Katedra hospodářské politiky VŠE

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Katedra hospodářské politiky VŠE"

Transkript

1 Fiskální politika a vládní zadlužení: praktické poznámky a teoretická východiska (materiál k přednášce v předmětu Makroekonomická analýza a prognóza v ZS 2005/2006) PRELIMINARY DRAFT Petr Pavelek * Tématické okruhy přednášky 1) Měření fiskálních veličin národní účty, EDP, GFS oceňování vládních aktiv a závazků explicitní a implicitní podmíněné závazky vládní bilance aktiv a závazků inflační korekce deficitu a dluhu primární deficit cyklicky očištěný (strukturální) deficit 2) Normativní a pozitivní teorie akumulace deficitu a dluhu Stabilizační politika, tax-smoothing, veřejné investice Nová politická ekonomie politické systémy (stupeň polarizace stran, frekvence střídání u moci, pravděpodobnost zvovuzvolení), opotřebovací války (deficitní výchylka u koaličních vlád díky většímu počtu hráčů a logrollingu), ideologické diference, rozpočtové procedury (systém s dominancí premiéra či ministra financí nad výdajovými ministerstvy, který limituje možnosti Parlamentu dodatečných úprav rozpočtu a ponechává menší prostor pro změny v exekutivním procesu vede k nižším deficitům) 3) Makroekonomické dopady deficitu a dluhu; Ricardovská (ne-)ekvivalence Spotřeba a úspory Crowding-out a Crowding-in Chování spotřeby v malé otevřené ekonomice 4) Fiskální politika a monetární stabilita; Fiskální teorie cenovévé hladiny Nepříjemná monetaristická aritmetika (Sargent, Wallace) Nepříjemná fiskální aritmetika (King) Ještě nepříjemnější fiskální aritmetika a FTPL (Woodford) 5) Instituce pro fiskální stabilitu Poznámka: Přednáška se týkala v ZS 2005/2006 pouze okruhů 1) a 4). Tento materiál pokrývá okruhy 1), 2) a 4), ze kterých také mohou být koncipovány případné otázky do zkušebního testu. Pro ZS 2005/2006 budou otázky koncipovány na základě verze textu ze * Katedra hospodářské politiky VŠE Praha a Odbor řízení státního dluhu a finančního majetku MF ČR. 1

2 1 Měření fiskální veličin Při jakékoliv snaze o hodnocení makroekonomických dopadů vládní rozpočtové politiky je nutné postupovat velice obezřetně a vyvarovat se unáhlených závěrů na základě letmého pohledu na časový vývoj zvoleného ukazatele hospodaření vlády. V denní praxi jsme svědky řady pozoruhodných závěrů vyvozovaných nejen představiteli opozičních stran v předvolebním boji, ale i profesionálními analytiky. Velice riskantní je také bezhlavé používaní statistických a ekonometrických metod ve snaze nalézt vztahy mezi vybraným fiskálním agregátem a ekonomickou veličinou, např. úrokovými sazbami, směnným kursem, ekonomickou aktivitou či spotřebou a snažit se tak testovat ekonomickou teorii (např. platnost Ricardiánské ekvivalence). Výstupy těchto měření kriticky závisí na charakteru použitých dat z fiskálního sektoru. Ke zhoršování transparentnosti veřejných financí přispívají především samotné vlády, které svými rozhodnutími o realizaci nestandardních a neracionálních finančních operací ztěžují orientaci běžného uživatele fiskálních dat. Nutno dodat, že tyto operace jsou ve většině případů značně neefektivní z pohledu daňového poplatníka, jelikož ve svém důsledku zvyšují celkové náklady dluhové služby sektoru vládních institucí. V případě České republiky souvisí tato neprůhlednost zejména s působením tzv. transformačních institucí typu Česká konsolidační agentura nebo Fond národního majetku, se stabilizací bankovního sektoru pomocí kvazi-fiskálních operací centrální banky, s poskytováním rizikových státních záruk, s hospodařením Českých drah a se systémem veřejného zdravotního pojištění. V evropských zemích přinesla řadu kreativních fiskálních operací snaha uměle vylepšovat stav vládních financí za účelem splnění fiskálních konvergenčních kritérií. Vládní sektor v národním účetnictví a Maastrichtská fiskální kritéria Z hlediska plnění maastrichtských kritérií před vstupem země do eurozóny je relevantní analýza účtu institucionálního sektoru vládních institucí (S 13) v rámci národního účetnictví dle metodiky standardu ESA95. Kritérium vládního deficitu ve výši 3% hrubého domácího produktu je odvozováno právě od rozdílu úspor a investic vládního sektoru, který je východiskem pro stanovení hodnoty čisté výpůjčky/půjčky (dříve potřeba/schopnost financování), které jsou saldem účtu tvorby nefinančních aktiv. Významnou roli při stanovení vládního deficitu hraje v případě ČR také saldo kapitálových transferů, které je třeba obezřetně sledovat, protože může způsobovat v jednotlivých letech relativně významný faktor. Vládním sektorem rozumíme v české praxi následující subsektory vládních institucí: Ústřední vládní instituce státní rozpočet, mimorozpočtové fondy, imputované státní záruky, Česká konsolidační agentura a její dceřinné společnosti, Česká inkasní, Správa železniční dopravní cesty, Veřejně zdravotní pojišťovny, Vinařský fond. Místní vládní instituce krajské a obecní rozpočty. Fondy sociálního zabezpečení. Čistá úspora sektoru vládních institucí Čistá úspora vládního sektoru S G je saldem na straně užití účtu užití disponibilního důchodu (resp. účtu užití upraveného disponibilního důchodu) vládních institucí: ČDD G VKS G = S G = UČDD G - SKS G (1.1) kde ČDD G je čistý disponibilní důchod vládního sektoru, UČDD G je upravený čistý disponibilní důchod vládního sektoru, VKS G jsou vládní výdaje na konečnou spotřebu a SKS G je skutečná konečná spotřeba vlády. Vzhledem k tomu, že vládní sektor se podílí na naturálním přerozdělování vůči domácnostem, je jeho skutečná konečná spotřeba (výdaje vládních institucí na kolektivní konečnou spotřebu) nižší oproti realizovaným výdajům na konečnou spotřebu právě o naturální sociální transfery domácnostem (výdaje vládních institucí na individuální konečnou spotřebu). 1 1 Upravený disponibilní důchod vlády je tedy nižší právě o naturální sociální transfery. Je proto zřejmé, že účet užití disponibilního důchodu i účet užití upraveného disponibilního důchodu určují stejnou hodnotu čisté úspory sektoru vládních institucí. 2

3 Deficit vládního sektoru Vládní sektor nemá k vlastnímu financování investic k dispozici celou čistou úsporu, ale tu je nutné dále korigovat o výsledné saldo kapitálových transferů, které získáme z účtu změn čistého jmění vlivem úspor a kapitálových transferů: Deficit vládního sektoru = (S G + SKT G ) ( I G SpFK G ) - ČPNNA G (1.2) kde SKT G je saldo vládních kapitálových transferů, I G jsou hrubé vládní investice, resp. hrubá tvorba kapitálu (hrubá tvorba fixního kapitálu, změna stavu zásob a čisté pořízení cenností), SpFK G je spotřeba fixního kapitálu a ČPNNA G je čisté pořízení nevyráběných nefinančních aktiv. Uvedený deficit vládního sektoru má potom úzkou vazbu na vnější ekonomickou rovnováhu, protože na úrovni celého národního hospodářství platí známý vztah: CAB = (S p I p ) + (S G I G ) - (ČPNNA + SKT) = NX + NY + NCT, (1.3) kde CAB je saldo běžného účtu platební bilance, S p a I p jsou úspory a investice soukromého sektoru (souhrn sektorů nefinančních podniků, finančních institucí, domácností a neziskových institucí poskytujících služby domácnostem), SKT je saldo kapitálových transferů a ČPNNA je čisté pořízení nevyráběných nefinančních aktiv, NX je čistý export zboží a služeb, NY jsou čisté prvotní důchody nerezidentů a rezidenty a NCT jsou čisté běžné transfery ve vztahu k zahraničí. Pasivní saldo běžných transakcí nerezidentů s rezidenty znamená, že v domácí ekonomice nestačí národní úspory krýt domácí investice, které je nutno financovat také s využitím zahraničních zdrojů. Příklad odvození vládního deficitu ČR v letech 2003 a 2004 Z hlediska plnění kritéria vládního deficitu byly oba tyto roky v českém případě extrémní, jelikož v roce 2003 byla oficiální vykázaná hodnota deficitu 12,5% a v roce 2004 dosáhl deficit 3,0%. Bylo by chybou interpretovat tento skokový vývoj ve smyslu silné fiskální expanze v roce 2003 a následné restrikce v roce Za vším je třeba hledat statistickou metodiku určování deficitu Eurostatem. Agregát (mld Kč) Čistý disponibilní důchod (1) 519,23 604,97 Upravený čistý disponibilní důchod (1a) 221,41 294,26 Výdaje na konečnou spotřebu (2) 605,89 621,90 Skutečná konečná spotřeba (2a) 308,07 311,18 Čistá úspora vlády (3 = 1-2 nebo 1a-2a) -86,67-16,93 Saldo kapitálových transferů (4) -251,27-57,42 Hrubá tvorba kapitálu (5) 108,12 135,39 Spotřeba fixního kapitálu (6) 125,05 129,87 Čisté pořízení nevýráběných nefinančních aktiv (7) -2,91 1,89 Čisté půjčky/výpůjčky ESA95 (8 = ) -318,10-81,76 Úroky se swapů a termínových obchodů (9) 1,42 1,77 Čisté půjčky/výpůjčky EDP (10=8-9) -319,52-83,53 Nominální HDP (11) 2 555, ,3 Maastrichtské kritérium vládního deficitu (12 = 10:11) -12,5% -3,0% Zdroj: ČSÚ a vlastní výpočty. Rekordní deficit v roce 2003 souvisel s transformací rizikových státních záruk do vládního deficitu prostřednictvím kapitálových transferů na účtu změn čistého jmění vlivem úspor a kapitálových transferů. Tyto kapitálové transfery zvyšují jednorázově deficit v daném roce v celé nominální hodnotě jistiny státní záruky. Nejvýznamnější položkou v roce 2003 činilo zahrnutí záruky pro ČNB za řešení problémů IPB ve výši 160 mld Kč. Je potřeba si uvědomit, že tyto úpravy neznamenaly reálnou potřebu finančních zdrojů, které by musely být získány na finančním trhu. Takto imputované záruky, včetně závazků České konsolidační agentury, nejsou součástí státního dluhu v okamžiku imputace, ale stávají se jím až v okamžiku splácení příslušných jistin v rámci výdajů státního rozpočtu a emisí státních dluhopisů. Vedle metodologie národního účetnictví je v současnosti k dispozici celá řada dalších sald vládního sektoru, které jsou založeny většinou na metodologii vládní finanční statistiky Mezinárodního měnového fondu. Jedná se zejména o: 3

