Pomoc při redukci školní neúspěšnosti žáků učňovského školství Metodika pro práci s ohroženými žáky

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Pomoc při redukci školní neúspěšnosti žáků učňovského školství Metodika pro práci s ohroženými žáky"

Transkript

1 Pomoc při redukci školní neúspěšnosti žáků učňovského školství Metodika pro práci s ohroženými žáky Motto: Pochop a teprv potom jednej Bc. Libuše Zítková 2012

2 Obsah: Úvod 1. Žáci v učňovském školství uvedení do problému Proč se nedaří kritická místa ve vzdělávání Učitelské stereotypy Klima školy Možnosti redukce neúspěšnosti Systémový přístup Eklektický přístup Dítě jako subjekt orientace na zdroje Zvládání vzdělávací neúspěšnosti dva časové horizonty Akutní problémy možné přístupy k intervenci Kompetence učitele pro intervenci Postup intervence Dlouhodobá podpora Redukce neúspěšnosti prostřednictvím volnočasových aktivit Volný čas Možnosti působení organizovaných volnočasových aktivit Nezbytné podmínky pro efektivní působení volnočasové aktivity Známá osoba Známé prostředí Shrnutí Závěr Zdroje Příloha zásady efektivní komunikace

3 Úvod Mnoho učitelů 1 na školách učňovského typu se setkává se závažnými problémy u žáků v oblasti prospěchu, chování, a často i s reálným nebezpečím předčasného opuštění vzdělávacího systému. 2 Tváří v tvář těmto problémům, které se, jak se zdá, prohlubují, začínají být mnozí učitelé bezradní to, co fungovalo jako způsob řešení před lety, nyní fungovat přestává. Cílem této metodiky je poukázat na některé nepříliš známé přístupy k redukci těchto potíží a popsat konkrétní příklady, vzaté z praxe 3. Aby však mohla být intervence do problému účinná, je nutné pochopit i myšlenkový rámec nabízených postupů, protože bez porozumění principům této pomoci žákům zůstanou realizovaná opatření povrchní a mechanická a ve svém důsledku neúčinná. Laciné a plytké rady typu pokud žák udělá A, učitel udělá B nikam nevedou (ačkoli někdy je po pochopení vlastní chyby nutný i behaviorální nácvik, ovšem s porozuměním, proč). Proto metodika nepopisuje jen konkrétní postupy, ale i jejich myšlenkové zdroje, aby při řešení potíží žáků (a učitelů) mohl být přístup učitelů poučený, citlivý, adekvátní a obratný a aby se alespoň v některých případech dospělo k významnému zlepšení žákovy situace. 1 Pro účely této práce zde nejsou rozlišeny pojmy školní a vzdělávací neúspěšnost, protože metodika se zabývá formálním vzděláváním v systému učňovského školství. Nejsou zde odlišeny rovněž pojmy pedagog a učitel a jsou používány synonymně. 2 V metodice je ponejvíce používán zastřešující pojem problém pro potíže žáků jako je neprospěch, negativní postoj ke škole, záškoláctví, užívání návykových látek a podobně. 3 Tato praxe probíhala zejména během pilotního ověřování kurzu pro ohrožené žáky v rámci projektu financovaného ESF 3

4 1. Žáci v učňovském školství uvedení do problému Pro účinnou pomoc dospívajícím učňovského školství je nutný vhled do zvláštností života těchto mladých lidí. Žáci učňovských škol tvoří specifickou skupinu dospívajících. Pocházejí většinou z tzv. dělnických rodin, to znamená z rodin, kde jsou rodiče vyučení, někteří z rodin středoškolsky vzdělaných rodičů a jen velmi malá část z rodin, kde alespoň jeden z rodičů je vysokoškolák. Jejich životní strategie bývá materiální, ne statusová (Katrňák, 2004, s. 11, Kohoutek, 2006, s. 126). Z této materiální strategie plyne i volný vztah žáků ke škole. Rodiče dělníci tolik nesledují vzdělávání svých dětí, nechávají je, ať si školní záležitosti řeší sami (Katrňák, 2004, s. 11), takže dospívající nemusí mít ve svých školních problémech dostatečnou oporu a kontrolu (Helus, 2007, s. 43). Kromě toho existují v učňovském školství další opravdu závažné problémy a rizika pro mládež, jak vyplývá např. ze studií ESPAD. Studie ESPAD 07 (2007, s. 8) uvádí: v období 1995 až 2003 rostlo užívání drog mezi studenty gymnázií, avšak mnohem mírněji než mezi studenty odborných středních škol a zejména studenty středních odborných učilišť. Mezi lety 2003 a 2007 je situace stabilizovaná, dokonce došlo k poklesu hlášených zkušeností s jinými drogami než konopnými látkami. Dále však platí, že studenti učňovských škol a studenti odborných středních škol mají zkušenosti s užitím drog výrazně vyšší než gymnazisté, (kurzíva od autorky metodiky). Přehled podává následující tabulka: Tabulka 8 Výskyt užívání drog podle typu navštěvované školy (gymnázium, střední škola s maturitou SŠ s maturitou, střední odborná škola a střední odborné učiliště SOŠ/SOU) (v %) Gymnázium SŠ s maturitou SOŠ/SOU Užití jakékoliv nelegální drogy 15,2 28,6 31,0 33,8 19,6 33,5 42,6 48,0 27,4 41,2 55,2 56,9 Konopné látky (marihuana nebo hašiš) 14,2 28,3 30,4 33,5 18,6 33,1 42,6 47,2 26,7 41,1 55,0 56,1 Užití jiné drogy než konopných látek 3,6 8,1 5,6 5,5 3,6 7,7 9,5 8,5 5,1 11,2 17,2 15,6 Zdroj: ESPAD, 2007, s. 9 Z tabulky je patrné, že užívání drog bylo v roce 2007 u žáků učňovských škol dvakrát až téměř třikrát častější než u gymnazistů. Ve starší studii ESPAD 2003 bylo uvedeno i podrobnější srovnání, které se týkalo prvních zkušeností s marihuanou: K prvním zkušenostem s drogami (především marihuanou) dochází nejčastěji ve věku let. existují rozdíly podle pohlaví, které však nejsou tak markantní jako rozdíly podle typu 4

5 studované školy. Je patrné, že učni nejen, že užívají konopné látky ve větší míře než studenti jiných typů škol, ale také získávají dříve první zkušenosti s jejím užíváním (ESPAD, 2003, s. 22, 23). První zkušenost s marihuanou mělo podle této studie oproti studentům gymnázia ve věku 13 let téměř 4x více (!) žáků středního odborného učiliště. Ve věku 16 let byl tento poměr více než trojnásobný. První zkušenost s extází mělo ve věku 14 let více než pětinásobek (!) učňů ve srovnání s gymnazisty; ve věku 16 let se tento poměr pohyboval pětinásobek (!) učňů ve srovnání s gymnazisty; ve věku 16 let se tento poměr pohyboval kolem 4,5. Nejspíše velmi podobně by vyznívala srovnání, která by se zabývala kriminálním chováním, zneužíváním alkoholu a podobně. Na školách učňovského typu dochází navíc ke kumulaci žáků s podobným sociokulturním a vzdělanostním rodinným zázemím. Tato kumulace způsobuje posilování bludného kruhu názorových stereotypů i stereotypů chování, přinesených z rodiny. Škola pro učně není místem, kde by měli nabýt nějakých vědomostí a dovedností, ale jakýmsi nutným zlem (Katrňák, 2004). To se pak odráží v různorodých výchovných problémech, v záškoláctví, poškozování zařízení školy, v pohrdání autoritou učitele a podobně. Také počty neprospívajících žáků bývají na školách učňovského typu značně vysoké. Učňovské školství představuje tedy typickou ukázku kumulace komplexních problémů, výrazně ovlivňujících školní úspěšnost. Současně se tyto problémy vzájemně ovlivňují a násobí, včetně efektů, souvisejících s vrstevnickým působením a s působením skupiny. Důsledkem bývají velmi malé vzdělanostní aspirace a vysoké riziko předčasného opuštění vzdělávání. 2. Proč se nedaří kritická místa ve vzdělávání Kromě již popsaných specifik žáků učňovského školství přistupují k šancím podpory těchto žáků ještě další obtíže, tentokrát na straně vzdělavatelů, ať už systémů, institucí nebo jednotlivců. 2.1 Učitelské stereotypy Významnými faktory, které negativně ovlivňují pomoc žákům, mohou být učitelské stereotypy, vyplývající z odlišné životní zkušenosti pedagoga a problémového žáka (jak 5

6 bývají žáci s problémy nesprávně nazýváni). 4 Mnoho učitelů však není schopno překročit svůj vlastní stín v přístupu k žákovi, jak bude dále vysvětleno. Hopf doporučuje učitelům výraznější preventivní sociálně pedagogickou pomoc a intervenci vzhledem k žákům, naznačuje dokonce nesmělou změnu ve smyslu pryč od systému školy a jejích struktur prosazujících svoji velikost k osobě žáka směrem k dítěti nebo mladistvému podporovanému s ohledem na jeho zcela individuální potřeby a životní problémy (Hopf, 2001, s. 114, 115). To jistě snad všichni učitelé slyšeli, nicméně se mnohým pedagogům takovým způsobem k žákům přistupovat nedaří. Otázkou je, proč. Naprosto odlišná životní zkušenost pedagoga a žáka s problémy může být právě jedním z důvodů. Těžko si lze představit, že vysokoškolsky vzdělaný pedagog pochází z nepodnětného, kulturně nebo sociálně slabého prostředí. Poměrně vysoké procento žáků učňovských škol však z takového prostředí pochází (Katrňák, 2004). Pro učitele, který v takovém prostředí nikdy nežil, je obtížné zbavit se výchovných postupů, které v jeho případě i v případě jeho kamarádů a spolužáků v době jeho dětství nebo dospívání úspěšně fungovaly, překročit svůj vlastní stín a protnout bludný kruh vzájemného nepochopení. Jak známo, nejvíce člověka ovlivní to, co skutečně zažije a dokonce i velmi dobře podložená a podaná teorie může znít člověku, který ji nikdy nepotřeboval, jako prázdná a zbytečná slova. Takže zatímco na straně jedné vede žáky učňovského školství jejich zázemí k určitému podceňování vzdělávání, na straně druhé vede opět odlišná životní zkušenost pedagogů k nepochopení uvažování, hodnot, a tím i chování a jednání žáků. Z odlišné životní zkušenosti také může vyplývat učiteli doposud hojně praktikovaný kauzálně lineární přístup k řešení problémů, charakterizovaný schématem vina trest, respektive symptom potlačení symptomu. Tento tradiční přístup nebere v úvahu širší okolnosti událostí a žákova života (Hopf, 2001, s. 105). Strnulá orientace učitelů na naučená kauzálně lineární (i na jiná málo citlivá) schémata jednání, neochota učit se nové postupy a bez předsudků přijímat nové výzvy by tedy mohla být závažnou překážkou redukce školní neúspěšnosti žáků. 2.2 Klima školy 4 Už samo vyjádření problémový žák vyjadřuje jeho zařazení do hodnotícího rámce a jeho nálepkování učitelem, po kterém často následuje samonaplňující proroctví žák se skutečně začne chovat tak, jako by neměl možnost svoje chování změnit (tzv. Golem efekt). 6

