Katedra hospodářské politiky VŠE

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Katedra hospodářské politiky VŠE"

Transkript

1 Fiskální politika a vládní zadlužení: praktické poznámky a teoretická východiska (materiál k přednášce v předmětu Makroekonomická analýza a prognóza v ZS 2005/2006) PRELIMINARY DRAFT Petr Pavelek * Tématické okruhy přednášky 1) Měření fiskálních veličin národní účty, EDP, GFS oceňování vládních aktiv a závazků explicitní a implicitní podmíněné závazky vládní bilance aktiv a závazků inflační korekce deficitu a dluhu primární deficit cyklicky očištěný (strukturální) deficit 2) Normativní a pozitivní teorie akumulace deficitu a dluhu Stabilizační politika, tax-smoothing, veřejné investice Nová politická ekonomie politické systémy (stupeň polarizace stran, frekvence střídání u moci, pravděpodobnost zvovuzvolení), opotřebovací války (deficitní výchylka u koaličních vlád díky většímu počtu hráčů a logrollingu), ideologické diference, rozpočtové procedury (systém s dominancí premiéra či ministra financí nad výdajovými ministerstvy, který limituje možnosti Parlamentu dodatečných úprav rozpočtu a ponechává menší prostor pro změny v exekutivním procesu vede k nižším deficitům) 3) Makroekonomické dopady deficitu a dluhu; Ricardovská (ne-)ekvivalence Spotřeba a úspory Crowding-out a Crowding-in Chování spotřeby v malé otevřené ekonomice 4) Fiskální politika a monetární stabilita; Fiskální teorie cenovévé hladiny Nepříjemná monetaristická aritmetika (Sargent, Wallace) Nepříjemná fiskální aritmetika (King) Ještě nepříjemnější fiskální aritmetika a FTPL (Woodford) 5) Instituce pro fiskální stabilitu Poznámka: Přednáška se týkala v ZS 2005/2006 pouze okruhů 1) a 4). Tento materiál pokrývá okruhy 1), 2) a 4), ze kterých také mohou být koncipovány případné otázky do zkušebního testu. Pro ZS 2005/2006 budou otázky koncipovány na základě verze textu ze * Katedra hospodářské politiky VŠE Praha a Odbor řízení státního dluhu a finančního majetku MF ČR. 1

2 1 Měření fiskální veličin Při jakékoliv snaze o hodnocení makroekonomických dopadů vládní rozpočtové politiky je nutné postupovat velice obezřetně a vyvarovat se unáhlených závěrů na základě letmého pohledu na časový vývoj zvoleného ukazatele hospodaření vlády. V denní praxi jsme svědky řady pozoruhodných závěrů vyvozovaných nejen představiteli opozičních stran v předvolebním boji, ale i profesionálními analytiky. Velice riskantní je také bezhlavé používaní statistických a ekonometrických metod ve snaze nalézt vztahy mezi vybraným fiskálním agregátem a ekonomickou veličinou, např. úrokovými sazbami, směnným kursem, ekonomickou aktivitou či spotřebou a snažit se tak testovat ekonomickou teorii (např. platnost Ricardiánské ekvivalence). Výstupy těchto měření kriticky závisí na charakteru použitých dat z fiskálního sektoru. Ke zhoršování transparentnosti veřejných financí přispívají především samotné vlády, které svými rozhodnutími o realizaci nestandardních a neracionálních finančních operací ztěžují orientaci běžného uživatele fiskálních dat. Nutno dodat, že tyto operace jsou ve většině případů značně neefektivní z pohledu daňového poplatníka, jelikož ve svém důsledku zvyšují celkové náklady dluhové služby sektoru vládních institucí. V případě České republiky souvisí tato neprůhlednost zejména s působením tzv. transformačních institucí typu Česká konsolidační agentura nebo Fond národního majetku, se stabilizací bankovního sektoru pomocí kvazi-fiskálních operací centrální banky, s poskytováním rizikových státních záruk, s hospodařením Českých drah a se systémem veřejného zdravotního pojištění. V evropských zemích přinesla řadu kreativních fiskálních operací snaha uměle vylepšovat stav vládních financí za účelem splnění fiskálních konvergenčních kritérií. Vládní sektor v národním účetnictví a Maastrichtská fiskální kritéria Z hlediska plnění maastrichtských kritérií před vstupem země do eurozóny je relevantní analýza účtu institucionálního sektoru vládních institucí (S 13) v rámci národního účetnictví dle metodiky standardu ESA95. Kritérium vládního deficitu ve výši 3% hrubého domácího produktu je odvozováno právě od rozdílu úspor a investic vládního sektoru, který je východiskem pro stanovení hodnoty čisté výpůjčky/půjčky (dříve potřeba/schopnost financování), které jsou saldem účtu tvorby nefinančních aktiv. Významnou roli při stanovení vládního deficitu hraje v případě ČR také saldo kapitálových transferů, které je třeba obezřetně sledovat, protože může způsobovat v jednotlivých letech relativně významný faktor. Vládním sektorem rozumíme v české praxi následující subsektory vládních institucí: Ústřední vládní instituce státní rozpočet, mimorozpočtové fondy, imputované státní záruky, Česká konsolidační agentura a její dceřinné společnosti, Česká inkasní, Správa železniční dopravní cesty, Veřejně zdravotní pojišťovny, Vinařský fond. Místní vládní instituce krajské a obecní rozpočty. Fondy sociálního zabezpečení. Čistá úspora sektoru vládních institucí Čistá úspora vládního sektoru S G je saldem na straně užití účtu užití disponibilního důchodu (resp. účtu užití upraveného disponibilního důchodu) vládních institucí: ČDD G VKS G = S G = UČDD G - SKS G (1.1) kde ČDD G je čistý disponibilní důchod vládního sektoru, UČDD G je upravený čistý disponibilní důchod vládního sektoru, VKS G jsou vládní výdaje na konečnou spotřebu a SKS G je skutečná konečná spotřeba vlády. Vzhledem k tomu, že vládní sektor se podílí na naturálním přerozdělování vůči domácnostem, je jeho skutečná konečná spotřeba (výdaje vládních institucí na kolektivní konečnou spotřebu) nižší oproti realizovaným výdajům na konečnou spotřebu právě o naturální sociální transfery domácnostem (výdaje vládních institucí na individuální konečnou spotřebu). 1 1 Upravený disponibilní důchod vlády je tedy nižší právě o naturální sociální transfery. Je proto zřejmé, že účet užití disponibilního důchodu i účet užití upraveného disponibilního důchodu určují stejnou hodnotu čisté úspory sektoru vládních institucí. 2

3 Deficit vládního sektoru Vládní sektor nemá k vlastnímu financování investic k dispozici celou čistou úsporu, ale tu je nutné dále korigovat o výsledné saldo kapitálových transferů, které získáme z účtu změn čistého jmění vlivem úspor a kapitálových transferů: Deficit vládního sektoru = (S G + SKT G ) ( I G SpFK G ) - ČPNNA G (1.2) kde SKT G je saldo vládních kapitálových transferů, I G jsou hrubé vládní investice, resp. hrubá tvorba kapitálu (hrubá tvorba fixního kapitálu, změna stavu zásob a čisté pořízení cenností), SpFK G je spotřeba fixního kapitálu a ČPNNA G je čisté pořízení nevyráběných nefinančních aktiv. Uvedený deficit vládního sektoru má potom úzkou vazbu na vnější ekonomickou rovnováhu, protože na úrovni celého národního hospodářství platí známý vztah: CAB = (S p I p ) + (S G I G ) - (ČPNNA + SKT) = NX + NY + NCT, (1.3) kde CAB je saldo běžného účtu platební bilance, S p a I p jsou úspory a investice soukromého sektoru (souhrn sektorů nefinančních podniků, finančních institucí, domácností a neziskových institucí poskytujících služby domácnostem), SKT je saldo kapitálových transferů a ČPNNA je čisté pořízení nevyráběných nefinančních aktiv, NX je čistý export zboží a služeb, NY jsou čisté prvotní důchody nerezidentů a rezidenty a NCT jsou čisté běžné transfery ve vztahu k zahraničí. Pasivní saldo běžných transakcí nerezidentů s rezidenty znamená, že v domácí ekonomice nestačí národní úspory krýt domácí investice, které je nutno financovat také s využitím zahraničních zdrojů. Příklad odvození vládního deficitu ČR v letech 2003 a 2004 Z hlediska plnění kritéria vládního deficitu byly oba tyto roky v českém případě extrémní, jelikož v roce 2003 byla oficiální vykázaná hodnota deficitu 12,5% a v roce 2004 dosáhl deficit 3,0%. Bylo by chybou interpretovat tento skokový vývoj ve smyslu silné fiskální expanze v roce 2003 a následné restrikce v roce Za vším je třeba hledat statistickou metodiku určování deficitu Eurostatem. Agregát (mld Kč) Čistý disponibilní důchod (1) 519,23 604,97 Upravený čistý disponibilní důchod (1a) 221,41 294,26 Výdaje na konečnou spotřebu (2) 605,89 621,90 Skutečná konečná spotřeba (2a) 308,07 311,18 Čistá úspora vlády (3 = 1-2 nebo 1a-2a) -86,67-16,93 Saldo kapitálových transferů (4) -251,27-57,42 Hrubá tvorba kapitálu (5) 108,12 135,39 Spotřeba fixního kapitálu (6) 125,05 129,87 Čisté pořízení nevýráběných nefinančních aktiv (7) -2,91 1,89 Čisté půjčky/výpůjčky ESA95 (8 = ) -318,10-81,76 Úroky se swapů a termínových obchodů (9) 1,42 1,77 Čisté půjčky/výpůjčky EDP (10=8-9) -319,52-83,53 Nominální HDP (11) 2 555, ,3 Maastrichtské kritérium vládního deficitu (12 = 10:11) -12,5% -3,0% Zdroj: ČSÚ a vlastní výpočty. Rekordní deficit v roce 2003 souvisel s transformací rizikových státních záruk do vládního deficitu prostřednictvím kapitálových transferů na účtu změn čistého jmění vlivem úspor a kapitálových transferů. Tyto kapitálové transfery zvyšují jednorázově deficit v daném roce v celé nominální hodnotě jistiny státní záruky. Nejvýznamnější položkou v roce 2003 činilo zahrnutí záruky pro ČNB za řešení problémů IPB ve výši 160 mld Kč. Je potřeba si uvědomit, že tyto úpravy neznamenaly reálnou potřebu finančních zdrojů, které by musely být získány na finančním trhu. Takto imputované záruky, včetně závazků České konsolidační agentury, nejsou součástí státního dluhu v okamžiku imputace, ale stávají se jím až v okamžiku splácení příslušných jistin v rámci výdajů státního rozpočtu a emisí státních dluhopisů. Vedle metodologie národního účetnictví je v současnosti k dispozici celá řada dalších sald vládního sektoru, které jsou založeny většinou na metodologii vládní finanční statistiky Mezinárodního měnového fondu. Jedná se zejména o: 3

