Ekologické daně a jejich dopad na domácnosti Impact of Environmental Taxation on Households

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Ekologické daně a jejich dopad na domácnosti Impact of Environmental Taxation on Households"

Transkript

1 MORAVSKÁ VYSOKÁ ŠKOLA OLOMOUC Ústav ekonomie Miroslava Zezulová Ekologické daně a jejich dopad na domácnosti Impact of Environmental Taxation on Households Bakalářská práce Vedoucí práce: Ing. Jarmila Zimmermannová, Ph.D. Olomouc 2014

2 Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a použila jen uvedené informační zdroje. Prohlašuji, že odevzdaná tištěná verze bakalářské práce se shoduje s elektronickou verzí vloženou do IS/STAG. Olomouc

3 Tímto děkuji vedoucí mé bakalářské práce paní Ing. Jarmile Zimmermannové, Ph.D., za cenné rady a připomínky při vedení mé bakalářské práce.

4 OBSAH ÚVOD Externality a jejich řešení Nástroje politiky k řešení problémů životního prostředí Ekonomické nástroje Ziskový a neziskový sektor v oblasti životního prostředí Ekologické daně Druhy ekologických daní Přímé ekologické daně Nepřímé ekologické daně Ekologické daně podle předmětu Daně z motorových paliv Daně z automobilů Daně z energetických produktů Daň z emisí, poplatky za těžbu nerostných surovin Ekologická daňová reforma Ekologická daňová reforma v Německu Ekologická daňová reforma v ČR Ekologické přínosy Námitky proti zavedení ekologických daní Ekologické daně v EU Porovnání ekologických daní ve vybraných státech EU Ekologické daně v ČR Ekologické daně v ČR podle předmětu Daň ze zemního plynu a ostatních plynů Daň z pevných paliv

5 5.1.3 Daň z elektřiny Statistika vyměřených ekologických daní v České republice Daňová incidence Analýza dopadů ekologických daní Porovnání spotřebitelských cen u tuhých, plynných paliv a elektrické energie Spotřeba energetických paliv v domácnostech Porovnání výdajů na konečnou spotřebu domácností na bydlení a energie Porovnání spotřeby paliv v domácnostech na osobu Čistá peněžní vydání domácností podle skupin Porovnání změn čistého peněžního vydání u skupiny zaměstnanců Porovnání změn čistého peněžního vydání u skupiny samostatně činní Porovnání změn čistého peněžního vydání u skupiny nezaměstnaní Porovnání změn čistého peněžního vydání u skupiny důchodců Peněžní vydání v průměru na osobu podle decilů Čistá peněžní vydání domácností rozdělených podle decilů na elektrickou energii Čistá peněžní vydání domácností rozdělených podle decilů na plynná paliva Čistá peněžní vydání domácností rozdělených podle decilů na tuhá paliva Čistá peněžní vydání domácností rozdělených podle decilů na teplo a teplou vodu ZÁVĚR ANOTACE LITERATURA A PRAMENY SEZNAM ZKRATEK SEZNAM OBRÁZKŮ A GRAFŮ

6 SEZNAM TABULEK SEZNAM PŘÍLOH PŘÍLOHY

7 Úvod Politika ochrany životního prostředí představuje nedílnou součást hospodářské politiky vyspělých států. Společnost si čím dál tím více uvědomuje dopad vlivu člověka na životní prostředí. Vládní politiky používají různé nástroje k nápravě znečištění a předcházení škod na životním prostředí. Jedním z nástrojů jsou ekologické daně. Účelem zavedení ekologických daní je nejenom získání dodatečných zdrojů příjmů státního rozpočtu, ale také vliv na chování dotčených spotřebitelů a výrobců. Hlavním cílem bakalářské práce je zjištění jaký dopad mají ekologické daně na výdaje, spotřebu domácností a které skupiny domácností nejvíce zatíží. Pro účely bakalářské práce byla použita metoda komparace. Tato metoda spočívá v porovnávání, srovnávání údajů a následné vyhodnocení rozdílů z porovnávaných dat. V bakalářské práci budeme porovnávat meziroční změny ve spotřebě, vydání domácností za energetická paliva v letech před zavedením ekologické daně a po zavedení daně. V rámci praktické části bakalářské práce byly stanoveny hypotézy, které jsme pomocí metody komparace potvrdili, nebo vyvrátili. Bakalářská práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část se skládá z následujících kapitol. První kapitola externality a jejich řešení popisuje druhy externalit a jejich řešení v rámci vládních politik především pomocí ekonomických nástrojů. Druhá kapitola se věnuje ekologickým daním. Charakterizuje ekologické daně podle druhu a předmětu zavedené ekologické daně. V třetí kapitole je popsána ekologická daňová reforma v Německu, která byla vzorem pro zavedení reformy v České republice. Charakterizuje důvody, přínosy a námitky zavedené ekologické reformy v ČR. Čtvrtá kapitola popisuje vzájemnou spolupráci EU v ochraně životního prostředí a historický vývoj ekologických daní v EU. Pátá kapitola navazuje na předešlou kapitolu a charakterizuje historický vývoj poplatků k ochraně životního prostředí v ČR a druhy ekologických daní v ČR. Součástí této kapitoly je statistika vybraných ekologických daní v ČR. Závěrečná kapitola se v teoretické části zabývá daňovou incidencí. Praktická část bakalářské práce, je zaměřena na vyhodnocení údajů z Českého statistického úřadu o ceně, spotřebě a vydání domácností za energetická paliva. 7

8 Praktická část práce je rozdělena do několika částí podle daných hypotéz. Hypotéza č. 1 - v rámci zdaněných komodit došlo k nejvyššímu nárůstu cen u tuhých paliv. Hypotéza č. 2 v rámci zdaněných komodit se u domácností nejvíce meziročně snížila spotřeba tuhých paliv. Hypotéza č. 3 - došlo k největšímu nárůstu výdajů u domácností důchodců a domácností spadajících do prvních tří decilů. V praktické části bakalářské práce se porovnávají spotřebitelské ceny tuhých, plynných paliv a elektrické energie. Následně se z daných údajů porovnávají meziroční změny v letech před a po zavedené ekologických daní. Tyto údaje jsou doplněny výpočtem, který zjišťuje podíl ekologických daní k ceně daného energetického produktu. Další část je zaměřena na spotřebu domácností tuhých, plynných paliv a elektrické energie. Podle jednotlivých druhů energetických paliv se porovnává meziroční změna před a po zavedení ekologických daní ve spotřebě domácností. V poslední části se zaměřuje na výdaje domácnosti za energetická paliva podle různých skupin. Nejprve jsou skupiny rozděleny na domácnosti zaměstnaných, nezaměstnaných, samostatně činných, důchodců a následně jsou výdaje domácnosti rozděleny do skupin podle decilů. Z jednotlivých porovnaných údajů jsou vyhodnoceny stanovené hypotézy. Hypotézy jsou potvrzeny či vyvráceny. 8

9 1 Externality a jejich řešení Externality vznikají, jestliže výroba nebo spotřeba výrobků způsobuje náklady nebo výnosy jiným subjektům. Externality mohou tedy být jak pozitivní, tak negativní. Pozitivní externality ovlivňují pozitivně produkční a užitkové funkce jiných subjektů a naopak negativní je ovlivňují negativně. 1 Mezi negativní externality můžeme zařadit znečišťování ovzduší, vod, devastace krajiny po těžbě. Při výrobě produktů, těžbě surovin dochází ke znečišťování životního prostředí. Zároveň nám výrobky, při jejichž výrobě vznikají škodlivé látky, či mají negativní vliv na krajinu, přináší užitek. Není řešením zastavit výrobu, při níž vznikají negativní externality. Sice by se zamezilo znečišťování životního prostředí, ale daný produkt by nepřinášel žádný užitek. 2 Dle Kolstada externality rozdělujeme: Výrobní - k této externalitě dochází, když zisky jedné firmy jsou nedobrovolně ovlivněny činností druhé firmy. Peněžní - vzniká v důsledku zvýšení poptávky po určitém zboží, například z důvodů jejich popularity, čímž je ovlivněna cena jiného zboží. Spotřební - tato externalita se týká funkce využitelnosti. Ovlivňuje kvalitu spotřebního zboží. Například znečištění kvality vody, ovzduší, na které nemá spotřebitel vliv. 3 Proč se tedy máme externalit obávat? Základním problémem je to, že původce externalit se rozhoduje, jaké množství externalit vyprodukuje, avšak nebere ohled na dopady externalit na životní prostředí. Nedobrovolné náklady jsou přenášeny na jiné, aniž by ti, co náklady způsobí, za ně zaplatili. Snižování znečišťování a odstranění vzniklých externalit je nákladné a proto vyžaduje vládní zásahy. Vláda používá celou řadu různých kroků v boji s externality. Používá nástroje k tomu, aby přiměla firmy snížit vznik negativních externalit. 4 1 Srov. JÍLKOVÁ,J., Poplatky k ochraně životního prostředí a jejich efektivnost, s Srov. JÍLKOVÁ, J., Daně, dotace a obchodovatelná povolení, nástroje ochrany ovzduší a klimatu, s Srov. KOLSTAD, Ch.,D., Environmental economics,s Srov. SAMUELSON, P., A., Ekonomie, s

10 1.1 Nástroje politiky k řešení problémů životního prostředí Pokud využíváme životní prostředí a způsobujeme jeho znečištění, zvažujeme, zda vydáme peníze na prevenci vzniku ekologické zátěže nebo vydáme peníze na odstranění způsobených škod. Preference jedné položky zátěže vede ke snížení druhé položky, neboli zvýšením nákladů na zamezení ekologických škod snížíme výdaje na odstranění vzniklých externalit. Vládní politika využívá různé přístupy v boji s externalitami. Mezi něž patří donucovací přístup, kde stát prosazuje cíle v oblasti ochrany životního prostředí prostřednictvím zákazů, příkazů, pokut. Stát trestá subjekty za nedodržení předepsaných norem chování. Dalším přístupem je tržně orientovaný přístup, jehož cílem je snaha pomocí různých způsobů simulovat působení trhu. Dává znečišťovatelům prostor pro rozhodování podle jejich hledisek užitku a nákladů. Nástroje vlády k řešení problémů: Právní nástroje, soubor pravidel chování Ekonomické nástroje, přímá a nepřímá podpora, poplatky, daně. Dobrovolné nástroje, vychází z aktivního přístupu podniků. Informační nástroje, poskytování dat a informací. Vzdělávací, výchovné a osvětové nástroje. 5 5 Srov. JÍLKOVÁ, J., Daně, dotace a obchodovatelná povolení - nástroje ochrany ovzduší a klimatu, s

11 nadnárodní úroveň národní úroveň samospráv a obcí krajů daně, dotace, obchodovatelná práva, přikazy, zákazy Obr. 1 - Nástroje ekologické politiky Ekonomické nástroje Více se zaměříme na ekonomické nástroje. Ekonomické nástroje k ochraně životního prostředí jsou založeny na nepřímém ovlivňování chování subjektů, které poškozují životní prostředí prostřednictvím cenového mechanismu. Nástroje finančně zatíží ekologicky negativní aktivity a naopak zvýhodňují ekologicky šetrné chování. Subjekty se mohou rozhodnout, zda je pro ně na základě ekonomické kalkulace efektivnější zaplatit za poškozování životního prostředí nebo snížit ekologickou zátěž a platit méně. 7 Obecně můžeme rozlišit ekonomické nástroje na následující typy a to na daně, zvláštní poplatky, správní a uživatelské poplatky, úhrady neboli příspěvky, obchodovatelné a emisní povolenky, pokuty, dotace. Podrobné členění uvádí tabulka 1 - klasifikace ekonomických nástrojů podle,,oecd. 8 Dále se budeme zabývat jen daněmi a poplatky.,,daň je povinná, zákonem přesně stanovená částka, která nenávratně odčerpává daňovému systému část nominálního důchodu. 9 Základní funkcí daní je funkce fiskální a výnos z daní je příjmem státního rozpočtu. Následnou funkcí daní je funkce alokační či motivační. Pro výpočet daně je důležitá měřitelnost výstupu. Nejdůležitější skupinu představují daně z energie. 6 Srov. ČAMROVÁ, L.,VEJCHODSKÁ, E., SLAVÍK, J., Ekonomie životního prostředí - teorie a politika, s Srov. SOUKOPOVÁ, J., Ekonomika životního prostředí, s Organisation for Economic Co-operation and Development-Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj. 9 ŠIROKÝ, Jan., Daně v Evropské unii, s

12 Tab. 1 - Klasifikace ekonomických nástrojů podle OECD Poplatky za znečišťování životního prostředí Poplatky za využívání přírodních zdrojů poplatky za znečišťování ovzduší poplatky za vypouštění odpadních vod poplatky za ukládání odpadu na skládky poplatky za spalování odpadů poplatky za hluk administrativní, místní poplatky poplatky za odběry podzemních vod poplatky za odběry vody z vodních toků odvody za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu poplatky za odnětí pozemků plnících funkci lesa úhrady z dobývaného prostoru a z vydobytých vyhrazených nerostů poplatky za kácení dřevin Uživatelské poplatky poplatky za spotřebu látek poškozující ozonovou vrstvu poplatky za užívání vybraných umělých hnojiv a pesticidů poplatky za využívání tašek z umělých hmot Daně daně k ochraně životního prostředí komunální daně Sankční platby pokuty přirážky Daňové úlevy v rámci DPH v rámci spotřebních daní v rámci daní z příjmu v rámci silniční daně v rámci daně z nemovitostí v rámci daně dědické a darovací Finanční podpory granty, dotace, dary výhodné půjčky garance úvěrů Úlevy v placení poplatků ostatní úlevy Depozitně refundační systémy zálohování recyklační poplatky Obchodovatelná emisní povolení Environmentální pojištění Zdroj: SOUKOPOVÁ, J., Ekonomika životního prostředí, s Na rozdíl od daní je u poplatků převážně funkce regulativní a to zejména s ochranou životního prostředí. Mají vytvářet tlak na změnu chování znečišťovatelů. Výnos z poplatků jde do specifických fondů mimo státní rozpočet. Mezi hlavní skupinu 12

13 patří poplatky za znečištění ovzduší, vody a poplatky z hluku. Správní a uživatelské poplatky zahrnují platby za veřejné služby. Výnosy z těchto daní jsou využity na úhradu nákladů spojených s určitými službami. Například platby k pokrytí nákladů za sběr a likvidaci tuhých odpadů a čištění odpadních vod Ziskový a neziskový sektor v oblasti životního prostředí Mezi subjekty ziskového sektoru působící v oblasti ochrany životního prostředí patří výrobci environmentálních zboží a služeb. Hlavním motivací těchto firem působící v tzv. EKO-průmyslu je zisk na rozdíl od veřejného sektoru. Dle odvětvové klasifikace ekonomických činností OKEČ patří do ziskového sektoru. Protektorování pneumatik, Recyklace druhotných surovin, Shromažďování, úprava a rozvod vody, Velkoobchod s odpadem a šrotem, Odstraňování odpadních vod a odpadů, čištění měst, sanace. Neziskový sektor je založen na jiném principu než ziskový. Hlavním cílem není vytvářet zisk, ale ochrana životního prostředí. Neziskové organizace mají nezastupitelnou roli ve společnosti v oblasti životního prostředí. Mezi tyto subjekty patří. Ministerstvo životního prostředí, Obce, kraje, Státní fond životního prostředí, Česká inspekce životního prostředí, Agentura ochrany přírody a krajiny, Veřejné neziskové organizace, Soukromé neziskové organizace, Domácnosti Srov. JÍLKOVÁ, J., Daně, dotace a obchodovatelná povolení - nástroje ochrany ovzduší a klimatu, s Srov. SOUKOPOVÁ, J., Ekonomika životního prostředí, s

