NÁVRH OPRAVNÉHO ROZPOČTU Č. 5 K SOUHRNNÉMU ROZPOČTU NA ROK 2013 VÝKAZ PŘÍJMŮ PODLE ODDÍLŮ. VÝKAZ VÝDAJŮ PODLE ODDÍLŮ Oddíl III Komise

Transkript

1 EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne COM(2013) 258 final C7-0248/13 NÁVRH OPRAVNÉHO ROZPOČTU Č. 5 K SOUHRNNÉMU ROZPOČTU NA ROK 2013 VÝKAZ PŘÍJMŮ PODLE ODDÍLŮ VÝKAZ VÝDAJŮ PODLE ODDÍLŮ Oddíl III Komise CS CS

2 NÁVRH OPRAVNÉHO ROZPOČTU Č. 5 K SOUHRNNÉMU ROZPOČTU NA ROK 2013 VÝKAZ PŘÍJMŮ PODLE ODDÍLŮ VÝKAZ VÝDAJŮ PODLE ODDÍLŮ Oddíl III Komise 2

3 S ohledem na: Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 314 této smlouvy, ve spojení se Smlouvou o založení Evropského společenství pro atomovou energii, a zejména s článkem 106a této smlouvy, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie 1, a zejména na článek 41 uvedeného nařízení, souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2013 přijatý dne 12. prosince , návrh opravného rozpočtu č. 1/ přijatý dne 18. března 2013, návrh opravného rozpočtu č. 2/ přijatý dne 27. března 2013, návrh opravného rozpočtu č. 3/ přijatý dne 15. dubna 2013, návrh opravného rozpočtu č. 4/ přijatý dne 29. dubna 2013, Evropská komise tímto předkládá rozpočtovému orgánu návrh opravného rozpočtu č. 5 k rozpočtu na rok ZMĚNY VÝKAZU PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ PODLE ODDÍLŮ Změny výkazu příjmů a výdajů podle oddílů jsou k dispozici v databázi EUR-Lex ( Anglické znění změn tohoto výkazu je pro informaci připojeno jako příloha rozpočtu Úř. věst. L 298, , s. 1. Úř. věst. L 66, , s. 1. COM(2013) 156. COM(2013) 183. COM(2013) XXX. COM(2013) XXX. 3

4 OBSAH 1. ÚVOD MOBILIZACE PROSTŘEDKŮ Z FONDU SOLIDARITY EU SLOVINSKO CHORVATSKO RAKOUSKO FINANCOVÁNÍ SOUHRNNÁ TABULKA PODLE OKRUHŮ FINANČNÍHO RÁMCE...9 4

5 1. ÚVOD Předmětem návrhu opravného rozpočtu (NOR) č. 5 na rok 2013 je mobilizace prostředků na závazky a prostředků na platby ve výši EUR z Fondu solidarity Evropské unie v souvislosti s povodněmi ve Slovinsku, Chorvatsku a Rakousku na podzim roku MOBILIZACE PROSTŘEDKŮ Z FONDU SOLIDARITY EU Vydatné dešťové srážky v období mezi koncem měsíce října a počátkem měsíce listopadu 2012 vedly k záplavám v širším okolí řek Sáva, Kupa, Mura a Dráva ve Slovinsku a v povodí řek Mura, Dráva a Lavant v Rakousku, jakož i na území Chorvatska. V důsledku povodní byly poškozeny soukromé a veřejné budovy, vodárenská a kanalizační infrastruktura, podniky a zemědělská půda a lesy. Slovinsko následně požádalo o finanční pomoc z Fondu solidarity Evropské unie podloženou kritériem závažné katastrofy, zatímco žádosti Chorvatska a Rakouska byly předloženy na základě tzv. kritéria sousední země. Analýza Komise dospěla k závěru, že škoda způsobená povodněmi, jež byla uvedena ve všech třech žádostech, byla způsobena jediným meteorologickým jevem, a tudíž ji lze přijmout jako jedinou událost. Útvary Komise tuto žádost pečlivě posoudily v souladu s nařízením Rady (ES) č. 2012/2002 7, a zejména s články 2, 3 a 4 uvedeného nařízení. Nejdůležitější skutečnosti spojené s posouzením žádosti jsou shrnuty takto: 2.1 Slovinsko 1) Slovinsko postihla první vlna intenzivních dešťových srážek dne 27. října 2007, v jejímž důsledku byly způsobeny škody dne 28. října, přičemž po ní následovala druhá vlna přívalových dešťů a bouřek ve dnech 4. a 5. listopadu, v jejímž důsledku došlo k rozsáhlým povodním. 2) Komise obdržela žádost Slovinska dne 2. ledna 2013, tedy ve lhůtě deseti týdnů po zaznamenání prvních škod dne 28. října ) Tato povodeň jakožto přírodní katastrofa spadá do hlavní oblasti působnosti Fondu solidarity. Analýza útvarů Komise prokázala, že z meteorologického a hydrologického hlediska měly obě dvě záplavové vlny společnou příčinu, a tudíž je lze považovat za jedinou událost. 4) Slovinské orgány odhadly celkové přímé škody na více než 359,535 milionu EUR. Tato částka představuje 1,008 % slovinského HND a značně překračuje limit, který v roce 2013 platí pro mobilizaci prostředků z Fondu solidarity ve prospěch Slovinska, tj. 214,021 milionu EUR (tzn. 0,6 % HND na základě údajů z roku 2011). Vzhledem k tomu, že celkové odhadované přímé škody překračují tento limit, považuje se katastrofa za závažnou přírodní katastrofu. Výpočet finanční pomoci vychází z celkové přímé škody. Finanční pomoc lze použít pouze na financování základních záchranných opatření vymezených v článku 3 nařízení. 5) Pokud jde o dopad a následky povodní, slovinské orgány oznámily vznik více než 6130 škodných událostí v zemědělství a lesnictví. Škoda vznikla rovněž více než domácnostem, správním a hospodářským zařízením, jakož i deseti školám. Značné škody utrpěla infrastruktura místních 7 Nařízení Rady (ES) č. 2012/2002 ze dne 11. listopadu 2002 o zřízení Fondu solidarity Evropské unie, Úř. věst. L 311, , s. 3. 5

