Hledám místo na parkování. Zn.: Najdu?

Transkript

1 Hledám místo na parkování. Zn.: Najdu? Záleží na tom, zda hledáte parkování v Brně a navíc v centru. Parkovací situace zde není ideální a je to možná právě jeden z důvodů, proč Brňané dávají před nákupy v centru přednost okrajovým obchodním zónám, kde lze bezproblémově zaparkovat. Pro parkování v centru města máme ale i spoustu jiných dobrých důvodů. Současný stav brněnského centra, plného zaparkovaných aut, však neprospívá vzhledu ulic ani nepřispívá k rozvoji veřejného života právě ve středu města. Nejvíce aut se na zdejších ulicích tísní během pracovního dne a zdá se, že situace je téměř bezvýchodná. Tolerovanou praxí se tak stávají auta parkovaná i velmi bizarními způsoby. foto: Petr Kačer Město Brno Brno City 38

2 Brno Business časopis nejen o Brně a okolí podzim 2005 Diskuse se zúčastnili: PhDr., primátor města Brna Ing., 1. náměstek primátora města Brna RNDr. Mojmír Vlašín, člen Zastupitelstva města Brna Plk. JUDr., ředitel Městského ředitelství Brno, Policie ČR Mgr., mluvčí MP Brno, vydavatelka časopisu o architektuře a urbanismu ERA21 Nové čtyři stovky parkovacích míst nabízí od června parkovací dům na rohu Kounicovy ulice a Moravského náměstí, dobrou zprávou pro řidiče může být i plánovaných více než 400 nových parkovacích stání v podzemí před Janáčkovým divadlem. V blízké budoucnosti by v centru města mělo vzniknout několik dalších povrchových i podpovrchových moderních parkovišť. Jejich výstavbu připravuje společnost Brno Parking s majetkovou účastí města. Pamatuje město Brno i na jiné alternativy? Kromě zřizování nových parkovacích míst, zejména v podzemních či patrových garážích, je důležitá i motivace řidičů cestovat po městě jiným způsobem. Současná brněnská městská hromadná doprava však, zdá se, alternativou jízdě osobními auty není. Nelze se na ni spolehnout a mnoho potenciálních cestujících odradí i vysoké ceny jízdného. Také budování rozlehlých parkovacích ploch na okrajích města v blízkosti stanic městské hromadné dopravy, které se již po léta praktikuje v mnoha významných městech Evropy, by mohlo být jednou ze součástí připravované strategie parkovního systému v městě Brně. Obrátili jsme se na představitele města, aby nás seznámili s plánovaným systémem parkování v Brně a poskytli informace o aktuální situaci. Do naší diskuse jsme zahrnuli i zastánce ekologických hledisek a nemohli jsme vynechat ani názory a zkušenosti zástupců Policie ČR i městské policie. Témata diskuse: Kolik Brno potřebuje parkovacích míst Jak řešit současnou situaci Ano i ne pro parkovací domy Kde vzniknou nová parkoviště Parkovací dům na Moravském náměstí Mají se auta přizpůsobit městu, nebo město autům? Jak (ne)parkovat v centru Udává se, že Brno potřebuje 6000 parkovacích míst. Odpovídá tento odhad skutečnosti? Ne. Znamená to pouze, že bude ukončen nekonečný tranzit automobilů, které marně hledají v centru parkovací místo. Znamená to, že parkování bude vytlačeno na okraj historického centra a uvnitř hradeb bude určeno zejména rezidentům. Znamená to, že nabídka parkování bude zřetelně artikulovat skutečnost, že individuální vjezd do samého jádra města není samozřejmý a bude regulován a případně zpoplatněn. Znamená to, že na provizorní parkoviště se vrátí zeleň, nová dlažba a městský mobiliář. Šest tisíc parkovacích míst chybí jen v samotném centru města. Pokud bychom uvažovali o celoměstských disproporcích mezi počty vozidel a množstvím parkovacích kapacit, mohli bychom dojít až řádově k desetinásobku. Parkovací místa již dávno nechybí jen v centru a na sídlištích. Zde je nicméně problém nejviditelnější. Nedostatek parkovacích míst se projevuje v centru města i na sídlištích, což s sebou nese velké problémy. Skutečně chybí zhruba 6000 parkovacích míst, a to pouze v centru. Na sídlištích se jedná o číslo mnohem vyšší. Zde žije na poměrně malé plošné výměře velké množství obyvatel. Jestliže před 16 lety nebylo auto v rodině samozřejmostí, dnes je již běžné, že většina rodin má auta již dvě, ať se již jedná o vozidla v majetku fyzických osob, či jde o vozidla firemní. Tento obrovský nárůst počtu vozidel se projevuje zejména na větších sídlištích (Vinohrady, Bystrc), kde se neustále řeší problémy s nesprávným parkováním, kdy se v mnoha případech jedná o bránění průjezdu vozidlům IZS. 39