14 2 Ekologické daně Jedním z řešení je zavedení ekologických daní. Úkolem ekologické daně je zahrnutí externalit do ceny produktu. Jejich zavedením se očekává pozitivní vliv na životní prostředí. Zavedení daně nemusí mít přímý vliv na životní prostředí. Přestože výrobci zaplatí ekologickou daň, nemusí mít platba daně za následek snížení produkce škodlivin. Na druhou stranu zavedení ekologické daně zatíží přímo výrobce, který produkuje škodliviny. Navýší se daňový základ u těch, kteří jsou zodpovědní a mají užitek z výroby produktů, které znečišťují životní prostředí. 12 Přibližně před sto lety anglický ekonom Arthur C. Pigou obhajoval uvalení daně na tvůrce znečištění. Pigoviánská daň, jak se jí začalo říkat, je speciální druh emisní daně, která se stanovuje jako mezní škoda ze znečištění ve snaze obnovit optimální situaci, kdy selže trh. Přesněji řečeno pigoviánská daň je emisní poplatek, který se přesně rovná souhrnné mezní škodě, kterou způsobují emise při vyhodnocení úrovně znečištění. 13 Zásadním problémem je obtížné stanovení mezní škody v peněžním vyjádření. Jako řešení se navrhuje stanovit společensky přijatelnou úroveň emisí jako standart a následně daní zatížit aktivity, které tyto emise produkují. Výše daně by se měla zvyšovat až do té doby, kdy znečišťovatel své aktivity dostatečně omezí. 14 OECD 15, IEA 16 a Evropská komise se shodly na definování ekologických daní v podobě povinných paušálních plateb vládě, vyměřených z daňového základu, který závisí na konkrétní oblasti podnikání. Daňové sazby se vypočítávají z energetických produktů, motorových vozidel, odpadu, naměřených nebo předpokládaných emisí, těžby přírodních zdrojů apod. Dalším druhem jsou poplatky, které se vypočítávají úměrně k poskytnuté službě. Například množství sesbíraného a zpracovaného odpadu. Výběr ekologické daně zahrnuje jak paušální daň, tak i poplatky Srov. KUBÁTOVÁ, K., Daňová teorie a politika, s Srov. KOLSTAD, Ch., D., Environmental economics,s Srov. JÍLKOVÁ, J., Poplatky k ochraně životního prostředí a jejich efektivnost, s Organisation for Economic Co-operation and Development-Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj. 16 International Energy Agency - Mezinárodní energetická agentura. 17 Srov. The political economy of environmentally related taxes., Paris: OECD, s

15 Některé zdanění v oblasti energetiky je harmonizováno na úrovni Společenství. Daňová harmonizace označuje přizpůsobení se národním daňovým systémům a jednotlivých daní a současně dodržování stanovených společných pravidel daných zemí. Rozhodujícími právními předpisy jsou směrnice Rady ES. Směrnice stanovují předmět zdanění, druhy základu daní, druhy sazeb a jejich minimální výši. Dále určují rozsah osvobození od daní a pravidla pro pohyb produktů po území ES. 18 Dle metody klasifikace daní podle OECD můžeme ekologické daně zařadit do skupiny: 5121 Spotřební daň, 5211 Placené domácnostmi z motorových vozidel, 5212 Placené ostatními subjekty z motorových vozidel. 19 Tabulka klasifikace daní je uvedena v příloze Druhy ekologických daní Přímé ekologické daně Platba u přímých daní je přímo úměrná na výši příjmu poplatníka. Přímé daně můžeme rozdělit na daně výnosové, které jsou placeny ze zdrojů příjmů před jejich vznikem a na daně majetkové, které se vztahují přímo ke vzniklému důchodu poplatníka. Poplatník daně platí sám ze svého důchodu daň a nepřenáší platbu daně na jiný subjekt. Výše daně je vyměřena správcem daně dle daného zákona. Mezi ekologicky zaměřené přímé daně patří daně silniční, které jsou součástí majetkových daní Nepřímé ekologické daně Nepřímé daně platí plátce, ale nesnižuje se mu vlastní důchod, daň je přenesena na jiný subjekt, od kterého vybral daň formou přirážky k ceně produktu. 21 U těchto daní se nezdaňují přímo emise škodlivých látek, které jsou vypouštěny do ovzduší, ale 18 Srov. ŠIROKÝ, J., Daně v Evropské unii, s Srov. ŠIROKÝ, J., Daně v Evropské unii, s Srov. POSPÍŠIL, R., Veřejná ekonomika současnost a perspektiva, s Srov. KUBÁTOVÁ, K., Daňová teorie a politika, s

16 zdaňuje se zástupný faktor. Daň je zaměřena na vstupní faktory nebo na spotřebu výrobků či služby. Výhodou těchto daní je že se nemusí měřit jaký je vliv na životní prostředí. Jsou stanoveny přesné sazby, z kterých se daň vypočítá. 22 Tržní efektivnost nepřímé ekologické daně bude stoupat se zvyšovacím množstvím spotřebovaných komodit a způsobenou ekologickou zátěží. 23 Daně s neplánovaným ekologickým dopadem, nebyly zavedeny z důvodů ochrany životního prostředí, ale mají pozitivní vliv na ekologii. Patří mezi ně selektivní daně z minerálních olejů. Například uhlovodíkové paliva a maziva. Neplánované ekologické daně jsou největší a jsou z nich nejvyšší výnosy Ekologické daně podle předmětu Daně z motorových paliv Motorová paliva jsou zdaněná daní z přidané hodnoty či jinými spotřebními daněmi. Platí zákonem stanovené specifické spotřební daně, tzv. akcízy. Sazba se liší podle druhu výrobku. Tyto daně patří mezi nejdůležitější Daně z automobilů Účelem zdanění je snížení výfukových plynů z automobilů. Daň z motorových vozidel je dvojí. Platí se registrační nebo oběhová daň. Registrační daň souvisí s koupí automobilu a oběhová daň, která se platí jednou ročně. Oběhovou daní je například platba silniční daně majitelů automobilů, kteří používají automobil v podnikání. K dalším daním z hlediska dopravy patří platba mýtného. Sazba za mýtné je rozlišena dle druhu nákladních vozidel. Osobní auta jsou osvobozena od platby mýtného Srov. KUBÁTOVÁ, K., Daňová teorie a politika, s Srov. ŠIROKÝ, J., Daňové teorie: s praktickou aplikací, s Srov. KUBÁTOVÁ, K., Daňová teorie a politika, s Srov. KUBÁTOVÁ, K., Daňová teorie a politika, s Srov. NĚMCOVÁ, P., KOTECKÝ, V., Ekologická daňová reforma: impuls pro modernizaci ekonomiky, s

17 2.2.3 Daně z energetických produktů Předmětem daně je uhlí, lehké a těžké topné oleje, zemní plyn, elektrická energie. Platba daně souvisí s využitím pevných paliv, zemního plynu a elektřiny k prodeji nebo využívaná k výrobě tepla. Na energetické produkty jsou stanovené sazby, podle kterých se vypočítává daň. Plátcem daně je dodavatel, který dodal konečnému spotřebiteli energetické produkty Daň z emisí, poplatky za těžbu nerostných surovin Jsou stanoveny poplatky za vypouštění škodlivých emisí a těžbu nerostných surovin. Jejich výše závisí na předmětu vypouštěných emisí a druhu těžené suroviny. 27 Poplatky se vztahují ke škodlivým látkám, které vznikají při výrobě produktů. Například zdanění emisí CO 2, SO 2, metan. Při těžbě nerostných surovin jsou to úhrady z dobývaného prostoru, úhrada z vydobytých nerostů Srov. KUBÁTOVÁ, K., Daňová teorie a politika, s Srov. MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, Přehled poplatků souvisejících s ochranou životního prostředí, 2013, < >. 17

18 3 Ekologická daňová reforma Při zavádění ekologické daňové reformy (EDR 29 ) si mnoho ekonomů pokládá otázku, zda nebudou náklady ze zavedení ekologických daní vyšší než výnos z daní. Výběr externalit, na které se bude vztahovat ekologická daň. Náklady na zavedení reformy, aniž by byla přesně známa hodnota zlepšení životního prostředí. Odpovědím na tyto otázky se můžeme částečně vyhnout pomocí konceptu dvojího užitku. Dvojí užitek při navrhování ekologických daňových reformách je ten, že dochází ke snížení ekologicky nevhodného chování a zároveň daňové výnosy z ekologických daní jsou využity ke snížení již vzniklých externalit. 30 Zavedením ekologických daní se očekává, že dojde k cenovému růstu ceny produktu, které bude mít za následek pokles poptávky po daném produktu. Následně dojde k poklesu výroby daného produktu. Přínosem ekologické daně je ekologický efekt. Dalším přínosem je předpoklad snížení daňového zatížení práce a současně zvýšení zaměstnanosti. 31 Reforma spočívá v přesunu části daňového zatížení. Jsou více zatíženy činnosti, při kterých vznikají negativní externality, a naopak zvýhodňuje a podporuje pracovní místa. EDR si klade za úkol ovlivňovat ekonomické subjekty k tomu, aby jejich chování vedlo ke snížení poškození životního prostředí a dalším cílem je snížení daňového zatížení práce. 32 Znamená to, že jsou zavedeny ekologické daně a zároveň jsou sníženy některé stávající daně o částku, která je výnosem ekologické daně. Snížení nákladů se projeví ve snížení plateb na sociálním a zdravotním pojištění. Společnost může zvýšit platy nebo vytvářet nová pracovní místa. EDR modernizuje ekonomiku. Pro úspěšnost reformy je zavádění ekologických daní postupně během několika let. Společnosti mají čas se přizpůsobit a zmodernizovat své technologie EDR- Ekologická daňová reforma. 30 Srov. KUBÁTOVÁ, K., Daňová teorie a politika, s Srov. JÍLKOVÁ, J., Daně, dotace a obchodovatelná povolení - nástroje ochrany ovzduší a klimatu, s Srov. SVÁTKOVÁ, S., Spotřební a ekologické daně v České republice, s Srov. NĚMCOVÁ, P., KOTECKÝ, V., Ekologická daňová reforma: impuls pro modernizaci ekonomiky., s

19 3.1 Ekologická daňová reforma v Německu V Německu byla ekologická daňová reforma započata v roce 1999 a první fáze trvala do roku Z důvodů vysokých nákladů na pracovní sílu a vysokou míru nezaměstnanosti byly výnosy použity ke snížení důchodového pojištění. Cílem reformy byla úspora energie, využívání a rozvoj výroby a energie z obnovitelných zdrojů. Současně se snižovala platba za sociální pojištění, které přispělo k tvorbě pracovních míst. EDR 34 byla navržena jako výnosově neutrální a jen malá část výnosů byla použita na podporu ochrany životního prostředí. V první etapě EDR bylo zavedení a zvýšení daní z elektrického proudu, pohonných hmot, zemního a zkapalněného plynu a daň z topných olejů. Sazby byly postupně rozvrženy a navyšovány v období pěti let. Současně byly zavedeny některé úlevy, například 50% snížení sazby daně na elektřinu pro veřejnou kolejovou dopravu. V roce 2003 byla navýšena sazba ekologické daně pro výrobní podniky, zemědělství, a lesní hospodářství. Sazba byla zvýšena z 20% na 60% řádné sazby. Předešlé výnosy z reformy byly převážně příjmově neutrální, výnosy ze zvýšených sazeb byly využity ke splácení státního dluhu. V prvních letech zavedení EDR v Německu bylo výsledkem snížení spotřeby pohonných hmot a současně snížení emisí z CO 2 produkovaných dopravou. Jako ekonomický nástroj ochrany životního prostředí se zavedení ekologické daňové reformy v Německu osvědčilo Ekologická daňová reforma v ČR O ekologické daňové reformě se dlouho diskutovalo a její začátek byl dlouho odkládán. K nepozorované ekologicky daňové reformě došlo v roce 1997, kdy byly zvýšeny některé spotřební daně a současně snížena daň z příjmu. Tyto změny však nebyly považovány za EDR. O ekologické daňové reformě se začalo hovořit až na konci 90. let kdy Ministerstvo životního prostředí zpracovalo několik studií k implementaci reformy v České republice. I když byly zpracovány a následně projednány vládou návrhy v roce 2001, které vycházely ze směrnice EU o zdanění energetických produktů, přesto k zavedení ekologických daní nedošlo. V roce 2004 Ministerstvo životního prostředí spolu s Ministerstvem financí a Ministerstvem práce a sociálních věcí vytvořilo novou koncepci EDR. Podle tohoto konceptu měla být zahájena reforma v roce 2005 zavedením ekologických daní na některá paliva 34 EDR- Ekologická daňová reforma. 35 Srov. SOUKOPOVÁ, J., Ekonomika životního prostředí, s

20 a elektřinu. Daně měly být zaváděny po vzoru reformy v Německu a to postupně v ročním nebo dvouletém cyklu. Návrh obsahoval dostatečný časový prostor pro vysoce energeticky náročná odvětví přizpůsobení se novým podmínkám. Zároveň měly být nové daně kompenzovány tak aby byly výnosově neutrální. Nová vláda však zvýšila v rámci reformy veřejných financí sazby spotřebních daní. Tyto sazby byly navýšeny nad minimální sazbu, kterou požadovala EU. Tyto sazby nebyly zavedeny v rámci reformy a nebyla tak využita příjmově neutrální daňová reforma. Po vstupu České republiky do EU bylo nutné uvažovat o implementaci Směrnice 2003/96/ES. ČR měla výjimku pro zavedení minimálních sazeb dle směrnice ze zemního plynu, tuhých paliv a elektřiny do V roce 2005 byla předložená nová koncepce EDR. Podle této koncepce měla reforma proběhnout v pěti fázích a to v letech 2007 až Dle tohoto návrhu měly být zvýšeny sazby daní u motorových vozidel a zavedeny nové daně z energetických produktů a elektřiny. Koncept navrhoval zavést sazby s ohledem na stáří vozu, emisní normy, spotřeby paliva. Tento koncept byl dle Ministerstva financí administrativně náročný z důvodů sazeb motorových daní a různého zdanění elektřiny dle jejího původu. Převážně ze zmiňovaných důvodů nebyl koncept přijat. Nový koncept EDR nebyl vytvořen, vzhledem k tomu, že vláda musela implementovat Směrnici 2003/96/ES do roku začátku roku Také měl být koncept součástí reformy veřejných financí. Vzniklou situaci vláda vyřešila plnou implementací směrnice v roce Dokument Principy a harmonogram ekologické daňové reformy byl první etapou ekologické daňové reformy. Česká republika splňovala minimální sazby u spotřební daně z minerálních olejů. Nové zdanění se týkalo pouze zemního plynu, pevných paliv a elektřiny. 36 Nově vzniklé daně se začaly uplatňovat od Druhá etapa reformy předpokládala v roce převedení vybraných environmentálních poplatků na ekologické daně. Zvažovalo se zavedení emisní daně z CO 2. Současně začala Evropská komise připravovat revizi Směrnice 2003/96/ES. Cílem revize je, aby energetické daně zohlednily i obsah CO 2 v palivu. Z těchto důvodů ČR prozatím ustoupila od zavedení daně z CO 2. Pouze došlo k úpravě poplatků za znečišťování ovzduší v rámci nového zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší. 36 Srov. SOUKOPOVÁ, J., Ekonomika životního prostředí, s