7 Nepříznivé klima školy by také mohlo způsobit zhoršení výkonu žáků. Grecmanová píše, že podle Dreesmannova (1982) shrnutí závěrů z dalších výzkumů je dokonce klima, které žáci vnímají, pro vysvětlení výkonu významnější než inteligence (Dreesman in Grecmanová, 2008, s. 92). Klima, které prožívají žáci, má tedy podle některých autorů velký podíl na odlišné spokojenosti s učebními výsledky a s učitelem; žáci se ve třídě více orientované na sociální vztahy cítí méně izolovaní a spokojenější. Takové klima ve škole, vyjádřené mimo jiné i vřelostí (Eder, 1996, in Grecmanová, 2008, s. 93), prospívá podle Grecmanové nejen žákům a jejich angažovanosti, ale má vliv i na pracovní spokojenost a motivaci v učitelském kolektivu. Pozitivní klima se také logicky může zpětně odrazit v kvalitě výuky. 3. Možnosti redukce neúspěšnosti Pokud se žák rozhodne, že neposlechne nebo že se nebude učit, nikdo mu v tom nemůže zabránit (Lazarová, 2008, s. 27). Zdá se tedy, že učitel nemá mnoho šancí, jak negativní postoj ke vzdělávání u žáka změnit. Přesto se drtivá většina učitelů snaží tento nepříznivý stav ovlivnit. Vzhledem k výše uvedeným příčinám školní neúspěšnosti a s ohledem na zvláštnosti učňovského školství se jeví jako nezbytné pro učitele na tomto poli získat nebo rozšířit svoje znalosti a dovednosti (ad. 1) směrem ke krizově intervenční kompetenci (pro akutní problémy) a to v duchu systémového a eklektického přístupu. Pro působení v dlouhodobějším horizontu (ad. 2) (působení na aspirace, na vztah ke škole, zlepšování klimatu školy, axiologické 5 působení ), tj. nejen při momentální krizi, je zase výhodné použít jiných nástrojů, nebo, lépe řečeno, tyto různé postupy či nástroje mohou plynule a logicky navazovat. 3.1 Systémový přístup Systémový přístup chápe chování jedince jako smysluplný celek orientovaný podle průběhu života (Hopf, 2001, s. 103). Jednání žáka, jakkoli na první pohled nesmyslné, má svoji logiku, tvrdí Hopf; je výslednicí spleti vztahů, tlaků, událostí a charakteristik osobnosti žáka. Nedá se zredukovat na jednoduchou linii příčina následek. Veškeré chování žáka dává ze subjektivního hlediska jeho životní historie smysl a má pro jeho nositele důležitou funkci, i když na nás působí cize, rušivě nebo hloupě (Hopf, 2001, s. 106). Rovněž Helus vysvětluje žákovo chování celými komplexy příčin, a doporučuje kontextový pohled na 5 axiologické týkající se hodnot 7

8 sociální souvislosti života (Helus, 2007, s , 65). Podobně Matějček píše o multifaktoriální podmíněnosti poradenského případu a doporučuje pustit se na výpravu po odhalení přediva nejrůznějších vlivů. (Matějček, 1991, s. 49,50). Pedagog samozřejmě není poradenský pracovník, nicméně doporučený přístup může být mnohem efektivnější než dosud běžně používané lineárně kauzální uvažování při pomoci žákům s problémy. Hopf (2001) vysvětluje, že je nedostatečné námi převážně používané tradiční, lineárně kauzální myšlení. Takové myšlení se projevuje v principu vina trest, který se ovšem v praxi míjí dlouhodobějším účinkem a působí jen krátce. Hopf kritizuje lineární, na nedostatky orientovaný přístup například takto: to, jak se žáci chovají, je učitelem považováno za problém osobnost žáků je redukována na jejich problémy žáci jsou problém učitel zastává roli toho, kdo problém řeší, přičemž žáci se musí vzdát své spoluzodpovědnosti na řešení problému (Hopf, 2001, s. 106). Z výše uvedeného vyplývá, že systémově uvažující učitel se tedy má pokusit alespoň částečně rozkrýt vztahovou spleť a poodhalit některé důvody žákova jednání, aby mu mohl pomoci. Cílem přitom není mechanicky aplikovaný trest, který k nápravě situace často nevede nebo může být dokonce kontraproduktivní, ale pomoc. Současně však nelze rezignovat na spravedlivé zásady a na určené hranice chování. 3.2 Eklektický přístup Jak už bylo naznačeno, školní problémy jsou nejen komplikované (u těch lze najít řešení), ale často komplexní (Lazarová, 2008, s. 27). Lazarová doporučuje pro řešení komplexních problémů využívat tzv. eklekticismu. Říká: Jde o odmítání uzavřených systémů (teorií), např. v didaktice, ale i v poradenství a psychoterapii, a o maximální metodologickou diversifikaci a pragmatismus. Důraz je kladen na efektivitu postupu (intervence) v dané situaci (Lazarová, op. cit.). Eklekticismus je podle této autorky zdrojem intuitivních odpovědí a jisté okamžité účinnosti. To je důvod, proč jsou praktikové v každodenní konfrontaci s komplexností jejich tříd více či méně eklektikové i za cenu možného obviňování z uplatňování vlastních (nevědeckých, neověřených) postupů (Puren, 1998, in Lazarová, 2008, s. 27). Lazarová dokonce používá Štechův výraz intelektuální kutilství (Štech, 1998, podle Levi-Strausse, 1962, in Lazarová, 2008, s. 28). Intelektuální kutilství je praktickým 8

9 vyjádřením tacit knowledge, tzv. skrytých, tichých, často neuvědomovaných a neverbalizovaných vědomostí (Lazarová, 2008, s. 27). Kutil plánovitě improvizuje, jak říká Lazarová: užívá všeho, co je po ruce, co se hodí, jeho pracovní plán je definován spíše instrumentalitou situace, výsledkem je objektivní neboli nutná náhoda, jeho myšlení je spíše retrospektivní (vede dialog s již existujícím, ze stop minulých zkušeností, postupů a řešení zvažuje, co může být použito), je více všeobecným lékařem než specialistou přizpůsobuje strukturu svých odpovědí a chování událostem, spíše, než aby svět kolem měnil na základě přesného analytického plánu, v souladu se specializovanou teorií a hypotézami (Lazarová, 2008, s. 28). Systémově a eklekticky uvažující učitel se tedy snaží rozkrýt to, co není na první pohled vidět a pochopit důvody jednání žáka, spíše než aby mu vyčítavě ukazoval formičku, z které nějakým způsobem žák vyčuhuje. Dále raději hledá způsoby pomoci, třeba i nové, netradiční, než aby se urputně držel šablonovitého posuzování přestupků a problémů včetně stále více neúčinného a zprofanovaného systému vina trest. Tím se ovšem nemíní, že se lze bez trestů naprosto obejít, ovšem trest by měl být smysluplný a měl by být udělen s ohledem na specifickou a jedinečnou situaci žáka a pokud možno by měl být opakem toho, co žák provedl - měl by nějak přispět ke zlepšení žákovy situace a ke zlepšení situace v žákově okolí. Také by neměl snižovat důstojnost žáka. 3.3 Dítě jako subjekt orientace na zdroje Dříve než děti dělají potíže, mají své vlastní problémy, říká Hopf (2001, s. 99). Humanistická pedagogika 6 v Německu například formuluje orientační body a požadavky na úspěšnou výchovu takto: brát v ohled potřeby žáků rozvíjet všechny oblasti osobnosti ulehčit žákovi popsat svůj současný stav učinit ze žáka vychovatele sebe sama přiznat důležitou roli pocitům 6 Humanistická pedagogika podle slovníkové definice navazuje na myšlenky humanismu Směřuje k přirozené a méně násilné výchově, autenticitě a seberealizaci člověka (Průcha, Walterová, Mareš, 2003, s. 76). 9

10 vytvořit učební klima plné porozumění, podpory a klima zbavené strachu rozvíjet opravdový respekt pro hodnoty bližního (Hopf, 2001, s. 100) U nás v České republice nejsou příliš často vyjadřovány požadavky jako ulehčit žákovi popsat svůj současný stav nebo přiznat důležitou roli pocitům. Nejsme, a ani žáci přece nejsou kolonkami, nejsou nositeli výkonu jako bezduchá čísla ze statistiky; jsou to myslící, cítící a svobodně se rozhodující bytosti. Nejsou to ovládané a kontrolované objekty. Humanisticky orientovaná práce ve vyučování, která čerpá a těží z poznatků sociální pedagogiky, se nevyznačuje v první řadě metodickými nařízeními, určitými pomůckami nebo určitými učebními obsahy, nýbrž nejprve odpovídajícím postojem zúčastněných učitelů ve vztahu k žákům jako osobnostem (Hopf, 2001, s. 101, kurzíva od autorky metodiky). Hopf souhlasně s Pávkovou tvrdí, že práce s mládeží bude účinná, pokud bude dospívající brán jako osobnost s určitými zdroji a ne se zřetelem na jeho nedostatky (Hopf, 2001, s. 101, Pávková, 1999, s. 43). Takový postoj je zřejmě klíčový. Hopf jej dále objasňuje: Při práci orientované na zdroje (srov. BANDLER / GRINDER, 1981) je činnost vedena s přesvědčením, že každé dítě nebo žák má schopnosti, které si přeje dále rozvíjet, vlastnosti, talent, zájmy, charakterové vlastnosti atd. hodné obdivu (tedy zdroje), které mohou být využity při řešení problémů. Učitel, který chce pracovat s ohledem na zdroje svých žáků, se bude při své práci orientovat na to, aby tyto zdroje objevil. U některého žáka to mohou být např. určité schopnosti v oblasti techniky, sportu nebo v oblasti jeho zájmů, u dalšího žáka to mohou být schopnosti motivovat sebe i ostatní, být cílevědomý nebo mít výdrž, schopnost lehce navazovat kontakty nebo mít dobré nápady (být tvořivý) (Hopf, s. 101). Stručně řečeno, je potřeba hledat a nacházet na každém žákovi něco, v čem je výjimečný nebo jedinečný; něco, za co je možné ho obdivovat. Také je potřeba toto ocenění pro jeho specifická pozitiva dávat najevo, abychom takové klady jeho osobnosti podpořili (Bosco in Jůva, s. 34). Znamená to ho uznávat. Ve věku dospívání ztrácejí rodiče na rozhodujícím vlivu a mladý člověk potřebuje nejen pozitivně působící referenční skupinu, ale i pozitivně působícího referenčního člověka ; významného druhého 7 ; někoho, vedle koho by se cítil plnohodnotný, uznávaný a koho by si také sám vážil. V současnosti tuto funkci už téměř neplní sousedstvo, církev nebo společenské organizace; učitelé proto jsou jedni z mála, kteří mohou mladého člověka rozhodujícím způsobem ovlivnit. Podle 7 Meadův koncept 10

