KRIZOVÁ INTERVENCE V PEDAGOGICKÉ PRAXI

Transkript

1 KRIZOVÁ INTERVENCE V PEDAGOGICKÉ PRAXI Zpracovatel: Moravskoslezský kraj (odbor školství, mládeže a sportu) Název projektu: Vytváření pozitivního sociálního prostředí ve školách Registrační číslo: CZ.1.07/1.2.00/ _u.indd :24

2 OBSAH 1 KRIZOVÁ INTERVENCE V PEDAGOGICKÉ PRAXI Krize jako obecný pojem Příčiny, typologie krize Typologie krizí Krize z hlediska trvání v čase, fáze krizového stavu Strategie zvládání krizí KRIZOVÁ INTERVENCE Definice krizové intervence Principy krizové intervence Formy a etapy krizové intervence Reakce na trauma a návrhy, jak postupovat Bc. David tichý, DiS., pracovník Krizového centra v Ostravě 2 12_u.indd :24

3 1 KRIZOVÁ INTERVENCE V PEDAGOGICKÉ PRAXI 1.1 Krize jako obecný pojem Pojem krize se ve světové psychiatrii zabydluje v šedesátých letech 20. století, kdy začínají být zakládány linky důvěry a sanatoria duševního zdraví, v nichž měla být lidem dostupná rychlá a kvalifikovaná pomoc. Výzkumy prováděné v USA a v západní Evropě ukazovaly, že lidé v krizi se na odborníky obracejí jen v menšině případů, většina jich hledala pomoc u praktických lékařů a u duchovních, kteří neměli speciální trénink na zvládání náhle vzniklých krizí. Jiné výzkumy naznačovaly, že včasná a efektivní pomoc může předejít dlouhodobým psychickým obtížím. ([16]:59) Krize je něco co nás provází životem a historii lidské civilizace. Krize v sobě zákonitě nese subjektivní prvek. Každý jedinec bude vnímat obecně stejnou krizi odlišně. A to podle determinantů, a to věku, pohlaví, zkušeností, mírou psychické odolností vůči stresorům vyvolávajících krizi. Krizi tedy můžeme chápat jako subjektivně ohrožující situaci. Tato situace má v sobě velký dynamický náboj, který má potenciál změny. Bez tohoto dynamického náboje by nebylo možné změny dosáhnout. Krize se vždy projevuje jako oslabení, někdy i zdánlivě bezdůvodné. Ohrožený člověk toto vnímá jako ohrožení vlastní existence. Krize vede většinou ke změně regulačního vzorce. A to buď v pozitivním, nebo negativním smyslu. Je zde vždy možnost zásadní změny. Takže je zároveň nebezpečím i příležitostí. ([12]: 28-31) Co může krizi vyvolat Máme za to, že krizi mohou vyvolat: životní změny - odchod z rodiny rodičů, sňatek, narození dětí, stěhování, nezaměstnanost, klimakterium, odchod dětí z domu, odchod do důchodu, umírání atd. životní události - smrt blízké osoby, onemocnění, narození dítěte s defektem, trvalá invalidita, výpověď ze zaměstnání, nevěra-rozluka-rozvod, ztráta autonomie, sociální úpadek, náhlá výhra v loterii, katastrofa, teror, kriminalita, revoluce atd. krize pramenící z duševních dispozic: dekompenzace psychiatrického onemocnění, nepříznivé změny osobnosti atd. 1.2 Příčiny, typologie krize Vymětal připomíná princip dvojí kvantifikace. Aby mohla vzniknout určitá reakce organismu, musí dojít k propojení vyladěnosti organismu s vnějším spouštěčem. Jako vnější urychlovače neboli preceptory krize označuje René Thom tři aspekty. Patří zde ztráta objektu, změna a volba. Ztrátou objektu chápeme např. smrt, rozchod, zklamání, zradu, zranění. Změnou chápeme změnu zdravotního, rodinného, pracovního stavu. Někdy se zde řadí i změna letního a zimního času. A vždy jde o volbu mezi dvěma stejnými či víceméně stejnými kvalitami. Dále zde máme dva vnitřní precipitory krizí: Nutnost adaptace subjektu na svůj vlastní vývoj a změny z toho pramenící. Preceptorem tedy může být neschopnost vyhovět požadavkům vývoje, nárokům, zodpovědnosti. Jev, nazývaný Thonem náhradní opatření. Aby mohlo v našem životě dojít k plynulému vývoji za nepříznivých podmínek, je občas potřeba přijmout náhradní opatření. Náhradní opatření je něco, co má omezenou platnost v čase. Přestat vyhovovat může naráz, anebo postupně. Krize se může objevit ve chvíli, kdy si začneme uvědomovat, že něco není v pořádku, a zároveň prožíváme neschopnost udělat konstruktivní krok. Krize obecně je o prožívání a uvědomování si. Jako inventář precipitorů krize nám může posloužit i tabulka životních událostí autorů Holmese a Rahea. Studie obou autorů měla přispět k objasnění důvodů nemocnosti a předčasné úmrtnosti. Pro nás může sloužit jako odhad míry zátěže a ohrožení jedince v časovém období. ([12]: _u.indd :24