4 saldo vládního sektoru včetně čistých půjček, saldo vládního sektoru bez čistých půjček, saldo vládního sektoru bez čistých půjček a dotací transformačním institucím, měsíční pokladní plnění státního rozpočtu. První saldo zahrnuje i některé příjmy a výdaje spojené pouze se změnou struktury finančních aktiv a na úrovni jednotlivých složek veřejných rozpočtů proto relativně přesně koresponduje s absolutní změnou dluhu mezi danými obdobími. Tzv. čisté půjčky je nutné si neplést s výše uvedenými čistými půjčkami/výpůjčkami vládního sektoru. Slouží k očištění příjmů a výdajů státního rozpočtu o finanční operace. Čisté půjčky představují operace, které vytvářejí či umořují finanční závazek a nejsou proto prvotním výdajem. Pokud státní rozpočet poskytne návratnou půjčku nebo splatí dříve poskytnutou půjčku, jedná se ve své podstatě pouze o financující operaci nikoliv běžný výdaj nebo příjem. Je to stejné jako když ministerstvo financí emituje nebo splácí jistiny státních dluhopisů; tyto operace samozřejmě také neprocházejí běžným hospodařením státního rozpočtu. Stejně tak operace spojené s nákupem a prodejem finančního majetku státu nemají přímý vliv na domácí poptávku; jedná se zejména o jednorázové příjmy z privatizace. Dotace transformačním institucím se týkají v ČR úhrady ztrát ČKA ze státního rozpočtu a dotace z Fondu národního majetku (FNM) pro finanční skupinu ČKA a Českou inkasní. Kromě svého významu pro analytické a projekční účely je třetí typ salda výchozím ukazatelem pro stanovování střednědobých fiskálních rámců. Uvedená salda za celý vládní sektor jsou k dispozici v roční periodicitě. Pro krátkodobé analýzy a hodnocení je dále v centru pozornosti především pokladní plnění státního rozpočtu, které publikuje MF na měsíční bázi. Co se týká úhrad ztrát ČKA, tyto nebyly do roku 2000 součástí státního rozpočtu, kam byly zařazeny v letech 2001 až Počínaje rokem 2005 jsou tyto minulé ztráty hrazeny opět mimo státní rozpočet prostřednictvím emisí státních dluhopisů podle speciálního státního dluhopisového programu (viz MF ČR 2005). Konkrétní příklady finančních operací vlády ČR a jejich dopad na různé fiskální veličiny Ilustrace 1: Úhrada části kumulované ztráty ČKA v roce 2005 ve výši 30 mld Kč emisí státních dluhopisů nulový dopad na deficit státního rozpočtu zvýšení státního dluhu o 30 mld Kč nulový dopad na deficit vládního sektoru (ztráta ovlivnila tento deficit v roce svého vzniku) nulový dopad na dluh vládního sektoru Ilustrace 2: Emise 7letých dluhopisů Státní železniční dopravní cesty v roce 2004 ve výši 7 mld Kč, u nichž se vláda zároveň vláda zavázala splácet úroky a jistinu v roce 2011 nulový dopad na deficit státního rozpočtu v roce 2004 zvýšení deficitu státního rozpočtu o platby úroků počínaje 2005 a o 7 mld v roce 2011 nulový dopad na státní dluh v roce 2004 zvyšování státního dluhu o placené úroky počínaje 2005 a o splátku jistiny v roce 2011 zvýšení deficitu vládního sektoru v roce 2004 o 7 mld Kč zvýšení dluhu vládního sektoru v roce 2004 o 7 mld Kč Ilustrace 3: Odpis vladní zahraniční nedobytné pohledávky v roce 2004 ve výši 18,7 mld Kč nulový dopad na deficit státního rozpočtu nulový dopad na státní dluh zvýšení deficitu vládního sektoru o 18,7 mld Kč nulový dopad na dluh vládního sektoru Ilustrace 4: Poskytnutí návratné finanční výpomoci ze státního rozpočtu v roce 2005 ve výši 5 mld Kč zvýšení deficitu státního rozpočtu v roce 2005 o 5 mld Kč zvýšení státního dluhu v roce 2005 o 5 mld Kč 4

5 nulový dopad na deficit vládního sektoru zvýšení dluhu vládního sektoru v roce 2005 o 5 mld Kč Ilustrace 5: Splacení poskytnuté návratné finanční výpomoci z roku 2005 v plné výši v roce 2006 snížení deficitu státního rozpočtu v roce 2006 o 5 mld Kč snížení státního dluhu v roce 2006 o 5 mld Kč nulový dopad na deficit vládního sektoru snížení dluhu vládního sektoru v roce 2006 o 5 mld Kč Ilustrace 6: Převod neutracených prostředků do rezervních fondů ve výši 26 mld Kč v roce 2004 do 2005 deficit státního rozpočtu vzroste v roce 2004 o 26 mld Kč růst hrubého státního dluhu v roce 2004 o 26 mld Kč růst státních finančních aktiv v roce 2004 o 26 mld Kč, tj. čistý státní dluh se nemění nulový dopad na deficit vládního sektoru v roce 2004 Podobných operací se realizuje každoročně v rámci vládního sektoru, a je nutné tyto operace důsledně monitorovat o filtrovat o ně příslušné časové řady tak, abychom byli schopni se dopátrat skutečných fiskálních impulsů do makroekonomiky na straně jedné a dopadů na trh státních dluhopisů na straně druhé. Regulace zadluženosti obcí a krajů (Usnesení vlády ČR č. 346/2004) UDS Dluhová _ služba = - ukazatel dluhové služby (UDS) Dluhová _ základna Dluhová služba = Úroky + Splátky jistin a dluhopisů + Splátky leasingu Dluhová základna = Konsolidované daňové a nedaňové příjmy + Přijaté dotace V případě překročení UDS: obec či kraj musí do 3 měsíců od oznámení této skutečnosti dopisem ministra financí zdůvodnit toto překročení a předložit navrhovaná opatření, Zprávu o výsledcích přezkoumání hospodaření za daný rok a stanoviska zastupitelstva a rozpočtový výhled, pokud dojde k překročení UDS i v následujícím roce, pak MF předá tyto obce poskytovatelům prostředků ze SR a státních fondů, aby přihlédli při k této skutečnosti při posuzování žádosti této obce či kraje o novou dotaci, půjčku či návratnou finanční výpomoc 2 Teorie akumulace veřejného dluhu Problém identifikace příčin akumulace rozpočtových deficitů a veřejného dluhu je stejně tak důležitý jako následný management této významné stavové makroveličiny. V současnosti lze identifikovat (bez nároku na úplnost) následující dvě hlavní větve akademického výzkumu příčin akumulace deficitů a veřejného dluhu. Normativní makroekonomické teorie V rámci této větve můžeme hovořit zejména o těchto příčinách: (1) tradiční keynesovská fiskální stabilizace, (2) vyhlazování distorzních daňových sazeb, (3) mezigenerační rozložení nákladů současných veřejných investic, (4) léčení deflace v situaci pasti likvidity. Tradiční keynesovská diskreční fiskální politika, pomineme-li roli automatických stabilizátorů, není ovšem již od počátku 70. let využívána jako nástroj aktivní stabilizace. Potom je ale nutné hledat příčiny 5