21 V třetí etapě se plánovaly další úpravy a to v souvislosti na schválenou revizí Směrnice 2003/96/ES, o zdanění energetických produktů a elektřiny Ekologické přínosy Hlavními argumenty pro zavedení ekologických daní jsou pozitivní přínosy na životní prostředí a růst celkové efektivnosti k odstranění ztrát. Slouží k modernizaci a zavádění efektivních technologií. Motivují ke snížení znečištění, ale neurčují přesný způsob jak docílit snížení znečištění. Proto si každý subjekt může vybrat, jaký způsob mu nejvíce vyhovuje a jaké nové technologie budou pro jeho využití nejefektivnější. Výsledkem je cenově levnější snížení znečištění podnikem, než zavedení přesných limitů. Ekologické daně platí ti, kteří je nejvíce způsobují. Proto nejvíce motivují nejhorší znečišťovatele ovzduší a krajiny.ekologická reforma snižuje náklady u podniků, které nevyužívají ke své činnosti využití energie, ale pracovní sílu. Naopak zvyšuje celkové náklady u podniků, které se zabývají těžbou surovin, výrobci a distributoři elektrické energie. Modernizuje průmysl zaváděním nových, moderních technologií Námitky proti zavedení ekologických daní Zavedením ekologických daní a odstranění externalit na jednom trhu můžeme způsobit vznik jiné externality na jiném trhu. Velmi důležitá je mezinárodní daňová koordinace. Při nedokonalém zavedení může dojít ke zhoršení konkurenční pozice výrobců na mezinárodní úrovni. Ekologické daně ovlivňují cenu u některých energeticky náročných odvětví a tím mohou vést ke snížení konkurenceschopnosti u těchto odvětví. 39 Mohou mít regresivní dopad. Zvyšují ceny základních výrobních faktorů, a mohou způsobit vznik inflace. Správa ekologických daní je administrativně náročná Srov. MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, Ekologická daňová reforma, 2013, <http://www.mzp.cz/cz/edr>. 38 Srov. NĚMCOVÁ, P., KOTECKÝ, V., Ekologická daňová reforma: impuls pro modernizaci ekonomiky., s Srov. ZIMMERMANNOVÁ, J., MENŠÍK, M., Ex post analýza zavedení zdanění pevných paliv, zemního plynu a elektřiny, s Srov. KUBÁTOVÁ, K.. Daňová teorie a politika, s

22 4 Ekologické daně v EU Mnoho problémů jako například znečištění ovzduší a vody není omezeno vnitrostátními hranicemi. Nebezpečné zplodiny vítr zavane do sousední země nebo chemikálie v řece může protékat několika státy. Tyto problémy se týkají několika zemí současně a lépe se řeší, když dané země spolupracují. Do roku 1960 společnost příliš neregistrovala dopady průmyslu na životní prostředí. Po roce 1960 začíná společnost řešit vliv člověka na životní prostředí. Nejprve ale převládali otázky o zavedení environmentálních norem a jejich vlivu na konkurenceschopnost podniků, než na ochranu životního prostředí. Od roku 1970 se začalo myšlení měnit a společnost si začíná více uvědomovat dopady vlivu člověka na životní prostředí. Zlepšení životního prostředí je pod záštitou agendy Evropské integrace a v roce 1973 byl vydán první environmentální akční program, za kterým následovalo několik dalších. Na prvním místě zdůrazňoval prevenci a trvale udržitelný rozvoj, který nebude mít za následek trvalé negativní změny životního prostředí nebo vyčerpání přírodních zdrojů. Evropská Unie patří s USA, Čínou a Indií mezi čtyři největší představitele, a proto velmi usiluje o dosažení mezinárodní dohody. V roce 1992 se Společenství povedla prosadit rámcová úmluva týkající se změn klimatu a následně v roce 1997 se podařilo dosáhnout podepsání Kyotského protokolu, který konkretizoval opatření týkající se předchozí konvence rámcové dohody. Evropská komise v roce 2000 spustila program týkající se změn evropského klimatu. Tento program obsahoval opatření, která je zapotřebí provést ke snížení škodlivých emisí a následně v roce 2002 patnáct členských států přijalo Kyotský protokol a zavázali se ke snížení emisí o 8 % v letech ve srovnání s úrovněmi v roce Výsledky byly různé, do roku 2004 dvacet pět členských států EU snížilo své emise CO 2 o 7,3%, zatímco v USA tyto emise vzrostly o 15,8 %. Avšak o tři roky později klesly emise v EU pouze o 4,3%.Evropská Unie oznámila svou strategii , jejímž cílem je snížení emisí CO 2 do roku 2020 ve srovnání s úrovněmi 1990 a vytvářet alespoň 20% energie z obnovitelných zdrojů Srov. MCCORMICK, J., Understanding the European Union: a concise introduction, s

23 V současné době je ekologické zdanění harmonizováno na úrovni ES energetickou směrnicí, která vstoupila v platnost v roce Tato směrnice obsahuje mnoho výjimek v souvislosti s odložením zavedení platnosti minimálních sazeb současných a nově zavedených daní Srov. SVÁTKOVÁ, S., Spotřební a ekologické daně v České republice, s

24 Tab. 2- Podíl výnosů z ekologických daní v zemích EU 2011 Podíl ekologických daní na HDP Podíl ekologických daní z Daně ze zdrojů znečiště Daně z dopravy v mil. Energetické daně v mil. v % výnosů daní ní celkem v % v mil. EU ( 27 zemí) 2,39 6, , , ,40 Eurozóna 2,32 5, , , ,28 Belgie 2,09 4,74 515, , ,20 Bulharsko 2,88 10,56 34,98 89,87 982,75 Česká 2,35 6,81 45,51 214, ,27 republika Dánsko 4,05 8,50 554, , ,63 Německo 2,25 5, , , ,00 Estonsko 2,82 8,58 48,50 9,90 390,90 Irsko 2,56 8,86 364, , ,39 Řecko 2,68 8, , ,00 Španělsko 1,57 5,00 235, , ,00 Francie 1,82 4, , , ,00 Itálie 2,78 6,53 486, , ,00 Kypr 2,89 8,21 162,50 356,30 Lotyšsko 2,46 8,94 15,63 91,06 390,91 Litva 1,71 6,58 16,31 14,26 497,11 Lucembursko 2,39 6,42 3,71 63,94 950,95 Maďarsko 2,52 6,81 95,42 471, ,46 Malta 3,22 9,55 9,17 92,99 107,29 Nizozemsko 3,89 10, , , ,53 Rakousko 2,45 5,82 63, , ,27 Polsko 2,56 7,89 775,37 721, ,92 Portugalsko 2,36 7,10 6, , ,86 Rumunsko 1,82 6,71 12,29 227, ,69 24

25 Slovinsko 3,45 9,25 82,61 145, ,55 Slovensko 1,84 6,46 24,30 136,26 114,03 Finsko 3,12 7,18 131, , ,00 Švédsko 2,51 5,66 143, , ,21 Spojené království 2,56 7, , , ,18 Island 1,94 5,40 41,81 27,56 126,23 Zdroj: EUROSTAT, Environmental taxes by economic activity, 2013, V tabulce 2 je uveden podíl ekologických daní na HDP, podíl na výnosu ekologických daní z celkových vybraných daní v zemích Evropské Unie. Následně jsou v tabulce uvedeny částky vybraných ekologických daní podle předmětu daně. 25

26 4.1 Porovnání ekologických daní ve vybraných státech EU V této kapitole porovnáme stanovené minimální sazby ekologických daní podle Směrnice Rady 2003/96/ES se sazbami skutečnými ve vybraných státech EU. Tab. 3 - Minimální sazby energetických produktů Minimální sazba daně z paliv předmět daně základ daně Pohonných hmot min. sazba od Pro průmyslové nebo komerční účely min. sazba od Pro topné účely a elektrické energie pro obchodní účely min. sazba od Pro topné účely a elektrické energie pro neobchodní účely min. sazba od benzin olovnatý 1000 l 421,0 EUR benzin 1000 l 359,0 EUR bezolovnatý nafta 1000 l 330,0 EUR 21,0 EUR 21,0 EUR 21,0 EUR petrolej 1000 l 330,0 EUR 21,0 EUR 0,00 EUR 0,00 EUR LPG 1000 kg 125,0 EUR 41,0 EUR 0,00 EUR 0,00 EUR zemní plyn 1 2,6 EUR 0,3 EUR 0,15 EUR 0,30 EUR gigajoule těžký topný olej 1000 kg 15,0 EUR 15,0 EUR uhlí a koks 1 0,15 EUR 0,30 EUR gigajoule elektrická 1 MWh 0,50 EUR 1,00 EUR energie Zdroj: ŠIROKÝ, J., Daňové teorie: s praktickou aplikací, s V tabulce 3 jsou uvedeny minimální sazby energetických produktů, které byly stanoveny Směrnicí Rady 2003/96/ES. Tyto minimální stanovené sazby můžeme porovnat se sazbami ve vybraných státech EU, které jsou uvedeny v tabulce 4. 26

27 Tab. 4 - Sazby ekologických daní vybraných států EU 2013 Spotřeba elektrické energie Těžký Uhlí, koks topný olej 15,32 / t 0,15 / GJ Bulharsko 0,51 / MWh(obch. účely) 0,00 / MWh (domácnosti) Polsko 4,79 / MWh 15,31 / t 0,31 / GJ Rumunsko 0,25 / MWh( obch. účely) 12,41 / t 0,14 / GJ (obch. účely) 0,50 /MWh (domácnosti) 0,29 / GJ (domácnosti) Slovensko 1,32 / MWh 0,29 / GJ Česká republika 1,13 / MWh 0,02 / l 0,34 / GJ Belgie 1,91 / MWh 20,00 / t 0,01 / kg (spotřební daň) Litva 0,49 / MWh 15,5 / t 0,16 / GJ Estonsko 4,47 / MWh 15,01 / t 0,36 / GJ Zdroj: Vlastní práce autora, OECD, Tax Rates of Environmentally Related Taxes,www.2oecd.org Estonsko Litva Belgie Česká republika Slovensko Rumunsko - domácnosti Rumunsko -obch. účely Polsko Bulharsko - domácnosti Bulharsko- obch. účely 0 0,49 0,5 0,25 0,51 1,13 1,32 1,91 4,47 4, Graf 1 - Porovnání sazby v za elektrickou energii ve vybraných státech. Zdroj: Vlastní práce autora, OECD, Tax Rates of Environmentally Related Taxes, 2013, 27

28 5 Ekologické daně v ČR Od šedesátých let minulého století byly zavedeny v bývalé ČSSR pouze poplatky za znečišťování vod, ovzduší a odvody za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu. Po vzniku ČR byly poplatky rozšířeny další a to o poplatky za nakládání s odpadem a poplatky za znečišťování ovzduší způsobené dopravou. Současně se rozšířily poplatky k ochraně vod, půdy a ovzduší Tab. 5 - Poplatky související s ochranou životního prostředí před zavedením ekologických daní v ČR Znečišťování vod Poplatky za vypouštění odpadních vod do vod povrchových Poplatky za odebrané množství podzemních vod Poplatek za povolené vypouštění odpadních vod do vod podzemních Platba k úhradě správy vodních toků a správy povodí Nakládání s odpady Poplatky za uložení odpadů Poplatek za provoz systému a úhrada za shromažďování sběru, přepravu třídění komunálního odpadu Znečišťování ovzduší Přírodních zdroje Nakládaní s půdou Znečišťování ovzduší způsobené dopravou Poplatek za komunální odpad Poplatek na podporu sběru, zpracování využití a odstranění auto vraků dle kategorií Registrační a evidenční poplatky dle zákona o obalech Poplatky za převzetí radioaktivního odpadu - odvod na jaderný účet Poplatek za znečišťování ovzduší Poplatky za výrobu a dovoz regulovaných látek a výrobků, které je obsahují Poplatek za oprávnění provádět ložiskový průzkum Úhrada z dobývaného prostoru, úhrada z vydobytých nerostů Odvod za kácení dřevin pro výstavbu Odvod za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu Poplatek za odnětí dle lesního zákona Poplatek za užívání dálnic Mýtné Silniční daň Spotřební daň z minerálních olejů Zdroj: MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, 2013, Poplatky a daně k ochraně životního prostředí v ČR, 28

29 Daně k ochraně životního prostředí byly součástí zákona č.212/1992 o soustavě daní, který byl následně zrušen k zákonem č. 353/2003 Sb., o spotřebních daní. Po vstupu ČR do EU se pozornosti ekologickému zdanění dostalo v roce 2003, kdy vstoupila v platnost Směrnice Rady 2003/96/ES, kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny. Tato směrnice měla vliv na vyšší zdanění stávajících energetických produktů a stanovila sazby u pohonných hmot až do roku Rovněž směrnice stanovila přechodné období pro členy EU z důvodů přizpůsobení se cílovým sazbám a dalším požadavkům. ČR měla také výjimku a mohla do stanovit nižší než minimální určené sazby či úplné osvobození od daně u zemního plynu, pevných paliv a elektřiny. Od byly zavedeny nové tři daně, které byly pojmenovány jako ekologické daně, některými tuzemskými ekonomy jsou nazývány jako energetické. Jedná se tedy o daň ze zemního plynu, která již existovala dříve a byla součástí zákona o spotřebních daních, daň z pevných paliv a daň z elektřiny. 43 Úprava ekologických daní je obsažena v zákoně č. 261/2007 Sb. O stabilizaci veřejných rozpočtů. Legislativní úprava vychází ze Směrnice Rady 2003/96/ES ze dne Za správu ekologických daní v České republice zodpovídá celní úřad. Celní ředitelství vydává povolení k provozování daňového skladu, k němuž dodává osvědčení o evidenci a stanovuje pro daňový sklad výši daně. 45 Celní orgány vydávají povolení k nabytí osvobozených energetických produktů a povolení k nabytí energetických produktů bez daně. Pokud právnická či fyzická osoba nemá povolení, nesmí být dodány energetické produkty bez daně nebo produkty osvobozené od daně. Celnímu úřadu se oznamuje zahájení dopravy výrobků, které jsou osvobozeny od spotřební daně Srov. SVÁTKOVÁ, S., Spotřební a ekologické daně v České republice, s Srov. ŠIROKÝ, J., Daňové teorie: s praktickou aplikací, s Srov. CELNÍ SPRÁVA, Ekologické daně, 2013, <www.celnisprava.cz/cz/dane/ekologicke-dane>. 46 Srov. SVÁTKOVÁ, S., Spotřební a ekologické daně v České republice, s

30 Plátci ekologických daní podávají k celnímu úřadu daňové přiznání a odvádí daň. Lhůta daňového přiznání ekologických daní je do 25 dne po zdaňovacím období. 47 Princip výběru daně je spojen s dodáním výrobku v souvislosti s podnikatelskou činností a u ekologické daně také s osobní spotřebou. U ekologických daní jsou stanoveny pevné sazby. Sazby jsou rozděleny podle druhu výrobku, dále podle druhu výrobku i v rámci jednoho druhu a poslední rozdělení je dle účelu použití výrobku. S různými sazbami se setkáme u zdanění zemního plynu a dalších plynů, kde jsou stanoveny sazby dle období. Jednotná sazba daně je u pevných paliv a elektřiny. 48 V úsporných opatřeních vlády pro rok 2013 až 2015 Ministerstvo financí navrhovalo od roku 2014 zavedení emisní složky spotřební daně z topných olejů, daně z pevných paliv a daně ze zemního plynu. Sazbu daně ministerstvo navrhovalo ve výši 15 / t CO 2. Revize směrnice 2003/96/ES navrhla daňovou sazbu 20 / t CO 2 u topných olejů, hnědého, černého uhlí a zemního plynu Ekologické daně v ČR podle předmětu Daň ze zemního plynu a ostatních plynů Do této kategorie patří zemní plyn, etylen, propylen, butylen, butadien, svítiplyn, vodní plyn, generátorový plyn. Aby byly tyto plyny předmětem ekologické daně, musí sloužit pro výrobu tepla, pohon motorů, pro stacionární motory, v souvislosti s provozy a stroji na stavbách. Plátcem daně je dodavatel plynu nebo provozovatel distribuční či přepravní soustavy. Patří sem také provozovatel podzemního zásobníku plynu a další osoby vymezené zákonem. 47 CELNÍ SPRÁVA, Ekologické daně, 2013, <www.celnisprava.cz/cz/dane/ekologicke-dane> 48 Srov. SVÁTKOVÁ, S., Spotřební a ekologické daně v České republice, s Srov. ACTA OECONOMICA PRAGNESIA, Zimmermannová, J., Současné a navrhované zdanění emisí CO 2 v zemích EU v oblasti energetiky, s

