Závěrečná zpráva Etapa výstupy

Transkript

1 VŠB - TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA Hornicko - geologická fakulta 17. listopadu 15, Ostrava-Poruba Projekt VaV ČBÚ č Likvidace hlubinného dolu zakládáním po ukončení báňské činnosti pro snížení bezpečnostních a ekologických rizik Závěrečná zpráva Etapa výstupy Zahájení: plán skutečnost Ukončení: plán skutečnost Objednatel: Zhotovitel: ČBÚ Praha VŠB Technická univerzita Ostrava, HGF Koordinátor projektu: Prof. Ing. Vladimír Slivka, CSc. Zprávu vypracoval: Subdodavatelé: Prof. Ing. Jaroslav Dvořáček, CSc. GEMEC-UNION a.s. ENERGIE stavební a báňská a.s. Ostrava, říjen 2007

2 OBSAH 6. ETAPA 6: NÁVRH KRITÉRIÍ EKONOMICKÉ PROVEDITELNOSTI LIKVIDACE HLUBINNÉHO DOLU ZAKLÁDÁNÍM Základní faktory ovlivňující ekonomiku likvidace dolu zakládáním Simulační propočty vycházející ze základních ovlivňujících faktorů Problematika financování likvidace dolu a zahlazování následků hornické činnosti Situace v zahraničí Druhy finančních záruk Dílčí shrnutí Situace v České republice Problematika rezerv v báňské legislativě Problematika rezerv v ekonomické legislativě ETAPA 7: NÁVRH DOPLNĚNÍ BÁŇSKÉ LEGISLATIVY K LIKVIDACI HLUBINNÉHO DOLU ZAKLÁDÁNÍM JAKO VARIANTY TECHNICKÉ LIKVIDACE DOLU SNIUJÍ BEZPEČNOSTNÍ A EKOLOGICKÁ RIZIKA Vyhláška ČBÚ č. 22/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při dobývání nevyhrazených nerostů v podzemí Vyhláška ČBÚ č. 26/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při činnosti prováděné hornickým způsobem na povrchu Vyhlášky ČBÚ č. 99/1992 Sb., o zřizování, provozu, zajištění a likvidaci zařízení pro ukládání odpadů v podzemních prostorech Vyhláška ČBÚ č. 435/1992 Sb., o důlně měřické dokumentaci při hornické činnosti a některých činnostech prováděných hornickým způsobem Vyhláška ČBÚ č. 2/1994 Sb., kterou se stanoví podmínky pro stavbu a provoz důlního poţáru Vyhláška ČBÚ č. 55/1996 Sb., o poţadavcích k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při činnostech prováděné hornickým způsobem v podzemí Vyhláška ČBÚ č. 447/2001 Sb., o báňské záchranné sluţbě Vyhláška ČBÚ č. 165/2002 Sb., o separátním větrání při hornické činnosti v plynujících dolech Vyhláška ČBÚ č. 415/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při svislé dopravě a chůzi Příloha závěrečné zprávy č Zákon č. 44/1988 Sb., zákon o ochraně a vyuţití nerostného bohatství (horní zákon) Zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě Vyhláška ČBÚ č. 104/1988 Sb., o hospodářském vyuţívání výhradních loţisek, o povolování a ohlašování hornické činnosti a ohlašování činnosti prováděné hornickým způsobem Vyhláška ČBÚ č. 52/1997 Sb., kterou se stanoví poţadavky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti 2

3 provozu při likvidaci hlavních důlních děl Metodický pokyn k likvidaci hlubinného dolu zakládáním Příloha závěrečné zprávy č Návrh změny legislativy o technických poţadavcích na výrobky (zákon 22/1997 Sb., nařízení vlády 163/2002 Sb.) Návrh úpravy legislativy pro stanovení kritérií pro horninový masiv, dobývací prostor.. 29 VÝSTUPY ŘEŠENÍ.. 31 VÝSTUP č VÝSTUP č VÝSTUP č VÝSTUP č VÝSTUP č PLÁNOVANÉ A DOSAŢENÉ CÍLE ŘEŠENÍ A JEHO VÝSTUPY.. 67 ZÁVĚR 73 3

4 6. ETAPA 6: NÁVRH KRITÉRIÍ EKONOMICKÉ PROVEDITELNOSTI LIKVIDACE HLUBINNÉHO DOLU ZAKLÁDÁNÍM Etapa č. 6 v zásadě představovala aplikaci praktického přístupu k problematice ekonomické analýzy likvidace hlubinného dolu zakládáním, která navazuje na teoretický přístup uvedený v rámci etapy č. 1. Metodou řešení v rámci 6. etapy byl sběr a analýza informací vztahujících se k ekonomické problematice likvidace hlubinného dolu zakládáním a na tomto základě provádění simulačních propočtů. Postup práce pro 6. etapu byl ve smlouvě č. 1084/05 naplánován následujícím způsobem: Podmínkou realizace likvidace hlubinného dolu zakládáním je ekonomická efektivnost této činnosti nebo alespoň dosaţení nezáporného hospodářského výsledku. Tento předpoklad je velmi důleţitý, neboť likvidace hlubinného dolu zakládáním prodlouţí celkovou dobu likvidace dolu oproti zasypání hlavních důlních děl ústících na povrch a podnikatelský subjekt uskutečňující tuto činnost bude se v prvé řadě zajímat o ekonomické výsledky tohoto postupu likvidace. Ekonomický efekt dosaţený likvidací hlubinného dolu zakládáním lze obecně definovat následovně: E P V E = P - V ekonomický efekt z likvidace dolu zakládáním [Kč/období] přínosy z likvidace dolu zakládáním [Kč/období] náklady a výdaje spojené s likvidací dolu zakládáním [Kč/období] Podmínku uskutečnění likvidace dolu zakládáním lze zapsat: E 0 Její dosaţení můţe podnikatelský subjekt realizující likvidace dolu zakládáním ovlivnit především výběrem zpracovávaných průmyslových odpadů (strukturou vytvářených základkových hmot, tím i cenou za odběr průmyslových odpadů) a objemem zaloţených základkových hmot. Mezi rozhodující faktory pro dosaţení ekonomické efektivnosti patří i výše trvalých nákladů likvidovaného dolu. Ekonomická proveditelnost likvidace hlubinného dolu zakládáním bude záviset na výši hodnot těchto rozhodujících a ovlivnitelných proměnných a na jejich vzájemných vztazích, coţ bude předmětem simulačních ekonomických propočtů řešení a jejich zobecnění v podobě stanovení příslušných kriteriálních hodnot. Plánovaný postup práce byl dodrţen, na základě jeho realizace lze dosaţené výsledky charakterizovat následovně: 6.1. Základní faktory ovlivňující ekonomiku likvidace dolu zakládáním Cílem etapy č. 6 je ukázat, zda legislativní změna umoţňující likvidaci dolu zpevněnými základkovými hmotami vyrobenými na bázi průmyslových odpadů bude ekonomicky proveditelná, resp. za jakých podmínek. 4

5 Etapa likvidace dolu a zahlazování následků hornické činnosti je neodmyslitelnou součástí ţivotního cyklu báňské kapacity. Jejím specifikem je skutečnost, ţe probíhá v době, kdy likvidovaný důl není schopen zajistit peněţní tok z výrobní činnosti, resp. tento peněţní tok je velmi omezený např. prodej zásob suroviny dříve vytěţené, výnosy z likvidace. Znamená to, ţe na tyto činnosti musí mít těţební společnost vytvořeny v minulosti rezervy nebo bude k ní přistupovat jako k podnikatelské činnosti s cílem zajistit si výnosy na pokrytí nezbytných nákladů. Vyjděme z předpokladu, ţe likvidace dolu zakládáním je podnikatelskou aktivitou a podnikatelský subjekt bude v jejím rámci usilovat o dosaţení ekonomického efektu, tedy o stav, kdy výnosy z realizované činnosti budou vyšší neţ náklady s jejím prováděním spojené. Pak lze psát: E = V N kde: E V N ekonomický efekt (Kč/období) výnosy z realizace činnosti (Kč/období) náklady na realizovanou činnost (Kč/období) Za hraniční situaci v této oblasti lze povaţovat rovnost výnosů a nákladů, tedy nulový ekonomický efekt. Pokud jde o organizaci provádění těchto činností, pak na základě zkušeností z OKR lze uvést, ţe likvidace hlavních důlních děl byla prováděna: - ve vlastní reţii těţaře (např. jáma Heřmanice II., Heřmanice III., Přívoz 2, Přívoz 1, Přívoz 4, orlovské jámy, jáma 3 Majerka) - dodavatelsky (firmy Gemec s.r.o., Gemec-Union a.s., EKO-KARBO apod. na jámách Hlubina, Paskov, Bezruč, Koblov atd.). Likvidace těchto dolů se však týkala pouze hlavních důlních děl a probíhala za situace, kdy podstatná část nákladů na technickou likvidaci byla hrazena ze státního rozpočtu. V současnosti je situace jiná a těţební společnost musí zváţit výnosy a náklady spojené s kaţdou variantou. Vyjděme přitom ze situace, ţe základkové směsi jsou vyráběny z průmyslových odpadů, za jejichţ odběr ke zpracování původce odpadů většinou platí. Pak lze rozlišit: I. Likvidace ve vlastní reţii těţaře Výnosy (přínosy) spojené s likvidací dolu zakládáním: - trţby za odběr průmyslových odpadů ke zpracování: T - úspory z eliminace náhrady důlních škod: Ú š - úspory z omezení zahlazování následků hornické činnosti: Ú z - úspora sociálních nákladů útlumu spojená s pracovníky na likvidaci dolu: Ú s 5