6 akumulace zadluženosti zemí OECD v 70. a 80. letech v jiné teoretické argumentaci. Mezi hlavní příčiny, které brání určité rehabilitaci aktivní fiskální politiky lze dnes zařadit zejména institucionální problémy jejího výkonu a současný relativně příznivý stabilizační výkon měnové politiky (viz např. Pavelek, Šaroch, Andrle 2003). Teorie vyhlazování daňových sazeb přináší argumentaci v tom smyslu, že akumulace veřejného dluhu plní roli nárazníku proti dočasným šokům v rámci optimálního daňového systému v ekonomice, což umožňuje vyhlazovat distorzní efekty zdanění v čase a napříč těmito šoky (Barro, 1995, 1997 a 1999). 2 Jinak řečeno, vláda se snaží minimalizovat očekávanou současnou hodnotu distorzí spojených s financováním veřejných výdajů. To znamená, že dočasný převis výdajů nad příjmy by měl být kryt emisí dluhu (např. v období válek nebo přírodní katastrofy), zatímco trvalý nárůst výdajů by měl vést ke skokovému růstu vybíraných daní. Růst dluhu se také předpokládá při recesi ekonomiky, ovšem měl by klesat při oživení, v čemž je shodný s keynesovským přístupem. Pokud by chování vlád odpovídalo této teorii, tj. rozhodování o daních a deficitech by probíhalo na základě intertemporální optimalizace, nemohlo by v realitě docházet k permanentní akumulaci deficitů a dluhu. Intertemporální rozložení nákladů současných veřejných investic je učebnicově motivováno snahou, aby se na nákladech veřejných investic podíleli nejen současné, ale i budoucí generace příjemců přínosů těchto investic. Toto rozložení, a tedy dosažení určité míry spravedlnosti, není logicky možné realizovat bez jejich dluhového financování. Léčení deflace prostřednictvím fiskálních impulsů a monetizace státního dluhu se objevuje v některých doporučeních a diskusích při hledání východisek z pasti likvidity japonské ekonomiky v situaci neúčinnosti měnové politiky (např. Taylor 2000, Buiter 2003). Pozitivní politicko-ekonomické teorie Uvedené normativní přístupy nevykazují uspokojivé překrytí s empirickým vývojem ve vyspělých demokratických zemích. Proto je nezbytné zařadit do hry politická motivační omezení, která jsou příčinou distorzních efektů v chování tvůrců politik, které se projevuje zejména těmito kanály: (1) strategické manipulace s veličinou vládního dluhu, (2) odkládání koordinace a stabilizace ve fiskální oblasti, (3) strategické manipulace s výdaji na veřejné investice, (4) strategické interakce mezi fiskální a monetární autoritou. Strategické politické motivace přinášejí pohled na veřejný dluh jako na strategický instrument, který má současná vláda k dispozici k ovlivňování zvolené politiky budoucích vlád, které mají ideologicky jiné (časově nekonzistentní) politické preference. Akumulace dluhu tak roste s mírou politické nestability a polarizací politického spektra. Čím menší je pravděpodobnost znovuzvolení do úřadu, tím vyšší je současná akumulace dluhu bez ohledu na politické zabarvení současné vlády u moci. Konfliktnost zájmů mezi tvůrci politik vede k odkládání koordinace a stabilizace (war of attrition), pokud by znamenaly rozhodnutí o nepopulárních politikách. Oproti strategickým manipulacím zde hraje roli nemožnost přijetí žádoucích politik (snížení spotřebních výdajů, zvýšení daní), nikoliv záměr zatížit budoucí vládu dluhy. Strategické manipulace výdajů na veřejné investice devalvují výše uvedenou intertemporální argumentaci deficitů. Motivační omezení v tomto případě vedou k tomu, že tvůrci politik jednak zamlžují klasifikaci výdajů, tj. snaží se přesvědčit veřejnost, že spotřební výdaje mají investiční charakter. Strategické distorze politického jednání nezmizí ani v případě, že by existovalo svazující pravidlo dluhové akumulace. Empirie ukazuje, že v tomto případě se politici snaží zmírnit toto rozpočtové omezení v první řadě redukcí investičních, nikoliv spotřební výdajů, skrze které mohou lépe prosazovat své preference. Jako nejefektivnější řešení se proto ukazuje stavově nepodmíněné zlaté pravidlo financování vlády. 3 2 Tento přístup představil v roce 1979 Robert Barro. Teorie mimo jiné předpokládá, že diskontovaná hodnota současných a budoucích daní odpovídá sumě počátečního dluhu a diskontované hodnoty současných a budoucích vládních výdajů. 3 Toto pravidlo umožňuje emisi dluhu pouze ke krytí výdajů na veřejné investice. Tím je překonán problém nežádoucí redukce veřejných investic, kterým trpí tradiční pravidlo vyrovnaného rozpočtu. Stavová nepodmíněnost pravidla ovšem eliminuje působení automatických fiskálních stabilizátorů a možnost vyhlazování daňových sazeb v čase, což přináší určité celospolečenské náklady. 6

7 Strategické interakce mezi monetární a fiskální autoritou v rámci dynamické hry o společenské preference mohou generovat akumulaci vládního dluhu s následnou fiskální dominancí inflačního procesu, která povede ke ztrátě kredibility vyhlášených nízkoinflačních cílů. Potřeba efektivní koordinace makroekonomických politik tak zůstává neustále nutností jako prevence proti dopadům těchto her. I v systému s politicky nezávislou centrální bankou je proto optimální vedle inflačních cílů explicitně stanovit také dluhové cíle k prevenci proti nadměrné akumulaci dluhu krátkozrakými a oportunistickými fiskálními autoritami, které mohou ex ante vnímat inflační preference centrálních bankéřů jako příliš konzervativní. To je ostatně v souladu se stylizovanými fakty ohledně institucí EMU. Odpovídá tomu i běžná rétorika centrálních bankéřů a jejich úpěnlivé volání po konsolidaci veřejných financí, které ukazují, že strach z nepříjemné monetaristické aritmetiky není překonán ani v současných monetárních systémech, které zakazují přímé financování rozpočtového deficitu centrální bankou. 3 Fiskální politika a měnová stabilita 3.1 Vládní rozpočtové omezení, dluhová dynamika a inflační korekce Konsolidované vládní rozpočtové omezení na bázi bilance centrální banky a sektoru vládních institucí má známý tvar: ( CZK FX & + H& ) = PG + i B PTA τ ( i B ) &, (3.1) t + t t t t t 1 t t t 1 + t t 1 B = CZK + FX Kde: CZK je nominální korunový veřejný dluh, FX je nominální cizoměnový veřejný dluh vyjádřený v korunách, H je nominální monetární báze, G jsou reálné vládní rozpočtové výdaje, B je nominální hodnota celkového domácího veřejného dluhu vyjádřeného v korunách, i je nominální výnosová míra veřejného dluhu, TA jsou reálné čisté autonomní daně, τ je sazba důchodové daně, Y je reálný produkt, P je domácí cenová hladina a tečka nad veličinou značí prostou derivaci podle času, která vyjadřuje změnu stavu mezi dvěma obdobími t a t-1. Nechť b = B / je podíl veřejného dluhu na domácím produktu. Podmínkou dlouhodobě udržitelné dluhové akumulace je nulové tempo růstu tohoto podílu: b& = B& ( ) B ( ) = 2 ( ) 0 B& B & + & b& = = 0. B& b& = b( π + y) = 0 (3.2) Po dosazení (1) do (2) získáváme vládní rozpočtové omezení v relaci k nominálnímu produktu: PG PTA b& τ = + i( 1 τ ) b b π ( + y) H& kde π je míra inflace a y je tempo růstu reálného produktu. 7

8 Nechť s = g ta τ je primární deficit jako podíl na domácím produktu. Potom lze rovnici reformulovat t do tvaru: H& b& = s + b( i τ i π y). (3.3) Při platnosti Fisherova efektu pro determinaci reálné úrokové míry můžeme rovnici dále upravit do tvaru: H b & e = s + b( r y) + b( π π ) µ, (3.4) kde r je čistá (po zdanění) reálná výnosová míra veřejného dluhu, π e je očekávaná míra inflace a µ = H / H je tempo růstu nominální monetární báze. Výraz (r-y) je tzv. snowball efekt. Primární deficit je dále vhodné rozdělit na strukturální (diskreční) a cyklickou složku: H b & e = sd + [ agap + b( r y) + b( π π )] µ, (3.5) s D je strukturální primární deficit, a je citlivost rozpočtu na hospodářský cyklus a GAP je mezera výstupu. Dluh stabilizující cyklicky očištěný primární rozpočtový přebytek lze potom vyjádřit jako: * e s = [ agap + b( r y) + b( π π )] D µ H. (3.6) Rozdíl mezi skutečným a dluh stabilizujícím cyklicky očištěným primárním deficitem dle rovnice (3.6) se označuje jako tzv. stabilizační gap. Pro účely fiskální analýzy je užitečné provést inflační korekcí nominálního rozpočtového deficitu, resp. určit reálný deficit. Předpokládejme, že nominální deficit určuje změnu nominálního dluhu B. Pak reálný deficit získáme jako derivaci reálného dluhu B/P: B = P B P B P = 2 P B& P B P ( π ). (3.7) Reálný deficit je tedy rozdílem nominálního deficitu B deflovaného příslušným cenovým agregátem P a velikostí reálného dluhu vynásobeného mírou inflace π. 3.2 Nepříjemná monetaristická aritmetika (Sargent, Wallace 1981) Analýza interakce fiskální politiky (FP) a měnové politiky (MP) ve stylu Game of Chicken, ve které je možný jen jeden vítěz a poražený jej musí jedno provždy následovat. Klíčové předpoklady analýzy: (1) r > y a existuje horní mez poptávky po vládních dluhopisech na hlavu; růst poptávky je obecně možný jen při růstu reálné výnosnosti (z pohledu OLG modelu existuje maximum zdrojů, které mladá generace může věnovat na převzetí dluhů držených jejími rodiči), 8

9 (2) vláda dělá první tah ve hře mezi fiskální a měnovou autoritou a stanovuje sekvenci dluhové kvantity v čase B(t) bez ohledu a nezávisle na současné a budoucí měnové politice. (3) Měnová báze, resp. peněžní zásoba je úzce spojena s inflací, (4) Centrální banka může zvyšovat ražebné Vítězem hry je tedy dle předpokladů FP a MP je následně určována, přičemž považuje B(t) za dané. Potom současné přitvrzení MP a financování deficitu dluhopisy znamená uvolněnější MP, růst ražebného a vyšší inflaci v budoucnosti. Inflace se tak stává fiskálním, nikoliv peněžním, jevem. Východiska z nepříjemnosti: (1) MP udělá první tah a stanoví sekvenci H(t); tj. CB bude Stackelberg Leader. Je-li tato sekvence stanovena svazujícím způsobem, znamená to disciplinaci následné FP, která musí volit sekvenci B(t) v souladu s daným H(t) tak, aby dodržela své rozpočtové omezení. Je třeba si uvědomit, že Sargent a Wallace nijak nevylučovali, že potáhne v realitě MP; smyslem jejich slavného příspěvku bylo zejména upozornit na rizika hry, ve které první táhne FP a nezajímá se o MP. (2) Fixace měnového kurzu nebo zavedení komoditního peněžního standardu. 3.3 Nepříjemná fiskální aritmetika (King 2002) Jak argumentuje např. (King 2002), v současných vyspělých zemích je ovšem reálnější hovořit spíše o nepříjemné fiskální aritmetice. Malá relevance tradičního monetaristického dilematu je dána zejména: empiricky malý význam ražebného při financování rozpočtových deficitů, reformy monetárních institucí, které vedly ve většině zemí ke vzniku nezávislých centrálních bank, které mají většinou zakázané přímé financování vlády na primárním trhu státních cenných papírů a úvěru. Tabulka 1: Význam ražebného v zemích G7 (% HDP) Zdroj: King (2002), p Nezávislé centrální banky zaznamenávají většinou relativní úspěchy při sledování svého výhradního cíle cenové stability a posunuly ekonomiky do prostředí nízké inflace až deflace. Tato větší monetární disciplína má ovšem nepříjemné fiskální implikace v podobě růstu reálného efektivního výnosu z veřejného dluhu. Úspěšná dezinflace zpomaluje tempo růstu nominálního produktu, ale úrokové platby dluhové služby jsou v případě konvenčního nominálního dluhu redukovány až poté, co antiinflační politika získá dostatečnou kredibilitu. Očekávaná míra inflace proto klesá pomaleji než skutečná míra inflace. Předpokládejme, že inflační očekávání se přizpůsobují exponenciálně a konvergují asymptoticky ze současné inflace π 0 k nové nízkoinflační úrovni π N, která je generována díky přechodu na nový režim měnové politiky daný novým chováním centrální banky. π e t N t ( π N π e α 0. (3.8) = π ) 9

