NÁVRH OPRAVNÉHO ROZPOČTU Č. 2 K SOUHRNNÉMU ROZPOČTU NA ROK VÝKAZ VÝDAJŮ PODLE ODDÍLŮ Oddíl III Komise. (předložený Komisí)

Transkript

1 EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne KOM(2011) 154 v konečném znění NÁVRH OPRAVNÉHO ROZPOČTU Č. 2 K SOUHRNNÉMU ROZPOČTU NA ROK 2011 VÝKAZ VÝDAJŮ PODLE ODDÍLŮ Oddíl III Komise (předložený Komisí) CS CS

2 NÁVRH OPRAVNÉHO ROZPOČTU Č. 2 K SOUHRNNÉMU ROZPOČTU NA ROK 2011 VÝKAZ VÝDAJŮ PODLE ODDÍLŮ Oddíl III Komise S ohledem na: Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 314 této smlouvy, ve spojení se Smlouvou o založení Evropského společenství pro atomovou energii, a zejména s článkem 106a této smlouvy, nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství 1, a zejména na článek 37 uvedeného nařízení, souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2011 přijatý dne 15. prosince 2010, návrh opravného rozpočtu č. 1/ přijatý dne 14. ledna 2011, Evropská komise tímto předkládá rozpočtovému orgánu návrh opravného rozpočtu č. 2 pro rozpočet na rok ZMĚNY VÝKAZU PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ PODLE ODDÍLŮ Změny výkazu příjmů a výdajů podle oddílů jsou k dispozici v databázi EUR-Lex ( Anglické znění změn těchto výkazů v členění podle oddílů je pro informaci připojeno jako příloha rozpočtu. 1 2 Úř. věst. L 248, , s. 1. KOM(2011) 9. CS 2 CS

3 OBSAH 1. Úvod Uvolnění prostředků z Fondu solidarity EU Slovinsko Chorvatsko Česká republika Závěr Financování Souhrnná tabulka v členění podle okruhů finančního rámce ÚVOD Předmětem návrhu opravného rozpočtu (NOR) č. 2 na rok 2011 je uvolnění prostředků na závazky a prostředků na platby ve výši EUR z Fondu solidarity Evropské unie v souvislosti s přívalovými dešti ve Slovinsku, Chorvatsku a České republice. 2. UVOLNĚNÍ PROSTŘEDKŮ Z FONDU SOLIDARITY EU 2.1. Slovinsko (1) Žádost byla Komisi předložena dne 26. listopadu 2010, tedy ve lhůtě 10 týdnů po zaznamenání prvních škod dne 17. září Slovinské orgány žádají o pomoc při nápravě škod, které v zemi způsobily záplavy po přívalových deštích ve dnech září (2) Vzhledem k tomu, že šlo o přírodní katastrofu, lze v daném případě použít prostředky z Fondu solidarity. (3) Slovinské orgány odhadují celkové přímé škody způsobené pohromou na EUR. Tato částka představuje 115,45 % běžného limitu pro uvolnění prostředků z Fondu solidarity, který v případě Slovinska v roce 2010 činí 217,669 milionu EUR (tj. 0,6 % slovinského HND podle údajů z roku 2008). (4) Jelikož odhadované celkové přímé škody ve výši 251,3 milionu EUR překračují limit, který platí pro uvolnění prostředků z Fondu solidarity ve prospěch Slovinska, daná katastrofa splňuje kritéria závažné přírodní katastrofy podle nařízení Rady (ES) č. 2012/2002, a spadá tedy do hlavní oblasti působnosti Fondu solidarity. Výpočet finanční pomoci vychází z celkové přímé škody. Finanční pomoc lze použít pouze na financování základních záchranných opatření vymezených v článku 3 nařízení. (5) Co se týče dopadu katastrofy, záplavy postihly 137 z celkových 210 slovinských okresů a způsobily rozsáhlé škody na infrastruktuře, podnicích a soukromém majetku. Zatopeno bylo celkem budov, včetně prostor 127 podniků. V rámci infrastruktury poškodila pohroma 91 mostů, 550 km silnic a km místních CS 3 CS

