, c) zimnička, d) trypanozoma po u, celkem 4 body 2. hnízdní parazitismus 3. a) medovice b) ochranu před dravým a parazitickým
kyslík ve vodě CO 2 (vápenato-)uhličitanová rovnováha alkalita
kyslík ve vodě CO 2 ph (vápenato-)uhličitanová rovnováha alkalita elementární plyny s vodou nereagují, ale rozpouštějí se fyzikálně (N 2, O 2, ) plynné anorganické sloučeniny (CO 2, H 2 S, NH 3 ) s vodou
VY_52_INOVACE_PŘ_I/2.34
Kód DUM : Škola: Číslo projektu: Název projektu: Název šablony: VY_52_INOVACE_PŘ_I/2.34 Základní škola a Mateřská škola Dobronín, příspěvková organizace, Polenská 162 / 4, 588 12 Dobronín CZ.1.07/1.4.00/21.3541
Půdní úrodnost, výživa a hnojení
Půdní úrodnost, výživa a hnojení Faktory ovlivňující růst a vývoj rostlin Přírodní faktory ovlivňující růst a vývoj rostlin významně ovlivňují úspěch či neúspěch budoucí rostlinné produkce. Ovlivňují se
U 218 - Ústav procesní a zpracovatelské techniky FS ČVUT
Sloučeniny, jejichž stavební částice (molekuly, ionty) jsou tvořeny atomy dvou různých chemických prvků. Obecný vzorec: M m X n M - prvek s kladným oxidačním číslem OM X - prvek se záporným oxidačním číslem
Název: VNITŘNÍ STAVBA KOŘENE
Název: VNITŘNÍ STAVBA KOŘENE Autor: PaedDr. Ludmila Pipková Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět: biologie Mezipředmětové vztahy: ekologie Ročník: 2. a 3. (1. ročník vyššího
Maturitní témata z biologie
Maturitní témata z biologie 1. Obecné zákonitosti živých soustav, biologie jako věda - základní charakteristiky organizmů společné znaky živých soustav - chemické složení organizmů -bílkoviny, tuky, cukry,
Agroekologie. Globální a lokální cykly látek. Fotosyntéza Živiny Rhizosféra Mykorhiza
Agroekologie Globální a lokální cykly látek Fotosyntéza Živiny Rhizosféra Mykorhiza Cyklus prvků transport prvků v prostoru uvolnění prvků nebo jejich sloučenin následný transport opětné zadržení prvku
2.1. EKOSYSTÉMY. Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín
2.1. EKOSYSTÉMY Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín Obsah přednášky 1) Ekosystém, zákl. pojmy 2) Ekologické faktory, nika, valence 3)
ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332
Úvodní obrazovka Menu (vlevo nahoře) Návrat na hlavní stránku Obsah Výsledky Poznámky Záložky edunet Konec Biologie 1 (pro 12-16 let) LangMaster Obsah (střední část) výběr tématu - dvojklikem v seznamu
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Oddělení půdy a lesnictví
Ústřední a zkušební ústav zemědělský Oddělení půdy a lesnictví Analýza a vyhodnocení účinnosti leteckého vápnění, provedeného v roce 2008 v Krušných horách v okolí Horního Jiřetína, po pěti letech od data
14. Fyziologie rostlin - fotosyntéza, respirace
14. Fyziologie rostlin - fotosyntéza, respirace Metabolismus -přeměna látek a energií (informací) -procesy: anabolický katabolický autotrofie Anabolismus heterotrofie Autotrofní organismy 1. Chemoautotrofy
Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49
Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Přírodovědné
Vegetativní rostlinné orgány. Milan Dundr
Vegetativní rostlinné orgány Milan Dundr Kořen roste pozitivně geotropicky (gravitropicky) upevňuje rostlinu v substrátu čerpá ze substrátu vodu a v ní rozpuštěné minerální látky Kořen kořenová soustava
5. Jaká bude koncentrace roztoku hydroxidu sodného připraveného rozpuštěním 0,1 molu látky v baňce o objemu 500 ml. Vyber správný výsledek:
ZÁKLADNÍ CHEMICKÉ VÝPOČTY II. autoři a obrázky: Mgr. Hana a Radovan Sloupovi 1. Ve třech válcích byly plyny, prvky. Válce měly obsah 3 litry. Za normálních podmínek obsahoval první válec bezbarvý plyn
DUM VY_52_INOVACE_12CH05
Základní škola Kaplice, Školní 226 DUM VY_52_INOVACE_12CH05 autor: Kristýna Anna Rolníková období vytvoření: říjen 2011 duben 2012 ročník, pro který je vytvořen: 8. a 9. vzdělávací oblast: vzdělávací obor:
PŘÍKLAD ORGANISMŮ klouzek modřínový + modřín včela + vrba jíva roup + dítě nezmar zelený+ řasa mravenec + mšice škrkavka + prase
TEORETICKÁ ČÁST test U otázek s volbou odpovědi je jen jedna odpověď správná. 1. Hlízkovité bakterie žijící na kořenech bobovitých rostlin mají schopnost poutat vzdušný dusík a měnit ho na formu přístupnou
6. Tzv. holocenní klimatické optimum s maximálním rozvojem lesa bylo typické pro a) preboreál b) atlantik c) subrecent
1. Ekologie zabývající se studiem populací se nazývá a) synekologie b) autekologie c) demekologie 2. Plocha lesa na planetě dle statistiky ročně: a) stoupá cca o 11 mil. ha b) klesá cca o 16 mil. ha c)
Síra. Deficience síry: řepka. - 0,2-0,5% SH, nedostatek při poklesu obsahu síranů pod 0,01% SH
Síra řepka - 0,2-0,5% SH, nedostatek při poklesu obsahu síranů pod 0,01% SH - toxicita není příliščastá (nad 4000 mg SO 4 2- l -1 ), poškození může vyvolat SO 2 (nad 1-1,5 mg m 3 1 ) fazol Deficience síry:
Digitální učební materiál
Digitální učební materiál Projekt CZ.1.07/1.5.00/34.0415 Inovujeme, inovujeme Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (DUM) Tematická oblast Odborná biologie, část biologie organismus