11 posledního bodu z výše uvedeného výčtu tak tím, že humanisticky orientovaný učitel sám rozvíjí opravdový respekt pro hodnoty bližního tedy žáka, ačkoliv s nimi třeba momentálně nesouhlasí, dává žákovi příklad pro totéž. Není, a nemělo by být cílem osobnost žáka opravit, tím, že se vytrhnou nebo zakážou jeho špatné názory nebo špatné chování, ale opačně je spíše potřeba významně podpořit jeho klady a právě na nich začít stavět. Podobně pozitivně působící je i celkové ocenění nejen pro hodnoty žáka, ale zejména pro hodnotu žáka jako jedinečného, zajímavého a neopakovatelného člověka. Je jistě velmi těžké si tento přístup udržet, když žák něco provede nebo stále provádí. Avšak bez toho, aby pedagog za každých okolností jednal korektně a stále respektoval důstojnost dítěte nebo mladého člověka, ať už provedl cokoliv, není možné dosahovat trvalých úspěchů. Kantorková a Kurelová mluví o stálé úctě učitele ke každému žákovi jako k jedinečné lidské bytosti (Kurelová et al., 2001, s. 8). V Hopfově textu 8 se objevuje častokrát slovo důvěra. Znamená to, v souladu se strategií získávání a rozšiřování klíčových kompetencí, věřit ve schopnosti žáka a tuto důvěru dávat najevo. Znamená to také odklon od pouhé transmise k podpoře, provázení, koučování, leaderství a podobně. Působení takového podporujícího přístupu je známé jako Pygmalion efekt nebo Galatea efekt (Helus, 1982, s ). 4. Zvládání vzdělávací neúspěšnosti dva časové horizonty Při zachování výše popsaného myšlenkového rámce pomoci se vynořují dva časové aspekty pomoci při školní neúspěšnosti: akutní, krizová intervence a dlouhodobá podpora. Akutní, krizová intervence je nutná při jakémkoliv problému, který souvisí se školou, neboť pravděpodobně každý z těchto problémů má potenciál stát se důvodem například pro ukončení vzdělávání. Nejde tedy jenom o známky, ačkoliv se tak v souvislosti se školní neúspěšností často uvažuje. Dlouhodobá podpora je zase výhodná z hlediska prevence před problémovým chováním, včetně prevence před vzdělávací neúspěšností. 4.1 Akutní problémy možné přístupy k intervenci Intervence v situaci krize staví před učitele nové výzvy, neboť se pohybují na hraně mezi pedagogickým a psychologickým poradenstvím. Drtivé většině učitelů však dosud chybí odborné vzdělání a výcvik v oblasti poskytování pomoci, respektive poradenství a zvládání 8 Viz seznam použité literatury 11

12 krizí (Lazarová, 2008, s. 21). Podle Lazarové jsou však krizově intervenční kompetence učitelů stále potřebnější (Lazarová, 2008, s. 22) Kompetence učitele pro intervenci Lazarová vhodně vymezuje pojem krizově intervenční kompetence: vyjadřuje způsobilost učitele využít adekvátně a účelně v nezvyklé, nestandardní situaci své speciální znalosti, dovednosti a zkušenosti (Lazarová, 2008, s. 25). Tyto kompetence podle ní umožňují pracovníkovi profesionálně zvládat například tyto základní činnosti: rychle se zorientovat v situaci, zvážit vlastní možnosti, práva a povinnosti ve vztahu k problému, klientovi a instituci, ve které pracuje, rychle a adekvátně zasáhnout nebo vypracovat plán intervencí, resp. rychle a účelně rozhodovat o dalších postupech, poskytnout základní poradenství a sociální oporu, pracovat s emocemi klientů, spolupracovat s odborníky ve škole i mimo ni, vyhodnotit účelnost své kompetence a reflektovat novou zkušenost. Jak Lazarová (2008, s. 26) dále uvádí, krizově intervenční kompetence je sycena znalostmi, například: znalosti týkající se školského poradenského systému, sociálně-právního systému, zdravotnictví, policie apod., přehled o relevantních zařízeních v regionu, znalosti z oboru psychologie (zejména vývojové, sociální, osobnosti a psychopatologie), základní znalosti z oblasti poradenství a krizové intervence, základní znalost postupů práce s klientem, základní znalosti z oblasti práva. Dovednostním základem krizově intervenční kompetence jsou podle Lazarové (2008, op. cit.) speciální sociální a komunikační dovednosti: vést diagnostický i pomáhající rozhovor (s žákem, rodičem...), vč. naslouchání, práce s emocemi, zvládat techniky dotazování, 12

13 umět vyjednávat, zaujímat roli mediátora, komunikovat s odborníky z jiných oborů, formulovat objednávky, požadavky apod. Pokud má škola školního psychologa, mohou být učitelé průběžně proškolováni v osvojování těchto znalostí a dovedností Postup intervence Pro přímou intervenci vzhledem k řešení vzniklého problému doporučují Hopf (2001) i Lazarová (2008) následující postupy: 1.krok: První informace Prvním krokem v řešení výchovných problémů je, jak shodně tvrdí Lazarová a Hopf, přizvat dítě k diagnostice. Podle Hopfa (2001, s. 111) má žák dostat příležitost podat vlastní interpretaci události. Tento krok má uvést do pohybu proces, vztahující se k sebepojetí mladistvého a k jeho představám o tom, co je, kdo je, kdo by měl být, kdo by mohl být a o tom, co se dá změnit. V tomto kroku je klíčový způsob kladení otázek. Stejně jako v jiných vztazích může způsob vyjadřování komunikaci zablokovat a vzbudit odpor, i při situaci řešení např. výchovných problémů mohou nevhodně volené otázky celou situaci zhatit a postoj mladého člověka zatvrdit. Lazarová (2008, s. 34, 35) souhlasně s Hopfem (2001, s. 107) navrhují vyhýbat se zájmenu Proč?. Otázkou proč v podstatě nutíme žáka, aby se stal sám sobě soudcem, a to nebývá vhodné. Dospívající ještě nemají pevně vybudovaný hodnotový systém a mnohdy se sami v sobě nevyznají, navíc mohou pocházet z prostředí, kde jsou hodnoty nastaveny chybně a tak svoje jednání mohou významně zlehčit nebo naopak přecenit. Jako vhodnější se jeví otázky typu: Co jsi tím chtěl vyjádřit? Chtěl bych znát tvůj myšlenkový postup? bez stopy ironie, ale s vážností. Dále by bylo vhodné snažit se zjistit, z čeho tyto pohnutky pramení (např. žák ve třidě šaškuje, při rozhovoru sám řekne, že chce být středem pozornosti, úkolem pedagoga je pak zjistit, co je příčinou doma je zanedbáván, má nějaký handicap, má nízké sebevědomí atd. a podle toho se učitel dále rozhoduje a taktně a nenápadně nabízí pomoc). Z otázek, které navrhuje Hopf, se dá vysledovat jedna charakteristika namísto podmětu to, ono, problém se stává v první řadě (a v první fázi řešení problému) podmětem sám žák: Místo vyjádření Co se (to) děje?, Jak se to stalo? navrhuje vyjádření: 13

14 Co jsi (ty) postřehnul? Co jsi (ty) prožil? 9 Tím se dostává do středu pozornosti žák (ne problém) a dospívající může cítit zájem o svou vlastní osobu. Zajímáme se o žáka a neredukujeme jeho osobnost na problém, jako by snad problém byl víc než lidská bytost. 10 Je nutné také nezapomenout na řeč těla a řeč prostoru, protože pro příjemce komunikačních signálů je důležitější neverbální sdělení než verbální. Pokud například učitel pohodlně sedí ve svém kabinetě, kam stále někdo přichází a odchází a žák, provinilec stojí jako na pranýři, i slova pochopení ztratí na síle. Je tedy nutné dbát na zásady komunikace, například na vhodnou mimiku, gestiku, posturiku, proxemiku i vertikálu 11 (Mareš, Křivohlavý, 1989, s ). Pro navázání optimálního kontaktu se žákem je důležité vyhledat klidné místo v soukromí a být očima v úrovni žáka, například tak, že si oba, žák i učitel, v klidu sednou. Zde se naskýtá možnost plně využít systémového přístupu. Není na škodu zprvu vyvolat v žákovi dojem, že provedl něco závažného a že se teď budou dít věci!. To umožní, aby žák pedagoga a jeho vyjádření bral vážně. Pedagog může v této fázi důkladně objasnit žákovi, jak porušil školní řád a co by mohlo podle školního řádu následovat (důtka, podmínečné vyloučení, pokud se jedná o nezletilého, oznámení kurátorovi, rodičům a podobně). Pokud je žák dostatečně seznámen se závažností a s možnými důsledky svého jednání a je emocionálně změkčen, může pedagog přistoupit k druhé fázi ukázat lidskou tvář a začít zkoumat širší souvislosti. V této fázi žák pravděpodobně prozradí ze subjektivního hlediska pohnutky svého chování (např. cituji: z frajeřiny, z blbosti, nebaví mě škola, štve mě to tady, mistr mi vynadal ) a to, jak sám svoje jednání hodnotí. (Je však namístě podotknout, že žákovo vlastní hodnocení může být zkreslené jeho nezralostí nebo chybně nastaveným hodnotovým systémem z jeho rodiny). V tomto okamžiku může pedagog také zjistit taktně něco ze života žáka odkud je ( z Nové Vsi?! Odtamtud znám ještě toho a toho! Tam máte krásný rybník, že? ) nebo z rodiny ( a ty máš ještě sourozence? ) a navázat přátelštější vztah, projasnit tvář, jako by na chvíli na problém zapomněl. Samozřejmě se musí vyvarovat slídění, vyslýchání, zjišťování přílišných nebo citlivých detailů; jde jen o to, v souladu se systémovým přístupem, získat alespoň velmi hrubý nárys o širších souvislostech života žáka. 9 Kurzíva od autorky metodiky 10 Nezaměňujme zájem o žáka s jeho hodnocením! Je vhodné zajímat se o žáka jako o osobnost, ale tuto osobnost není vhodné negativně hodnotit! Negativně hodnotit by se mělo pouze žákovo nesprávné jednání. 11 Mimika (výraz obličeje), gestika (gesta), posturika (postoj), proxemika (vzdálenost), vertikála (výška) nauky o řeči těla při komunikaci (KOHOUTEK, 2002, s ) 14

