VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA. Využití konceptu bazální stimulace v péči o geriatrické klienty

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA. Využití konceptu bazální stimulace v péči o geriatrické klienty"

Transkript

1 VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra zdravotnických studií Využití konceptu bazální stimulace v péči o geriatrické klienty Bakalářská práce Autor: Pavlína Flachová Vedoucí práce: PhDr. Lenka Görnerová, PhD. Jihlava 2017

2

3 Anotace Bakalářská práce na téma Využití konceptu bazální stimulace v péči o geriatrické klienty se skládá ze dvou částí. V současném stavu problematiky jsou uvedeny základní informace o konceptu bazální stimulace. Je zde uvedena historie bazální stimulace, charakteristika konceptu bazální stimulace, prvky bazální stimulace, biografická anamnéza a základní informace o seniorech (kdo je geriatrický klient, geriatrický tým, komunikace se seniory). Ve výzkumné části je uvedena metodika výzkumu, analýza a vyhodnocení dat získaných od respondentů. Zvolena byla kvantitativní metoda výzkumu. Informace byly získány dotazníkovým šetřením. Klíčová slova: bazální stimulace, ošetřovatelská péče, autobiografie klienta, geriatričtí klienti

4 Annotation Thesis on "Application of basal stimulation in care of geriatric clients' consists of two parts. The theoretical part provides basic information about the concept of basal stimulation. Is there basal stimulation history, characteristics of basal stimulation, elements of the basal stimulation, biographical history and basic information about geriatric clients (a client who is a geriatric, geriatric team, communicating with seniors). In the practical part is indicated research methodology, analysis and data evaluation obtained from respondents. Chosen was quantitative research methods. The information was gathered by survey. Keywords: basal stimulation, nursing care, autobiography of clients, geriatric clients

5 Poděkování Chtěla bych poděkovat vedoucí práce paní PhDr. Lenka Görnerová, PhD. za odborné vedení bakalářské práce, cenné rady, připomínky a trpělivost. Děkuji zdravotnickým zařízení, kde jsem prováděla výzkum, za možnost tento výzkum provést. Také děkuji zdravotním sestrám, které byly ochotné mi pomoci.

6 Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též AZ ). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že souhlasím s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne... Podpis

7 Obsah Úvod 1 Současný stav problematiky Historický vývoj konceptu bazální stimulace Současná situace Základní body konceptu bazální stimulace Teoretická východiska konceptu bazální stimulace Cíle bazální stimulace Desatero bazální stimulace Biografická anamnéza Stimulace vnímání Podpora hybnosti Podpora komunikace Základní prvky konceptu bazální stimulace Prvky konceptu bazální stimulace Somatická stimulace Vestibulární stimulace Vibrační stimulace Nástavbové prvky bazální stimulace Optická stimulace Auditivní stimulace Taktilně-haptická stimulace Olfaktorická stimulace Orální stimulace Geriatričtí klienti Kdo je to geriatrický klient? Geriatrický screening... 19

8 Klinické vyšetření geriatrického klienta Geriatrický tým Komunikace se seniory Krátkodobé smyslové aktivizace v průběhu běžného ošetřovatelského dne Stáří 21. Století v České republice Výzkumná část Metodika výzkumné části Charakteristika vzorku respondentů a prostředí Průběh výzkumu Zpracování získaných dat Výsledky kvantitativního výzkumu Diskuse Návrhy a doporučení pro praxi Závěr Seznam použité literatury Seznam grafů Seznam příloh Seznam použitých zkratek... 50

9 Úvod Bazální stimulace vychází z pohybu, vnímání, komunikace, které se také navzájem ovlivňují. Vnímáme pomocí smyslů, smyslových orgánů, které jsme získaly již v embryonální fázi a máme je od narození. Tím, že vnímáme, uskutečňujeme pohyb a naopak díky pohybu vnímáme okolí, svět a sebe sama. Vnímáním jsme se naučili komunikovat a pohybovat. Bazální stimulace je koncept lidského vnímání první roviny. Často se jí využívá na některých odděleních dlouhodobé péče, jako je domov pro seniory, geriatrické oddělení, oddělení intenzivní péče, anesteziologicko resuscitační oddělení a na interní oddělení (Friedlová, 2007). Koncept bazální stimulace se zaměřuje, na všechny části lidských potřeb a díky získávání autobiografické anamnézy klienta se dosahuje co nejkvalitnější péče. Péče je díky získaným informacím o klientovy osobitější. Je to koncept, který se zaměřuje přímo na lidské potřeby a napomáhá klientovi ke zlepšení pohybu, vnímání okolí a zlepšení schopnosti komunikovat. K pojmu bazální stimulace jsem se dostala poprvé na střední škole. V rámci výuky nás ve škole navštívila žena, která těžce onemocněla. Na základě svého onemocnění byla žena uvedena do umělého spánku. I přes to, že její vědomí bylo farmakologicky utlumeno, vše kolem sebe vnímala. Vyprávěla, jak o ni bylo špatně pečováno, nikdo jí neoslovoval, hýbali s jejím tělem, jak kdyby tady už nebyla, celkově se k ní chovali hrubě. Přesně tak, jak tato žena vyprávěla o manipulaci s jejím tělem, se zacházelo s pacientkami na interním oddělení, kde jsme docházeli na praktickou část výuky. Jen bezvládná těla, která ležela v bílé místnosti bez ničeho, s různými hadičkami, bílým andělem, jednorázovými pomůckami a místo fotografie své rodiny, nehezký hrnek s umělou hadičkou na pití. Tenkrát jsem si řekla, že jednou až budu dělat bakalářskou práci, tak se zaměřím právě na bazální stimulaci. Koncept bazální stimulace zlepšuje a zkvalitňuje ošetřovatelskou péči. Zásluhou stimulací, které tato péče nabízí, se zdravotní stav klienta zkvalitňuje, jelikož je péče zaměřená na určité oblasti lidských potřeb. Individualizací této péče jsou potřeby klienta nastaveny, tak aby klientovi co nejvíce vyhovovaly. Do budoucna bych se chtěla nadále zabývat bazální stimulací. Bakalářská práce na téma Využití konceptu bazální stimulace v péči o geriatrické klienty se skládá ze dvou částí. V části současný stav problematiky jsou uvedeny základní informace o konceptu bazální stimulace a základní informace o geriatrických klientech. Ve výzkumné 8

10 části je uveden výzkum. Zvolen byl kvantitativní výzkum. Informace byly získány pomocí dotazníku. Cíle výzkumu 1. Zjistit přínos využití konceptu bazální stimulace v péči o geriatrické klienty. VO1: V čem vidíte přínos ve využívání konceptu bazální stimulace u geriatrických klientů? VO2: Jak péče s konceptem bazální stimulace ovlivňuje geriatrické klienty? 2. Zjistit nejčastěji používané metody podle konceptu bazální stimulace v péči o tyto klienty. VO3: Jaké jsou nečastější typy bazální stimulace, které využíváte v péči o geriatrické klienty? VO4: Jaký je nejčastější způsob polohování u seniorů? 9

11 1 Současný stav problematiky 1.1 Historický vývoj konceptu bazální stimulace Koncept bazální stimulace byl vyvinut v 70. letech prof. dr. Andreasem Fröhlichem, speciálním pedagogem, který pracoval v Rehabilitačním centru Westpfalz/Landstuhl ve Spolkové republice Německo. Pracoval s dětmi s těžkými somatickými a intelektovými změnami. Tento koncept bazální stimulace otevřel dveře speciálním pedagogům, kteří umožnili dětem s velmi těžkým vnímáním, poruchou verbální komunikace z důvodu těžké mentální retardace komunikovat na bázi lidského vnímání přes somatickou, vestibulární a vibrační komunikaci. Andreas Fröhlich vycházel už z prenatálního vývoje, nyní je autorem několika publikací a dále rozvíjí koncept bazální stimulace (Friedlová, 2007). V 80. letech prof. Christel Bienstein, zdravotní sestra pracující mnoho let ve vzdělávacím centru německého profesního svazu pro ošetřovatelská povolání v Essenu v Německu přenesla koncept bazální stimulace do ošetřovatelské péče v intenzivní medicíně. Úspěšnost bazální stimulace prokázala u pacientů ve vigilním kómatu. V roce 1994 vedla Institut výzkumu ošetřovatelství na lékařské fakultě privátní univerzity ve Witten/Herdecke v Německu a roku 2003 převzala profesuru v oblasti výzkumu ošetřovatelství na univerzitě v Brémách (Friedlová, 2007). Christel Bienstein úzce spolupracovala s Andreasem Fröhlichem a společně vypracovali systém vzdělávání lektorů Bazální stimulace a podíleli se na vědeckých projektech v Bazální stimulaci (Friedlová, 2007). 1.2 Současná situace Koncept bazální stimulace v ošetřovatelství patří v zahraničí a především v zemích Evropské unie, k velmi populárním konceptům. Nejvíce je rozšířen v Německu (zemi, kde byl vytvořen), Rakousku, Švýcarsku, Belgii, Holandsku, Francii a Španělsku. Nevyžaduje velké finanční výnosy, jelikož u něj není třeba žádných speciálních pomůcek a přístrojů (Friedlová, 2005). Je určen nejčastěji pro klienty na geriatrickém oddělení, oddělení intenzivní medicíny, domovy pro seniory a také oddělení pro nedonošené děti. V domovech pro seniory se nejčastěji využívá u neklidných a zmatených pacientů (Friedlová, 2005). 10

12 V zahraničí absolventi zdravotnických škol mohou získat při studiu certifikát o absolvování základního kurzu a mohou tento koncept po skončení studia aplikovat v ošetřovatelské péči, jelikož je tento koncept zařazován do osnov výuky a učitelé, kteří jsou zároveň lektoři, mohou do výuky zařadit celých 24 hodin konceptu (Friedlová, 2005). V celé Evropě je současně více než sedmset lektorů konceptu. V České republice máme zatím jedinou lektorku a tou je PhDr. Karolína Friedlová, která absolvovala několikaleté studium konceptu a získala certifikát lektora. Je registrovaná u Mezinárodní asociace Bazální stimulace. První kurz lektorovala roku 2003 na Lékařské fakultě University Palackého v Olomouci. Od té doby proběhly další nástavbové, základní kurzy ošetřovatelů, vyučujících ošetřovatelství na zdravotnických školách a také fyzioterapeuti, ergoterapeuti, speciální pedagogové i lékaři. Dále také existují prohlubující kurzy (Friedlová, 2003). Institut Bazální stimulace byl u nás založen roku 2005, provádí a organizuje kurzy Bazální stimulace a poskytuje literaturu a informace a této problematice (Friedlová, 2003). Koncept bazální stimulace je zapsán v 4 odst.h) vyhlášky č. 424/2004 Sb. (Friedlová, 2005). 1.3 Základní body konceptu bazální stimulace Mosty v komunikaci mezi dvěma světy jsou doteky. Fröhlich Andreas Základní body konceptu bazální stimulace obsahují za 1. Strukturu kdy se Bazální stimulace provádí ve stejných časech, strukturovaných časech. Pravidelně se opakují intervence, které vedou k vytvoření zvyku a pacient má větší pocit orientace a jistoty. Za 2. Tělo a okolí pacienta, tento bod obsahuje iniciální dotek, který je součástí bazální stimulace, pacient si uvědomuje své tělo. Každou intervenci zahajujeme iniciálním dotekem a to nejlépe v oblasti ramene, loketního kloubu, paže, apod. Pro každou intervenci by mělo být jiné místo doteku, aby se uměl pacient zorientovat v tom, co se s ním bude v danou chvíli dít (Šamánková 2011). Další bod je 3. Smysluplnost, na základě zkušeností pacienta vzniká smysluplná péče opakovaným vnímáním těla a okolí. Pokud si pacient na tuto ritualizaci zvykne, pak dobře zpracovává zážitky a začne přijímat nové zkušenosti, které pro něj nebudou tolik stresující a probudí v něm naopak pozornost a zájem. Za 4. Individuální normalita, každý jsme jiný, individuální, proto je nutné u každého pacienta zjistit biografickou anamnézu, kterou získáme od rodiny pacienta. Díky těmto informacím získáme co má pacient rád, na co je zvyklý, a tak 11