10 Dosadíme-li (3.8) do výrazu (3.6), pak získáváme následující tvar dluh stabilizujícího cyklicky očištěného primárního rozpočtového přebytku: s * t D = [ agap + b( r y) + b( π π N ) e α 0 µ H Pokud klesá skutečná inflace rychleji než očekávaná, pak primární přebytek zaručující stabilní podíl dluhu na produktu roste v krátkém období proporcionálně počátečnímu podílu dluhu na produktu a redukci průměrné míry inflace. S poklesem inflačních očekávání a tedy i čistých reálných úrokových nákladů dluhové služby se vrací primární přebytek zpět na svou původní úroveň jak ukazuje Obrázek 1. Čím menší je počáteční kredibilita měnové politiky, tím delší je toto období návratu. Obrázek 1: Dynamika dluh stabilizujícího primárního přebytku s D * Zdroj: King (2002), p Fakt, že úspěšné dezinflace ve vyspělých zemích nebyly doprovázeny také výraznější redukcí veřejného dluhu v poměru k produktu lze považovat také za jeden z hlavních důvodů, proč nepozorujeme v empirii jinak zjevnou teoretickou predikci, že v případě vysoké dluhové zátěže má vláda motivaci ji reálně znehodnotit neanticipovanou inflací. V empirii vyspělých zemí tedy neexistuje jasný pozitivní vztah mezi dluhovou akumulací a inflací pravděpodobně právě z důvodu odlišných institucionálních podmínek na straně implementace měnové a fiskální politiky v posledních dvou dekádách. Možná východiska: (1) Ustavení nezávislé CB s transparentním závazkem k cenové stabilitě a budování antiinflační kredibility politiky této instituce. Zároveň agenti musí věřit, že se CB nezhroutí tváří v tvář tlaku vlády, která bude generovat primární deficity. (2) Emise inflačně indexovaných státních dluhopisů k financování deficitu. 3.4 Really nepříjemná aritmetika (např. Woodford 1996, 1998) Nejnovější a zároveň nejkontroverznější příspěvek a fiskální a monetaristické aritmetice vychází z fiskální teorie cenové hladiny FTPL. Znovuoživuje argument Sargent a Wallace, že méně akomodativní MP povede nakonec a nevyhnutelně opět k vyšší inflaci a to bez ohledu na statut centrální banky a to dokonce i ve Wicksellovském systému čisté žirové ekonomiky. Základní tezí je, že fiskální šoky vedou k nestabilitě cenové hladiny, které nemůže žádná měnová politika pomocí svých nástrojů zamezit. 10

11 Předpoklady: Non-Ricardovská fiskální politika taková, že reálný primární deficit je exogenní stochastický proces, který nereaguje na úroveň zadluženosti, inflace či úrokové sazby. Vládu nic nenutí k tomu, aby se zajímala o splnění svého intertemporálního rozpočtového omezení; jakkoliv restriktivní a nezávislá MP nemůže potom přinutit fiskální autoritu k disciplinované rozpočtové politice. Vládní intertemporální rozpočtová rovnice B/P = PV (Daně + Ražebné Výdaje) Konvenční přístup: vláda musí reagovat tak, aby tato rovnice platila pro danou, resp. bez ohledu na danou P, tj. musí přizpůsobit FP; rovnice je tedy omezením a P je exogenní. s(p) = B/P. FTPL: neexistuje nic, co by vládu vnitřně nutilo, aby rovnici považovala za omezení; jedná se pouze o podmínku rovnováhy a v případě fiskálního šoku je rovnice vyrovnána cenovým přizpůsobením. P je endogenní. Primární deficit není funkcí P, ale: P = B/s Neexistuje zde žádná nepříjemná aritmetika nutící CB zvýšit ražebné při prohlubování deficitů; rovnou vzroste P. Pokud je vláda schopna se zavázat, že nebude měnit svou FP tváří v tvář dluhové explozi, pak cenová hladina se přizpůsobí již dnes tak, že dluh v budoucnu neexploduje. Fiskální šok vede k růstu současné hodnoty spotřeby domácností při P a úrokových sazbách, které by jinak vyčistily trh, takže agregátní poptávka roste při dané cenové hladině. Kvantitativní důchodové přizpůsobení není přitom možné, protože růst důchodu nad potenciál po šoku znamená, že při vyšší současné hodnotě dluhu než je současná hodnota budoucích přebytků by si domácnosti mohly dovolit vyšší současnou hodnotu spotřeby než je současná hodnota důchodu. Rovnováha vyžaduje cenové přizpůsobení, které zajistí splnění rozpočtového omezení. Bez existence dluhových limitů má FP vliv i při platnosti předpokladů Ricardovské ekvivalence (RE). Delegace nezávislé CB a konzervativní MP nedostačuje ke stabilizaci inflace, protože FP nenásleduje MP. FTPL je tedy důležitým normativním doporučením ve prospěch dluhových stropů typu Pakt stability a růstu. V měnové unii jsou implikace FTPL kritické, protože byť i jedna jediná země bude realizovat ne- Riacardiánskou FP, tak ostatní disciplinované země se neubrání cenové nestabilitě a žádná ECB s tím nemůže zhola nic udělat. Pokud se chtějí pak disciplinované země (rozuměj země sledující Ricardiánskou FP) vyhnout cenovým fluktuacím, musí samy financovat vysoké rozpočtové deficity ve zhýralé zemi tak, aby se celkový dluh v měnové unii neodchýlil od stálého stavu. Ke zmírnění těchto rizik jsou proto nutné explicitní dluhové a rozpočtové limity, které zajistí Ricardiánskou FP ve všech zemích. Podstatné rozdíly oproti Sargent-Wallace (1981): (1) Woodford nepotřebuje existenci horního limitu na poptávané množství vládních dluhopisů. Dosahuje stejných závěrů i pro ekonomiku s nekonečně žijícími generacemi (prostřednictvím altruistických dědictví). (2) FTPL nepotřebuje monetizaci státního dluhu k propojení primárního deficitu a inflace, ani subordinaci MP, tj. CB nemusí být Stackleberg follower. Inflace přichází díky efektu fiskálního šoku na privátní výdajová rozhodnutí skrze efekt bohatství a nikoliv jako efekt změny MP. Ražebné není podstatou transmisního mechanismu obnovování rovnováhy skrze inflaci a CB není hnána k jeho tvorbě (naopak ražebné hraje zanedbatelnou roli ve vyspělých zemích). Fiskální šoky podle FTPL způsobují cenové fluktuace i v ekonomice bez peněz. 11

Fiskální nerovnováha, veřejný dluh. Ing. Miroslav Červenka, VSFS, 2012

Fiskální nerovnováha, veřejný dluh. Ing. Miroslav Červenka, VSFS, 2012 Fiskální nerovnováha, veřejný dluh Ing. Miroslav Červenka, VSFS, 2012 Fiskální nerovnováha = stav nesouladu mezi rozpočtovými příjmy a výdaji P = V P > V P < V Krátkodobá: nesoulad v jednom rozpočtovém

Více

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie Model AS - AD Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Osnova: Agregátní poptávka a agregátní nabídka : Agregátní poptávka a její změny Agregátní nabídka krátkodobá a dlouhodobá Rovnováha

Více

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu Seminární práce Vybrané makroekonomické nástroje státu 1 Obsah Úvod... 3 1 Fiskální politika... 3 1.1 Rozdíly mezi fiskální a rozpočtovou politikou... 3 1.2 Státní rozpočet... 4 2 Monetární politika...

Více

DOPAD FISKÁLNÍ/MONETÁRNÍ POLITIKY NA ŘÍZENÍ PODNIKU. seminární práce

DOPAD FISKÁLNÍ/MONETÁRNÍ POLITIKY NA ŘÍZENÍ PODNIKU. seminární práce DOPAD FISKÁLNÍ/MONETÁRNÍ POLITIKY NA ŘÍZENÍ PODNIKU seminární práce OBSAH ÚVOD... 1 1. Fiskální politika... 1 2. Monetární politika... 3 3. Dopad nástrojů fiskální politiky na řízení podniku... 4 4. Dopad

Více

Příprava a hlavní zásady návrhu ústavního zákona o rozpočtové odpovědnosti, tzv. finanční ústavy

Příprava a hlavní zásady návrhu ústavního zákona o rozpočtové odpovědnosti, tzv. finanční ústavy Příprava a hlavní zásady návrhu ústavního zákona o rozpočtové odpovědnosti, tzv. finanční ústavy Ing. Jan Gregor Ministerstvo financí Stát a územní samosprávné celky dbají o zdravé a udržitelné veřejné

Více

Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA

Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA Agregátní poptávka (AD): agregátní poptávka vyjadřuje různá množství statků a služeb (reálného produktu), která chtějí spotřebitelé, firmy, vláda a zahraniční

Více

Vnější a vnitřní rovnováha ekonomiky. Swanův diagram. Efektivní tržní klasifikace a mix hospodářské politiky.

Vnější a vnitřní rovnováha ekonomiky. Swanův diagram. Efektivní tržní klasifikace a mix hospodářské politiky. Vnější a vnitřní rovnováha ekonomiky Swanův diagram. Efektivní tržní klasifikace a mix hospodářské politiky. Vnitřní versus vnější rovnováha ekonomiky Vnitřní rovnováha znamená dosažení takové úrovně reálného

Více

Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - makroekonomie. Správná odpověď je označena tučně.

Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - makroekonomie. Správná odpověď je označena tučně. Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - makroekonomie právná odpověď je označena tučně. 1. Jestliže centrální banka nakoupí na otevřeném trhu státní cenné papíry, způsobí tím:

Více

Fiskální politika = vědomé a cílené využívání příjmové a výdajové stránky veřejných financí za účelem stabilizace ekonomiky.