4 komunikací. Z domovů bylo evakuováno 296 obyvatel. Slovinsko dále utrpělo v několika oblastech škody na kulturním dědictví, záplavami byla zasažena mimo jiné celá historická jádra měst Kostanjevica na Krki a Krško a také solné pánve poblíž města Piran. Slovinské orgány předložily řádnou žádost a závažnost katastrofy doložily přesvědčivými důkazy. (6) Náklady na opatření způsobilá pro financování podle čl. 3 odst. 2 nařízení (ES) č. 2012/2002 se odhadují na 171,3 milionu EUR a jsou rozčleněny podle typu opatření. Největší podíl v nákladech na záchranná opatření představují náklady vynaložené v oblasti vodárenství a odpadních vod (více než 73 milionů EUR). (7) Postižený region je jakožto konvergenční region způsobilý pro financování ze strukturálních fondů ( ). Slovinské orgány neoznámily Komisi žádný záměr financovat odstraňování následků záplav z jiných zdrojů Společenství. (8) Slovinské orgány uvedly, že pro způsobilé náklady neexistuje pojistné krytí Chorvatsko Chorvatsko postihly ve dnech září 2010 přívalové deště a posléze těžké záplavy, jež se projevily zejména na západě země. Katastrofa způsobila závažné škody na infrastruktuře, v zemědělství a na soukromém majetku. (1) Žádost o finanční pomoc z Fondu solidarity Evropské unie byla Komisi předložena dne 25. listopadu 2010, tedy ve lhůtě 10 týdnů po zjištění prvních škod dne 17. září (2) Jedná se o přírodní pohromu. Chorvatské orgány vyčíslily, že způsobila celkové přímé škody ve výši EUR. Vzhledem k tomu, že tato částka nepřekračuje limit 275,804 milionu EUR (tzn. 0,6 % chorvatského HND z roku 2008), katastrofu nelze považovat za závažnou přírodní katastrofu podle nařízení Rady (ES) 2012/2002. Protože však bylo Chorvatsko zasaženo stejnou povodňovou katastrofou, která způsobila závažné škody ve Slovinsku, došlo se k závěru, že je splněna podmínka stanovená v čl. 2 odst. 2 druhém pododstavci nařízení Rady (ES) č. 2012/2002, podle níž může ve výjimečných případech získat pomoc z Fondu solidarity Evropské unie i sousední stát zasažený stejnou katastrofou. Protože Chorvatsko v současnosti jedná s EU o přistoupení, je pro podporu z Fondu solidarity Evropské unie způsobilé. (3) Pokud jde o dopad a následky povodní, chorvatské orgány oznámily, že bylo zaplaveno více než tisíc domácností (domů a bytů) a mnoho rodin muselo být evakuováno. Podle dostupných informací záplavy výrazně poškodily muzeum Lapidarium v Novigradu. Závažné škody byly rovněž způsobeny na energetické, vodárenské, kanalizační a dopravní infrastruktuře a postiženo bylo rovněž školství a zdravotnictví, neboť záplavy zapříčinily výpadky proudu a dopravní uzavírky, jež ztěžovaly okamžité zásahy. Nejvíce však bylo postiženo zemědělství, ve kterém byly celkové škody vyčísleny na více než 7 milionů EUR. (4) Náklady na základní záchranná opatření, která jsou způsobilá pro podporu podle čl. 3 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 2012/2002, byly chorvatskými orgány vyčísleny na EUR a byly rozděleny podle druhu opatření. Největší náklady, odhadované na více než 16 milionů EUR, byly vynaloženy na čistění zasažených oblastí. CS 4 CS

