Katedra hospodářské politiky VŠE
|
|
- Dušan Marek
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Fiskální politika a vládní zadlužení: praktické poznámky a teoretická východiska (materiál k přednášce v předmětu Makroekonomická analýza a prognóza v ZS 2005/2006) PRELIMINARY DRAFT Petr Pavelek * Tématické okruhy přednášky 1) Měření fiskálních veličin národní účty, EDP, GFS oceňování vládních aktiv a závazků explicitní a implicitní podmíněné závazky vládní bilance aktiv a závazků inflační korekce deficitu a dluhu primární deficit cyklicky očištěný (strukturální) deficit 2) Normativní a pozitivní teorie akumulace deficitu a dluhu Stabilizační politika, tax-smoothing, veřejné investice Nová politická ekonomie politické systémy (stupeň polarizace stran, frekvence střídání u moci, pravděpodobnost zvovuzvolení), opotřebovací války (deficitní výchylka u koaličních vlád díky většímu počtu hráčů a logrollingu), ideologické diference, rozpočtové procedury (systém s dominancí premiéra či ministra financí nad výdajovými ministerstvy, který limituje možnosti Parlamentu dodatečných úprav rozpočtu a ponechává menší prostor pro změny v exekutivním procesu vede k nižším deficitům) 3) Makroekonomické dopady deficitu a dluhu; Ricardovská (ne-)ekvivalence Spotřeba a úspory Crowding-out a Crowding-in Chování spotřeby v malé otevřené ekonomice 4) Fiskální politika a monetární stabilita; Fiskální teorie cenovévé hladiny Nepříjemná monetaristická aritmetika (Sargent, Wallace) Nepříjemná fiskální aritmetika (King) Ještě nepříjemnější fiskální aritmetika a FTPL (Woodford) 5) Instituce pro fiskální stabilitu Poznámka: Přednáška se týkala v ZS 2005/2006 pouze okruhů 1) a 4). Tento materiál pokrývá okruhy 1), 2) a 4), ze kterých také mohou být koncipovány případné otázky do zkušebního testu. Pro ZS 2005/2006 budou otázky koncipovány na základě verze textu ze * Katedra hospodářské politiky VŠE Praha a Odbor řízení státního dluhu a finančního majetku MF ČR. Petr.Pavelek@mfcr.cz. 1
2 1 Měření fiskální veličin Při jakékoliv snaze o hodnocení makroekonomických dopadů vládní rozpočtové politiky je nutné postupovat velice obezřetně a vyvarovat se unáhlených závěrů na základě letmého pohledu na časový vývoj zvoleného ukazatele hospodaření vlády. V denní praxi jsme svědky řady pozoruhodných závěrů vyvozovaných nejen představiteli opozičních stran v předvolebním boji, ale i profesionálními analytiky. Velice riskantní je také bezhlavé používaní statistických a ekonometrických metod ve snaze nalézt vztahy mezi vybraným fiskálním agregátem a ekonomickou veličinou, např. úrokovými sazbami, směnným kursem, ekonomickou aktivitou či spotřebou a snažit se tak testovat ekonomickou teorii (např. platnost Ricardiánské ekvivalence). Výstupy těchto měření kriticky závisí na charakteru použitých dat z fiskálního sektoru. Ke zhoršování transparentnosti veřejných financí přispívají především samotné vlády, které svými rozhodnutími o realizaci nestandardních a neracionálních finančních operací ztěžují orientaci běžného uživatele fiskálních dat. Nutno dodat, že tyto operace jsou ve většině případů značně neefektivní z pohledu daňového poplatníka, jelikož ve svém důsledku zvyšují celkové náklady dluhové služby sektoru vládních institucí. V případě České republiky souvisí tato neprůhlednost zejména s působením tzv. transformačních institucí typu Česká konsolidační agentura nebo Fond národního majetku, se stabilizací bankovního sektoru pomocí kvazi-fiskálních operací centrální banky, s poskytováním rizikových státních záruk, s hospodařením Českých drah a se systémem veřejného zdravotního pojištění. V evropských zemích přinesla řadu kreativních fiskálních operací snaha uměle vylepšovat stav vládních financí za účelem splnění fiskálních konvergenčních kritérií. Vládní sektor v národním účetnictví a Maastrichtská fiskální kritéria Z hlediska plnění maastrichtských kritérií před vstupem země do eurozóny je relevantní analýza účtu institucionálního sektoru vládních institucí (S 13) v rámci národního účetnictví dle metodiky standardu ESA95. Kritérium vládního deficitu ve výši 3% hrubého domácího produktu je odvozováno právě od rozdílu úspor a investic vládního sektoru, který je východiskem pro stanovení hodnoty čisté výpůjčky/půjčky (dříve potřeba/schopnost financování), které jsou saldem účtu tvorby nefinančních aktiv. Významnou roli při stanovení vládního deficitu hraje v případě ČR také saldo kapitálových transferů, které je třeba obezřetně sledovat, protože může způsobovat v jednotlivých letech relativně významný faktor. Vládním sektorem rozumíme v české praxi následující subsektory vládních institucí: Ústřední vládní instituce státní rozpočet, mimorozpočtové fondy, imputované státní záruky, Česká konsolidační agentura a její dceřinné společnosti, Česká inkasní, Správa železniční dopravní cesty, Veřejně zdravotní pojišťovny, Vinařský fond. Místní vládní instituce krajské a obecní rozpočty. Fondy sociálního zabezpečení. Čistá úspora sektoru vládních institucí Čistá úspora vládního sektoru S G je saldem na straně užití účtu užití disponibilního důchodu (resp. účtu užití upraveného disponibilního důchodu) vládních institucí: ČDD G VKS G = S G = UČDD G - SKS G (1.1) kde ČDD G je čistý disponibilní důchod vládního sektoru, UČDD G je upravený čistý disponibilní důchod vládního sektoru, VKS G jsou vládní výdaje na konečnou spotřebu a SKS G je skutečná konečná spotřeba vlády. Vzhledem k tomu, že vládní sektor se podílí na naturálním přerozdělování vůči domácnostem, je jeho skutečná konečná spotřeba (výdaje vládních institucí na kolektivní konečnou spotřebu) nižší oproti realizovaným výdajům na konečnou spotřebu právě o naturální sociální transfery domácnostem (výdaje vládních institucí na individuální konečnou spotřebu). 1 1 Upravený disponibilní důchod vlády je tedy nižší právě o naturální sociální transfery. Je proto zřejmé, že účet užití disponibilního důchodu i účet užití upraveného disponibilního důchodu určují stejnou hodnotu čisté úspory sektoru vládních institucí. 2
3 Deficit vládního sektoru Vládní sektor nemá k vlastnímu financování investic k dispozici celou čistou úsporu, ale tu je nutné dále korigovat o výsledné saldo kapitálových transferů, které získáme z účtu změn čistého jmění vlivem úspor a kapitálových transferů: Deficit vládního sektoru = (S G + SKT G ) ( I G SpFK G ) - ČPNNA G (1.2) kde SKT G je saldo vládních kapitálových transferů, I G jsou hrubé vládní investice, resp. hrubá tvorba kapitálu (hrubá tvorba fixního kapitálu, změna stavu zásob a čisté pořízení cenností), SpFK G je spotřeba fixního kapitálu a ČPNNA G je čisté pořízení nevyráběných nefinančních aktiv. Uvedený deficit vládního sektoru má potom úzkou vazbu na vnější ekonomickou rovnováhu, protože na úrovni celého národního hospodářství platí známý vztah: CAB = (S p I p ) + (S G I G ) - (ČPNNA + SKT) = NX + NY + NCT, (1.3) kde CAB je saldo běžného účtu platební bilance, S p a I p jsou úspory a investice soukromého sektoru (souhrn sektorů nefinančních podniků, finančních institucí, domácností a neziskových institucí poskytujících služby domácnostem), SKT je saldo kapitálových transferů a ČPNNA je čisté pořízení nevyráběných nefinančních aktiv, NX je čistý export zboží a služeb, NY jsou čisté prvotní důchody nerezidentů a rezidenty a NCT jsou čisté běžné transfery ve vztahu k zahraničí. Pasivní saldo běžných transakcí nerezidentů s rezidenty znamená, že v domácí ekonomice nestačí národní úspory krýt domácí investice, které je nutno financovat také s využitím zahraničních zdrojů. Příklad odvození vládního deficitu ČR v letech 2003 a 2004 Z hlediska plnění kritéria vládního deficitu byly oba tyto roky v českém případě extrémní, jelikož v roce 2003 byla oficiální vykázaná hodnota deficitu 12,5% a v roce 2004 dosáhl deficit 3,0%. Bylo by chybou interpretovat tento skokový vývoj ve smyslu silné