6 Náklady spojené s likvidací dolu zakládáním: - trvalé náklady likvidovaného dolu (větrání, čerpání vody, osobní náklady atd.): N T - fixní náklady technologické linky na zpracování průmyslových odpadů (odpisy, údrţba atd.): N F - variabilní náklady dopravy a zpracování průmyslových odpadů a ukládání základkových směsí: N v Trţby za odběr průmyslových odpadů T lze vyjádřit jako součin objemu Q odebraných a zpracovaných průmyslových odpadů a průměrné ceny, c odebraných odpadů. Celkové variabilní náklady N v dopravy, zpracování a ukládání lze vyjádřit jako součin odebraných a zpracovaných odpadů Q a jednicových variabilních nákladů těchto činností n v. Pak lze obecně vyjádřit efekt při tvorbě a ukládání základkových směsí vztahem: E I = Q.c + Ú š + Ú z + Ú s N T N f Q. n v II. Likvidace dodavatelsky Výnosy (přínosy) spojené s likvidací dolu zakládáním pro těţaře: - úspora z eliminace náhrady důlních škod: Ú š - úspory z omezení zahlazování následků hornických činností: Ú z Náklady spojené s likvidací dolu zakládáním (pro těţaře): - trvalé náklady likvidovaného dolu N T - platba za zpracované a uloţené základkové směsi N D Platbu za dodané a uloţené základkové směsi lze vyjádřit: Q c j N D = Q. c j zpracované a uloţené odpady (mnoţství základkové směsi) cena za jednotku dodané a uloţené směsi od dodavatele Efekt vyplývající pro majitele likvidovaného dolu (těţební společnost) při dodavatelském způsobu zajišťování likvidace dolu lze vyjádřit: E II = Ú š + Ú z N T Q. c j Vyjdeme-li z předpokladu stejného mnoţství Q zpracovaných a uloţených průmyslových odpadů za období, stejných trvalých nákladů likvidovaného dolu v obou případech (tj. při likvidaci ve vlastní reţii a dodavatelsky) a zanedbatelnosti fixních nákladů technologické linky, srovnáním ekonomických efektů E I a E II lze zjistit, ţe E I > E II především v důsledku absence trţeb za odběr průmyslových odpadů pro těţební společnost v dodavatelské variantě likvidace. Toto zjištění je v zásadě triviální, avšak bylo jej nutné uvést vzhledem k minulé praxi při likvidaci hlavních důlních děl v OKR. Není nutno zdůrazňovat, ţe ekonomický efekt bude rozdílný, hodnotíme-li jej z pohledu těţaře nebo dodavatelské organizace. Projekt VaV ČBÚ 6

7 č je však zaměřen na likvidaci dolu, takţe rozhodujícím kritériem je hodnocení ze strany těţaře, provozovatele, resp. majitele těţební kapacity. Budeme-li dále vycházet z varianty likvidace hlubinného dolu ve vlastní reţii, tedy těţební společností provozující důl nebo likvidace nájemcem dolu pro jeho likvidaci (firma Gemec-Union, a.s. a Důl Jan Šverma v Ţacléři), pak pro úplnost (opět vzhledem k praxi v OKR) lze uvést: - základkové směsi budou vyráběny plně z průmyslových odpadů cizích původců - základkové směsi budou vyráběny převáţně z vlastních průmyslových odpadů těţaře. V prvním případě za odběr průmyslových odpadů dostává podnikatelský subjekt od původců těchto odpadů zaplaceno. Ve druhém případě jde o zpracování flotačních hlušin s popílkem, kde lze počítat s platbou za odběr popílku v řádu desetikorun za tunu. Je opět triviálním zjištěním, ţe druhý případ bude spojen s výrazným záporným ekonomickým efektem a nebude realizován jako podnikatelská aktivita. Shrneme-li, pak z hlediska ekonomické proveditelnosti likvidace dolu zakládáním základkovými hmotami vyrobenými na bázi průmyslových odpadů lze uvaţovat s variantou likvidace dolu ve vlastní reţii s odběrem průmyslových odpadů od jejich původců za úplatu. Za této situace za základní faktory ovlivňující ekonomiku zakládání lze povaţovat: - průměrná cena za odběr průmyslových odpadů ke zpracování - výše úspor spojených s realizací likvidace dolu zakládáním - mnoţství zpracovaných průmyslových odpadů - trvalé náklady likvidovaného dolu - variabilní náklady spojené se zpracováním odpadů a ukládáním základkových směsí 6.2. Simulační propočty vycházející ze základních ovlivňujících faktorů Na základě vstupních informací byly vytvořeny průměrné hodnoty základních ekonomických parametrů ovlivňujících ekonomiku likvidace hlubinného dolu zakládáním. Průměrná cena jednotky základkové směsi Je nutno vyjít z předpokladu, ţe cena, kterou lze očekávat za odběr odpadů ke zpracování, je niţší neţ cena, za kterou se průmyslový odpad ukládá na povrchové skládky. Na základě dat zjištěných z průmyslové praxe lze vytvořit následující srovnání: odpad s charakterem cena za odběr odpadů pro uloţení na skládku Kč/t] Cena za odběr odpadů ke zpracování Kč/t] pojiva - 70 odpady ostatní odpady nebezpečné

8 Ze srovnání vyplývá, ţe existuje prostor pro zvýšení cen za odběr průmyslových odpadů ke zpracování vzhledem k cenám za ukládání na povrchové skládky. Navíc lze předpokládat, ţe v souladu se zákonem o odpadech se budou v čase zvyšovat poplatky za ukládání na skládku, coţ také vytváří moţnost zvýšení průměrné ceny základkové směsi vyplývající z odběru průmyslových odpadů. Výše úspor spojených s realizací dolu zakládáním Tyto úspory za dodrţení uvedených předpokladů mají charakter: - úspory z eliminace nebo omezení důlních škod a zahlazování následků hornické činnosti - úspory sociálně zdravotních nákladů spojených s uzavřením dolu Odhad výše těchto nákladů je sloţitý, neboť důlní škody a zahlazování následků hornické činnosti jsou způsobeny především těţební činností v minulosti. U činných hlubinných dolů nelze předpokládat průběţnou rekultivaci jako u povrchového dobývání, proto odhady úspor jsou poměrně nízké, a to na úrovni 1 mil. Kč/rok. Úspora sociálně zdravotních nákladů byla odhadnuta také na 1 mil. Kč, avšak za celou dobu likvidace dolu, coţ průměrné roční hodnoty výrazně sniţuje, takţe celková výše úspor byla brána v úrovni 1 mil. Kč/rok. Mnoţství zpracovaných průmyslových odpadů Na základě údajů o teoretické a skutečné kapacitě jednotlivých podniků realizujících výrobu základkových směsí, na základě skutečných údajů dosaţených za 13 let likvidace Dolu Jan Šverma v Ţacléři a dále s uváţením, ţe většina producentů základkových směsí je pouţívala na likvidaci hlavních důlních děl ústících na povrch, byla za základ pro výpočty vzata hodnota 400 tun bezvodé základkové směsi za den. Tento údaj však nepředstavuje strop a je pouze spojen s předpokladem dostatečného mnoţství průmyslových odpadů na vstupu pro danou podnikatelskou jednotku. Trvalé náklady likvidovaného dolu Trvalé náklady hlubinných dolů likvidovaných v OKR se pohybovaly v rozmezí 2,1 20,8 mil. Kč/měsíc. Trvalé náklady jsou ovlivněny přírodními, technickými i technologickými podmínkami, které jsou pro kaţdý hlubinný důl jedinečné. Navíc je nutno vzít v úvahu, ţe značná část nákladů na útlum byla v minulosti kryta ze státní dotace, takţe zde nebyl tlak na minimalizaci těchto nákladů. Vzhledem k rozdílnosti podmínek a nemoţnosti jejich zprůměrňování byly trvalé náklady brány jako vnější faktor, který bude v zásadě rozhodovat o ekonomické proveditelnosti s ohledem na průměrné hodnoty ostatních vstupních faktorů. Variabilní jednicové náklady spojené s výrobou a ukládáním základkové směsi Za variabilní náklady lze v souvislosti s tvorbou a ukládáním základkových směsí povaţovat dopravní a manipulační náklady. Další nákladové poloţky (energie, mzdy) mají 8