4 saldo vládního sektoru včetně čistých půjček, saldo vládního sektoru bez čistých půjček, saldo vládního sektoru bez čistých půjček a dotací transformačním institucím, měsíční pokladní plnění státního rozpočtu. První saldo zahrnuje i některé příjmy a výdaje spojené pouze se změnou struktury finančních aktiv a na úrovni jednotlivých složek veřejných rozpočtů proto relativně přesně koresponduje s absolutní změnou dluhu mezi danými obdobími. Tzv. čisté půjčky je nutné si neplést s výše uvedenými čistými půjčkami/výpůjčkami vládního sektoru. Slouží k očištění příjmů a výdajů státního rozpočtu o finanční operace. Čisté půjčky představují operace, které vytvářejí či umořují finanční závazek a nejsou proto prvotním výdajem. Pokud státní rozpočet poskytne návratnou půjčku nebo splatí dříve poskytnutou půjčku, jedná se ve své podstatě pouze o financující operaci nikoliv běžný výdaj nebo příjem. Je to stejné jako když ministerstvo financí emituje nebo splácí jistiny státních dluhopisů; tyto operace samozřejmě také neprocházejí běžným hospodařením státního rozpočtu. Stejně tak operace spojené s nákupem a prodejem finančního majetku státu nemají přímý vliv na domácí poptávku; jedná se zejména o jednorázové příjmy z privatizace. Dotace transformačním institucím se týkají v ČR úhrady ztrát ČKA ze státního rozpočtu a dotace z Fondu národního majetku (FNM) pro finanční skupinu ČKA a Českou inkasní. Kromě svého významu pro analytické a projekční účely je třetí typ salda výchozím ukazatelem pro stanovování střednědobých fiskálních rámců. Uvedená salda za celý vládní sektor jsou k dispozici v roční periodicitě. Pro krátkodobé analýzy a hodnocení je dále v centru pozornosti především pokladní plnění státního rozpočtu, které publikuje MF na měsíční bázi. Co se týká úhrad ztrát ČKA, tyto nebyly do roku 2000 součástí státního rozpočtu, kam byly zařazeny v letech 2001 až Počínaje rokem 2005 jsou tyto minulé ztráty hrazeny opět mimo státní rozpočet prostřednictvím emisí státních dluhopisů podle speciálního státního dluhopisového programu (viz MF ČR 2005). Konkrétní příklady finančních operací vlády ČR a jejich dopad na různé fiskální veličiny Ilustrace 1: Úhrada části kumulované ztráty ČKA v roce 2005 ve výši 30 mld Kč emisí státních dluhopisů nulový dopad na deficit státního rozpočtu zvýšení státního dluhu o 30 mld Kč nulový dopad na deficit vládního sektoru (ztráta ovlivnila tento deficit v roce svého vzniku) nulový dopad na dluh vládního sektoru Ilustrace 2: Emise 7letých dluhopisů Státní železniční dopravní cesty v roce 2004 ve výši 7 mld Kč, u nichž se vláda zároveň vláda zavázala splácet úroky a jistinu v roce 2011 nulový dopad na deficit státního rozpočtu v roce 2004 zvýšení deficitu státního rozpočtu o platby úroků počínaje 2005 a o 7 mld v roce 2011 nulový dopad na státní dluh v roce 2004 zvyšování státního dluhu o placené úroky počínaje 2005 a o splátku jistiny v roce 2011 zvýšení deficitu vládního sektoru v roce 2004 o 7 mld Kč zvýšení dluhu vládního sektoru v roce 2004 o 7 mld Kč Ilustrace 3: Odpis vladní zahraniční nedobytné pohledávky v roce 2004 ve výši 18,7 mld Kč nulový dopad na deficit státního rozpočtu nulový dopad na státní dluh zvýšení deficitu vládního sektoru o 18,7 mld Kč nulový dopad na dluh vládního sektoru Ilustrace 4: Poskytnutí návratné finanční výpomoci ze státního rozpočtu v roce 2005 ve výši 5 mld Kč zvýšení deficitu státního rozpočtu v roce 2005 o 5 mld Kč zvýšení státního dluhu v roce 2005 o 5 mld Kč 4

5 nulový dopad na deficit vládního sektoru zvýšení dluhu vládního sektoru v roce 2005 o 5 mld Kč Ilustrace 5: Splacení poskytnuté návratné finanční výpomoci z roku 2005 v plné výši v roce 2006 snížení deficitu státního rozpočtu v roce 2006 o 5 mld Kč snížení státního dluhu v roce 2006 o 5 mld Kč nulový dopad na deficit vládního sektoru snížení dluhu vládního sektoru v roce 2006 o 5 mld Kč Ilustrace 6: Převod neutracených prostředků do rezervních fondů ve výši 26 mld Kč v roce 2004 do 2005 deficit státního rozpočtu vzroste v roce 2004 o 26 mld Kč růst hrubého státního dluhu v roce 2004 o 26 mld Kč růst státních finančních aktiv v roce 2004 o 26 mld Kč, tj. čistý státní dluh se nemění nulový dopad na deficit vládního sektoru v roce 2004 Podobných operací se realizuje každoročně v rámci vládního sektoru, a je nutné tyto operace důsledně monitorovat o filtrovat o ně příslušné časové řady tak, abychom byli schopni se dopátrat skutečných fiskálních impulsů do makroekonomiky na straně jedné a dopadů na trh státních dluhopisů na straně druhé. Regulace zadluženosti obcí a krajů (Usnesení vlády ČR č. 346/2004) UDS Dluhová _ služba = - ukazatel dluhové služby (UDS) Dluhová _ základna Dluhová služba = Úroky + Splátky jistin a dluhopisů + Splátky leasingu Dluhová základna = Konsolidované daňové a nedaňové příjmy + Přijaté dotace V případě překročení UDS: obec či kraj musí do 3 měsíců od oznámení této skutečnosti dopisem ministra financí zdůvodnit toto překročení a předložit navrhovaná opatření, Zprávu o výsledcích přezkoumání hospodaření za daný rok a stanoviska zastupitelstva a rozpočtový výhled, pokud dojde k překročení UDS i v následujícím roce, pak MF předá tyto obce poskytovatelům prostředků ze SR a státních fondů, aby přihlédli při k této skutečnosti při posuzování žádosti této obce či kraje o novou dotaci, půjčku či návratnou finanční výpomoc 2 Teorie akumulace veřejného dluhu Problém identifikace příčin akumulace rozpočtových deficitů a veřejného dluhu je stejně tak důležitý jako následný management této významné stavové makroveličiny. V současnosti lze identifikovat (bez nároku na úplnost) následující dvě hlavní větve akademického výzkumu příčin akumulace deficitů a veřejného dluhu. Normativní makroekonomické teorie V rámci této větve můžeme hovořit zejména o těchto příčinách: (1) tradiční keynesovská fiskální stabilizace, (2) vyhlazování distorzních daňových sazeb, (3) mezigenerační rozložení nákladů současných veřejných investic, (4) léčení deflace v situaci pasti likvidity. Tradiční keynesovská diskreční fiskální politika, pomineme-li roli automatických stabilizátorů, není ovšem již od počátku 70. let využívána jako nástroj aktivní stabilizace. Potom je ale nutné hledat příčiny 5