fiskální expanze v roce 2003 a následné restrikce v roce Za vším je třeba hledat statistickou metodiku určování deficitu Eurostatem. Agregát (mld Kč) Čistý disponibilní důchod (1) 519,23 604,97 Upravený čistý disponibilní důchod (1a) 221,41 294,26 Výdaje na konečnou spotřebu (2) 605,89 621,90 Skutečná konečná spotřeba (2a) 308,07 311,18 Čistá úspora vlády (3 = 1-2 nebo 1a-2a) -86,67-16,93 Saldo kapitálových transferů (4) -251,27-57,42 Hrubá tvorba kapitálu (5) 108,12 135,39 Spotřeba fixního kapitálu (6) 125,05 129,87 Čisté pořízení nevýráběných nefinančních aktiv (7) -2,91 1,89 Čisté půjčky/výpůjčky ESA95 (8 = ) -318,10-81,76 Úroky se swapů a termínových obchodů (9) 1,42 1,77 Čisté půjčky/výpůjčky EDP (10=8-9) -319,52-83,53 Nominální HDP (11) 2 555, ,3 Maastrichtské kritérium vládního deficitu (12 = 10:11) -12,5% -3,0% Zdroj: ČSÚ a vlastní výpočty. Rekordní deficit v roce 2003 souvisel s transformací rizikových státních záruk do vládního deficitu prostřednictvím kapitálových transferů na účtu změn čistého jmění vlivem úspor a kapitálových transferů. Tyto kapitálové transfery zvyšují jednorázově deficit v daném roce v celé nominální hodnotě jistiny státní záruky. Nejvýznamnější položkou v roce 2003 činilo zahrnutí záruky pro ČNB za řešení problémů IPB ve výši 160 mld Kč. Je potřeba si uvědomit, že tyto úpravy neznamenaly reálnou potřebu finančních zdrojů, které by musely být získány na finančním trhu. Takto imputované záruky, včetně závazků České konsolidační agentury, nejsou součástí státního dluhu v okamžiku imputace, ale stávají se jím až v okamžiku splácení příslušných jistin v rámci výdajů státního rozpočtu a emisí státních dluhopisů. Vedle metodologie národního účetnictví je v současnosti k dispozici celá řada dalších sald vládního sektoru, které jsou založeny většinou na metodologii vládní finanční statistiky Mezinárodního měnového fondu. Jedná se zejména o: 3
4 saldo vládního sektoru včetně čistých půjček, saldo vládního sektoru bez čistých půjček, saldo vládního sektoru bez čistých půjček a dotací transformačním institucím, měsíční pokladní plnění státního rozpočtu. První saldo zahrnuje i některé příjmy a výdaje spojené pouze se změnou struktury finančních aktiv a na úrovni jednotlivých složek veřejných rozpočtů proto relativně přesně koresponduje s absolutní změnou dluhu mezi danými obdobími. Tzv. čisté půjčky je nutné si neplést s výše uvedenými čistými půjčkami/výpůjčkami vládního sektoru. Slouží k očištění příjmů a výdajů státního rozpočtu o finanční operace. Čisté půjčky představují operace, které vytvářejí či umořují finanční závazek a nejsou proto prvotním výdajem. Pokud státní rozpočet poskytne návratnou půjčku nebo splatí dříve poskytnutou půjčku, jedná se ve své podstatě pouze o financující operaci nikoliv běžný výdaj nebo příjem. Je to stejné jako když ministerstvo financí emituje nebo splácí jistiny státních dluhopisů; tyto operace samozřejmě také neprocházejí běžným hospodařením státního rozpočtu. Stejně tak operace spojené s nákupem a prodejem finančního majetku státu nemají přímý vliv na domácí poptávku; jedná se zejména o jednorázové příjmy z privatizace. Dotace transformačním institucím se týkají v ČR úhrady ztrát ČKA ze státního rozpočtu a dotace z Fondu národního majetku (FNM) pro finanční skupinu ČKA a Českou inkasní. Kromě svého významu pro analytické a projekční účely je třetí typ salda výchozím ukazatelem pro stanovování střednědobých fiskálních rámců. Uvedená salda za celý vládní sektor jsou k dispozici v roční periodicitě. Pro krátkodobé analýzy a hodnocení je dále v centru pozornosti především pokladní plnění státního rozpočtu, které publikuje MF na měsíční bázi. Co se týká úhrad ztrát ČKA, tyto nebyly do roku 2000 součástí státního rozpočtu, kam byly zařazeny v letech 2001 až Počínaje rokem 2005 jsou tyto minulé ztráty hrazeny opět mimo státní rozpočet prostřednictvím emisí státních dluhopisů podle speciálního státního dluhopisového programu (viz MF ČR 2005). Konkrétní příklady finančních operací vlády ČR a jejich dopad na různé fiskální veličiny Ilustrace 1: Úhrada části kumulované ztráty ČKA v roce 2005 ve výši 30 mld Kč emisí státních dluhopisů nulový dopad na deficit státního rozpočtu zvýšení státního dluhu o 30 mld Kč nulový dopad na deficit vládního sektoru (ztráta ovlivnila tento deficit v roce svého vzniku) nulový dopad na dluh vládního sektoru Ilustrace 2: Emise 7letých dluhopisů Státní železniční dopravní cesty v roce 2004 ve výši 7 mld Kč, u nichž se vláda zároveň vláda zavázala splácet úroky a jistinu v roce 2011 nulový dopad na deficit státního rozpočtu v roce 2004 zvýšení deficitu státního rozpočtu o platby úroků počínaje 2005 a o 7 mld v roce 2011 nulový dopad na státní dluh v roce 2004 zvyšování státního dluhu o placené úroky počínaje 2005 a o splátku jistiny v roce 2011 zvýšení deficitu vládního sektoru v roce 2004 o 7 mld Kč zvýšení dluhu vládního sektoru v roce 2004 o 7 mld Kč Ilustrace 3: Odpis vladní zahraniční nedobytné pohledávky v roce 2004 ve výši 18,7 mld Kč nulový dopad na deficit státního rozpočtu nulový dopad na státní dluh zvýšení deficitu vládního sektoru o 18,7 mld Kč nulový dopad na dluh vládního sektoru Ilustrace 4: Poskytnutí návratné finanční výpomoci ze státního rozpočtu v roce 2005 ve výši 5 mld Kč zvýšení deficitu státního rozpočtu v roce 2005 o 5 mld Kč zvýšení státního dluhu v roce 2005 o 5 mld Kč 4
5 nulový dopad na deficit vládního sektoru zvýšení dluhu vládního sektoru v roce 2005 o 5 mld Kč Ilustrace 5: Splacení poskytnuté návratné finanční výpomoci z roku 2005 v plné výši v roce 2006 snížení deficitu státního rozpočtu v roce 2006 o 5 mld Kč snížení státního dluhu v roce 2006 o 5 mld Kč nulový dopad na deficit vládního sektoru snížení dluhu vládního sektoru v roce 2006 o 5 mld Kč Ilustrace 6: Převod neutracených prostředků do rezervních fondů ve výši 26 mld Kč v roce 2004 do 2005 deficit státního rozpočtu vzroste v roce 2004 o 26 mld Kč růst hrubého státního dluhu v roce 2004 o 26 mld Kč růst státních finančních aktiv v roce 2004 o 26 mld Kč, tj. čistý státní dluh se nemění nulový dopad na deficit vládního sektoru v roce 2004 Podobných operací se realizuje každoročně v rámci vládního sektoru, a je nutné tyto operace důsledně monitorovat o filtrovat o ně příslušné časové řady tak, abychom byli schopni se dopátrat skutečných fiskálních impulsů do makroekonomiky na straně jedné a dopadů na trh státních dluhopisů na straně druhé. Regulace zadluženosti obcí a krajů (Usnesení vlády ČR č. 346/2004) UDS Dluhová _ služba = - ukazatel dluhové služby (UDS) Dluhová _ základna Dluhová služba = Úroky + Splátky jistin a dluhopisů + Splátky leasingu Dluhová základna = Konsolidované daňové a nedaňové příjmy + Přijaté dotace V případě překročení UDS: obec či kraj musí do 3 měsíců od oznámení této skutečnosti dopisem ministra financí zdůvodnit toto překročení a předložit navrhovaná opatření, Zprávu o výsledcích přezkoumání hospodaření za daný rok a stanoviska zastupitelstva a rozpočtový výhled, pokud dojde k překročení UDS i v následujícím roce, pak MF předá tyto obce poskytovatelům prostředků ze SR a státních fondů, aby přihlédli při k této skutečnosti při posuzování žádosti této obce či kraje o novou dotaci, půjčku či návratnou finanční výpomoc 2 Teorie akumulace veřejného dluhu Problém identifikace příčin akumulace rozpočtových deficitů a veřejného dluhu je stejně tak důležitý jako následný management této významné stavové makroveličiny. V současnosti lze identifikovat (bez nároku na úplnost) následující dvě hlavní větve akademického výzkumu příčin akumulace deficitů a veřejného dluhu. Normativní makroekonomické teorie V rámci této větve můžeme hovořit zejména o těchto příčinách: (1) tradiční keynesovská fiskální stabilizace, (2) vyhlazování distorzních daňových sazeb, (3) mezigenerační rozložení nákladů současných veřejných investic, (4) léčení deflace v situaci pasti likvidity. Tradiční keynesovská diskreční fiskální politika, pomineme-li roli automatických stabilizátorů, není ovšem již od počátku 70. let využívána jako nástroj aktivní stabilizace. Potom je ale nutné hledat příčiny 5