9 smíšený charakter s převahou fixnosti a variabilní sloţka se odděluje obtíţně. S ohledem na tuto skutečnost a na základě podkladových materiálů z firmy Gemec-Union a.s. byla hodnota variabilních nákladů odhadnuta na 180 Kč/t. Srovnáváním s realizačními cenami základkových směsí ostatních výrobců lze předpokládat, ţe hodnota zhruba odpovídá současné praxi. Na základě těchto výchozích údajů byly prováděny simulační propočty vycházející dále z následujících předpokladů: - fixnost receptur konkrétních základkových směsí - povaţování trvalých nákladů likvidovaného dolu za vnější faktor Přes problémové zjištění přesných receptur základkových směsí se vycházelo z konkrétních receptur základkových směsí. Při výpočtu průměrné ceny vyplývající z plateb za odběr průmyslových odpadů ke zpracování je nutno vzít v úvahu, ţe základková směs je zpravidla tvořena více komponentami charakteru průmyslových odpadů i pojiva, přičemţ ceny za odběr těchto průmyslových odpadů se liší, resp. pojivo musí být někdy nakupováno, takţe bude mít charakter záporné ceny. S určitým zjednodušením lze předpokládat, ţe základková směs bude dvousloţková (průmyslový odpad a pojivo) nebo třísloţková (dva druhy průmyslových odpadů a pojivo). Z konkrétních receptur byly odvozeny průměrné ceny jednic základkových směsí vyplývajících z odebraných průmyslových odpadů pro jejich tvorbu. Tyto ceny byly určeny na 417 Kč/t směsi u dvousloţkových a 433 Kč/t u třísloţkových směsí, pokud šlo o jejich horní hranice. S ohledem na výrobní kapacitu se na tomto základě odvodily trţby za odběr průmyslových odpadů ve výši 43,4 45,0 mil.kč/rok a s připočtením úspor vyplývajících z likvidace dolu zakládáním vznikly přínosy v rozmezí 44,4 46,0 mil/rok. Stanovení hospodářského výsledku s ohledem na výši trvalých nákladů Hospodářský výsledek při výrobě a pouţití základkových směsí lze vyjádřit: V N Q c n vj N T Ú HV = V N = Ú + Q. c Q. n vj - N T celkové výnosy spojené s produkcí a pouţitím základkových směsí [Kč/rok] celkové náklady spojené s produkcí a pouţitím základkových směsí [Kč/rok] mnoţství vyrobených základkových směsí [t/rok] průměrná cena odvozená od výroby základkové směsi [Kč/t] jednicové variabilní náklady výroby a pouţití základkové směsi [Kč/t] trvalé náklady likvidovaného dolu [Kč/rok] úspory z eliminace důlních škod a zahlazování následků hornické činnost a úspory sociálně zdravotních nákladů při likvidaci dolu [Kč/rok] V předchozích částech byly určeny průměrné hodnoty jednotlivých parametrů, tedy realitě odpovídající údaje, které lze pouţít pro ekonomické hodnocení. Shrneme-li je, lze uvést: - úspory z eliminace důlních škod, ZNHČ a sociálně zdravotních nákladů = 1 mil. Kč/rok 9

10 - mnoţství vyrobených základkových hmot: 400 t/den = t/rok - průměrná cena základkové směsi = Kč/t - jednicové variabilní náklady = 180 Kč/t S pouţitím niţší průměrné ceny lze za těchto podmínek určit hospodářský výsledek: HV = ( ) N T = 25,65 - N T [mil.kč/rok] Konkrétní hodnota hospodářského výsledku závisí na výši trvalých nákladů likvidovaného dolu, za této situace pro nezáporný hospodářský výsledek nesmí být trvalé náklady likvidovaného dolu vyšší neţ 25,65 mil. Kč za rok. Nulový hospodářský výsledek je spodní hranicí ekonomické proveditelnosti likvidace dolu zakládáním zpevněnou základkou. Uvedené průměrné hodnoty se však mohou měnit a tím ovlivní dosahovaný hospodářský výsledek. Proveďme proto výpočty v rámci analýzy citlivosti, kdy při krokových změnách jednotlivých izolovaných parametrů budeme zjišťovat vliv na změnu hospodářského výsledku. Změny vstupních parametrů budeme provádět ve směru zlepšení hospodářského výsledku, a to následovně: - zvyšování úspor v krocích po 5% - zvyšování mnoţství základkové směsi v krocích po 5% - zvyšování průměrné ceny základkové směsi v krocích po 5% - sniţování jednicových variabilních nákladů v krocích po 5% Výsledky výpočtů v rámci analýzy citlivosti ukazují, ţe hospodářský výsledek při stejných krokových změnách vstupních proměnných je citlivý na následující vstupní proměnné seřazené v klesajícím pořadí: - zvýšení průměrné ceny základkové směsi - zvýšení mnoţství vyrobené a pouţité základkové směsi - sníţení jednicových variabilních nákladů - zvýšení úspor z eliminace důlních škod, ZNHČ a sociálně zdravotních nákladů I kdyţ absolutní hodnoty takto změněných průměrných hodnot vstupních parametrů nejsou zřejmě reálně dosaţitelné, uvedené pořadí ukazuje, kam by měly směřovat snahy o změny vstupních parametrů pro zlepšení ekonomických výsledků při likvidaci dolu zakládáním zpevněnými základkovými hmotami. Zlepšení hospodářského výsledku však lze dosáhnout daleko menšími změnami jednotlivých proměnných, avšak současně. Předpokládejme, ţe oproti uvedeným průměrným hodnotám, z nichţ jsme vycházeli, bude současně docházet: - ke zvyšování úspor z eliminace důlních škod, ZNHČ a sociálně zdravotních nákladů v krocích po 2% - ke zvyšování mnoţství vyrobených základkových směsí v krocích po 1% - ke zvyšování průměrné ceny základkové směsi v krocích po 1% - ke sniţování variabilních jednicových nákladů v krocích po 0,5% Změna vstupních proměnných po pěti krocích v rozsahu růstu 5,1% (průměrná cena, mnoţství základkové směsi) a 10,4% (úspory) při poklesu jednicových variabilních nákladů o 2,5% přinesla zvýšení hospodářského výsledku o 4,27 mil. Kč/rok. Zvýšení hospodářského 10

11 výsledku při této kombinaci odpovídá zvýšení hospodářského výsledku při samotném sníţení jednicových variabilních nákladů o 22,63%, coţ je v praxi v zásadě nereálné. Uvedená kombinace vlivů se snahou o prioritní změnu těch parametrů, které vyplynuly z analýzy citlivosti, je cestou eliminace vysokých nákladů dolu a snahou dosáhnout alespoň nezáporného hospodářského výsledku, který je spodní hranici pro ekonomickou proveditelnost likvidace hlubinného dolu zakládáním při pouţití zpevněné základky. Kromě tohoto způsobu vyrovnávání se s vyššími trvalými náklady likvidovaného dolu lze vyjít také z dalších moţností zlepšení ekonomiky zakládání, a to: - pouţití dalších základkových směsí s odlišnými recepturami - pouţití dalších průmyslových odpadů, zejména s vyššími cenami za odběr - kombinace různých základkových směsí s různými cenami, čímţ se omezuje i problém nedostatku potřebných odpadů na vstupu - vyuţívání růstu poplatků za ukládání průmyslových odpadů na povrchové skládky - vyuţití postupného sniţování trvalých nákladů při postupu likvidace hlubinného dolu 6.3. Problematika financování likvidace dolu a zahlazování následků hornické činnosti Likvidace báňské kapacity je realizována v době po ukončení těţební činnosti, chybí tedy peněţní toky spojené s prodejem těţených surovin. Po ukončení produkce mohou existovat určité odbytové zásoby nerostné suroviny, jejich výše je však zpravidla velmi omezená. Zůstatková hodnota majetku těţební organizace spojená s likvidovanou báňskou kapacitou je sniţována náklady na jeho prodej (plenění, výkliz, manipulace atd.), jednoúčelovost báňské kapacity omezuje její alternativní vyuţití a moţnost prodeje sniţují i ekologické zátěţe vyplývající z předchozích let provozní činnosti. Chybí-li prostředky na zajištění aktivit spojených s likvidací dolu, není překvapující, ţe řada zejména malých těţařů volí cestu bankrotu. Opuštěná těţební kapacita tak zůstává k řešení orgánům státní správy resp. regionální samosprávy. Tento problém má charakter celosvětový, řešení spočívá v zásadě ve vytváření rezerv pro likvidaci těţebních kapacit a zahlazování následků hornické činnosti nebo v zajištění finančních garancí pro realizaci těchto činností v případech, kdy je nemůţe nebo nechce provést samotný těţař. Vzhledem k obecné povaze problému zajištění finančních prostředků pro likvidaci báňské kapacity a zahlazování následků hornické činnosti je nutné zjistit přístupy pouţívané v zemích s významným báňským průmyslem a srovnat je s řešením této problematiky v České republice Situace v zahraničí Po báňských společnostech bylo dlouhodobě poţadováno zajištění potřebných činností spojených s uzavřením báňské kapacita a následným zahlazením následků hornické činnosti. V této souvislosti je nutno poznamenat, ţe termín uzavření se bere jako akt nebo moment ukončení provozu báňské kapacity, aniţ by byl spojován s technickou likvidací dolu nebo lomu a jeho povrchových objektů. Zahlazení následků hornické činnosti je redukováno do pojmu rekultivace označující úpravu lokality do ţádoucího stavu, který však nemusí být totoţný se stavem území před počátkem těţební činnosti. 11