13 obnovíme ztracené vzpomínky, zážitky a pacient opět získá pozitivní náladu. Za 5. Navození vztahu mezi pacientem a ošetřujícím, bazální stimulace není prováděná na pacientovi, nýbrž s pacientem. Pacient je naším subjektem, nikoliv objektem. Je na nás závislý, ale má také své pocity a přání, takže musíme ošetřovatelské intervence přizpůsobovat pacientovým požadavkům. Tak vznikne souhra mezi pacientem a ošetřujícím personálem. Za 6. Doprovodná a podpůrná péče, bazální stimulace pomáhá pomalu rozvíjet zbylé schopnosti a individuální funkce. Je individuální a orientována vývojově (Marečková, 2000). 1.4 Teoretická východiska konceptu bazální stimulace Cíle bazální stimulace Cílem Bazální stimulace je podpora a umožnění vnímání tak, aby u postižených docházelo k podpoře rozvoje vlastní identity, možnost navázání komunikace s okolím, zvládnutí orientace v prostoru a čase a zlepšení funkcí organismu (Friedlová, 2005). A vychází z těchto základních principů, mezi které patří, že se smysly vnímání utvářejí postupně, schopnosti a činnosti člověka mají společné neuronální propojení, zkušenosti formulují člověka (Friedlová, 2005). Koncept Bazální stimulace se snaží o zlepšení pacientovi lokomoce, komunikace a vnímání. Je osvědčenou metodou snižující závislost pacienta na ošetřovatelské péči (Friedlová, 2005). Povzbuzuje a uklidňuje pacienty doteky, které jsou velice významné v ošetřovatelské péči (Plevová, 2011) Desatero bazální stimulace Přivítejte se a rozlučte se s klientem pokud možno vždy stejnými slovy. Při oslovení se ho vždycky dotkněte na stejném místě (iniciální dotek). Hovořte zřetelně, jasně a ne příliš rychle. Nezvyšujte hlas, mluvte přirozeným tónem. Dbejte, aby tón vašeho hlasu, vaše mimika a gestikulace odpovídaly významu vašich slov. Při rozhovoru s klientem používejte takovou formu komunikace, na kterou byl zvyklý. 12

14 Nepoužívejte v řeči zdrobněliny. Nehovořte s více osobami najednou. Při komunikaci s klientem se pokuste redukovat rušivý zvuk okolního prostředí. Umožněte klientovi reagovat na vaše slova. (Friedlová, 2003, str. 28) Biografická anamnéza Biografická anamnéza slouží ke zlepšení efektivity Bazální stimulace. Tím, že zjistíme např. co má pacient rád a nerad zvýšíme kvalitu prováděné péče a vyhneme se nepříjemným situacím, které v pacientovi budí negativní pocity. Při odebírání biografické anamnézy od rodinných příslušníků zjišťujeme u pacienta (Friedlová, 2005): Sociální situaci, zaměstnání, kdo může a kdo nemůže navštěvovat, jaký je typ (klidný, živý, potřebuje kolem sebe dění), jak slyší, jak vidí, potřebuje brýle, denní rytmus, zda je pravák, levák, doteky které má rád, jak spí poloha, přikrývky, jak si čistí zuby, jak se holí, co jí rád / nerad, co pije rád / nerad, které zvuky poslouchá rád / nerad (rádio, TV, hudba), upřednostňuje některé materiály, oblíbené vůně, co dělá, když má bolesti, co dělá, aby se cítil dobře (hudba, osoby, klid, káva...), ostatní sdělení (Friedlová, 2005) Stimulace vnímání Dendritické spojení v mozku umožňuje cílenou a strukturovanou stimulaci smyslových orgánů a hybnosti klienta. Musíme získat kvalitní autobiografickou anamnézu, formulovat reálné cíle, sestavit ošetřovatelský plán a kontinuální reakci klienta na provádějící stimulaci pro kvalitní, účinnou stimulaci vnímání. Zapojení rodiny do stimulace má nezastupitelnou funkci. Techniky konceptu se dělí na prvky základní a nástavbové stimulace (Friedlová 2007): 13

15 Prvky základní stimulace: Somatická, Vestibulární, Vibrační (Friedlová, 2007, str. 25) Prvky nástavbové stimulace: Optická, Auditivní, Taktilně-haptická, Olfaktorická, Orální (Friedlová, 2007, str. 25) Podpora hybnosti Pohyb je spojen s komunikací a jinými psychickými projevy člověka. Je důležitý k přijímání potravy, vyprazdňování, dýchání, rozmnožování a práci. Pohyb nás provází celý život, je důležitý k zajištění chůze a udržení těla. Pohyb nám umožňuje kontakt s okolním světem (Friedlová, 2007) Podpora komunikace Komunikace je důležitá ke spojení se světem, k udržování mezilidských vztahů. Díky komunikaci získáváme vědomosti a předáváme je dále. Díky komunikaci si vyměňujeme názory, pocity, pozorování. Komunikace se skládá z několika složek (Friedlová, 2007): Komunikátor (mluvčí) osoba, od níž sdělení vychází, Komunikant (příjemce) osoba, které je sdělení určeno, snaží se je dešifrovat a rozumět mu, Komuniké vysílaná zpráva, signál, Zpětná vazba zpráva o tom, že informace byla přijata, Kontext prostředí a situace, ve které komunikace probíhá, může změnit význam sděleného (Friedlová, 2007) Komunikace může být verbální a neverbální. Verbální komunikace probíhá za pomocí slov a neverbální beze slov (mimoslovní). Komunikace neverbální tvoří až % (Friedlová, 2007). Komunikovat znamená být ve spojení (Friedlová, 2007, str. 29). Díky komunikaci získáváme nové znalosti a poznatky. V konceptu je komunikace velice důležitou částí. Díky komunikaci získáváme biografickou anamnézu pacienta a ošetřovatelská péče potom může být co nejkvalitnější, jelikož se přiblížíme minulosti pacienta a získáme tak informace o tom co měl rád, jak se oblékal a tím navodíme pacienta do pozitivních a pro něj příjemných, známých situací (Friedlová, 2007). 14

16 1.5 Základní prvky konceptu bazální stimulace Prvky konceptu bazální stimulace Pohyb, komunikace, vnímání jsou základní prvky. Jsou vzájemně propojeny (Pipeková, 2000). Vše se v oblasti vývoje člověka navzájem ovlivňuje a propojuje. Mezi tyto nejdůležitější oblasti patří řeč, myšlení, sociální kontakty, pocity, tělesná zkušenost, vnímání a pohyb (Vítková, 2001) Somatická stimulace Somatická stimulace se provádí několika způsoby, mezi které patří například koupele a masáže s použitím tělových gelů či mlék. Při somatické stimulaci je důležitý klid, správně vyvinutá síla tlaku, rytmus a přesný sled doteků. Dotek může vyvolat u pacienta strach, proto je důležitá důvěra ze strany pacienta (Friedlová, 2007). V somatické stimulaci je velmi důležitý iniciální dotek. Tento dotek se aplikuje pokaždé na stejné místo a doprovázíme ho vždy stejnými slovy (Šamánková, 2011). Nečekané doteky mohou být pro pacienta stresující. Iniciální dotek je cílený. Také tímto dotekem říkáme pacientovi, že následně bude provedena nějaká aktivita a také dáváme iniciálním dotekem najevo, kdy začíná a kdy končí naše přítomnost a péče u něho (Zikl, 2011). Možnosti somatické stimulace dle konceptu bazální stimulace: Zklidňující somatická stimulace, např. celková zklidňující koupel. Povzbuzující somatická stimulace, např. celková povzbuzující koupel. Neurofyziologická somatická stimulace. Rozvíjející somatická stimulace. Diametrální somatická stimulace. Polohování- mumie, hnízdo. Masáž stimulující dýchání. Kontaktní dýchání, kontaktní dýchání s vibrací (Friedlová, 2003, str. 12). 15

17 1.5.3 Vestibulární stimulace Vestibulární stimulace se provádí u pacientů, kteří mají omezení v pohybu nebo u pacientů ve vigilním kómatu. Jedná se o pohyby hlavy ze strany na stranu, přičemž je hlava fixována rukama terapeuta. Pohyby se několikrát opakují. K této stimulaci se zařazuje i sezení v houpacím křesle nebo v běžném křesle. Do vestibulární stimulace lze zařadit i takzvaný pohyb ovesného klasu kdy terapeut sedí za klientem, fixuje mu hlavu i tělo a provádí pohyb ve tvaru osmičky (Friedlová, 2007) Vibrační stimulace Cílem vibrační stimulace je stimulace kožních receptorů pro vnímání vibrací uložených v kůži, a sice Vater Paciniho tělísek a receptorů hluboké citlivosti, tedy proprioreceptory ve svalech, šlachách a vazivovém aparátu kostí a kloubů (Friedlová, 2003, str. 27). K docílení této stimulace využíváme různých elektrických strojků, vibrátorů a naše ruce. Vhodná místa jsou klouby, patní kost nebo dlaň ruky. Použít také můžeme hlas pacienta nebo náš samotný hlas, jelikož hlas také vyvolává vibraci na těle. Tato stimulace není vhodná u seniorů z důvodu snížené integrity kůže a tím možnému poškození kůže (Friedlová, 2007). 1.6 Nástavbové prvky bazální stimulace Optická stimulace Okolí pacienta je velice prosté a nestimulující. Pro pacienta může být jenom otočení hlavy velkou změnou ve vnímání okolí, i když to bude třeba druhá strana pokoje, kdo by se chtěl celý den koukat na jednu a tu samou zeď. Zrakové vnímání se během našeho života mění, vyvíjí se nám cit pro světlo, tmu, vnímání barev, předmětů, okolí i vlastního těla. Ve stáří dochází k poruchám těchto získaných vjemů na základě onemocnění a vzniku léze, např. neschopnost vnímat jednotlivé předměty ve svém okolí, porucha celistvého vidění, prostorových vztahů, konstantnosti barev, atd. (Friedlová, 2009). Jak postupujeme v optické stimulaci? Snažíme se pacienta alespoň na chvíli vystavit slunečnímu svitu, nejlépe usazení u okna, aby mohl koukat i na přírodu. Volíme barevné prádlo, pyžamo pacienta i oblečení personálu. Také je možné vymalovat zdi lehkými odstíny živých barev, nikoliv jenom bílé zdi. Pokud je k dispozici pouštíme pacientovi krátce televizi, jeho oblíbené pořady. Do 16

18 zorného pole vystavujeme obrázky, fotografie, ale nesmíme zapomenout je měnit, jelikož můžou za stále stejných objektů vzniknout halucinace a dezorientace (Friedlová, 2009) Auditivní stimulace Auditivní stimulace je stimulace sluchového vnímání. Nejdůležitějším cílem této stimulace je navázání kontaktu s pacientem. Vždy když chceme hovořit ke klientovi, měli bychom začít komunikaci iniciálním dotekem, aby věděl, že mluvíme na něj. Poslouchání rádia nebo sledování televize nepatří mezi auditivní stimulaci. Patří tam poslech hudby, vyprávění, zpěv a různé hudební nástroje (Friedlová, 2009). Při poslechu hudby vycházíme z toho co má pacient rád, musíme také, ale počítat s tím, že hudba může navodit kladné emoce a vzpomínky, ale také negativní emoce a smutné vzpomínky. Při vyprávění mluvíme pomalu zřetelně, nemluvíme s více lidmi najednou. Mezi nejvhodnější nástroje patří nástroje, které zároveň vyvolávají vibrace a pacient, tak může cítit i tělem (Friedlová, 2009) Taktilně-haptická stimulace Během života získáváme schopnost rozpoznat různé předměty a uchovávat si je v paměti. Taktilně-haptickou stimulaci nejvíce potřebují neklidní, hyperaktivní pacienti, kteří jsou velice aktivní, tahají za katetry, klepají do matrace, vytahují ložní prádlo (Friedlová, 2007). Předměty, které je možné použít pro taktilně-haptickou stimulaci, jsou: Hračky, oblíbené předměty Předměty používané k výkonu povolání (klávesnice od počítače, některé jednorázové, bezpečné zdravotnické pomůcky, apod.) Hrnky na pití, kelímky Předměty k osobní hygieně- žínky, ručníky, zubní kartáček Nasazení pacientových ponožek, bot (Friedlová, 2007) Olfaktorická stimulace Olfaktorická stimulace se skládá z vůní a pachů. Každý máme své oblíbené vůně, pachy, které v nás vyvolávají i vzpomínky jako je období Vánoc - perník, jehličí. Káva je pro mnohé také silným stimulem, parfémy, pot, apod. (Friedlová, 2007). Olfaktorickou stimulace provádíme 17

19 kontinuálně, jinak by si pacient na ni mohl zvyknout a stala by se tak neúčinnou. Před prováděním stimulace si musíme nejdříve zjistit pacientovi preference, abychom nenavodili negativní stimulaci (Malíková, 2011). Léčivé síly esenciálních olejů (síly aromaterapie) přináší požitek každému i lidem v pokročilém věku. V péči o seniory se stále více rozvíjí, proto čím dál více aromaterapeutů pracuje v domech s pečovatelskou službou a na geriatrických odděleních nemocnic (Farrer- Hallsová, 2005) Orální stimulace Ústa patří k nejcitlivějším oblastem těla, zprostředkovávají nám jakou, mají věci chuť, vůni, konzistenci. Slouží k příjmu potravin, tekutin, ale také nám zprostředkovávají pocity požitku a rozkoše jako například polibky (Malíková, 2011). Na ústech také poznáme stav vědomí pacienta. Když je pacient při vědomí má ústa zavřená a polyká sliny, je-li pacient v nějaké změně vědomí má ústa otevřená a není schopen polykat a tím může dojít k vysychání sliznice, poškození zubní skloviny a také plic (Friedlová, 2007). Předpoklady pro úspěšnou orální stimulaci: Vhodná poloha pro pacienta. Dáváme pacientovi nejdříve ochutnat, abychom zjistili co je pro něj příjemné a jaké chutě má oblíbené. Bedlivě sledujeme pacientovi reakce. Pokud pacienta krmíme, sedíme před ním a lžíci přikládáme ze strany, nikoliv frontálně. Třicet minut po jídle necháváme pacienta sedět ve zvýšené poloze (Friedlová, 2007). Předpoklady pro úspěšnou orální stimulaci u pacientů, kteří neotvírají ústa: Iniciální dotek, Čichová stimulace, Stimulace slinných žláz, Lehká stimulace rtů, Protitlak- jedna ruka na hlavě pacienta a druhá pevně pod bradou, Nespěcháme, nepoužíváme násilí (Friedlová, 2007). 1.7 Geriatričtí klienti Stárnutí přináší řadu involučních změn, které se promítají do zdravotního stavu starých lidí i do klinického obrazu a průběhu jejich chorob (Kalvach, 2008, str. 112) 18