Fiskální politika = vědomé a cílené využívání příjmové a výdajové stránky veřejných financí za účelem stabilizace ekonomiky. Ekonomie 1 RNDr. Ondřej Pavlačka, Ph.D. pracovna 5.052 tel. 585 63 4027 e-mail: ondrej.pavlacka@upol.cz 10. Fiskální a důchodová politika Fiskální politika = vědomé a cílené využívání příjmové a výdajové

Více

Valorizace valorizace důchodů 2014 např. výše důchodu v roce 2013 11.256 Kč

Valorizace valorizace důchodů 2014 např. výše důchodu v roce 2013 11.256 Kč Valorizace zvýšení důchodů nejčastěji od lednové splátky důchodu, zvyšování základní výměry důchodu, procentní výměry (podle odpracovaných let a odvodů) nebo obou složek do r. 2011 schvalovala vláda vládní

Více

Povaha vstupních údajů hotovostní báze. Subsektor vládních institucí Ústřední vládní instituce (subsektor 1311)

Povaha vstupních údajů hotovostní báze. Subsektor vládních institucí Ústřední vládní instituce (subsektor 1311) Subsektor vládních institucí Ústřední vládní instituce (subsektor 1311) Povaha vstupních údajů hotovostní báze Pokrytí jednotek a) organizační složky státu (ústřední rozpočtové organizace) b) státní mimorozpočtové

Více

Plán přednášek makroekonomie

Plán přednášek makroekonomie Plán přednášek makroekonomie Úvod do makroekonomie, makroekonomické agregáty Agregátní poptávka a agregátní nabídka Ekonomické modely rovnováhy Hospodářský růst a cyklus, výpočet HDP Hlavní ekonomické

Více

Světová ekonomika. Analýza třísektorové ekonomiky veřejné rozpočty a daně jako nástroje fiskální politiky

Světová ekonomika. Analýza třísektorové ekonomiky veřejné rozpočty a daně jako nástroje fiskální politiky Světová ekonomika Analýza třísektorové ekonomiky veřejné rozpočty a daně jako nástroje fiskální politiky Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice MAKROEKONOMIE VNĚJŠÍ EKONOMICKÁ ROVNOVÁHA, PLATEBNÍ BILANCE Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl

Více

Český finanční sektor: jakou má strukturu a jak je velký?

Český finanční sektor: jakou má strukturu a jak je velký? Český finanční sektor: jakou má strukturu a jak je velký? Jan Frait ředitel samostatného odboru finanční stability Prezentace při příležitosti emise zlaté pamětní mince Žďákovský most Vystrkov, 5. května

Více

Finanční management a rozpočet obcí - přístupy Komerční banky, a.s. 39. Den malých obcí 2013 5. březen 2013, Praha

Finanční management a rozpočet obcí - přístupy Komerční banky, a.s. 39. Den malých obcí 2013 5. březen 2013, Praha Finanční management a rozpočet obcí - přístupy Komerční banky, a.s. 39. Den malých obcí 2013 5. březen 2013, Praha Faktory ovlivňující aktuální stav financí ÚSC Ekonomické Pokračuj ující ekonomická krize

Více

0 z 25 b. Ekonomia: 0 z 25 b.

0 z 25 b. Ekonomia: 0 z 25 b. Ekonomia: 1. Roste-li mzdová sazba,: nabízené množství práce se nemění nabízené množství práce může růst i klesat nabízené množství práce roste nabízené množství práce klesá Zvýšení peněžní zásoby vede

Více

Předpokládaný vývoj hospodaření měst a obcí v roce 2014 a predikce na rok 2015 Zadluženost obcí

Předpokládaný vývoj hospodaření měst a obcí v roce 2014 a predikce na rok 2015 Zadluženost obcí Předpokládaný vývoj hospodaření měst a obcí v roce 2014 a predikce na rok 2015 Zadluženost obcí Miroslav Matej, Ministerstvo financí leden 2015 Hospodaření obcí v roce 2014 stav: listopad 2013 vs. listopad

Více

Rozpočet a finanční vize měst a obcí

Rozpočet a finanční vize měst a obcí Rozpočet a finanční vize měst a obcí Příprava rozpočtu samospráv 2015 změny a vývoj, aktuality Miroslav Matej odbor Financování územních rozpočtů 11. září 2014 Obsah prezentace I. Aktuální vývoj daňových

Více

Obsah. KAPITOLA I: Předmět, základní pojmy a metody národohospodářské teorie... 17. KAPITOLA II: Základní principy ekonomického rozhodování..

Obsah. KAPITOLA I: Předmět, základní pojmy a metody národohospodářské teorie... 17. KAPITOLA II: Základní principy ekonomického rozhodování.. Obsah Úvodem.................................................. 15 KAPITOLA I: Předmět, základní pojmy a metody národohospodářské teorie.................... 17 1 Předmět a základní pojmy národohospodářské

Více

Metodický list. Makroekonomie I METODICKÝ LIST

Metodický list. Makroekonomie I METODICKÝ LIST Metodický list pro 4. soustředění kombinovaného Bc. studia předmětu Makroekonomie I METODICKÝ LIST Předmět Makroekonomie I Typ studia KS Semestr 2. Způsob zakončení Zápočet, ústní zkouška Přednášející

Více

Zdravotní pojišťovny Tab. Měsíční odhad ukazatelů hospodaření systému veř. zdravotního pojištění

Zdravotní pojišťovny Tab. Měsíční odhad ukazatelů hospodaření systému veř. zdravotního pojištění Zdravotní pojišťovny Tab. Měsíční odhad ukazatelů hospodaření systému veř. zdravotního pojištění Pokrytí: Zdravotní pojišťovny působící v oblasti veřejného zdravotního pojištění, které jsou zařazeny do

Více

Měnová politika - cíle

Měnová politika - cíle Měnová politika - cíle Hlavním cílem ČNB (podle Ústavy) je péče o cenovou stabilitu. Pokud tím není dotčen tento hlavní cíl, má ČNB za úkol podporovat obecnou hospodářskou politiku vlády vedoucí k udržitelnému

Více

Nositelem MP je centrální banka (v ČR Česká národní banka - ČNB), zprostředkovaně pak i komerční banky.

Nositelem MP je centrální banka (v ČR Česká národní banka - ČNB), zprostředkovaně pak i komerční banky. Ekonomie 1 RNDr. Ondřej Pavlačka, Ph.D. pracovna 5.052 tel. 585 63 4027 e-mail: ondrej.pavlacka@upol.cz 9. Monetární politika Monetární politika (MP) = peněžní politika. Je zaměřena na: kontrolu množství

Více

Hospodářská politika

Hospodářská politika Hospodářská politika doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. Hlavní cíl: zajištění ekonomického růstu, ekonomické rovnováhy, cenové stability, plné zaměstnanosti a sociálních úkolů státu. 1 Cílů HP je dosahováno

Více

Krátkodobá rovnováha na trhu peněz

Krátkodobá rovnováha na trhu peněz Makroekonomická analýza přednáška 9 1 Krátkodobá rovnováha na trhu peněz Funkce poptávky po penězích Poptávka po penězích je úměrná cenové hladině (poptávka po penězích je poptávka po reálných penězích).

Více

Jak stabilizovat veřejný dluh?

Jak stabilizovat veřejný dluh? Jak stabilizovat veřejný dluh? Prof. Jan Švejnar E-mail: kancelar@jansvejnar.cz web: http://idea.cerge-ei.cz 9. června 2011 Struktura prezentace Fiskální situace ČR v mezinárodním srovnání Ekonomie vývoje

Více

www.thunova.cz Kapitola 12 FISKÁLNÍ POLITIKA

www.thunova.cz Kapitola 12 FISKÁLNÍ POLITIKA Kapitola 12 FISKÁLNÍ POLITIKA Fiskální politika: ovlivňování ekonomiky prostřednictvím veřejných rozpočtů (příjmů a výdajů) cílem je zajistit makroekonomickou stabilitu stabilní ekonomický růst, nízkou

Více

www.thunova.cz Kapitola 11 MĚNOVÁ POLITIKA

www.thunova.cz Kapitola 11 MĚNOVÁ POLITIKA Kapitola 11 MĚNOVÁ POLITIKA Měnová politika Ovlivňování ekonomiky prostřednictvím měnového trhu provádí ji centrální banka konkrétní země a to většinou nezávisle na vládě základním cílem je udržení cenové

Více

Metodický list. Makroekonomie I METODICKÝ LIST

Metodický list. Makroekonomie I METODICKÝ LIST Metodický list pro 3. soustředění kombinovaného Bc. studia předmětu Makroekonomie I METODICKÝ LIST Předmět Makroekonomie I Typ studia KS Semestr 2. Způsob zakončení Zápočet, ústní zkouška Přednášející

Více

KURZ JAKO NÁSTROJ CÍLOVÁNÍ INFLACE: DOSAVADNÍ ZKUŠENOST ČNB. Mojmír Hampl. Ekofórum, VŠE, Praha, 24.11.2014

KURZ JAKO NÁSTROJ CÍLOVÁNÍ INFLACE: DOSAVADNÍ ZKUŠENOST ČNB. Mojmír Hampl. Ekofórum, VŠE, Praha, 24.11.2014 KURZ JAKO NÁSTROJ CÍLOVÁNÍ INFLACE: DOSAVADNÍ ZKUŠENOST ČNB Mojmír Hampl Ekofórum, VŠE, Praha, 24.11.2014 Situace v letech 2012-2013 Klíčovou MP sazbu jsme v listopadu 2012 snížili na 0,05 % (technická

Více

Export, motivace tuzemské ekonomiky

Export, motivace tuzemské ekonomiky 163. Žofínské fórum Export, motivace tuzemské ekonomiky Lubomír Lízal, PhD. Palác Žofín, 14. dubna 2014 Význam zahraničního obchodu pro českou ekonomiku Nominální objemy celkového HDP a vývozu a dovozu

Více

Obsah ODDÍL A ZÁKLADNÍ SOUVISLOSTI MAKROEKONOMICKÉ ANALÝZY 3 ODDÍL B: ANALÝZA VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ EKONOMICKÉ ROVNOVÁHY 63. Úvod 1