15 Vyžaduje to opravdový takt, laskavost, úsměv a nehraný, skutečný zájem. Tím se pokládá základ pro další spolupráci (Matějček, 1991, s. 19). 2. krok: Zhodnocení Učitel zajistí, že budou známy názory přátel, kamarádů ze třídy, popř. i rodičů na celou událost. Žák vyjádří svá přání a své představy (Hopf, 2001, s. 112). Tento krok je možné vynechat, pokud se problém ostatních žáků netýká. Podle Hopfa má následně učitel předložit návrh, podle kterého by se mělo u žáka dosáhnout zlepšení. I v tomto bodě lze požádat žáka, aby sám dal nějaký návrh. Pro učitele může být žákova odpověď také cenným diagnostickým materiálem v tom smyslu, že vypovídá o tom, jak velkou závažnost problému žák přisuzuje. Někdy mohou být odpovědi opravdu překvapivé, a to v obou směrech přeceňování i podceňování problému, respektive se zde může učitel dozvědět, jak přísný žák sám na sebe je. Ačkoli se tedy pedagog může setkat s překvapivými návrhy, neměl by se žákovi nějak vysmívat, spíš může tyto návrhy použít jako diagnostiku toho, jakou závažnost žák problému přisuzuje. Samozřejmě může i vyjádřit nesouhlas a podiv, jestliže žák při nějakém závažnějším přestupku navrhuje banální a nenáročná řešení. Nicméně by neměl žáka celkově shazovat jako osobnost 12, pouze může (i striktně) odmítnout nepřijatelné řešení. To, že žák participuje na rozhodování o řešení záležitosti, mu jednak ponechává důstojnost a také ho to více zavazuje dohodnuté řešení splnit. I v případě, že žák žádný návrh nedá, tím, že se mu tato možnost otevře, zůstává partnerem, je mu ponechána jeho důstojnost a může být pak ochotnější naslouchat návrhům učitele. Hopf pak správně poznamenává, že tyto kroky předpokládají spolehnutí na stávající zdroje mladého člověka namísto koncentrace na jeho nedostatky (Hopf, 2001, op. cit.). 4. krok: Vytvoření dohody (úmluvy) Tento krok Hopf nekomentuje; je zjevně dojednáním konkrétního postupu, který je přijatelný pro obě strany. Je zde nezbytné mít v zásobě různé varianty řešení; pokud se k optimálnímu řešení nedojde, je třeba ponechat nějaký čas pravděpodobně v řádu dnů pro nalezení optimálního postupu. Na tomto kroku samozřejmě participují obě strany. 12 Zde je namístě opět připomenout základní psychologickou poučku o komunikaci: nesoudit megativně žáka ( ty jsi ) ale popsat jeho jednání a rozpor mezi tímto jednáním a žádoucím stavem ( odešel jsi bez dovolení, a to je v rozporu ) 15

16 Nyní nastává fáze dojednávání konkrétního postupu. V úvahu musí pedagog vzít závažnost problému, jeho trvání a vývoj v čase. Žák má na plánování řešení participovat. Za smysluplné lze považovat následující schéma: 1. Svým jednáním jsi nějak poškodil školu, její dobré jméno (nebo: Byl jsi špatným vzorem pro ostatní a tím jsi přispěl k zhoršení situace ve škole). 2. Teď bys měl naopak něco udělat pro to, abys tuto situaci zvrátil měl bys naopak něco dobrého pro školu udělat. Co bys například pro školu mohl udělat? Je pravda, že žáci nejsou zvyklí takovým způsobem uvažovat a mohou být otázkou zaskočeni. To však nemusí být na škodu. Vytváří to prostor pro další dojednávání. Pokud žák neví a to se možná stane často lze mu při rozhodování pomoci (a zároveň o něm zjistit něco pozitivního): Tak co třeba umíš? nebo: Co máš za koníčky? Tak se můžeme dozvědět, v čem žák možná vyniká a na tom začít stavět. Velmi pravděpodobně se dozvíme například to, že žák hraje v kapele, že umí něco nakreslit na počítači, že dělá graffiti (pozor na odsuzování, graffiti se dělají i na legálních plochách), parkur, break dance, píše básně, texty k hudbě, rapuje a tak podobně. V tomto okamžiku je možné promyslet, jak takovou dovednost využít a jak nejlépe žáka zapojit do dlouhodobější spolupráce. Pokud na škole existuje volnočasová aktivita, je velmi vhodné ji v tomto momentě využít. Pokud se jedná například o výtvarně-estetický kroužek, nabízí se například participace žáka na výzdobě školy ať už tím, že vytvoří nápisy nebo kresby, které se mohou použít pro chodby školy, nebo tím, že vytvoří návrhy na vymalování tříd, nebo udělá doma nějaké objekty, které se mohou použít pro výstavu (například graffiti na velkou desku), případně vymyslí happening na vernisáž. Nejoptimálnější variantou je přímá spolupráce v rámci volnočasového kroužku, například při realizaci výzdoby školy (rámování a umisťování kreseb a nápisů), pomoc žáka při instalaci výstavy či nácvik happeningu a dalších aktivit. V tomto momentě už nastává bezprostřední práce v rámci kroužku a může nastat pozitivní peer i jiné působení. I žáci, kteří nemají žádného speciálního koníčka, můžou ve svém volném čase pomoci s nevýtvarnými pracemi, například v souvislosti s vymalováním tříd nebo s výstavou. Toto setkání s kroužkem může být krátkodobé, ale i dlouhodobé, vše se bude odvíjet od dohody, kterou učitel s žákem udělá. Snahou by mělo být zapojit žáka co nejvíc, dát mu okusit pocit užitečnosti a tím odvracet jeho pozornost od problémového chování. Je samozřejmé, že uvedené principy se dají využít i pro jakoukoliv jinou volnočasovou aktivitu hudební klub, sportovní kroužek a tak podobně. Ideálem by samozřejmě bylo, kdyby takových aktivit na učňovské škole bylo několik, aby se daly pokrýt různorodé vlohy žáků. 16

17 5. krok: Evaluace (vyhodnocení) I tento krok má být podle Hopfa společný splněná dohoda nebo i částečně splněná dohoda nebo výkony mají být společně přezkoumány a vyhodnoceny (Hopf, 2001, s. 112). Nejlepším možným výsledkem aplikace uvedených postupů by samozřejmě bylo, aby se žák dlouhodobě zapojil do volnočasové aktivity, aby tak na něj mohl pedagog systematicky a nenásilně působit po stránce sebepojetí (zdravého sebevědomí), hodnotového systému, vztahu ke škole a ke vzdělání, pomáhal mu rozvíjet sociální, pracovní i další klíčové kompetence. Také je zde možnost pozitivního působení vrstevníků, kteří jsou do volnočasových aktivit zapojeni z vlastního zájmu. Nicméně za úspěch je třeba považovat i to, že žák splní dohodnutou úmluvu a zapojí se do volnočasových aktivit, třebaže jen krátkodobě. Je potřeba znovu zdůraznit velmi podstatnou věc: Je důležité respektovat žákovu důstojnost tím, že se jeho problém řeší v soukromí. Pokud se učitel dopustí té chyby, že zostudí žáka peskováním a propíráním jeho prohřešku před spolužáky nebo jinými lidmi, může téměř jistě počítat s neúspěchem své snahy. Je to možná trochu náročnější, vzít žáka na nějaké klidné místo, třeba do zasedací místnosti nebo do školní knihovny a tam s ním v klidu jeho problém rozebrat a pokusit se poodhalit skryté vztahy a tlaky, které k určitému chování vedly, než to vyřídit na místě. Stojí to určitě víc drahocenného času a energie, které mnohdy přetížení učitelé nemají nazbyt (vytvářejí ŠVP, mají třídnictví, další funkce ve škole, školení a porady atd.). Nicméně ke skutečnému řešení prospěchových a výchovných problémů žádná zkratka nevede, naopak se může ukázat jako slepá ulička. 3.2 Dlouhodobá podpora Vzhledem k tomu, že se kázeňské tresty, zapisování do žákovských knížek, pohovory s rodiči a další běžné metody řešení výchovných a vzdělávacích problémů žáků stávají neúčinnými, je zapotřebí nalézt něco efektivnějšího, jak pomoci neúspěšným žákům z bludného kruhu nechuti k učení a odporu ke škole (Helus, 2007, s. 43). Systémový, eklektický a kutilský přístup taková řešení problémů nabízí. Mnoho pedagogů v minulosti i v současnosti pochopilo, že jedním z nejlepších způsobů, jak žákům pomoci, je projevovat o ně zájem, a to do té míry, že je člověk ochoten obětovat něco ze svého pohodlí nebo ze svých zaběhnutých schémat. To platí zejména pro učňovské školství, kde je problémů a žáků s problémy opravdu hodně. Vhodným příkladem z historie je i zakladatel salesiánského hnutí Ital Giovanni Bosco. Ve svých pamětech Bosco říká: Myslel jsem zvláště na ty, kteří 17

18 byli propouštěni z vězení. Přesvědčil jsem se, že pokud chlapci, kteří se znovu dostanou na svobodu, najdou přítele, který se o ně postará, věnuje se jim o nedělích a svátcích, najde jim práci u nějakého poctivého zaměstnavatele a někdy za nimi zajde i v týdnu, zapomenou na minulost a začnou žít správně (Bosco, 2007, s. 99). Jan Jindřich Pestalozzi se svými svěřenci trávil společně celý jejich pobyt ve výchovném a vzdělávacím ústavu, který pro chudou mládež a sirotky založil. Snažil se svým zanedbaným žebravým dětem v první řadě vštípit soucit a další hluboce lidské hodnoty. Zdůrazňoval přitom nutnost hodin her ; střídání vyučovacích a volných hodin, syntézu svobody a nutnosti (Pestalozzi in Cipro, 2002, s. 5). V současnosti školy v České republice začínají využívat služeb školních psychologů. Na učňovských školách je tak vysoké procento žáků s problémy, že učitelům na těchto typech škol nezbývá, než se pokoušet sami, bez ohledu na to, jestli psycholog ve škole působí či ne, tyto problémy s žáky řešit; psycholog (a výchovný poradce spolu s metodikem prevence) jim však může být velkou oporou a metodikem. V silách učitele, zejména ojedinělého bojovníka na těchto typech škol však není poskytovat pomoc velkému počtu mladých lidí, kteří ji opravdu potřebují. Nicméně při vhodné podpoře ze strany vedení školy lze zorganizovat podpůrné činnosti, které by mládeži pomohly pohlížet na školu jako na příjemné, nebo alespoň příjemnější místo. Při organizování takových aktivit se zlepšují i vztahy mezi učiteli a žáky a celkové klima školy. To zase vede k větší přístupnosti a vnímavosti žáků vzhledem k výchovnému působení učitelů. Typickým příkladem je situace na jedné brněnské škole: Její ředitel říká: Uvědomil jsem si, že škola nemůže absentovat na výchovu, že to není jen o vzdělání (Šeďová in Rabušicová a kol. 2004, s. 127). Zástupce ředitele dává příklad: Nejlepší naše akce je Divadelní týden. Při tom se nastartují úplně jiné vztahy učitel žák to se nedá popsat slovy, jak to začne fungovat. Ty děcka jdou potom učiteli na ruku při výuce a kázeň není problém (Šeďová in Rabušicová a kol. 2004, s. 128). Ještě k akci Divadelní týden : Účinkovat může každý žák, který o to projeví zájem. Počet rolí a jejich alternací se upravuje na míru podle toho, kolik dětí se zapojí. Počet diváků, kteří letos navštívili Divadelní týden, je kolem 4000! (Šeďová in Rabušicová a kol. 2004, s. 125). I rodiče si všímají pozitivních efektů: Líbí se mi komunikace s vedením, mimoškolní zájmová činnost dramatického charakteru promítající se i do výuky. Pořádání divadelních představení má velmi dobrý vliv na žáky (i problematičtější) mají prostor vyniknout (Šeďová in Rabušicová, a kol. 2004, s. 135). 18