12 V nedávné minulosti si však vlády a orgány státní správy v řadě zemí uvědomily, ţe existující dohody týkající se rekultivací byly nedostatečné a přistoupily k pouţívání finančních nástrojů obecně označovaných jako environmentální finanční záruky, které by měly zajišťovat ochranu ţivotního prostředí během celého ţivotního cyklu báňské kapacity. Nejčastěji se však pouţívají v souvislosti s uzavřením dolu. Důvodem jsou zkušenosti s příčinami neprovedení rekultivačních aktivit bankrot těţební společnosti, předčasné uzavření dolu zpravidla v důsledku poklesu cen těţené nerostné suroviny, insolvence těţební společnosti v závěru těţební činnosti. Environmentální finanční záruky představují finanční prostředky, které jsou v těchto případech k dispozici vládě a orgánům státní správy pro financování prací k likvidaci nebo zabezpečení báňské kapacity a pro financování rekultivace, pokud uvedené práce neprovede těţební společnost. V opačném případě jsou tyto peníze nevyuţity a jsou uvolněny. Vláda a orgány státní správy tak zajišťují ochranu ţivotního prostředí, za které jsou odpovědné, a zároveň se vyhnou financování těchto činností z peněz daňových poplatníků. Neméně důleţité však je, aby finanční záruky nadměrně neomezovaly těţební společnosti a neodrazovaly investování do báňského průmyslu. Tento poţadavek je spojen s objektivitou odhadu nákladů na rekultivace, resp. uzavření dolu, coţ je velmi obtíţné, zejména v dlouhodobém časovém intervalu. Navíc se zde projevuje vliv poţadovaných standardů rekultivace a vliv nejistoty (rizika) Druhy finančních záruk Finančních záruk existuje celá řada, zpravidla však všechny nejsou pouţívány v jediné zemi. K základním druhům patří: Zástava peněţní hotovosti: jde o převedení finančních prostředků těţební společnosti na samostatný účel s pravomocí vlády čerpat tyto zdroje pro realizaci rekultivačních prací, jestliţe je neprovede těţební společnost. Jestliţe příslušný orgán shledá, ţe důl byl uzavřen a následky těţby zahlazeny, peníze jsou uvolněny zpět těţební společnosti. Neodvolatelný akreditiv: jde o formu garance třetí stranou na základě dohody bankovní instituce a těţební společnosti, na jejímţ základě banka poskytne peněţní prostředky příjemci, tj. vládě na základě specifických podmínek obsaţených v akreditivu. Ten je neodvolatelný, coţ znamená, ţe vydávající banka musí akceptovat všechny nároky příjemce, které odpovídají podmínkám akreditivu. Normální doba platnosti akreditivu je 1 rok a je vydáván ve výši odhadovaných ročních nákladů rekultivace s prodlouţením o další rok podle hodnocení finančního stavu těţební společnosti vydávající bankou. Vydání akreditivu odráţí podmínky dohody mezi těţební společností a vládou pokud jde o plán uzavření dolu. V dohodě jsou specifikovány případy, kdy příjemce (vláda) můţe prostředky pouţít např. neprovedení určitých prací v rámci schváleného plánu uzavření a likvidace dolu, nedodrţení určitých standardů kvality rekultivačních prací atd. Prováděcí záruka: nejčastěji má podobu záruční listiny vydávané pojišťovací společností, která z hlediska práva vyjadřuje souhlas s tím, ţe bude odpovídat za případný dluh jiného subjektu. Pojišťovací společnost na sebe bere závazek být finančně odpovědna za všechny nároky a výdaje spojené s uzavřením dolu aţ do určitého limitu. Příjemcem záruky je vláda, veškeré změny musí být odsouhlaseny všemi stranami, tedy výstavcem, vládou a těţební společností. Fungování prováděcí záruky je velmi podobné neodvolatelnému akreditivu z hlediska výše záruky, podmínek obnovování platnosti záruky a jejího získání příjemcem. 12

13 Svěřenský fond: je vytvářen těţební společností do výše stanovené tak, aby pokryla specifické náklady rekultivace, které jsou obsaţeny v plánu uzavření dolu. Funguje podobným způsobem jako penzijní fond, tedy měl by být ve správě třetí strany správce a měl by mít investičního manaţera odpovědného za řízení fondu v souladu s určenou investiční politikou. Fond je vytvářen příspěvky formou plateb v určitých časových obdobích. Proto má svěřenský fond menší dopad na finanční situaci těţební společnosti neţ některé jiné nástroje. Prostředky fondu by měly být vyuţívány pouze na pokrytí rekultivačních nákladů vyplývajících z plánu uzavření dolu. Je-li plán uzavření úspěšně realizován, přebytky fondu jsou navráceny těţební společnosti. Je ţádoucí, aby výnosy z fondu nepodléhaly zdanění aţ do jejich pouţití. Pojištění: do počátku 21. století v zásadě neexistovaly přístupy, které by formou pojištění kryly dlouhodobé rekultivační náklady. Počínající zájem byl zasaţen kolapsem amerického trhu pojištění po 11. září 2001, kdy klesající výnosy z předchozích let pojištění byly doplněny mimořádným pojistným plněním po tomto datu. Nicméně existuje systém nabízený Americkou pojišťovací skupinou (American Insurance Group) tvořený kombinací tří hlavních prvků: konvenční záruční listinou, akumulovanou peněţní hotovostí a pojistnou ochranou proti překročení a změně poţadavků. Pojišťovací společnost pracuje s nejlepšími odhady těţaře pokud jde o náklady rekultivace, ty jsou však niţší neţ výše poţadovaná regulátory zástav. Východiskem je odhad ročních nákladů na rekultivace s úpravou o růst cen. Hodnoty jsou diskontovány na současnou úroveň s uváděním úvěruschopnosti těţaře a stávají se základem ročních plateb. Z vytvořených fondů se vydává pro vládu záruční listina a Americká pojišťovací skupina hradí rekultivační náklady. Případný přebytek na konci projektu se vrací těţební společnosti, schodek hradí pojišťovací společnost. Doba pojištění trvá 15 aţ 30 let, po 5 letech lze od tohoto systému odstoupit, má-li těţební společnost lepší nástroj. Testování finančního stavu: tato skupina záruk obsahuje testy rozvahy, účetní nebo finanční rezervy, záruky mateřské společnosti a podobné postupy vykazování finanční solidnosti firmy. Nástroje tohoto typu jsou pouţívány v rámci těţební společnosti v podobě finančních záruk, avšak některé vlády nebo správní orgány je akceptují jako náhradu za přímé záruky (např. hotovostní) nebo jako prostředky pro sníţení výše přímých záruk u společností pokládaných za seriozní v souvislosti s environmentálními riziky. Těţební společnosti, které v těchto testech splní poţadovaná kritéria, mohou se samy jistit, ty firmy, které nevyhoví, jsou poţádány o sloţení finanční záruky nebo zajištění podobného nástroje Dílčí shrnutí Na základě stručného popisu situace z jednotlivých zemí lze k problematice finančních garancí pro likvidaci báňské kapacity a zahlazování následků hornické činnosti uvést: - přes pouţívání rozdílných termínů jako záruka (měla by být dostupná pro vládu v případě selhání těţaře) nebo finanční zajištění (mělo by být k dispozici těţební společnosti pro splnění závazků k ţivotnímu prostředí) mají tyto nástroje společný cíl dosáhnout bezpečného a přijatelného uzavření báňských kapacit a zahlazení následků hornické činnosti - budeme-li oba nástroje označovat společným termínem garance, lze rozlišit jejich několik forem od měkkých k tvrdým formám: - garance nejsou vůbec vyţadovány 13

14 - garance mají podobu samojištění : test finančního stavu, majetkové záruky těţební společnosti, účetní rezervy,jištění mateřskou společností atd. - postupně vytvářené fondy: svěřenský fond - jednorázově vytvořené nebo zajištěné garance: peněţní hotovost, záruky bank, finančních institucí a pojišťoven. - výše garancí obsahují celý rozsah moţností: 0% (Guinea), 5-10% potřebných nákladů na poţadované činnosti (Ghana), 30-40% nákladů (New South Wales, Austrálie), 70% nákladů (provincie Quebec, Kanada), 100% potřebných nákladů (Northern Territory, Austrálie), více neţ 100% nákladů odhadnutých těţební společností (provincie Ontario, Kanada, stát Nevada, USA) s cílem realizovat rekultivace na základě kontraktu s třetí stranou - garance se vztahují k pojmu rekultivace, z věcného obsahu vyplývá spojení s likvidací báňské kapacity - specifickým případem je Polsko tvořící těţařem fond na likvidaci důlního závodu - specifickým případem je i Spolková republika Německo, kde stačí účetní rezervy a pro zahlazování následků hornické činnosti lze vyuţít i jiné zdroje z oblasti ochrany ţivotního prostředí - stanovení výše záruky je realizováno různými subjekty, patří zde: - vláda: Kanada (Quebec, Yukon, Northern Territories), Austrálie (Western Australia), USA (Nevada) - příslušné ministerstvo: Austrálie (Tasmania, Victoria) - Environmentální soud: Švédsko - státní báňská správa: Botswana - nezávislá třetí strana: Kanada (Ontario) - těţební společnost: Jihoafrická republika Lze tedy konstatovat značnou různorodost, přičemţ kaţdé řešení má své klady a zápory. Stěţí lze tedy doporučit absolutní převzetí určitého systému Situace v České republice Problematika rezerv v báňské legislativě Z předpisů ČBÚ platných k lze do této oblasti zahrnout: - Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a vyuţití nerostného bohatství, (horní zákon), ve znění zákona ČNR č. 541/1991 Sb., zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 168/1993 Sb., zákona č.132/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 366/2000 Sb., zákona č. 315/2001 Sb., zákona č. 61/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 150/2003 Sb., zákona č. 3/2005 Sb., zákona č. 386/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb. a zákona č. 313/2006 Sb. - Zákon ČNR č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění zákona ČNR č. 425/1990 Sb., zákona ČNR č. 542/1991 Sb., zákona č. 169/1993 Sb., zákona č. 128/1999 Sb., zákona č. 71/2000 Sb., zákona č. 124/2000 Sb., zákona č. 315/2001 Sb., zákona č. 206/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., [úplné znění č. 408/2002 Sb.], zákona č. 150/2003 Sb., zákona č. 226/2003 Sb., zákona č. 227/2003 Sb., zákona č. 3/2005 Sb., zákona č. 386/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 313/2006 Sb. a 14