Obsah ODDÍL A ZÁKLADNÍ SOUVISLOSTI MAKROEKONOMICKÉ ANALÝZY 3 ODDÍL B: ANALÝZA VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ EKONOMICKÉ ROVNOVÁHY 63. Úvod 1 iv Úvod 1 ODDÍL A ZÁKLADNÍ SOUVISLOSTI MAKROEKONOMICKÉ ANALÝZY 3 1. Ekonomický systém, ekonomický model a makroekonomická analýza 5 1.1 Ekonomické modelování a makroekonomická analýza 6 1.1.1 Nástin historického

Více

KAPITOLA 7: MONETÁRNÍ POLITIKA, MODELY Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích

KAPITOLA 7: MONETÁRNÍ POLITIKA, MODELY Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích KAPITOLA 7: MONETÁRNÍ POLITIKA, MODELY Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu

Více

MAKROEKONOMICKÝ POHLED NA FINANCOVÁNÍ ZDRAVOTNICTVÍ. Ing. Jan Vejmělek, Ph.D., CFA Hlavní ekonom Komerční banky 14. listopadu 2012

MAKROEKONOMICKÝ POHLED NA FINANCOVÁNÍ ZDRAVOTNICTVÍ. Ing. Jan Vejmělek, Ph.D., CFA Hlavní ekonom Komerční banky 14. listopadu 2012 MAKROEKONOMICKÝ POHLED NA FINANCOVÁNÍ ZDRAVOTNICTVÍ Ing. Jan Vejmělek, Ph.D., CFA Hlavní ekonom Komerční banky 14. listopadu 212 Předkrizové období období konvergence Pozitivní role zahraničního kapitálu

Více

zprostředkování impulsu dále do ekonomiky Změna chování ekonomických subjektů množství peněz v ekonomice

zprostředkování impulsu dále do ekonomiky Změna chování ekonomických subjektů množství peněz v ekonomice Měnová politika impuls (změna úrokové sazby) Nominální šoky tlačí na růst celkové cenové hladiny Finanční trhy zprostředkování impulsu dále do ekonomiky Změna chování ekonomických subjektů množství peněz

Více

Kapitola 10 PLATEBNÍ BILANCE, ZAHRANIČNÍ ZADLUŽENOST

Kapitola 10 PLATEBNÍ BILANCE, ZAHRANIČNÍ ZADLUŽENOST Kapitola 10 PLATEBNÍ BILANCE, ZAHRANIČNÍ ZADLUŽENOST Platební bilance: systematický zápis veškerých ekonomických transakcí mezi rezidenty a nerezidenty sledované země za určité časové období o ekonomické

Více

Vládní dluh & Peněžní kreace

Vládní dluh & Peněžní kreace Vládní dluh & Peněžní kreace Ing. Petr Pavelek, Ph.D. (MF ČR, VŠE a VŠFS) e-mail: pavelek@vse.cz, tel: 724 211 110 11. únor 2010 Agenda Vymezení veřejného dluhu Státní dluh vznik a struktura Dluh, peníze

Více

POPTÁVKA A STABILITA ČESKÉ EKONOMIKY

POPTÁVKA A STABILITA ČESKÉ EKONOMIKY POPTÁVKA A STABILITA ČESKÉ EKONOMIKY Vojtěch Spěváček, CES VŠEM (vojtech.spevacek@vsem.cz) Seminář MF, 6. června 2007 Obsah: 1. Význam a pojetí makroekonomické rovnováhy. 2. Jaké změny nastaly na poptávkové

Více

Mezinárodní finance a rozvoj Vladan Hodulák Osnova Měnový finanční systém Kapitálové toky Dluhová krize RZ Mezinárodní instituce Jak z toho ven? Měnový finanční systém Měnový systém soubor vztahů národních

Více

Peníze a monetární politika

Peníze a monetární politika Peníze a monetární politika Komponenty nabídky peněz. Poptávka po penězích a motivy jejich držby. Bankovní sektor a nabídka peněz. Centrální banka, cíle a nástroje její monetární politika (operace na volném

Více

Instituce finančního trhu

Instituce finančního trhu Ing. Martin Širůček, Ph.D. Katedra financí a účetnictví sirucek.martin@svse.cz sirucek@gmail.com Instituce finančního trhu strana 2 Instituce finančního trhu Regulatorní instituce Komerční instituce strana

Více

OMEZÍ REÁLNOU EKONOMIKU ZHORŠUJÍCÍ SE PŘÍSTUP K FINANCOVÁNÍ?

OMEZÍ REÁLNOU EKONOMIKU ZHORŠUJÍCÍ SE PŘÍSTUP K FINANCOVÁNÍ? OMEZÍ REÁLNOU EKONOMIKU ZHORŠUJÍCÍ SE PŘÍSTUP K FINANCOVÁNÍ? Pavel Řežábek ředitel útvaru Analýzy trhu a prognózy, ČEZ, a.s. CFO club Diskuse na téma Prognóza ekonomického vývoje v roce 2012 a ohlédnutí

Více

Veřejné rozpočty. Blok IV. Veřejné rozpočty

Veřejné rozpočty. Blok IV. Veřejné rozpočty Veřejné rozpočty Blok IV. Veřejné rozpočty Podstata, funkce, rozpočtové zásady Rozpočtová pravidla, rozpočtová soustava, rozpočtový proces Příjmy státního rozpočtu Výdaje státního rozpočtu Struktura státního

Více

Centrální bankovnictví 2. část

Centrální bankovnictví 2. část Centrální bankovnictví 2. část 1. Platební bilance Jaroslava Durčáková 2011/2012 1 1. Platební bilance 1.1 Vnější vztahy z pohledu PB; základní kategorie PB 1.2 Kreditní a debetní položky; vznik devizové

Více

Stav Půjčky Splátky Kurzové Změna Stav

Stav Půjčky Splátky Kurzové Změna Stav II. Státní dluh 1. Vývoj státního dluhu V 2013 došlo ke zvýšení celkového státního dluhu o 47,9 mld. Kč z 1 667,6 mld. Kč na 1 715,6 mld. Kč. Znamená to, že v průběhu 2013 se tento dluh zvýšil o 2,9 %.

Více

www.thunova.cz Kapitola 8 INFLACE p w CPI CPI

www.thunova.cz Kapitola 8 INFLACE p w CPI CPI Kapitola 8 INFLACE Inflace = růst všeobecné cenové hladiny všeobecná cenová hladina průměrná cenová hladina v ekonomice vyjadřujeme jako míru inflace (procentní růst) při inflaci kupní síla peněz a když

Více

Zpráva o očekávaném vývoji státních finančních aktiv a pasiv

Zpráva o očekávaném vývoji státních finančních aktiv a pasiv Zpráva o očekávaném vývoji státních finančních aktiv a pasiv Očekávaný vývoj státních finančních aktiv a pasiv vymezených rozpočtovými pravidly (tj. 36 zákona č. 218/2000 Sb.) za léta 2011 až 2012 je souhrnně

Více

Majetková a kapitálová struktura podniku

Majetková a kapitálová struktura podniku Majetková a kapitálová struktura podniku Aktiva Na zahájení činnosti potřebuje podnik finanční zdroje kapitál, peníze vlastní x cizí (dluhy, závazky). Výrobní podnik přemění tento kapitál ve výrobní faktory.

Více

6 Peníze a peněžní sektor v ekonomice I

6 Peníze a peněžní sektor v ekonomice I 6 Peníze a peněžní sektor v ekonomice I 6.1 Charakterizujte pojmy definice peněz příčiny vzniku peněz komoditní peníze zlatý standard monetizace a demonetizace zlata formy soudobých peněz funkce peněz

Více

Stav a výhled české ekonomiky rok po přijetí kurzového závazku

Stav a výhled české ekonomiky rok po přijetí kurzového závazku Stav a výhled české ekonomiky rok po přijetí kurzového závazku Prof. Ing. KAMIL JANÁČEK, CSc. Člen bankovní rady Česká národní banka XIII. Exportní fórum (Asociace exportérů) 7. listopadu 214 Obsah prezentace

Více

i R = i N π Makroekonomie I i R. reálná úroková míra i N. nominální úroková míra π. míra inflace Téma cvičení

i R = i N π Makroekonomie I i R. reálná úroková míra i N. nominální úroková míra π. míra inflace Téma cvičení Téma cvičení Makroekonomie I Nominální a reálná úroková míra Otevřená ekonomika Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Nominální a reálná úroková míra Zahrnutí míry inflace v rámci peněžního trhu

Více

Současná teorie finančních služeb cvičení č. 1. 1. Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich interpretace

Současná teorie finančních služeb cvičení č. 1. 1. Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich interpretace Současná teorie finančních služeb cvičení č. 1 1. Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich interpretace Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich

Více

Obsah ODDÍL I TEORIE MEZINÁRODNÍHO OBCHODU 3

Obsah ODDÍL I TEORIE MEZINÁRODNÍHO OBCHODU 3 ODDÍL I TEORIE MEZINÁRODNÍHO OBCHODU 3 v 1 Čistá teorie obchodu 5 1.1 Charakteristika mezinárodního obchodu 5 1.2 Vývoj teorie mezinárodního obchodu do 18. století 8 1.2.1 Merkantilismus 8 1.2.2 Kameralistika

Více

II. Vývoj státního dluhu

II. Vývoj státního dluhu II. Vývoj státního dluhu V 2015 došlo ke snížení celkového státního dluhu z 1 663,7 mld. Kč na 1 663,1 mld. Kč, tj. o 0,6 mld. Kč, přičemž vnitřní státní dluh se zvýšil o 1,6 mld. Kč, zatímco korunová

Více

Předběžný termínový kalendář pro uveřejňování dat

Předběžný termínový kalendář pro uveřejňování dat Předběžný termínový kalendář pro uveřejňování dat aktualizace: 31.10.2012 Kontaktní osoba Michael Rech Organizace Ministerstvo financí ČR, Letenská 15 118 00 Praha 1, Telefon +420 25704 2683 Fax +420 25704