6 akumulace zadluženosti zemí OECD v 70. a 80. letech v jiné teoretické argumentaci. Mezi hlavní příčiny, které brání určité rehabilitaci aktivní fiskální politiky lze dnes zařadit zejména institucionální problémy jejího výkonu a současný relativně příznivý stabilizační výkon měnové politiky (viz např. Pavelek, Šaroch, Andrle 2003). Teorie vyhlazování daňových sazeb přináší argumentaci v tom smyslu, že akumulace veřejného dluhu plní roli nárazníku proti dočasným šokům v rámci optimálního daňového systému v ekonomice, což umožňuje vyhlazovat distorzní efekty zdanění v čase a napříč těmito šoky (Barro, 1995, 1997 a 1999). 2 Jinak řečeno, vláda se snaží minimalizovat očekávanou současnou hodnotu distorzí spojených s financováním veřejných výdajů. To znamená, že dočasný převis výdajů nad příjmy by měl být kryt emisí dluhu (např. v období válek nebo přírodní katastrofy), zatímco trvalý nárůst výdajů by měl vést ke skokovému růstu vybíraných daní. Růst dluhu se také předpokládá při recesi ekonomiky, ovšem měl by klesat při oživení, v čemž je shodný s keynesovským přístupem. Pokud by chování vlád odpovídalo této teorii, tj. rozhodování o daních a deficitech by probíhalo na základě intertemporální optimalizace, nemohlo by v realitě docházet k permanentní akumulaci deficitů a dluhu. Intertemporální rozložení nákladů současných veřejných investic je učebnicově motivováno snahou, aby se na nákladech veřejných investic podíleli nejen současné, ale i budoucí generace příjemců přínosů těchto investic. Toto rozložení, a tedy dosažení určité míry spravedlnosti, není logicky možné realizovat bez jejich dluhového financování. Léčení deflace prostřednictvím fiskálních impulsů a monetizace státního dluhu se objevuje v některých doporučeních a diskusích při hledání východisek z pasti likvidity japonské ekonomiky v situaci neúčinnosti měnové politiky (např. Taylor 2000, Buiter 2003). Pozitivní politicko-ekonomické teorie Uvedené normativní přístupy nevykazují uspokojivé překrytí s empirickým vývojem ve vyspělých demokratických zemích. Proto je nezbytné zařadit do hry politická motivační omezení, která jsou příčinou distorzních efektů v chování tvůrců politik, které se projevuje zejména těmito kanály: (1) strategické manipulace s veličinou vládního dluhu, (2) odkládání koordinace a stabilizace ve fiskální oblasti, (3) strategické manipulace s výdaji na veřejné investice, (4) strategické interakce mezi fiskální a monetární autoritou. Strategické politické motivace přinášejí pohled na veřejný dluh jako na strategický instrument, který má současná vláda k dispozici k ovlivňování zvolené politiky budoucích vlád, které mají ideologicky jiné (časově nekonzistentní) politické preference. Akumulace dluhu tak roste s mírou politické nestability a polarizací politického spektra. Čím menší je pravděpodobnost znovuzvolení do úřadu, tím vyšší je současná akumulace dluhu bez ohledu na politické zabarvení současné vlády u moci. Konfliktnost zájmů mezi tvůrci politik vede k odkládání koordinace a stabilizace (war of attrition), pokud by znamenaly rozhodnutí o nepopulárních politikách. Oproti strategickým manipulacím zde hraje roli nemožnost přijetí žádoucích politik (snížení spotřebních výdajů, zvýšení daní), nikoliv záměr zatížit budoucí vládu dluhy. Strategické manipulace výdajů na veřejné investice devalvují výše uvedenou intertemporální argumentaci deficitů. Motivační omezení v tomto případě vedou k tomu, že tvůrci politik jednak zamlžují klasifikaci výdajů, tj. snaží se přesvědčit veřejnost, že spotřební výdaje mají investiční charakter. Strategické distorze politického jednání nezmizí ani v případě, že by existovalo svazující pravidlo dluhové akumulace. Empirie ukazuje, že v tomto případě se politici snaží zmírnit toto rozpočtové omezení v první řadě redukcí investičních, nikoliv spotřební výdajů, skrze které mohou lépe prosazovat své preference. Jako nejefektivnější řešení se proto ukazuje stavově nepodmíněné zlaté pravidlo financování vlády. 3 2 Tento přístup představil v roce 1979 Robert Barro. Teorie mimo jiné předpokládá, že diskontovaná hodnota současných a budoucích daní odpovídá sumě počátečního dluhu a diskontované hodnoty současných a budoucích vládních výdajů. 3 Toto pravidlo umožňuje emisi dluhu pouze ke krytí výdajů na veřejné investice. Tím je překonán problém nežádoucí redukce veřejných investic, kterým trpí tradiční pravidlo vyrovnaného rozpočtu. Stavová nepodmíněnost pravidla ovšem eliminuje působení automatických fiskálních stabilizátorů a možnost vyhlazování daňových sazeb v čase, což přináší určité celospolečenské náklady. 6

7 Strategické interakce mezi monetární a fiskální autoritou v rámci dynamické hry o společenské preference mohou generovat akumulaci vládního dluhu s následnou fiskální dominancí inflačního procesu, která povede ke ztrátě kredibility vyhlášených nízkoinflačních cílů. Potřeba efektivní koordinace makroekonomických politik tak zůstává neustále nutností jako prevence proti dopadům těchto her. I v systému s politicky nezávislou centrální bankou je proto optimální vedle inflačních cílů explicitně stanovit také dluhové cíle k prevenci proti nadměrné akumulaci dluhu krátkozrakými a oportunistickými fiskálními autoritami, které mohou ex ante vnímat inflační preference centrálních bankéřů jako příliš konzervativní. To je ostatně v souladu se stylizovanými fakty ohledně institucí EMU. Odpovídá tomu i běžná rétorika centrálních bankéřů a jejich úpěnlivé volání po konsolidaci veřejných financí, které ukazují, že strach z nepříjemné monetaristické aritmetiky není překonán ani v současných monetárních systémech, které zakazují přímé financování rozpočtového deficitu centrální bankou. 3 Fiskální politika a měnová stabilita 3.1 Vládní rozpočtové omezení, dluhová dynamika a inflační korekce Konsolidované vládní rozpočtové omezení na bázi bilance centrální banky a sektoru vládních institucí má známý tvar: ( CZK FX & + H& ) = PG + i B PTA τ ( i B ) &, (3.1) t + t t t t t 1 t t t 1 + t t 1 B = CZK + FX Kde: CZK je nominální korunový veřejný dluh, FX je nominální cizoměnový veřejný dluh vyjádřený v korunách, H je nominální monetární báze, G jsou reálné vládní rozpočtové výdaje, B je nominální hodnota celkového domácího veřejného dluhu vyjádřeného v korunách, i je nominální výnosová míra veřejného dluhu, TA jsou reálné čisté autonomní daně, τ je sazba důchodové daně, Y je reálný produkt, P je domácí cenová hladina a tečka nad veličinou značí prostou derivaci podle času, která vyjadřuje změnu stavu mezi dvěma obdobími t a t-1. Nechť b = B / je podíl veřejného dluhu na domácím produktu. Podmínkou dlouhodobě udržitelné dluhové akumulace je nulové tempo růstu tohoto podílu: b& = B& ( ) B ( ) = 2 ( ) 0 B& B & + & b& = = 0. B& b& = b( π + y) = 0 (3.2) Po dosazení (1) do (2) získáváme vládní rozpočtové omezení v relaci k nominálnímu produktu: PG PTA b& τ = + i( 1 τ ) b b π ( + y) H& kde π je míra inflace a y je tempo růstu reálného produktu. 7

8 Nechť s = g ta τ je primární deficit jako podíl na domácím produktu. Potom lze rovnici reformulovat t do tvaru: H& b& = s + b( i τ i π y). (3.3) Při platnosti Fisherova efektu pro determinaci reálné úrokové míry můžeme rovnici dále upravit do tvaru: H b & e = s + b( r y) + b( π π ) µ, (3.4) kde r je čistá (po zdanění) reálná výnosová míra veřejného dluhu, π e je očekávaná míra inflace a µ = H / H je tempo růstu nominální monetární báze. Výraz (r-y) je tzv. snowball efekt. Primární deficit je dále vhodné rozdělit na strukturální (diskreční) a cyklickou složku: H b & e = sd + [ agap + b( r y) + b( π π )] µ, (3.5) s D je strukturální primární deficit, a je citlivost rozpočtu na hospodářský cyklus a GAP je mezera výstupu. Dluh stabilizující cyklicky očištěný primární rozpočtový přebytek lze potom vyjádřit jako: * e s = [ agap + b( r y) + b( π π )] D µ H. (3.6) Rozdíl mezi skutečným a dluh stabilizujícím cyklicky očištěným primárním deficitem dle rovnice (3.6) se označuje jako tzv. stabilizační gap. Pro účely fiskální analýzy je užitečné provést inflační korekcí nominálního rozpočtového deficitu, resp. určit reálný deficit. Předpokládejme, že nominální deficit určuje změnu nominálního dluhu B. Pak reálný deficit získáme jako derivaci reálného dluhu B/P: B = P B P B P = 2 P B& P B P ( π ). (3.7) Reálný deficit je tedy rozdílem nominálního deficitu B deflovaného příslušným cenovým agregátem P a velikostí reálného dluhu vynásobeného mírou inflace π. 3.2 Nepříjemná monetaristická aritmetika (Sargent, Wallace 1981) Analýza interakce fiskální politiky (FP) a měnové politiky (MP) ve stylu Game of Chicken, ve které je možný jen jeden vítěz a poražený jej musí jedno provždy následovat. Klíčové předpoklady analýzy: (1) r > y a existuje horní mez poptávky po vládních dluhopisech na hlavu; růst poptávky je obecně možný jen při růstu reálné výnosnosti (z pohledu OLG modelu existuje maximum zdrojů, které mladá generace může věnovat na převzetí dluhů držených jejími rodiči), 8

9 (2) vláda dělá první tah ve hře mezi fiskální a měnovou autoritou a stanovuje sekvenci dluhové kvantity v čase B(t) bez ohledu a nezávisle na současné a budoucí měnové politice. (3) Měnová báze, resp. peněžní zásoba je úzce spojena s inflací, (4) Centrální banka může zvyšovat ražebné Vítězem hry je tedy dle předpokladů FP a MP je následně určována, přičemž považuje B(t) za dané. Potom současné přitvrzení MP a financování deficitu dluhopisy znamená uvolněnější MP, růst ražebného a vyšší inflaci v budoucnosti. Inflace se tak stává fiskálním, nikoliv peněžním, jevem. Východiska z nepříjemnosti: (1) MP udělá první tah a stanoví sekvenci H(t); tj. CB bude Stackelberg Leader. Je-li tato sekvence stanovena svazujícím způsobem, znamená to disciplinaci následné FP, která musí volit sekvenci B(t) v souladu s daným H(t) tak, aby dodržela své rozpočtové omezení. Je třeba si uvědomit, že Sargent a Wallace nijak nevylučovali, že potáhne v realitě MP; smyslem jejich slavného příspěvku bylo zejména upozornit na rizika hry, ve které první táhne FP a nezajímá se o MP. (2) Fixace měnového kurzu nebo zavedení komoditního peněžního standardu. 3.3 Nepříjemná fiskální aritmetika (King 2002) Jak argumentuje např. (King 2002), v současných vyspělých zemích je ovšem reálnější hovořit spíše o nepříjemné fiskální aritmetice. Malá relevance tradičního monetaristického dilematu je dána zejména: empiricky malý význam ražebného při financování rozpočtových deficitů, reformy monetárních institucí, které vedly ve většině zemí ke vzniku nezávislých centrálních bank, které mají většinou zakázané přímé financování vlády na primárním trhu státních cenných papírů a úvěru. Tabulka 1: Význam ražebného v zemích G7 (% HDP) Zdroj: King (2002), p Nezávislé centrální banky zaznamenávají většinou relativní úspěchy při sledování svého výhradního cíle cenové stability a posunuly ekonomiky do prostředí nízké inflace až deflace. Tato větší monetární disciplína má ovšem nepříjemné fiskální implikace v podobě růstu reálného efektivního výnosu z veřejného dluhu. Úspěšná dezinflace zpomaluje tempo růstu nominálního produktu, ale úrokové platby dluhové služby jsou v případě konvenčního nominálního dluhu redukovány až poté, co antiinflační politika získá dostatečnou kredibilitu. Očekávaná míra inflace proto klesá pomaleji než skutečná míra inflace. Předpokládejme, že inflační očekávání se přizpůsobují exponenciálně a konvergují asymptoticky ze současné inflace π 0 k nové nízkoinflační úrovni π N, která je generována díky přechodu na nový režim měnové politiky daný novým chováním centrální banky. π e t N t ( π N π e α 0. (3.8) = π ) 9