15 zákona č. 342/2006 Sb. - Vyhláška ČBÚ č. 104/1988 Sb., o racionálním vyuţívání výhradních loţisek, o povolování a ohlašování hornické činnosti a ohlašování činnosti prováděné hornickým způsobem, ve znění vyhlášky ČBÚ č. 242/1993 Sb. a vyhlášky ČBÚ č. 434/2000 Sb. a vyhlášky č. 299/2005 Sb. - Vyhláška ČBÚ č. 172/1992 Sb., o dobývacích prostorech, ve znění vyhlášky č. 351/2000 Sb Problematika rezerv v ekonomické legislativě Rezerva na vypořádání důlních škod a rezerva na sanace a rekultivace jsou zvláštním případem rezerv, které představují obecnou ekonomickou kategorii. Jejich problematika se objevuje v následující legislativě: - účetní zákony národní: zákon o rezervách, změna zákona o rezervách, zákon o účetnictví, vyhláška k provedení zákona o účetnictví, české účetní standardy pro podnikatele - zákony daňové: zákon o daních z příjmů - účetní zákony mezinárodní: mezinárodní účetní standardy IAS 37 Rezervy Rezervy jsou zmiňovány také v zákonu o konkurzu a vyrovnání, ale protoţe novela horního zákona vylučuje rezervy na důlní škody a na sanace a rekultivace z konkurzní podstaty a neumoţňuje exekuci ani výkon rozhodnutí v tomto směru, je moţno zákon o konkurzu a vyrovnání pominout. Jestliţe shrneme ekonomickou legislativu s vazbou na rezervu na vypořádání důlních škod a rezervu na sanaci pozemků dotčených těţbou, lze u jednotlivých skupin zákonů konstatovat: 1. účetní zákony národní: ze zákona o rezervách v platném znění plyne, ţe: - lze chápat povinnost vést výše uvedené rezervy ve finanční podobě, a to v penězích na zvláštním účtu nebo ve státních dluhopisech z těchto peněz pořízených - výše uvedené rezervy jsou daňově uznatelnou poloţkou chráněnou pro účel, k němuţ byly vytvořeny - nově se v legislativě objevuje rezerva na restrukturalizaci, kdy jde o činnost, která odpovídá procesu uzavírání a likvidace dolů 2. zákony daňové: v zásadě se potvrzuje daňová uznatelnost rezerv vzniklých podle zákona o rezervách s vazbou na logiku zákona o účetnictví 3. mezinárodní účetní standardy: v zásadě se ukazuje, ţe rezerva na vypořádání důlních škod a rezerva na sanaci pozemků dotčených těţbou odpovídají mezinárodní legislativě. Výsledkem analýzy legislativy byly návrhy na doplnění báňské legislativy s vazbou na legislativu ekonomickou a doplnění báňské legislativy z formálního i věcného hlediska. V prvním případě šlo především o přiřazení technické likvidace dolu nebo lomu do oblasti sanace a tím o zajištění rezervy na likvidaci dolu jako daňově uznatelné poloţky. Při doplnění báňské legislativy z formálního hlediska bylo navrţeno: 15

16 - formulační oddělení rezervy na vypořádání důlních škod od rezervy na sanace a rekultivace - sjednocení definic sanace v horním zákoně - formulačně zahrnout likvidaci dolu resp. lomu do oblasti sanace také v horním zákoně a navazujících vyhláškách - zváţit pouţívání termínů měrné náklady na sanaci a rekultivaci a náklady za důlní škody vyplývající z předpokládané výše těţby, případně tyto pojmy definovat - sjednotit formulační vymezení příslušných rezerv a času jejich vytvoření v příslušných přílohách vyhlášky č. 104/1988 Sb. Při doplnění báňské legislativy z věcného hlediska bylo navrţeno: 1) ručení třetí stranou: šlo by o ručení bankou, pojišťovnou, jinou finanční institucí, která by na komerční bází ručila za závazky těţební společnosti. Nevýhodou jsou především náklady těţaře spojené s touto zárukou a sníţení úvěrového potenciálu těţební společnosti. 2) vytvoření centrálního fondu za zahlazení následků hornické činnosti: fond by byl vytvářen z příspěvků těţebních společností a byl pouţit při nesplnění povinností těţaře. V zahraničí však s touto formou nejsou dobré zkušenosti vlivem neetického chování některých těţařů, kteří přistoupí na tento systém v závěru těţební činnosti, příspěvky platí krátce a pak fingují bankrot, aby náklady na příslušné činnosti byly hrazeny z prostředků fondu. Další nevýhodou by byla nevratnost vloţených peněz, takţe těţební společnost s tvorbou a pouţitím vlastních rezerv by byla zatíţena navíc. U malých firem by byla situace ještě horší. 3) pouţití zástavního práva na nemovitý majetek: při řízení a stanovení dobývacího prostoru, kdy je dle současné legislativy řešena v základních rysech i situace po ukončení dobývání včetně odhadu nezbytných nákladů zastavit zejména pozemky a budovy těţaře ve prospěch státní báňské správy pro případy, ţe by těţař nesplnil své povinnosti v oblasti zahlazování následků hornické činnosti. Zapsáním zástavního práva do katastru nemovitostí by tento majetek nemohl být pouţit pro uspokojení věřitelů, ale jeho zpeněţením by byly získány zdroje pro vypořádání důlních škod, sanace a rekultivace. Při postupném vytváření rezerv by majetek v odpovídající hodnotě byl ze zástavy vyňat, takţe teoreticky při ukončení těţební činnosti by měl těţař vytvořený fond v potřebné výši a plně disponoval svým majetkem. Výhodou tohoto systému je finanční nezatíţení těţební společnosti, protoţe firma by nevynakládala ţádné platby do centrálního fondu ani náklady spojené s určením třetí stranou. Nevýhodou by bylo určité omezení úvěrového potenciálu firmy a omezení zdrojů na uspokojení nákladů věřitelů v případě bankrotu těţaře. Nicméně v případě ekonomického zhroucení těţební společnosti zřídka získají všichni věřitelé plnou hodnotu svých pohledávek a vzhledem k riziku podnikání v báňském průmyslu nemůţe firma ve velké míře spoléhat na cizí zdroje. 4) vytvoření zvláštního fondu likvidace dolu: východiskem by mohl být fond likvidace důlního závodu v horním zákoně Polska. Jeho výhodou by bylo stanovení jasných pravidel pro tvorbu tohoto přísně účelového fondu, navíc s moţností vyuţití zkušeností s fungováním tohoto systému v báňském průmyslu Polska. Nevýhodu lze spatřovat v dlouhodobém vázání dalších finančních prostředků v hornictví, které je i tak kapitálově 16

17 velmi náročné. Pro malé těţební společnosti by tento poţadavek mohl být překáţkou pro jejich působení na trhu. 5) zřízení fondu na úrovni ČBÚ k odstraňování škod a zahlazování následků hornické činnosti podle vzoru zákona o vodách č. 254/2001, který v ustanovení 42 umoţňuje vodoprávnímu orgánu řešit havarijní stavy ve své reţii, a to tak, ţe nelze-li řešení závadných stavů uloţit jeho původci nebo nabyvateli majetku, s nímţ je závadný stav spojen, zabezpečí nezbytná opatření k nápravě příslušný vodoprávní úřad z vlastního podnětu nebo z podnětu České inspekce ţivotního prostředí. Můţe k tomuto účelu uloţit provedení opatření k nápravě právnické nebo fyzické osobě, která je k provedení opatření k nápravě odborně a technicky způsobilá. K tomuto účelu zřizuje vodoprávní úřad v rámci svého rozpočtu zvláštní účet ročně doplňovaný do výše 50 mil. Kč. Výhodou tohoto fondu by byla dostupnost prostředků pro řešení situací nesplnění povinností těţební společnosti. Nevýhodou je problém s odhadem potřebné výše prostředků a zejména poţadavek na státní peníze, i kdyţ by se zde daly přesměrovat prostředky (nebo jejich část) získané z úhrad za vytěţené nerosty. V tomto případě by mohl v hornické veřejnosti vzniknout názor, ţe veškeré problémy spojené s opuštěním lokality bude řešit stát. Lze předpokládat, ţe z hlediska realizace bude otázka finančních garancí nejsloţitější. Uvedené návrhy představují jen ideje, které musí být posouzeny kompetentními orgány. Teorie i praxe prokázaly, ţe pouţití zpevněné základky eliminuje bezpečnostní a ekologická rizika spojená s uzavřenými báňskými lokalitami a zároveň trvale řeší problém velkoobjemových průmyslových odpadů. Prosazení tohoto způsobu technické likvidace je v legislativě velmi ţádoucí, nelze však tyto celospolečenské zájmy (do nichţ lze ochranu ţivotního prostředí zařadit) prosazovat na úkor ekonomických výsledků příslušných podnikatelských subjektů. Předchozí propočty však prokázaly, ţe existuje moţnost provozovat tyto činnosti na komerčním základě. Na druhé straně nelze nechat na libovůli těţaře, zda bude mít dostatek prostředků na zahlazování následků hornické činnosti. Současně platný horní zákon představuje výrazné zlepšení v této oblasti, přesto v báňské legislativě chybí instrument finančních garancí, který by státní správě dal plnou garanci provedení zahlazovacích prací. Navrţené výstupy řešení 1. Změny báňské legislativy z formálního i věcného hlediska obsaţené v příloze závěrečné zprávy. 2. Návrh 5 moţností řešení finančních garancí pro likvidaci dolu a zahlazování následků hornické činnosti obsaţených v závěrečné zprávě 6. etapy ve 2. čtvrtletí jako základ pro diskuzi kompetentních orgánů Předané zprávy v rámci řešení 6. etapy 1. Dvořáček J.: Návrh kritérií ekonomické proveditelnosti likvidace hlubinného dolu zakládáním. VŠB-TUO, březen Dílčí zpráva za 1. čtvrtletí. 2. Dvořáček J.: Návrh kritérií ekonomické proveditelnosti likvidace hlubinného dolu zakládáním. VŠB-TUO, červen Závěrečná zpráva 6. etapy. 17