3 Zvýšení počtu parkovacích míst může způsobit, že do centra bude zajíždět mnohem více aut než dosud. Unese městská infrastruktura tento nápor? Tak to je otázka, kterou si pokládám i já. Ve chvíli, kdy máme třetinu plánovaných parkovacích míst v centru a již nyní je během dne situace zejména na Kolišti dopravně špičková, připadají mi sliby, že k zácpám při zvýšeném vjezdu do města nebude docházet díky informačnímu systému, mírně řečeno idealistické. Spíše je třeba se zeptat, jestli je opravdu nutné mít tolik parkovacích míst v centru a nemělo by se přistupovat k tomuto problému zcela opačně. Dánská Kodaň, kterou dávám velmi ráda za příklad osvíceného řešení parkování ve městě, má 1,3 miliónu obyvatel a ve svém centru 3000 parkovacích míst. Jenže to je otázka změny přístupu vedení města k dopravní situaci a automobilové individuální dopravě vůbec. Brno se momentálně nachází v situaci města ovládaného auty a plány města nasvědčují tomu, že na tom nehodlá nic měnit. foto: Ladislav Nekuda Brno Business časopis nejen o Brně a okolí podzim 2005 Chceme-li, aby se naše město počítalo mezi města s dobrou dopravní dostupností, nemůžeme zavírat oči před problémy s parkováním. Chceme-li, aby se naše město počítalo mezi města s dobrým přijetím v příjemných ulicích a náměstích, nemůžeme zavírat oči před veřejnými plochami zastavěnými automobily, před ustupující zelení a rozšiřováním dlážděných či betonových ploch. Jsem přesvědčen, že současný stav je na hranici únosnosti vůči ambicím města v oblasti bydlení, turistiky i obchodu. Záměr budování parkovacích objektů chápu jako projekt, který by měl nastolit rozumnou rovnováhu mezi možnostmi a požadavky. Z tohoto pohledu posuzuji nárůst parkovacích příležitostí jako možný, ne však jako prostý součet stávajícího a projektovaného stavu. Jednotlivé etapy budování musí odpovídat možnostem městské infrastruktury. Nemyslím si, že dojde k zásadnímu rozporu mezi kapacitou parkování a možnostmi komunikační sítě. Plánovaná místa jsou navíc již dnes prověřena procesem územního plánování. Městské komunikace jsou dnes zatěžovány i průjezdem těch, kteří většinou neúspěšně hledají volné místo. I v tomto může dojít ke zlepšení, pokud systém parkovacích objektů bude doplněn informačním systémem. Jaké jsou vytipované lokality na stavbu nových parkovacích domů a parkovišť? Je vymezena více než desítka lokalit, a to v rámcové dohodě města s investorem. Zvažuje se, že výstavba bude zahájena u Janáčkova divadla, prověřuje se lokalita vedle hotelu International. Věřím, že výstavba prvního parkovacího domu s podílem města bude zahájena v příštím roce, a uvítal bych, kdyby to bylo právě u Janáčkova divadla. Pro přípravu a realizaci výstavby parkovacích garáží zřizuje město Brno akciovou společnost Brno Parking. Konkrétní pořadí i termíny vyplynou z připravované smlouvy o projektu parkovacího systému. Do roku 2010 se předpokládá výstavba parkovacích garáží o celkové kapacitě přibližně 3000 míst. Jedním z aktuálních tipů pro jejich umístění je prostor pod současnou fontánou před Janáčkovým divadlem. Dalšími možnými tipy jsou prostor pod současným parkem na Moravském náměstí, prostor za Moravskou galerií přiléhající k objektu Nové radnice v Panenské ulici, prostor mezi ulicí Veselou a Besední pod budoucím Janáčkovým kulturním centrem a další. Jaké jsou největší problémy v Brně, ať již s parkovacími místy, chováním parkujících řidičů a podobně? 40 Ponecháme-li stranou oblast tzv. dynamické dopravy (tedy přestupky typu jízdy na červenou, překračování maximální povolené rychlosti apod.), pak v oblasti statické dopravy, tedy parkování, v posledních letech registrujeme dva znepokojující trendy. Jednak meziročně stoupá počet přestupků (jsou řidiči, kteří špatně zaparkují čtyřicetkrát i více) a zároveň skutečně stoupá agresivita části řidičů. Je zjevné, že represe založená na pokutách se již částečně míjí účinkem. Sám jsem zvědav, jak se v této oblasti projeví novela pravidel provozu na pozemních komunikacích. Nejde jen o již mnohokrát probíraný bodový systém, ale například i novinku odpovědnost provozovatele za vozidlo. Nicméně legislativní proces doposud není u konce, takže je otázkou, co z původního návrhu nakonec přejde do praxe.