6 akumulace zadluženosti zemí OECD v 70. a 80. letech v jiné teoretické argumentaci. Mezi hlavní příčiny, které brání určité rehabilitaci aktivní fiskální politiky lze dnes zařadit zejména institucionální problémy jejího výkonu a současný relativně příznivý stabilizační výkon měnové politiky (viz např. Pavelek, Šaroch, Andrle 2003). Teorie vyhlazování daňových sazeb přináší argumentaci v tom smyslu, že akumulace veřejného dluhu plní roli nárazníku proti dočasným šokům v rámci optimálního daňového systému v ekonomice, což umožňuje vyhlazovat distorzní efekty zdanění v čase a napříč těmito šoky (Barro, 1995, 1997 a 1999). 2 Jinak řečeno, vláda se snaží minimalizovat očekávanou současnou hodnotu distorzí spojených s financováním veřejných výdajů. To znamená, že dočasný převis výdajů nad příjmy by měl být kryt emisí dluhu (např. v období válek nebo přírodní katastrofy), zatímco trvalý nárůst výdajů by měl vést ke skokovému růstu vybíraných daní. Růst dluhu se také předpokládá při recesi ekonomiky, ovšem měl by klesat při oživení, v čemž je shodný s keynesovským přístupem. Pokud by chování vlád odpovídalo této teorii, tj. rozhodování o daních a deficitech by probíhalo na základě intertemporální optimalizace, nemohlo by v realitě docházet k permanentní akumulaci deficitů a dluhu. Intertemporální rozložení nákladů současných veřejných investic je učebnicově motivováno snahou, aby se na nákladech veřejných investic podíleli nejen současné, ale i budoucí generace příjemců přínosů těchto investic. Toto rozložení, a tedy dosažení určité míry spravedlnosti, není logicky možné realizovat bez jejich dluhového financování. Léčení deflace prostřednictvím fiskálních impulsů a monetizace státního dluhu se objevuje v některých doporučeních a diskusích při hledání východisek z pasti likvidity japonské ekonomiky v situaci neúčinnosti měnové politiky (např. Taylor 2000, Buiter 2003). Pozitivní politicko-ekonomické teorie Uvedené normativní přístupy nevykazují uspokojivé překrytí s empirickým vývojem ve vyspělých demokratických zemích. Proto je nezbytné zařadit do hry politická motivační omezení, která jsou příčinou distorzních efektů v chování tvůrců politik, které se projevuje zejména těmito kanály: (1) strategické manipulace s veličinou vládního dluhu, (2) odkládání koordinace a stabilizace ve fiskální oblasti, (3) strategické manipulace s výdaji na veřejné investice, (4) strategické interakce mezi fiskální a monetární autoritou. Strategické politické motivace přinášejí pohled na veřejný dluh jako na strategický instrument, který má současná vláda k dispozici k ovlivňování zvolené politiky budoucích vlád, které mají ideologicky jiné (časově nekonzistentní) politické preference. Akumulace dluhu tak roste s mírou politické nestability a polarizací politického spektra. Čím menší je pravděpodobnost znovuzvolení do úřadu, tím vyšší je současná akumulace dluhu bez ohledu na politické zabarvení současné vlády u moci. Konfliktnost zájmů mezi tvůrci politik vede k odkládání koordinace a stabilizace (war of attrition), pokud by znamenaly rozhodnutí o nepopulárních politikách. Oproti strategickým manipulacím zde hraje roli nemožnost přijetí žádoucích politik (snížení spotřebních výdajů, zvýšení daní), nikoliv záměr zatížit budoucí vládu dluhy. Strategické manipulace výdajů na veřejné investice devalvují výše uvedenou intertemporální argumentaci deficitů. Motivační omezení v tomto případě vedou k tomu, že tvůrci politik jednak zamlžují klasifikaci výdajů, tj. snaží se přesvědčit veřejnost, že spotřební výdaje mají investiční charakter. Strategické distorze politického jednání nezmizí ani v případě, že by existovalo svazující pravidlo dluhové akumulace. Empirie ukazuje, že v tomto případě se politici snaží zmírnit toto rozpočtové omezení v první řadě redukcí investičních, nikoliv spotřební výdajů, skrze které mohou lépe prosazovat své preference. Jako nejefektivnější řešení se proto ukazuje stavově nepodmíněné zlaté pravidlo financování vlády. 3 2 Tento přístup představil v roce 1979 Robert Barro. Teorie mimo jiné předpokládá, že diskontovaná hodnota současných a budoucích daní odpovídá sumě počátečního dluhu a diskontované hodnoty současných a budoucích vládních výdajů. 3 Toto pravidlo umožňuje emisi dluhu pouze ke krytí výdajů na veřejné investice. Tím je překonán problém nežádoucí redukce veřejných investic, kterým trpí tradiční pravidlo vyrovnaného rozpočtu. Stavová nepodmíněnost pravidla ovšem eliminuje působení automatických fiskálních stabilizátorů a možnost vyhlazování daňových sazeb v čase, což přináší určité celospolečenské náklady. 6
7 Strategické interakce mezi monetární a fiskální autoritou v rámci dynamické hry o společenské preference mohou generovat akumulaci vládního dluhu s následnou fiskální dominancí inflačního procesu, která povede ke ztrátě kredibility vyhlášených nízkoinflačních cílů. Potřeba efektivní koordinace makroekonomických politik tak zůstává neustále nutností jako prevence proti dopadům těchto her. I v systému s politicky nezávislou centrální bankou je proto optimální vedle inflačních cílů explicitně stanovit také dluhové cíle k prevenci proti nadměrné akumulaci dluhu krátkozrakými a oportunistickými fiskálními autoritami, které mohou ex ante vnímat inflační preference centrálních bankéřů jako příliš konzervativní. To je ostatně v souladu se stylizovanými fakty ohledně institucí EMU. Odpovídá tomu i běžná rétorika centrálních bankéřů a jejich úpěnlivé volání po konsolidaci veřejných financí, které ukazují, že strach z nepříjemné monetaristické aritmetiky není překonán ani v současných monetárních systémech, které zakazují přímé financování rozpočtového deficitu centrální bankou. 3 Fiskální politika a měnová stabilita 3.1 Vládní rozpočtové omezení, dluhová dynamika a inflační korekce Konsolidované vládní rozpočtové omezení na bázi bilance centrální banky a sektoru vládních institucí má známý tvar: ( CZK FX & + H& ) = PG + i B PTA τ ( i B ) &, (3.1) t + t t t t t 1 t t t 1 + t t 1 B = CZK + FX Kde: CZK je nominální korunový veřejný dluh, FX je nominální cizoměnový veřejný dluh vyjádřený v korunách, H je nominální monetární báze, G jsou reálné vládní rozpočtové výdaje, B je nominální hodnota celkového domácího veřejného dluhu vyjádřeného v korunách, i je nominální výnosová míra veřejného dluhu, TA jsou reálné čisté autonomní daně, τ je sazba důchodové daně, Y je reálný produkt, P je domácí cenová hladina a tečka nad veličinou značí prostou derivaci podle času, která vyjadřuje změnu stavu mezi dvěma obdobími t a t-1. Nechť b = B / je podíl veřejného dluhu na domácím produktu. Podmínkou dlouhodobě udržitelné dluhové akumulace je nulové tempo růstu tohoto podílu: b& = B& ( ) B ( ) = 2 ( ) 0 B& B & + & b& = = 0. B& b& = b( π + y) = 0 (3.2) Po dosazení (1) do (2) získáváme vládní rozpočtové omezení v relaci k nominálnímu produktu: PG PTA b& τ = + i( 1 τ ) b b π ( + y) H& kde π je míra inflace a y je tempo růstu reálného produktu. 7