4 Tab.č.1: Tabulka životních událostí ([12]: 32) Událost Body Úmrtí partnera, partnerky 100 Rozvod 73 Rozvrat manželství 65 Uvěznění 63 Úmrtí blízkého člena rodiny 63 Úraz nebo vážné onemocnění 53 Sňatek 50 Ztráta zaměstnání 47 Usmíření a přebudování manželství 45 Odchod do důchodu 45 Změna zdravotního stavu člena rodiny 44 Těhotenství 40 Sexuální obtíže 39 Přírůstek nového člena do rodiny 39 Změna zaměstnání 39 Změna finančního stavu 38 Úmrtí blízkého přítele 37 Přeřazení na jinou práci 36 Závažné neshody s partnerem 35 Půjčka vyšší než jeden průměrný roční plat 31 Splatnost půjčky 30 Změna odpovědnosti v zaměstnání 29 Syn nebo dcera opouštějí domov 29 Konflikty s tchánem, tchyní, zetěm, snachou 29 Mimořádný osobní čin nebo výkon 28 Manžel, manželka nastupuje či končí zaměstnání 26 Vstup do školy nebo její ukončení 26 Změna životních podmínek 25 Změna životních zvyklostí 24 Problémy a konflikty se šéfem 23 Změna pracovní doby nebo pracovních podmínek 20 Změna bydliště 20 Změna školy 20 Změna rekreačních aktivit 19 Změna církve nebo politické strany 19 Změna sociálních aktivit 18 Půjčka menší než průměrný roční plat 17 Změna spánkových zvyklostí a režimu 16 Změny v širší rodině (úmrtí, sňatky) 15 Změny stravovacích zvyklostí 15 Vánoce 12 Přestupek (např. dopravní) a jeho projednání 11 Součet bodů za poslední rok nás orientačně informuje o míře stresu a zátěže. Suma 250 bodů bývá označována jako hraniční. Za touto hranicí se ocitá organismus člověka na pomezí vlastních rezerv. 4 12_u.indd :24