19 Kantorková a Kurelová tvrdí, že umění je tedy nositelem humanizace člověka (Kurelová et al., 2001, s. 23). Z historie známe příklady využívání umění jako výchovného prostředku (Přadka, 1999, s. 15). V současnosti využívá sílu umění stále více arteterapie 13 a artefiletika. 14 S účinky umění také již poměrně dlouho pracují i některé alternativní školy (Průcha, 2001). Podle zkušeností z historie i ze současnosti jsou tedy umělecké, ale i neumělecké mimovyučovací aktivity vynikajícím prostředkem, jak mladým lidem, a zejména mladým lidem v učňovských školách, pomáhat překonávat krizová období ve vzdělávání a v rozvoji osobnosti. Přesto paradoxně tyto aktivity na učňovských školách nefungují v takové míře jako například na gymnáziích. Je samozřejmě mnohem těžší, přitáhnout mladé lidi, pocházející například z nepodnětného prostředí, k nějaké systematické smysluplné zájmové činnosti, avšak pokud se to podaří, je to velmi efektivní způsob, jak předejít školním i mimoškolním problémům (Pávková, 1999, s. 17, 43) 5. Redukce neúspěšnosti prostřednictvím volnočasových aktivit Následující část metodiky se bude podrobněji věnovat možnostem vlivu volnočasových aktivit na redukci vzdělávací neúspěšnosti žáků. Bude postupovat od vymezení pojmů volný čas, přes možnosti působení volnočasových aktivit až k určitým podmínkám, které jsou pro účinné působení volnočasových aktivit na redukci vzdělávací neúspěšnosti nezbytné. 5.1 Volný čas Volný čas je podle Pávkové (Pávková et al., 1999, s. 15) opakem nutné práce a povinnosti. Do volného času také nepatří vyučování a činnosti s ním související, sebeobsluha, základní péče o zevnějšek a osobní věci, povinnosti spojené s provozem rodiny, domácnosti, výchovného zařízení i další uložené vzdělávání a další časové ztráty. Součástí volného času nejsou ani činnosti, zabezpečující biologickou existenci člověka (jídlo, spánek, hygiena, zdravotní péče) (Pávková et al., op. cit.). Volný čas je tedy sférou, která se dá 13 Arteterapie je podle slovníkové definice léčení uměním (PRŮCHA, WALTEROVÁ, MAREŠ, 2003, s. 19). 14 Artefiletika je podle slovníkové definice výchovné pojetí, které využívá uměleckých výrazových prostředků k integrativnímu duševnímu rozvoji a k pozitivní prevenci psychosociálních poruch, zejména u dětí a mladých lidí (ABZ slovník cizích slov [online]. Nedat.). 19

20 využít příjemně, například k relaxaci nebo k pěstování zálib, ale také dobou, která je pro mladistvé (a nejen pro ně) určitým rizikem, pokud je využívána nevhodně. Vzhledem k tomu, že děti a mladiství mají poměrně mnoho volného času, je podle Pávkové žádoucí jeho pedagogické ovlivňování (Pávková et al., 1999, s. 15). Z ekonomického hlediska je nejen významné, že volný čas je využíván a zhodnocován komerčně, ale jistě existuje ještě důležitější aspekt: Pokud je volný čas promyšleně výchovně využíván u dospívajících mladých lidí, ekonomicky je to pro společnost efektivnější, než investování do věznic a dalších represivních opatření pro lidi, jimž se v průběhu jejich dospívání nepodařilo pomoci při řešení jejich potíží. Toto hledisko se ukazuje jako nezbytné především v souvislosti s žáky učňovského školství. 5.2 Možnosti působení organizovaných volnočasových aktivit Možnosti vlivu výchovy mimo vyučování na rozvoj osobnosti mladého člověka jsou poměrně rozsáhlé. Dotýkají se potřeb, schopností, vlastností člověka, ale i jeho vztahů a zdraví. Výchova mimo vyučování plní podle Pávkové funkci výchovně vzdělávací, zdravotní a sociální. Pávková také zdůrazňuje preventivní a rozvojové zaměření výchovy ve volném čase (Pávková et al., 1999, s ). Využití volnočasové aktivity jako nástroje pro redukci potíží žáků, včetně školní neúspěšnosti není naprosto nová myšlenka. Tak jako v historii se i v současnosti využívá výchova ve volném čase jako prostředek kultivace člověka. Alternativní školy dokonce propojují činnosti, které by se daly označit za oddechové nebo volnočasové, přímo s výukou. To může přispět k lepšímu klimatu školy i k lepším vztahům mezi pedagogy a žáky. Souhrnně by se dalo říci, že kvalitní volnočasová aktivita, organizovaná školou, může mít pozitivní vliv na vztah žáka ke škole, ke vzdělávání, na jeho sebepojetí, socializaci, může podpořit rozvoj klíčových kompetencí žáka, přispět ke zlepšení klimatu školy, a v neposlední řadě může nabídnout bezpečné a smysluplné využití určité části volného času. Tím se zmenší riziko problémového chování, protože tato část volného času pak nemůže být využita pro něco nekalého. Nespornou výhodou volnočasových aktivit je určitá neformálnost, která je pro žáky vítaným odlehčením od školních stresů a povinností. Tím nabývá jakákoliv volnočasová aktivita na atraktivnosti. Další výhodou je to, že eliminuje nebezpečí prohloubení odlišnosti a výlučnosti žáka s problémy. Práce s žáky s problémy bývá někdy přesouvána na 20

Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI

Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI OBSAH Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI 1. Psychologie, její role a význam v procesu vzdělávání 16 1.1 Současné pojetí psychologie ve vzdělávání 16

Více

Volnočasové aktivity pro udržení ohrožených žáků ve vzdělávacím systému při SŠT Udržení žáků ve vzdělávání

Volnočasové aktivity pro udržení ohrožených žáků ve vzdělávacím systému při SŠT Udržení žáků ve vzdělávání Volnočasové aktivity pro udržení ohrožených žáků ve vzdělávacím systému při SŠT Udržení žáků ve vzdělávání CZ.1.07 / 1.2.02 / 02.0004 Kdo si hraje, nezlobí Bc. Libuše Zítková květen 2012 Pohled zpět do

Více

Základní škola Kopřivnice, Alšova 1123, okres Nový Jičín K O N C E P C E Č I N N O S T I

Základní škola Kopřivnice, Alšova 1123, okres Nový Jičín K O N C E P C E Č I N N O S T I Základní škola Kopřivnice, Alšova 1123, okres Nový Jičín Š K O L N Í P O R A D E N S K É P R A C O V I Š T Ě - K O N C E P C E Č I N N O S T I 1. Činnost školního poradenského pracoviště Školní poradenské

Více

Obecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající

Obecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající A. Koncepce činnosti, aktivity, orientace B.1. Základní charakteristika zařízení Pedagogicko-psychologická poradna (PPP) zajišťuje spektrum psychologických a speciálně pedagogických služeb, které jsou

Více

Mgr. Petra Kadlecová. Reflexe primární protidrogové prevence v oblasti středního školství

Mgr. Petra Kadlecová. Reflexe primární protidrogové prevence v oblasti středního školství Mgr. Petra Kadlecová Reflexe primární protidrogové prevence v oblasti středního školství Kapitola 1 strana 2 Prevence rizik návykových látek Prevence (dle WHO): soubor intervencí s cílem zamezit a snížit

Více

Dlouhodobý plán výchovného poradenství

Dlouhodobý plán výchovného poradenství Základní škola, Zruč nad Sázavou, Okružní 643 Dlouhodobý plán výchovného poradenství Zpracovala: Mgr. Zdeňka Kunčická, výchovná poradkyně Schválila: Mgr. Jana Marečková, ředitelka školy Ve Zruči nad Sázavou

Více

SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA

SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA otázky k SZZ 1) Speciální pedagogika jako vědní obor, vymezení předmětu, vztah speciální pedagogiky k dalším vědním oborům. Vztah k pedagogice, psychologii, medicínským oborům, k sociologii.

Více

Etický kodex sociálních pracovníků

Etický kodex sociálních pracovníků Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv

Více

Zpráva o zájemci o pěstounství. Část E Hodnocení způsobilosti

Zpráva o zájemci o pěstounství. Část E Hodnocení způsobilosti Zpráva o zájemci o pěstounství Tento materiál vznikl v Amalthea o. s. z podkladů organizace British Association for Adoption & Fostering (2008) v rámci spolupráce s Pardubickým krajem, Nadací LUMOS, Centrem

Více

CZ54 Inženýrská pedagogika zimní semestr 2015/16 2. ročník NMg. studia obor Pozemní stavby všechna zaměření

CZ54 Inženýrská pedagogika zimní semestr 2015/16 2. ročník NMg. studia obor Pozemní stavby všechna zaměření CZ54 Inženýrská pedagogika zimní semestr 2015/16 2. ročník NMg. studia obor Pozemní stavby všechna zaměření Seminární práce studentů Vyberte si jedno z nabízených 63 témat. Pokud si někdo vybere knihu

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM. Školní klub

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM. Školní klub LAUDEROVA MATEŘSKÁ ŠKOLA, ZÁKLADNÍ ŠKOLA A GYMNÁZIUM PŘI ŽIDOVSKÉ OBCI V PRAZE Belgická 25, Praha 2, 120 00, tel. 246 080 784 5, www.lauder.cz, skola@lauder.cz ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM Školní klub IČ:

Více

Kariérové poradenství

Kariérové poradenství Kariérové poradenství (KP, poradenství pro volbu povolání) = institucionalizovaný systém poradenských služeb Cíl KP = pomoc jednotlivcům při rozhodování o profesní a vzdělávací orientaci v kterékoliv fázi

Více

Východiska pro intervenci ve školách

Východiska pro intervenci ve školách Obsah ČÁST I Východiska pro intervenci ve školách Intervence základní pojmy a problémy............................ 1005 Obecný model učení............................................. 1070 2.1 Obecné principy

Více

SOU Valašské Klobouky MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM (MPP) 2012 2013. Metodik prevence sociálně patologických jevů

SOU Valašské Klobouky MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM (MPP) 2012 2013. Metodik prevence sociálně patologických jevů SOU Valašské Klobouky MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM (MPP) 2012 2013 Metodik prevence sociálně patologických jevů Roční plán práce zabezpečuje Mgr. Pavel Hrabina Konzultační hodiny pro žáky a rodiče: kdykoliv

Více

PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI

PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI Slezská univerzita v Opavě Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI Distanční studijní opora Monika Chobotová Jarmila Šebestová Karviná 2011 Projekt OP VK 2.2 (CZ.1.07/2.2.00/15.0176)