31 Od povinnosti platby ekologické daně je osvobozen plyn určený pro výrobu tepla v domácnostech, k výrobě elektřiny. Jsou osvobozeni držitelé povolení k nabytí osvobozeného plynu k účelům: Kombinované výroby elektřiny a tepla v generátorech, Pohonná hmota pro plavby po vodách v ČR neplatí pro rekreační plavidla, V metalurgických procesech, k mineralogickým postupům, Pro jiné účely, u kterých při použití vzniká teplo. Základem pro výpočet daně je množství plynu v MWh spalného tepla. 50 Tab. 6 - Sazba daně z plynů Použití plynu Sazba daně Sazba daně Sazba daně Sazba daně Zemní plyn pro pohon motorů Ostatní plyny pro pohon motorů Plyn pro výrobu tepla 34,20 Kč /MWh (od ) 264,80 Kč /MWh 68,40 Kč /MWh (od ) 136,80 Kč/MWh (od ) 30,60 Kč /MWh Zdroj: Zákon č. 261/2007 o stabilizaci veřejných rozpočtů, str. 239, ,80 Kč /MWh (od ) V ČR je největším dodavatelem zemního plynu společnost RWE, která nakupuje převážnou většinu plynu z ruské státní společnosti Gasprom. Zbytek svých obchodů pokrývá z Norska Daň z pevných paliv Předmětem daně jsou pevná paliva, která jsou nabízená k prodeji nebo využívaná k výrobě tepla. Daň se vztahuje na černé a hnědé uhlí, brikety, koks, dehet, smolu a rašeliny. Plátcem ekologické daně je dodavatel, který dodává konečnému spotřebiteli pevná paliva na území ČR. Osvobození od daně jsou držiteli povolení o nabití pevných paliv osvobozených od daně. 50 Srov. STIBŮRKOVÁ, J., Daně a daňové poradenství III: Spotřební a ekologické daně, s Srov. SVÁTKOVÁ, S., Spotřební a ekologické daně v České republice, s

32 Osvobození se vztahuje na paliva určená k: Výrobě energie, Paliva, která jsou použita jako pohonná hmota pro plavby obchodních plavidel na území ČR, 52 Paliva, která jsou využita při tepelném zpracování rud a paliva, která zajišťují ve vysokých pecích chemickou reakci. Základem pro výpočet platby ekologické daně je množství paliv v GJ spalného tepla. Sazba daně je stanovena ve výši 8,50 Kč/ GJ spalného tepla v původním vzorku. Akreditovaná laboratoř měří spalné teplo v původním vzorku. Měření nesmí být starší než jeden rok. Pokud nelze spalné teplo změřit stanovuje se spalné teplo v e výši 33 GJ na tunu pevných paliv. 53 Hlavními producenty uhlí v ČR jsou společnosti OKD, Mostecká Uhelná a Litvínovská Uhelná Daň z elektřiny Tato daň se týká elektrické energie. Daň z elektrické energie platí dodavatel, obchodník s elektrickou energií, výrobce, operátor trhu s elektřinou, provozovatelé distribuční a přenosové soustavy. Od povinnosti platby daně z elektřiny je osvobozena: Solární, větrná, geotermální energie, Elektrická energie vyrobená ve vodních elektrárnách, z biomasy, Elektřina vyrobená z emisí metanu z uzavřených uhelných dolů nebo palivových článků, Elektřina vyrobená v dopravních prostředcích, která je zároveň spotřebovaná, Elektrická energie využita k použití v technologických procesech, Určená ke krytí ztrát z distribuční soustavy. 55 Povinnost zaplacení daní vzniká dnem dodání konečnému spotřebiteli v tuzemsku, u provozovatelů distribuční a přenosové soustavy vzniká daňová povinnost dnem 52 STIBŮRKOVÁ, J., Daně a daňové poradenství III: Spotřební a ekologické daně, s Zák. č. 261/2007 o stabilizaci veřejných rozpočtů, s Srov. SVÁTKOVÁ, S., Spotřební a ekologické daně v České republice, s STIBŮRKOVÁ, J., Daně a daňové poradenství III: Spotřební a ekologické daně, s

33 spotřeby elektřiny. Daň se vypočítává vynásobením základu daně, což je množství elektrické energie v MWh a sazbou daně, která je 28,30 Kč / MWh. 56 Hlavním výrobcem a dodavatelem v ČR je ČEZ, a.s. Dalšími společnostmi jsou to EON Energie a Pražská energetická, které vzhledem k tomu, že nedisponují výrobní kapacity, převážně nakupují a prodávají elektřinu Statistika vyměřených ekologických daní v České republice Tab. 7- Daň z pevných paliv v Kč (Označení paliv je uvedeno v příloze 2) Druhy pevných paliv Celkem Zdroj: CELNÍ SPRÁVA, Statistiky z oblasti ekologických daní, 2013, ww.celnisprava.cz. Z uvedených údajům v tabulce 7 je patrné, že nejvíce se vybralo ekologických daní z pevných paliv v roce V následujících letech se částky z vybraných daní z pevných paliv snižovaly. 56 Srov. Zák. č. 261/2007 o stabilizaci veřejných rozpočtů, s Srov. SVÁTKOVÁ, S., Spotřební a ekologické daně v České republice, s

34 Tab. 8 - Daň z elektřiny v Kč Zdaňovací období Vyměřená daň z elektřiny v Kč Vyměřený nárok na vrácení daně Zdroj: CELNÍ SPRÁVA, Statistiky z oblasti ekologických daní, 2013, Výnosy z vybraných daní z elektrické energie, které jsou uvedeny v tabulce 8, se postupně od roku 2008 navyšovaly, až do roku V následujících letech se vybrané částky z daní postupně snižovaly. Tab. 9 - Daň ze zemního plynu a některých dalších plynů v Kč (Označení druhů zemního plynu je uvedeno v příloze 3) Celkem Vrácená daň Zdroj: CELNÍ SPRÁVA, Statistiky z oblasti ekologických daní, 2013, 34

35 Vývoj vybraných daní ze zemního plynu je obdobný jako u výběru daně z elektřiny. Rovněž od roku 2008 se výběr daně postupně zvyšoval, až do roku 2010 a následující roky byl pokles částky z vybraných daní ze zemního plynu a některých dalších plynů Pevná paliva Elekrická energie Zemní plyn Graf 2 - Vývoj daně z elektřiny, pevných paliv a zemního plynu v letech 2008 až 2012 Zdroj: Zdroj: Vlastní práce autora, CELNÍ SPRÁVA, Statistiky z oblasti ekologických daní, 2013, Graf 2 ukazuje vývoj vybraných ekologických daní v ČR od roku 2008 až do roku

36 6 Daňová incidence Daňový dopad v rámci příjmových efektů nazýváme daňové břemeno. Nadměrné daňové břemeno je rozdíl mezi celkovým daňovým břemenem a výnosem z daní. Můžeme říci, že daňové břemeno charakterizujeme jako nevyhnutelnou ztrátu ze zdanění. Daňové břemeno je negativní stránka existence daní. Rovněž mohou nastat specifické situace, u kterých je daňové břemeno přínosem. Například k využití omezení externalit, které vznikají při ekologicky nevhodné výrobě. 58 Příjmové dopady daňového břemene se zjišťují pomocí analýzy cenového dopadu, na který má vliv přesun nepřímých daní přes cenu na spotřebitele. Přesun daně neobsahuje pouze nepřímé daně, jsou v něm obsaženy i daně přímé. Konečným výsledkem analýzy je kombinace placení přímých daní a přesunu nepřímých daní. Kombinace působení na příjem se nazývá daňová incidence. 59 Incidence daní analyzuje dopad zavedení daně na jednotlivé účastníky tržního mechanismu a dále vliv na ekonomiku. Daňové zatížení je součet úbytku spotřebitelského a firemního přebytku v souvislosti se zavedením daně. 60 Můžeme si položit otázku, jaký bude daňový dopad při zavedení ekologické daně? Kdo bude konečným plátcem daně? Jaký bude dopad na cenu výrobků a služeb? Například zvýši-li se daň z benzínu, zvýší se cena benzínu o stejnou částku jako daň u čerpacích stanic. To by znamenalo, že daň zaplatí spotřebitel nebo daň sníží cenu surové ropy a dopad daně bude na producenty ropy. 61 Zavedení ekologické daně má dopad jak na výrobce tak i spotřebitele. Zda bude dopad daně více na spotřebitele či výrobce závisí na elasticitě poptávky a nabídky. Je-li nabídka vysoce elastická, zvyšuje se nadměrné břemeno. S poklesem elasticity nabídky klesá daňové břemeno. Při nulové nabídce nedochází k substituci. Po zdanění, se bude prodávat stejné množství produktů. Pokud klesá elasticita poptávky, klesá i nadměrné břemeno. Při nulové elasticitě poptávky břemeno zmizí. 62 V případě že je poptávka hodně strmá a nabídka málo, dopadá břemeno daně více na spotřebitele a méně na 58 Srov. ŠIROKÝ, J., Daňové teorie: s praktickou aplikací, s Srov. JÍLKOVÁ, J., Daně, dotace a obchodovatelná povolení - nástroje ochrany ovzduší a klimatu., s Srov. ŠIROKÝ, J., Daňové teorie: s praktickou aplikací, s Srov. SAMUELSON, P., A., Ekonomie, s Srov. KUBÁTOVÁ, K., Daňová teorie a politika, s

37 výrobce. Naopak jestliže je poptávka málo strmá a nabídky hodně strmá dopadá břemeno více na výrobce než na spotřebitele. Obr. 2 - Rozložení daňového břemene 63 Obrázek 2 ukazuje strmou nabídku (S) a méně strmou poptávku (D). Daňové břemeno dopadá více na výrobce. Obr. 3 - Rozložení daňového břemene Srov. HOLMAN, R., Ekonomie s Srov. tamtéž 37

38 Obrázek 3 ukazuje strmější poptávku (D) a méně strmou nabídku (S). Daňové břemeno dopadá více na spotřebitele. Velikost reakce na ekologickou daň lze měřit z hlediska relevantně podstatných elasticit, jestliže po zavedení ekologické daně cena zdaněného zboží vzroste o 10% a v důsledku zvýšení ceny klesne jeho spotřeba o 2%, bude vlastní cenová elasticita v tomto konkrétním případě -0,2. Dostupné odhady ukazují, že ve většině případů je celková poptávka po energii spíše neelastická z krátkodobého hlediska. Podle odhadů OECD se krátkodobá elasticita pohybuje v rozmezí od -0,13 do -0,26. Avšak z dlouhodobého hlediska je elasticita podstatně vyšší -0,37 až -0,46. Přestože je vlastní cenová elasticita odlišná od nuly ukazuje, že zvýšení cen může podstatně snížit spotřebu energie. Z tohoto důvodu mohou mít ekologické daně značný dopad na snížení energetické poptávky z dlouhodobého hlediska. 65 Všeobecně tedy platí, že daňové břemeno je tím menší, čím menší je elasticita nabídky a poptávky. Zdanění činností, které znečišťují životní prostředí, může vést ke zvýšení ekonomického přebytku a to i nad oblast veřejných služeb financovaných z vybraných peněz Srov. The political economy of environmentally related taxes. Paris: OECD, s Srov. FRANK, R., H Ekonomie., s

39 7 Analýza dopadů ekologických daní Součástí této bakalářské práce není z důvodů omezeného rozsahu práce korelační analýza, zjištující možné relace mezi zavedením ekologických daní a jednotlivými ekonomickými ukazateli u domácností. Pro účely této práce použijeme výsledky korelační analýzy zpracované pro účely článku Zimmermannová, Menšík, 2013, Ex post analýza zavedení zdanění pevných paliv, zemního plynu a elektřiny. Z provedené korelační analýzy vyplynulo, že zavedení ekologických daní má vliv na nárůst výdajů domácností na spotřebu paliv a elektrické energie jakož i nárůst cen u jednotlivých zdaněných komodit. V rámci této bakalářské práce se soustředíme na podrobnější analýzu možného vlivu zavedení ekologických daní v oblasti domácností. Pro účely analýzy dopadů ekologických daní na domácnosti jsou formulovány následující hypotézy. Hypotéza č. 1: V rámci zdaněných komodit došlo k nejvyššímu nárůstu cen u tuhých paliv K potvrzení nebo vyvrácení této hypotézy využijeme údaje ze Statistického úřadu o vývoji cen elektrické energie, zemního plynu, černého a hnědého uhlí. U elektrické energie a zemního plynu využijeme údaje o vývoji indexu spotřebitelských cen. Vývoj ceny u černého a hnědého uhlí je uveden v korunách na 100 kg. Hypotéza č. 2: V rámci zdaněných komodit se u domácností nejvíce meziročně snížila spotřeba tuhých paliv K potvrzení této hypotézy jsou použity údaje z Energetické bilance ČSÚ o spotřebě domácností elektrické energie, tepelné energie, zemního plynu a tuhých paliv v letech 1992 až 2012 v jednotkách TJ. Analyzujeme vývoj meziroční změny ceny paliv v letech a vývoj změny v %. Hypotéza č. 3: Došlo k největšímu nárůstu výdajů u domácností důchodců a domácností spadajících do prvních tří decilů K ověření této hypotézy analyzujeme údaje ze Statistické ročenky ČSÚ o výdajích podle jednotlivých rozdělení typu domácností. Údaje o čistých peněžních domácností rozdělených podle postavení osoby. Kde jednotlivé údaje jsou rozděleny na domácnosti nezaměstnaných, samostatně činných, nezaměstnaných a důchodců a jejich 39

40 peněžní vydání na jednotlivé druhy paliv. Následné údaje jsou rozděleny podle rozdělení druhů domácností podle decilů. Rozdělení podle decilů znamená rozdělení domácností do deseti skupin. Každá skupina domácností představuje 10% podíl. K jednotlivým skupinám podle rozdělení od nejnižších, až po nejvyšší skupiny, jsou přiřazeny údaje čistých peněžních vydání na elektrickou energii, zemní plyn, tuhá paliva, teplo a teplou vodu. 7.1 Porovnání spotřebitelských cen u tuhých, plynných paliv a elektrické energie Tab Indexy spotřebitelských cen elektrické energie a zemního plynu Elektrická energie Plyn ze sítě ,2 88, , ,6 113, ,8 140, ,8 149, ,9 145, ,6 163, ,7 190,7 Zdroj: Vlastní práce autora, Český statistický úřad, Statistická ročenka, 2009, Ceny V tabulce 10 jsou uvedeny indexy spotřebitelských cen elektrické energie a zemního plynu. Vývoj indexu cen je od roku 2004 až do roku

41 Tab. 11- Spotřebitelská cena černého a hnědého uhlí za 100kg Hnědé uhlí Černé uhlí ,1 387, ,59 398, ,4 417, ,98 441, ,04 569, ,31 538, ,28 558, ,45 569, ,52 582,52 Zdroj:Vlastní práce autora, Český statistický úřad, Vývoj spotřebitelských cen, V tabulce 11 jsou uvedeny spotřebitelské ceny černého a hnědého uhlí. Vývoj spotřebitelských cen je od roku 2004 až do roku Tab Porovnání nárůstu cen v roce 2007 a 2008 v % Elektrická energie Plyn ze sítě Hnědé uhlí Černé uhlí ,6 113,3 282,98 441, ,8 140,8 320,04 569,38 Změna v % 9,5 24,3 13,1 28,9 Zdroj:Vlastní práce autora V tabulce 12 jsou porovnané meziroční údaje indexu cen elektrické energie a zemního plynu a spotřebitelských cen hnědého a černého uhlí v letech 2007 a Meziroční nárůst porovnaných indexů a spotřebitelských cen je uveden v %. 41