18 3. Dvořáček J.: Návrh metodiky stanovení kritérií ekonomické proveditelnosti způsobu likvidace hlubinného dolu zakládáním s konkrétními aplikacemi a ve vztahu k nákladům vynakládaným státem. VŠB-TUO, září Výstup řešení. Publikační výstupy 1. Dvořáček J.: Zahraniční přístup k pouţívání garancí pro likvidaci dolů a rekultivace. Sborník referátů z 12. mezinárodní konference Hornická Ostrava 2007, str , ISBN

19 7. ETAPA 7: NÁVRH DOPLNĚNÍ BÁŇSKÉ LEGISLATIVY K LIKVIDACI HLUBINNÉHO DOLU ZAKLÁDÁNÍM JAKO VARIANTY TECHNICKÉ LIKVIDACE DOLU SNIŢUJÍCÍ BEZPEČNOSTNÍ A EKOLOGICKÁ RIZIKA Metodou řešení v rámci 7. etapy byla analýza právních předpisů vztahujících se k likvidaci hlubinného dolu zakládáním a analýza a zobecnění praktických zkušeností spojených s likvidací dolu Jan Šverma v Ţacléři. Postup práce byl ve smlouvě č. 1084/05 stanoven následovně: Na základě analýz báňské legislativy o nakládání s odpady, legislativy o technických poţadavcích na výrobky a legislativy, která přichází se vstupem do Evropské unie (EU) bude nutné stanovit návrh na řešení celé problematiky. Návrh můţe být veden způsobem: Upřesnit stávající platnou báňskou legislativu o potřeby, které plynou z realizace vlastní likvidace dolu pomocí zaloţení podzemních prostor včetně vyrobení základkových směsí. Je nutné se zabývat upřesněním báňské legislativy: - Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a vyuţití nerostného bohatství (horní zákon) v platném znění, zákon ČNR č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě v platném znění - Vyhláška ČBÚ č. 104/1988 Sb.,o racionálním vyuţívání výhradních loţisek, o povolování a ohlašování hornické činnosti a ohlašování činnosti prováděné hornickým způsobem v platném znění - Vyhláška ČBÚ č. 22/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem v podzemí v platném znění, Vyhláška ČBÚ č. 26/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem na povrchu v platném znění, Vyhláška ČBÚ č. 435/1992 Sb., o důlně měřické dokumentaci při hornické činnosti a některých činnostech prováděných hornickým způsobem v platném znění - Vyhláška ČBÚ č. 2/1994 Sb., kterou se stanoví podmínky pro stavbu a provoz důlního poţárního vodovodu - Vyhláška ČBÚ č. 55/1996 Sb., o poţadavcích k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při činnostech prováděné hornickým způsobem v podzemí v platném znění - Vyhláška ČBÚ č. 52/1997 Sb., kterou se stanoví poţadavky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při likvidaci hlavních důlních děl v platném znění, Vyhláška ČBÚ č. 73/2002 Sb., o vybraných důlních zařízeních - Vyhláška ČBÚ č. 415/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při svislé dopravě a chůzi - Vyhláška ČBÚ č. 99/1992 Sb., o zřizování, provozu, zajištění a likvidaci zařízení pro ukládání odpadů v podzemních prostorech 19

20 - Vyhláška ČBÚ č. 165/2002 Sb., o separátním větrání při hornické činnosti v plynujících dolech Dále je vhodné upravit samostatným právním aktem způsob stanovení a druhy potřebných kritérií pro horninový masív, dobývací prostor apod. Jedná se ve smyslu poţadavků EU o: - geologické hodnocení - geomechanické hodnocení - hydrogeologické hodnocení - geochemické hodnocení - hodnocení vlivu na biosféru - hodnocení provozní fáze - hodnocení z dlouhodobého hlediska - hodnocení vlivu přijímacích povrchových zařízení - hodnocení dalších rizik Cílem je návrh na věcnou novelizaci stávající báňské legislativy formou úprav a doplněním stávající legislativy při korespondenci s legislativou o nakládání s odpady, o technických poţadavcích na výrobky a EU. Plánovaný postup práce byl dodrţen, dosaţené výsledky lze charakterizovat takto: Návrh doplnění báňské legislativy: 7.1. Vyhláška Českého báňského úřadu č. 22/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při dobývání nevyhrazených nerostů v podzemí novelizace 7 odst. 1) Prohlídky pracovišť novelizace 8 odst. 2) Předběţné prohlídky důlních děl novelizace 10 odst. 2) Inspekční sluţba novelizace 23 odst. 1) písm. h) Dokumentace a záznamy novelizace 70 Zakládání volných a vyrubaných prostor ZDŮVODNĚNÍ: Protoţe dosud neexistuje právní norma, která by definovala, které odpady a s jakými limity mohou být pouţity jako vstupní suroviny pro výrobu základky (dle našeho názoru nelze v ţádném případě pouţít vyhlášku MŢP č. 383/2001 Sb., ani její novelu č. 294/2005, neboť tyto neřeší vyuţívání odpadů v podzemí, kromě toho tyto vyhlášky neřeší ani pouţití odpadů jako suroviny k výrobkům i na povrchu, coţ je zřejmě dáno nedostatkem zákona o odpadech není totiţ rozvedeno materiálové vyuţití odpadů) domníváme se, ţe není v současné době moţné jiné řešení úpravy tohoto paragrafu, neţ odkaz na certifikaci základky dle uvedeného nového technického návodu a upřesnění postupu likvidace dolu v nově navrţené příloze č. 6a vyhlášky ČBÚ č.104/1988 Sb. Tento náš názor byl doloţen i konzultací se soudním znalcem z oboru nakládání s odpady a oceňování ekologických škod (Ing. Milena Veverková). Pokud jsou k výrobě základky pouţity jako vstupní suroviny odpady, podléhají do procesu výroby zákonu o odpadech, pro dané místo musí základka ale i vstupní suroviny a nakládání 20

21 s nimi vyhovovat zejména zákonu o vodách. Pro stanovení parametrů základky a způsobu jejího pouţití je nutné hodnocení celé lokality, v níţ bude pouţita. novelizace 106 odst. 3) Opuštěná důlní díla novelizace 108 odst. 2) Prohlídky větrních cest a větracích zařízení novelizace 113 odst. 1) Větrní rozvaha novelizace 171 odst. 2) Poţární sklady novelizace 172 odst. 1) Důlní poţární vodovod novelizace 210 odst. 1) Výtlačná potrubí hlavní čerpací stanice 7.2. Vyhláška Českého báňského úřadu č. 26/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při činnosti prováděné hornickým způsobem na povrchu novelizace 39 Práce v závalových polích a v oblastech podzemních prostor novelizace 40 Opatření proti vzniku poţáru ZDŮVODNĚNÍ: Záměrem doplnění paragrafu 39) je, aby i tato vyhláška, regulující hornickou činnost a činnost prováděnou hornickým způsobem na povrchu, řešila na základě zkušeností z likvidace Dolu Jan Šverma v Ţacléři i způsob zajištění závalových polí a oblastí podzemních prostor při jejich povrchovém dobývání. Doplnění paragrafu 40 o odst. 4) vychází z našich zkušeností při likvidaci nevyřešené zápary ve vyrubaných prostorách Dolu Jan Šverma v hloubce cca 70 m pod povrchem, kdy v provozovaném povrchovém lomu byla těţbou otevřená důlní díla proplavována tekutou samotuhnoucí základkou a dlouhodobou těţbou značně narušený prostor byl těsněn typem základky s vysokou izolační schopností proti prostupu vzdušnin do sanovaného prostoru. Tímto opatřením bylo zabráněno průtahu větrů do prostoru zápary a bylo tak eliminováno nebezpečí znovuzahoření nevytěţené uhelné výplně v této části revíru. Vytypované vstupní suroviny musí při výrobě základky právě tyto poţadavky (parkovatelnost - sedimentační schopnost, nepropustnost, proplavovací schopnost) zabezpečovat. Sb. Další zdůvodnění je totoţné k výše uvedené úpravě 70 vyhlášky ČBÚ č. 22/ Vyhláška ČBÚ č. 99/1992 Sb., o zřizování, provozu, zajištění a likvidaci zařízení pro ukládání odpadů v podzemních prostorech Úplné znění vyhlášky č. 99/1992 Sb. jak vyplývá ze změn provedených vyhláškou Českého báňského úřadu č. 300/2005 Sb. Z ustanovení 1: 21