6 komunikací a bylo nahlášeno přes tisíc škodných událostí na vodních tocích. Žádost nepochybně prokazuje, že povodně, které postihly větší část Slovinska, způsobily značné škody, které pro Slovinsko představují za stávající finanční a hospodářské situace značnou zátěž. 6) Náklady na opatření způsobilá pro financování podle čl. 3 odst. 2 nařízení (ES) č. 2012/2002 se odhadují na 249,608 milionu EUR a jsou v uvedeném přehledu rozčleněny podle typu opatření. Největší podíl v nákladech na záchranná opatření představují činnosti na opětovnou obnovu v oblasti vodárenství a odpadních vod (více než 194 milionů EUR). 7) Postižený region je jakožto konvergenční region způsobilý pro financování ze strukturálních fondů ( ). Slovinské orgány neoznámily Komisi žádný záměr financovat odstraňování následků záplav z jiných zdrojů Společenství. 8) Slovinské orgány uvedly, že pro způsobilé náklady neexistuje pojistné krytí. 2.2 Chorvatsko 1) V rozmezí od 26. října 2012 do počátku listopadu 2012 postihly Chorvatsko povodně, jež měly za následek vznik škod v severních, západních a středních částech země, a to zejména v rozsáhlejších oblastech devíti chorvatských žup. Nejvíce byla poškozena vodovodní, kanalizační a energetická infrastruktura. 2) Protože Chorvatsko v současnosti jedná s EU o přistoupení, je způsobilé pro podporu z Fondu solidarity Evropské unie. 3) Žádost o finanční pomoc z Fondu solidarity Evropské unie byla Komisi předložena dne 3. ledna 2013, tedy ve lhůtě deseti týdnů po prvním zjištění škod dne 26. října ) Jedná se o přírodní katastrofu. Chorvatské orgány odhadují celkové přímé škody způsobené touto katastrofou na více než 11,463 milionu EUR. Vzhledem k tomu, že tato částka nepřekračuje limit 259,805 milionu EUR (tzn. 0,6 % HND z roku 2011), katastrofu nelze považovat za závažnou přírodní katastrofu podle nařízení Rady (ES) č. 2012/2002. Příčiny katastrofy v Chorvatsku jsou však stejné, jako u povodní, jež vedly k závažné přírodní katastrofě ve Slovinsku, a šest z devíti chorvatských žup sdílí se Slovinskem společnou hranici. Vzhledem k tomu byl učiněn závěr, že je splněna podmínka stanovená v čl. 2 odst. 2 druhém pododstavci nařízení Rady (ES) č. 2012/2002, podle které může ve výjimečných případech stát zasažený stejnou závažnou katastrofou jako sousední stát rovněž získat pomoc z Fondu solidarity Evropské unie. 5) Pokud jde o dopad a následky povodní, chorvatské orgány oznamují, že v devíti župách došlo k poškození důležité infrastruktury a ke škodám na soukromém či veřejném majetku, přičemž ve čtyřech z těchto žup tato katastrofa postihla rovněž místní hospodářství a životní podmínky přibližně obyvatel. Ve zbývajících pěti župách bylo škodě na soukromém majetku zabráněno v důsledku řádných a mimořádných protipovodňových opatření, která přijal chorvatský vodohospodářský orgán Hrvatske vode. Hlášeny byly pouze škody na protipovodňových zařízeních (např. protržení hrází). Kromě škod na základní infrastruktuře oznamuje Chorvatsko rovněž poškození zemědělských a lesnických oblastí, průmyslových, obchodních a zemědělských zařízení, soukromých obydlí, hrází, mostů, cest a přístavišť na chorvatském pobřeží (např. ve městě Mali Lošinj). Několik stovek obydlí bylo zaplaveno a byla nutná evakuace obyvatelstva. V důsledku katastrofy byly uzavřeny silnice, a proto bylo obtížné okamžitě zasáhnout. 6) Náklady na základní záchranná opatření, která jsou způsobilá pro podporu podle čl. 3 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 2012/2002, byly chorvatskými orgány vyčísleny přibližně na 4,49 milionu EUR a byly rozděleny podle druhu opatření. 6