5 1.3 Typologie krizí Kvalifikační systém vytvořil Baldwin. Systém je založen na odstupňování závažnosti krize. Při postupu od třídy 1 ke třídě 6 se krize stává závažnější a zdroj stresu přechází od vnějších k vnitřnímu. Situační krize Jedná se o událost, která je precipitována nepředvídatelným stresem. Závažnost krize je určena subjektivním nazíráním na situaci a dostupností či nedostupností vyvažujících faktorů. U situační krize převládají vnější precipitory. To je ztráta a její hrozby, změna a její anticipace a volba. Do tohoto druhu krize patří ztráta zdraví, ztráta partnera anebo blízké osoby, strach z neúspěchu u zkoušky, rozvod, stěhování, změna pracovní doby či tempa, rozhodování mezi dvěma zaměstnáními, škola, kde bude jedinec studovat. Krize z očekávaných životních změn (tranzitorní krize) Během našeho života se utkáváme s celou řadou přirozených překážek. Tyto překážky jsou dány nároky růstu a zrání. Tyto krize zrání jsou předvídatelné procesy, které se rozvíjejí v určitém časovém období. Steere vidí dva růstové způsoby, kterými dosahujeme v životě změn. První způsob je porod a jemu podobné děje. Tuto změnu nelze zastavit, je spontánní. Krizový pracovník při těchto dějích může doprovázet, ujišťovat, dávat pocit bezpečí. Druhý způsob je proměna související s adolescencí. Člověk se dospělým nestane automaticky. Jedná se o proces, kterým každý člověk prochází. Lépe či hůře. Při tomto přechodu musíme mnohdy plnit určité úkoly. Lidé při těchto změnách zažívají konflikty, pocity zmaru, tísně. ([12]: 217) Krizový pracovník poradensky nebo psychoterapeuticky klienta vede. Dodává klientovi odvahu ke změně a zadává úkoly. Krize pramenící z náhlého traumatizujícího stresoru Burgess a Baldwin uvádějí, že krize tohoto druhu jsou precipitovány mocnými vnějšímu faktory. Tyto stresory klient neočekává a nemá nad nimi téměř žádnou kontrolu. Vzniklou událostí se klient cítí být ochromen a zdrcen. Mezi tyto události patří náhlé úmrtí blízkého, přírodní katastrofa. Krizová intervence u tohoto typu krize je směřována na podporu. Při intervenci jde o nastolení atmosféry, ve které klient bude schopen bezpečně projít stádiem šoku a další fáze. Krizový pracovník v rámci intervence vytváří bezpečný rámec, v němž klient může své zážitky bezpečně přijmout, uchopit a včlenit do života. Do krize pramenící z náhlého traumatizujícího stresu patří i hromadné neštěstí a katastrofy. Tato situace vyžaduje specifické řízení krizové pomoci, které má danou strukturu. Pomoc se odehrává většinou v terénu. Je zaměřena jak na zasažené obyvatelstvo, tak na záchranáře a lidi podílející se na pomoci obyvatelstvu. Krize zrání, vývojové Tato krizová situace má vztah k pojmu náhradní opatření. Člověk je konfrontován v mezilidských vztazích otázkami, které jsou pro jeho vývoj důležité až zásadní. Pokud si sebou nese dále do života některá nedořešená či nedokončená témata z předchozího vývoje může v nich z nějakého důvodu selhávat. Může se jednat o témata jistoty, bezpečí, intimity, hranic, moci, nasycení, zrání, sexuality apod. Pokud nemohla zdárně proběhnout krize tranzitorní, může přijít krize vývojová. Podstatou tranzitorní krize je reakce jedince a jeho rodinného systému na vývojové úkoly. Jedinec je pak nucen dořešovat to, co v životě přeskočil či náhradně řešil. Krizová intervence spočívá ve vytváření prostředí, v němž by klient přijal krizi jako vývojovou výzvu. Formou psychoterapie klient pokračuje v řešení problému. Krize pramenící z psychopatologie Lidé, kteří mají dispozici k duševnímu onemocnění jsou zpravidla zranitelnější než normální populace. V určitém smyslu jsou hůře vybaveni zvládat vývojové nároky a zátěže. Krize pramenící z psychopatologie dle psychodynamického hlediska má podklad v neřešených anebo jen provizorně řešených vývojových otázkách. U těchto klientů ale směřují obtíže do ranějších 5 12_u.indd :24