10 Dosadíme-li (3.8) do výrazu (3.6), pak získáváme následující tvar dluh stabilizujícího cyklicky očištěného primárního rozpočtového přebytku: s * t D = [ agap + b( r y) + b( π π N ) e α 0 µ H Pokud klesá skutečná inflace rychleji než očekávaná, pak primární přebytek zaručující stabilní podíl dluhu na produktu roste v krátkém období proporcionálně počátečnímu podílu dluhu na produktu a redukci průměrné míry inflace. S poklesem inflačních očekávání a tedy i čistých reálných úrokových nákladů dluhové služby se vrací primární přebytek zpět na svou původní úroveň jak ukazuje Obrázek 1. Čím menší je počáteční kredibilita měnové politiky, tím delší je toto období návratu. Obrázek 1: Dynamika dluh stabilizujícího primárního přebytku s D * Zdroj: King (2002), p Fakt, že úspěšné dezinflace ve vyspělých zemích nebyly doprovázeny také výraznější redukcí veřejného dluhu v poměru k produktu lze považovat také za jeden z hlavních důvodů, proč nepozorujeme v empirii jinak zjevnou teoretickou predikci, že v případě vysoké dluhové zátěže má vláda motivaci ji reálně znehodnotit neanticipovanou inflací. V empirii vyspělých zemí tedy neexistuje jasný pozitivní vztah mezi dluhovou akumulací a inflací pravděpodobně právě z důvodu odlišných institucionálních podmínek na straně implementace měnové a fiskální politiky v posledních dvou dekádách. Možná východiska: (1) Ustavení nezávislé CB s transparentním závazkem k cenové stabilitě a budování antiinflační kredibility politiky této instituce. Zároveň agenti musí věřit, že se CB nezhroutí tváří v tvář tlaku vlády, která bude generovat primární deficity. (2) Emise inflačně indexovaných státních dluhopisů k financování deficitu. 3.4 Really nepříjemná aritmetika (např. Woodford 1996, 1998) Nejnovější a zároveň nejkontroverznější příspěvek a fiskální a monetaristické aritmetice vychází z fiskální teorie cenové hladiny FTPL. Znovuoživuje argument Sargent a Wallace, že méně akomodativní MP povede nakonec a nevyhnutelně opět k vyšší inflaci a to bez ohledu na statut centrální banky a to dokonce i ve Wicksellovském systému čisté žirové ekonomiky. Základní tezí je, že fiskální šoky vedou k nestabilitě cenové hladiny, které nemůže žádná měnová politika pomocí svých nástrojů zamezit. 10

11 Předpoklady: Non-Ricardovská fiskální politika taková, že reálný primární deficit je exogenní stochastický proces, který nereaguje na úroveň zadluženosti, inflace či úrokové sazby. Vládu nic nenutí k tomu, aby se zajímala o splnění svého intertemporálního rozpočtového omezení; jakkoliv restriktivní a nezávislá MP nemůže potom přinutit fiskální autoritu k disciplinované rozpočtové politice. Vládní intertemporální rozpočtová rovnice B/P = PV (Daně + Ražebné Výdaje) Konvenční přístup: vláda musí reagovat tak, aby tato rovnice platila pro danou, resp. bez ohledu na danou P, tj. musí přizpůsobit FP; rovnice je tedy omezením a P je exogenní. s(p) = B/P. FTPL: neexistuje nic, co by vládu vnitřně nutilo, aby rovnici považovala za omezení; jedná se pouze o podmínku rovnováhy a v případě fiskálního šoku je rovnice vyrovnána cenovým přizpůsobením. P je endogenní. Primární deficit není funkcí P, ale: P = B/s Neexistuje zde žádná nepříjemná aritmetika nutící CB zvýšit ražebné při prohlubování deficitů; rovnou vzroste P. Pokud je vláda schopna se zavázat, že nebude měnit svou FP tváří v tvář dluhové explozi, pak cenová hladina se přizpůsobí již dnes tak, že dluh v budoucnu neexploduje. Fiskální šok vede k růstu současné hodnoty spotřeby domácností při P a úrokových sazbách, které by jinak vyčistily trh, takže agregátní poptávka roste při dané cenové hladině. Kvantitativní důchodové přizpůsobení není přitom možné, protože růst důchodu nad potenciál po šoku znamená, že při vyšší současné hodnotě dluhu než je současná hodnota budoucích přebytků by si domácnosti mohly dovolit vyšší současnou hodnotu spotřeby než je současná hodnota důchodu. Rovnováha vyžaduje cenové přizpůsobení, které zajistí splnění rozpočtového omezení. Bez existence dluhových limitů má FP vliv i při platnosti předpokladů Ricardovské ekvivalence (RE). Delegace nezávislé CB a konzervativní MP nedostačuje ke stabilizaci inflace, protože FP nenásleduje MP. FTPL je tedy důležitým normativním doporučením ve prospěch dluhových stropů typu Pakt stability a růstu. V měnové unii jsou implikace FTPL kritické, protože byť i jedna jediná země bude realizovat ne- Riacardiánskou FP, tak ostatní disciplinované země se neubrání cenové nestabilitě a žádná ECB s tím nemůže zhola nic udělat. Pokud se chtějí pak disciplinované země (rozuměj země sledující Ricardiánskou FP) vyhnout cenovým fluktuacím, musí samy financovat vysoké rozpočtové deficity ve zhýralé zemi tak, aby se celkový dluh v měnové unii neodchýlil od stálého stavu. Ke zmírnění těchto rizik jsou proto nutné explicitní dluhové a rozpočtové limity, které zajistí Ricardiánskou FP ve všech zemích. Podstatné rozdíly oproti Sargent-Wallace (1981): (1) Woodford nepotřebuje existenci horního limitu na poptávané množství vládních dluhopisů. Dosahuje stejných závěrů i pro ekonomiku s nekonečně žijícími generacemi (prostřednictvím altruistických dědictví). (2) FTPL nepotřebuje monetizaci státního dluhu k propojení primárního deficitu a inflace, ani subordinaci MP, tj. CB nemusí být Stackleberg follower. Inflace přichází díky efektu fiskálního šoku na privátní výdajová rozhodnutí skrze efekt bohatství a nikoliv jako efekt změny MP. Ražebné není podstatou transmisního mechanismu obnovování rovnováhy skrze inflaci a CB není hnána k jeho tvorbě (naopak ražebné hraje zanedbatelnou roli ve vyspělých zemích). Fiskální šoky podle FTPL způsobují cenové fluktuace i v ekonomice bez peněz. 11

8 Rozpočtový deficit a veřejný dluh

8 Rozpočtový deficit a veřejný dluh 8 Rozpočtový deficit a veřejný dluh Obsah : 8.1 Bilance státního rozpočtu. 8.2 Deficit státního rozpočtu. 8.3 Důsledky a možnosti financování deficitu. 8.4 Deficit v ČR. 8.5 Veřejný dluh. 8.6 Veřejný dluh

Více

Základy ekonomie. Monetární a fiskální politika

Základy ekonomie. Monetární a fiskální politika Základy ekonomie Monetární a fiskální politika Monetární politika - cíle a nástroje Cíl: Monetární politika = působení na hospodářství z pozice centrální banky jako podpora a doplněk k fiskální politice

Více

Fiskální nerovnováha, veřejný dluh. Ing. Miroslav Červenka, VSFS, 2012

Fiskální nerovnováha, veřejný dluh. Ing. Miroslav Červenka, VSFS, 2012 Fiskální nerovnováha, veřejný dluh Ing. Miroslav Červenka, VSFS, 2012 Fiskální nerovnováha = stav nesouladu mezi rozpočtovými příjmy a výdaji P = V P > V P < V Krátkodobá: nesoulad v jednom rozpočtovém

Více

10. téma: Krátkodobá a dlouhodobá fiskální nerovnováha*) **) Krátkodobá fiskální nerovnováha Dlouhodobá fiskální nerovnováha

10. téma: Krátkodobá a dlouhodobá fiskální nerovnováha*) **) Krátkodobá fiskální nerovnováha Dlouhodobá fiskální nerovnováha 10. téma: Krátkodobá a dlouhodobá fiskální nerovnováha*) **) 10.1. Krátkodobá fiskální nerovnováha 10.2. Dlouhodobá fiskální nerovnováha *) Viz 10. kap. učebnice; Dodatek J P (povinně); X. případová studie

Více

Rozpočtový deficit a veřejný dluh

Rozpočtový deficit a veřejný dluh Obsah přednášky Rozpočtový deficit a veřejný dluh Teorie krátkodobé fiskální nerovnováhy Teorie dlouhodobé fiskální nerovnováhy Fiskální kritéria Definice fiskální nerovnováhy nesoulad mezi veřejnými příjmy

Více

OBECNÉ ZÁSADY (2014/647/EU)

OBECNÉ ZÁSADY (2014/647/EU) 6.9.2014 L 267/9 OBECNÉ ZÁSADY OBECNÉ ZÁSADY EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY ze dne 3. června 2014, kterými se mění obecné zásady ECB/2013/23 o vládní finanční statistice (ECB/2014/21) (2014/647/EU) VÝKONNÁ RADA

Více

5. setkání. Platební bilance a vnější ekonomická rovnováha, měnová politika, fiskální politika

5. setkání. Platební bilance a vnější ekonomická rovnováha, měnová politika, fiskální politika 5. setkání Platební bilance a vnější ekonomická rovnováha, měnová politika, fiskální politika PLATEBNÍ BILANCE A VNĚJŠÍ EKONOMICKÁ ROVNOVÁHA Obsah kapitoly Podstata platební bilance Struktura platební