5 (5) Chorvatsko uvedlo, že na zvládání přímých následků povodňové katastrofy nevyužívá pomoc z žádných jiných fondů Společenství (např. z NPP) Česká republika Na severu České republiky vedly nezvykle těžké přívalové deště začátkem srpna 2010 k rozvodnění řek, které obyvatelstvo přinutilo k opuštění domovů a způsobilo škody na veřejné infrastruktuře, v zemědělství a na soukromém a podnikovém majetku. (1) Komise obdržela žádost České republiky dne 14. října 2010, tedy ve lhůtě 10 týdnů po zaznamenání prvních škod dne 7. srpna (2) Vzhledem k tomu, že šlo o přírodní katastrofu, lze v daném případě použít prostředky z Fondu solidarity. (3) České orgány vyčíslily celkové přímé škody způsobené katastrofou na EUR. Tato částka představuje 53 % běžného limitu pro uvolnění prostředků z Fondu solidarity, který v případě České republiky v roce 2010 činí 824,03 milionu EUR (tj. 0,6 % HND na základě údajů z roku 2008). (4) Jelikož celková výše škod nedosahuje uvedeného běžného limitu pro uvolnění prostředků z Fondu solidarity, byla žádost posouzena podle kritérií tzv. mimořádné regionální katastrofy ve smyslu čl. 2 odst. 2 posledního pododstavce nařízení (ES) č. 2012/2002, jenž stanoví podmínky pro uvolnění prostředků z Fondu solidarity za výjimečných okolností. Podle těchto kritérií může region výjimečně získat pomoc z fondu, pokud byl postižen mimořádnou katastrofou, zejména přírodní, která zasáhla podstatnou část obyvatelstva a má závažné a trvalé následky na životní podmínky a hospodářskou stabilitu regionu. Podle uvedeného nařízení je zvláštní důraz nutno klást na vzdálené nebo izolované regiony, jako jsou ostrovní a nejvzdálenější regiony vymezené v článku 349 Smlouvy. Postižené oblasti v České republice do této kategorie nezapadají. Podle nařízení musí být žádosti podané na základě ustanovení o mimořádných regionálních katastrofách posouzeny co nejpečlivěji. (5) Jak uvádí výroční zpráva Fondu solidarity ( ) 3, je podle názoru Komise nutno k tomu, aby měla zvláštní kritéria pro uznání regionálních katastrof ve vnitrostátním kontextu smysl, rozlišovat mezi vážnými událostmi s regionálním dopadem a událostmi pouze místního významu. V souladu se zásadou subsidiarity řeší události místního významu vnitrostátní orgány, zatímco u událostí regionálního významu lze požádat o podporu z Fondu solidarity. Podle informací v žádosti zasáhly povodně jednu souvislou oblast České republiky, a sice Liberecký kraj a sousední okres Děčín, který náleží do kraje Ústeckého. Liberecký kraj hraničí s Polskem a Německem a okres Děčín pak s Německem. Nejvyšší intenzita srážek a rozvodnění byly zaznamenány v povodí řeky Nisy a částečně Labe. (6) Nařízení (ES) č. 2012/2002 podmiňuje mimořádné uvolnění prostředků z Fondu solidarity mimo jiné tím, že katastrofou musí být postižena podstatná část obyvatelstva regionu, jehož se žádost týká. Česká republika v žádosti uvádí, že v Libereckém kraji 3 Výroční zpráva a Zpráva o zkušenostech získaných po roce používání nového nástroje KOM(2004) 397 v konečném znění, CS 5 CS

6 bylo záplavami přímo dotčeno obyvatel (z celkových ) a 81 obcí. V okrese Děčín pak povodně postihly obcí 43 a zasáhly přibližně 90 % všeho obyvatelstva. Předložené důkazy jsou věrohodné a lze je přijmout. (7) Pokud jde o doložení závažných a trvalých následků na životní podmínky a hospodářskou stabilitu regionu, Česká republika v žádosti zdůrazňuje, že záplavy zničily základní infrastrukturu (např. v oblasti dopravy, vodárenství a energetiky), měly negativní dopad na podniky a způsobily výraznou škodu velkému počtu domácností. Podle dostupných údajů povodně poškodily v Libereckém kraji celkem rodinných domů a 220 bytových domů a v okrese Děčín to pak bylo rodinných domů a 48 bytových domů (mnoho z těchto budov přitom bylo nenávratně zničeno). Téměř osobám muselo být zajištěno provizorní ubytování. Povodně přerušily dodávky plynu a elektřiny a znečistily četné soukromé zdroje pitné vody (studny). V Libereckém kraji bylo zničeno 7 mostů na hlavních silničních tazích a dalších 198 na silnicích nižších kategorií. V okrese Děčín povodně zničily 146 mostů. Poškozeno bylo 195 km silnic. Na několik měsíců byly uzavřeny také železniční tratě. Soukromé firmy, mnohdy nepojištěné, přišly o stroje, zařízení, skladované zboží nebo dodávky a v současné době jim hrozí uzavření. Co se týče dopadu na zaměstnanost, povodně nejvíce zasáhly odvětví cestovního ruchu, který je v regionu klíčovým zdrojem hospodářských příjmů. V důsledku pohromy se počet návštěvníků Libereckého kraje snížil o více než 40 %. Výrazné škody vznikly rovněž na turistické infrastruktuře. V zemědělství zničily záplavy 165,5 ha zemědělské půdy a úrodu ze 400 ha obilných a 100 ha řepkových polí. Během dvou měsíců po povodních byl v Libereckém kraji zaznamenán celkem 15% hospodářský pokles. Oživení zde čelí výrazným překážkám v podobě hospodářského útlumu z posledních let a nedostatku veřejných prostředků na rychlou opravu základní infrastruktury a odstranění dalších škod. Úplný návrat k normálu si dle očekávání vyžádá několik let. (8) Náklady na opatření způsobilá pro financování podle čl. 3 odst. 2 nařízení (ES) č. 2012/2002 se odhadují na EUR a člení se do čtyř kategorií: a) okamžitá obnova zničené infrastruktury; b) dočasné ubytování a záchranné práce, c) preventivní zařízení a opatření na okamžitou ochranu kulturního dědictví a d) vyčištění oblastí zasažených katastrofou. Největší podíl v nákladech na záchranná opatření představují náklady vynaložené v oblasti dopravní infrastruktury (195 milionů EUR). (9) Postižený region je jakožto konvergenční region způsobilý pro financování ze strukturálních fondů ( ). České orgány prohlásily, že do relevantních oblastí nebudou přesměrovány žádné finanční prostředky. (10) K případné úhradě způsobilých škod z pojištění české orgány uvedly, že způsobilé náklady nejsou kryty pojištěním Závěr Žádostem, které podaly Slovinsko, Chorvatsko a Česká republika v návaznosti na povodně ze srpna a září 2010, se z výše uvedených důvodů navrhuje vyhovět a navrhnout pro každý z těchto případů uvolnění prostředků z Fondu solidarity. CS 6 CS