8 Nechť s = g ta τ je primární deficit jako podíl na domácím produktu. Potom lze rovnici reformulovat t do tvaru: H& b& = s + b( i τ i π y). (3.3) Při platnosti Fisherova efektu pro determinaci reálné úrokové míry můžeme rovnici dále upravit do tvaru: H b & e = s + b( r y) + b( π π ) µ, (3.4) kde r je čistá (po zdanění) reálná výnosová míra veřejného dluhu, π e je očekávaná míra inflace a µ = H / H je tempo růstu nominální monetární báze. Výraz (r-y) je tzv. snowball efekt. Primární deficit je dále vhodné rozdělit na strukturální (diskreční) a cyklickou složku: H b & e = sd + [ agap + b( r y) + b( π π )] µ, (3.5) s D je strukturální primární deficit, a je citlivost rozpočtu na hospodářský cyklus a GAP je mezera výstupu. Dluh stabilizující cyklicky očištěný primární rozpočtový přebytek lze potom vyjádřit jako: * e s = [ agap + b( r y) + b( π π )] D µ H. (3.6) Rozdíl mezi skutečným a dluh stabilizujícím cyklicky očištěným primárním deficitem dle rovnice (3.6) se označuje jako tzv. stabilizační gap. Pro účely fiskální analýzy je užitečné provést inflační korekcí nominálního rozpočtového deficitu, resp. určit reálný deficit. Předpokládejme, že nominální deficit určuje změnu nominálního dluhu B. Pak reálný deficit získáme jako derivaci reálného dluhu B/P: B = P B P B P = 2 P B& P B P ( π ). (3.7) Reálný deficit je tedy rozdílem nominálního deficitu B deflovaného příslušným cenovým agregátem P a velikostí reálného dluhu vynásobeného mírou inflace π. 3.2 Nepříjemná monetaristická aritmetika (Sargent, Wallace 1981) Analýza interakce fiskální politiky (FP) a měnové politiky (MP) ve stylu Game of Chicken, ve které je možný jen jeden vítěz a poražený jej musí jedno provždy následovat. Klíčové předpoklady analýzy: (1) r > y a existuje horní mez poptávky po vládních dluhopisech na hlavu; růst poptávky je obecně možný jen při růstu reálné výnosnosti (z pohledu OLG modelu existuje maximum zdrojů, které mladá generace může věnovat na převzetí dluhů držených jejími rodiči), 8
9 (2) vláda dělá první tah ve hře mezi fiskální a měnovou autoritou a stanovuje sekvenci dluhové kvantity v čase B(t) bez ohledu a nezávisle na současné a budoucí měnové politice. (3) Měnová báze, resp. peněžní zásoba je úzce spojena s inflací, (4) Centrální banka může zvyšovat ražebné Vítězem hry je tedy dle předpokladů FP a MP je následně určována, přičemž považuje B(t) za dané. Potom současné přitvrzení MP a financování deficitu dluhopisy znamená uvolněnější MP, růst ražebného a vyšší inflaci v budoucnosti. Inflace se tak stává fiskálním, nikoliv peněžním, jevem. Východiska z nepříjemnosti: (1) MP udělá první tah a stanoví sekvenci H(t); tj. CB bude Stackelberg Leader. Je-li tato sekvence stanovena svazujícím způsobem, znamená to disciplinaci následné FP, která musí volit sekvenci B(t) v souladu s daným H(t) tak, aby dodržela své rozpočtové omezení. Je třeba si uvědomit, že Sargent a Wallace nijak nevylučovali, že potáhne v realitě MP; smyslem jejich slavného příspěvku bylo zejména upozornit na rizika hry, ve které první táhne FP a nezajímá se o MP. (2) Fixace měnového kurzu nebo zavedení komoditního peněžního standardu. 3.3 Nepříjemná fiskální aritmetika (King 2002) Jak argumentuje např. (King 2002), v současných vyspělých zemích je ovšem reálnější hovořit spíše o nepříjemné fiskální aritmetice. Malá relevance tradičního monetaristického dilematu je dána zejména: empiricky malý význam ražebného při financování rozpočtových deficitů, reformy monetárních institucí, které vedly ve většině zemí ke vzniku nezávislých centrálních bank, které mají většinou zakázané přímé financování vlády na primárním trhu státních cenných papírů a úvěru. Tabulka 1: Význam ražebného v zemích G7 (% HDP) Zdroj: King (2002), p Nezávislé centrální banky zaznamenávají většinou relativní úspěchy při sledování svého výhradního cíle cenové stability a posunuly ekonomiky do prostředí nízké inflace až deflace. Tato větší monetární disciplína má ovšem nepříjemné fiskální implikace v podobě růstu reálného efektivního výnosu z veřejného dluhu. Úspěšná dezinflace zpomaluje tempo růstu nominálního produktu, ale úrokové platby dluhové služby jsou v případě konvenčního nominálního dluhu redukovány až poté, co antiinflační politika získá dostatečnou kredibilitu. Očekávaná míra inflace proto klesá pomaleji než skutečná míra inflace. Předpokládejme, že inflační očekávání se přizpůsobují exponenciálně a konvergují asymptoticky ze současné inflace π 0 k nové nízkoinflační úrovni π N, která je generována díky přechodu na nový režim měnové politiky daný novým chováním centrální banky. π e t N t ( π N π e α 0. (3.8) = π ) 9
10 Dosadíme-li (3.8) do výrazu (3.6), pak získáváme následující tvar dluh stabilizujícího cyklicky očištěného primárního rozpočtového přebytku: s * t D = [ agap + b( r y) + b( π π N ) e α 0 µ H Pokud klesá skutečná inflace rychleji než očekávaná, pak primární přebytek zaručující stabilní podíl dluhu na produktu roste v krátkém období proporcionálně počátečnímu podílu dluhu na produktu a redukci průměrné míry inflace. S poklesem inflačních očekávání a tedy i čistých reálných úrokových nákladů dluhové služby se vrací primární přebytek zpět na svou původní úroveň jak ukazuje Obrázek 1. Čím menší je počáteční kredibilita měnové politiky, tím delší je toto období návratu. Obrázek 1: Dynamika dluh stabilizujícího primárního přebytku s D * Zdroj: King (2002), p Fakt, že úspěšné dezinflace ve vyspělých zemích nebyly doprovázeny také výraznější redukcí veřejného dluhu v poměru k produktu lze považovat také za jeden z hlavních důvodů, proč nepozorujeme v empirii jinak zjevnou teoretickou predikci, že v případě vysoké dluhové zátěže má vláda motivaci ji reálně znehodnotit neanticipovanou inflací. V empirii vyspělých zemí tedy neexistuje jasný pozitivní vztah mezi dluhovou akumulací a inflací pravděpodobně právě z důvodu odlišných institucionálních podmínek na straně implementace měnové a fiskální politiky v posledních dvou dekádách. Možná východiska: (1) Ustavení nezávislé CB s transparentním závazkem k cenové stabilitě a budování antiinflační kredibility politiky této instituce. Zároveň agenti musí věřit, že se CB nezhroutí tváří v tvář tlaku vlády, která bude generovat primární deficity. (2) Emise inflačně indexovaných státních dluhopisů k financování deficitu. 3.4 Really nepříjemná aritmetika (např. Woodford 1996, 1998) Nejnovější a zároveň nejkontroverznější příspěvek a fiskální a monetaristické aritmetice vychází z fiskální teorie cenové hladiny FTPL. Znovuoživuje argument Sargent a Wallace, že méně akomodativní MP povede nakonec a nevyhnutelně opět k vyšší inflaci a to bez ohledu na statut centrální banky a to dokonce i ve Wicksellovském systému čisté žirové ekonomiky. Základní tezí je, že fiskální šoky vedou k nestabilitě cenové hladiny, které nemůže žádná měnová politika pomocí svých nástrojů zamezit. 10
11 Předpoklady: Non-Ricardovská fiskální politika taková, že reálný primární deficit je exogenní stochastický proces, který nereaguje na úroveň zadluženosti, inflace či úrokové sazby. Vládu nic nenutí k tomu, aby se zajímala o splnění svého intertemporálního rozpočtového omezení; jakkoliv restriktivní a nezávislá MP nemůže potom přinutit fiskální autoritu k disciplinované rozpočtové politice. Vládní intertemporální rozpočtová rovnice B/P = PV (Daně + Ražebné Výdaje) Konvenční přístup: vláda musí reagovat tak, aby tato rovnice platila pro danou, resp. bez ohledu na danou P, tj. musí přizpůsobit FP; rovnice je tedy omezením a P je exogenní. s(p) = B/P. FTPL: neexistuje nic, co by vládu vnitřně nutilo, aby rovnici považovala za omezení; jedná se pouze o podmínku rovnováhy a v případě fiskálního šoku je rovnice vyrovnána cenovým přizpůsobením. P je endogenní. Primární deficit není funkcí P, ale: P = B/s Neexistuje zde žádná nepříjemná aritmetika nutící CB zvýšit ražebné při prohlubování deficitů; rovnou vzroste P. Pokud je vláda schopna se zavázat, že nebude měnit svou FP tváří v tvář dluhové explozi, pak cenová hladina se přizpůsobí již dnes tak, že dluh v budoucnu neexploduje. Fiskální šok vede k růstu současné hodnoty spotřeby domácností při P a úrokových sazbách, které by jinak vyčistily trh, takže agregátní poptávka roste při dané cenové hladině. Kvantitativní důchodové přizpůsobení není přitom možné, protože růst důchodu nad potenciál po šoku znamená, že při vyšší současné hodnotě dluhu než je současná hodnota budoucích přebytků by si domácnosti mohly dovolit vyšší současnou hodnotu spotřeby než je současná hodnota důchodu. Rovnováha