Více

Základy makroekonomie

Základy makroekonomie Základy makroekonomie Ing. Martin Petříček Struktura přednášky Úvod do makroekonomie Sektory NH HDP Úspory, spotřeba, investice Inflace, peníze Nezaměstnanost Fiskální a monetární politika Hospodářský

Více

Makroekonomie I. 11. přednáška. Monetární politika. Podstata monetární politiky. Nástroje monetární politiky. Přímé nástroje monetární politiky

Makroekonomie I. 11. přednáška. Monetární politika. Podstata monetární politiky. Nástroje monetární politiky. Přímé nástroje monetární politiky 11. přednáška Makroekonomie I Monetární politika Fiskální politika + státní rozpočet Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Monetární politika Důležité zopakovat: Bankovní systém (jednostupňový,

Více

Model IS - LM. Fiskální a monetární politika v modelu IS-LM

Model IS - LM. Fiskální a monetární politika v modelu IS-LM Model IS - LM Fiskální a monetární politika v modelu IS-LM Fiskální politika Fiskální politiku je možné charakterizovat jako vládou vyvolané aktivní změny ve struktuře a objemu veřejných výdajů a příjmů,

Více

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie Model AS - AD Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Osnova: Agregátní poptávka a agregátní nabídka : Agregátní poptávka a její změny Agregátní nabídka krátkodobá a dlouhodobá Rovnováha

Více

STAV VEŘEJNÝCH FINANCÍ V ROCE 2007 A V DALŠÍCH LETECH

STAV VEŘEJNÝCH FINANCÍ V ROCE 2007 A V DALŠÍCH LETECH STAV VEŘEJNÝCH FINANCÍ V ROCE 27 A V DALŠÍCH LETECH Mirek Topolánek předseda vlády ČR Stav veřejných financí vládní deficit Trvale deficitní hospodaření -1-2 -3 % HDP -4-5 -6-7 -8 Saldo vládního sektoru

Více

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu Seminární práce Vybrané makroekonomické nástroje státu 1 Obsah Úvod... 3 1 Fiskální politika... 3 1.1 Rozdíly mezi fiskální a rozpočtovou politikou... 3 1.2 Státní rozpočet... 4 2 Monetární politika...

Více

Makroekonomie I. Opakování. Řešení. Příklad. Příklad. Řešení b) 106,5. Příklady k zápočtu. Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D.

Makroekonomie I. Opakování. Řešení. Příklad. Příklad. Řešení b) 106,5. Příklady k zápočtu. Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Opakování Makroekonomie I y k zápočtu Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Vypočítejte index CPI pro rok 2006, pokud inflace za období 2006/2005 činila 4,41% a CPI roku 2005 činilo 102. Zaokrouhlujte

Více

3 Hospodaření vládního sektoru deficit a dluh

3 Hospodaření vládního sektoru deficit a dluh 3 Hospodaření vládního sektoru deficit a dluh 3.1 Vládní strategie a střednědobé fiskální cíle Hlavními cíli vlády v oblasti fiskální politiky (viz Kapitola 1), které se budou promítat do hospodaření vládního

Více

Fiskální politika, deficity a vládní dluh

Fiskální politika, deficity a vládní dluh Fiskální politika, deficity a vládní dluh Státní rozpočet. Fiskální deficity. Kombinace monetární a fiskální politiky. Vliv daní a vládních výdajů na ekonomickou aktivitu. Ekonomické důsledky vládního

Více

Konvergenční program ČR aktualizace duben 2015

Konvergenční program ČR aktualizace duben 2015 Ministerstvo financí České republiky Konvergenční program ČR aktualizace duben 2015 Tabulková příloha Poslední aktualizace: 30/4/ republiky ČR ben 2015 vá příloha Obsah: Tabulková příloha (dle Code of

Více

Zdravotní pojišťovny Tab. Měsíční odhad ukazatelů hospodaření systému veř. zdravotního pojištění

Zdravotní pojišťovny Tab. Měsíční odhad ukazatelů hospodaření systému veř. zdravotního pojištění Zdravotní pojišťovny Tab. Měsíční odhad ukazatelů hospodaření systému veř. zdravotního pojištění Pokrytí: Zdravotní pojišťovny působící v oblasti veřejného zdravotního pojištění, které jsou zařazeny do

Více

Stabilita veřejných financí

Stabilita veřejných financí Stabilita veřejných financí Pavel Štěpánek, Eva Zamrazilová Česká bankovní asociace Aktuální problémy fiskální politiky Mezinárodní konference Newton College Praha, 25. září 2015 Rizika veřejného dluhu

Více

Úvod. Snaha pokus - ovlivnit ekonomiku přes veřejné rozpočty Redistribuční (solidarita) Alokační (veřejné statky) Stabilizační

Úvod. Snaha pokus - ovlivnit ekonomiku přes veřejné rozpočty Redistribuční (solidarita) Alokační (veřejné statky) Stabilizační Úvod Snaha pokus - ovlivnit ekonomiku přes veřejné rozpočty Redistribuční (solidarita) Alokační (veřejné statky) Stabilizační Příjmová strana velikost daní Krize a snižování daně z příjmu Výdajová strana

Více

Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - makroekonomie. Správná odpověď je označena tučně.

Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - makroekonomie. Správná odpověď je označena tučně. Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - makroekonomie právná odpověď je označena tučně. 1. Jestliže centrální banka nakoupí na otevřeném trhu státní cenné papíry, způsobí tím:

Více

Základní typy HP. Fiskální Monetární Vnější

Základní typy HP. Fiskální Monetární Vnější Typy MAE HP KEU 2 Základní typy HP Fiskální Monetární Vnější Fiskální Využívání soustavy veřejných rozpočtů za účelem dosažená vymezených cílů Funkce: Stabilizační, Alokační, Redistribuční. Hlavním subjektem

Více

Fiskální strategie ve světle nové makroekonomické predikce Premiér Petr NEČAS

Fiskální strategie ve světle nové makroekonomické predikce Premiér Petr NEČAS Fiskální strategie ve světle nové makroekonomické predikce Premiér Petr NEČAS ministr Ministr financí financí Miroslav KALOUSEK Ministerstvo financí České republiky, Letenská 15, 118 10 Praha 1, +420 257

Více

Plán přednášek makroekonomie

Plán přednášek makroekonomie Plán přednášek makroekonomie Úvod do makroekonomie, makroekonomické agregáty Agregátní poptávka a agregátní nabídka Ekonomické modely rovnováhy Hospodářský růst a cyklus, výpočet HDP Hlavní ekonomické

Více

Cíl: seznámení s pojetím peněz v ekonomické teorii a s fungováním trhu peněz. Peníze jako prostředek směny, zúčtovací jednotka a uchovatel hodnoty.

Cíl: seznámení s pojetím peněz v ekonomické teorii a s fungováním trhu peněz. Peníze jako prostředek směny, zúčtovací jednotka a uchovatel hodnoty. Vysoká škola finanční a správní, o. p. s. Akademický rok 2006/07, letní semestr Kombinované studium Předmět: Makroekonomie (Bc.) Metodický list č. 3 7) Peníze a trh peněz. 8) Otevřená ekonomika 7) Peníze

Více

ské politiky v současn asné ekonomické situaci

ské politiky v současn asné ekonomické situaci Aplikace hospodářsk ské politiky v současn asné ekonomické situaci VIII. Setkání představitelů významných podniků Jihočeského kraje Ing. Pavel Řežábek, Ph.D. člen bankovní rady a vrchní ředitel ČNB 12.

Více

Fiskální dopady měnové politiky

Fiskální dopady měnové politiky Fiskální dopady měnové politiky Tomáš Wroblowský 1 Koordinace fiskálních a monetárních opatření je jedním z klíčových problémů hospodářské politiky. Cíle obou typů politik (výstup a zaměstnanost vs. stabilita

Více

Vnější a vnitřní rovnováha ekonomiky. Swanův diagram. Efektivní tržní klasifikace a mix hospodářské politiky.

Vnější a vnitřní rovnováha ekonomiky. Swanův diagram. Efektivní tržní klasifikace a mix hospodářské politiky. Vnější a vnitřní rovnováha ekonomiky Swanův diagram. Efektivní tržní klasifikace a mix hospodářské politiky. Vnitřní versus vnější rovnováha ekonomiky Vnitřní rovnováha znamená dosažení takové úrovně reálného

Více

Statistika a bilance hospodaření veřejných rozpočtů. Ing. Zdeněk Studeník Otrokovice, 20. 11. 2014

Statistika a bilance hospodaření veřejných rozpočtů. Ing. Zdeněk Studeník Otrokovice, 20. 11. 2014 Statistika a bilance hospodaření veřejných rozpočtů Ing. Zdeněk Studeník Otrokovice, 20. 11. 2014 Motto Rozpočet by měl být vyvážený, státní pokladna by se měla znovu naplnit, veřejný dluh by se měl snížit,

Více

Finanční management a rozpočet obcí - přístupy Komerční banky, a.s. 39. Den malých obcí 2013 5. březen 2013, Praha

Finanční management a rozpočet obcí - přístupy Komerční banky, a.s. 39. Den malých obcí 2013 5. březen 2013, Praha Finanční management a rozpočet obcí - přístupy Komerční banky, a.s. 39. Den malých obcí 2013 5. březen 2013, Praha Faktory ovlivňující aktuální stav financí ÚSC Ekonomické Pokračuj ující ekonomická krize

Více

POPTÁVKA A STABILITA ČESKÉ EKONOMIKY

POPTÁVKA A STABILITA ČESKÉ EKONOMIKY POPTÁVKA A STABILITA ČESKÉ EKONOMIKY Vojtěch Spěváček, CES VŠEM (vojtech.spevacek@vsem.cz) Seminář MF, 6. června 2007 Obsah: 1. Význam a pojetí makroekonomické rovnováhy. 2. Jaké změny nastaly na poptávkové

Více

Předmluva k 3. vydání 11

Předmluva k 3. vydání 11 Předmluva k 3. vydání 11 I. oddíl CENTRÁLNÍ BANKA A BANKOVNÍ SYSTÉM 13 1. Bankovní systém 15 1.1 Vymezení a charakteristika bankovního systému 15 1.2 Univerzální a specializované bankovní systémy v tržních