20 Kdo je to geriatrický klient? Geriatrický klient bývá obvykle ten, kdo má vyšší věk, velkou morbiditu, funkční nebo hrozící omezení. A tyto problémy řeší geriatrická medicína (Schuler, 2010). Geriatrický screening Provádí se s pomocí jednotlivých, jednoduchých otázek nebo úkolů, které je možno následně použít i pro naplánování léčby. Jedná se o otázky a úkoly týkající se sluchu, zraku, krátkodobé paměti, funkce horních a dolních končetin, kognitivní dostatečnost, deprese, kontinence, pády, deprese, léky, hospitalizace a bolest (Schuler, 2010). Klinické vyšetření geriatrického klienta Klinické vyšetření je stejné jako u mladších pacientů: anamnestický rozhovor, fyzikální vyšetření, využití elementárních pomocných vyšetření přímo u lůžka či v ordinaci. Máme, ale jisté odlišnosti v přístupu u geriatrických pacientů a to co se týče např. sluchu, zraku, pohybového postižení nebo syndromem demence (Kalvach, 2008). Geriatrický tým Pro kvalitní péči a dobrou komplexní léčbu geriatrického pacienta musíme mít profesionální a zdatný tým. Tento tým se snaží o spolupráci a ucelený přístup k pacientovi (Schuler, 2010). Zahrnují ho, pacienti, rodinný příslušníci, lékaři, ošetřující personál, psychologové, pracovníci duchovní péče, sociální pracovníci, terapeuti, pomocný ošetřující personál, apod. (Schuler, 2010). S pacientem tráví nejvíce času zdravotní sestry, které se snaží pacienta zaktivizovat a sledovat. K úspěšnosti léčby je předpokládaná podrobná výměna informací v týmu. Rozhodujícími jsou také pacientovi přání a rozhodnutí (Schuler, 2010). Komunikace se seniory Komunikaci máme verbální a neverbální. Jde o předávání informací a to slovně či psaným písmem. Svým tělem zároveň také mluvíme, a to tónem hlasu, gesty a mimikou (Venglářová, 2007). 19

21 Bariéry v komunikaci se seniory V obecné rovině tyto bariéry rozdělujeme na interní a externí, jsou dány změnami fyzickými a psychickými (Pokorná, 2010). Interní bariéry: Vyplývající ze schopností a dovedností jedince, jeho prožívání a zdravotního stavu, obava z neúspěchu, negativní emoce (strach, zlost), bariéry postoje (xenofobie), nepřipravenost, fyzické nepohodlí, nemoc (Pokorná, 2010). Externí bariéry: Dány zevním prostředím, jeho uspořádáním atd., vyrušení další osobou, hluk, šum, vizuální rozptylování (Pokorná, 2010). Krátkodobé smyslové aktivizace v průběhu běžného ošetřovatelského dne Jsou to procesy, které zvyšují pohodlnost a kvalitu života ve stáří. Odstraňují deprese, strach a paniku. Kromě péče lidé potřebují i blízkost a pozornost. Tato krátkodobá aktivizace napomůže pečujícímu personálu navodit vztah s pacientem. K této aktivizaci je nutná motivace, orientace fixní doby a skupiny aktivizace. Pro úspěšnost je nutná kvalitní připravenost a naplánování. Můžeme ji provádět v podstatě všude, jedná se jen o 10 minut maximálně. Jednáme v klidu a bereme v potaz individualitu každého (Wehner, 2013). Stáří 21. Století v České republice Stáří trvá let. Je to další vývojová etapa lidského života, není to konec života, jak se někteří domnívají, teprve smrt přináší konec života. V dnešní době se objevil pojem ageismus, což je diskriminace na vlně věku a nejvíce zahrnuje záporné představy o stáří např. stáří je nemoc, stáří = ekonomické zátěž. Musíme si uvědomit, že stáří není nemoc, ale další etapa života a i staří lidé mají nárok na ohleduplné a rovnocenné jednání (Klevetová, 2008). 20

22 2 Výzkumná část Cíle výzkumu 1. Zjistit přínos využití konceptu bazální stimulace v péči o geriatrické klienty. VO1: V čem vidíte přínos ve využívání konceptu bazální stimulace u geriatrických klientů? VO2: Jak péče s konceptem bazální stimulace ovlivňuje geriatrické klienty? 2. Zjistit nejčastěji používané metody podle konceptu bazální stimulace v péči o tyto klienty. VO3: Jaké jsou nečastější typy bazální stimulace, které využíváte v péči o geriatrické klienty? VO4: Jaký je nejčastější způsob polohování u seniorů? 2.1 Metodika výzkumné části Bakalářská práce se zabývá: Využitím konceptu bazální stimulace v péči o geriatrické klienty. Pro výzkumnou část bylo zvoleno dotazníkové šetření. Dotazník je forma výzkumu, která je snadná a rychlá. Dotazníky jsou zcela anonymní a nezaberou mnoho času. Využity byly otevřené i uzavřené typy otázek. První 3 otázky se týkají biografických údajů, dále dotazník obsahuje 15 otázek týkajících se znalostí a používání bazální. Výzkum byl realizován v domově pro seniory, léčebně pro dlouhodobě nemocné a na interním oddělení. 2.2 Charakteristika vzorku respondentů a prostředí Výzkum probíhal v pěti zdravotních zařízeních. V Nemocnici Litomyšl na léčebně pro dlouhodobě nemocné a interním oddělení. V poličské léčebně dlouhodobě nemocných. Ve společnosti AZASS, která má domovy pro seniory umístěné v Poličce a Bystrém. Dále byly dotazníky distribuovány ve třech domovech pro seniory v Havlíčkově Brodě, domově pro seniory v Hlinsku, Nemocnici Svitavy, domově pro seniory v Litomyšli a Nemocnici Chrudim. O povolení výzkumu, byly požádány, náměstkyně pro ošetřovatelkou péči, nebo ředitelé domů pro seniory a dále vrchní sestry příslušných oddělení. 21

23 2.3 Průběh výzkumu Průzkum byl realizován od září 2016 do listopadu A dále od února 2017 do dubna Zpracování získaných dat Pro zpracování závěrečné práce byl využit program Microsoft Word Zpracování výzkumných dat bylo v programu Microsoft Excel

24 2.5 Výsledky kvantitativního výzkumu Otázka č. 1: Jakého jste pohlaví? 120% 100% 94% Relativní četnost 80% 60% 40% 20% 6% 0% Muž Pohlaví Žena Graf 1: Pohlaví respondentů V první otázce jakého jste pohlaví, uvedlo z celkového počtu 100 (100 %), 94 (94 %) pohlaví žena a 6 (6 %) respondentů uvedlo pohlaví mužské. 23

25 Otázka č. 2: Kolik je Vám let? 40% 35% 32% 36% Relativní četnost 30% 25% 20% 15% 10% 5% 12% 20% 0% a více Věkové rozmezí Graf 2: Věkové rozmezí respondentů Nejvíce respondentů bylo ve věkovém rozmezí 46 a více a to 36 (36%). Na druhém místě bylo věkové rozmezí a to 32 (32%). Na třetím místě bylo věkové rozmezí a to 20 (20%). Na čtvrtém místě bylo věkové rozmezí a to 12 (12%). 24

26 Otázka č. 3: Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? Relativní četnost 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 67% Střední odborná škola s maturitou 22% Vyšší odborné vzdělání 11% Vysokoškolské vzdělání bakalářské studium Nejvyšší dosažené vzdělání 0% 0% Vysokoškolské vzdělání magisterské studium Jiné: Graf 3: Nejvyšší dosažené vzdělání Nejvíce respondentů mělo střední odborné vzdělání s maturitou a to 67 (67%). Na druhém místě bylo vyšší odborné vzdělání a to 22 (22%). Na třetím místě bylo vysokoškolské vzdělání bakalářské studium a to 11 (11%). Žádný respondent neměl vysokoškolské vzdělání magisterské a nikdo neopověděl otázkou jiné. 25

27 Otázka č. 5: Absolvoval/a jste kurz bazální stimulace? 80,0% 70,0% 64% Relativní četnost 60,0% 50,0% 40,0% 30,0% 20,0% 10,0% 0,0% 36% Ano Ne Absolvoval/a jste kurz BS Graf 5: Absolvování kurzu BS Kurz bazální stimulace má 64 (64%) respondentů a kurz nemá 36 (36%) respondentů. 26

28 Otázka č. 6: Jaká je úroveň Vašich znalostí v oblasti bazální stimulace? 120,00% Relativní četnost 100,00% 80,00% 60,00% 40,00% 20,00% 0,00% 94% 6% 0% Začátečník Středně pokročilý Pokročilý Úroveň znalostí BS Graf 6: Úroveň znalostí BS Nejvíce respondentů uvedlo, že jejich znalost bazální stimulace je začáteční 94 (94 %). 6 (6%) respondentů odpovědělo, že jejich znalost je středně pokročilá, žádný z respondentů nemá pokročilé znalosti v oblasti bazální stimulace. 27

29 Otázka č. 7: Pracujete v konceptu bazální stimulace s biografickou anamnézou? 80,0% 70,0% 67% Relativní četnost 60,0% 50,0% 40,0% 30,0% 20,0% 10,0% 0,0% 33% Ano Ne Práce s biografickou anamnézou Graf 7: Práce s biografickou anamnézou V konceptu bazální stimulace pracuje s biografickou anamnézou 67 (67%) a s biografickou anamnézou nepracuje 33 (33%) respondentů. 28

30 Otázka č. 8: Máte pro bazální stimulaci přímo vypracovanou dokumentaci? 80,0% 70,0% 72% Relativní četnost 60,0% 50,0% 40,0% 30,0% 20,0% 10,0% 28% 0,0% Ano Dokumentace pro BS Ne Graf 8: Práce s dokumentací BS Přímo vypracovanou dokumentaci pro bazální stimulaci má 72 (72%). 28 (28%) respondentů nemají vypracovanou dokumentaci pro bazální stimulaci. 29

31 Otázka č. 9: Je podle Vás využívání konceptu bazální stimulace přínosem pro seniora? Relativní četnost 120,0% 100,0% 80,0% 60,0% 40,0% 20,0% 0,0% 100,0% 0,0% Ano Ne Přínos BS pro seniora Graf 9: Přínos BS pro seniora Všichni respondenti uvedli, že koncept bazální stimulace je pro seniora přínosem. V čem vidí přínos, respondenti převážně uvedli, že jsou klienti (pacienti) klidnější. Mezi dalšími nejčastějšími odpověďmi bylo: Zlepšení celkového stavu pacienta, každý dotek je pro seniora přínosem a každý dotek je pro seniora příjemný, zvýšení soběstačnosti. 30

32 Otázka č. 10: Co je podle Vás iniciální dotek? 120% Relativní četnost 100% 80% 60% 40% 20% 0% 100% 0% 0% Cílený dotek Nečekaný dotek Nepříjemný dotek Iniciální dotek Graf 10: Iniciální dotek Všichni respondenti uvedli správně, že se jedná o cílený dotek. 31

33 Otázka č. 11: Jaký typ bazální stimulace se nejčastěji využívá u seniorů na Vašem oddělení? 60,00% 56% 50,00% Relativní četnost 40,00% 30,00% 20,00% 25% 10,00% 0,00% 2% 2% 10% 0% 5% 0% Typy BS Graf 11: Typy bazální stimulace Nejčastěji využívanou stimulací byla stimulace somatická a to u 56 (56%) respondentů. Jako další nejčastější odpověď byla stimulace taktilně haptická, kterou uvedlo 25 (25%) respondentů. Mezi další stimulace byly zařazeny auditivní 10 (10%), optická 5 (5%), a stejně na tom byly stimulace vibrační a vestibulární 2 (2%). 32

34 Otázka č. 12: Jakou metodu polohování seniorů nejčastěji využíváte? 80,00% 70,00% 74% Relativní četnost 60,00% 50,00% 40,00% 30,00% 20,00% 21% 10,00% 0,00% 5% Poloha hnízdo Poloha mumie Mikropolohování Metody polohování Graf 12: Metody polohování Nejčastěji používanou metodou polohovaní je poloha hnízdo 74 (74%). Jako další používanou metodou je mikropolohování, které zvolilo 21 (21%) respondentů a jako poslední polohu mumie zvolilo 5 (5%) respondentů. 33