Více

10. kapitola Platební bilance, zahraniční zadluženost

10. kapitola Platební bilance, zahraniční zadluženost 10. kapitola Platební bilance, zahraniční zadluženost Úvod V dnešní globalizované ekonomice jsou jednotlivé státy navzájem propojeny nejen prostřednictvím mezinárodního obchodu, ale také prostřednictvím

Více

Vývoj státního dluhu. Tabulka č. 7: Vývoj státního dluhu v 1. 3. čtvrtletí 2014 (mil. Kč) Stav Půjčky Splátky Kurzové Změna Stav

Vývoj státního dluhu. Tabulka č. 7: Vývoj státního dluhu v 1. 3. čtvrtletí 2014 (mil. Kč) Stav Půjčky Splátky Kurzové Změna Stav II. Vývoj státního dluhu V 1. 3. čtvrtletí 2014 došlo ke snížení celkového státního dluhu z 1 683,3 mld. Kč na 1 683,0 mld. Kč, tj. o 0,3 mld. Kč. Při snížení celkového státního dluhu z 1 683,3 mld. Kč

Více

Několik mýtů o české fiskální politice

Několik mýtů o české fiskální politice Několik mýtů o české fiskální politice Ing. Vladimír Bezděk, M.A. poradce člena Bankovní rady ČNB Smilovice, Ministerstvo financí ČR, červen 2003 Tato prezentace představuje názory autora a nevyjadřuje

Více

Zbynék Revenda CENTRAL BAN KOVN ICTVI. Management Press, Praha 1999

Zbynék Revenda CENTRAL BAN KOVN ICTVI. Management Press, Praha 1999 , '" Zbynék Revenda CENTRAL,, Nl BAN KOVN ICTVI Management Press, Praha 1999 . Predmluva 13 l. oddíl CENTRÁLNÍ BANKA A BANKOVNÍ SYSTÉM 15 1. BankovnÍ systém 17 1.1 Vymezení a základní charakteristika bankovního

Více

cností Miroslav Singer

cností Miroslav Singer Zadluženost domácnost cností v ČR R podle poznatků ČNB Miroslav Singer viceguvernér, Česká národní banka Euro setkání Život na dluh Corinthia Towers hotel, 25. května 27 Hlavní témata Spotřeba domácností:

Více

1 Cash Flow. Zdroj: Vlastní. Obr. č. 1 Tok peněžních prostředků

1 Cash Flow. Zdroj: Vlastní. Obr. č. 1 Tok peněžních prostředků 1 Cash Flow Rozvaha a výkaz zisku a ztráty jsou postaveny na aktuálním principu, tj. zakládají se na vztahu nákladů a výnosů k časovému období a poskytují informace o finanční situaci a ziskovosti podniku.

Více

ČR R EURO? Mirek Topolánek předseda vlády ČR

ČR R EURO? Mirek Topolánek předseda vlády ČR KDY PŘIJME P ČR R EURO? Mirek Topolánek předseda vlády ČR Kritéria nominální konvergence (Maastrichtská kritéria) Cenová stabilita 12měsíční průměr HICP inflace do 1,5 % nad referenční hodnotou, která

Více

II. Vývoj státního dluhu

II. Vývoj státního dluhu II. Vývoj státního dluhu V 1. čtvrtletí 2014 došlo ke zvýšení celkového státního dluhu z 1 683,3 mld. Kč na 1 683,4 mld. Kč, což znamená, že v průběhu 1. čtvrtletí 2014 se tento dluh prakticky nezměnil.

Více

Ministerstvo financí České republiky

Ministerstvo financí České republiky Ministerstvo financí České republiky ODBOR ŘÍZENÍ STÁTNÍHO DLUHU A FINANČNÍHO MAJETKU Čtvrtletní informace o řízení dluhového portfolia PROSINEC 2008 Ministerstvo financí předkládá šestnáctou Čtvrtletní

Více

5 Kvalita veřejných financí příjmy a výdaje

5 Kvalita veřejných financí příjmy a výdaje 5.1 Příjmy vládního sektoru Celkové daňové příjmy vládního sektoru se v roce 2008 vyvíjejí zhruba v souladu s očekáváním. O něco hůře, a to zejména z důvodu většího zpomalení výdajů na konečnou spotřebu,

Více

12. Mezinárodní aspekty veřejných financí. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc.

12. Mezinárodní aspekty veřejných financí. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. 12. Mezinárodní aspekty veřejných financí Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. 12.1 Charakteristika mezinárodních veřejných financí peněžní vztahy vznikající při získávání, rozdělování, přerozdělování a užití

Více

Stabilita banky, její ovlivňování ČNB, pravidla likvidity, kapitálové přiměřenosti a úvěrové angažovanosti banky

Stabilita banky, její ovlivňování ČNB, pravidla likvidity, kapitálové přiměřenosti a úvěrové angažovanosti banky Stabilita banky, její ovlivňování ČNB, pravidla likvidity, kapitálové přiměřenosti a úvěrové angažovanosti banky Stabilita banky Stabilitou banky obecně rozumíme její solventnost a likviditu. Vzhledem

Více

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Lesnická ekonomika Připravil: Ing. Tomáš Badal Lesnická ekonomika Financování podniku Finanční

Více

5. kapitola: Agregátní poptávka, agregátní nabídka. Studijní cíle: V této kapitole se seznámíte:

5. kapitola: Agregátní poptávka, agregátní nabídka. Studijní cíle: V této kapitole se seznámíte: 5. kapitola: Agregátní poptávka, agregátní nabídka Studijní cíle: V této kapitole se seznámíte: s vymezením agregátní poptávky (AD) s příčinami změn AD (tzv. poptávkové šoky) s pojetím agregátní nabídky

Více

Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT

Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT Trh peněz Ing. Dagmar Palatová dagmar@mail.muni.cz Bankovní sektor základní funkcí finančních trhů je zprostředkování přesunu prostředků od těch,

Více

Peníze, banky, finanční trhy Ing. Jiří Polách polach@vsss.cz

Peníze, banky, finanční trhy Ing. Jiří Polách polach@vsss.cz Peníze, banky, finanční trhy Ing. Jiří Polách polach@vsss.cz 1. Finanční systém Struktura bohatství českých domácností FINANČNÍ SYSTÉM trhy instituce instrumenty zákony transakce FINANČNÍ SYSTÉM VÝČET

Více

Hospodářská politika (HP) = soubor cílů, nástrojů, rozhodovacích procesů a opatření státu v jednotlivých oblastech života společnosti.

Hospodářská politika (HP) = soubor cílů, nástrojů, rozhodovacích procesů a opatření státu v jednotlivých oblastech života společnosti. Ekonomie 1 RNDr. Ondřej Pavlačka, Ph.D. pracovna 5.052 tel. 585 63 4027 e-mail: ondrej.pavlacka@upol.cz 8. Hospodářská politika Hospodářská politika (HP) = soubor cílů, nástrojů, rozhodovacích procesů

Více

FINANČNÍ TRH místo, kde se D x S po VOLNÝCH finančních prostředcích, instrumentech, produktech

FINANČNÍ TRH místo, kde se D x S po VOLNÝCH finančních prostředcích, instrumentech, produktech FINANČNÍ TRH místo, kde se D x S po VOLNÝCH finančních prostředcích, instrumentech, produktech - fce: alokační, redistribuční (soustřeďuje, přerozděluje, rozmisťuje) - peněžní: KRÁTKODOBÉ peníze, fin.

Více

4.3.2012. V dlouhém období jsme všichni mrtví. (John Maynard Keynes) P cenová hladina, vyjádřená např. deflátorem HDP. 2.

4.3.2012. V dlouhém období jsme všichni mrtví. (John Maynard Keynes) P cenová hladina, vyjádřená např. deflátorem HDP. 2. Model AD-AS AS agregátní poptávka a agregátní nabídka Hospodářské cykly 8.3.2012 nominální reálný HDP model AD-AS jeden ze základních modelů v ekonomii cíl: rozložení nom HDP na reálný produkt a cenovou

Více

Makroekonomická rovnováha, Hospodářský cyklus, Inflace

Makroekonomická rovnováha, Hospodářský cyklus, Inflace Makroekonomická rovnováha, Hospodářský cyklus, Inflace Doc. Ing. Jana Korytárová, Ph. D. Makroekonomická rovnováha Krátkodobá křivka nabídky (AS S ) je stoupající, znázorňuje, že krátkodobě nabídka citlivě

Více

třída skutečnost rozpočet rozpočet % SR % UR schválený upravený 1-DAŇOVÉ PŘÍJMY 1 095 954,94 1 098 800,00 1 221 710,00 99,74 89,71

třída skutečnost rozpočet rozpočet % SR % UR schválený upravený 1-DAŇOVÉ PŘÍJMY 1 095 954,94 1 098 800,00 1 221 710,00 99,74 89,71 Obec Ponědraž IČ: 00666505 ZÁVĚREČNÝ ÚČET ZA ROK 2011 (v Kč) Vytvořeno v období 13/2011 Fenix 7.00.602, 2004-2012 Asseco Czech Republic, a.s. Vygenerováno: 10.5.2012 9:48:37 1. Plnění rozpočtu za období

Více

Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly

Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly Ing. Dagmar Palatová dagmar@mail.muni.cz Agregátní nabídka a agregátní poptávka cena

Více

Národní h ospo ář dá t s ví a sociální sy sté m ČR

Národní h ospo ář dá t s ví a sociální sy sté m ČR Národní hospodářství tí a sociální systém ČR ObN 3. ročník Ekonomické sektory: Národní hospodářství primární (zemědělství a hornictví) sekundární í( (zpracovatelský průmysl) ů terciární (poskytování služeb)

Více

VÝKAZ CASH FLOW. Řízení finančních toků. Manažerská ekonomika obor Marketingová komunikace. 3. přednáška Ing. Jarmila Ircingová, Ph.D.