Více

Makroekonomie II Blok č. 5. Monetární a fiskální politika

Makroekonomie II Blok č. 5. Monetární a fiskální politika Makroekonomie II Blok č. 5 Monetární a fiskální politika Monetární politika - cíle a nástroje Cíl: Monetární politika = působení na hospodářství z pozice centrální banky jako podpora a doplněk k fiskální

Více

Metodický list č. 2. Metodický list pro 2. soustředění kombinovaného Mgr. studia předmětu. Makroekonomie II (Mgr.) LS

Metodický list č. 2. Metodický list pro 2. soustředění kombinovaného Mgr. studia předmětu. Makroekonomie II (Mgr.) LS Metodický list č. 2 Metodický list pro 2. soustředění kombinovaného Mgr. studia předmětu Makroekonomie II (Mgr.) LS 2008-09 Název tématického celku: Makroekonomie II 2. blok. Tento tématický blok je rozdělen

Více

Světová ekonomika. Analýza třísektorové ekonomiky veřejné rozpočty a daně jako nástroje fiskální politiky

Světová ekonomika. Analýza třísektorové ekonomiky veřejné rozpočty a daně jako nástroje fiskální politiky Světová ekonomika Analýza třísektorové ekonomiky veřejné rozpočty a daně jako nástroje fiskální politiky Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního

Více

Předpokládaný vývoj hospodaření měst a obcí v roce 2014 a predikce na rok 2015 Zadluženost obcí

Předpokládaný vývoj hospodaření měst a obcí v roce 2014 a predikce na rok 2015 Zadluženost obcí Předpokládaný vývoj hospodaření měst a obcí v roce 2014 a predikce na rok 2015 Zadluženost obcí Miroslav Matej, Ministerstvo financí leden 2015 Hospodaření obcí v roce 2014 stav: listopad 2013 vs. listopad

Více

Krátkodobá rovnováha na trhu peněz

Krátkodobá rovnováha na trhu peněz Makroekonomická analýza přednáška 9 1 Krátkodobá rovnováha na trhu peněz Funkce poptávky po penězích Poptávka po penězích je úměrná cenové hladině (poptávka po penězích je poptávka po reálných penězích).

Více

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD Samostatný odbor finanční stability

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD Samostatný odbor finanční stability ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD Samostatný odbor finanční stability ZÁTĚŽOVÉ TESTY LISTOPAD SHRNUTÍ Výsledky zátěžových testů bankovního sektoru v ČR, které byly provedeny na datech ke konci

Více

Český finanční sektor: jakou má strukturu a jak je velký?

Český finanční sektor: jakou má strukturu a jak je velký? Český finanční sektor: jakou má strukturu a jak je velký? Jan Frait ředitel samostatného odboru finanční stability Prezentace při příležitosti emise zlaté pamětní mince Žďákovský most Vystrkov, 5. května

Více

Přehled o vývoji státního dluhu v čtvrtletí roku 2004 podává následující tabulka: mil. Kč. Výpůjčky (a) Stav

Přehled o vývoji státního dluhu v čtvrtletí roku 2004 podává následující tabulka: mil. Kč. Výpůjčky (a) Stav B. ŘÍZENÍ STÁTNÍHO DLUHU 1. Vývoj státního dluhu Celkový státní dluh dosáhl ke konci září nominální hodnoty 589,3 mld Kč a proti stavu na začátku letošního roku se zvýšil o 96,1 mld Kč, tj. o 19,5 % (schválený

Více

Stav Půjčky Splátky Kurzové Změna Stav

Stav Půjčky Splátky Kurzové Změna Stav II. Státní dluh 1. Vývoj státního dluhu V 2013 došlo ke zvýšení celkového státního dluhu o 47,9 mld. Kč z 1 667,6 mld. Kč na 1 715,6 mld. Kč. Znamená to, že v průběhu 2013 se tento dluh zvýšil o 2,9 %.

Více

ÚVOD. Vývoj HDP a inflace jsou korelované veličiny. Vývoj HDP a inflace (cenové hladiny) znázorníme pomocí modelu AD-AS. vývoj inflace (CPI)

ÚVOD. Vývoj HDP a inflace jsou korelované veličiny. Vývoj HDP a inflace (cenové hladiny) znázorníme pomocí modelu AD-AS. vývoj inflace (CPI) AGREGÁTNÍ POPTÁVKA ÚVOD Odvození z modelu IS-LM-BP - fixní cenová hladina Nyní rovnovážná produkce a změny cenové hladiny Jak inflace ovlivňuje velikost produkce a jak produkt ovlivní vývoj inflace Vývoj

Více

Účinek změny autonomních výdajů (tedy i G) na Y (= posun křivky IS): Y = γ A

Účinek změny autonomních výdajů (tedy i G) na Y (= posun křivky IS): Y = γ A Vysoká škola finanční a správní, o. p. s. Akademický rok 2005/06, letní semestr Kombinované studium Předmět: Makroekonomie (Mgr.) Metodický list č. 2 3) Fiskální a monetární politika v modelu IS-LM 4)

Více

MAKROEKONOMICKÝ POHLED NA FINANCOVÁNÍ ZDRAVOTNICTVÍ. Ing. Jan Vejmělek, Ph.D., CFA Hlavní ekonom Komerční banky 14. listopadu 2012

MAKROEKONOMICKÝ POHLED NA FINANCOVÁNÍ ZDRAVOTNICTVÍ. Ing. Jan Vejmělek, Ph.D., CFA Hlavní ekonom Komerční banky 14. listopadu 2012 MAKROEKONOMICKÝ POHLED NA FINANCOVÁNÍ ZDRAVOTNICTVÍ Ing. Jan Vejmělek, Ph.D., CFA Hlavní ekonom Komerční banky 14. listopadu 212 Předkrizové období období konvergence Pozitivní role zahraničního kapitálu

Více

Trh. Tržní mechanismus. Úroková arbitráž. Úroková míra. Úroková sazba. Úrokový diferenciál. Úspory. Vnitřní směnitelnost.

Trh. Tržní mechanismus. Úroková arbitráž. Úroková míra. Úroková sazba. Úrokový diferenciál. Úspory. Vnitřní směnitelnost. Slovník pojmů Agregátní poptávka Apreciace Bazický index Běžný účet platební bilance Cena Cenný papír Cenová hladina Centrální banka Centrální košová parita Ceteris paribus Černý trh Čistá inflace Daň

Více

Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA

Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA Agregátní poptávka (AD): agregátní poptávka vyjadřuje různá množství statků a služeb (reálného produktu), která chtějí spotřebitelé, firmy, vláda a zahraniční

Více

Hospodářská politika

Hospodářská politika Hospodářská politika doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. Hlavní cíl: zajištění ekonomického růstu, ekonomické rovnováhy, cenové stability, plné zaměstnanosti a sociálních úkolů státu. 1 Cílů HP je dosahováno

Více

II. Vývoj státního dluhu

II. Vývoj státního dluhu II. Vývoj státního dluhu V 1. čtvrtletí 2014 došlo ke zvýšení celkového státního dluhu z 1 683,3 mld. Kč na 1 683,4 mld. Kč, což znamená, že v průběhu 1. čtvrtletí 2014 se tento dluh prakticky nezměnil.

Více

Zopakovat si trh peněz, rovnováhu nabídky a poptávky na trhu peněz.

Zopakovat si trh peněz, rovnováhu nabídky a poptávky na trhu peněz. Monetární politika Zopakovat si trh peněz, rovnováhu nabídky a poptávky na trhu peněz. Baldwin,R./Wyplosz,CH.:Ekonomie evropské integrace. Kapitola 13.3 Nedosažitelná trojice (str. 379-387) Měnová politika

Více

C.4 Vztahy k zahraničí Prameny: ČNB, ČSÚ, Eurostat, propočty MF ČR. Tabulka C.4.1: Platební bilance roční

C.4 Vztahy k zahraničí Prameny: ČNB, ČSÚ, Eurostat, propočty MF ČR. Tabulka C.4.1: Platební bilance roční Prameny: ČNB, ČSÚ, Eurostat, propočty MF ČR. Tabulka C..1: Platební bilance roční 5 7 8 9 1 11 Odhad Vývoz zboží (fob) mld. Kč 15 171 17 189 15 79 5 1 1 růst v %, 9, 5,7 8,5 1,8 15,,,7, 5, Dovoz zboží

Více

Povaha vstupních údajů hotovostní báze. Subsektor vládních institucí Ústřední vládní instituce (subsektor 1311)

Povaha vstupních údajů hotovostní báze. Subsektor vládních institucí Ústřední vládní instituce (subsektor 1311) Subsektor vládních institucí Ústřední vládní instituce (subsektor 1311) Povaha vstupních údajů hotovostní báze Pokrytí jednotek a) organizační složky státu (ústřední rozpočtové organizace) b) státní mimorozpočtové

Více

C.4 Vztahy k zahraničí

C.4 Vztahy k zahraničí Prameny: ČNB, ČSÚ, Eurostat, propočty MF ČR. Tabulka C..1: Platební bilance roční 3 5 7 9 1 11 Vývoz zboží (fob) mld. K č 15 1371 173 19 15 79 7 131 319 rů st v % 1, 9,3 5,7,5 1, 15,, 13,,, Dovoz zboží

Více

4 Hospodaření vládního sektoru deficit a dluh

4 Hospodaření vládního sektoru deficit a dluh 4.1 Střednědobý rozpočtový výhled Strategie ČR v oblasti rozpočtové politiky je vedena zejména úsilím o odstranění nadměrného schodku vládního sektoru. Systematická snaha o snížení vládního deficitu byla

Více

Metodický list č. 6 14) Fiskální politika. 15) Obchodní politika 14) Fiskální politika. 1. Rozpočtová soustava. 2. Keynesiánská fiskální politika

Metodický list č. 6 14) Fiskální politika. 15) Obchodní politika 14) Fiskální politika. 1. Rozpočtová soustava. 2. Keynesiánská fiskální politika Vysoká škola finanční a správní, o. p. s. Akademický rok 2006/07, letní semestr Kombinované studium Předmět: Makroekonomie (Bc.) Metodický list č. 6 14) Fiskální politika 15) Obchodní politika 14) Fiskální

Více

Zájmy České republiky a její budoucí pozice v EU Ekonomický pohled na přijetí společné měny