35 Otázka č. 13: Jaký typ vestibulární stimulace využíváte nejčastěji? Relativní četnost 70,00% 60,00% 50,00% 40,00% 30,00% 20,00% 10,00% 0,00% 39% Pohyby hlavy ze strany na stranu 58% Sezení v houpacím nebo běžném křesle 0% Tzv. pohyb ovesného klasu Vestibulární stimulace 3% Jiné Graf 13: Vestibulární stimulace Za nejčastější typ vestibulární stimulace bylo zvoleno sezení v houpacím nebo běžném křesle 58 (58%). Odpověď pohyby hlavy ze strany na stranu uvedlo 39 (39%) respondentů. Nejméně volenou odpovědí byla odpověď jiné 3 (3%). Nikdo nezařadil mezi nejpoužívanější vestibulární stimulaci tzv. pohyb ovesného klasu. 34

36 Otázka č. 14: Jaké pomůcky nejčastěji využíváte při vibrační stimulaci? 50,00% 46% 44% 45,00% 40,00% Relativní četnost 35,00% 30,00% 25,00% 20,00% 15,00% 10,00% 5,00% 6% 4% 0,00% Hlas Elektrické přístroje Ruce Jiné Pomůcky vibrační stimulace Graf 14: Vibrační stimulace Z vibračních stimulací je nejvíce využíván hlas, který uvedlo 46 (46%) respondentů. Druhou nejčastěji využívanou vibrační stimulací byly zvoleny ruce 44 (44%). Odpověď elektrické přístroje byla zvolena 6 (6%) respondenty. 4 (4%) respondenti zvolili odpověď jiné s komentářem, že vibrační stimulaci nepoužívají. 35

37 Otázka č. 15: Jaký typ optické stimulace využíváte nejčastěji? Relativní četnost 40,00% 35,00% 30,00% 25,00% 20,00% 15,00% 10,00% 5,00% 0,00% 22% Vysazování u okna 37% 28% 13% 0% Barevné zdi Televize Fotografie Jiné Optická stimulace Graf 15: Optická stimulace Nejvíce využívanou metodou optické stimulace je televize 37 (37%). Druhou metodou byly zvoleny fotografie 28 (28%). Na třetím místě bylo zvoleno vysazování u okna 22 (22%). Na čtvrtém místě jsou barevné zdi 13 (13%). Nikdo nezvolil odpověď jiné. 36

38 Otázka č. 16: Co nejčastěji využíváte z auditivní stimulace? Relativní četnost 70,00% 60,00% 50,00% 40,00% 30,00% 20,00% 10,00% 0,00% 66% 25% 9% Hudba Vyprávění Zpěv Hudební nástroje Auditivní stimulace 0% 0% Jiné Graf 16: Auditivní stimulace Nejčastěji z auditivní stimulace je využívána hudba, kterou uvedlo 66 (66%) respondentů. Odpověď vyprávění byla zvolena 25 (25%) respondenty. Odpověď zpěv byla zvolena 9 (9%) respondenty. Nikdo nezvolil odpověď hudební nástroje a odpověď jiné. 37

39 Otázka č. 17: Co nejčastěji využíváte v taktilně haptické stimulaci? 60,00% 50,00% 48% Relativní četnost 40,00% 30,00% 20,00% 23% 18% 10,00% 6% 3% 2% 0,00% Hračky Oblíbené předměty Zdravotnické pomůcky Hrnky na pití Předměty k osobní hygieně Jiné Taktilně - haptická stimulace Graf 17: Taktilně - haptická stimulace Nejvíce z taktilně haptické stimulace je využívána metoda oblíbených předmětů, kterou uvedlo 48 (48%) respondentů. Na druhém místě jsou hrnky na pití, které uvedlo 23 (23%) respondentů. Na třetím místě jsou předměty k osobní hygieně 18 (18%). Dále hračky 6 (6%), zdravotnické pomůcky 3 (3%) a možnost jiné zvolili 2 (2%) respondenti. 38

40 2.6 Diskuse Bakalářská práce se zabývala využitím konceptu bazální stimulace v péči o geriatrické klienty. Na základě odborné literatury jsou popsány základní informace o bazální stimulaci, jako je historie, současný koncept, rozdělení prvků bazální stimulace. Další část tvoří základní informace o péči s geriatrickými klienty a komunikaci. Cílem této práce bylo zjistit přínos využití konceptu bazální stimulace v péči o geriatrické klienty a zjistit nejčastěji používané metody podle konceptu bazální stimulace v péči o tyto klienty. Za účelem zjištění informací a jako podklad pro zjištění cílů a potvrzení výzkumných otázek bylo využito dotazníkové šetření. První část dotazníku se zabývala biografickými údaji, jako je pohlaví, věk a nejvyšší dosažené vzdělání. Většinu respondentů tvořily ženy v počtu 94 (94%). Mužů bylo pouze 6 (6%). Nejpočetnější kategorií byla věková skupina 46 a více, a to 36 (36 %) respondentů. Další početnou a druhou v pořadí byla kategorie věku v rozmezí 36-45, kde odpovídalo 32 (32%) respondentů. Předposlední skupina byla ve věku 25-35, sem bylo zařazeno 20 (20 %) respondentů. Nejméně zastoupenou skupinou byla skupina nejmladších, tedy ve věku 18-25, zde bylo pouze 12 (12%) respondentů. V oblasti nejvyššího dosaženého vzdělání má nejvíce respondentů střední školu s maturitou a to 67 (67%). 22 (22 %) respondentů vystudovalo vyšší odborné vzdělání. 11 (11 %) respondentů vystudovalo vysokoškolské vzdělání bakalářské studium. Ze 100 (100%) respondentů prošlo kurzem bazální stimulace 64 (64%), 36 (36%) respondentů se bazální stimulace přiučili od kolegů. V případě, že respondenti odpověděli kladně, bylo zjišťováno, jakým kurzem prošli a většina 64 (64%) respondentů odpověděla základním kurzem bazální stimulace. Na tuto otázku navazovala otázka úrovně vzdělání bazální stimulace kde 94 (94%) odpovědělo, že jsou začátečníci a 6 (6%) respondentů odpovědělo středně pokročilý. Jako další bylo zjišťováno používání biografické anamnézy a dokumentace pro bazální stimulaci, kde výsledky vyšly téměř stejně s rozdílem jednoho hlasu. 28 (65,1%) respondentů pracuje s biografickou anamnézou a 15 (34,9%) nepracují s biografickou anamnézou. 29 (67,4%) respondentů mají speciální vypracovanou dokumentaci pro bazální stimulaci a 14 (32,6%) ne. 39

41 Na výzkumnou otázku, v čem vidí přínos využití konceptu bazální stimulace v péči o geriatrické klienty, všichni respondenti uvedli, že bazální stimulace je pro geriatrické klienty přínosná. Na výzkumnou otázku, jak bazální stimulace ovlivňuje geriatrické klienty, jsem dostala tyto odpovědi. Nejčastější přínos vidí v tom, že se klienti uklidní, a tím dojde ke zlepšení celkového stavu, je lepší komunikace s klientem a jako poslední nejčastější odpovědí byla odpověď, že každý dotek je pro klienta přínosem. Autorka Bc. Jana Uchytilová (2014) uvádí v bakalářské práci na téma Využití bazální stimulace v intenzivní ošetřovatelské péči, z celkového počtu 87 (100%) uvedených odpovědí byla odpověď, že koncept bazální stimulace je pro nemocné velikým přínosem zmíněna 48krát (55,17%) a na druhém místě 28krát (32,18 %) byla uvedena odpověď, že koncept bazální stimulace je časově velmi náročnou metodou. Odpověď, že při provádění bazální stimulace nevidím výrazné pokroky, byla zmíněna 7krát (8,05 %) a pouze 4krát (4,60 %) byla zmíněna odpověď koncept bazální stimulace mne nezaujal. Převážná většina lidí tento koncept vidí jako kladný a pro člověka velmi přínosný. Výsledky jsou podobné těm, kterých bylo dosaženo v této bakalářské práci. Jaké jsou nejčastěji používané metody podle konceptu bazální stimulace v péči o tyto klienty. Respondenti odpovídali, že nejčastěji využívanou stimulací byla stimulace somatická, na kterou odpovědělo 56 (56%) respondentů. Jako další nejčastější odpověď byla stimulace taktilně haptická, kterou zaškrtlo 25 (25%) respondentů. Mezi další stimulace byly zařazeny auditivní 10 (10%), optická 5 (5%), a stejně na tom byly stimulace vibrační a vestibulární 2 (2%). Ke srovnání výsledků byla použita bakalářská práce Bc. Elišky Vránové (2014) u které se naše výsledky liší. Jako první nejpoužívanější stimulaci uvedla autorku stimulaci optickou, na druhém místě uvedla autorka stimulaci somatickou a na třetím místě se zároveň umístila stimulace auditivní a orální. Z mého průzkumu vyplynulo, že stimulace somatická je nejpoužívanější stimulací a stimulace optická, auditivní a orální patří mezi ty méně používané. Rozdíl je zřejmě tím, že tento výzkum byl realizován v jiných zařízeních. Na výzkumnou otázku jaký způsob polohování u geriatrických klientů nejčastěji používají, jsem získala tyto výsledky. Z celkového počtu 100 (100%) respondentů používajících bazální stimulaci odpovědělo na nejčastěji používanou metodu polohovaní metodu polohy hnízdo 74 (74%). Jako další používanou metodou je mikropolohování, které zvolilo 21 (21%) respondentů a jako poslední polohu mumie zvolilo 5 (5%) respondentů. S autorkou Bc. Shemsie Rexhepi (2015) máme v této otázce stejné výsledky výzkumu. Autorka udává ve své bakalářské práci jako nejčastěji zvolené polohování polohu hnízdo, na druhém místě mikropolohování a jako poslední nejméně používané polohování mumie. 40

42 V dalších a posledních pěti otázkách jsem se ptala na jednotlivé typy stimulací. Zařadila jsem tam stimulaci vestibulární, vibrační, optickou, auditivní a taktilně - haptickou. U otázky tázající se na vestibulární stimulaci jsem se respondentů ptala, jestli více používají sezení v houpacím nebo normálním křesle, pohyby hlavy ze strany na stranu a tzv. pohyb ovesného klasu, který nikdo nezaškrtl. Volbu jiné zvolil jeden respondent. Jako nejčastější bylo vybráno sezení v houpacím nebo běžném křesle 25 (58,10%). Odpověď pohyby hlavy ze strany na stranu byla zvolena 17 (39,5%) respondenty. U otázky tázající se na vibrační stimulaci jsem zvolila volbu hlasu, ruce, elektrické přístroje. Odpověď ruce a hlas měli stejný počet respondentů 20 (46,5%). Elektrické přístroje zvolili dva respondenti a odpověď jiné využil jeden respondent, který tuto otázku okomentoval slovy, že vibrační stimulaci nepoužívá. U otázky tázající se na optickou stimulaci jsem použila odpovědi jako je používání vysazování u okna, barevné zdi, televize a fotografie. Odpověď televize, vysazování u okna a fotografie měli téměř stejný počet hlasů pohybující se okolo dvanácti hlasy. Odpověď barevné zdi zvolili 4 čtyři respondenti. U otázky tázající se na auditivní stimulaci respondenti odpovídali následovně: odpověď hudba byla zvolena 26 (60,5 %) respondenty. Odpověď vyprávění byla zvolena 11 (25,6 %) respondenty. Odpověď zpěv byla zvolena 6 (14 %) respondenty. Nikdo nezvolil odpověď hudební nástroje a odpověď jiné. V poslední otázce jsem se ptala na používání taktilně haptické stimulace kde z celkového počtu 43 (43 %) respondentů používajících bazální stimulaci byla odpověď hračky zvolena 3 (7 %) respondenty. Odpověď oblíbené předměty, která byla nejčastěji zvolena 22 (5,2 %) respondenty. Odpověď zdravotnické pomůcky byla zvolena jedním (2,3 %) respondentem a stejně tak odpověď jiné. Odpověď hrnky na pití a stejně tak předměty k osobní hygieně byla zvolena 8 (18,6%) respondenty. 41

43 2.7 Návrhy a doporučení pro praxi Koncept bazální stimulace se začíná čím dál více začleňovat do péče o seniory a stálé je ještě mnoho zařízení, které pečují o seniory a tento koncept nevyužívají. Proto navrhuji, aby byla všechna oddělení proškolena základním a nástavbovým kurzem bazální stimulace. Měly by se pravidelně pořádat semináře v těchto zařízeních pro geriatrické klienty, kde by byl i praktický nácvik prvků bazální stimulace a tyto semináře by se měli opakovat a prohlubovat tak znalosti v konceptu bazální stimulace. V zařízeních, kde bazální stimulaci používají, by mělo být zajištěno dostatečné množství pomůcek, jako jsou pomůcky na polohování, ale také kvalitní křeslo by měl mít každý klient k dispozici, dále by měl mít každý klient domácky zařízený pokoj (barevné povlečení, zdi, fotografie rodiny, televize, atd.). Měla by být zajištěna zpětná vazba rodiny o působení bazální stimulace na jejich rodinného příslušníka pro motivaci dalších klientů. Dále bych zajistila dotace na zaučení pedagogů základním kurzem. 42