6 vývojových stádií. Většinou se jedná o jedince, kteří mají zkušenosti s psychiatrickou léčbou. Diagnosticky by se jednalo o skupinu klientů s poruchou osobnosti, závažnými neurotickými problémy, závislými na alkoholu nebo drogách a klienti s velkou depresí nebo psychózou. Spouštěčem krize u této skupiny klientů může být změna, ztráta, vývojové nároky. Vše je ale umocněno specifickou zranitelností jedince či nerovnovážným rodinným systémem. Krizová intervence by měla reagovat na aktuální problém takto specifického klienta. Ukotvením a projasněním aktuálního problému může dojít k zvýšení kompetence klienta. Dojde k jeho stabilizaci a je možné předejít dlouhodobější hospitalizaci. Neodkladné krizové stavy Jsou to situace, které v sobě nesou velkou naléhavost. Mohou zde patřit akutní stavy, které provázejí probíhající psychické onemocnění. Patří zde akutní psychotické stavy, alkoholové či drogové intoxikace. Dále zde patří problémy spojené s kontrolou impulzů, jako je sebevražedné nebo vražedné chování, nekontrolovatelná zlost a agrese. Dále zde Vodáčková řadí panickou úzkost, některé asociativní stavy, různé typy automatického či dezorganizovaného chování a stavy spojené s extrémním psychickým vypětím. Při krizové intervenci s člověkem v neodkladném krizovém stavu bychom měli myslet na několik kroků. Je nutné s klientem navázat co nejlepší kontakt v rámci aktuální spolupráce, hledat takové body, které vedou k rychlé a účinné stabilizaci stavu klienta a snižují riziko bezprostředního ohrožení. V rámci návazné péče nabízet co nejvhodnější postup v kontextu klientova příběhu a míře ohrožení. ([12]: 34 38) 1.4 Krize z hlediska trvání v čase, fáze krizového stavu Na krizi, na její vznik, vývoj a řešení krize můžeme pohlížet jako na proces. Tento proces netrvá dlouho a má určité zákonitosti a posloupnosti. Vývoj krizového stavu lze rozfázovat do stadií. Tato stadia někdy trvají pár hodin, někdy ale i několik dnů. Jeden z předních teoretiků krize je Caplan. Definoval fáze krizového stavu: 1. fáze stav ohrožení, tenze, zvýšené úzkostnosti, kdy obranné mechanismy neposkytují řešení. Tento stav trvá minuty až hodin, maximální délka je několik dnů. 2. fáze stav lability, zranitelnosti a nedostatku kontroly nad situací. Tento stav trvá hodiny až dny. 3. fáze stav snahy o předefinování krize, schopnost připustit si pocity, dělat rozhodnutí. Tento stav trvá hodiny až dny. 4. fáze stav závažné psychologické dezorganizace, podobný stavu paniky. Tento stav trvá dny až týdny. ([12]: 39 40) 1.5 Strategie zvládání krizí Přirozené vyrovnávací strategie, svépomoc Odborné vyrovnávací strategie Vrozené vyrovnávací strategie Strategie, které pomáhají vyrovnat křivku života do normálu panák alkoholu, telefonát s přítelem, zůstat o samotě, rozhovor s duchovním atd. 6 12_u.indd :24

7 Obr.č.1: Vyrovnávací strategie krize život (2 3 dny) Coping mechanismy (3 dny a více) začíná se rozvíjet krizový stav Původní stav spouštěč (až 3 měsíce) člověk nejvíce vnímá Dno 1 hodina 1 den (vlastní materiál pořízený na Výcviku KI, organizovaný Remediem Praha, Vodáčková, 2005) Důležité jsou: adaptivní a vědomé strategie (klient o nich ví a při stresových situacích si jimi pomáhá) kontakt s pocity, schopnost ulevit si pláčem, hněvem, zorientovat se v ambivalentních pocitech, respektovat emoce druhých lidí důležitá je schopnost sdílet a sdělovat, dobrý kontakt s tělem, kontakt s vlastními potřebami, vědomí vlastních hranic orientace v situaci s využitím dostupných prostředků s využitím vlastních dostupných prostředků a informací Dále také: schopnost využít vlastní starší zkušenosti schopnost využít existence a zkušenosti blízkých lidí schopnost využít potenciálu přirozené komunity schopnost využití vzorců kolektivního chování Odborné strategie zvládání krizí Odborník, který klientovi pomáhá vyrovnat se s krizí, by měl zhodnotit následující aspekty krize: co a kdy krizi vyvolalo klientovi současné vztahy k lidem klientův současný psychický stav klientovu ochotu k přijetí pomoci podobnost současné krize s minulými zážitky způsob klientovy současné adaptace na krizi (včetně zisků, které mohou být neuvědomělé) úroveň klientovy adaptace před vznikem krize Potřeby klientů při zvládání krizových situací: okamžité řešení své situace a stabilizace stavu v bezpečném prostředí podpora v náročné (zátěžové) situaci terapeutické služby, vedení a poradenství orientace a nasměrování v sociální síti zprostředkování odborné zdravotní péče 7 12_u.indd :24