4 foto: Petr Kačer Odradí řidiče vyšší cena za parkování v centru města od parkování v této oblasti? Některé ano. Je však stále řada těch, kteří spoléhají na to, že jejich prohřešek policistům unikne. Nicméně jen strážníci MP Brno řeší v centru města měsíčně v souvislosti s parkováním na 3000 dopravních přestupků. A již dnes přitom řidičům hrozí poměrně vysoká vydání. Například ponechání automobilu na místě vyhrazeném pro zdravotně postiženého řidiče může být řešeno s využitím odtahu. Již první den tak může řidiče jeho bezohlednost vyjít na více než šest tisíc korun (poplatek za odtah z centra města je obvykle do 1300 Kč, každý další den pak vyjde na 80 Kč, za přestupek je možné uložit blokovou pokutu do výše 5000 Kč). Nicméně opět se dostáváme k faktu, že pro část solventních řidičů ani riziko takového nečekaného výdaje není potřebnou motivací ke změně jejich chování. Tím možná bude hrozba odejmutí řidičského průkazu. V návrhu je jeden trestný bod za špatné parkování. Někteří řidiči by se tak mohli stát chodci během měsíce. Rozhodující faktory při parkování v centru jsou docházková vzdálenost a cena za parkování. Zajímavé by bylo snížit cenu parkovného v parkovacích domech oproti ceně na parkovištích, protože je možné se domnívat, že kapacita parkovacích domů není vždy zcela využita právě z důvodu levnějšího parkovného na parkovištích a v centru města. Jaký je stav pěší zóny v Brně? Stav pěší zóny v Brně je velmi tristní. V situaci, kdy se musíte v pěší zóně vyhýbat zaparkovaným autům a dávat pozor, aby vás a hlavně vaše děti něco nepřejelo, nejde o pěší zónu. Do pěší zóny bylo uděleno příliš mnoho výjimek, není prováděna jejich pravidelná kontrola, dokonce nedávná reportáž v ČT Brno ukázala, že vjíždí i auta bez povolení a prochází jim to. Příkladem přístupu města k pěší zóně je i situace, kdy do pěší zóny může vjíždět velké množství aut 6000 udělených výjimek ale žádné kolo. Je to přesně opačný přístup, než mají města, která dbají o kvalitu svého veřejného života v centru. Ta naopak upřednostňují cyklistickou dopravu nejen vyznačením cyklistických stezek a tras, ale i zajištěním hlídaných odkladišť kol, dostatečným množstvím stojanů na kola, půjčovnami kol a kombinací MHD s cyklistickou dopravou. Ale vzhledem k tomu, že již nějakou dobu máme max. 30 km cyklistických tras a stezek v Brně (Vídeň 1000 km, Ostrava 127 km), není asi potřeba rozebírat dále Jsou řešením parkovací domy? Vyřeší další parkovací domy problémy s parkováním v Brně? S ohledem na fakt, že vozidel pohybujících se ve městě přibývá rychleji, než se daří budovat nové parkovací kapacity, nelze na tuto otázku odpovědět jinak než konstatováním, že to ukáže čas. Nicméně obecně platí, že pro celkové řešení je kapacita parkovacích domů jen jednou z výchozích přístup města k jiným způsobům dopravy než dopravě automobilové. podmínek. Stejně důležitou roli bude hrát i cenová politika provozovatelů, návaznost na MHD a pochopitelně i represívní tlak policistů a strážníků. Vhodnější variantou by zřejmě bylo vybudovat více parkovacích domů s menší kapacitou, včetně perfektního naváděcího systému na komunikacích k těmto domům. 41

5 Brno Business časopis nejen o Brně a okolí podzim V kombinaci s přísnějším postihem řidičů nesprávně parkujících vozidel by se problém s parkováním výrazně snížil. Jsou parkovací domy dostatečně zabezpečeny proti krádežím aut a jak je zde zajištěna bezpečnost osob? Obecně platí, že parkovací domy, vesměs postavené v posledních letech, jsou již standardně vybaveny řadou bezpečnostních systémů (včetně kamer). Často v nich působí i strážní bezpečnostních agentur. Kriminalita je zatím v parkovacích domech menší než na ulicích, ale vzhledem k výraznému nepoměru mezi počtem parkujících vozidel v parkovacích domech a na ulicích není možné objektivní srovnání. Zabezpečení k omezení páchání