Více

RÁMCOVÝ ŠKOLNÍ VÝCHOVNÝ PROGRAM PRO ŠKOLNÍ DRUŽINU

RÁMCOVÝ ŠKOLNÍ VÝCHOVNÝ PROGRAM PRO ŠKOLNÍ DRUŽINU číslo jednací: ZŠ-263/2013 RÁMCOVÝ ŠKOLNÍ VÝCHOVNÝ PROGRAM PRO ŠKOLNÍ DRUŽINU Obsah: I. Identifikační údaje II. Charakteristika ŠD III. Výchovný program IV. Vzdělávací část programu 1 I. Identifikační

Více

Školní poradenské pracoviště ZŠ J.A. Komenského, Blatná Školní rok 2009-2010

Školní poradenské pracoviště ZŠ J.A. Komenského, Blatná Školní rok 2009-2010 Školní poradenské pracoviště ZŠ J.A. Komenského, Blatná Školní rok 2009-2010 EVROPSKÁ UNIE I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í Naše škola je zapojena do systémového projektu ministerstva

Více

Směrnice k primární prevenci sociálně patologických jevů u dětí v mateřské škole

Směrnice k primární prevenci sociálně patologických jevů u dětí v mateřské škole Směrnice k primární prevenci sociálně patologických jevů u dětí v mateřské škole Mateřská škola Třebíz Třebíz 6 Č.j. : /15 Skartační znak: A 10 Spisový znak: A. 1. 4. Účinnost od : 26. 1. 2015 INFORMACE

Více

Základní škola a mateřská škola Stod, příspěvková organizace Komenského nám. 10, 33301 Stod

Základní škola a mateřská škola Stod, příspěvková organizace Komenského nám. 10, 33301 Stod Základní škola a mateřská škola Stod, příspěvková organizace Komenského nám. 10, 33301 Stod Š K O L N Í P O R A D E N S T V Í PORADENSKÉ SLUŽBY VE ŠKOLE VÝCHOVNÝ PORADCE METODIK PREVENCE SPECIÁLNÍ PEDAGOG

Více

Vyučovací předmět:: Etická výchova. A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu

Vyučovací předmět:: Etická výchova. A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Vyučovací předmět:: Etická výchova A. Charakteristika vyučovacího předmětu a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Etická výchova je volitelným předmětem, který je realizován v rozsahu dvou

Více

PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA

PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA Pedagogickopsychologická diagnostika je učitelův nástroj poznání podmínek, průběhu a výsledků řízeného procesu. Snaží se o poznání příčin, které učiteli umožní na základě

Více

SMĚRNICE č.503 /2013. Poradenské služby ve škole

SMĚRNICE č.503 /2013. Poradenské služby ve škole SMĚRNICE č.503 /2013 Poradenské služby ve škole Obsah: ČL.1 - ČL.2 - ČL.3 - ČL.4 - ČL.5 - ČL.6 - ČL.7 - ČL.8 - ČL.9 - ČL.10 - ČL.11 - Úvod Obsah poradenských služeb Pracovníci poskytující poradenské služby

Více

VÝŇATEK Z VYHLÁŠKY Č. 72 / 2005 STANDARDNÍ PORADENSKÉ ČINNOSTI ŠKOLY

VÝŇATEK Z VYHLÁŠKY Č. 72 / 2005 STANDARDNÍ PORADENSKÉ ČINNOSTI ŠKOLY VÝŇATEK Z VYHLÁŠKY Č. 72 / 2005 STANDARDNÍ PORADENSKÉ ČINNOSTI ŠKOLY Standardní činnosti školy Obsah Standardní činnosti školy...1 1.Standardní činnosti výchovného poradce...2 Poradenské činnosti:...2

Více

Výzva č. 14, oblast podpory 1.2 Rovné příležitosti dětí a žáků, včetně dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Výzva č. 14, oblast podpory 1.2 Rovné příležitosti dětí a žáků, včetně dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Výzva č. 14, oblast podpory 1.2 Rovné příležitosti dětí a žáků, včetně dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami V oblasti podpory 1.2 Rovné příležitosti dětí a žáků, včetně dětí a žáků se speciálními

Více

CZ.1.07/1.3.43/01.0025 Harmonogram vzdělávacích aktivit

CZ.1.07/1.3.43/01.0025 Harmonogram vzdělávacích aktivit Zavádění komplexního systému DVPP do praxe škol CZ.1.07/1.3.43/01.0025 Harmonogram vzdělávacích aktivit NÁZEV SEMINÁŘE LEKTOR STRUČNÝ OBSAH ZÚČASTNĚNÉ ŠKOLY TERMÍN MÍSTO KONÁNÍ 8 hodin Ředitel jako manažer

Více

Předškolní a mimoškolní pedagogika Odborné předměty Výchova a vzdělávání Metody výchovy a vzdělávání

Předškolní a mimoškolní pedagogika Odborné předměty Výchova a vzdělávání Metody výchovy a vzdělávání VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 10, S 17 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 9.2. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: Bc. Blažena Nováková 1. ročník Předškolní a mimoškolní pedagogika

Více

Rovnost v poradenství? PhDr. Petra Novotná Listopad 2012

Rovnost v poradenství? PhDr. Petra Novotná Listopad 2012 Rovnost v poradenství? PhDr. Petra Novotná Listopad 2012 Rovnost x odlišnost v poradenství Poradenská služba vytváří koncept rovných příležitostí, vychází ze snahy vyrovnávat podmínky pro vzdělání, s respektem

Více

Hodnocení žáků - ŠVP: Střední škola, Základní škola a Mateřská škola, Frýdek-Místek, příspěvková organizace

Hodnocení žáků - ŠVP: Střední škola, Základní škola a Mateřská škola, Frýdek-Místek, příspěvková organizace 6. Hodnocení žáků 6.1 Zásady klasifikace a hodnocení hodnocení žáka je nedílnou součástí výchovně vzdělávacího procesu a je komplexním posouzením prospěchu a chování žáka klasifikace je jednou z forem

Více

Základy pedagogiky a psychologie pro vychovatele zkušební okruhy

Základy pedagogiky a psychologie pro vychovatele zkušební okruhy Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta katedra pedagogiky Požadavky ke státní závěrečné zkoušce pro kombinované bakalářské studium VYCHOVATELSTVÍ (7505R008) Státní závěrečná zkouška v oboru vychovatelství

Více

KURZY PRO PRACOVNÍKY MATEŘSKÝCH ŠKOL, PŘÍPRAVNÝCH TŘÍD A DALŠÍCH PŘEDŠKOL. ZAŘÍZENÍ NABÍDKA 1. POLOLETÍ, PLZEŇSKÝ KRAJ VE ŠKOLCE SE SPOLU DOMLUVÍME

KURZY PRO PRACOVNÍKY MATEŘSKÝCH ŠKOL, PŘÍPRAVNÝCH TŘÍD A DALŠÍCH PŘEDŠKOL. ZAŘÍZENÍ NABÍDKA 1. POLOLETÍ, PLZEŇSKÝ KRAJ VE ŠKOLCE SE SPOLU DOMLUVÍME KURZY PRO PRACOVNÍKY MATEŘSKÝCH ŠKOL, PŘÍPRAVNÝCH TŘÍD A DALŠÍCH PŘEDŠKOL. ZAŘÍZENÍ NABÍDKA 1. POLOLETÍ, PLZEŇSKÝ KRAJ VE ŠKOLCE SE SPOLU DOMLUVÍME PRÁCE S DĚTMI Z JAZYKOVĚ ODLIŠNÉHO PROSTŘEDÍ TERMÍN:

Více

28. Školní psycholog. Anotace. Téma: systémová podpora

28. Školní psycholog. Anotace. Téma: systémová podpora 28. Školní psycholog Téma: systémová podpora Anotace Školní psycholog je poměrně nová profese, která se začala prosazovat a formovat v 90. letech minulého století. Postupně se čím dál více etabluje v praxi

Více

Školní preventivní strategie pro období 2014-2019

Školní preventivní strategie pro období 2014-2019 Školní preventivní strategie pro období 2014-2019 Schválil : Mgr. Jindřich Honzík Ředitel OU a PrŠ Hlučín Zpracovala :... Mgr. Marcela Kirmanová ŠMP Školní preventivní strategie je dlouhodobým preventivním

Více

Rozhodování žáků absolventských ročníků základních škol o další vzdělávací a profesní dráze

Rozhodování žáků absolventských ročníků základních škol o další vzdělávací a profesní dráze 21. 11. 2013, Bratislava Inovatívne technológie včasnej prevencie v poradenských systémoch a preventívnych programoch Rozhodování žáků absolventských ročníků základních škol o další vzdělávací a profesní

Více

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA PORADENSKÝCH SLUŽEB VE ŠKOLE (školní rok 2010/2011)

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA PORADENSKÝCH SLUŽEB VE ŠKOLE (školní rok 2010/2011) ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA PORADENSKÝCH SLUŽEB VE ŠKOLE (školní rok 2010/2011) 1. Vymezení poradenských služeb ve škole 2. Standardní činnosti poradenských pracovníků školy 3. Standardní činnosti pedagogů,

Více

METROPOLITNÍ UNIVERZITA PRAHA

METROPOLITNÍ UNIVERZITA PRAHA METROPOLITNÍ UNIVERZITA PRAHA Veřejná Správa BAKALÁŘSKÁ PRÁCE ZAČLEŇOVÁNÍ SOCIÁLNĚ ZNEVÝHODNĚNÝCH SKUPIN DO VZDĚLÁVACÍHO PROCESU A JEJICH UPLATNĚNÍ NA TRHU PRÁCE S VYUŽITÍM PODPORY ZDROJŮ Z ESF SOCIAL

Více

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538 Jazyk a jazyková komunikace Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura má komplexní charakter a pro přehlednost je rozdělen do tří složek: Komunikační

Více

KONCEPCE VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI. I. Společná ustanovení Základní charakteristika poradenských služeb ve škole

KONCEPCE VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI. I. Společná ustanovení Základní charakteristika poradenských služeb ve škole KONCEPCE VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI Název školy: ZŠ Liberec, Sokolovská Adresa: Sokolovská 328, Liberec 13, 460 14 IČO: 68 97 46 39 I. Společná ustanovení Základní charakteristika

Více

Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství

Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství Metodické doporučení se týká podmínek organizačního zabezpečení logopedické péče v resortu školství (dále jen logopedická

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 7, S 17 DATUM VYTVOŘENÍ: 21.1. 2013

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 7, S 17 DATUM VYTVOŘENÍ: 21.1. 2013 VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 7, S 17 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 21.1. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 1. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

Vzdělávací oblast - Člověk a svět práce

Vzdělávací oblast - Člověk a svět práce Vzdělávací oblast - Člověk a svět práce Pracovní činnosti Charakteristika vyučovacího předmětu 2.stupeň Obsahové, časové a organizační vymezení Časová dotace v učebním plánu je 1 vyučovací hodina týdně.

Více

4. Učitel jako předpoklad kvalitní výuky

4. Učitel jako předpoklad kvalitní výuky MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY Podklad pro diskuzi ke Strategii vzdělávací politiky do roku 2020 4. Učitel jako předpoklad kvalitní výuky Praha, březen 2013 Úvod V lednu 2013 zahájilo Ministerstvo

Více

Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci se zdravotním postižením, žáci se zdravotním znevýhodněním a žáci se sociálním znevýhodněním.