42 černé uhlí 28,9 hnědé uhlí 13,1 plyn ze sítě 24,3 elektrická energie 9, Graf 3 - Porovnání nárůstu spotřebitelských cen v letech 2007 a 2008 v % Zdroj: Vlastní práce autora Graf 3 znázorňuje meziroční vývoj v letech 2007 a 2008 indexů cen u elektrické energie a zemního plynu a spotřebitelských cen hnědého a černého uhlí v %. Analýza se soustředila na meziročním porovnání cen v letech 2007 a Z údajů jsme zjistili rozdílný nárůst u jednotlivých druhů energetických paliv. Cena elektrické energie se navýšila o 9,5 % z ceny, která byla v předešlém roce před zavedením ekologických daní. Přestože jsou domácnosti od ekologické daně na zemní plyn osvobozeny i u tohoto druhu došlo k nárůstu ceny o 24,3 % v meziročním porovnání letech 2007 a Rovněž dochází k nárůstu ceny u hnědého a černého uhlí. V meziročním porovnání to je u hnědého uhlí o 13,1 % a u černého uhlí o 28,9%. Tab Výpočet podílu ekologické daně k ceně (bez DPH) za elektrickou energii Roční spotřeba v MWh Cena za MWh v Kč Sazba daně v Kč / MWh Podíl ekologické daně 30 MWh ,3 0,77% 50 MWh ,3 0,87% 160 MWh ,3 0,90% Zdroj: Vlastní práce autora, Český statistický úřad, Průměrné ceny elektrické energie, 2007, 42

43 Tabulka 13 ukazuje podíl ekologických daní k ceně elektrické energie. U elektrické energie jsou vypočítány podíly podle různých sazeb, které se odvíjí dle spotřeby zákazníka. Podíl je vypočítán jako součin ceny a stanovené sazby ekologické daně. U spotřeby 30MWh je podíl daně 0,77%, 50MWh je podíl 0,87% a u spotřeby 160MWh je podíl 0,9%. Cena elektrické energie je uvedená k datu 10/2007 z údajů ČSÚ. Tab Výpočet podílu ekologické daně k ceně za tuhá paliva Cena daně za jednotku spalného tepla Množství spalného tepla na tunu Podíl ekologické daně na ceně celkem Průměrná cena v Kč / t Ekologická daň Hnědé uhlí ,50 Kč 33 GJ 280 Kč 10% Černé uhlí ,50 Kč 33 GJ 280 Kč 6,30% Zdroj: Vlastní práce autora, Český statistický úřad, Vývoj spotřebitelských cen vybraných výrobků v ČR, 2007, V tabulce 14 je vypočítán podíl ekologické daně u černého a hnědého uhlí. Výpočet podílu ekologické daně je počítán jako procentuální podíl ekologické daně, která je 280 Kč za 1t tuhých paliv. Podíl ekologické daně u hnědého uhlí je 10% a u černého uhlí 6,3% z ceny. Cena černého a hnědého uhlí je uvedena k datu 12/2007 z údajů ČSÚ. Vyhodnocení hypotézy č. 1 V rámci zdaněných komodit došlo k nejvyššímu nárůstu cen u tuhých paliv. První hypotézu, která říká, že dochází k největšímu nárůstu cen u tuhých paliv, můžeme z porovnaných meziročních změn potvrdit. Z daných výsledků je patrné, že největší vliv měla ekologická daň na zdanění černého uhlí. Nárůst ceny byl o 28,9% vyšší v roce 2008 než cena za černé uhlí v předešlém roce Touto analýzou ale nemůžeme přesně říci, jaký dopad mělo zavedení ekologické daně na cenu energetických produktů. Když se podíváme na celkový vývoj cen elektrické energie, zemního plynu, černého, hnědého uhlí je zřejmé, že u každého produktu dochází každoročně k růstu ceny. Z rozdílu ceny v roce 2007 a v roce 2008 nemůžeme přesně stanovit jaký podíl na ceně má zavedená ekologická daň. Přesný podíl ekologické daně 43

44 je vypočítán pomocí stanovené sazby za elektrickou energii a tuhá paliva. U elektrické energie je podíl ekologické daně v rozmezí od 0,9-0,77%. U tuhých paliv je podíl ekologické daně daleko vyšší než u elektrické energie. U černého uhlí je podíl ekologické daně 6,3% a u hnědého uhlí 10% z ceny. Z daných výpočtů podílů ekologických daní na ceně produktů můžeme potvrdit hypotézu, že největší dopad na cenu měli ekologické daně na tuhá paliva a tudíž došlo k největšímu nárůstu ceny u tuhých paliv. 44

45 7.2 Spotřeba energetických paliv v domácnostech Porovnání výdajů na konečnou spotřebu domácností na bydlení a energie Tab Čistá peněžní vydání domácností podle účelu v Kč Čistá peněžní vydání celkem Výdaje bydlení Elektrická a tepelná energie, plyn, paliva Podíl energií k výdajům celkem v % Zdroj: Vlastní práce autora, Český statistický úřad, Výdaje na konečnou spotřebu domácností podle účelu, 3,7 3,6 4,3 4,6 4,5 4,5 4,4 4,5 4,6 5,5 5,9 6,4 6,9 7,5 7,1 10,2 10,3 10,8 9,5 10,0 10,8 10,7 10,8 10,9 45

46 Údaje v tabulce 15 ukazují vývoj čistých peněžních vydání domácností. Jsou zde porovnané celkové čisté výdaje domácností a výdaje na bydlení. Následně jsou v tabulce uvedeny výdaje domácností na elektrickou a tepelná energii, zemní plyn a tuhá paliva. 12,0 10,0 8,0 6,0 4,0 2,0 0,0 Graf 4 - Podíl výdajů za spotřebu energetických paliv k celkovým čistým vydáním domácností v % Zdroj: Vlastní práce autora Graf 4 znázorňuje vývoj výdajů domácností u spotřeby energetických paliv k celkovým čistým výdajům domácností od roku 1989 až do roku Vývoj je uveden jako procentní podíl výdajů za energie k celkovému čistému vydání domácností. 46

47 7.2.2 Porovnání spotřeby paliv v domácnostech na osobu Tab Konečná spotřeba paliv v domácnostech v letech v TJ Hnědé uhlí, lignit, hnědouhelné brikety Celkem paliva tuhá kapalná plynná Koks a Zemní Elektrická Tepelná Černé uhlí polokoks plyn energie energie Zdroj: Zdroj: Vlastní práce autora, Český statistický úřad, Souhrnná energetická bilance, V tabulce 16 jsou uvedeny údaje o konečné spotřebě domácností energetických paliv. Spotřeba je uvedena u černého, hnědého uhlí, lignitu, hnědouhelných briket, koksu, polokoksu, zemního plynu, elektrické energie a tepelné energie. Údaje o spotřebě energetických paliv je od roku 1992 až do roku

48 Tab Meziroční porovnání v letech v % Hnědé uhlí, lignit, hnědouhelné brikety Celkem paliva tuhá, kapalná, plynná Černé Koks, Zemní Elektrická Tepelná uhlí polokoks plyn energie energie změna v % -29,1-16,9 1,3 0,5 0,4 0,7-2,8 Zdroj: Vlastní práce autora V tabulce 17 jsou porovnané meziroční změny u spotřeby domácností energetických paliv v letech 2007 a Meziroční změna spotřeby u jednotlivých paliv je vyjádřena v procentech Černé uhlí energetické -29,1 Hnědé uhlí, lignit, hněd. brikety -16,9 koks a polokoks černouhelný Zemní plyn Elektrická energie Tepelná energie 1,3 0,5 0,4 0,7 Celkem paliva -2,8 Graf 5 - Porovnání meziroční změny spotřeby paliv v domácnosti v roce 2007/ 2008 v % Zdroj: Vlastní práce autora Graf 5 znázorňuje meziroční změnu 2007/2008 u energetických paliv ve spotřebě domácností vyjádřenou v procentech. 48

49 Ze statistických údajů o spotřebě paliv v domácnostech je od roku 1992 výrazná změna v preferenci vyšší spotřeby v domácnostech zemního plynu a elektřiny. Naopak u černého uhlí a hnědého uhlí došlo k výraznému poklesu ve spotřebě od roku Tato změna byla způsobena převážně rozsáhlou plynofikací obcí. Využití zemního plynu k vytápění a ohřevu teplé vody je pro domácnosti více komfortní, než topení tuhými palivy. V porovnaných meziročních údajích o spotřebě v letech 2007 a 2008 je zřejmé, že spotřeba zemního plynu, elektřiny, tepelné energie stoupla v rozmezí od 0,4 do 0,7 %. U tuhých paliv jako černé uhlí, hnědé uhlí, lignit, hnědouhelné brikety výrazně klesla spotřeba. U černého uhlí byla spotřeba nižší o 29,1% v meziročním porovnání a u hnědého uhlí lignitu, hnědouhelných briket klesla spotřeba o 16,9%. Pouze u koksu, polokoksu došlo k mírnému nárůstu ve spotřebě a to o 1,3%. Vyhodnocení hypotézy č. 2 - V rámci zdaněných komodit se u domácností nejvíce meziročně snížila spotřeba tuhých paliv. Druhou hypotézu o vlivu vyšší ceny na spotřebu tuhých paliv domácností můžeme také potvrdit. Porovnáním meziročních změn ve spotřebě domácností energetických paliv v letech 2007 a 2008 jsme zjistili, že v porovnání s ostatními druhy paliv je nejvyšší pokles spotřeby u tuhých paliv. A to u černého uhlí o 29,1% a u hnědého uhlí o 16,9% v porovnané meziroční spotřebě. U koksu a polokoksu došlo k mírnému nárůstu spotřeby. U zemního plynu, elektrické energie a tepelné energie spotřeba nepatrně vzrostla v průměru do 1%. V celkovém porovnání spotřeby všech energetických paliv, k porovnané meziroční změně v letech 2007 a 2008 spotřeba klesla o 2,8%. 49

50 7.3 Čistá peněžní vydání domácností podle skupin Tab Čistá peněžní vydání průměr na osobu za rok v Kč Elektrická energie Zaměstnanci Samostatně činní Nezaměstnaní Důchodci Plynná paliva Zaměstnanci Samostatně činní Nezaměstnaní Důchodci Tuhá paliva Zaměstnanci Samostatně činní Nezaměstnaní Důchodci Teplo a teplá voda Zaměstnanci Samostatně činní Nezaměstnaní Důchodci Zdroj: Vlastní práce autora, Český statistický úřad, Statistické ročenky, 50

51 V tabulce 18 jsou uvedeny průměry na osobu za rok na čistá peněžní vydání za elektrickou energii, plynná paliva, tuhá paliva, teplo a teplou vodu v Kč. Vydání domácností v průměru na osobu je rozděleno na skupiny zaměstnanci, samostatně činní, nezaměstnaní a důchodci Porovnání změn čistého peněžního vydání u skupiny zaměstnanců Tab Porovnání meziroční změny u skupiny zaměstnanců v roce 2007 /2008 Elektrická energie Zaměstnanci Plynná paliva Tuhá paliva Teplo a teplá voda Meziroční změna 2007/ změna v % 8,8 14,9 5,1-1,3 Zdroj: Vlastní práce autora Tabulka 19 uvádí údaje o porovnané meziroční změně ve vydání za energetická paliva v letech 2007/2008 u skupiny domácností zaměstnanci. Meziroční změna průměru vydání na osobu za rok je uvedena v procentech. 20,0 15,0 10,0 5,0 8,8 14,9 5,1 0,0-5,0-1,3-10,0-15,0 Elektrická energie Plynná paliva Tuhá paliva Teplo a teplá voda Graf 6 - Porovnání meziroční změny u zaměstnanců v letech 2007/ 2008 v % Zdroj: Vlastní práce autora Graf 6 znázorňuje meziroční změnu ve výdajích v průměru na osobu v letech 2007 a 2008 u skupiny zaměstnanců vyjádřenou v procentech. Z porovnaných 51

52 meziročních údajů u skupiny zaměstnanci vyplývá, že největší změna u výdajů byla u plynných paliv, kde nárůst výdajů byl o 14,9%. Výrazný nárůst se projevil u výdajů za elektrickou energii a to o 8,8%. U tuhých paliv se zvýšily výdaje o 5,1%. Naopak u tepla a teplé vody se výdaje snížily o 1,3% Porovnání změn čistého peněžního vydání u skupiny samostatně činní Tab. 20- Porovnání meziroční změny u skupiny samostatně činných v roce 2007/ Meziroční změna 2007/2008 změna v % Zdroj: Vlastní práce autora Samostatně činní Elektrická energie Plynná paliva Tuhá paliva Teplo a teplá voda ,3 16,3 10,8-2,2 Tabulka 20 uvádí údaje o meziroční změně v letech 2007/2008 u vydání za energetická paliva u skupiny domácností samostatně činní. Meziroční změna výdajů v průměru na osobu za rok je uvedena v procentech. 52

53 20,0 15,0 10,0 8,3 16,3 10,8 5,0 0,0-5,0-2,2-10,0-15,0 Elektrická energie Plynná paliva Tuhá paliva Teplo a teplá voda Graf 7 - Porovnání meziročního podílu u samostatně činných v letech 2007/ 2008 v % Zdroj: Vlastní práce autora Graf 7 znázorňuje meziroční změnu 2007/2008 u vydání v průměru na osobu za rok u skupiny domácností samostatně činní. Změna je vyjádřena v procentech. Porovnané meziroční údaje o vydání skupiny samostatně výdělečně činní ukazují největší nárůst výdajů u zemního plynu a to o 16,3 jak v předešlém roce. U elektrické energie je to o 8,3%. Výdaje na tuhá paliva se zvýšila o 10,8%. U tepla a teplé vody se výdaje snížily o 2,2%. 53

54 7.3.3 Porovnání změn čistého peněžního vydání u skupiny nezaměstnaní Tab. 21- Porovnání meziroční změny u skupiny nezaměstnaných v roce 2007 a Meziroční změna 2007/2008 změna v % Zdroj: Vlastní práce autora Nezaměstnaní Elektrická energie Plynná paliva Tuhá paliva Teplo a teplá voda ,5 11,6 18,7-12,8 V tabulce 21 jsou porovnané údaje o vydání skupiny nezaměstnaní za energetická paliva v letech 2007 a Meziroční změna 2007/2008 u vydání v průměru na osobu u skupiny domácností nezaměstnaní je vyjádřena v procentech. 20,0 15,0 10,0 5,0 0,0-5,0-10,0-15,0 6,5 11,6 18,7-12,8 Elektrická energie Plynná paliva Tuhá paliva Teplo a teplá voda Graf 8 - Porovnání meziročního podílu u nezaměstnaných v letech 2007 a 2008 v % Zdroj: Vlastní práce autora Graf 8 znázorňuje meziroční změnu 2007/2008 ve vydání za energetická paliva v průměru na osobu za rok u skupiny nezaměstnaných. V meziroční změně porovnaných údajů v letech 2007 a 2008 u skupiny nezaměstnaných došlo k největšímu nárůstu výdajů za tuhá paliva a to o 18,7%. U plynných paliv je nárůst o 11,6% a u elektrické energie o 6,5%. Naopak u tepla teplé vody jsou výdaje nižší a to o 12,8%. 54

55 7.3.4 Porovnání změn čistého peněžního vydání u skupiny důchodců Tab Porovnání meziroční změny u skupiny důchodců v roce 2007 a Meziroční změna 2007/2008 změna v % Zdroj: Zdroj: Vlastní práce autora Důchodci Elektrická energie Plynná paliva Tuhá paliva Teplo a teplá voda ,1 19,6 10,0 1,5 V tabulce 22 jsou uvedeny vydání v průměru na osobu za rok u skupiny důchodců za energetická paliva. Následně je v tabulce porovnaná meziroční změna 2007/2008 za vydání domácností důchodců na energetická paliva. 20,0 19,6 15,0 10,0 10,1 10,0 5,0 0,0 1,5-5,0-10,0-15,0 Elektrická energie Plynná paliva Tuhá paliva Teplo a teplá voda Graf 9 - Porovnání meziroční změny u skupiny důchodců v roce 2007 a 2008 v % Zdroj: Vlastní práce autora Graf 9 znázorňuje meziroční změnu ve vydání v průměru na osobu u skupiny domácností důchodců za energetická paliva. Meziroční změna 2007/2008 je vyjádřena v procentech. U skupiny důchodců v meziročním porovnání údajů v letech 2007 a 2008 došlo k nárůstu výdajů za plynná paliva o 19,6%, u elektrické energie o 10,1%. Výdaje 55