vyžaduje cenové přizpůsobení, které zajistí splnění rozpočtového omezení. Bez existence dluhových limitů má FP vliv i při platnosti předpokladů Ricardovské ekvivalence (RE). Delegace nezávislé CB a konzervativní MP nedostačuje ke stabilizaci inflace, protože FP nenásleduje MP. FTPL je tedy důležitým normativním doporučením ve prospěch dluhových stropů typu Pakt stability a růstu. V měnové unii jsou implikace FTPL kritické, protože byť i jedna jediná země bude realizovat ne- Riacardiánskou FP, tak ostatní disciplinované země se neubrání cenové nestabilitě a žádná ECB s tím nemůže zhola nic udělat. Pokud se chtějí pak disciplinované země (rozuměj země sledující Ricardiánskou FP) vyhnout cenovým fluktuacím, musí samy financovat vysoké rozpočtové deficity ve zhýralé zemi tak, aby se celkový dluh v měnové unii neodchýlil od stálého stavu. Ke zmírnění těchto rizik jsou proto nutné explicitní dluhové a rozpočtové limity, které zajistí Ricardiánskou FP ve všech zemích. Podstatné rozdíly oproti Sargent-Wallace (1981): (1) Woodford nepotřebuje existenci horního limitu na poptávané množství vládních dluhopisů. Dosahuje stejných závěrů i pro ekonomiku s nekonečně žijícími generacemi (prostřednictvím altruistických dědictví). (2) FTPL nepotřebuje monetizaci státního dluhu k propojení primárního deficitu a inflace, ani subordinaci MP, tj. CB nemusí být Stackleberg follower. Inflace přichází díky efektu fiskálního šoku na privátní výdajová rozhodnutí skrze efekt bohatství a nikoliv jako efekt změny MP. Ražebné není podstatou transmisního mechanismu obnovování rovnováhy skrze inflaci a CB není hnána k jeho tvorbě (naopak ražebné hraje zanedbatelnou roli ve vyspělých zemích). Fiskální šoky podle FTPL způsobují cenové fluktuace i v ekonomice bez peněz. 11
8 Rozpočtový deficit a veřejný dluh
8 Rozpočtový deficit a veřejný dluh Obsah : 8.1 Bilance státního rozpočtu. 8.2 Deficit státního rozpočtu. 8.3 Důsledky a možnosti financování deficitu. 8.4 Deficit v ČR. 8.5 Veřejný dluh. 8.6 Veřejný dluh
VíceKonvergenční program ČR aktualizace duben 2013
Ministerstvo financí České republiky Konvergenční program ČR aktualizace duben 2013 Tabulková příloha Poslední aktualizace: 25/4/ Obsah: Tabulková příloha (dle Code of Conduct) Tabulka 1a: Ekonomický růst
VíceZáklady ekonomie. Monetární a fiskální politika
Základy ekonomie Monetární a fiskální politika Monetární politika - cíle a nástroje Cíl: Monetární politika = působení na hospodářství z pozice centrální banky jako podpora a doplněk k fiskální politice
VíceRozpočtový deficit a veřejný dluh
Obsah přednášky Rozpočtový deficit a veřejný dluh Teorie krátkodobé fiskální nerovnováhy Teorie dlouhodobé fiskální nerovnováhy Fiskální kritéria Definice fiskální nerovnováhy nesoulad mezi veřejnými příjmy
VíceFiskální nerovnováha, veřejný dluh. Ing. Miroslav Červenka, VSFS, 2012
Fiskální nerovnováha, veřejný dluh Ing. Miroslav Červenka, VSFS, 2012 Fiskální nerovnováha = stav nesouladu mezi rozpočtovými příjmy a výdaji P = V P > V P < V Krátkodobá: nesoulad v jednom rozpočtovém
Více10. téma: Krátkodobá a dlouhodobá fiskální nerovnováha*) **) Krátkodobá fiskální nerovnováha Dlouhodobá fiskální nerovnováha
10. téma: Krátkodobá a dlouhodobá fiskální nerovnováha*) **) 10.1. Krátkodobá fiskální nerovnováha 10.2. Dlouhodobá fiskální nerovnováha *) Viz 10. kap. učebnice; Dodatek J P (povinně); X. případová studie
VíceOBECNÉ ZÁSADY (2014/647/EU)
6.9.2014 L 267/9 OBECNÉ ZÁSADY OBECNÉ ZÁSADY EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY ze dne 3. června 2014, kterými se mění obecné zásady ECB/2013/23 o vládní finanční statistice (ECB/2014/21) (2014/647/EU) VÝKONNÁ RADA
Více5. setkání. Platební bilance a vnější ekonomická rovnováha, měnová politika, fiskální politika
5. setkání Platební bilance a vnější ekonomická rovnováha, měnová politika, fiskální politika PLATEBNÍ BILANCE A VNĚJŠÍ EKONOMICKÁ ROVNOVÁHA Obsah kapitoly Podstata platební bilance Struktura platební
VíceFiskální nerovnováha. definice. spousta otázek. obsah přednášky. krátkodobá fiskální nerovnováha. členění
definice Fiskální nerovnováha nesoulad mezi veřejnými příjmy a výdaji rozlišit krátkodobou a dlouhodobou přebytek, vyrovnaný rozpočet, deficit dluh spousta otázek obsah přednášky je to zdravé, správné?
VíceMakroekonomie I. 11. přednáška. Monetární politika. Podstata monetární politiky. Nástroje monetární politiky. Přímé nástroje monetární politiky
11. přednáška Makroekonomie I Monetární politika Fiskální politika + státní rozpočet Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Monetární politika Důležité zopakovat: Bankovní systém (jednostupňový,
VíceZáklady makroekonomie
Základy makroekonomie Ing. Martin Petříček Struktura přednášky Úvod do makroekonomie Sektory NH HDP Úspory, spotřeba, investice Inflace, peníze Nezaměstnanost Fiskální a monetární politika Hospodářský
VíceModel IS - LM. Fiskální a monetární politika v modelu IS-LM
Model IS - LM Fiskální a monetární politika v modelu IS-LM Fiskální politika Fiskální politiku je možné charakterizovat jako vládou vyvolané aktivní změny ve struktuře a objemu veřejných výdajů a příjmů,
VíceMakroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie
Model AS - AD Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Osnova: Agregátní poptávka a agregátní nabídka : Agregátní poptávka a její změny Agregátní nabídka krátkodobá a dlouhodobá Rovnováha
VíceMakroekonomie I. Opakování. Řešení. Příklad. Příklad. Řešení b) 106,5. Příklady k zápočtu. Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D.
Opakování Makroekonomie I y k zápočtu Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Vypočítejte index CPI pro rok 2006, pokud inflace za období 2006/2005 činila 4,41% a CPI roku 2005 činilo 102. Zaokrouhlujte
VíceSTAV VEŘEJNÝCH FINANCÍ V ROCE 2007 A V DALŠÍCH LETECH
STAV VEŘEJNÝCH FINANCÍ V ROCE 27 A V DALŠÍCH LETECH Mirek Topolánek předseda vlády ČR Stav veřejných financí vládní deficit Trvale deficitní hospodaření -1-2 -3 % HDP -4-5 -6-7 -8 Saldo vládního sektoru
VíceSeminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu
Seminární práce Vybrané makroekonomické nástroje státu 1 Obsah Úvod... 3 1 Fiskální politika... 3 1.1 Rozdíly mezi fiskální a rozpočtovou politikou... 3 1.2 Státní rozpočet... 4 2 Monetární politika...
VíceFiskální politika, deficity a vládní dluh
Fiskální politika, deficity a vládní dluh Státní rozpočet. Fiskální deficity. Kombinace monetární a fiskální politiky. Vliv daní a vládních výdajů na ekonomickou aktivitu. Ekonomické důsledky vládního
VíceOBECNÉ ZÁSADY. Článek 1. Změny. Přílohy I a II obecných zásad ECB/2013/23 se nahrazují textem uvedeným v příloze těchto obecných zásad.
15.6.2018 L 153/161 OBECNÉ ZÁSADY OBECNÉ ZÁSADY EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY (EU) 2018/861 ze dne 24. dubna 2018, kterými se mění obecné zásady ECB/2013/23 o vládní finanční statistice (ECB/2018/13) VÝKONNÁ
Více3 Hospodaření vládního sektoru deficit a dluh
3 Hospodaření vládního sektoru deficit a dluh 3.1 Vládní strategie a střednědobé fiskální cíle Hlavními cíli vlády v oblasti fiskální politiky (viz Kapitola 1), které se budou promítat do hospodaření vládního
VíceFunkce rozpočtu. Fiskální politika Rozpočtová politika - politika, která k ovlivňování ekonomiky využívá specifický systém veřejných financí.
ŘEDNÁŠKA č. 11 Fiskální politika Fiskální politika Rozpočtová politika - politika, která k ovlivňování ekonomiky využívá specifický systém veřejných financí. Ovlivňování chodu ekonomiky pomocí příjmů a
VíceKonvergenční program ČR aktualizace duben 2015
Ministerstvo financí České republiky Konvergenční program ČR aktualizace duben 2015 Tabulková příloha Poslední aktualizace: 30/4/ republiky ČR ben 2015 vá příloha Obsah: Tabulková příloha (dle Code of
VícePřijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - makroekonomie. Správná odpověď je označena tučně.
Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - makroekonomie právná odpověď je označena tučně. 1. Jestliže centrální banka nakoupí na otevřeném trhu státní cenné papíry, způsobí tím:
VíceStabilita veřejných financí
Stabilita veřejných financí Pavel Štěpánek, Eva Zamrazilová Česká bankovní asociace Aktuální problémy fiskální politiky Mezinárodní konference Newton College Praha, 25. září 2015 Rizika veřejného dluhu
VíceFiskální dopady měnové politiky
Fiskální dopady měnové politiky Tomáš Wroblowský 1 Koordinace fiskálních a monetárních opatření je jedním z klíčových problémů hospodářské politiky. Cíle obou typů politik (výstup a zaměstnanost vs. stabilita
VíceZákladní typy HP. Fiskální Monetární Vnější
Typy MAE HP KEU 2 Základní typy HP Fiskální Monetární Vnější Fiskální Využívání soustavy veřejných rozpočtů za účelem dosažená vymezených cílů Funkce: Stabilizační, Alokační, Redistribuční. Hlavním subjektem
VíceMAKROEKONOMIE I OPAKOVÁNÍ PŘÍKLAD ŘEŠENÍ PŘÍKLAD. Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky
MAKROEKONOMIE I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky OPAKOVÁNÍ Příklady k zápočtu Vypočítejte index CPI pro rok 2006, pokud inflace za období 2006/2005 činila 4,41% a CPI roku 2005 činilo 102.
VíceÚvod. Snaha pokus - ovlivnit ekonomiku přes veřejné rozpočty Redistribuční (solidarita) Alokační (veřejné statky) Stabilizační
Úvod Snaha pokus - ovlivnit ekonomiku přes veřejné rozpočty Redistribuční (solidarita) Alokační (veřejné statky) Stabilizační Příjmová strana velikost daní Krize a snižování daně z příjmu Výdajová strana
VíceZdravotní pojišťovny Tab. Měsíční odhad ukazatelů hospodaření systému veř. zdravotního pojištění
Zdravotní pojišťovny Tab. Měsíční odhad ukazatelů hospodaření systému veř. zdravotního pojištění Pokrytí: Zdravotní pojišťovny působící v oblasti veřejného zdravotního pojištění, které jsou zařazeny do
VíceVnější a vnitřní rovnováha ekonomiky. Swanův diagram. Efektivní tržní klasifikace a mix hospodářské politiky.
Vnější a vnitřní rovnováha ekonomiky Swanův diagram. Efektivní tržní klasifikace a mix hospodářské politiky. Vnitřní versus vnější rovnováha ekonomiky Vnitřní rovnováha znamená dosažení takové úrovně reálného
VíceCíl: seznámení s pojetím peněz v ekonomické teorii a s fungováním trhu peněz. Peníze jako prostředek směny, zúčtovací jednotka a uchovatel hodnoty.
Vysoká škola finanční a správní, o. p. s. Akademický rok 2006/07, letní semestr Kombinované studium Předmět: Makroekonomie (Bc.) Metodický list č. 3 7) Peníze a trh peněz. 8) Otevřená ekonomika 7) Peníze
VíceVeřejné výdaje. Obsah přednášky. Definice veřejných výdajů. Jak měřit veřejné výdaje. Vývoj veřejných výdajů od roku 1870
Obsah přednášky Veřejné výdaje Vývoj veřejných výdajů od roku 187. Funkce veřejných výdajů. Třídění veřejných výdajů rozpočtová skladba. Další formy vládních politik s fiskálními dopady Metodika GFS a
VíceStatistika a bilance hospodaření veřejných rozpočtů. Ing. Zdeněk Studeník Otrokovice, 20. 11. 2014
Statistika a bilance hospodaření veřejných rozpočtů Ing. Zdeněk Studeník Otrokovice, 20. 11. 2014 Motto Rozpočet by měl být vyvážený, státní pokladna by se měla znovu naplnit, veřejný dluh by se měl snížit,
VíceFinanční management a rozpočet obcí - přístupy Komerční banky, a.s. 39. Den malých obcí 2013 5. březen 2013, Praha
Finanční management a rozpočet obcí - přístupy Komerční banky, a.s. 39. Den malých obcí 2013 5. březen 2013, Praha Faktory ovlivňující aktuální stav financí ÚSC Ekonomické Pokračuj ující ekonomická krize
VícePlán přednášek makroekonomie
Plán přednášek makroekonomie Úvod do makroekonomie, makroekonomické agregáty Agregátní poptávka a agregátní nabídka Ekonomické modely rovnováhy Hospodářský růst a cyklus, výpočet HDP Hlavní ekonomické
VíceEVROPSKÁ CENTRÁLNÍ BANKA
L 276/32 Úřední věstník Evropské unie 17.10.2008 II (Akty přijaté na základě Smlouvy o ES a Smlouvy o Euratomu, jejichž uveřejnění není povinné) OBECNÉ ZÁSADY EVROPSKÁ CENTRÁLNÍ BANKA OBECNÉ ZÁSADY EVROPSKÉ
VíceFiskální strategie ve světle nové makroekonomické predikce Premiér Petr NEČAS
Fiskální strategie ve světle nové makroekonomické predikce Premiér Petr NEČAS ministr Ministr financí financí Miroslav KALOUSEK Ministerstvo financí České republiky, Letenská 15, 118 10 Praha 1, +420 257
VícePředmluva k 3. vydání 11
Předmluva k 3. vydání 11 I. oddíl CENTRÁLNÍ BANKA A BANKOVNÍ SYSTÉM 13 1. Bankovní systém 15 1.1 Vymezení a charakteristika bankovního systému 15 1.2 Univerzální a specializované bankovní systémy v tržních
VíceKrátkodobá rovnováha na trhu peněz
Makroekonomická analýza přednáška 9 1 Krátkodobá rovnováha na trhu peněz Funkce poptávky po penězích Poptávka po penězích je úměrná cenové hladině (poptávka po penězích je poptávka po reálných penězích).
Víceské politiky v současn asné ekonomické situaci
Aplikace hospodářsk ské politiky v současn asné ekonomické situaci VIII. Setkání představitelů významných podniků Jihočeského kraje Ing. Pavel Řežábek, Ph.D. člen bankovní rady a vrchní ředitel ČNB 12.
VíceMakroekonomie II Blok č. 5. Monetární a fiskální politika
Makroekonomie II Blok č. 5 Monetární a fiskální politika Monetární politika - cíle a nástroje Cíl: Monetární politika = působení na hospodářství z pozice centrální banky jako podpora a doplněk k fiskální
VícePOPTÁVKA A STABILITA ČESKÉ EKONOMIKY
POPTÁVKA A STABILITA ČESKÉ EKONOMIKY Vojtěch Spěváček, CES VŠEM (vojtech.spevacek@vsem.cz) Seminář MF, 6. června 2007 Obsah: 1. Význam a pojetí makroekonomické rovnováhy. 2. Jaké změny nastaly na poptávkové
VíceTrh. Tržní mechanismus. Úroková arbitráž. Úroková míra. Úroková sazba. Úrokový diferenciál. Úspory. Vnitřní směnitelnost.
Slovník pojmů Agregátní poptávka Apreciace Bazický index Běžný účet platební bilance Cena Cenný papír Cenová hladina Centrální banka Centrální košová parita Ceteris paribus Černý trh Čistá inflace Daň
VícePředpokládaný vývoj hospodaření měst a obcí v roce 2014 a predikce na rok 2015 Zadluženost obcí
Předpokládaný vývoj hospodaření měst a obcí v roce 2014 a predikce na rok 2015 Zadluženost obcí Miroslav Matej, Ministerstvo financí leden 2015 Hospodaření obcí v roce 2014 stav: listopad 2013 vs. listopad
VíceČeský finanční sektor: jakou má strukturu a jak je velký?
Český finanční sektor: jakou má strukturu a jak je velký? Jan Frait ředitel samostatného odboru finanční stability Prezentace při příležitosti emise zlaté pamětní mince Žďákovský most Vystrkov, 5. května
VíceMetodický list č. 2. Metodický list pro 2. soustředění kombinovaného Mgr. studia předmětu. Makroekonomie II (Mgr.) LS
Metodický list č. 2 Metodický list pro 2. soustředění kombinovaného Mgr. studia předmětu Makroekonomie II (Mgr.) LS 2008-09 Název tématického celku: Makroekonomie II 2. blok. Tento tématický blok je rozdělen
VíceStav Půjčky Splátky Kurzové Změna Stav
II. Státní dluh 1. Vývoj státního dluhu V 2013 došlo ke zvýšení celkového státního dluhu o 47,9 mld. Kč z 1 667,6 mld. Kč na 1 715,6 mld. Kč. Znamená to, že v průběhu 2013 se tento dluh zvýšil o 2,9 %.