22 1 Předmět úpravy Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství a upravuje bliţší podrobnosti pro zřizování, provoz, zajištění a likvidaci zařízení pro ukládání odpadů v podzemních prostorech (dále jen "úloţiště") jako zvláštního zásahu do zemské kůry. Je zřejmé, ţe tato vyhláška se zabývá jen přímým ukládáním odpadů do podzemních struktur. My se však zabýváme v řešeném projektu vyuţíváním odpadů k výrobě základky, nikoliv jejich ukládáním, proto nenavrhujeme ţádnou úpravu vyhlášky č. 99/1992 Sb., neboť její znění záměnu ukládání s vyuţíváním odpadů nenabízí coţ je dle našeho názoru oproti vyhlášce č. 294/2005 Sb. dobře Vyhláška ČBÚ č. 435/1992 Sb., o důlně měřické dokumentaci při hornické činnosti a některých činnostech prováděných hornickým způsobem novelizace 10 Obsah dokumentace novelizace 14 Základní důlní mapa 7.5. Vyhláška ČBÚ č. 2/1994 Sb., kterou se stanoví podmínky pro stavbu a provoz důlního poţárního vodovodu novelizace 3 Základní ustanovení 7.6. Vyhláška ČBÚ č. 55/1996 Sb., o poţadavcích k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při činnostech prováděné hornickým způsobem v podzemí novelizace 23 Technologický postup a provozní řád ZDŮVODNĚNÍ: Vzhledem ke stavebnímu charakteru těchto prací navrhujeme doplnění 23 odst. 2e), kdy k výrobě základky doporučujeme vyuţít vhodné odpady, zejména popeloviny. Cílem našeho návrhu je zabezpečení dodrţení poţadovaných minimálních pevností pouţívané základky, zabezpečení rychlého tuhnutí směsí apod., zlevnění stavebních prací, sníţení spotřeby cementu a dalších stavebních hmot v současné době jsou k takovým účelům vyuţívány jen jalové betony, cementová a cemento - bentonitová mléka Vyhláška ČBÚ č. 447/2001 Sb., o báňské záchranné sluţbě Domníváme se, ţe k tomuto není nutný návrh ţádné změny, neboť v ustanovení 7 Závodní báňská záchranná stanice platné vyhlášky ČBÚ č. 447/2001 Sb. je v odstavci 3 uvedeno : (3) Od zřízení závodní báňské záchranné stanice lze na základě doporučení hlavní báňské záchranné stanice a se souhlasem obvodního báňského úřadu upustit, pokud její funkci plní jiná závodní báňská záchranná stanice nebo přímo hlavní báňská záchranná stanice. 22

23 7.8. Vyhláška ČBÚ č. 165/2002 Sb., o separátním větrání při hornické činnosti v plynujících dolech Úplné znění vyhlášky č. 165/2002 Sb. jak vyplývá ze změn provedených vyhláškou Českého báňského úřadu č. 56/2007 Sb. Domníváme se, ţe tato vyhláška se vztahuje především na separátní větrání raţených důlních děl (ustanovení 15 a 16), na separátně větraná díla bez raţby nemá zvláštní poţadavky, proto její úpravu pro potřeby likvidace dolů nenavrhujeme Vyhláška ČBÚ č. 415/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při svislé dopravě a chůzi novelizace 54 Volná hloubka a jámová tůň Na základě našich zkušeností si dovolujeme konstatovat: vyuţívání odpadů není v současné době dořešeno, je zaměňováno s ukládáním odpadů, coţ vede k řadě nedorozumění, pochybnostem o správnosti zvolených řešení, dokonce i k osočování o nezákonném jednání. Proto se domníváme, ţe celou problematiku není moţné uzavřít, pokud nebude striktně odděleno vyuţívání odpadů od jejich ukládání. Tímto směrem by se dále měla vést cesta úpravy zákona o odpadech a navazující vyhlášky. Pokud bude jednoznačný výklad této problematiky, potom bude moţné dořešit i technické návody pro autorizované osoby, dořešit i další právní normy, které jsou v současné době díky těmto nesrovnalostem nejednoznačné. Jednoznačným upřednostněním vyuţíváním odpadů před jejich ukládáním na skládky by mělo dojít i k výraznému zvýhodnění jejich vyuţití při likvidaci dalších dolů a tím i řešení základního cíle tohoto projektu : zakládáním hlubinného dolu při jeho likvidaci sníţit bezpečnostní a ekologická rizika, která hrozí při nedokonalé likvidaci zatopením důlní vodou opouštěných podzemních prostor spojených s minulou těţební činností Příloha závěrečné zprávy č. 1 Návrh úprav a doplnění horních předpisů zejména zákona č. 44/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 61/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů, vyhlášky č. 104/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů, vyhlášky č. 52/1997 Sb., ve znění vyhlášky č. 32/2000 Sb., Zákon č. 44/1988 Sb., zákon o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon) Konečné změny horního zákona jsou směrovány do dvou základních témat: - Doplnění procesu likvidace dolu do horního zákona - Vyjasnění problematiky tvorby rezerv a financování likvidace dolu. novelizace 23 Projektování, výstavba a rekonstrukce dolů a lomů a zajišťování a likvidace dolů a lomů 23

24 ZDŮVODNĚNÍ: Ustanovení 23 jsme doplnili jiţ v názvu a dále i v bodě 1), v odstavci (2) v písmenu o) a dále v odstavci (4) a (5) o zajišťování a likvidaci dolů a lomů, neboť se domníváme, ţe toto logicky do tohoto patří je to vedle 32 jediné ustanovení horního zákona, kde se hovoří o povolování důlních děl, chybělo zde tedy právě i povolování jejich zajišťování a likvidace včetně celých dolů. V odstavci (2) jsme doplnili nové písmeno q), v němţ jsme upřesnili i náleţitosti dokumentace k likvidaci dolů, lomů a důlních děl neboť likvidace si vyţaduje jiný postup, neţ výstavba a rekonstrukce. novelizace 31 Povinnosti a oprávnění organizace při dobývání a ukončení těţby výhradních loţisek novelizace 31a) Další povinnosti organizace při ukončení těţby výhradních loţisek ZDŮVODNĚNÍ: Tak jako v ustanovení 23 jsme v souvislosti s doplněním zajišťování a likvidace dolů a lomů upřesnili v písmenu q) odstavce (2) náleţitosti dokumentace k likvidaci dolů, lomů a důlních děl, tak i povinnosti a oprávnění organizace je nutné v souvislosti s ukončením těţby rozšířit. V ustanovení 31 jsme rozšířili povinnosti jiţ v názvu o ukončení těţby, v odstavci (5) a (6) jsme doplnili upřesnění povinnosti organizace při zajišťování sanace a rekultivace území dotčeného těţbou, a to při hlubinné těţbě, kdy je nutné řešit i dlouhodobou bezpečnost a ekologickou nezávadnost při opouštění podzemních prostor, které těţební činností vznikly a mohou svými negativními účinky skrytě dlouhodobě ohroţovat zdraví lidí, majetky a ţivotní prostředí. Myslíme si, ţe těţební organizace musí mít pro ukončení těţební činnosti na hlubinném dole striktně uloţeno minimálně zaplnění hlavních důlních děl podle našeho názoru nestačí jen uzavírací ohlubňové desky a hráze. Odborný znalec (dále uvedený v návrhu změny ustanovení 43a) musí sehrát rozhodující roli při navrţení způsobu a rozsahu likvidace opouštěných podzemních prostor. Dle našeho názoru tuto roli nemůţe plnit jen báňský projektant. Do odstavce 6 jsme zapracovali připomínku odborného garanta a to formou odkazu na přílohu č.3 vyhlášky ČBÚ č. 104/1988 Sb. Další specifické povinnosti organizace v souvislosti s ukončením těţby jsme doplnili do nového ustanovení 31a). novelizace 32 Plány otvírky, přípravy a dobývání výhradních loţisek a plány zajištění a likvidace dolů, hlavních důlních děl a lomů novelizace 33 Řešení střetů zájmů novelizace 37a) Vytváření finančních rezerv ZDŮVODNĚNÍ: V odstavci 1 jsme nově doplnili jednoznačnou povinnost organizace vytvářet rezervy nejen na důlní škody, ale i budoucí technickou likvidaci těţební kapacity. Odkazem na bod 1.6 přílohy č. 3 vyhlášky ČBÚ č.104/1988 Sb. určujeme jednoznačný způsob výpočtu a rovněţ i tvorbu těchto rezerv výpočet musí odpovídat způsobu budoucí likvidace tedy jeho plánu a dále 24

25 z ustanovení písmene c) tohoto bodu vyplývá i povinnost předloţení návrhu na vytvoření potřebných finančních rezerv a na časový průběh. Dále je vloţen nový odstavec (7), kde jsme navrhli v souladu s našim návrhem řešení situace, kdy těţební společnost v konkursu nemá vytvořeny prostředky na sanace a důlní škody a pro OBÚ vzniká téměř neřešitelná situace, a to zejména jde-li o prokazatelné neodkladné řešení bezpečnosti osob a ohroţení ţivotního prostředí. K tomu účelu námi navrţený účet ČBÚ by mohl být zřízen a doplňován z úhrad těţebních společností z vytěţených nerostů. Samozřejmě se nabízí i moţnost vedení takového účtu v rámci MPO. Navrţené doplnění 37a by mělo být vyuţitelné v přechodném období, kdy těţební organizace tvořily jen finanční rezervy účetně, nikoliv na vázaných účtech (coţ je jiţ nyní vyţadováno), a tedy ve fázi konkurzů a likvidací takových organizací nejsou k dispozici většinou ţádné prostředky (většinou ani majetek) k vypořádání důlních škod, sanací a rekultivací pozemků, likvidaci podzemních prostor vzniklých těţbou a objektů na povrchu. novelizace 40 Důlní vody novelizace 43a) Přechodná ustanovení k úpravám účinným od nabytí účinnosti zákona České národní rady č. 541/1991 Sb. ZDŮVODNĚNÍ: Doplnění v odstavci (8) vyplývá ze změny ustanovení 31 odstavec (5), nově doplněným odstavcem (9) se těţební organizaci dává prostor k tomu, aby reagovala na změnu v ustanovení 31 odstavec (5) a (6) horního zákona. Vzhledem k závaţnosti zvolení způsobu likvidace dolu s odkazem na dlouhodobé negativní účinky na zdraví a ekologii při špatně zvoleném způsobu likvidace se domníváme, ţe aktualizovaný plán sanace i rekultivace území dotčeného těţbou musí být doloţen stanoviskem odborného znalce Zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě novelizace 2 Hornická činnost novelizace 10 Otvírka, příprava a dobývání výhradních loţisek, zajištění a likvidace důlních děl, dolů a lomů novelizace 19 Dobývání loţiska nevyhrazeného nerostu Vyhláška Českého báňského úřadu č. 104/1988 Sb., o hospodárném využívání výhradních ložisek, o povolování a ohlašování hornické činnosti a ohlašování činnosti prováděné hornickým způsobem Návrhy úprav ve vyhlášce 104/1988 Sb. : V ustanovení 5 je doplněn jen termín důl. V ustanovení 6 je doplněn termín důl, dále je nově doplněn odstavec 3) písmeno c),čímţ je dáno, ţe ke způsobu likvidace důlních děl a dolů se musí vyjádřit odborný znalec, který zdůvodní postup likvidace na základě hodnocení bodů 1.2 a příloh č.6 a 6a této vyhlášky, 25