56 na tuhá paliva se také navýšily a to o 10%. Výdaje na teplo a teplu vodu se navýšily o 1,5%. Z celkového porovnání skupin domácností, které jsou rozděleny na nezaměstnané, zaměstnané, samostatně činné, důchodce vychází největší nárůst výdajů za elektrickou energii a plynná paliva u skupiny důchodců. Největší nárůst výdajů za tuhá paliva byla v meziročním porovnání u skupiny nezaměstnaných. U tepla a teplé vodu nedošlo k výraznému nárůstu ani u jedné skupiny, u důchodců je tento nárůst nepatrný spíše naopak došlo k výraznému poklesu u skupiny nezaměstnaní. Předešlá analýza ukázala, že největší vliv na cenu mají ekologické daně na černé uhlí. Můžeme tedy říci, že největší dopad měla ekologická daň na skupinu důchodců, kteří měli největší meziroční rozdíl v letech ve vydání na tuhá paliva. 56

57 Nejnižších Druhých Třetích Čtvrtých Pátých Šestých Sedmých Osmých Devátých Nejvyšších 7.4 Peněžní vydání v průměru na osobu podle decilů Čistá peněžní vydání domácností rozdělených podle decilů na elektrickou energii Tab Čistá peněžní vydání domácností na elektrickou energii Elektrická energie Meziroční změna Změna v % 5,9 16,5 9,6 2,7 11,9 3,9 12,2-1,0 18,8 12,9 Zdroj: Vlastní práce autora, Český statistický úřad, Statistické ročenky, V tabulce 23 jsou uvedeny údaje o vydání domácností rozdělených podle decilů za elektrickou energii v letech 2006 až Následně je v tabulce porovnaná meziroční změna 2007/2008 za vydání u domácností za elektrickou energii. Meziroční změna vydání domácností je vyjádřena v procentech. 57

58 30,0 25,0 20,0 16,5 18,8 15,0 10,0 5,0 5,9 9,6 2,7 11,9 3,9 12,2 12,9 0,0-5,0-1,0 Graf 10 - Porovnání meziroční změny u elektrické energie 2007 a 2008 v % Zdroj: Vlastní práce autora Graf 10 znázorňuje meziroční změnu 2007/2008 v procentech u vydání domácností rozdělených podle decilů za elektrickou energii. Porovnaná meziroční změna 2007/ 2008 čistých peněžních výdajů za elektrickou energii u skupiny domácností rozdělených podle decilů byla nejvyšší u druhých, pátých, sedmých, devátých a nejvyšších skupiny. Z toho největší nárůst byl u deváté skupiny a to o 18,8%. 58

59 Nejnižších Druhých Třetích Čtvrtých Pátých Šestých Sedmých Osmých Devátých Nejvyšších Čistá peněžní vydání domácností rozdělených podle decilů na plynná paliva Tab Čistá peněžní vydání domácností na plynná paliva Plynná paliva Meziroční změna Změna v % 6,3 3,5 26,1 15,7 28,9 14,3 23,8 10,4 28,6 13,7 Zdroj: Vlastní práce autora, Český statistický úřad, Statistické ročenky, V tabulce 24 jsou uvedeny údaje o vydání domácností rozdělených podle decilů za plynná paliva v letech 2006 až Následně je v tabulce porovnaná meziroční změna 2007/2008 za vydání u domácností za plynná paliva. Meziroční změna vydání 2007/2008 je vyjádřena rozdílem výdajů v letech 2007 a 2008 a současně je změna vyjádřena v procentech. 59

60 30,0 25,0 26,1 28,9 23,8 28,6 20,0 15,0 10,0 5,0 6,3 3,5 15,7 14,3 10,4 13,7 0,0-5,0 Graf 11 - Porovnání meziroční změny u plynných paliv 2007 a 2008 v % Zdroj: Vlastní práce autora Graf 11 znázorňuje meziroční změnu 2007/2008 v % u vydání domácností rozdělených podle decilů za plynná paliva. Meziroční změny výdajů za plynná paliva v letech 2007/2008 ukazují nárůst nejvíce u skupiny domácností třetích, pátých, sedmých a devátých. Z toho nejvíce u skupiny páté a to o 28,9% a skupiny deváté o 28,6%. 60

61 Nejnižších Druhých Třetích Čtvrtých Pátých Šestých Sedmých Osmých Devátých Nejvyšších Čistá peněžní vydání domácností rozdělených podle decilů na tuhá paliva Tab Čistá peněžní vydání domácností na tuhá paliva Tuhá paliva meziroční změna změna v % -14,7 47,7-22,7 24,3 21,3-0,6 24,5-11,6 59,2 21,3 Zdroj: Vlastní práce autora, Český statistický úřad, Statistické ročenky, V tabulce 25 jsou uvedeny údaje o vydání domácností rozdělených podle decilů za tuhá paliva v letech 2006 až Následně je v tabulce porovnaná meziroční změna 2007/2008 za vydání u domácností za tuhá paliva. Meziroční změna vydání 2007/2008 je vyjádřena rozdílem výdajů v letech 2007 a 2008 a současně je změna vyjádřena v procentech. 61

62 55,0 45,0 47,7 59,2 35,0 25,0 24,3 21,3 24,5 21,3 15,0 5,0-5,0-15,0-25,0-14,7-22,7-0,6-11,6 Graf 12 - Porovnání meziroční změny u tuhých paliv 2007 a 2008 v % Zdroj: Vlastní práce autora Graf 12 znázorňuje meziroční změnu 2007/2008 v procentech u vydání domácností rozdělených podle decilů za tuhá paliva. Meziroční změna porovnaných údajů za peněžní vydání u tuhých paliv je nejvíce u druhé a deváté skupiny. Naopak u skupiny nejnižší, třetí a osmé došlo k výraznému poklesu ve vydání za tuhá paliva. Největší nárůst výdajů byl u deváté skupiny a to o 59,2%, následovala skupina druhá se 47,7%. Největší pokles ve výdajích byl u skupiny třetí a to o 22,7%. 62

ENVIRONMENTÁLNÍ EKONOMIKA I.

ENVIRONMENTÁLNÍ EKONOMIKA I. ENVIRONMENTÁLNÍ EKONOMIKA I. Ekonomické nástroje - poplatky a daně Ing. Alena Bumbová, Ph.D. Univerzita obrany Fakulta ekonomiky a managementu Katedra ochrany obyvatelstva Kounicova 65 662 10 Brno telefon:

Více

ová reforma a ekologické daně

ová reforma a ekologické daně Ekologická daňov ová reforma a ekologické daně Karel Korba Ministerstvo financí ČR červen 2006 I. Chronologie vývoje v ČR Zákon č. 212/1992 Sb., o soustavě daní - titul daně k ochraně ŽP (zákon zrušen)

Více

Ekologická daňová reforma (EDR) v ČR. Jarmila Zimmermannová, Monika Nejedlá Odbor udržitelné energetiky a dopravy

Ekologická daňová reforma (EDR) v ČR. Jarmila Zimmermannová, Monika Nejedlá Odbor udržitelné energetiky a dopravy Ekologická daňová reforma (EDR) v ČR Jarmila Zimmermannová, Monika Nejedlá Odbor udržitelné energetiky a dopravy Struktura prezentace Co je EDR Historie přípravy EDR v ČR I.etapa EDR II.etapa EDR Co je

Více

Ekologické daně. 1. Daň ze zemního plynu a některých dalších plynů. 2. Daň z pevných paliv. 3. Daň z elektřiny.

Ekologické daně. 1. Daň ze zemního plynu a některých dalších plynů. 2. Daň z pevných paliv. 3. Daň z elektřiny. Ekologické daně 1. Daň ze zemního plynu a některých dalších plynů. 2. Daň z pevných paliv. 3. Daň z elektřiny. 1. Daň ze zemního plynu a některých dalších plynů. Správcem ekologických daní jsou celní orgány.

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:

Více

Ekologické daně. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc.

Ekologické daně. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. Obsah předmětu 1. Daň ze zemního plynu a některých dalších plynů. 2. Daň z pevných paliv. 3. Daň z elektřiny. 1. Daň ze zemního plynu a některých dalších plynů 1. Daň ze

Více

Ing. Josef Březina, CSc Česká zemědělská univerzita v Praze

Ing. Josef Březina, CSc Česká zemědělská univerzita v Praze Porovnání výše zdanění vybraných paliv spotřební a ekologickou daní. Ing. Josef Březina, CSc Česká zemědělská univerzita v Praze 1. Úvod Česká republika se připravovala několik let na zavedení ekologických

Více

O autorovi... 10 Seznam zkratek některých právních předpisů... 11 Úvod... 14

O autorovi... 10 Seznam zkratek některých právních předpisů... 11 Úvod... 14 Danove prijmy_tema 8.10.13 12:38 Stránka 5 Obsah O autorovi....................................................... 10 Seznam zkratek některých právních předpisů........................... 11 Úvod...........................................................

Více

RNDr. Ladislav Minčič, CSc., MBA I. náměstek ministra financí

RNDr. Ladislav Minčič, CSc., MBA I. náměstek ministra financí Spotřební daň z minerálních olejů v České republice - prezentace k diskusnímu fóru Spotřební daň z motorové nafty 1. března 2011 Liberální institut - Praha RNDr. Ladislav Minčič, CSc., MBA I. náměstek

Více

UHLÍKOVÁ DAŇ (DAŇ Z EMISÍ CO 2 ) V ČLENSKÝCH

UHLÍKOVÁ DAŇ (DAŇ Z EMISÍ CO 2 ) V ČLENSKÝCH UHLÍKOVÁ DAŇ (DAŇ Z EMISÍ CO 2 ) V ČLENSKÝCH STÁTECH EU Ing. Josef Palán Studie č. 2.095 srpen 2010 2 Obsah: ÚVOD... 3 DÁNSKO... 4 FINSKO... 5 IRSKO... 6 ŠVÉDSKO... 7 SLOVINSKO... 9 3 ÚVOD Uhlíková daň

Více

Rozdíly v daňových systémech mezi státy EU problém pro utváření fiskální a hospodářské unie

Rozdíly v daňových systémech mezi státy EU problém pro utváření fiskální a hospodářské unie Rozdíly v daňových systémech mezi státy EU problém pro utváření fiskální a hospodářské unie Ing. Karel Mráček, CSc. Institut evropské integrace, NEWTON College, a. s. Vědeckopopularizační seminář Harmonizace

Více

Smart City a MPO. FOR ENERGY 2014 19. listopadu 2014. Ing. Martin Voříšek

Smart City a MPO. FOR ENERGY 2014 19. listopadu 2014. Ing. Martin Voříšek Smart City a MPO FOR ENERGY 2014 19. listopadu 2014 Ing. Martin Voříšek Smart City Energetika - snižování emisí při výrobě elektřiny, zvyšování podílu obnovitelných zdrojů, bezpečnost dodávek Doprava snižování

Více

Z metodického hlediska je třeba rozlišit, zda se jedná o daňovou kvótu : jednoduchou; složenou; konsolidovanou.

Z metodického hlediska je třeba rozlišit, zda se jedná o daňovou kvótu : jednoduchou; složenou; konsolidovanou. Daňová kvóta Daňová kvóta (Tax Quota) patří mezi významné ukazatele uplatňované při mezinárodní komparaci. Je poměrovým ukazatelem vyjadřujícím úroveň daňových výnosů ve vztahu k hrubému domácímu produktu

Více

6. CZ-NACE 17 - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU

6. CZ-NACE 17 - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU 6. - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU Výroba papíru a výrobků z papíru 6.1 Charakteristika odvětví Odvětví CZ-NACE Výroba papíru a výrobků z papíru - celulózopapírenský průmysl patří dlouhodobě k perspektivním

Více

VÝUKOVÝ MODUL VI/2 VYTVÁŘENÍ PODMÍNEK PRO ROZVOJ ZNALOSTÍ, SCHOPNOSTÍ A DOVEDNOSTÍ V OBLASTI FINANČNÍ GRAMOTNOSTI

VÝUKOVÝ MODUL VI/2 VYTVÁŘENÍ PODMÍNEK PRO ROZVOJ ZNALOSTÍ, SCHOPNOSTÍ A DOVEDNOSTÍ V OBLASTI FINANČNÍ GRAMOTNOSTI VÝUKOVÝ MODUL VI/2 VYTVÁŘENÍ PODMÍNEK PRO ROZVOJ ZNALOSTÍ, SCHOPNOSTÍ A DOVEDNOSTÍ V OBLASTI FINANČNÍ GRAMOTNOSTI Téma VI.2.2 Peníze, mzdy, daně a pojistné 12. Daňový systém České republiky Mgr. Zuzana

Více

DAŇOVÁ SOUSTAVA. Ing. Hana Volencová. Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou

DAŇOVÁ SOUSTAVA. Ing. Hana Volencová. Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou DAŇOVÁ SOUSTAVA Ing. Hana Volencová Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_07_3_20_ EK Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou Zahrnují: daň ze zemního plynu a některých dalších plynů daň

Více

Optimalizace provozních nákladů

Optimalizace provozních nákladů Optimalizace provozních nákladů Představení společnosti Trh s elektrickou energií Trh se zemním plynem Metodologie 21/05/2013 Představení společnosti 3 27 let zkušeností 208 M roční obrat 2012 Pôle Social

Více

DAŇOVÁ SOUSTAVA ČR ANEŽKA ROHROVÁ ZS 2012/2013 K 126 MANAGEMENT PODNIKU ČVUT V PRAZE, STAVEBNÍ FAKULTA

DAŇOVÁ SOUSTAVA ČR ANEŽKA ROHROVÁ ZS 2012/2013 K 126 MANAGEMENT PODNIKU ČVUT V PRAZE, STAVEBNÍ FAKULTA DAŇOVÁ SOUSTAVA ČR ANEŽKA ROHROVÁ ZS 2012/2013 K 126 MANAGEMENT PODNIKU ČVUT V PRAZE, STAVEBNÍ FAKULTA POJEM DAŇ UMĚNÍ VÝBĚRU DANÍ SPOČÍVÁ V TOM, JAK OŠKUBAT HUSU, TAK ABY CO NEJMÉNĚ SYČELA. JEAN-BAPTIST

Více

Konkurenceschopnost firem: Jaké bezprostřední dopady mělo umělé oslabení koruny?

Konkurenceschopnost firem: Jaké bezprostřední dopady mělo umělé oslabení koruny? Konkurenceschopnost firem: Jaké bezprostřední dopady mělo umělé oslabení koruny? Drahomíra Dubská Mezinárodní vědecká konference Insolvence 2014: Hledání cesty k vyšším výnosům pořádaná v rámci projektu

Více

Stav a předpokládaný vývoj veřejných financí a vytváření zdrojů

Stav a předpokládaný vývoj veřejných financí a vytváření zdrojů Stav a předpokládaný vývoj veřejných financí a vytváření zdrojů Prof. Michal Mejstřík Petr Janský, M.Sc. EEIP, a.s. Institut ekonomických studií, Fakulta sociálních věd Univerzita Karlova II. konference

Více

Konvergence české ekonomiky, výhled spotřeby elektrické energie a měnová politika v ČR

Konvergence české ekonomiky, výhled spotřeby elektrické energie a měnová politika v ČR Konvergence české ekonomiky, výhled spotřeby elektrické energie a měnová politika v ČR doc. Ing. PhDr. Vladimír Tomšík, Ph.D. Vrchní ředitel a člen bankovní rady ČNB 17. ledna 2007 Hospodářský ský výbor

Více

Antimonopolní opatření: Zpráva o cenách automobilů dokládá trend snižování cenových rozdílů u nových vozů v roce 2010

Antimonopolní opatření: Zpráva o cenách automobilů dokládá trend snižování cenových rozdílů u nových vozů v roce 2010 EVROPSKÁ KOMISE TISKOVÁ ZPRÁVA Antimonopolní opatření: Zpráva o cenách dokládá trend snižování cenových rozdílů u nových vozů v roce 2010 Brusel, 26. července 2011 nejnovější zpráva Evropské komise o cenách

Více

SPOTŘEBNÍ DAŇ V EU. Michaela Boučková, Tereza Máchová

SPOTŘEBNÍ DAŇ V EU. Michaela Boučková, Tereza Máchová SPOTŘEBNÍ DAŇ V EU Michaela Boučková, Tereza Máchová SPOTŘEBNÍ DAŇ Z CIGARET od 1. ledna 2014 musí být celková spotřební daň nejméně 60 % vážené průměrné maloobchodní ceny cigaret propuštěných ke spotřebě.