8 1.6 KRIZOVÁ INTERVENCE Definice krizové intervence Krizová intervence je odborná metoda práce s klientem v situaci, kterou osobně prožívá jako zátěžovou, nepříznivou, ohrožující. Krizová intervence pomáhá zpřehlednit a strukturovat klientovo prožívání a zastavit ohrožující či jiné kontraproduktivní tendence v jeho chování. Krizová intervence se zaměřuje jen na ty prvky klientovy minulosti či budoucnosti, které bezprostředně souvisejí s jeho krizovou situací. ([12]: 60) Krizové intervence znamená zásah v krizi ([1]: 163) Krizovou intervenci můžeme vymezit jako specializovanou pomoc osobám, které se ocitly v krizi ([11]: 15) Krizový pracovník v rámci krizové intervence se snaží klienta podporovat v jeho kompetenci řešit problém. A to tak, aby dokázal klient konstruktivně a aktivně zapojovat své síly a schopnosti a využívat potenciál přirozených vztahů. Pojem zásah v krizi používáme v užším a širším slova smyslu. V užším slova smyslu je cílem, aby zasažený člověk získal znovu nad sebou vládu. V širším slova smyslu představuje metodu, která si klade za cíl vyřešení situace, která nastala teď a obnovu sil klienta Principy krizové intervence Je potřeba v rámci krizové intervence pracovat s několika body: Krize má vždy individuální charakter. Pro každého jednice znamená krize něco jiného. Co pro někoho už bývá krizový stav, je pro někoho jiného běžná zátěžová situace. Krizový stav má omezené časové trvání. Pokud tento krizový stav není vyřešen zavčasu, v zájmu udržení rovnováhy může nabývat jiných, méně produktivním podob. V rámci krizové intervence je hlavní těžiště práce v řešení problému s klientem. Odborná práce v krizové intervenci je šitá na míru klientovi. V práci s klientem se zaměřujeme na blízkou budoucnost. Krizová intervence je také o posilování kompetence klienta. A to natolik, aby byl schopen v rámci řešení krizové situace co nejvíce věcí zvládnout svým přičiněním. Při krizovém stavu bychom se měli s klientem zaměřit i na blízkou minulost. Dostat se k tomu jak krizová situace vznikla. V rámci krizové práce je potřeba dát zřetel i na celý vztahový systém klienta. Krizová intervence pracuje s celým prostorem klienta. Bereme na zřetel bio-psychosociálně-duchovní stránku člověka. Velice důležitou součástí práce s krizovými stavy je zázemí týmu. Zázemí je důležité pro bezpečí pracovníků i klientů a pro celý prostor klienta Formy a etapy krizové intervence Formu odborné pomoci člověku v krizi můžeme rozdělit na: prezenční formu pomoci distanční formu pomoci Prezenční forma pomoci zahrnuje v sobě ambulantní pomoc, hospitalizaci, terénní služby a mobilní služby. ([11]: 23-24) Ambulantní pomoc je pro klienty v krizi, kteří se osobně dostaví do krizového centra. Také může být tato pomoc poskytnuta institucemi, které poskytují krizovou intervenci sekundárně. Jedná se o ambulance psychiatra, ambulance psychoterapeuta, ordinace klinického psychologa aj. Klienti pomoc vyhledají na vlastní popud anebo z popudu rodiny, okolí, praktického lékaře apod. 8 12_u.indd :24

9 Hospitalizace je krátkodobé umístění klienta na krizové lůžko či mu podobné. V rámci krizového centra by se mělo jednat o stabilizaci stavu klienta, prevence převozu do psychiatrické léčebny či na psychiatrické oddělení. Dalším cílem je pomoci klientovi nabrat síly v těžkém období a pomoci klientovi při rozhodování. Klade se důraz během hospitalizace na celý prostor klienta a uspokojování bio-psycho-sociálně-duchovních potřeb. Terénní a mobilní služby se provádějí v místě, kde se nachází klient v krizi. Jedná se o organizačně nejnáročnější formu pomoci. Distanční forma pomoci se od prezenční formy odlišuje, že krizová intervence se děje prostorově na dálku. Tato forma zahrnuje telefonickou anebo internetovou pomoc. Telefonická pomoc nabízí pomoc klientům v krizi skrze telefon. Tuto pomoc většinou zajišťuje síť linek důvěry. Linky důvěry mohou poskytovat pomoc širokému spektru volajících anebo mohou být zaměřeny na určitou cílovou skupinu či specifický problém. Internetová pomoc je nabízena přes internet. Klient má ovou adresu instituce, která poskytuje tento druh pomoci a přes je mu poskytována rada a pomoc. Další formou jsou určité místa na webu, kde je možné poskytovat poradenství on-line. Krizová intervence není o stavu, ale o procesu mezi pracovníkem a klientem. Tento proces směřuje od výchozího stavu k cílovému. Špatenková rozděluje tento model na tři fáze: úvod, stať a závěr ([11]: 19 21) 1) Úvod Navázání kontaktu krizového pracovníka s klientem je základním kamenem každé krizové intervence. Klient v krizi často prožívá strach, úzkost, beznaděj. Může dojít k tomu, že klient se chová bez rozmyslu, popuzeně anebo až agresivně. Je potřeba klienta akceptovat s jeho projevy. Po navázání kontaktu by mělo dojít k zajištění bezpečí. Klient, který se cítí aktuálně v bezpečí, je schopen v intervenci pokračovat. 2) Stať Pro tuto etapu je typické shromažďování informací. Informace potřebujeme k posouzení rozsahu krize a krizové reakce. Důležité jsou informace o příčinách, okolnostech vzniku krize, míra dezorientace a dezorganizace, možnosti a síly k překonání krizového stavu. Mezi další důležité informace patří klientovo subjektivní chápání příčiny vzniku krize, jak krizi vnímá on a jak jeho okolí. A v neposlední řadě je důležité získat informace o době trvání krize a o mechanismech pomoci, které už v minulosti byly použity. Poté by měl vznikat mechanismus jak krizi řešit. Pracujeme se sociální oporou klienta v krizi. Zkoumáme, zda existují blízcí, kteří mohou klienta podpořit. Systém sociální opory má rozhodující vliv na trvání a hloubku krizové intervence. V této fázi by klient měl získat schopnost samostatně rozhodovat. Někdy ale klient potřebuje pomoci s realizací plánu, který byl vypracován mezi klientem a krizovým pracovníkem. 3) Závěr Pokud dojde k překonání krize a klient si uvědomuje, co krizi vyvolalo a jak ji měl překonat, může dojít k ukončení krizové intervence. 9 12_u.indd :24