44 Závěr V současné době patří koncept bazální stimulace do moderních ošetřovatelských přístupů, které jsou nejpopulárnější v Evropě. Pro ošetřující personál, je velkým přínosem a ulehčením práce. Díky tomuto konceptu dosahujeme co nejvyššího, maximálního uspokojení potřeb pacienta. Koncept bazální stimulace vnímá pacienta jako individuum. Tento koncept lze využívat u všech pacientů. Tato péče předchází komplikacím, do kterých lze zařadit neklid, kontraktury, a tak zlepšuje průběh péče. Bakalářská práce se zabývá využitím konceptu bazální stimulace v péči o geriatrické klienty. Na základě odborné literatury jsou popsány základní informace o bazální stimulaci, jako je historie, současný koncept, rozdělení prvků bazální stimulace. Dále jsou zmíněny základní informace o péči s geriatrickými klienty, komunikaci atd. Ve výzkumné části práce jsou uvedeny výsledky kvantitativního výzkumného šetření, které probíhalo pomocí dotazníku vlastní konstrukce. Z důvodu zachovaní anonymity nejsou nikde zaznamenány názvy jednotlivých zařízení, kde byl výzkum realizován. Prvním cílem bylo zjistit přínos využití konceptu bazální stimulace v péči o geriatrické klienty. K tomu cíli jsem měla dvě výzkumné otázky, jako první z těchto otázek byla otázka, v čem vidíte přínos ve využívání konceptu bazální stimulace u geriatrických klientů a jako druhou výzkumnou otázku jsem si stanovila, jak péče s konceptem bazální stimulace ovlivňuje geriatrické klienty. Z dotazníkového šetření vyplynulo, že bazální stimulace klienty ovlivňuje, co se týče psychiky, mnoho respondentů uvádělo, že jsou klienti po užití bazální stimulace klidnější, zlepšuje se jejich celková zdravotní stav a je s klienty lepší komunikace. Všichni respondenti uvedli, že bazální stimulace je pro seniory přínosem. Druhým cílem bylo zjistit nejčastěji používané metody podle konceptu bazální stimulace v péči o tyto klienty. K tomuto cíli jsem si zvolila dvě výzkumné otázky, jako první z těchto otázek byla otázka, jaké jsou nečastější typy bazální stimulace, které využíváte v péči o geriatrické klienty a jako druhou výzkumnou otázkou je jaký je nejčastější způsob polohování u seniorů. Z výzkumu vyplynulo, že nejčastěji používaným typem bazální stimulace je stimulace somatická, kterou zvolilo ze 100 (100%) respondentů 56 (56%) respondentů. Jako další nejčastější odpověď byla stimulace taktilně haptická, kterou zaškrtlo 25 (25%) respondentů. Mezi další stimulace byly zařazeny auditivní 10 (10%), optická 5 (5%), a stejně na tom byly stimulace vibrační a vestibulární 2 (2%). Co se týče polohování, 43

45 bylo zjištěno, že z celkového počtu 100 (100 %) respondentů používajících bazální stimulaci odpovědělo jako nejčastěji používanou metodu polohovaní metodu polohy hnízdo 74 (74%). Jako další používanou metodou bylo mikropolohování, které zvolilo 21 (21%) respondentů a jako poslední polohu mumie zvolilo 5 (5%) respondentů. Cíle bakalářské práce byly splněny. Koncept bazální stimulace se bohužel nepoužívá, ve všech zařízení s geriatrickými klienty. Tento koncept vypadá složitě, ale když ho člověk začne ovládat a zvykne si na principy ovládání tohoto konceptu, je to pro pečujícího člověka velkým ulehčením práce a pro pacienty je bazální stimulace nedílnou součástí ošetřovatelské péče. 44

46 Seznam použité literatury FARRER-HALLSOVÁ, G. Aromaterapie od A do Z: podrobný průvodce světem esenciálních olejů. Praha: Metafora, ISBN FRIEDLOVÁ, K. Bazální stimulace pro učitele předmětu ošetřovatelství. Frýdek-Místek: Institut Bazální stimulace, ISBN FRIEDLOVÁ, K. Bazální stimulace v základní ošetřovatelské péči. Praha: Grada, ISBN FRIEDLOVÁ, K. Bazální stimulace v ošetřovatelské a pedagogické praxi. Frýdek- Místek: INSTITUT Bazální stimulace, ISBN FRIEDLOVÁ, K. Skriptum pro nástavbový kurz Bazální stimulace v ošetřovatelské péči, Tiskárna Kleinwachter, Frýdek Místek, FRÖHLICH, A. Basale Stimulation für Menshen mit schwerster Mehrfachbehinderung. Düsse Odof: ISBN KALVACH, Z. Geriatrické syndromy a geriatrický pacient. Praha: Grada, ISBN KLEVETOVÁ, D., DLABALOVÁ. I. Motivační prvky při práci se seniory. Praha: Grada, ISBN KUTNOHORSKÁ, J. Výzkum v ošetřovatelství. Praha: Grada, ISBN MALÍKOVÁ, E. Péče o seniory v pobytových sociálních zařízeních: v pobytových sociálních zařízeních. Praha: Grada, ISBN MAREČKOVÁ, J., VRÁNOVÁ, V. Ošetřovatelství na prahu 3.tisicileti. Praha: Galen, ISBN PIPEKOVÁ, J. Terapie ve speciálně pedagogické péči. Brno: Paido edice pedagogické literatury, ISBN PLEVOVÁ, I. Management v ošetřovatelství. Praha: Grada, ISBN

BAZÁLNÍ STIMULACE. Projekt Comenius Regio

BAZÁLNÍ STIMULACE. Projekt Comenius Regio BAZÁLNÍ STIMULACE Bazální stimulace není vlastně o ničem jiném, než o připomínání života nemocnému, který žil před nemocí, o lásce a o blízkém vztahu. Jakási spojnice mezi dřívějším životem a nynějším,resp.

Více

BAZÁLNÍ STIMULACE U NOVOROZENCŮ. Miluše Hurtová

BAZÁLNÍ STIMULACE U NOVOROZENCŮ. Miluše Hurtová BAZÁLNÍ STIMULACE U NOVOROZENCŮ Miluše Hurtová uznávaný pedagogicko ošetřovatelský koncept Historie autorem konceptu je Prof. Dr. Andrea Fröhlich 70. léta 20. století 80. léta 20. století zdravotní sestra

Více

BAZÁLNÍ STIMULACE. Vážená paní, Vážený pane,

BAZÁLNÍ STIMULACE. Vážená paní, Vážený pane, BAZÁLNÍ STIMULACE Vážená paní, Vážený pane, Váš příbuzný či blízký se nachází v naší péči, na které je plně závislý. Naší snahou je provádět co nejosobnější ošetřovatelskou péči s ohledem na potřeby a

Více

Komunikace s pacientem

Komunikace s pacientem Název studijního předmětu Téma Název kapitoly Autor - autoři Nové trendy v ošetřovatelské péči Možnosti komunikace s pacientem Komunikace s pacientem PhDr. Lenka Machálková, Ph.D. 1. Motivační úvod ke

Více

Bazální stimulace v péči a ve vzdělávání osob s mentálním, tělesným a kombinovaným postižením

Bazální stimulace v péči a ve vzdělávání osob s mentálním, tělesným a kombinovaným postižením Bazální stimulace v péči a ve vzdělávání osob s mentálním, tělesným a kombinovaným postižením PhDr. Karolína Friedlová, Praxisbegleiter für Basale Stimulation, Nr. 608 v EU certifikovaný lektor a supervizor

Více

RHB 4. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

RHB 4. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje RHB 4 Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Listopad 2010 Tondrová Irena Bc. Bazální stimulace Koncept bazální stimulace vychází z nejnovějších

Více

2. Hlavní výzkumná otázka a vedlejší výzkumné otázky

2. Hlavní výzkumná otázka a vedlejší výzkumné otázky 1. Téma, úvod a cíle výzkumu. Téma mé diplomové práce nese název Bazální stimulace u jedinců se středně těžkou, těžkou mentální retardací a s kombinovaným postižením. Toto téma jsem si vybrala už na základě

Více

ÚROVEŇ TEORETICKÝCH ZNALOSTÍ A ZKUŠENOSTÍ SESTER S REALIZACÍ KONCEPTU BAZÁLNÍ STIMULACE V OŠETŘOVATELSKÉM PROCESU

ÚROVEŇ TEORETICKÝCH ZNALOSTÍ A ZKUŠENOSTÍ SESTER S REALIZACÍ KONCEPTU BAZÁLNÍ STIMULACE V OŠETŘOVATELSKÉM PROCESU VYSOKÁ ŠKOLA ZDRAVOTNÍCTVA A SOCIÁLNEJ PRÁCE SV. ALŽBETY, BRATISLAVA, N. O. ÚSTAV SV. JÁNA NEPOMUKA NEUMANNA, PŘÍBRAM ÚROVEŇ TEORETICKÝCH ZNALOSTÍ A ZKUŠENOSTÍ SESTER S REALIZACÍ KONCEPTU BAZÁLNÍ STIMULACE

Více

VADEMECUM BAZÁLNÍ STIMULACE. Příručka pro nejbližší osoby pacientů ošetřovaných v konceptu Bazální stimulace

VADEMECUM BAZÁLNÍ STIMULACE. Příručka pro nejbližší osoby pacientů ošetřovaných v konceptu Bazální stimulace VADEMECUM BAZÁLNÍ STIMULACE Příručka pro nejbližší osoby pacientů ošetřovaných v konceptu Bazální stimulace Člověk je bez rodiny jako strom bez života. OBSAH Úvod 3 Něco málo z historie 4 Bazální stimulace

Více

Informační list. Bazální stimulace a Reminiscenční terapie

Informační list. Bazální stimulace a Reminiscenční terapie Centrum sociálních služeb Jindřichův Hradec Česká 1175 Jindřichův Hradec II, 377 01, IČO 750 111 91, ČSOB 220196017/0300 Domov seniorů Jindřichův Hradec Otín 103 377 01 Jindřichův Hradec Česká republika

Více

Domov pro seniory a Domov se zvláštním režimem Boskovice

Domov pro seniory a Domov se zvláštním režimem Boskovice Bazální stimulace a Reminiscenční terapie v MSSS Boskovice Domov pro seniory a Domov se zvláštním režimem Boskovice Vážené rodiny našich klientů, chtěli bychom Vás seznámit se dvěma koncepty, které v našem

Více

Rehabilitační ošetřovatelství úvod do konceptu Bazální stimulace

Rehabilitační ošetřovatelství úvod do konceptu Bazální stimulace Úvod do fyzioterapie propedeutika I Rehabilitační ošetřovatelství úvod do konceptu Bazální stimulace Rehabilitační ošetřovatelství léčebná rehabilitace zaměřená na profylaxi sekundárních komplikací a poškození

Více

Implementace konceptu stimulace vnímání

Implementace konceptu stimulace vnímání Implementace konceptu stimulace vnímání do ošetřovatelské péče Mgr.et Mgr. J.Dresslerová KARIM FN Brno Bohunice 16.11.2013 Schopnost vnímání se rozvíjí již v embryonálním životě vnímání vibrací vnímání

Více

Bazální stimulace. Mgr. Renata Vytejčková

Bazální stimulace. Mgr. Renata Vytejčková Bazální stimulace Mgr. Renata Vytejčková Důležité termíny: autobiografie klienta historie klienta, jeho návyky, zvyky a zkušenosti; bazální stimulace vývoj podporující vědecký koncept kinestezie soubor

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 20, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 19.4. 2013

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 20, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 19.4. 2013 VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 20, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 19.4. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

SEZNAM PŘÍLOH. Příloha č. 8: Informovaný souhlas Příloha č. 9: Návrh informační brožury pro příbuzné

SEZNAM PŘÍLOH. Příloha č. 8: Informovaný souhlas Příloha č. 9: Návrh informační brožury pro příbuzné SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1: Seznam zkratek Příloha č. 2: Seznam tabulek Příloha č. 3: Seznam obrázků Příloha č. 4: Struktura otázek pro polostrukturovaný rozhovor Příloha č. 5: Žádost o provedení výzkumného

Více

SPECIFIKACE VZDĚLÁVACÍCH POTŘEB

SPECIFIKACE VZDĚLÁVACÍCH POTŘEB Příloha č. 1 SPECIFIKACE VZDĚLÁVACÍCH POTŘEB Níže uvedené obsahy jednotlivých kurzů jsou pouze orientační, zadavatel umožňuje cíle kurzu naplnit i jiným obdobným obsahem kurzů dle akreditace uchazečů.