Více

PLÁN PRÁCE VÝCHOVNÉHO PORADCE školní rok 2014/2015

PLÁN PRÁCE VÝCHOVNÉHO PORADCE školní rok 2014/2015 PLÁN PRÁCE VÝCHOVNÉHO PORADCE školní rok 2014/2015 Gymnázium a obchodní akademie Chodov Smetanova 738, 357 35 Chodov Poradenské služby ve škole odrážejí specifika školy i regionu. Jsou koordinovány se

Více

Metodické doporučení MPSV č. 3/2009 k vytvoření individuálního plánu péče o dítě

Metodické doporučení MPSV č. 3/2009 k vytvoření individuálního plánu péče o dítě Metodické doporučení MPSV č. 3/2009 k vytvoření individuálního plánu péče o dítě VYTVOŘENÍ INDIVIDUÁLNÍHO PLÁNU PÉČE O DÍTĚ V okamžiku, kdy sociální pracovnice a přizvaní odborníci a organizace dokončili

Více

Očekávané výstupy ZV RVP Školní výstupy Konkretizované učivo Průřezová témata, přesahy a vazby. rodina o místo návratů o problémy rodinného života

Očekávané výstupy ZV RVP Školní výstupy Konkretizované učivo Průřezová témata, přesahy a vazby. rodina o místo návratů o problémy rodinného života Ročník: Prima RODINNÝ ŽIVOT nahrazuje agresivní a pasivní chování chováním asertivním, neagresivním způsobem s porozuměním pro potřeby druhých a přiměřeně situaci identifikuje se s pozitivními prosociálními

Více

Ročník: 1. Zpracováno dne: 20. 8. 2013

Ročník: 1. Zpracováno dne: 20. 8. 2013 Označení materiálu: VY_32_INOVACE_RUMJI_TELOCVIK_13 Název materiálu: Prevence úrazů a nemocí Tematická oblast: Tělesná výchova 1. ročník Anotace: Úrazy představují závažný zdravotnický problém. Cílempráce

Více

Inkluzivní vzdělávání

Inkluzivní vzdělávání Inkluzivní vzdělávání Instand Karlovy Vary 2014 PhDr. J. Slowík, Ph.D. Mgr. Ivana Čamková Co je to inkluze? postoj vycházející z přesvědčení, že všichni lidé jsou si rovni v důstojnosti a právech nikdy

Více

Školní vzdělávací program pro školní klub

Školní vzdělávací program pro školní klub Školní vzdělávací program pro školní klub Ředitel : Mgr. Miloš Sobotka Zástupce ředitele : Mgr. Dana Černíková Vychovatelka školního klubu : Mgr. Petra Plšková Charakteristika, umístění a vybavení školního

Více

PLÁN VÝCHOVNÉHO A KARIÉROVÉHO PORADENSTVÍ - ŠKOLNÍ ROK 2010/2011

PLÁN VÝCHOVNÉHO A KARIÉROVÉHO PORADENSTVÍ - ŠKOLNÍ ROK 2010/2011 PLÁN VÝCHOVNÉHO A KARIÉROVÉHO PORADENSTVÍ - ŠKOLNÍ ROK 2010/2011 V Olomouci, 1.9.2010 1. Činnost výchovné poradkyně Funkce výchovné poradkyně je zřizována podle 34 zákona ČNR č. 76/1978 Sb. (ve smyslu

Více

Projektově orientované studium Základní principy a filozofie PBL Co a co není PBL Co je to projekt. CIIV červenec 2013 odpovědný manažer: Petr Hynek

Projektově orientované studium Základní principy a filozofie PBL Co a co není PBL Co je to projekt. CIIV červenec 2013 odpovědný manažer: Petr Hynek Základní principy a filozofie PBL Co a co není PBL Co je to projekt Projektově orientované studium není nic nového Po celou historii je stále a znova voláno po praktické výuce Fantazie je důležitější než

Více

Směrnice k primární prevenci sociálně patologických jevů u žáků ve škole

Směrnice k primární prevenci sociálně patologických jevů u žáků ve škole Základní škola a Mateřská škola Habry, V Zahradách 18, 582 81 Habry Směrnice k primární prevenci sociálně patologických jevů u žáků ve škole Obsah: 1. Předmět úpravy 2. Vymezení základních pojmů 3. Začlenění

Více

19. Výchovná komise. Anotace. Praxe. Téma: spolupráce s rodiči

19. Výchovná komise. Anotace. Praxe. Téma: spolupráce s rodiči 19. Výchovná komise Téma: spolupráce s rodiči Anotace Co je vlastně účelem výchovné komise: podpořit žáka, podpořit jeho rodiče, vyvodit sankce, potrestat nevhodné chování, nebo zastrašit? Již název výchovná

Více

Sociální služby jako součást systémového pojetí sociální práce Meziresortní setkání, KÚ MSK Ostrava, 8. 10. 2014 Mgr. Jaroslava Krömerová

Sociální služby jako součást systémového pojetí sociální práce Meziresortní setkání, KÚ MSK Ostrava, 8. 10. 2014 Mgr. Jaroslava Krömerová Sociální služby jako součást systémového pojetí sociální práce Meziresortní setkání, KÚ MSK Ostrava, 8. 10. 2014 Mgr. Jaroslava Krömerová Co je sociální práce? Co je to sociální práce? SOCIÁLNÍ PRÁCE JAKO

Více

Prof. Dr. Ute Stoltenberg. Proč je vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární oblasti důležité?

Prof. Dr. Ute Stoltenberg. Proč je vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární oblasti důležité? infis Institut für integrative Studien Proč je vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární oblasti důležité? Závěrečná konference česko-německého projektu Vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární

Více

Význam dalšího vzdělávání v sociální práci pro zvyšování kvality sociálních služeb

Význam dalšího vzdělávání v sociální práci pro zvyšování kvality sociálních služeb Význam dalšího vzdělávání v sociální práci pro zvyšování kvality sociálních služeb PhDr. Hana Janečková, PhD. Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví Praha 16.2.2006 Význam vzdělávání v dějinách

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLNÍ DRUŢINY

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLNÍ DRUŢINY ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLNÍ DRUŢINY Základní škola a Mateřská škola Cheznovice, okres Rokycany, příspěvková organizace Cheznovice 136, 338 06 Cheznovice 1. Identifikační údaje Školní družina při Základní

Více

Popis klíčových aktivit projektu ŠKOLA PRO VŠECHNY

Popis klíčových aktivit projektu ŠKOLA PRO VŠECHNY Základní škola, Trutnov, Komenského 399 Projekt Škola pro všechny, registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.2.21/01.0027 Popis klíčových aktivit projektu ŠKOLA PRO VŠECHNY PRAVIDELNÝ PROGRAM DOUČOVÁNÍ Doučování

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Výchova ke zdraví 6. ročník Zpracovala: RNDr. Šárka Semorádová projevuje odpovědný vztah k sobě samému, k vlastnímu dospívání a pravidlům zdravého životního stylu;

Více

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Část D Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005 Část D 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci

Více

Problémový okruh č. 1 Kultura a společenský život 2014-2020

Problémový okruh č. 1 Kultura a společenský život 2014-2020 Výstupy z jednání pracovní skupiny MAS Bohumínsko SPOLEČNOST, 6. srpna 2013 od 15,30h v Petrovicích u Karviné Příprava Integrované strategie území MAS Bohumínsko - Strategický pilíř SPOLEČNOST Tento strategický

Více

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie.

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie. Člověk a společnost 10. www.isspolygr.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM Pořadové číslo DUM

Více

Problematika předčasných odchodů ze vzdělání

Problematika předčasných odchodů ze vzdělání Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vzdělávací program Integrativní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na ZŠ a SŠ běžného typu MODUL A Distanční text k

Více

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy?

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? KONFERENCE KNIHOVNY SOUČASNOSTI 2012 Pardubice, 13.9.2012 Mgr. Petr Čáp Občanské vzdělávání Demokracie se opírá

Více

Pedagogická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci a společnost Člověk v tísni o.p.s.

Pedagogická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci a společnost Člověk v tísni o.p.s. Pedagogická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci a společnost Člověk v tísni o.p.s. Závěrečná konference projektu Systémová podpora inkluzivního vzdělávání v České republice CZ.1.07/1.2.00/43.0003 ŠKOLA

Více

Kvalita školního života interpretace dat

Kvalita školního života interpretace dat Kvalita školního života interpretace dat 2. stupeň ZŠ Prostředí, v němž se školní život odehrává, obsahuje mnoho oblastí a dílčích aspektů, které utváří a ovlivňují procesy vzdělávání, učení a vyučování.

Více

OVĚŘENO: Datum: 15.5. 2013 třída: 2.KOP

OVĚŘENO: Datum: 15.5. 2013 třída: 2.KOP VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 16, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 15.4. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

Poslání, vize a strategie školy Gymnázium Frýdlant

Poslání, vize a strategie školy Gymnázium Frýdlant Gymnázium, Frýdlant, Mládeže 884, příspěvková organizace tel. 482312078, fax 482312468, e-mail: gymfry@gymfry.cz Poslání, vize a strategie školy Gymnázium Frýdlant Poslání školy pro vzdělávací obor osmileté

Více

Mgr. Jana Matochová Ph.D., školní psycholog

Mgr. Jana Matochová Ph.D., školní psycholog Mgr. Jana Matochová Ph.D., školní psycholog 1 STŘE DNÍ Š KO LA PRO F. ZDEŇKA MATĚ J ČKA O STRAVA - PO RUBA, 17. LISTO PADU 1123, PŘÍS PĚVKO VÁ O RG ANIZACE Škola je komplexem plně bezbariérových objektů

Více

4.9.40. Psychologie MEDIÁLNÍ VÝCHOVA. Média a mediální produkce VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH

4.9.40. Psychologie MEDIÁLNÍ VÝCHOVA. Média a mediální produkce VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH 4.9.40. Psychologie Dvouletý volitelný předmět PSYCHOLOGIE (pro 3. ročník, septima) navazuje na základní okruhy probírané v hodinách ZSV. Zaměřuje se na rozšíření poznatků jak teoretických psychologických

Více

C Í L E Š K O L N Í P R E V E N T I V N Í S T R A T E G I E

C Í L E Š K O L N Í P R E V E N T I V N Í S T R A T E G I E S T Ř E D N Í Š K O L A T E C H N I C K Ý C H O B O R Ů Havířov-Šumbark, Lidická 1a/600, příspěvková organizace Lidická 1a/600, 736 01 Havířov-Šumbark C Í L E Š K O L N Í P R E V E N T I V N Í S T R A

Více

CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU FYZIKA ( čtyřleté studium a vyšší stupeň osmiletého gymnázia)

CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU FYZIKA ( čtyřleté studium a vyšší stupeň osmiletého gymnázia) CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU FYZIKA ( čtyřleté studium a vyšší stupeň osmiletého gymnázia) 1. Obsahové vymezení předmětu v předmětu fyzika se realizuje obsah vzdělávacího oboru Fyzika ze vzdělávací oblasti