7 7) Chorvatské orgány uvedly, že na zmírnění následků katastrofy nebude využito žádné jiné financování Společenství. 2.3 Rakousko 1) V důsledku přívalových dešťů a náhlého tání sněhu došlo v několika částech jižního Rakouska k povodním a sesuvům půdy. Značné škody vznikly zejména v trhovním městě Lavamünd v Korutanech v blízkosti slovinských hranic, kde byly počínaje 5. listopadem 2012 zaplavovány obydlené oblasti a docházelo k poškození veřejného a soukromého majetku, podniků a místní infrastruktury. 2) Žádost o finanční pomoc z Fondu solidarity Evropské unie byla Komisi předložena dne 11. ledna 2013, tedy ve lhůtě deseti týdnů po prvním zjištění škod dne 5. listopadu ) Jedná se o přírodní katastrofu. Dne 28. února 2013 rakouské orgány doplnily původní žádost o další podrobnosti a aktualizované údaje. Podle nich se odhadují celkové přímé škody způsobené touto katastrofou na 9,6 milionu EUR. Vzhledem k tomu, že tato částka představuje pouze malý podíl vzhledem k limitu 1 798,112 milionu EUR (tzn. 0,6 % HND Rakouska), nelze tuto katastrofu zdaleka považovat za závažnou přírodní katastrofu podle nařízení Rady (ES) 2012/2002. Rakousko však bylo zasaženo stejnou povodňovou katastrofou, která způsobila závažnou přírodní katastrofu ve Slovinsku. Vzhledem k tomu předložily rakouské orgány svou žádost na základě tzv. kritéria sousední země, podle něhož může výjimečně využít pomoci z Fondu solidarity země postižená stejnou závažnou přírodní katastrofou jako sousední země. I přes nízký rozsah škody, jež představuje pouze 0,53 % limitu, bylo toto kritérium považováno za splněné. 4) Rakouské orgány popisují dopad katastrofy na město Lavamünd, které leží bezprostředně na soutoku řek Dráva (Drau) a Lavant na rakousko-slovinské hranici. V důsledku přívalových dešťů se obě řeky rozvodnily a bylo zaplaveno město Lavamünd, přičemž voda vystoupala až do výšky dvou metrů a došlo k poškození čtyř veřejných budov, 37 soukromých obydlí, 16 podniků a místní infrastruktury. Přímo bylo postiženo 181 obyvatel. 5) Rakouské orgány odhadly náklady na základní záchranná opatření, která jsou způsobilá pro podporu podle čl. 3 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 2012/2002, na 1,6 milionu EUR a rozdělily je podle druhu opatření. 6) Rakouské orgány uvedly, že nemají v úmyslu předložit jiné žádosti o pomoc na základě jiných nástrojů Společenství. 3. FINANCOVÁNÍ Celkový roční disponibilní rozpočet Fondu solidarity činí 1 miliardu EUR. Vzhledem k tomu, že hlavním důvodem pro zřízení fondu byla solidarita, je Komise toho názoru, že pomoc z fondu by měla být progresivní. S ohledem na dříve uplatňované postupy to znamená, že na část škody, která přesahuje limit (0,6% hrubého národního důchodu nebo 3 miliardy EUR v cenách z roku 2002, podle toho, která částka je nižší), by měla být poskytnuta pomoc vypočítaná podle vyšší sazby než na část škody do výše limitu. Sazba používaná v minulosti při stanovování přídělů na závažné katastrofy činila 2,5 % celkových přímých škod do limitu pro mobilizaci prostředků z fondu a 6 % nad tímto limitem. Metodika pro výpočet pomoci z Fondu solidarity byla stanovena ve výroční zprávě Fondu solidarity ( ) a schválena Radou a Evropským parlamentem. Navrhuje se, aby v tomto případě byly použity stejné procentní sazby a aby byla poskytnuta následující výše podpory: 7 (v EUR)