26 dále v odstavci 3) písmeno f) je doplněn výraz rozhodnutí a uvedena změna z původního jednoho stanoviska na více stanovisek, je provedena rovněţ změna odkazu 9a), dále v odstavci 3) písmeno h) je doplněn odkaz na nové znění 31 odstavec 5 zákona č.44/1988 Sb., dále je zrušeno ustanovení odstavce 4, V příloze č. 3 s odkazem na změnu ustanovení 31 odstavec 6 jsme navrhli změnu bodu 1.6. Organizace jiţ ve fázi zpracování POPD musí s budoucí likvidací dolu a to včetně podzemí a objektů na povrchu počítat, V příloze č. 6 jsme nově provedli její doplnění v bodech 1.1, 1.2, 1.3.5, vloţili nový 1.3.6, doplnili body 1.4.3, 1.5,vloţili nové , doplnili body 1.6, 1.7, 1.9, vloţili nový 1.11, doplnili body 1.13 a 2.2, neboť je nutné upřesnění podkladů k rozhodnutí o způsobu likvidace a posouzení moţných dopadů zvoleného způsobu likvidace jak v oblasti dlouhodobé bezpečnosti v území nad likvidovaným podzemím, tak i v oblasti ţivotního prostředí, dále je nutná i jiná formulace tvorby rezerv. Při zpracování této zprávy jsme si uvědomili, ţe nelze vytvořit jen novou dále uvedenou přílohu č.6a pro specifickou likvidaci celého dolu nebo jeho části základkou, ale ţe je nutno výrazně změnit i přílohu č.6, neboť i kdyţ důl bude zlikvidován zatopením důlní vodou, nebo dojde jen k likvidaci hlavních důlních děl, je nutné posoudit rizika z nezaplněných podzemních prostor, vystupujících důlních plynů a výtoku důlních vod, která hrozí jak v oblasti bezpečnosti, tak i ohroţení ţivotního prostředí. V příloze č. 6a nově doplňujeme znění názvu přílohy je rozšířena i o samostatná důlní díla, hlavní důlní díla a díla průzkumná, dále je doplněn název odstavce 1.1. a 1.4. a to s odkazem na nové výše uvedené doplnění 6 odstavec 3 písmeno c), jsou textově doplněny body 1.2, 1.3.5, vypustili jsme detailizování popisu základky v bodě s nově vloţeným odkazem na certifikaci, doplnili bod 1.4.5, vloţili nové , doplnili body 1.7 a 1.15 písmeno b,c, dále je nově doplněna grafická část dokumentace v bodě 2.1 a 2.2. Základka a vstupní suroviny jsou dopřesněny v ustanovení 70 vyhlášky ČBÚ č.22/1989 Sb. a v ustanovení 6 vyhlášky ČBÚ č.52/1997 Sb Vyhláška ČBÚ č. 52/1997 Sb., kterou se stanoví požadavky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při likvidaci hlavních důlních děl novelizace 3 odst. 2 (2) V dokumentaci se určí zejména: a) o) beze změny nové písmeno p) monitoring důlních a povrchových vod v okolí likvidovaného HDD, minimálně jednou za měsíc po 3 roky od ukončení likvidace HDD provádět odběry vzorků těchto vod a analýzy dle rozhodnutí vodoprávního orgánu Označení původního písmene p t) se posouvá na q) u) 26

27 novelizace 6 Poţadavky na zásypový materiál novelizace 16 Kontroly ZDŮVODNĚNÍ : Ustanovení vyhlášky ČBÚ č. 52/1997 Sb. regulují pouze likvidaci hlavních důlních děl zásypovým materiálem (zpevněným, nezpevněným) a problematiku vyuţívání základkových materiálů a hodnocení jejich potenciálních účinků na ţivotní prostředí neřeší. V 3 odstavec 2 jsme v souladu s připomínkou odborného znalce doplnili monitoring důlních a povrchových vod, 6 jsme rovněţ upravili dle těchto připomínek je stejný jako ustanovení 70 vyhlášky ČBÚ č. 22/1989 Sb. Doplnění 16 v odst. 4) a 4c) vychází z praxe při likvidaci DJŠ v Ţacléři, kdy znalec v oboru hydrogeologie ve znaleckých posudcích v průběhu likvidačních prací stanovil přesné poţadavky na monitoring moţného ovlivnění ţivotního prostředí. Tento monitoring v dobývacím prostoru po ukončení likvidace dolu musí vycházet z posudku znalce v oboru těţba - geologie, specializace hydrogeologie, který návrh monitoringu zpracuje na základě vyhodnocení a posouzení výsledků dlouhodobého a systematického monitoringu dopadu likvidační činnosti na hydrosféru širšího regionu daného dobývacího prostoru. V rámci 7. etapy (2. čtvrtletí 2007) byl uveden následující návrh změny ustanovení 6 této vyhlášky: 6 Poţadavky na zásypový materiál (1) Požadavky na zásypový materiál jsou definovány v příloze 5. Komentář k 6 Požadavky na zásypový materiál se rozšiřují. Původní odstavce (1) až (5) se navrhuje přesunout do přílohy 5 z několika důvodů: a) pro docílení kompaktnosti požadavků kladených na zásypový materiál b) pro přehlednost členění požadavků na A. všeobecné, B. geotechnické, C. chemické, a D. ekologické, Dále předkládáme moţné řešení pro chemické a ekologické vlastnosti základky. C. chemické vlastnosti základky S odkazem na TECHNICKÝ NÁVOD PRO ČINNOSTI AUTORIZOVANÝCH OSOB PŘI POSUZOVÁNÍ SHODY STAVEBNÍCH VÝROBKŮ PODLE NAŘÍZENÍ VLÁDY č. 163/2002 Sb. ve znění nařízení vlády č. 312/2005 Sb. (dále jen nařízení vlády ) 09.XX 5 27

28 1. Výrobková skupina (podskupina) Název: číslo technického návodu Popílky a směsi s popílkem pro základkové směsi pro zaplňování volných důlních prostor 09.XX.XX Základkové směsi Se chemické vlastnosti základky určují dle níţe uvedené tabulky : Podle technologických postupů stanovených v konkrétním projektu lze tolerovat překročení limitních hodnot jednotlivých ukazatelů, pokud jejich zvýšení odpovídá podmínkám charakteristickým pro dané místo a geologické a hydrogeologické charakteristice místa a jeho okolí. D. ekologické vlastnosti základky V ekologických vlastnostech je posuzována ekotoxicita a radioaktivita základky a to dle těchto kritérií: Ekotoxikologické testy se provádějí pro všechna pouţití materiálu. Pro hodnocení se pouţijí sloupce I nebo II pro horní a spodní část sloupce zásypového materiálu hlavního důlního díla podle dokumentu likvidace. Sloupec I platí pro vytváření horní části sloupce zásypového materiálu (stimulace růstu řas a semene není omezujícím faktorem): Sloupec II platí pro vytváření spodní části sloupce zásypového materiálu. 28

29 Radioaktivita se posuzuje dle : Vyhláška SÚJB č. 307/2002 Sb. ve znění vyhlášky č. 499/2005 Sb., příloha č. 10, tabulky č. 1 a 2 Mezní hmotnostní aktivita 226 Ra max Bq.kg -1 Obsah přírodních radionuklidů (index hmot. aktivity 2) základní poţadavek NV: 3 c) Metodický pokyn k likvidaci hlubinného dolu zakládáním Tento metodický pokyn je zpracováván jako jeden z výstupů řešení projektu ČBÚ č Typový projekt likvidace hlubinného dolu zakládáním. Pokyn vychází z oponovaných závěrečných zpráv jednotlivých etap výše uvedeného projektu a také čerpá z jiţ uzavřeného projektu ČBÚ č Hlavním podkladem je realizační výstup Návrh metodiky likvidace hlavních důlních děl a hlubinných dolů, který byl oponován na kontrolním dnu v červenci Pokyn navazuje na stávající báňskou legislativu a je zaměřen na její sladění a doplnění zvláště s ohledem na dopady likvidace na ţivotní prostředí Příloha závěrečné zprávy č. 2 Návrh úprav souvisejících obecně závazných právních předpisů s likvidací hlavních důlních děl a dolů s cílem dosaţení vzájemné návaznosti stanovených poţadavků Návrh změny legislativy o technických požadavcích na výrobky (zákon 22/1997 Sb., nařízení vlády 163/2002 Sb.) Návrh úpravy legislativy pro stanovení kritérií pro horninový masiv, dobývací prostor Předané zprávy v rámci řešení 7. etapy: 1. Cigánek J., Dvořáček J., Adamec Z., Novotný K., Rakouš I.: Návrh doplnění báňské legislativy k likvidaci hlubinného dolu zakládáním jako varianty technické likvidace dolu 29