Více

SOUHRNNÉ VÝSLEDKY ZPĚTNÝCH VAZEB NA PACIENTSKÝ PROGRAM AD VITAM

SOUHRNNÉ VÝSLEDKY ZPĚTNÝCH VAZEB NA PACIENTSKÝ PROGRAM AD VITAM SOUHRNNÉ VÝSLEDKY ZPĚTNÝCH VAZEB NA PACIENTSKÝ PROGRAM AD VITAM 2013 Dotazníkové šetření u pacientů s roztroušenou sklerózou 1. Cíle a způsob provedení dotazníkového šetření Dotazníkové šetření mezi pacienty

Více

Polohování pacienta. Název kapitoly. Polohování pacienta v konceptu bazální stimulace. 1. Motivační úvod ke kapitole

Polohování pacienta. Název kapitoly. Polohování pacienta v konceptu bazální stimulace. 1. Motivační úvod ke kapitole Název studijního předmětu Téma Název kapitoly Autor - autoři Nové trendy v ošetřovatelské péči Polohování pacienta Polohování pacienta v konceptu bazální stimulace PhDr. Lenka Machálková, Ph.D. 1. Motivační

Více

Pomáháme učitelům odborně růst

Pomáháme učitelům odborně růst Střední zdravotnická škola Kroměříž Sborník ke konferenci Pomáháme učitelům odborně růst Vzdělávací programy pro učitele odborných předmětů na středních zdravotnických školách. CZ.1.07/1.3.00/19.0020 Obsah

Více

Dílčí část 1 Rozvojové aktivity pro pracovníky v sociálních službách

Dílčí část 1 Rozvojové aktivity pro pracovníky v sociálních službách Příloha č. 1 SPECIFIKACE VZDĚLÁVACÍCH POTŘEB Níže uvedené obsahy jednotlivých kurzů jsou pouze orientační, zadavatel umožňuje cíle kurzu naplnit i jiným obdobným obsahem kurzů dle akreditace uchazečů.

Více

Klinické ošetřovatelství

Klinické ošetřovatelství Klinické ošetřovatelství zdroj www.wikiskripta.eu úprava textu Ing. Petr Včelák vcelak@kiv.zcu.cz Obsah 1 Klinické ošetřovatelství... 3 1.1 Psychiatrická ošetřovatelská péče... 3 1.1.1 Duševní zdraví...

Více

Tematický okruh: Inovativní návrhy řešení pro zdravotnictví v oblasti demografické proměny a stárnutí obyvatelstva

Tematický okruh: Inovativní návrhy řešení pro zdravotnictví v oblasti demografické proměny a stárnutí obyvatelstva Závěrečné zasedání projektu EU Zdraví bez hranic Tematický okruh: Inovativní návrhy řešení pro zdravotnictví v oblasti demografické proměny a stárnutí obyvatelstva St. Pölten 27.1.2014 Tematický okruh

Více

Shrnutí. Organizace z oblasti péče o duševní zdraví.

Shrnutí. Organizace z oblasti péče o duševní zdraví. Shrnutí Průzkumu se zúčastnilo dvanáct zemí, jež jsou partnery projektu MENS. Cílovými skupinami byly organizace z oblasti péče o duševní zdraví, sportovní organizace, široká veřejnost a uživatelé služeb

Více

Začlenění rehabilitace kognitivních funkcí v intenzivní péči

Začlenění rehabilitace kognitivních funkcí v intenzivní péči Začlenění rehabilitace kognitivních funkcí v intenzivní péči Autor : nrtm.lenka Válková, rtm.regina Kouřilová, Dis., kap.mudr.rudolf Beňo KOGNITIVNÍ FUNKCE Myšlenkové procesy, které nám umožňují rozpoznávat,

Více

I. GERONTOLOGIE. 1. Fyziologie stárnutí a stáří. Charakteristické znaky chorob ve stáří. Farmakoterapie ve stáří.

I. GERONTOLOGIE. 1. Fyziologie stárnutí a stáří. Charakteristické znaky chorob ve stáří. Farmakoterapie ve stáří. Okruhy otázek k atestační zkoušce pro obor specializačního vzdělávání Ošetřovatelská péče o pacienty ve vybraných klinických oborech se zaměřením na ošetřovatelskou péči o pacienty v gerontologii I. GERONTOLOGIE

Více

Riziko nežádoucích událostí na operačním sále - poznatky z pracoviště Petra Kourková, Jana Vácová COS Nemocnice Jihlava

Riziko nežádoucích událostí na operačním sále - poznatky z pracoviště Petra Kourková, Jana Vácová COS Nemocnice Jihlava VI. KONGRES 2.- 3. června 2017 PERIOPERAČNÍCH SESTER Hotel Flora Olomouc S MEZINÁRODNÍ ÚČASTÍ Riziko nežádoucích událostí na operačním sále - poznatky z pracoviště Petra Kourková, Jana Vácová COS Nemocnice

Více

Vážená paní, pane, Předem Vám mnohokrát děkujeme za spolupráci. Pracovníci domova důchodců Velká Bíteš

Vážená paní, pane, Předem Vám mnohokrát děkujeme za spolupráci. Pracovníci domova důchodců Velká Bíteš Vážená paní, pane, chtěli bychom Vás poprosit o spolupráci při sepsání životního příběhu Vašeho příbuzného, který by měl pomoci k jeho lepšímu poznání a k posílení jeho důstojnosti. Pokud má pečující personál

Více

Elementárních klíčových kompetencí mohou žáci dosahovat pouze za přispění a dopomoci druhé osoby.

Elementárních klíčových kompetencí mohou žáci dosahovat pouze za přispění a dopomoci druhé osoby. Rozumová výchova Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Rozumová výchova je vyučován v 1. až 10.ročníku ZŠS v časové dotaci 5 hodin týdně. V každém ročníku jsou přidány 2 disponibilní hodiny.

Více

Potřeby lidí s demencí Strategie P-PA-IA. Iva Holmerová

Potřeby lidí s demencí Strategie P-PA-IA. Iva Holmerová Potřeby lidí s demencí Strategie P-PA-IA Iva Holmerová Přednáška...o troše historie P-PA-IA fázích syndromu demence Co následuje Co předchází Čím bychom se ještě měli zabývat Popis dosud neznámého (vzácného)

Více

Aktivizující sebepéče u pacienta smyslové vnímání. Smyslové vnímání zrak

Aktivizující sebepéče u pacienta smyslové vnímání. Smyslové vnímání zrak Název studijního předmětu Téma Název kapitoly Autor - autoři Nové trendy v ošetřovatelské péči Aktivizující sebepéče u pacienta smyslové vnímání Smyslové vnímání zrak PhDr. Lenka Machálková, Ph.D. 1. Motivační

Více

Specifikace vzdělávacích potřeb

Specifikace vzdělávacích potřeb Příloha č. 1 Specifikace vzdělávacích potřeb Specifikace cílové skupiny: Cílovou skupinou zakázky bude 21 pracovnic v sociálních službách, 1 sociální pracovnice a 1 vedoucí sociální pracovnice. Cílová

Více

OŠETŘOVATELSKÁ DOKUMENTACE dle Gordonové (studentský formulář) Katedra ošetřovatelství LF MU

OŠETŘOVATELSKÁ DOKUMENTACE dle Gordonové (studentský formulář) Katedra ošetřovatelství LF MU Vyšetření: (v dobé sběru anamn. +3dni) Vitální funkce: Medikace: OŠETŘOVATELSKÁ DOKUMENTACE dle Gordonové (studentský formulář) Katedra ošetřovatelství LF MU Oddělení: Jméno studenta: Ročník: Datum: VSTUPNÍ

Více

Maturitní témata profilová část

Maturitní témata profilová část Složení zkoušky: 1. Samostatný výkon na odborném pracovišti- Dům sv. Antonína Moravské Budějovice (max. 50 bodů) 2. Písemná zkouška ze Sociálního poradenství a práva učebna VT, písárna (max. 50 bodů) Témata

Více

Integrativní Validace podle Richard. Mgr. Petr Kudělka

Integrativní Validace podle Richard. Mgr. Petr Kudělka Integrativní Validace podle Richard Mgr. Petr Kudělka Hlavní linie IVA podle Richard Nejdůležitější je svět prožitků a úhel pohledu na skutečnost lidí s demencí, ne náš. IVA podle Richard v ČR 1. kurz

Více

SPOLUPRÁCE RODINNÝCH PŘÍSLUŠNÍKŮ SE ZDRAVOTNICKÝM PERSONÁLEM V PÉČI O SENIORY V DOMOVECH SENIORŮ

SPOLUPRÁCE RODINNÝCH PŘÍSLUŠNÍKŮ SE ZDRAVOTNICKÝM PERSONÁLEM V PÉČI O SENIORY V DOMOVECH SENIORŮ SPOLUPRÁCE RODINNÝCH PŘÍSLUŠNÍKŮ SE ZDRAVOTNICKÝM PERSONÁLEM V PÉČI O SENIORY V DOMOVECH SENIORŮ Iveta Sladká, Alena Machová X: 1 107, 2008 ISSN 1212 4117 Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zdravotně

Více

Maturitní témata profilové části maturitní zkoušky pro jarní a podzimní zkušební období

Maturitní témata profilové části maturitní zkoušky pro jarní a podzimní zkušební období Maturitní témata profilové části maturitní zkoušky pro jarní a podzimní zkušební období Předmět: Pečovatelství Obor: Sociální péče Pečovatelská činnost, denní studium 1./Péče o klienta na lůžku -požadavky

Více

Ošetřovatelství. pojetí moderního ošetřovatelství

Ošetřovatelství. pojetí moderního ošetřovatelství Ošetřovatelství pojetí moderního ošetřovatelství Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Bc. Tondrová Irena duben 2009 ošetřovatelství Pojetí

Více

Maturitní témata profilová část

Maturitní témata profilová část Zkouška je složena ze dvou částí. 1. Samostatný výkon na odborném pracovišti 2. Písemná zkouška ze Sociálního poradenství a práva Obsah 1. části Praktická část maturitní zkoušky bude probíhat v Domově

Více

VSTUPNÍ INFORMACE O KLIENTOVI

VSTUPNÍ INFORMACE O KLIENTOVI VSTUPNÍ INFORMACE O KLIENTOVI Vážení klienti, uvědomujeme si, že níže uvedený dotazník je velmi podrobný a dotazuje se i na citlivé osobní údaje týkající se zdravotního stavu, a to v některých případech

Více

Co je to ergoterapie?

Co je to ergoterapie? Co je to ergoterapie? Ergoterapie je profese, která prostřednictvím smysluplného zaměstnávání usiluje o zachování a využívání schopností jedince potřebných pro zvládání běžných denních, pracovních, zájmových

Více

ŽÁDOST O PŘIJETÍ DO DOMOVA PRO SENIORY ONDRÁŠ, P. O.

ŽÁDOST O PŘIJETÍ DO DOMOVA PRO SENIORY ONDRÁŠ, P. O. ŽÁDOST O PŘIJETÍ DO DOMOVA PRO SENIORY ONDRÁŠ, P. O. Informace pro vyplnění žádosti. Údaje označené hvězdičkou * jsou povinné a je potřeba je uvést pro podání žádosti. Všechny ostatní údaje jsou nepovinné

Více

VSTUPNÍ DOTAZNÍK. Paní / pán...rok narození. Oslovení. Je pro něj / ni péče o své tělo důležitá? ANO NE

VSTUPNÍ DOTAZNÍK. Paní / pán...rok narození. Oslovení. Je pro něj / ni péče o své tělo důležitá? ANO NE VSTUPNÍ DOTAZNÍK (Cílem tohoto dotazníku je zjištění informací, potřebných pro nastavení sociální služby, tak aby služba respektovala v co největší míře potřeby, zvyklosti, přání a byla s nimi v souladu)

Více

Trénink kognitivních funkcí v domácím prostředí

Trénink kognitivních funkcí v domácím prostředí Trénink kognitivních funkcí v domácím prostředí Mgr. Kateřina Svěcená ergoterapeut Klinika rehabilitačního lékařství 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice Co jsou kognitivní

Více

Vyhodnocení dotazníků Kvalita očima pacientů

Vyhodnocení dotazníků Kvalita očima pacientů Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov, a. s., nemocnice Středočeského kraje Máchova 400, 256 30 Benešov T I S K O V Á Z P R Á V A Vyhodnocení dotazníků Kvalita očima pacientů Nemocnice Rudolfa a Stefanie

Více

Zjišťování spokojenosti. s poskytovanou službou

Zjišťování spokojenosti. s poskytovanou službou Zjišťování spokojenosti s poskytovanou službou v roce 2018 Souhrnná zpráva Obsah I. Úvod II. Metodika a analýza sběru dat III. Analýza dat IV. Hlavní poznatky a nastínění problémů pro další řešení 1) Vyhodnocení

Více

HANDLING U NOVOROZENCŮ VE FAKULTNÍ NEMOCNICI OSTRAVA. Jana Kučová Miluše Jozková

HANDLING U NOVOROZENCŮ VE FAKULTNÍ NEMOCNICI OSTRAVA. Jana Kučová Miluše Jozková HANDLING U NOVOROZENCŮ VE FAKULTNÍ NEMOCNICI OSTRAVA Jana Kučová Miluše Jozková HANDLING Manipulace s dítětem během běžných aktivit Součást komfortní péče o novorozence Význam kontaktu Prostředek komunikace

Více

POSKYTOVÁNÍ OŠETŘOVATELSKÉ PÉČE PODLE

POSKYTOVÁNÍ OŠETŘOVATELSKÉ PÉČE PODLE POSKYTOVÁNÍ OŠETŘOVATELSKÉ PÉČE PODLE DOPORUČENÍ EPUAP PRO PREVENCI A LÉČBU DEKUBITŮ V INTENZIVNÍ PÉČI VE DVOU ČESKÝCH NEMOCNICÍCH Mgr. Markéta Příhodová Mgr. Veronika Di Cara 2016 Ústav teorie a praxe

Více

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie.