VíceSvětová ekonomika. Analýza třísektorové ekonomiky veřejné rozpočty a daně jako nástroje fiskální politiky
Světová ekonomika Analýza třísektorové ekonomiky veřejné rozpočty a daně jako nástroje fiskální politiky Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního
VícePřehled o vývoji státního dluhu v čtvrtletí roku 2004 podává následující tabulka: mil. Kč. Výpůjčky (a) Stav
B. ŘÍZENÍ STÁTNÍHO DLUHU 1. Vývoj státního dluhu Celkový státní dluh dosáhl ke konci září nominální hodnoty 589,3 mld Kč a proti stavu na začátku letošního roku se zvýšil o 96,1 mld Kč, tj. o 19,5 % (schválený
VíceÚVOD. Vývoj HDP a inflace jsou korelované veličiny. Vývoj HDP a inflace (cenové hladiny) znázorníme pomocí modelu AD-AS. vývoj inflace (CPI)
AGREGÁTNÍ POPTÁVKA ÚVOD Odvození z modelu IS-LM-BP - fixní cenová hladina Nyní rovnovážná produkce a změny cenové hladiny Jak inflace ovlivňuje velikost produkce a jak produkt ovlivní vývoj inflace Vývoj
VíceMAKROEKONOMICKÝ POHLED NA FINANCOVÁNÍ ZDRAVOTNICTVÍ. Ing. Jan Vejmělek, Ph.D., CFA Hlavní ekonom Komerční banky 14. listopadu 2012
MAKROEKONOMICKÝ POHLED NA FINANCOVÁNÍ ZDRAVOTNICTVÍ Ing. Jan Vejmělek, Ph.D., CFA Hlavní ekonom Komerční banky 14. listopadu 212 Předkrizové období období konvergence Pozitivní role zahraničního kapitálu
VíceZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD Samostatný odbor finanční stability
ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD Samostatný odbor finanční stability ZÁTĚŽOVÉ TESTY LISTOPAD SHRNUTÍ Výsledky zátěžových testů bankovního sektoru v ČR, které byly provedeny na datech ke konci
VíceZopakovat si trh peněz, rovnováhu nabídky a poptávky na trhu peněz.
Monetární politika Zopakovat si trh peněz, rovnováhu nabídky a poptávky na trhu peněz. Baldwin,R./Wyplosz,CH.:Ekonomie evropské integrace. Kapitola 13.3 Nedosažitelná trojice (str. 379-387) Měnová politika
VíceÚčinek změny autonomních výdajů (tedy i G) na Y (= posun křivky IS): Y = γ A
Vysoká škola finanční a správní, o. p. s. Akademický rok 2005/06, letní semestr Kombinované studium Předmět: Makroekonomie (Mgr.) Metodický list č. 2 3) Fiskální a monetární politika v modelu IS-LM 4)
VíceII. Vývoj státního dluhu
II. Vývoj státního dluhu V 1. čtvrtletí 2014 došlo ke zvýšení celkového státního dluhu z 1 683,3 mld. Kč na 1 683,4 mld. Kč, což znamená, že v průběhu 1. čtvrtletí 2014 se tento dluh prakticky nezměnil.
VíceKapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA
Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA Agregátní poptávka (AD): agregátní poptávka vyjadřuje různá množství statků a služeb (reálného produktu), která chtějí spotřebitelé, firmy, vláda a zahraniční
VíceC.4 Vztahy k zahraničí Prameny: ČNB, ČSÚ, Eurostat, propočty MF ČR. Tabulka C.4.1: Platební bilance roční
Prameny: ČNB, ČSÚ, Eurostat, propočty MF ČR. Tabulka C..1: Platební bilance roční 5 7 8 9 1 11 Odhad Vývoz zboží (fob) mld. Kč 15 171 17 189 15 79 5 1 1 růst v %, 9, 5,7 8,5 1,8 15,,,7, 5, Dovoz zboží
VícePovaha vstupních údajů hotovostní báze. Subsektor vládních institucí Ústřední vládní instituce (subsektor 1311)
Subsektor vládních institucí Ústřední vládní instituce (subsektor 1311) Povaha vstupních údajů hotovostní báze Pokrytí jednotek a) organizační složky státu (ústřední rozpočtové organizace) b) státní mimorozpočtové
VíceC.4 Vztahy k zahraničí
Prameny: ČNB, ČSÚ, Eurostat, propočty MF ČR. Tabulka C..1: Platební bilance roční 3 5 7 9 1 11 Vývoz zboží (fob) mld. K č 15 1371 173 19 15 79 7 131 319 rů st v % 1, 9,3 5,7,5 1, 15,, 13,,, Dovoz zboží
VíceObsah. Fiskální politika (AD) (AS)
Obsah Fiskální politika Systém veřejných rozpočtů Státní rozpočet Funkce FP Druhy FP, Formy FP Lafferova křivka Fiskální politika Politika, která k ovlivňování ekonomiky využívá specifický systém veřejných
VíceMetodický list č. 6 14) Fiskální politika. 15) Obchodní politika 14) Fiskální politika. 1. Rozpočtová soustava. 2. Keynesiánská fiskální politika
Vysoká škola finanční a správní, o. p. s. Akademický rok 2006/07, letní semestr Kombinované studium Předmět: Makroekonomie (Bc.) Metodický list č. 6 14) Fiskální politika 15) Obchodní politika 14) Fiskální
VíceValorizace valorizace důchodů 2014 např. výše důchodu v roce 2013 11.256 Kč
Valorizace zvýšení důchodů nejčastěji od lednové splátky důchodu, zvyšování základní výměry důchodu, procentní výměry (podle odpracovaných let a odvodů) nebo obou složek do r. 2011 schvalovala vláda vládní
VíceZájmy České republiky a její budoucí pozice v EU Ekonomický pohled na přijetí společné měny
Budoucí pozice ČR v Evropské unii a EURO Zájmy České republiky a její budoucí pozice v EU Ekonomický pohled na přijetí společné měny Lubomír Lízal, Ph.D. Praha, 29. 11. 2016 Ekonomická konvergence Konvergence
VíceCíl: analýza další makroekonomické poruchy, jejích příčin a důsledků
Vysoká škola finanční a správní, o. p. s. Akademický rok 2007/08, letní semestr Kombinované studium Předmět: Makroekonomie (Bc.) Metodický list č. 4 10) Nezaměstnanost. 11) Inflace a Phillipsovy křivky
VíceStátní rozpočet Tabulka: Měsíční hotovostní příjmy, výdaje a saldo
Státní rozpočet Tabulka: Měsíční hotovostní příjmy, výdaje a saldo Pokrytí: Rozpočtový rámec zahrnuje základní položky bilance státního rozpočtu. Detailní členění zahrnuje příjmy (daňové, nedaňové, kapitálové
VíceII. Vývoj státního dluhu
II. Vývoj státního dluhu V 2015 došlo ke snížení celkového státního dluhu z 1 663,7 mld. Kč na 1 663,1 mld. Kč, tj. o 0,6 mld. Kč, přičemž vnitřní státní dluh se zvýšil o 1,6 mld. Kč, zatímco korunová
VíceHospodářská politika
Hospodářská politika doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. Hlavní cíl: zajištění ekonomického růstu, ekonomické rovnováhy, cenové stability, plné zaměstnanosti a sociálních úkolů státu. 1 Cílů HP je dosahováno
VícePavel Řežábek člen bankovní rady ČNB
Domácí a světový ekonomický vývoj Pavel Řežábek člen bankovní rady ČNB Ekonomická přednáška v rámci 8. ročníku odborné konference Očekávaný vývoj odvětví automobilového průmyslu v ČR a střední Evropě Brno,
Více4 Hospodaření vládního sektoru deficit a dluh
4.1 Střednědobý rozpočtový výhled Strategie ČR v oblasti rozpočtové politiky je vedena zejména úsilím o odstranění nadměrného schodku vládního sektoru. Systematická snaha o snížení vládního deficitu byla
VíceC.4 Vztahy k zahraničí
Prameny: ČNB, ČSÚ, Eurostat, propočty MF ČR. Tabulka C..1: Platební bilance roční 5 7 8 9 1 11 Vývoz zboží (fob) mld. Kč 15 171 17 189 15 79 7 11.. růst v % 1, 9, 5,7 8,5 1,8 15,, 1,8.. Dovoz zboží (fob)
VíceDomácí a světový ekonomický vývoj. Pavel Řežábek. člen bankovní rady ČNB
Domácí a světový ekonomický vývoj Pavel Řežábek člen bankovní rady ČNB Ekonomická přednáška v rámci odborné konference Očekávaný vývoj automobilového průmyslu v ČR a střední Evropě Brno, 19. října 2016
VíceMakroekonomie I. Příklad. Řešení. Řešení. Téma cvičení. Pojetí peněz. Historie a vývoj peněz Funkce peněz
Příklad Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Zjistěte, k jaké změně (růstu či poklesu) devizových rezerv došlo, jestliže ve sledovaném roce běžný účet platební bilance domácí ekonomiky
VíceOrganizační složky státu
Organizační složky státu 1 Poslední aktualizace: 20. 2. 2017 Tabulka: Výkaz zdrojů a užití peněžních prostředků OSS měsíční (data od r. 2015) Výkaz zdrojů a užití peněžních prostředků OSS čtvrtletní (data
VíceMěnová politika - cíle
Měnová politika - cíle Hlavním cílem ČNB (podle Ústavy) je péče o cenovou stabilitu. Pokud tím není dotčen tento hlavní cíl, má ČNB za úkol podporovat obecnou hospodářskou politiku vlády vedoucí k udržitelnému
VícePeriodicita: Měsíční, resp. čtvrtletní.