Více

odpovědí: rizikové již při prvním užití, rizikové při občasném užívání, rizikové pouze při pravidelném užívání, není vůbec rizikové.

odpovědí: rizikové již při prvním užití, rizikové při občasném užívání, rizikové pouze při pravidelném užívání, není vůbec rizikové. TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: 8 840 9 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Postoj veřejnosti ke konzumaci vybraných návykových látek

Více

Poradenské služby poskytované ve škole

Poradenské služby poskytované ve škole Gymnázium T. G. Masaryka, Litvínov, Studentská 640, příspěvková organizace Studentská 640 436 67 Litvínov Poradenské služby poskytované ve škole Poradenské služby jsou ve škole zajišťovány výchovným poradcem

Více

2. Předmětem hodnocení je osobní pokrok žáka. Učitel porovnává jeho aktuální výkon s předchozími výsledky práce.

2. Předmětem hodnocení je osobní pokrok žáka. Učitel porovnává jeho aktuální výkon s předchozími výsledky práce. 6.1. HODNOCENÍ ŽÁKŮ Hodnocení žáků vychází ze zákona č.561/2004 Sb., školského zákona a z vyhlášky č.48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky. Hodnocení

Více

Dlouhodobý plán školy Koncepční záměry a úkoly v období 2015-2017

Dlouhodobý plán školy Koncepční záměry a úkoly v období 2015-2017 ZŠ T. G. Masaryka Kutná Hora, Jiráskovy sady 387 Dlouhodobý plán školy Koncepční záměry a úkoly v období 2015-2017 Mgr. Bc. Zdenka Mačinová, ředitelka školy Koncepční záměry a úkoly v období 2015 2017

Více

Základy pedagogiky a didaktiky

Základy pedagogiky a didaktiky Základy pedagogiky a didaktiky Pedagogika Pedagogika je věda zabývající se výchovou a vzdělání. První systém pedagogických poznatků a zásad vytvořil J.Á. Komenský a jako samostatný vědní obor existuje

Více

Program proti šikanování (součást Minimálního preventivního programu)

Program proti šikanování (součást Minimálního preventivního programu) Škola : ZŠ Sirotkova 36, Brno 616 00 Metodik prevence : Mgr. Zuzana Košťálová (I. stupeň) Program proti šikanování (součást Minimálního preventivního programu) Cíl: 1. vytvoření krizového plánu pro řešení

Více

MAPA ŠKOLY PRO ZŠ 2011/12 SOUHRNNÉ VÝSLEDKY PRO RODIČE

MAPA ŠKOLY PRO ZŠ 2011/12 SOUHRNNÉ VÝSLEDKY PRO RODIČE Škola: Obec: Název: EFHO ZŠ, Komenského 163/2 69301 Hustopeče MAPA ŠKOLY PRO ZŠ 2011/12 SOUHRNNÉ VÝSLEDKY PRO RODIČE Tento list se stručným souhrnem výsledků z šetření Mapa školy 2011/12 je určen rodičům

Více

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM Základní škola Prostějov, Dr. Horáka MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM Zpracovala : Kamila Sedláčková preventista školy Ú V O D Sociálně patologické jevy a problémy s nimi spojené se vyskytují všude kolem

Více

Hodnocení a klasifikace při výuce F na SŠ. Jiří Tesař

Hodnocení a klasifikace při výuce F na SŠ. Jiří Tesař Hodnocení a klasifikace při výuce F na SŠ Jiří Tesař Hodnocení a klasifikace Většinou nejneoblíbenější činnost učitele: stresové a konfliktní situace musí se rychle rozhodnout musí zdůvodnit své rozhodnutí

Více

Psychologie a sociologie 2

Psychologie a sociologie 2 Psychologie a sociologie 2 Řeč a myšlení. : Sociální pozice, sociální status, sociální role. Gender. Kulturní odlišnosti: kolektivismus vs. Individualismus. 1 Vývoj jazyka Věk 1 2 měsíce vrnění 4 měsíce

Více

Analýza posunu školy

Analýza posunu školy DFHOV SOS Analýza posunu školy Tato zpráva zobrazuje, nakolik se názory respondentů k jednotlivým otázkám během opakovaného dotazníkového šetření v oblasti klimatu změnily. Zaznamenána je změna četnosti

Více

1. Emo ní inteligence: p ehled základních p ístup a aplikací. 2. Poradenská psychologie pro d ti a mládež.

1. Emo ní inteligence: p ehled základních p ístup a aplikací. 2. Poradenská psychologie pro d ti a mládež. 1. Emoční inteligence: přehled základních přístupů a aplikací. -- Vyd. 1. Praha: Portál 2007. 367 s. -- cze. ISBN 978-80-7367-229-4 emoce; inteligence; sociální komunikace; dovednost; interpersonální vztahy;

Více

Centrum primární prevence, o.s. Prev-Centrum

Centrum primární prevence, o.s. Prev-Centrum Program 9.00 10.15 představení služeb Centra primární prevence, o.s. Prev-Centrum 10.15 10.30 přestávka 10.30 11.00 diskuse všeobecná primární prevence selektivní primární prevence indikovaná primární

Více

Malá didaktika innostního u ení.

Malá didaktika innostního u ení. 1. Malá didaktika činnostního učení. / Zdena Rosecká. -- 2., upr. a dopl. vyd. Brno: Tvořivá škola 2006. 98 s. -- cze. ISBN 80-903397-2-7 činná škola; vzdělávání; vyučovací metoda; vzdělávací program;

Více

Psychologie a sociologie 2

Psychologie a sociologie 2 Psychologie a sociologie 2 Řeč a myšlení. : Sociální pozice, sociální status, sociální role. Gender. Kulturní odlišnosti: kolektivismus vs. Individualismus. PSS2új 1 Vývojové teorie jazyka Jazyk se vyvíjí

Více

27. Speciální pedagog. Anotace. Téma: systémová podpora

27. Speciální pedagog. Anotace. Téma: systémová podpora 27. Speciální pedagog Téma: systémová podpora Anotace Činnost speciálního pedagoga ve škole je samostatná poradenská činnost, která není přímou součástí vzdělávací činnosti školy. Školní speciální pedagog

Více

1. DODATEK KE ŠKOLNÍMU ŘÁDU. Projednán a schválen pedagogickou radou dne: 4. 12. 2006. Projednán a schválen školskou radou dne: 4. 12.

1. DODATEK KE ŠKOLNÍMU ŘÁDU. Projednán a schválen pedagogickou radou dne: 4. 12. 2006. Projednán a schválen školskou radou dne: 4. 12. 1. DODATEK KE ŠKOLNÍMU ŘÁDU Projednán a schválen pedagogickou radou dne: 4. 12. 2006 Projednán a schválen školskou radou dne: 4. 12. 2006 Dodatek nabývá účinnosti dne: 5. 12. 2006 1. Vnášení, držení, distribuce,

Více

PRAXE DO FIREM. Výsledky průzkumu projektu Praxe do firem a představení nových možností spolupráce škol a firem. Praha 6. 11. 2014

PRAXE DO FIREM. Výsledky průzkumu projektu Praxe do firem a představení nových možností spolupráce škol a firem. Praha 6. 11. 2014 PRAXE DO FIREM Výsledky průzkumu projektu Praxe do firem a představení nových možností spolupráce škol a firem Praha 6. 11. 2014 OBSAH PREZENTACE 1. Představení projektu Praxe do firem 2. Hlavní zjištění

Více

Systém škol a školských poradenských zařízení

Systém škol a školských poradenských zařízení Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vzdělávací program Integrativní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na ZŠ a SŠ běžného typu MODUL A Distanční text k

Více

Pedagogická a speciálně pedagogická diagnostika

Pedagogická a speciálně pedagogická diagnostika Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vzdělávací program Integrativní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na ZŠ a SŠ běžného typu MODUL A Distanční text k

Více

Základní škola a Mateřská škola Verneřice. Tel.: 412 559 063 Mírové náměstí 141, 407 25 Verneřice IČO: 71 01 25 24

Základní škola a Mateřská škola Verneřice. Tel.: 412 559 063 Mírové náměstí 141, 407 25 Verneřice IČO: 71 01 25 24 Základní škola a Mateřská škola Verneřice Tel.: 412 559 063 Mírové náměstí 141, 407 25 Verneřice IČO: 71 01 25 24 e-mail: zsvernerice@volny.cz Číslo účtu:925864329/0800 Platnost od 1. 9. 2012 Platnost

Více

Plán práce výchovného poradce

Plán práce výchovného poradce SOŠ Velvary s.r.o. Školní 268 273 24 Velvary Plán práce výchovného poradce Školní rok 2010/2011 výchovný poradce: Mgr. Hana Hronková Výchovný poradce zabezpečuje poskytování poradenských služeb ve škole,

Více

Pravidla pro hodnocení žáků

Pravidla pro hodnocení žáků Pravidla pro hodnocení žáků Hodnocení výsledků vzdělávání žáků se řídí příslušnými paragrafy školského zákona. Podrobnosti o hodnocení výsledků žáků a jeho náležitostech stanoví ministerstvo prováděcím

Více

Vyučovací předmět: DOMÁCÍ NAUKA. A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu

Vyučovací předmět: DOMÁCÍ NAUKA. A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Vyučovací předmět: DOMÁCÍ NAUKA A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Vyučovací předmět Domácí nauka se vyučuje jako samostatný volitelný předmět

Více

Cizí jazyk. Předmět: Další cizí jazyk ( anglický jazyk, německý jazyk)

Cizí jazyk. Předmět: Další cizí jazyk ( anglický jazyk, německý jazyk) Cizí jazyk Předmět: Další cizí jazyk ( anglický jazyk, německý jazyk) Charakteristika vyučovacího předmětu Další cizí jazyk je doplňující vzdělávací obor, jehož obsah je doplňující a rozšiřující. Konkrétním

Více

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM 2014/2015

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM 2014/2015 MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM 2014/2015 1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE O ŠKOLE Název a adresa školy, pro kterou platí tento MPP Základní škola a mateřská škola Olbramice, příspěvková organizace Hlavní 25 742 83 Olbramice

Více

Klíčové kompetence. Jako jeden z nosných prvků reformy

Klíčové kompetence. Jako jeden z nosných prvků reformy Jako jeden z nosných prvků reformy Klíčové kompetence Podle Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání má základní vzdělávání žákům pomoci utvářet a postupně rozvíjet klíčové kompetence. Pojem

Více

4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova

4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova 4.7. Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vzdělávací obor: Hudební výchova 4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Hudební výchova spadá spolu

Více

Zdravé klima v zájmovém a neformálním vzdělávání. Prezentace výsledků výzkumu

Zdravé klima v zájmovém a neformálním vzdělávání. Prezentace výsledků výzkumu Zdravé klima v zájmovém a neformálním vzdělávání Prezentace výsledků výzkumu Výzkum - Zdravé klima v zájmovém a neformálním vzdělávání Národní institut dětí a mládeže ve spolupráci s Českou asociací streetwork,

Více