10 Třífázový model popisuje i Golanová. Tab.č.2: Model krizové intervence dle Golanové (Golanová, 1978) Počáteční fáze - formulace Střední fáze - realizace Konečná fáze - ukončení První kontakt První až šestý kontakt Sedmý a osmý kontakt, pokud je to nutné A: zaměřit se na stav krize koncentrovat se na teď hned ventilace emocí prozkoumat rizikovou událost zhodnotit dopad událostí B: vyhodnocení konstatování rozhodnutí seznam okolností a prvořadých problémů ověřit klientovy priority určit hlavní problém C: smlouva (kontrakt) definovat pro klienta i pro pracovníka cíle a problémy A: doplnění chybějících informací zkontrolovat nesrovnalosti vybrat hlavní témata (ztráta, změna, výzva) B: změna chování ověřit klientovy adaptační mechanismy stanovit realistické, krátkodobé a dosažitelné cíle C: identifikovat obecné problémy a úkoly společně vypracovat plán řešení úkolů a problémů A: rozhodnutí o ukončení pomocí klientovi vyrovnat se s ukončením procesu krizové intervence nabídnout pokračování péče a pomoci v jiné formě B: prozkoumat pokrok posoudit hlavní témata připomenout dosažené cíle, úkoly, změny, nedokončenou práci C: naplánovat budoucnost diskutovat o současných problémech probrat klientovy plány pomocí klientovi, aby měl pocit, že proces intervence je ukončený Reakce na trauma a návrhy, jak postupovat VĚK 6 11 Reakce v chování dětí Zhoršil/a se v učení Chodí za školu Doma nebo ve škole druhé napadá Chová se přespříliš aktivně, nebo otupěle hloupě Kňourá, lepí se, chová se jako menší dítě Častěji soupeří s mladšími sourozenci o pozornost rodičů Přehrávání traumatu, hra na traumatické téma Tělesné projevy u dětí Změny chuti k jídlu Bolesti hlavy Bolesti břicha Poruchy spánku, noční můry Tělesné stesky Reakce v prožívání dětí Strach z pocitů Odvrácení se od přátel a obvyklých činností Připomínky událostí vyvolávají strach a obavy Výbuchy zlosti Zaujetí zločinem a zločinci, bezpečím a smrtí Výčitky svědomí Vina 10 12_u.indd :24