Organizační složky státu Tabulka: Výkaz zdrojů a užití peněžních prostředků OSS měsíční (data od r. 2015) Výkaz zdrojů a užití peněžních prostředků OSS čtvrtletní (data za r. 2014) Pokrytí: Organizační
Vícepředběžná skutečnost
II. Veřejné rozpočty V této části materiál prezentuje údaje za veřejné rozpočty ve statistickém standardu Government Finance Statistics 2001 (dále GFS 2001) a příslušná data tudíž nemusí být ve srovnání
Více9b. Agregátní poptávka I: slide 0
9b. Agregátní poptávka I: (odvození ISLM modelu) slide 0 Obsahem přednášky je Křivka IS a její vztah ke keynesiánskému kříži modelu zapůjčitelných fondů Křivka LM a její vztah k teorii preference likvidity
VíceRozpočet a finanční vize měst a obcí
Rozpočet a finanční vize měst a obcí Příprava rozpočtu samospráv 2015 změny a vývoj, aktuality Miroslav Matej odbor Financování územních rozpočtů 11. září 2014 Obsah prezentace I. Aktuální vývoj daňových
VíceStátní rozpočet 2018 priority, transfery do územních samospráv
Státní rozpočet 2018 priority, transfery do územních samospráv Ing. Irena Válková odbor 11 Státní rozpočet Irena.Valkova@mfcr.cz Východiska pro sestavení SR na rok 2018 Programové prohlášení vlády České
VíceDOPAD FISKÁLNÍ/MONETÁRNÍ POLITIKY NA ŘÍZENÍ PODNIKU. seminární práce
DOPAD FISKÁLNÍ/MONETÁRNÍ POLITIKY NA ŘÍZENÍ PODNIKU seminární práce OBSAH ÚVOD... 1 1. Fiskální politika... 1 2. Monetární politika... 3 3. Dopad nástrojů fiskální politiky na řízení podniku... 4 4. Dopad
VíceMakroekonomie. Makroekonomie. Sektory v NH
Makroekonomie Ing. Martin Petříček, Ph.D., MBA m.petricek@email.cz Makroekonomie Sleduje makroekonomický výkon hospodářství a nástroje k jeho optimalizaci Makroekonomické výstupy měří zpravidla statistický
VíceEVROPSKÁ CENTRÁLNÍ BANKA
1.9.2009 Úřední věstník Evropské unie L 228/25 OBECNÉ ZÁSADY EVROPSKÁ CENTRÁLNÍ BANKA OBECNÉ ZÁSADY EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY ze dne 31. července 2009 o vládní finanční statistice (přepracování) (ECB/2009/20)
VíceFinanční krize a česká ekonomika
Finanční krize a česká ekonomika Vladimír Tomšík viceguvernér Česká národní banka Finanční krize, její fiskální důsledky, konsolidace Bankovní institut, Praha, 9. prosince 2011 Obsah Příčiny krize eurozóny
VíceROZVAHA Majetková a kapitálová struktura
ROZVAHA Majetková a kapitálová struktura Manažerská ekonomika obor Marketingová komunikace 1. přednáška Ing. Jarmila Ircingová, Ph.D. Majetek podniku (obchodní majetek) Souhrn věcí, peněz, pohledávek a
VíceStátní fondy. Periodicita: Měsíční, resp. čtvrtletní.
Státní fondy Tabulka: Výkaz zdrojů a užití peněžních prostředků SF měsíční (data od r. 2015) Výkaz zdrojů a užití peněžních prostředků SF čtvrtletní (data za r. 2014) 1 Poslední aktualizace: 20. 2. 2017
Více7. Veřejné výdaje. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc.
7. Veřejné výdaje Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. Obsah : 7.1 Charakteristika veřejných 7.2 Ukazatele dynamiky, objemu a struktury veřejných 7.3 Klasifikace veřejných 7.4 Teorie růstu veřejných 7.5 Faktory
VíceInflace a měna. Národní hospodářství 2. seminář Podzim 2016 Sem. skupiny Libora Kyncla S využitím materiálů Dany Šramkové
Inflace a měna Národní hospodářství 2. seminář Podzim 2016 Sem. skupiny Libora Kyncla S využitím materiálů Dany Šramkové Témata případových studií na 3. seminář sem. skup. dr. Kyncla 1. Trh práce nabídka,
VíceVEŘEJNÁ ROZPOČTOVÁ SOUSTAVA. Ing. M. Červenka VŠFS Praha, 2012
VEŘEJNÁ ROZPOČTOVÁ SOUSTAVA Ing. M. Červenka VŠFS Praha, 2012 Netržní činnosti státu Legislativní Alokační Redistribuční Regulační Stabilizační Mají pomoci předcházet a likvidovat důsledky tržního selhání
VíceMezinárodní finance a rozvoj Vladan Hodulák Osnova Měnový finanční systém Kapitálové toky Dluhová krize RZ Mezinárodní instituce Jak z toho ven? Měnový finanční systém Měnový systém soubor vztahů národních
VíceZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČESKÉ REPUBLIKY LISTOPAD Samostatný odbor finanční stability
ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČESKÉ REPUBLIKY LISTOPAD 01 Samostatný odbor finanční stability 01 ZÁTĚŽOVÉ TESTY LISTOPAD 01 SHRNUTÍ Výsledky zátěžových testů bankovního sektoru v ČR, které byly provedeny
VíceInstituce finančního trhu
Ing. Martin Širůček, Ph.D. Katedra financí a účetnictví sirucek.martin@svse.cz sirucek@gmail.com Instituce finančního trhu strana 2 Instituce finančního trhu Regulatorní instituce Komerční instituce strana
VíceMakroekonomie I. Praktický příklad určete a, b, c, d, e, f, g, h, ch. Praktický příklad určete a, b, c, d, e, f, g, h, ch. Řešení.
Praktický příklad určete a, b, c, d, e, f, g, h, ch Makroekonomie I Důchod a 300 500 700 900 1100 g 1500 2000 Spotřeba 100 340 c 660 e 980 1140 1300 ch Úspory -100 b 0 d 80 f 160 h 300 Ing. Jaroslav ŠETEK,
Více5 Porovnání s předchozím Konvergenčním programem a analýza citlivosti
Porovnání s předchozím Konvergenčním programem a analýza citlivosti. POROVNÁNÍ S PŘEDCHOZÍM MAKROEKONOMICKÝM SCÉNÁŘEM Rozdíly makroekonomických scénářů současného podzimního Konvergenčního programu (CP)
VíceOBECNÉ ZÁSADY. OBECNÉ ZÁSADY EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY ze dne 25. července 2013 o vládní finanční statistice. (přepracované znění)
L 2/12 Úřední věstník Evropské unie 7.1.2014 OBECNÉ ZÁSADY OBECNÉ ZÁSADY EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY ze dne 25. července 2013 o vládní finanční statistice (přepracované znění) (ECB/2013/23) (2014/2/EU) RADA
Víceský ČNB Miroslav Singer viceguvernér, V. Finanční fórum Zlaté koruny Praha, 23. září 2009
Aktuáln lní hospodářský ský vývoj v ČR R očima o ČNB Miroslav Singer viceguvernér, r, Česká národní banka V. Finanční fórum Zlaté koruny Praha, 23. září 2009 Krize ve světě Příčiny krize: dlouhodobý souběh
VíceZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR ÚNOR. Samostatný odbor finanční stability
ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR ÚNOR Samostatný odbor finanční stability ZÁTĚŽOVÉ TESTY ÚNOR ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR (ÚNOR ) SHRNUTÍ Výsledky aktuálních zátěžových testů bankovního sektoru
VíceCíl: seznámení s pojetím peněz v ekonomické teorii a s fungováním trhu peněz. Peníze jako prostředek směny, zúčtovací jednotka a uchovatel hodnoty.
Vysoká škola finanční a správní, o. p. s. Akademický rok 2007/08, letní semestr Kombinované studium Předmět: Makroekonomie (Bc.) Metodický list č. 3 7) Peníze a trh peněz 8) Otevřená ekonomika 9) Hospodářské
Vícei R = i N π Makroekonomie I i R. reálná úroková míra i N. nominální úroková míra π. míra inflace Téma cvičení
Téma cvičení Makroekonomie I Nominální a reálná úroková míra Otevřená ekonomika Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Nominální a reálná úroková míra Zahrnutí míry inflace v rámci peněžního trhu
VíceJak stabilizovat veřejný dluh?
Jak stabilizovat veřejný dluh? Prof. Jan Švejnar E-mail: kancelar@jansvejnar.cz web: http://idea.cerge-ei.cz 9. června 2011 Struktura prezentace Fiskální situace ČR v mezinárodním srovnání Ekonomie vývoje
VíceVysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice
MAKROEKONOMIE MONETÁRNÍ POLITIKA Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace
VíceObsah. KAPITOLA I: Předmět, základní pojmy a metody národohospodářské teorie... 17. KAPITOLA II: Základní principy ekonomického rozhodování..
Obsah Úvodem.................................................. 15 KAPITOLA I: Předmět, základní pojmy a metody národohospodářské teorie.................... 17 1 Předmět a základní pojmy národohospodářské
Více