7 3. FINANCOVÁNÍ Celkový roční disponibilní rozpočet Fondu solidarity činí milionů EUR. Vzhledem k tomu, že hlavním důvodem pro zřízení fondu byla solidarita, je Komise toho názoru, že pomoc z fondu by měla být progresivní. S ohledem na dříve uplatňované postupy to znamená, že na část škody, která přesahuje limit (0,6 % hrubého národního důchodu nebo 3 miliardy EUR v cenách z roku 2002, podle toho, která částka je nižší), by měla být poskytnuta pomoc vypočítaná podle vyšší sazby než na část škody do výše limitu. Sazba používaná v minulosti při stanovování přídělů v případě závažných katastrof činila 2,5 % z celkových přímých škod do limitu, jenž platí pro uvolnění prostředků z fondu, a 6 % z celkových přímých škod, které tento limit překračují. Pro výjimečné regionální pohromy nebo pohromy v sousedních státech se při stanovování přídělu uplatňuje sazba 2,5 % celkových přímých škod. Metodika pro výpočet pomoci z Fondu solidarity byla stanovena ve výroční zprávě Fondu solidarity ( ) a byla schválena Radou a Evropským parlamentem. Komise navrhuje, aby byly v tomto případě použity stejné procentní sazby a byla poskytnuta pomoc v této výši: Přijímající stát Přímé škody Limitní hodnoty Částka podle sazby 2,5 % Částka podle sazby 6 % (v eurech) Celková částka navrhované pomoci Slovinsko záplavy v září závažná katastrofa Chorvatsko záplavy v září kritérium sousední země Česká republika povodně v srpnu Celkem Tato výše náhrady umožní, aby ke krytí potřeb vzniklých během posledního čtvrtletí roku zůstalo k dispozici alespoň 25 % z prostředků Fondu solidarity Evropské unie, jak vyžaduje čl. 4 odst. 2 nařízení (ES) č. 2012/2002. CS 7 CS

8 4. SOUHRNNÁ TABULKA V ČLENĚNÍ PODLE OKRUHŮ FINANČNÍHO RÁMCE Finanční rámec Okruh/podokruh 1. UDRŽITELNÝ RŮST 1a. Konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost Rozpočet na rok 2011 Rozpočet na rok 2011 Finanční rámec na rok 2011 NOR č. 2/2011 (včetně NOR č. 1/2011) (včetně NOR č. 1 2/2011) PZ PP PZ PP PZ PP PZ PP b. Soudržnost pro růst a zaměstnanost Celkem Rezervní prostředky OCHRANA PŘÍRODNÍCH ZDROJŮ A HOSPODAŘENÍ S NIMI Z toho výdaje související s trhem a přímé platby Celkem Rezervní prostředky OBČANSTVÍ, SVOBODA, BEZPEČNOST A PRÁVO 3a. Svoboda, bezpečnost a právo b. Občanství Celkem Rezervní prostředky EU JAKO GLOBÁLNÍ HRÁČ Rezervní prostředky SPRÁVA Rezervní prostředky CELKEM Rezervní prostředky Do výpočtu rezervy v podokruhu 1a není zahrnut Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (EFG) (500 milionů EUR). 34 milionů EUR, jež tento strop překračují, je financováno uvolněním prostředků z nástroje pružnosti. Částka vyčleněná na Fond solidarity Evropské unie se v souladu s interinstitucionální dohodou ze dne 17. května 2006 (Úř. věst. C 139, ) zapíše nad rámec příslušných okruhů. Rezerva v okruhu 4 pro rok 2011 nezohledňuje prostředky související s rezervou na pomoc při mimořádných událostech (253,9 milionu EUR). 71 milionů EUR, jež tento strop překračují, je financováno uvolněním prostředků z nástroje pružnosti. Pro výpočet rezervy v rámci stropu okruhu 5 byly s ohledem na poznámku pod čarou č. 1 finančního rámce na období uvažovány příspěvky zaměstnanců do systému důchodového zabezpečení ve výši 82 milionů EUR. CS 8 CS

9 CS 9 CS