VÝKAZ CASH FLOW. Řízení finančních toků. Manažerská ekonomika obor Marketingová komunikace. 3. přednáška Ing. Jarmila Ircingová, Ph.D. VÝKAZ CASH FLOW Řízení finančních toků Manažerská ekonomika obor Marketingová komunikace 3. přednáška Ing. Jarmila Ircingová, Ph.D. Peněžní a materiálové toky v podniku Hotové výrobky Nedokončená výroba

Více

Udržitelnost vnější ekonomické rovnováhy Pohledem teorie životního cyklu přímých zahraničních investic

Udržitelnost vnější ekonomické rovnováhy Pohledem teorie životního cyklu přímých zahraničních investic Udržitelnost vnější ekonomické rovnováhy Pohledem teorie životního cyklu přímých zahraničních investic 1 Filip Novotný Vysoká škola finanční a správní Praha, 23.4.2009 Osnova prezentace 2 Způsob záznamu

Více

Financování podniku. Finanční řízení podniku

Financování podniku. Finanční řízení podniku Financování podniku Finanční řízení podniku Peněžní toky v podniku NÁKUP výrobní faktory - práce - materiál - stroje VÝROBA výrobky a služby peněžní příjmy PRODEJ peněžní výdaje PENÍZE (CASH FLOW) Úkoly

Více

R O Z V A H A ÚZEMNÍ SAMOSPRÁVNÉ CELKY, SVAZKY OBCÍ, REGIONÁLNÍ RADY REGIONŮ SOUDRŽNOSTI. Obec Vincencov, 79806 Vincencov, Obec, IČ:47919761

R O Z V A H A ÚZEMNÍ SAMOSPRÁVNÉ CELKY, SVAZKY OBCÍ, REGIONÁLNÍ RADY REGIONŮ SOUDRŽNOSTI. Obec Vincencov, 79806 Vincencov, Obec, IČ:47919761 R O Z V A H A ÚZEMNÍ SAMOSPRÁVNÉ CELKY, SVAZKY OBCÍ, REGIONÁLNÍ RADY REGIONŮ SOUDRŽNOSTI Obec Vincencov, 79806 Vincencov, Obec, IČ:47919761 Sestavená k : 31.12.2014 za období: 12/2014 v Kč, s přesností

Více

N_ZMF Základy mezinárodních financí Magisterské studium VŠFS Letní semestr 2010 přednášející Ing. Arnošt Klesla Katedra bankovnictví, finančního investování a pojišťovnictví VŠFS 1 Osnova 1.Platební bilance,

Více

Stav a výhled české ekonomiky rok po přijetí kurzového závazku

Stav a výhled české ekonomiky rok po přijetí kurzového závazku Stav a výhled české ekonomiky rok po přijetí kurzového závazku Prof. Ing. KAMIL JANÁČEK, CSc. Člen bankovní rady Česká národní banka Klub Stratég 7. ledna 1 Obsah prezentace Analýza současného stavu ekonomiky

Více

DLUHY, ÚVĚROVÉ REGISTRY A FINANČNÍ STABILITA

DLUHY, ÚVĚROVÉ REGISTRY A FINANČNÍ STABILITA DLUHY, ÚVĚROVÉ REGISTRY A FINANČNÍ STABILITA Jan Frait ředitel samostatného odboru finanční stability Prezentace pro konferenci uspořádanou sdružením SOLUS Praha 19. června 2014 Názory obsažené v této

Více

Vysoké učení technické v Brně Fakulta podnikatelská BANKOVNICTVÍ. Ing. Václav Zeman. E-mail: zeman@fbm

Vysoké učení technické v Brně Fakulta podnikatelská BANKOVNICTVÍ. Ing. Václav Zeman. E-mail: zeman@fbm Vysoké učení technické v Brně Fakulta podnikatelská BANKOVNICTVÍ Ing. Václav Zeman E-mail: zeman@fbm fbm.vutbr.cz 9. červenec 2007 Přednáška č. 1 Banka a její funkce ve finančním systému Obchodování s

Více

Majetková a kapitálová struktura firmy

Majetková a kapitálová struktura firmy ČVUT v Praze fakulta elektrotechnická Katedra ekonomiky, manažerství a humanitních věd Majetková a kapitálová struktura firmy Podnikový management - X16PMA Doc. Ing. Jiří Vašíček, CSc. Podnikový management

Více

Hlavní poslání centrální banky. Vzdělávací prezentace, Jiří Böhm, červen 2010

Hlavní poslání centrální banky. Vzdělávací prezentace, Jiří Böhm, červen 2010 Hlavní poslání centrální banky Vzdělávací prezentace, Jiří Böhm, červen 2010 1 Postavení centrální banky (CB) CB je vrcholnou bankou v zemi, která: určuje měnovou politiku vydává bankovky a mince řídí

Více

Státní rozpočet 2015 a připravované změny daní s dopady do rozpočtů samospráv

Státní rozpočet 2015 a připravované změny daní s dopady do rozpočtů samospráv Státní rozpočet 2015 a připravované změny daní s dopady do rozpočtů samospráv Rozpočet a finanční vize měst a obcí Autoklub ČR Praha - 11. září 2014 Mgr. Simona Hornochová Náměstkyně ministra financí Obsah

Více

Předběžný termínový kalendář pro uveřejňování dat

Předběžný termínový kalendář pro uveřejňování dat Předběžný termínový kalendář pro uveřejňování dat aktualizace: 15.12.2014 Kontaktní osoba Michael Rech Organizace Ministerstvo financí ČR, Letenská 15 118 00 Praha 1, Telefon +420 25704 2683 Fax +420 25704

Více

R O Z V A H A ÚZEMNÍ SAMOSPRÁVNÉ CELKY, SVAZKY OBCÍ, REGIONÁLNÍ RADY REGIONŮ SOUDRŽNOSTI. Obec Stožec, 38444 Stožec,, IČ:00250686

R O Z V A H A ÚZEMNÍ SAMOSPRÁVNÉ CELKY, SVAZKY OBCÍ, REGIONÁLNÍ RADY REGIONŮ SOUDRŽNOSTI. Obec Stožec, 38444 Stožec,, IČ:00250686 R O Z V A H A ÚZEMNÍ SAMOSPRÁVNÉ CELKY, SVAZKY OBCÍ, REGIONÁLNÍ RADY REGIONŮ SOUDRŽNOSTI Obec Stožec, 38444 Stožec,, IČ:00250686 Sestavená k : 31.12.2014 za období: 12/2014 v Kč, s přesností na dvě desetinná

Více

3. Přednáška Bankovní bilance, základní zásady řízení banky, vybrané ukazatele činnosti banky

3. Přednáška Bankovní bilance, základní zásady řízení banky, vybrané ukazatele činnosti banky 3. Přednáška Bankovní bilance, základní zásady řízení banky, vybrané ukazatele činnosti banky Bilance banky, výkaz zisků a ztrát, podrozvahové položky Bilance banky - bilanční princip: AKTIVA=PASIVA bilanční

Více

Karel Engliš a současná měnová politika

Karel Engliš a současná měnová politika prof. JUDr. Karel Engliš státník, vědec, pedagog Karel Engliš a současná měnová politika Vladimír Tomšík viceguvernér Česká národní banka Konference k 5. výročí úmrtí prof. Karla Engliše - guvernéra Národní

Více

PILOTNÍ ZKOUŠKOVÉ ZADÁNÍ

PILOTNÍ ZKOUŠKOVÉ ZADÁNÍ INSTITUT SVAZU ÚČETNÍCH KOMORA CERTIFIKOVANÝCH ÚČETNÍCH CERTIFIKACE A VZDĚLÁVÁNÍ ÚČETNÍCH V ČR ZKOUŠKA ČÍSLO 11 FINANČNÍ ŘÍZENÍ PILOTNÍ ZKOUŠKOVÉ ZADÁNÍ ÚVODNÍ INFORMACE Struktura zkouškového zadání: 1

Více

Inflace. Jak lze měřit míru inflace Příčiny inflace Nepříznivé dopady inflace Míra inflace a míra nezaměstnanosti Vývoj inflace v ČR

Inflace. Jak lze měřit míru inflace Příčiny inflace Nepříznivé dopady inflace Míra inflace a míra nezaměstnanosti Vývoj inflace v ČR Inflace Jak lze měřit míru inflace Příčiny inflace Nepříznivé dopady inflace Míra inflace a míra nezaměstnanosti Vývoj inflace v ČR Co je to inflace? Inflace není v původním význam růst cen. Inflace je

Více

Mezi makroekonomické subjekty náleží: a) domácnosti b) podniky c) vláda d) zahraničí e) vše výše uvedené

Mezi makroekonomické subjekty náleží: a) domácnosti b) podniky c) vláda d) zahraničí e) vše výše uvedené Makroekonomická rovnováha může být představována: a) tempem růstu skutečného produktu, odpovídající vývoji tzv. potenciálního produktu b) vyrovnanou platební bilancí c) mírou nezaměstnanosti na úrovni

Více

Maximální počet dosažitelných bodů: 100. Minimální počet bodů znamenající splnění testu: 50.

Maximální počet dosažitelných bodů: 100. Minimální počet bodů znamenající splnění testu: 50. Pozorně si pročtěte každou z 20 testovacích otázek. Každá otázka má pouze jedno správné řešení. Toto řešení si můžete zapsat do tohoto zadání. V každém případě nezapomeňte svoje řešení zapsat do oficiálního

Více

Obec Staňkovice IČ: 00236446. ZÁVĚREČNÝ ÚČET ZA ROK 2012 (v Kč)

Obec Staňkovice IČ: 00236446. ZÁVĚREČNÝ ÚČET ZA ROK 2012 (v Kč) Obec Staňkovice IČ: 00236446 ZÁVĚREČNÝ ÚČET ZA ROK 2012 (v Kč) Vytvořeno v období 13/2012 - stavy po uzavření roku v prosinci 2013 Fenix 7.20.008, 2004-2013 Asseco Czech Republic, a.s. Vygenerováno: 26.3.2013

Více

Obec Hvozdnice IČ: 45978662. ZÁVĚREČNÝ ÚČET ZA ROK 2011 (v Kč)

Obec Hvozdnice IČ: 45978662. ZÁVĚREČNÝ ÚČET ZA ROK 2011 (v Kč) Obec Hvozdnice IČ: 45978662 ZÁVĚREČNÝ ÚČET ZA ROK 2011 (v Kč) Vytvořeno v období 12/2011 Fenix 6.95.007, 2004-2012 Asseco Czech Republic, a.s. Vygenerováno: 16.2.2012 8:57:01 1.1. Běžný rozpočet 2011 třída

Více