11 Možnosti postupu Věnujte dítěti více pozornosti a zájmu Dočasně zmírněte požadavky na výkon ve škole i doma Vymezte citlivě ale pevně hranice pro předvádění se a podobné chování Zaměstnávejte dítě činnostmi dobrými pro rehabilitaci a obnovu a strukturujte mu čas nenáročnými domácími prácemi Povzbuzujte vyjadřování pocitů a myšlenek slovem i hrou Naslouchejte, když bude dítě opakovaně vyprávět o traumatizující události Objasňujte dítěti jeho mylné představy y zkreslení Rozpoznejte připomínky události a pomáhejte mu s nimi Vystavte školní program zaměřený na vrstevnickou oporu, činnosti, při nichž je možné se projevit a vyjádřit, na osvětu o traumatu a zločinu, na krizovou připravenost a plánování, na vytipování ohrožených dětí VĚK Reakce v chování dětí Zhoršil/a se v učení Doma nebo ve škole se chová vzdorovitě, revoltuje Znovu se chová nezodpovědně, ač už tomu bylo jinak Chová se neklidně nebo apaticky, projevuje úbytek energie Dostává se do rozporu se zákonem Hazarduje Společensky se stahuje, uzavírá se do sebe Prudce mění vztahy a prudce se mění ve vztazích Pije alkohol nebo užívá nezákonné drogy Tělesné projevy u dětí Změny chuti k jídlu Bolesti hlavy Problémy v oblasti trávicí soustavy Poruchy spánku Vyrážky Stesky na nejasné bolesti a pobolívání Reakce v prožívání dětí Ztráta zájmu o vrstevníky, koníčky, a zájmové činností Smutek nebo deprese Úzkost a obavy o bezpečí Odpor vůči autoritě Pocity neschopnosti a bezmoci Vina, výčitky svědomí, stud a plachost Touha po odplatě Možnosti postupu Věnujte dospívající/mu více pozornosti a zájmu Dočasně zmírněte požadavky na výkon ve škole i doma Povzbuzujte debaty o prožitcích traumatu s vrstevníky a důležitými dospělými Netrvejte na tom, aby se o svých pocitech bavil/a s rodiči Vypořádejte se s tendencemi k lehkomyslnosti a bezohlednosti, pojmenujte je Propojujte chování a prožívání s událostí Podporujte cvičení a další tělesné činnosti Povzbuzujte návrat ke společenským činnostem, k atletice, klubům atp. Povzbuzujte účast na činnostech v obci a na školních akcích Vystavte školní program zaměřený na vrstevnickou oporu a vytipování ohrožených mladistvých, podpůrné skupiny pro ohrožené studenty, telefonické kontaktní linky v tísni, nízkoprahová kontaktní střediska ([15]: 30-32) 11 12_u.indd :24

12 SEZNAM LITERATURY BAŠTECKÁ, B. A KOLEKTIV. Terénní krizová intervence. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2005, 300 s. DŐRNER, K., PLOG U. Bláznit je lidské. Praha: Grada Publishing, 1999, 353 s. HARTL, P., HARTLOVÁ, H. Psychologický slovník. 1. vyd. Praha: Portál, 2000, 744 s. KLIMPL, P. Psychická krize a intervence v lékařské ordinaci. Praha: Grada Publishing, KRATOCHVÍL, S. Základy psychoterapie. 4. vyd. Praha: Portál, 2002, 392 s. KŘIVOHLAVÝ. J. Psychologie nemoci. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2002, 200 s. KŘIVOHLAVÝ. J. Psychologie zdraví. Praha: Portál, 2003, 280 s. KŘIVOHLAVÝ, J. Vážně nemocný mezi námi. 1. vyd. Praha: Avicenum, 1989, 108 s. MATOUŠEK, O. Potřebujete psychoterapii?. 2. vyd. Praha: Portál, 1999, 131 s. RAHN, E., MAHNKOPF, A. Psychiatrie. Praha: Grada Publishing, 2000, 468 s. ŠPATENKOVÁ, N. A KOLEKTIV. Krizová intervence pro praxi. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2004, 200 s. VODÁČKOVÁ, D. A KOL. Krizová intervence. 1. vyd. Praha: Portál, 2002, 543 s. VORLÍČEK, J., ADAM, Z. A KOLEKTIV. Paliativní medicína. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1998, 480 s. VYMĚTAL, J. Úvod do psychoterapie. 1 vyd. Praha: Psychoanalytické nakladatelství, 1992, 170 s. DEBORAH J. DEWOLFE. Psychosociální odpověď na kolektivní násilí a terorismus, Terénní průvodce. 1. vyd. Praha: Psychologické pracoviště MV GŘ HZS ČR, 2010, 45 s. INTERNETOVÉ ZDROJE Help24.CZ - psychologie, duševní zdraví URL: < [cit ] 12 12_u.indd :24

13 Poznámky 12_u.indd :24

14 Poznámky 12_u.indd :24

15 Poznámky 12_u.indd :24

16 Tento projekt je financován z prostředků Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost a ze státního rozpočtu ČR 12_u.indd :24