Více

EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 18.11.2015 COM(2015) 496 final ANNEXES 1 to 2 PŘÍLOHY návrhu NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o evropských statistikách cen zemního plynu a elektřiny a o zrušení směrnice

Více

Pavel Řežábek. Světový a domácí ekonomický vývoj. člen bankovní rady a vrchní ředitel ČNB

Pavel Řežábek. Světový a domácí ekonomický vývoj. člen bankovní rady a vrchní ředitel ČNB Světový a domácí ekonomický vývoj Pavel Řežábek člen bankovní rady a vrchní ředitel ČNB Ekonomická přednáška 7. ročník konference Očekávaný vývoj automobilového průmyslu Brno, 20. října 2010 Motto Řečnictví

Více

daně ze spotřeby a majetkové daně

daně ze spotřeby a majetkové daně daně ze spotřeby a majetkové daně Zdanění majetku Možnost osvobození zemědělských pozemků od daně z nemovitostí [ 4 / 1 v)] -pozemky -orná půda, -vinice, -chmelnice, -ovocné sady, -trvalé travní porosty

Více

EKOLOGICKÉ DANĚ ENVIRONMENTAL TAXES

EKOLOGICKÉ DANĚ ENVIRONMENTAL TAXES EKOLOGICKÉ DANĚ ENVIRONMENTAL TAXES MICHAL RADVAN, JAN NECKÁŘ Právnická fakulta, Masarykova univerzita Abstrakt Příspěvek informuje o ekologických daních (dani ze zemního plynu a některých dalších plynů,

Více

VEŘEJNÉ PŘÍJMY. A. Dle návratnosti. Příjmy nenávratné: Příjmy návratné

VEŘEJNÉ PŘÍJMY. A. Dle návratnosti. Příjmy nenávratné: Příjmy návratné VEŘEJNÉ PŘÍJMY» jsou zdrojem krytí veřejných výdajů» dlouhodobě jsou rozpočtovým omezením» zabezpečují alokační, redistribuční a stabilizační funkci veřejných financí.» plánovatelné a neplánovatelné A.

Více

MODEL ZAMĚSTNANOSTI A PŘEPRAVY

MODEL ZAMĚSTNANOSTI A PŘEPRAVY MODEL ZAMĚSTNANOSTI A PŘEPRAVY Kateřina Pojkarová Anotace:Článek se zabývá vzájemnými vazbami, které spojují počet zaměstnaných osob a osobní přepravu vyjádřenou jako celek i samostatně pro různé druhy

Více

DAŇOVÁ TEORIE A POLITIKA

DAŇOVÁ TEORIE A POLITIKA Metodické listy pro první soustředění kombinovaného studia DAŇOVÁ TEORIE A POLITIKA Název tematického celku: Úvod do daňové teorie Cíl: Seznámit studenty se základními pojmy z oblasti daňové teorie, pochopení

Více

Metodický list pro první soustředění kombinované formy Bc. studia předmětu ZDANĚNÍ SPOTŘEBY V ČR

Metodický list pro první soustředění kombinované formy Bc. studia předmětu ZDANĚNÍ SPOTŘEBY V ČR Metodický list pro první soustředění kombinované formy Bc. studia předmětu ZDANĚNÍ SPOTŘEBY V ČR ZSCR (4 soustředění) AKADEMICKÝ ROK 2011/2012 LS 2012 Název tématického celku : Teorie daní ze spotřeby.

Více

OBSAH. Pfiedmluva... 11. I. ãást DaÀová teorie

OBSAH. Pfiedmluva... 11. I. ãást DaÀová teorie Pfiedmluva............................................ 11 I. ãást DaÀová teorie 1 Základní pojmy..................................... 15 1.1 Definice daně................................... 15 1.2 Funkce

Více

OBSAH. Zkratky 11. Úvod 13. 1 Vymezení pojmů 15. 1.1 Daňová harmonizace 15 1.2 Daňová koordinace 19

OBSAH. Zkratky 11. Úvod 13. 1 Vymezení pojmů 15. 1.1 Daňová harmonizace 15 1.2 Daňová koordinace 19 OBSAH Zkratky 11 Úvod 13 1 Vymezení pojmů 15 1.1 Daňová harmonizace 15 1.2 Daňová koordinace 19 2 Prameny evropského daňového práva 20 2.1 Vývoj Evropské integrace 20 2.2 Lisabonská smlouva 21 2.3 Orgány

Více

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 23. 9. 2013 42 Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání Selected Economic Indicators of Health

Více

ENVIRONMENTÁLNÍ BEZPEČNOST

ENVIRONMENTÁLNÍ BEZPEČNOST ENVIRONMENTÁLNÍ BEZPEČNOST NÁSTROJE A PRINCIPY ZAJIŠTĚNÍ ENVIRONMENTÁLNÍ BEZPEČNOSTI ORGANIZACE Ing. ALENA BUMBOVÁ, Ph.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Projekt: Vzdělávání pro bezpečnostní

Více

lní vývoj v biomasy Ing. Jan Koloničný, Ph.D. Luhačovice 13.-14.5.2009

lní vývoj v biomasy Ing. Jan Koloničný, Ph.D. Luhačovice 13.-14.5.2009 Aktuáln lní vývoj v energetickém m využívání biomasy Ing. Jan Koloničný, Ph.D. Luhačovice 13.-14.5.2009 Úvod Státní energetická koncepce Obsah prezentace Národní program hospodárného nakládání s energií

Více

www.zlinskedumy.cz Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ

www.zlinskedumy.cz Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ Název projektu Číslo projektu Název školy Autor Název šablony Název DUMu Stupeň a typ vzdělávání Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Tematický okruh Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ CZ.1.07/1.5.00/34.0748

Více

Metodika sestavování klíčových indikátorů životního prostředí pro oblast průmyslu, energetiky a dopravy

Metodika sestavování klíčových indikátorů životního prostředí pro oblast průmyslu, energetiky a dopravy Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Metodika sestavování klíčových indikátorů životního prostředí pro oblast průmyslu, energetiky a dopravy Výstup projektu Enviprofese č.

Více

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie Model AS - AD Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Osnova: Agregátní poptávka a agregátní nabídka : Agregátní poptávka a její změny Agregátní nabídka krátkodobá a dlouhodobá Rovnováha

Více

Změnila krize dlouhodobý výhled spotřeby energie?

Změnila krize dlouhodobý výhled spotřeby energie? Očekávaný vývoj odvětví energetiky v ČR a na Slovensku Změnila krize dlouhodobý výhled spotřeby energie? Lubomír Lízal, PhD. Holiday Inn, Brno 14.5.2014 Předpovídání spotřeby Jak předpovídat budoucí energetickou

Více

lní vývoj v ČR Biomasa aktuáln pevnými palivy 2010 Ing. Jan Koloničný, ný, Ph.D. Mgr. Veronika Hase 3.11. 4.11.2010 v Hotelu Skalní mlýn

lní vývoj v ČR Biomasa aktuáln pevnými palivy 2010 Ing. Jan Koloničný, ný, Ph.D. Mgr. Veronika Hase 3.11. 4.11.2010 v Hotelu Skalní mlýn Biomasa aktuáln lní vývoj v ČR Ing. Jan Koloničný, ný, Ph.D. Mgr. Veronika Hase Seminář: Technologické trendy při vytápění pevnými palivy 2010 3.11. 4.11.2010 v Hotelu Skalní mlýn Výroba elektřiny z biomasy

Více

Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola elektrotechnická Plzeň, Koterovská 85

Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola elektrotechnická Plzeň, Koterovská 85 Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola elektrotechnická Plzeň, Koterovská 85 Témata pro ústní profilové zkoušky v předmětu: Aplikovaná ekonomika Školní rok: 2013/2014 Studijní obor: 78-42 M / 001

Více

Mezinárodní obchod. Doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. Mezinárodní obchod - směnné transakce uskutečňované přes hranice národních ekonomik.

Mezinárodní obchod. Doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. Mezinárodní obchod - směnné transakce uskutečňované přes hranice národních ekonomik. Mezinárodní obchod Doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. Mezinárodní obchod - směnné transakce uskutečňované přes hranice národních ekonomik. Příčiny vzniku mezinárodního obchodu: - Přírodní a klimatické podmínky.

Více

Business index České spořitelny

Business index České spořitelny Business index České spořitelny Index vstřícnosti podnikatelského prostředí v EU Jan Jedlička EU Office ČS, www.csas.cz/eu, EU_office@csas.cz Praha, 15. listopadu 2012 Co je Business Index České spořitelny?

Více

Budoucnost kohezní politiky EU

Budoucnost kohezní politiky EU Budoucnost kohezní politiky EU Daniela Grabmüllerová Stanislav Cysař Ministerstvo pro místní rozvoj Rozpočet a finanční vize obcí, měst a krajů Praha, 23. září 2010 Klíčové milníky - EU Schválení Strategie

Více

PŘÍJEM EKOLOGICKÉ DANĚ ZE ZEMNÍHO PLYNU A NĚKTERÝCH DALŠÍCH PLYNŮ INCOME FROM ECOLOGY TAX IMPOSED ON NATURAL GAS AND SOME OTHER GASES

PŘÍJEM EKOLOGICKÉ DANĚ ZE ZEMNÍHO PLYNU A NĚKTERÝCH DALŠÍCH PLYNŮ INCOME FROM ECOLOGY TAX IMPOSED ON NATURAL GAS AND SOME OTHER GASES PŘÍJEM EKOLOGICKÉ DANĚ ZE ZEMNÍHO PLYNU A NĚKTERÝCH DALŠÍCH PLYNŮ INCOME FROM ECOLOGY TAX IMPOSED ON NATURAL GAS AND SOME OTHER GASES VENDULA BÍLKOVÁ 1, VERONIKA SOLILOVÁ 2, JANA VRTALOVÁ 3 Abstrakt Příspěvek

Více

ZMĚNY VE STRUKTUŘE VÝDAJŮ DOMÁCNOSTÍ V ZEMÍCH EU

ZMĚNY VE STRUKTUŘE VÝDAJŮ DOMÁCNOSTÍ V ZEMÍCH EU Praha, 1. 11. 2012 ZMĚNY VE STRUKTUŘE VÝDAJŮ DOMÁCNOSTÍ V ZEMÍCH EU Struktura výdajů domácností prochází vývojem, který je ovlivněn především cenou zboží a služeb. A tak skupina zboží či služeb, která

Více

PRŮMYSL ČR. Zpracoval: Bohuslav Čížek, Jan Proksch. Praha 8. 12. 2014

PRŮMYSL ČR. Zpracoval: Bohuslav Čížek, Jan Proksch. Praha 8. 12. 2014 PRŮMYSL ČR Zpracoval: Bohuslav Čížek, Jan Proksch Praha 8. 12. 2014 Obsah I. Postavení průmyslu II. Majetková struktura českého průmyslu III. Postavení průmyslu z pohledu mezinárodní konkurenceschopnosti

Více

Pavel Řežábek člen bankovní rady ČNB

Pavel Řežábek člen bankovní rady ČNB Domácí a světový ekonomický vývoj Pavel Řežábek člen bankovní rady ČNB Ekonomická přednáška v rámci odborné konference Očekávaný vývoj automobilového průmyslu v ČR a střední Evropě Brno, 24. října 212

Více

ENVIRONMENTÁLNÍ EKONOMIKA I.

ENVIRONMENTÁLNÍ EKONOMIKA I. ENVIRONMENTÁLNÍ EKONOMIKA I. Financování ochrany životního prostředí Ing. Alena OULEHLOVÁ, Ph.D. Univerzita obrany Fakulta vojenského leadershipu Katedra krizového řízení Kounicova 65 662 10 Brno telefon:

Více

Administrativní zatížení vyplývající z povinnosti k DPH

Administrativní zatížení vyplývající z povinnosti k DPH Administrativní zatížení vyplývající z povinnosti k DPH 15.02.2006-15.03.2006 Zadaným kritériím odpovídá 589 dotazníků z 589. Uveďte hlavní odvětví vaší činnosti D - Výroba 141 23,9% G - Velkoobchod a

Více

4.1 Harmonizace nepfiím ch daní

4.1 Harmonizace nepfiím ch daní Evropská unie uvažuje o harmonizaci či alespoň koordinaci, neboť celá řada členských států finanční sektor zdaňuje, nicméně podoba zdanění se v jednotlivých členských státech liší. 4.1 Harmonizace nepfiím

Více

Politika ochrany klimatu

Politika ochrany klimatu Politika ochrany klimatu Brno, 4.5. 2010 Mgr. Jiří Jeřábek, Centrum pro dopravu a energetiku Adaptace vs Mitigace Adaptace zemědělství, lesnictví, energetika, turistika, zdravotnictví, ochrana přírody,..

Více

1. část. Ekologické daňové reformy (EDR) Mikael Skou Andersen, NERI

1. část. Ekologické daňové reformy (EDR) Mikael Skou Andersen, NERI 1. část Ekologické daňové reformy (EDR) Mikael Skou Andersen, NERI Šest členských států Evropské unie zavedlo daňovou reformu, která přesouvá daňové břemeno ze zdanění práce k zdanění energie náročné na

Více

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 31. 8. 2012 42 Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání Selected Economic Indicators of Health

Více

ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030

ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030 ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030 ČÁST IV Evropská energetika a doprava - Trendy do roku 2030 4.1. Demografický a ekonomický výhled Zasedání Evropské rady v Kodani v prosinci 2002 uzavřelo

Více

rok Index transparentnosti trhu veřejných zakázek ČR Index netransparentních zakázek ČR Index mezinárodní otevřenosti ČR

rok Index transparentnosti trhu veřejných zakázek ČR Index netransparentních zakázek ČR Index mezinárodní otevřenosti ČR Přílohy 1. Ukazatele transparentnosti trhu veřejných zakázek v České republice v letech 21-29 1 75 % 5 25 21 22 23 24 25 26 27 28 29 rok Index transparentnosti trhu veřejných zakázek ČR Index netransparentních

Více

Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR. Ing. Jiří Paroubek

Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR. Ing. Jiří Paroubek Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR Ing. Jiří Paroubek Charakteristika současné etapy ve vývoji českého hospodářství po roce 1989 převážila pozitiva: podařilo se vytvořit

Více

Dopravní společnost působící na trhu od r. 1990 190 zaměstnanců, 135 vlastních provozovaných motorových vozidel + přípoje Strategický cíl =

Dopravní společnost působící na trhu od r. 1990 190 zaměstnanců, 135 vlastních provozovaných motorových vozidel + přípoje Strategický cíl = Dopravní společnost působící na trhu od r. 1990 190 zaměstnanců, 135 vlastních provozovaných motorových vozidel + přípoje Strategický cíl = poskytovat zákazníkům produkt požadované kvality s maximálním

Více

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 1. 8. 2014 19 Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání Selected Economic Indicators of Health

Více

Školící program PATRES využití obnovitelných zdrojů energie v budovách

Školící program PATRES využití obnovitelných zdrojů energie v budovách Evropská politika, směrnice a regulace Školící program PATRES využití obnovitelných zdrojů energie v budovách Ing. Michael ten Donkelaar ENVIROS, s.r.o. 1 Obsah Energetická politika EU Energetický balíček

Více

4. CZ-NACE 15 - VÝROBA USNÍ A SOUVISEJÍCÍCH VÝROBKŮ

4. CZ-NACE 15 - VÝROBA USNÍ A SOUVISEJÍCÍCH VÝROBKŮ Výroba usní a souvisejících výrobků 4. CZ-NACE 15 - VÝROBA USNÍ A SOUVISEJÍCÍCH VÝROBKŮ 4.1 Charakteristika odvětví V roce 2009 nahradila klasifikaci OKEČ nová klasifikace CZ-NACE. Podle této klasifikace

Více

Dopady státní energetické koncepce na zaměstnanost v těžebním průmyslu

Dopady státní energetické koncepce na zaměstnanost v těžebním průmyslu Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR Zaměstnavatelský svaz důlního a naftového průmyslu společenstvo těžařů Dopady státní energetické koncepce na zaměstnanost v těžebním průmyslu (

Více

Evropský sociální fond Praha a EU Investujeme do vaší budoucnosti. Finanční gramotnost. Ing. Kateřina Tomšíková

Evropský sociální fond Praha a EU Investujeme do vaší budoucnosti. Finanční gramotnost. Ing. Kateřina Tomšíková Evropský sociální fond Praha a EU Investujeme do vaší budoucnosti Finanční gramotnost Ing. Kateřina Tomšíková Výpočty daní Rozdíl příjmů a výdajů - 77 782 Plnění státního rozpočtu za r. 2014 Příjmy mil.