8 Katastrofa Uznané přímé škody Limitní hodnoty (v milionech) Částka podle sazby 2,5 % Částka podle sazby 6 % Celková částka navrhované pomoci Záplavy ve Slovinsku Záplavy v Chorvatsku Záplavy v Rakousku , , ~ , ~ CELKEM Žádostem, které podaly Slovinsko, Chorvatsko a Rakousko v návaznosti na povodně z října/listopadu roku 2012, se navrhuje vyhovět a doporučuje se pro každý z těchto případů mobilizovat prostředky z Fondu solidarity. Ve smyslu NOR č. 1 z roku 2013, který se týká finančních prostředků nutných v souvislosti s přistoupením Chorvatska k Evropské unii, jež je plánováno na den 1. července 2013, se navrhuje, aby byly částky související s chorvatskou žádostí zadány do okruhu 3B finančního rámce. Pokud jde o prostředky na platby, ponechala Komise v předloze NOR č. 2 z roku 2013 pod stropem pro platby na rok 2013 ve víceletém finančním rámci nepřidělené rozpětí ve výši 14,8 milionu EUR právě k pokrytí těchto známých žádostí o mobilizaci prostředků z Fondu solidarity EU. 8

9 5. SOUHRNNÁ TABULKA PODLE OKRUHŮ FINANČNÍHO RÁMCE Finanční rámec Okruh/podokruh Revidovaný finanční rámec na rok Rozpočet na rok 2013 (včetně NOR Rozpočet na rok 2013 NOR 5/ č. 1 4/2013) (včetně NOR č. 1 5/2013) Závazky Platby Závazky Platby Závazky Platby Závazky Platby 1. UDRŽITELNÝ RŮST 1a. Konkurenceschopnost pro hospodářský růst a zaměstnanost Rozpětí b. Soudržnost pro hospodářský růst a zaměstnanost Rozpětí Celkem Rozpětí OCHRANA PŘÍRODNÍCH ZDROJŮ A HOSPODAŘENÍ S NIMI Z toho výdaje související s trhem a přímé platby Celkem Rozpětí OBČANSTVÍ, SVOBODA, BEZPEČNOST A PRÁVO 3a. Svoboda, bezpečnost a právo Rozpětí b. Občanství Rozpětí Celkem Rozpětí EU JAKO GLOBÁLNÍ HRÁČ Rozpětí SPRÁVNÍ NÁKLADY Rozpětí VYROVNÁVACÍ PLATBY Rozpětí CELKEM Rozpětí Do výpočtu rozpětí v podokruhu 1a není zahrnut Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (500 milionů EUR). Částka Fondu solidarity Evropské unie (FSEU) je zadána nad rámec příslušných okruhů tak, jak předpokládá interinstitucionální dohoda ze dne 17. května 2006 (Úř. věst. C 139, ). Rozpětí okruhu 4 pro rok 2013 nezohledňuje prostředky související s rezervou na pomoc při mimořádných událostech (264,1 milionu EUR). Ve výpočtu rozpětí v rámci stropu okruhu 5 byla zohledněna poznámka pod čarou (1) finančního rámce na období , která se týká příspěvků zaměstnanců do systému důchodového zabezpečení ve výši 86 milionů EUR. Celkové rozpětí u závazků nezohledňuje prostředky související s Evropským fondem pro přizpůsobení se globalizaci (500 milionů EUR), rezervu na pomoc při mimořádných událostech (264,1 milionu EUR) ani příspěvky zaměstnanců do systému důchodového zabezpečení (86 milionů EUR). 9

10 13 Celkové rozpětí u plateb nezohledňuje prostředky související s rezervou na pomoc při mimořádných událostech (80 milionů EUR) a s příspěvky zaměstnanců do systému důchodového zabezpečení (86 milionů EUR). 10