Zájmy České republiky a její budoucí pozice v EU Ekonomický pohled na přijetí společné měny Budoucí pozice ČR v Evropské unii a EURO Zájmy České republiky a její budoucí pozice v EU Ekonomický pohled na přijetí společné měny Lubomír Lízal, Ph.D. Praha, 29. 11. 2016 Ekonomická konvergence Konvergence

Více

Měnová politika - cíle

Měnová politika - cíle Měnová politika - cíle Hlavním cílem ČNB (podle Ústavy) je péče o cenovou stabilitu. Pokud tím není dotčen tento hlavní cíl, má ČNB za úkol podporovat obecnou hospodářskou politiku vlády vedoucí k udržitelnému

Více

Valorizace valorizace důchodů 2014 např. výše důchodu v roce 2013 11.256 Kč

Valorizace valorizace důchodů 2014 např. výše důchodu v roce 2013 11.256 Kč Valorizace zvýšení důchodů nejčastěji od lednové splátky důchodu, zvyšování základní výměry důchodu, procentní výměry (podle odpracovaných let a odvodů) nebo obou složek do r. 2011 schvalovala vláda vládní

Více

C.4 Vztahy k zahraničí

C.4 Vztahy k zahraničí Prameny: ČNB, ČSÚ, Eurostat, propočty MF ČR. Tabulka C..1: Platební bilance roční 5 7 8 9 1 11 Vývoz zboží (fob) mld. Kč 15 171 17 189 15 79 7 11.. růst v % 1, 9, 5,7 8,5 1,8 15,, 1,8.. Dovoz zboží (fob)

Více

Státní rozpočet Tabulka: Měsíční hotovostní příjmy, výdaje a saldo

Státní rozpočet Tabulka: Měsíční hotovostní příjmy, výdaje a saldo Státní rozpočet Tabulka: Měsíční hotovostní příjmy, výdaje a saldo Pokrytí: Rozpočtový rámec zahrnuje základní položky bilance státního rozpočtu. Detailní členění zahrnuje příjmy (daňové, nedaňové, kapitálové

Více

Pavel Řežábek člen bankovní rady ČNB

Pavel Řežábek člen bankovní rady ČNB Domácí a světový ekonomický vývoj Pavel Řežábek člen bankovní rady ČNB Ekonomická přednáška v rámci 8. ročníku odborné konference Očekávaný vývoj odvětví automobilového průmyslu v ČR a střední Evropě Brno,

Více

DOPAD FISKÁLNÍ/MONETÁRNÍ POLITIKY NA ŘÍZENÍ PODNIKU. seminární práce

DOPAD FISKÁLNÍ/MONETÁRNÍ POLITIKY NA ŘÍZENÍ PODNIKU. seminární práce DOPAD FISKÁLNÍ/MONETÁRNÍ POLITIKY NA ŘÍZENÍ PODNIKU seminární práce OBSAH ÚVOD... 1 1. Fiskální politika... 1 2. Monetární politika... 3 3. Dopad nástrojů fiskální politiky na řízení podniku... 4 4. Dopad

Více

Finanční krize a česká ekonomika

Finanční krize a česká ekonomika Finanční krize a česká ekonomika Vladimír Tomšík viceguvernér Česká národní banka Finanční krize, její fiskální důsledky, konsolidace Bankovní institut, Praha, 9. prosince 2011 Obsah Příčiny krize eurozóny

Více

Cíl: analýza další makroekonomické poruchy, jejích příčin a důsledků

Cíl: analýza další makroekonomické poruchy, jejích příčin a důsledků Vysoká škola finanční a správní, o. p. s. Akademický rok 2007/08, letní semestr Kombinované studium Předmět: Makroekonomie (Bc.) Metodický list č. 4 10) Nezaměstnanost. 11) Inflace a Phillipsovy křivky

Více

Rozpočet a finanční vize měst a obcí

Rozpočet a finanční vize měst a obcí Rozpočet a finanční vize měst a obcí Příprava rozpočtu samospráv 2015 změny a vývoj, aktuality Miroslav Matej odbor Financování územních rozpočtů 11. září 2014 Obsah prezentace I. Aktuální vývoj daňových

Více

VEŘEJNÁ ROZPOČTOVÁ SOUSTAVA. Ing. M. Červenka VŠFS Praha, 2012

VEŘEJNÁ ROZPOČTOVÁ SOUSTAVA. Ing. M. Červenka VŠFS Praha, 2012 VEŘEJNÁ ROZPOČTOVÁ SOUSTAVA Ing. M. Červenka VŠFS Praha, 2012 Netržní činnosti státu Legislativní Alokační Redistribuční Regulační Stabilizační Mají pomoci předcházet a likvidovat důsledky tržního selhání

Více

7. Veřejné výdaje. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc.

7. Veřejné výdaje. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. 7. Veřejné výdaje Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. Obsah : 7.1 Charakteristika veřejných 7.2 Ukazatele dynamiky, objemu a struktury veřejných 7.3 Klasifikace veřejných 7.4 Teorie růstu veřejných 7.5 Faktory

Více

Organizační složky státu

Organizační složky státu Organizační složky státu 1 Poslední aktualizace: 20. 2. 2017 Tabulka: Výkaz zdrojů a užití peněžních prostředků OSS měsíční (data od r. 2015) Výkaz zdrojů a užití peněžních prostředků OSS čtvrtletní (data

Více

Periodicita: Měsíční, resp. čtvrtletní.

Periodicita: Měsíční, resp. čtvrtletní. Organizační složky státu Tabulka: Výkaz zdrojů a užití peněžních prostředků OSS měsíční (data od r. 2015) Výkaz zdrojů a užití peněžních prostředků OSS čtvrtletní (data za r. 2014) Pokrytí: Organizační

Více

ský ČNB Miroslav Singer viceguvernér, V. Finanční fórum Zlaté koruny Praha, 23. září 2009

ský ČNB Miroslav Singer viceguvernér, V. Finanční fórum Zlaté koruny Praha, 23. září 2009 Aktuáln lní hospodářský ský vývoj v ČR R očima o ČNB Miroslav Singer viceguvernér, r, Česká národní banka V. Finanční fórum Zlaté koruny Praha, 23. září 2009 Krize ve světě Příčiny krize: dlouhodobý souběh

Více

Hospodářská politika. Téma č. 3: Nositelé, cíle a nástroje hospodářské politiky. Petr Musil

Hospodářská politika. Téma č. 3: Nositelé, cíle a nástroje hospodářské politiky. Petr Musil Hospodářská politika Téma č. 3: Nositelé, cíle a nástroje hospodářské politiky Petr Musil petrmusil1977@gmail.com Nositelé hospodářské politiky jde o subjekty, které se podílí na procesu formování, provádění

Více

Instituce finančního trhu

Instituce finančního trhu Ing. Martin Širůček, Ph.D. Katedra financí a účetnictví sirucek.martin@svse.cz sirucek@gmail.com Instituce finančního trhu strana 2 Instituce finančního trhu Regulatorní instituce Komerční instituce strana

Více

Domácí a světový ekonomický vývoj. Pavel Řežábek. člen bankovní rady ČNB

Domácí a světový ekonomický vývoj. Pavel Řežábek. člen bankovní rady ČNB Domácí a světový ekonomický vývoj Pavel Řežábek člen bankovní rady ČNB Ekonomická přednáška v rámci odborné konference Očekávaný vývoj automobilového průmyslu v ČR a střední Evropě Brno, 19. října 2016

Více

Příprava a hlavní zásady návrhu ústavního zákona o rozpočtové odpovědnosti, tzv. finanční ústavy

Příprava a hlavní zásady návrhu ústavního zákona o rozpočtové odpovědnosti, tzv. finanční ústavy Příprava a hlavní zásady návrhu ústavního zákona o rozpočtové odpovědnosti, tzv. finanční ústavy Ing. Jan Gregor Ministerstvo financí Stát a územní samosprávné celky dbají o zdravé a udržitelné veřejné

Více

PROHLOUBENÍ NABÍDKY DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ NA VŠPJ A SVOŠS V JIHLAVĚ

PROHLOUBENÍ NABÍDKY DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ NA VŠPJ A SVOŠS V JIHLAVĚ Projekt č. CZ.1.07/3.2.09/03.0015 PROHLOUBENÍ NABÍDKY DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ NA VŠPJ A SVOŠS V JIHLAVĚ http://www.vspj.cz/skola/evropske/opvk Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním

Více

Fiskální politika Fiskální politika je záměrná činnost vlády využívající státního rozpočtu k regulaci peněžních vztahů mezi státem a ostatními ekonomi

Fiskální politika Fiskální politika je záměrná činnost vlády využívající státního rozpočtu k regulaci peněžních vztahů mezi státem a ostatními ekonomi Eva Tomášková eva.tomaskova@law.muni.cz Katedra finančního práva a národního hospodářství NÁRODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ Fiskální politika I. Fiskální politika Fiskální politika je záměrná činnost vlády využívající

Více

Veřejné rozpočty. Blok IV. Veřejné rozpočty

Veřejné rozpočty. Blok IV. Veřejné rozpočty Veřejné rozpočty Blok IV. Veřejné rozpočty Podstata, funkce, rozpočtové zásady Rozpočtová pravidla, rozpočtová soustava, rozpočtový proces Příjmy státního rozpočtu Výdaje státního rozpočtu Struktura státního

Více

i R = i N π Makroekonomie I i R. reálná úroková míra i N. nominální úroková míra π. míra inflace Téma cvičení

i R = i N π Makroekonomie I i R. reálná úroková míra i N. nominální úroková míra π. míra inflace Téma cvičení Téma cvičení Makroekonomie I Nominální a reálná úroková míra Otevřená ekonomika Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Nominální a reálná úroková míra Zahrnutí míry inflace v rámci peněžního trhu

Více

S Y S T É M Y M Ě N O V Ý C H K U R Z Ů P L A T E B N Í B I L A N C E

S Y S T É M Y M Ě N O V Ý C H K U R Z Ů P L A T E B N Í B I L A N C E MFT- 3.přednáška S Y S T É M Y M Ě N O V Ý C H K U R Z Ů P L A T E B N Í B I L A N C E Obsah 3. přednášky 1. Křížový kurz 2.Systém měnových kurzů Kurzové režimy (pevný kurz vs. pohyblivé kurzové režimy).