Více

Návrh ROZHODNUTÍ RADY

Návrh ROZHODNUTÍ RADY EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 8.12.2014 COM(2014) 721 final 2014/0345 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o zmocnění Belgie, Polska a Rakouska k ratifikaci Budapešťské úmluvy o smlouvě o přepravě zboží po vnitrozemských

Více

NEPŘÍMÉ DANĚ ( TEORIE )

NEPŘÍMÉ DANĚ ( TEORIE ) NEPŘÍMÉ DANĚ ( TEORIE ) Název školy Obchodní akademie, Vyšší odborná škola a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Uherské Hradiště Název DUMu VY_32_INOVACE_UCE1413 Autor Ing. Martina Macháčková

Více

Česká politika. Alena Marková

Česká politika. Alena Marková Česká politika Alena Marková Strategický rámec udržitelného rozvoje ČR schválený vládou v lednu 2010 základní dokument v oblasti udržitelného rozvoje dlouhodobý rámec pro politické rozhodování v kontextu

Více

Náklady práce v českých podnicích komparativní výhoda? (výstupy analýzy za léta 2003-2008)

Náklady práce v českých podnicích komparativní výhoda? (výstupy analýzy za léta 2003-2008) Náklady práce v českých podnicích komparativní výhoda? (výstupy analýzy za léta 2003-2008) Jan Vlach Konference: Dokážeme hájit zájmy zaměstnavatelů i zaměstnanců? 9. září 2010, Clarion Congress Hotel

Více

ZÁKON O DANÍCH Z PŘÍJMŮ

ZÁKON O DANÍCH Z PŘÍJMŮ Obsah Úvodem... 11 ZÁKON O DANÍCH Z PŘÍJMŮ Přehled změn...12 Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů... 17 Příloha č. 1... 190 Příloha č. 2... 199 Příloha č. 3... 199 Vyhláška č. 146/1993 Sb., kterou

Více

MAS Opavsko směřuje k energetické nezávislosti

MAS Opavsko směřuje k energetické nezávislosti MAS Opavsko směřuje k energetické nezávislosti Ing. Jiří Krist předseda sdružení MAS Opavsko Bc. Petr Chroust - manažer MAS Opavsko www.masopavsko.cz Energetická koncepce území MAS Opavsko Podklad pro

Více

Hlavní poslání centrální banky. Vzdělávací prezentace, Jiří Böhm, červen 2010

Hlavní poslání centrální banky. Vzdělávací prezentace, Jiří Böhm, červen 2010 Hlavní poslání centrální banky Vzdělávací prezentace, Jiří Böhm, červen 2010 1 Postavení centrální banky (CB) CB je vrcholnou bankou v zemi, která: určuje měnovou politiku vydává bankovky a mince řídí

Více

CO VŠECHNO PRO VÁS DĚLÁME? aneb své zájmy dokážeme lépe hájit společně

CO VŠECHNO PRO VÁS DĚLÁME? aneb své zájmy dokážeme lépe hájit společně CO VŠECHNO PRO VÁS DĚLÁME? aneb své zájmy dokážeme lépe hájit společně Praha, 16. května 2013 Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu Zpracování analýz sociálního dialogu a

Více

Vývoj zákona o hospodaření energií v České republice -současnost a budoucnost. Ing. František Plecháč Státní energetická inspekce Česká republika

Vývoj zákona o hospodaření energií v České republice -současnost a budoucnost. Ing. František Plecháč Státní energetická inspekce Česká republika v České republice Ing. František Plecháč Státní energetická inspekce Česká republika 1 Hlavní důvody novelizace zákona: - směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2002/91/ES o energetické náročnosti budov,

Více

NOVÁ TVÁŘ ENERGETIKY PO EKONOMICKÉ KRIZI

NOVÁ TVÁŘ ENERGETIKY PO EKONOMICKÉ KRIZI NOVÁ TVÁŘ ENERGETIKY PO EKONOMICKÉ KRIZI Trendy Evropské Energetiky, Praha, 20.9.2010 Alan Svoboda Ředitel divize Obchod, ČEZ a.s. V ROCE 2008 PROPUKLA FINANČNÍ KRIZE 1 KRIZE SE NÁSLEDNĚ ROZŠÍŘILA NA CELOU

Více

MEZINÁRODNÍ SROVNÁNÍ MZDOVÝCH ÚROVNÍ A STRUKTUR

MEZINÁRODNÍ SROVNÁNÍ MZDOVÝCH ÚROVNÍ A STRUKTUR MEZINÁRODNÍ SROVNÁNÍ MZDOVÝCH ÚROVNÍ A STRUKTUR Za referenční rok 2002 bylo provedeno pan-evropské strukturální šetření mezd zaměstnanců (SES) ve všech dnešních členských státech Evropské unie kromě Malty

Více

1. Charakteristika spotřebních daní.

1. Charakteristika spotřebních daní. Spotřební daně 1. Charakteristika spotřebních daní. 2. Předmět spotřebních daní. 3. Osvobození od daně. 4. Plátci daně. 5. Správa daně. 6. Zdaňování minerálních olejů. 7. Zdaňování lihu. 8. Zdaňování piva.

Více

NÁVRHY ZMĚN PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ V OBLASTI DAŇOVÉ

NÁVRHY ZMĚN PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ V OBLASTI DAŇOVÉ NÁVRHY ZMĚN PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ V OBLASTI DAŇOVÉ Daňová reforma 2008 2010 Mirek Topolánek předseda vlády ČR 1. Daňová kvóta 40 35 30 25 20 15 10 5 0 1995 1997 1999 2001 2003 2005* Průměr zemí OECD Česká

Více

STÁTNÍ PLÁNY PRO ZAVÁDĚNÍ PALIV S NÍZKÝM NEBO NULOVÝM OBSAHEM SÍRY V ČLENSKÝCH ZEMÍCH CEMT

STÁTNÍ PLÁNY PRO ZAVÁDĚNÍ PALIV S NÍZKÝM NEBO NULOVÝM OBSAHEM SÍRY V ČLENSKÝCH ZEMÍCH CEMT STÁTNÍ PLÁNY PRO ZAVÁDĚNÍ PALIV S NÍZKÝM NEBO NULOVÝM OBSAHEM SÍRY V ČLENSKÝCH ZEMÍCH CEMT Únor 2003 Tento dokument je určen pro informaci v souvislosti s předložením návrhu usnesení o palivech bez obsahu

Více

Daňový systém v ČR. Filip Rufer

Daňový systém v ČR. Filip Rufer + Daňový systém v ČR Filip Rufer + Co to je a k čemu slouží daň je povinná, nenávratná zákonem určená platba do veřejného rozpočtu neekvivalentní neexistuje nárok na adekvátní plnění za daň, neúčelovou

Více

Státní rozpočet 2015 a připravované změny daní s dopady do rozpočtů samospráv

Státní rozpočet 2015 a připravované změny daní s dopady do rozpočtů samospráv Státní rozpočet 2015 a připravované změny daní s dopady do rozpočtů samospráv Rozpočet a finanční vize měst a obcí Autoklub ČR Praha - 11. září 2014 Mgr. Simona Hornochová Náměstkyně ministra financí Obsah

Více

Všeobecné poznámky. A. Ustanovení úmluv sociálního zabezpečení zůstávající v platnosti bez ohledu na článek 6 Nařízení. (Článek 7 (2) (c) Nařízení.

Všeobecné poznámky. A. Ustanovení úmluv sociálního zabezpečení zůstávající v platnosti bez ohledu na článek 6 Nařízení. (Článek 7 (2) (c) Nařízení. PŘÍLOHA III USTANOVENÍ ÚMLUV O SOCIÁLNÍM ZABEZPEČENÍ, která zůstávají v platnosti bez ohledu na článek 6 Nařízení - ustanovení úmluv o sociálním zabezpečení nevztahující se na všechny osoby, na něž se

Více

Možnosti snižování KO. a jejich monitorování

Možnosti snižování KO. a jejich monitorování Možnosti snižování KO a jejich monitorování Produkce a skladba domovních/komunálních odpadů Měrná produkce 178 kg/obyvatel/ rok 1994 Nárůst produkce za 15 let o 38 % hm. (cca 2,5 % ročně) Měrná produkce

Více

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health in International Comparison

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health in International Comparison Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 16. 7. 2009 35 Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání Selected Economic Indicators of Health

Více

tová ení pro období 2012-2014 Miroslav Kalousek, ministr financí

tová ení pro období 2012-2014 Miroslav Kalousek, ministr financí Stabilizační rozpočtov tová opatřen ení pro období 2012-2014 Miroslav Kalousek, ministr financí Fiskáln lní cíle vlády 2012-2014 rok 2012 2013 2014 saldo vládního sektoru v % HDP (ESA95) -3,5-2,9-1,9 saldo

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek:

Více

VYBRANÉ REGULACE EU A JEJICH DOPADY

VYBRANÉ REGULACE EU A JEJICH DOPADY VYBRANÉ REGULACE EU A JEJICH DOPADY Česká republika a Slovensko v roce 2014 Autoři: Jonáš Rais Martin Reguli Barbora Ivanská Březen 2014 Poznámka: Text je výstupem mezinárodní výzkumné spolupráce Centra

Více

402/2010 Sb. ZÁKON ze dne 14. prosince 2010, ČÁST PRVNÍ. Změna zákona o podpoře využívání obnovitelných zdrojů

402/2010 Sb. ZÁKON ze dne 14. prosince 2010, ČÁST PRVNÍ. Změna zákona o podpoře využívání obnovitelných zdrojů 402/2010 Sb. ZÁKON ze dne 14. prosince 2010, kterým se mění zákon č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů (zákon o podpoře využívání obnovitelných

Více

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika Materiál vytvořil: Ing. Karel Průcha Období vytvoření VM: říjen 2013 Klíčová slova:

Více

Přednáška č. 7 ZÚČTOVACÍ VZTAHY. Charakteristika zúčtovacích vztahů. Pohledávky z obchodního styku. Závazky z obchodního styku

Přednáška č. 7 ZÚČTOVACÍ VZTAHY. Charakteristika zúčtovacích vztahů. Pohledávky z obchodního styku. Závazky z obchodního styku Přednáška č. 7 ZÚČTOVACÍ VZTAHY Charakteristika zúčtovacích vztahů Pohledávky z obchodního styku Závazky z obchodního styku Charakteristika zúčtovacích vztahů Pohledávky a závazky - převážná část zúčtovacích

Více

Výbor pro dopravu a cestovní ruch PRACOVNÍ DOKUMENT

Výbor pro dopravu a cestovní ruch PRACOVNÍ DOKUMENT EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro dopravu a cestovní ruch 7. 1. 2010 PRACOVNÍ DOKUMENT o analýze sankcí stanovených v právních předpisech členských států v případě vážného porušení předpisů v sociální

Více

Koncepční nástroje a jejich role Ing. Vladislav Bízek, CSc.

Koncepční nástroje a jejich role Ing. Vladislav Bízek, CSc. ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE Koncepční nástroje a jejich role Ing. Vladislav Bízek, CSc. Systém posuzování a řízení kvality ovzduší Koncepční úroveň

Více

Člověk a společnost. 9. Daně a daňová soustava v ČR. Daně a daňová soustava v ČR. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz.

Člověk a společnost. 9. Daně a daňová soustava v ČR. Daně a daňová soustava v ČR. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. Člověk a společnost 9. www.isspolygr.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Integrovaná Integrovaná střední střední škola škola polygrafická, polygrafická, Brno, Brno, Šmahova Šmahova 110 110 Šmahova Šmahova

Více

Daň a její konstrukční prvky

Daň a její konstrukční prvky Daň a její konstrukční prvky Daň a její charakteristika Daň je platba: zákonem určená povinná plynoucí do rozpočtu v penězích neúčelová nenávratná neekvivalentní najdu ji ve Sbírce zákonů; v rámci legislativního

Více

Světová ekonomika. Analýza třísektorové ekonomiky veřejné rozpočty a daně jako nástroje fiskální politiky

Světová ekonomika. Analýza třísektorové ekonomiky veřejné rozpočty a daně jako nástroje fiskální politiky Světová ekonomika Analýza třísektorové ekonomiky veřejné rozpočty a daně jako nástroje fiskální politiky Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního

Více

ZÁKON O DANÍCH Z PŘÍJMŮ

ZÁKON O DANÍCH Z PŘÍJMŮ Obsah Úvod... 11 ZÁKON O DANÍCH Z PŘÍJMŮ Přehled změn...13 Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů... 17 Příloha č. 1... 192 Příloha č. 2... 200 Příloha č. 3... 200 Vyhláška č. 146/1993 Sb., kterou se

Více

Fotovoltaika z pohledu ERÚ

Fotovoltaika z pohledu ERÚ Fotovoltaika z pohledu ERÚ Stanislav Trávníček 22. 4. 2010 Liberální institut Podpora výroby elektřiny z OZE Povinnost podporovat výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů stanovila směrnice 2001/77/ES V

Více

Program podpory alternativních paliv v dopravě

Program podpory alternativních paliv v dopravě Program podpory alternativních paliv v dopravě Udržitelná doprava ve městech, NSZM MD, Praha, 14.9.24 Dr. Martin Bursík, poradce MŽP pro energetiku a ŽP Motivace Program podpory alternativních paliv v

Více

Finanční právo. 2. seminář 18. října 2013

Finanční právo. 2. seminář 18. října 2013 Finanční právo 2. seminář 18. října 2013 NEPŘÍMÉ DANĚ Daň z přidané hodnoty Daň z přidané hodnoty Nepřímá daň. Neutrální = vztahuje se na všechny podnikatelské aktivity a subjekty, včetně zboží z dovozu

Více

Spotřební daně. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc.

Spotřební daně. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. Obsah předmětu 1. Charakteristika spotřebních daní. 2. Předmět spotřebních daní. 3. Osvobození od daně. 4. Plátci daně. 5. Správa daně. 6. Zdaňování minerálních olejů. 7.

Více

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu Seminární práce Vybrané makroekonomické nástroje státu 1 Obsah Úvod... 3 1 Fiskální politika... 3 1.1 Rozdíly mezi fiskální a rozpočtovou politikou... 3 1.2 Státní rozpočet... 4 2 Monetární politika...

Více