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie. Člověk a společnost 10. www.isspolygr.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM Pořadové číslo DUM

Více

Stávající příprava pedagogů na dvouleté děti v mateřských školách

Stávající příprava pedagogů na dvouleté děti v mateřských školách Stávající příprava pedagogů na dvouleté děti v mateřských školách 23. 3. 2017 Vyšší odborná škola pedagogická a sociální, Střední odborná škola pedagogická a Gymnázium, Praha 6, Evropská 33 Legislativní

Více

Loucký Mlýn, domov se zvláštním režimem. Identifikátor služby: Název poskytovatele: Alzheimercentrum Prácheň o.p.s.

Loucký Mlýn, domov se zvláštním režimem. Identifikátor služby: Název poskytovatele: Alzheimercentrum Prácheň o.p.s. Název pracoviště: Loucký Mlýn, domov se zvláštním režimem Identifikátor služby: 4542627 Název poskytovatele: Alzheimercentrum Prácheň o.p.s. Adresa pracoviště: Radčice 58, Vodňany, 38901 IČO : 25156349

Více

Vzdělávání nelékařů - zhodnocení vzdělávacích aktivit

Vzdělávání nelékařů - zhodnocení vzdělávacích aktivit Vzdělávání nelékařů - zhodnocení vzdělávacích aktivit 22.4. 2013 IPVZ Mgr. Jana Mikulková ředitelka NCO NZO Vzdělávací akce v rámci projektu Zahájení listopad 2010, ukončení březen 2013 Akreditované kvalifikační

Více

BOLEST II. Terapie, ošetřování nemocného s bolestí

BOLEST II. Terapie, ošetřování nemocného s bolestí BOLEST II. Terapie, ošetřování nemocného s bolestí Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje 20.3.2009 Bc.Eva Matoušková Léčba bolesti tradiční

Více

Zpracovatel: QQT, s.r.o., www.qqt.cz Nositel projektu: Karlovarský kraj. Publikace vznikla jako výstup z realizace veřejné zakázky v rámci projektu V

Zpracovatel: QQT, s.r.o., www.qqt.cz Nositel projektu: Karlovarský kraj. Publikace vznikla jako výstup z realizace veřejné zakázky v rámci projektu V R 1 Osoba zajišťuje péči o děti odpovídající jejich věku a zdravotnímu stavu Osoba pečuje/ má zajištěnu péči o svou hygienu podle svých potřeb, zvyklostí a zdravotního stavu Podpora a posilování rodičovských

Více

TEMATICKÉ OKRUHY K STÁTNÍ ZAVĚREČNÉ ZKOUŠCE AKADEMICKÝ ROK 2010/2011

TEMATICKÉ OKRUHY K STÁTNÍ ZAVĚREČNÉ ZKOUŠCE AKADEMICKÝ ROK 2010/2011 TEMATICKÉ OKRUHY K STÁTNÍ ZAVĚREČNÉ ZKOUŠCE AKADEMICKÝ ROK 2010/2011 STUDIJNÍ PROGRAM: Ošetřovatelství 53-41-B STUDIJNÍ OBOR: Všeobecná sestra R009 FORMA STUDIA: Prezenční PŘEDMĚT: BEHAVIORÁLNÍ VĚDY 1.

Více

DOTAZNÍK PRO KLIENTY SOCIÁLNÍCH SLUŽEB ČESKÁ ZPRÁVA

DOTAZNÍK PRO KLIENTY SOCIÁLNÍCH SLUŽEB ČESKÁ ZPRÁVA Centrum sociálních služeb Jindřichův Hradec Česká 1175/II., 377 01 Jindřichův Hradec, IČO 750 111 91, ČSOB 220196017/0300 SOCIÁLNÍ SLUŽBY ČESKÁ Česká 1175/II., 377 01 Jindřichův Hradec, Česká republika

Více

Využití aliance 3N v managementu bolesti u nemocných s chronickou ránou

Využití aliance 3N v managementu bolesti u nemocných s chronickou ránou Využití aliance 3N v managementu bolesti u nemocných s chronickou ránou Mgr. Markéta Koutná, DSP FZV UP Olomouc školitel: PhDr. Andrea Pokorná PhD., LF MU, Brno Bolest u chronické (nehojící se) rány BOLEST

Více

Možnosti a úskalí léčby bolesti ve stáří Několik poznámek. O. Sláma, MOU Brno

Možnosti a úskalí léčby bolesti ve stáří Několik poznámek. O. Sláma, MOU Brno Možnosti a úskalí léčby bolesti ve stáří Několik poznámek O. Sláma, MOU Brno Osnova Co bolí naše seniory Proč je důležité rozpoznat a léčit bolest Několik poznámek k léčbě bolesti u seniorů Bolest u seniorů

Více

Podpora zdraví v Nemocnici Pelhřimov

Podpora zdraví v Nemocnici Pelhřimov Podpora zdraví v Nemocnici Pelhřimov Mgr. Pavlína Fridrichovská DiS. Koordinátor podpory zdraví Nemocnice Pelhřimov Efektivní strategie podpory zdraví IV. Praha SZÚ 16. 6. 2016 Nemocnice Pelhřimov Nemocnice

Více

A PROJEKT SHELTER V ČR

A PROJEKT SHELTER V ČR DLOUHODOBÁ GERIATRICKÁ PÉČE A PROJEKT SHELTER V ČR Koordinující pracoviště: Geriatrická klinika 1.LF UK a VFN, Praha prof. MUDr. Eva Topinková,, CSc. Eva Červinková NÁKLADY NA SLUŽBY PRO SENIORY V EVROPSKÉM

Více

METODIKA ZAVÁDĚNÍ AKTIVIZAČNÍCH A OŠETŘOVATELSKÝCH METOD DO PRAXE DOMOVA ŠTÍTY JEDLÍ, PŘÍSPĚVKOVÁ ORGANIZACE

METODIKA ZAVÁDĚNÍ AKTIVIZAČNÍCH A OŠETŘOVATELSKÝCH METOD DO PRAXE DOMOVA ŠTÍTY JEDLÍ, PŘÍSPĚVKOVÁ ORGANIZACE METODIKA ZAVÁDĚNÍ AKTIVIZAČNÍCH A OŠETŘOVATELSKÝCH METOD DO PRAXE DOMOVA ŠTÍTY JEDLÍ, PŘÍSPĚVKOVÁ ORGANIZACE Metodika sociální služby Domova pro seniory Štíty Domov Štíty Jedlí, příspěvková organizace

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Geriatrický pacient Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje V rámci projektu Využití ICT ve výuce Březen 2011 Mgr. Ladislava Ulrychová Čím hřešíme

Více

Ústav ošetřovatelství

Ústav ošetřovatelství NÁVRH TÉMAT BAKALÁŘSKÝCH PRACÍ PRO AKADEMICKÝ ROK 2012/2013 Studijní program: Ošetřovatelství Studijní obor: Všeobecná sestra Forma studia: Prezenční a kombinovaná Akademický rok: 2012/2013 Jedná se o

Více

Videotrénink a jeho využití v komunikaci s lidmi s onemocněním demencí v Domově se zvláštním režimem ve Strážnici. Mgr. Miroslava Kouřilová

Videotrénink a jeho využití v komunikaci s lidmi s onemocněním demencí v Domově se zvláštním režimem ve Strážnici. Mgr. Miroslava Kouřilová Videotrénink a jeho využití v komunikaci s lidmi s onemocněním demencí v Domově se zvláštním režimem ve Strážnici Mgr. Miroslava Kouřilová V roce 2012 bylo našemu zařízení nabídnuto v rámci gerontologické

Více

PhDr. Jindřich Kadlec CENY KURZŮ: Jednotlivé kurzy jsou poskytovány za úplatu. Cena vzdělávacích akcí je stanovena v závislosti na počtu hodin.

PhDr. Jindřich Kadlec CENY KURZŮ: Jednotlivé kurzy jsou poskytovány za úplatu. Cena vzdělávacích akcí je stanovena v závislosti na počtu hodin. Vážené kolegyně, Vážení kolegové, Česká asociace pečovatelské služby připravuje pro rok 2011 řadu zajímavých vzdělávacích akcí. Věříme, že Vás nabídka osloví a absolvování jednotlivých kurzů pomůže Vám

Více

Kvalita života nemocných s kardiovaskulárním onemocněním Jana Haluzíková

Kvalita života nemocných s kardiovaskulárním onemocněním Jana Haluzíková ZVYŠOVÁNÍ ODBORNÝCH KOMPETENCÍ AKADEMICKÝCH PRACOVNÍKŮ OSTRAVSKÉ UNIVERZITY V OSTRAVĚ A SLEZSKÉ UNIVERZITY V OPAVĚ Kvalita života nemocných s kardiovaskulárním onemocněním Jana Haluzíková VYUŽITÍ STUDIJNÍ

Více

Pracovní skupina pro bezpečí zdravotníků při profesní organizaci ČAS. Sněm předsedkyň, Praha Jindra Kracíková

Pracovní skupina pro bezpečí zdravotníků při profesní organizaci ČAS. Sněm předsedkyň, Praha Jindra Kracíková Pracovní skupina pro bezpečí zdravotníků při profesní organizaci ČAS Sněm předsedkyň, Praha 16.11.2013 Jindra Kracíková Pracovní skupina pro bezpečí zdravotníků - složení Bc. Jindra Kracíková Jindřiška

Více

Analýza vzdělávacích potřeb v rámci projektu "Centrum vzdelávania" - príležitosť k vzdelávaniu bez hraníc

Analýza vzdělávacích potřeb v rámci projektu Centrum vzdelávania - príležitosť k vzdelávaniu bez hraníc Analýza vzdělávacích potřeb v rámci projektu "Centrum vzdelávania" - príležitosť k vzdelávaniu bez hraníc Zpracovala: Dorota Madziová, Institut EuroSchola, duben 2011 V rámci projektu "Centrum vzdelávania"

Více

HOSPICOVÁ PÉČE. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

HOSPICOVÁ PÉČE. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje HOSPICOVÁ PÉČE Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Srpen, 2010 Bc. Höferová Hana HOSPICOVÁ PÉČE Bc. Höferová Hana Hospicová péče Je to forma

Více

Metodika Nejvyššího soudu k náhradě nemajetkové újmy na zdraví (bolest a ztížení společenského uplatnění podle 2958 občanského zákoníku)

Metodika Nejvyššího soudu k náhradě nemajetkové újmy na zdraví (bolest a ztížení společenského uplatnění podle 2958 občanského zákoníku) Metodika Nejvyššího soudu k náhradě nemajetkové újmy na zdraví (bolest a ztížení společenského uplatnění podle 2958 občanského zákoníku) D. Technická část Zdravotní stav poškozeného po úrazu, nemoci nebo

Více

Humanistické modely Virginia Henderson Teorie základní ošetřovatelské péče. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Humanistické modely Virginia Henderson Teorie základní ošetřovatelské péče. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Humanistické modely Virginia Henderson Teorie základní ošetřovatelské péče Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Biografie *1897 Kansas City USA, +1996 Branford USA Věnovala se ošetřovatelskému výzkumu

Více

ŽÁDOST O DLOUHODOBÝ POBYT v Penzionu pro seniory DOMINO Mladá Boleslav

ŽÁDOST O DLOUHODOBÝ POBYT v Penzionu pro seniory DOMINO Mladá Boleslav ŽÁDOST O DLOUHODOBÝ POBYT v Penzionu pro seniory DOMINO Mladá Boleslav Jméno, příjmení a titul žadatele:... Rodné příjmení:...jméno, příjmení posledního manžela:... Datum narození:... Rodné číslo: Věk:

Více

Výběr z nových knih 11/2007 psychologie

Výběr z nových knih 11/2007 psychologie Výběr z nových knih 11/2007 psychologie 1. Mé dítě si věří. / Anne Bacus-Lindroth. -- Vyd. 1. Praha: Portál 2007. 159 s. -- cze. ISBN 978-80-7367-296-6 dítě; výchova dítěte; strach; úzkost; sebedůvěra;

Více

Vzdělávací agentura REMISVIT,z.ú. ( z. ú. - zapsaný ústav vedený u Městského soudu v Praze, datum zápisu 30.5.2014, spisová značka U42)

Vzdělávací agentura REMISVIT,z.ú. ( z. ú. - zapsaný ústav vedený u Městského soudu v Praze, datum zápisu 30.5.2014, spisová značka U42) Vzdělávací agentura REMISVIT,z.ú. ( z. ú. - zapsaný ústav vedený u Městského soudu v Praze, datum zápisu 30.5.2014, spisová značka U42). Nabízíme vzdělávání v akreditovaných kurzech u MPSV Kontakt: PhDr.