Více

Hlavní poslání centrální banky. Vzdělávací prezentace, Jiří Böhm, červen 2010

Hlavní poslání centrální banky. Vzdělávací prezentace, Jiří Böhm, červen 2010 Hlavní poslání centrální banky Vzdělávací prezentace, Jiří Böhm, červen 2010 1 Postavení centrální banky (CB) CB je vrcholnou bankou v zemi, která: určuje měnovou politiku vydává bankovky a mince řídí

Více

Periodicita: Měsíční, resp. čtvrtletní.

Periodicita: Měsíční, resp. čtvrtletní. Státní fondy Tabulka: Výkaz zdrojů a užití peněžních prostředků SF měsíční (data od r. 2015) Výkaz zdrojů a užití peněžních prostředků SF čtvrtletní (data za r. 2014) Pokrytí: Státní fondy jsou součástí

Více

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČESKÉ REPUBLIKY LISTOPAD Samostatný odbor finanční stability

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČESKÉ REPUBLIKY LISTOPAD Samostatný odbor finanční stability ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČESKÉ REPUBLIKY LISTOPAD 01 Samostatný odbor finanční stability 01 ZÁTĚŽOVÉ TESTY LISTOPAD 01 SHRNUTÍ Výsledky zátěžových testů bankovního sektoru v ČR, které byly provedeny

Více

Mezinárodní finance a rozvoj Vladan Hodulák Osnova Měnový finanční systém Kapitálové toky Dluhová krize RZ Mezinárodní instituce Jak z toho ven? Měnový finanční systém Měnový systém soubor vztahů národních

Více

II. Vývoj státního dluhu

II. Vývoj státního dluhu II. Vývoj státního dluhu V 2015 došlo ke snížení celkového státního dluhu z 1 663,7 mld. Kč na 1 663,1 mld. Kč, tj. o 0,6 mld. Kč, přičemž vnitřní státní dluh se zvýšil o 1,6 mld. Kč, zatímco korunová

Více

Cíl: seznámení s pojetím peněz v ekonomické teorii a s fungováním trhu peněz. Peníze jako prostředek směny, zúčtovací jednotka a uchovatel hodnoty.

Cíl: seznámení s pojetím peněz v ekonomické teorii a s fungováním trhu peněz. Peníze jako prostředek směny, zúčtovací jednotka a uchovatel hodnoty. Vysoká škola finanční a správní, o. p. s. Akademický rok 2007/08, letní semestr Kombinované studium Předmět: Makroekonomie (Bc.) Metodický list č. 3 7) Peníze a trh peněz 8) Otevřená ekonomika 9) Hospodářské

Více

Makroekonomie I. Příklad. Řešení. Řešení. Téma cvičení. Pojetí peněz. Historie a vývoj peněz Funkce peněz

Makroekonomie I. Příklad. Řešení. Řešení. Téma cvičení. Pojetí peněz. Historie a vývoj peněz Funkce peněz Příklad Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Zjistěte, k jaké změně (růstu či poklesu) devizových rezerv došlo, jestliže ve sledovaném roce běžný účet platební bilance domácí ekonomiky

Více

ROZVAHA Majetková a kapitálová struktura

ROZVAHA Majetková a kapitálová struktura ROZVAHA Majetková a kapitálová struktura Manažerská ekonomika obor Marketingová komunikace 1. přednáška Ing. Jarmila Ircingová, Ph.D. Majetek podniku (obchodní majetek) Souhrn věcí, peněz, pohledávek a

Více

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR ÚNOR. Samostatný odbor finanční stability

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR ÚNOR. Samostatný odbor finanční stability ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR ÚNOR Samostatný odbor finanční stability ZÁTĚŽOVÉ TESTY ÚNOR ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR (ÚNOR ) SHRNUTÍ Výsledky aktuálních zátěžových testů bankovního sektoru

Více

Makroekonomie I. Dvousektorová ekonomika. Téma. Opakování. Praktický příklad. Řešení. Řešení Dvousektorová ekonomika opakování Inflace

Makroekonomie I. Dvousektorová ekonomika. Téma. Opakování. Praktický příklad. Řešení. Řešení Dvousektorová ekonomika opakování Inflace Téma Makroekonomie I Dvousektorová ekonomika opakování Inflace Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Opakování Dvousektorová ekonomika Praktický příklad Dvousektorová ekonomika je charakterizována

Více

5 Porovnání s předchozím Konvergenčním programem a analýza citlivosti

5 Porovnání s předchozím Konvergenčním programem a analýza citlivosti Porovnání s předchozím Konvergenčním programem a analýza citlivosti. POROVNÁNÍ S PŘEDCHOZÍM MAKROEKONOMICKÝM SCÉNÁŘEM Rozdíly makroekonomických scénářů současného podzimního Konvergenčního programu (CP)

Více

Inflace je peněžní jev vyvolávaný nadměrnou emisí peněz. Vzniká tehdy, když peněžní zásoba předbíhá poptávku po penězích.

Inflace je peněžní jev vyvolávaný nadměrnou emisí peněz. Vzniká tehdy, když peněžní zásoba předbíhá poptávku po penězích. Inflace Inflace je peněžní jev vyvolávaný nadměrnou emisí peněz. Vzniká tehdy, když peněžní zásoba předbíhá poptávku po penězích. V růstovém tvaru m s = + = m s - = míra inflace, m s = tempo růstu (nominální)

Více

Hospodářská politika. Téma č. 5: Stabilizační politiky: fiskální a měnová politika. Petr Musil petrmusil1977@gmail.com

Hospodářská politika. Téma č. 5: Stabilizační politiky: fiskální a měnová politika. Petr Musil petrmusil1977@gmail.com Hospodářská politika Téma č. 5: Stabilizační politiky: fiskální a měnová politika Petr Musil petrmusil1977@gmail.com Pojem makroekonomická stabilizační politika na úrovni národního hospodářství cílem je

Více

Makroekonomie. Makroekonomie. Sektory v NH

Makroekonomie. Makroekonomie. Sektory v NH Makroekonomie Ing. Martin Petříček, Ph.D., MBA m.petricek@email.cz Makroekonomie Sleduje makroekonomický výkon hospodářství a nástroje k jeho optimalizaci Makroekonomické výstupy měří zpravidla statistický

Více

Vnější ekonomické vztahy - hlavní faktory a rizika na běžném účtu

Vnější ekonomické vztahy - hlavní faktory a rizika na běžném účtu Vnější ekonomické vztahy - hlavní faktory a rizika na běžném účtu Ing. Miroslav Kalous, CSc. Česká národní banka, sekce měnová a statistiky miroslav.kalous@.kalous@cnb.czcz Seminář MF ČR, Smilovice 2.12.2003

Více

Fiskální politika = vědomé a cílené využívání příjmové a výdajové stránky veřejných financí za účelem stabilizace ekonomiky.

Fiskální politika = vědomé a cílené využívání příjmové a výdajové stránky veřejných financí za účelem stabilizace ekonomiky. Ekonomie 1 RNDr. Ondřej Pavlačka, Ph.D. pracovna 5.052 tel. 585 63 4027 e-mail: ondrej.pavlacka@upol.cz 10. Fiskální a důchodová politika Fiskální politika = vědomé a cílené využívání příjmové a výdajové

Více

předběžná skutečnost

předběžná skutečnost II. Veřejné rozpočty V této části materiál prezentuje údaje za veřejné rozpočty ve statistickém standardu Government Finance Statistics 2001 (dále GFS 2001) a příslušná data tudíž nemusí být ve srovnání

Více

Makroekonomie. 6. přednáška. 24. března 2015

Makroekonomie. 6. přednáška. 24. března 2015 Makroekonomie 6. přednáška 24. března 2015 1 Obsah přednášky 1. Ekonomický růst vs. cykly dokončení 2. Peníze a peněžní trh - poptávka po penězích, - rovnice směny. 2 Ekonomický růst graficky v AS-AD P

Více

Současná teorie finančních služeb cvičení č. 1. 1. Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich interpretace

Současná teorie finančních služeb cvičení č. 1. 1. Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich interpretace Současná teorie finančních služeb cvičení č. 1 1. Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich interpretace Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich

Více

Ministerstvo financí České republiky Finanční ústava (rozpočtová odpovědnost)

Ministerstvo financí České republiky Finanční ústava (rozpočtová odpovědnost) Finanční ústava (rozpočtová odpovědnost) Miroslav Matej Ministerstvo financí prosinec 2015 Rozpočtová odpovědnost navrhovaná právní úprava: ústavní zákon o rozpočtové odpovědnosti zákon o pravidlech rozpočtové

Více

STÁTNÍ DLUH CELKEM

STÁTNÍ DLUH CELKEM B. ŘÍZENÍ STÁTNÍHO DLUHU 1. Vývoj státního dluhu V 1. čtvrtletí 2006 došlo ke zvýšení státního dluhu o 7 mld. Kč z 691,2 mld. Kč na 698,2 mld. Kč. Znamená to, že v průběhu 1. čtvrtletí 2006 se dluh zvýšil

Více

VYHLÁŠENÁ TÉMATA PREZENTACÍ PRO VYKONÁNÍ STÁTNÍ ZAVĚREČNÉ ZKOUŠKY Z VEDLEJŠÍ SPECIALIZACE PENĚŽNÍ EKONOMIE A BANKOVNICTVÍ (1PE)

VYHLÁŠENÁ TÉMATA PREZENTACÍ PRO VYKONÁNÍ STÁTNÍ ZAVĚREČNÉ ZKOUŠKY Z VEDLEJŠÍ SPECIALIZACE PENĚŽNÍ EKONOMIE A BANKOVNICTVÍ (1PE) VYHLÁŠENÁ TÉMATA PREZENTACÍ PRO VYKONÁNÍ STÁTNÍ ZAVĚREČNÉ ZKOUŠKY Z VEDLEJŠÍ SPECIALIZACE PENĚŽNÍ EKONOMIE A BANKOVNICTVÍ (1PE) A. Kapitálové trhy II. konzultant prof. Musílek 1. Analýza vývoje struktury

Více