Více

VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKŮ SPOKOJENOSTI SE SLUŽBOU SOCIÁLNÍ REHABILITACE CENTRA ANIMA OPAVA ZA ROK 2012

VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKŮ SPOKOJENOSTI SE SLUŽBOU SOCIÁLNÍ REHABILITACE CENTRA ANIMA OPAVA ZA ROK 2012 ANIMA VIVA o. s. 1/14 VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKŮ SPOKOJENOSTI SE SLUŽBOU SOCIÁLNÍ REHABILITACE CENTRA ANIMA OPAVA ZA ROK 2012 1. METODIKA DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ Cíl dotazníkového šetření Cílem dotazníkového

Více

Srovnání bariérové ošetřovatelské péče ve zdravotnických a sociálních zařízeních v ČR, Slovinsku a Turecku

Srovnání bariérové ošetřovatelské péče ve zdravotnických a sociálních zařízeních v ČR, Slovinsku a Turecku Srovnání bariérové ošetřovatelské péče ve zdravotnických a sociálních zařízeních v ČR, Slovinsku a Turecku Téma - Dezinfekce Autor: Zbyněk Nenutil, Žofie Prokešová Od 20. do 25. listopadu 2016 se 5 vybraných

Více

* Obsah vzdělávací oblasti je rozdělen na 1. stupni na čtyři tematické okruhy

* Obsah vzdělávací oblasti je rozdělen na 1. stupni na čtyři tematické okruhy Výchovy na ZŠP a ZŠS Specializace:Psychopedie * Vytváří základní předpoklady pro socializaci osob s MP v období dospívání a dospělosti. * Jeden z nejdůl. prostředků profesní orientace. * Vytváření schopnosti

Více

Prvky mentální aktivizace. Mgr. Markéta Vaculová

Prvky mentální aktivizace. Mgr. Markéta Vaculová Prvky mentální aktivizace Mgr. Markéta Vaculová Aktivizace a zákon Zákon č.108/2006 Sb. o sociálních službách dává všem poskytovatelům povinnost zajistit všem uživatelům volnočasové aktivity nebo pracovat

Více

AKTIVIZAČNÍ ČINNOSTI V DOMOVĚ BŘEZINY

AKTIVIZAČNÍ ČINNOSTI V DOMOVĚ BŘEZINY AKTIVIZAČNÍ ČINNOSTI V DOMOVĚ BŘEZINY Pro uživatele jsou připravovány nejrůznější volnočasové a terapeutické činnosti. Pořádáme v domově společenské a kulturní akce, kterých se uživatelé mohou účastnit

Více

SOCIÁLNÍ STANDARD č. 1 VEŘEJNÝ ZÁVAZEK

SOCIÁLNÍ STANDARD č. 1 VEŘEJNÝ ZÁVAZEK Sociální standard Veřejný závazek Místo realizace: Účel standardu: Cíl standardu: SOCIÁLNÍ STANDARD č. 1 VEŘEJNÝ ZÁVAZEK Domov se zvláštním režimem Vejprty Krakonoš Jasně definovaná pravidla fungování

Více

Metodická zpráva č. 1 vyhodnocení

Metodická zpráva č. 1 vyhodnocení Metodická zpráva č. 1 vyhodnocení Zpracoval: Michal Nesládek, Libor Nentvich 02/2018 V tomto textu je uvedeno vyhodnocení metodické zprávy č. 1, kterou zpracovávali metodici ve školách zapojených v projektu

Více

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE 2014 Petra Punčochářová FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ Studijní program: Specializace ve zdravotnictví B5345 Petra Punčochářová

Více

VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKU ABSOLVENTŮ U3V

VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKU ABSOLVENTŮ U3V VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKU ABSOLVENTŮ U3V Jana Borůvková Anotace: Příspěvek se zabývá vyhodnocením dotazníků, které vyplňovali absolventi jihlavské U3V. V první části jsou porovnávány odpovědi absolventů jednotlivých

Více

SEZNAM PŘÍLOH. Příloha 1: Autobiografická anamnéza Příloha 2: Vyhledávání literatury Příloha 3: Analýza publikací...

SEZNAM PŘÍLOH. Příloha 1: Autobiografická anamnéza Příloha 2: Vyhledávání literatury Příloha 3: Analýza publikací... SEZNAM PŘÍLOH Příloha 1: Autobiografická anamnéza... 58 Příloha 2: Vyhledávání literatury... 59 Příloha 3: Analýza publikací... 61 Příloha 4: Richmondova stupnice sedace a agitace (RASS)... 69 Příloha

Více

ANALÝZA VZDĚLÁVACÍCH POTŘEB ÚŘEDNÍKŮ ÚSC

ANALÝZA VZDĚLÁVACÍCH POTŘEB ÚŘEDNÍKŮ ÚSC ANALÝZA VZDĚLÁVACÍCH POTŘEB ÚŘEDNÍKŮ ÚSC v rámci projektu OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost CZ.1.07/3.2.07/01.0068 Prohloubení nabídky vzdělávacích programů v oblasti rozvoje lidských zdrojů vedoucích

Více

Bc. Lucie Petroušová, DiS. České Budějovice 2013 KOMUNIKACE S PRENATÁLNÍM JEDINCEM

Bc. Lucie Petroušová, DiS. České Budějovice 2013 KOMUNIKACE S PRENATÁLNÍM JEDINCEM Bc. Lucie Petroušová, DiS. České Budějovice 2013 KOMUNIKACE S PRENATÁLNÍM JEDINCEM Prenatální psychologie a vnímání plodu v této rovině Na významu nabývá nejen zájem o fyzický vývoj plodu, ale dokládají

Více

SHRNUTÍ DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ PRO RODINNÉ PŘÍSLUŠNÍKY UŽIVATELŮ SLUŽEB ÚTVARU SLUŽEB SOCIÁLNÍ PÉČE A ÚTVARU HOSPICOVÝCH A

SHRNUTÍ DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ PRO RODINNÉ PŘÍSLUŠNÍKY UŽIVATELŮ SLUŽEB ÚTVARU SLUŽEB SOCIÁLNÍ PÉČE A ÚTVARU HOSPICOVÝCH A CHARITA OSTRAVA Kořenského 17 703 00 Ostrava-Vítkovice SHRNUTÍ DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ PRO RODINNÉ PŘÍSLUŠNÍKY UŽIVATELŮ SLUŽEB ÚTVARU SLUŽEB SOCIÁLNÍ PÉČE A ÚTVARU HOSPICOVÝCH A PEČOVATELSKÝCH SLUŽEB CHARITY

Více

BAROMETR MEZI BUDOUCÍMI ZDRAVOTNÍMI SESTRAMI 2017 (STUDENTY STŘEDNÍCH, VYŠŠÍCH ODBORNÝCH A VYSOKÝCH ZDRAVOTNICKÝCH ŠKOL V ČESKÉ REPUBLICE)

BAROMETR MEZI BUDOUCÍMI ZDRAVOTNÍMI SESTRAMI 2017 (STUDENTY STŘEDNÍCH, VYŠŠÍCH ODBORNÝCH A VYSOKÝCH ZDRAVOTNICKÝCH ŠKOL V ČESKÉ REPUBLICE) Zvyšování bezpečnosti, kvality a efektivity ve zdravotnictví Detailní výsledky celostátního průzkumu BAROMETR MEZI BUDOUCÍMI ZDRAVOTNÍMI SESTRAMI 2017 (STUDENTY STŘEDNÍCH, VYŠŠÍCH ODBORNÝCH A VYSOKÝCH

Více

Program relaxace a doprovázení. Miroslava Barešová Říjen 2015

Program relaxace a doprovázení. Miroslava Barešová Říjen 2015 Program relaxace a doprovázení Miroslava Barešová Říjen 2015 Obsah prezentace Domov důchodců Bystřany Začátky projektu Realizace projektu Přijetí klienta, dotazník Používané techniky Vedení dokumentace

Více

6./ Aplikace tepla a chladu - Aplikace tepla - formy - Aplikace chladu - formy - Obklady a zábaly - použití

6./ Aplikace tepla a chladu - Aplikace tepla - formy - Aplikace chladu - formy - Obklady a zábaly - použití Maturitní témata profilové části maturitní zkoušky pro jarní a podzimní zkušební období školního roku 2014-2015 Předmět: Pečovatelství Obor: Sociální činnost, denní studium 1./Péče o klienta na lůžku -požadavky

Více

Další vzdělávání dospělých Ústí n. L. realizované akce a akreditované vzdělávací programy MPSV ČR v roce 2017

Další vzdělávání dospělých Ústí n. L. realizované akce a akreditované vzdělávací programy MPSV ČR v roce 2017 Datum Název Kraj 9.1.2017 Jak likvidovat plísně ve vnitřním prostředí člověka Ústecký kraj 20.1.2017 Základy pravidel šetrné sebeobrany v návaznosti na restriktivní opatření v sociálních službách Královéhradecký

Více

INFORMACE PRO ZÁJEMCE SOCIÁLNÍ SLUŽBY V NEMOCNICI ŠUMPERK

INFORMACE PRO ZÁJEMCE SOCIÁLNÍ SLUŽBY V NEMOCNICI ŠUMPERK INFORMACE PRO ZÁJEMCE SOCIÁLNÍ SLUŽBY V NEMOCNICI ŠUMPERK K žádosti je nutné přiložit: 1. vyjádření lékaře o aktuálním zdravotním stavu žadatele, 2. kopie rozhodnutí o Příspěvku na péči, 3. kopie Listu

Více

Kulatý stůl. Návrh změn ve vzdělávání nelékařských zdravotnických povolání v návrhu zákona, který má nahradit zákon č. 96/2004 Sb. 8. 12.

Kulatý stůl. Návrh změn ve vzdělávání nelékařských zdravotnických povolání v návrhu zákona, který má nahradit zákon č. 96/2004 Sb. 8. 12. Kulatý stůl Návrh změn ve vzdělávání nelékařských zdravotnických povolání v návrhu zákona, který má nahradit zákon č. 96/2004 Sb. 8. 12. 2014 Přehled oborů dle zákona č. 96/2004 Sb. Základní škola/kvalifikační

Více

V / Individuální plánování průběhu sociální služby

V / Individuální plánování průběhu sociální služby STANDARDY KVALITY SOCIÁLNÍCH SLUŽEB 2019 DOMOV PRO SENIORY SVĚTLO, POBOČKA PÍSEK KARLA ČAPKA 2549, 397 01 PÍSEK IČO: 70 86 98 12 ZŘIZOVATEL: JIHOČESKÝ KRAJ U ZIMNÍHO STADIONU 1952/2 370 76 ČESKÉ BUDĚJOVICE

Více

Metodika Nejvyššího soudu k náhradě nemajetkové újmy na zdraví (bolest a ztížení společenského uplatnění podle 2958 občanského zákoníku)

Metodika Nejvyššího soudu k náhradě nemajetkové újmy na zdraví (bolest a ztížení společenského uplatnění podle 2958 občanského zákoníku) Metodika Nejvyššího soudu k náhradě nemajetkové újmy na zdraví (bolest a ztížení společenského uplatnění podle 2958 občanského zákoníku) D. Technická část I. Posouzení zdravotního stavu Zdravotní stav

Více

Role ergoterapeuta v oblasti tréninku kognitivních funkcí. Mgr. Olga Košťálková

Role ergoterapeuta v oblasti tréninku kognitivních funkcí. Mgr. Olga Košťálková Role ergoterapeuta v oblasti tréninku kognitivních funkcí Mgr. Olga Košťálková Ergoterapie Specializovaný zdravotnický obor, který využívá smysluplné činnosti k dosažení komplexního zdraví. Pomáhá řešit

Více

Ošetřovatelský proces z hlediska akreditačních standardů SAK ČR

Ošetřovatelský proces z hlediska akreditačních standardů SAK ČR Ošetřovatelský proces z hlediska akreditačních standardů SAK ČR Lenka Gutová, Eva Pavelková SAK ČR Seminář MZ ČR 26.4.2007 Podpora řízení kvality v primární péči Je těžké měnit lidi, ale je možné změnit

Více

Tyto informace můžete sdělit již při podání žádosti, nebo budou zjišťovány při případném sociálním šetření. VÝŠE PŘÍJMŮ

Tyto informace můžete sdělit již při podání žádosti, nebo budou zjišťovány při případném sociálním šetření. VÝŠE PŘÍJMŮ Tyto informace můžete sdělit již při podání žádosti, nebo budou zjišťovány při případném sociálním šetření. VÝŠE PŘÍJMŮ Sdělení výše příjmů žadatele je dobrovolný údaj. Příjem žadatele může být složen

Více

HISTORICKY V. ČESKÝ NÁRODNÍ KONGRES BAZÁLNÍ STIMULACE

HISTORICKY V. ČESKÝ NÁRODNÍ KONGRES BAZÁLNÍ STIMULACE HISTORICKY V. ČESKÝ NÁRODNÍ KONGRES BAZÁLNÍ STIMULACE 16. 17. května 2013 Úvodní slovo Vážené dámy a vážení pánové, dovolte nám srdečně Vás přivítat na již Historicky V. národním kongresu Bazální stimulace

Více

PŘÍPADOVÁ STUDIE ORGANIZACE DENOKINN: PROJEKT DOMÁCÍ PALIATIVNÍ PÉČE A SOCIÁLNÍ PODPORY

PŘÍPADOVÁ STUDIE ORGANIZACE DENOKINN: PROJEKT DOMÁCÍ PALIATIVNÍ PÉČE A SOCIÁLNÍ PODPORY PŘÍPADOVÁ STUDIE ORGANIZACE DENOKINN: PROJEKT DOMÁCÍ PALIATIVNÍ PÉČE A SOCIÁLNÍ PODPORY Projekt poskytování sociální péče v domácnosti v oblasti intenzivní paliativní péče. Pilotní projekt realizuje společnost

Více