trestné činnosti na problematice motorových vozidel v parkovacích domech se v současné době jeví jako dostatečné. Pokud se týká bezpečnosti osob, zřejmě máte na mysli možnost opuštění objektu v případě požáru a podobně, toto je spíše otázka pro HZS, ale je třeba si uvědomit, že při vydávání stavebního povolení se zcela určitě řeší problematika evakuace prostor a tato musí odpovídat stanoveným normám a zákonným ustanovením. Kdy a kde by měl vzniknout informační parkovací systém? Co očekáváte od jeho zavedení? Informační systém by měl propojit všechny významné parkovací kapacity v Brně a měl by vzniknout ihned poté, až bude postaven první parkovací dům s účastí města. Informační parkovací systém musí jednoznačně vzniknout společně s prvním parkovacím objektem městského systému. Jedním z jeho přínosů je včasné poskytování informací o lokalitách parkování a aktuální situaci v obsazenosti jednotlivých objektů. Informační systém je nutno od úvodních projektů důsledně koordinovat s dalšími součástmi dopravně-informačního systému tak, jak na to upozorňuje technicko-ekonomické zadání dalšího rozvoje systémů řízení dopravy ve městě Brně, které již schválilo Zastupitelstvo města Brna. Podle ekologických aktivistů je výstavba parkovacích domů nekoncepční, vjezd do středu města by zakázali úplně. Doporučují budování rozlehlých parkovacích ploch na okrajích města v blízkosti stanic MHD, které se léta praktikují v mnoha významných městech Evropy. Může se podobná koncepce realizovat i v Brně? Je to zase otázka zvoleného systému asi nelze zakázat vjezd do centra města úplně, ale spíše zvýhodňovat parkování, které je městskému centru vzdáleno. Záchytná parkoviště u významných výpadovek ano zadarmo či minimální cenu za parkování, samozřejmě se zajištěnou dopravou MHD do centra. Čím blíže do centra, tím musí být parkování dražší. Např. v Londýně je také vjezd do centra možný, ale za tak neuvěřitelně vysoké poplatky, že raději každý jede metrem. A funguje to. Pohybuji se asi v jiné Evropě než ti, kteří možná touží na náměstí Svobody pást kozy. Neznám město velikosti Brna, kde by dobře fungoval popisovaný systém záchytných parkovišť (může to být moje neinformovanost, připouštím), ale jsem schopen vyjmenovat mnoho těch, která vybudovala obří individuální parkoviště přímo v centru. Parkovací příležitosti kolem historického jádra musí být zcela jistě doplněny kvalitním systémem veřejné dopravy. Myslím, že centrum je v tomto ohledu obslouženo dobře. Garáž u centra přece neznamená pobídku jeď autem, ale je sdělením, že parkování v těchto místech není zadarmo a naopak umožňuje odstranit dopravu z některých segmentů historického jádra v okolí dobudovaných parkovacích kapacit. Je šancí pro oživení města. Snáším tyto argumenty s vědomím, že některým kritikům principiálně nejde o vyřešení situace, ale o restrikci individuálního provozu jako takového. Hromadnou dopravu preferujeme a z rozpočtu města nás to stojí miliardu za rok. Je otázka, jestli by tato miliarda neměla více podpořit veřejnou hromadnou dopravu v centrální části města, ale to je součástí jiné, neméně komplikované diskuse související s potřebami suburbánních lokalit kolem Brna. Parkovací domy a podzemní parkoviště jsou v podstatě krok správným směrem. Je to ale jen jedna část, která jaksi sama o sobě postrádá smysl. Asi jako když postavíte krb, ale nepostavíte k němu komín. Viděl jsem v Trondheimu (Norsko) řešení, kde vjezd do středu města je sice povolen, ale progresívně zpoplatněn. Zaparkujete-li na odstavném parkovišti mimo město, máte v ceně parkovného celodenní jízdenku na MHD. V Brně se podobná koncepce může, ba musí realizovat. Zatím radní neprojevili ani náznak takového záměru. Když jsem na to upozornil interpelací, odpověděli vyhýbavě. Mojmír Vlašín Domnívám se, že podobná koncepce by zůstala pouze teoretickou úvahou. Za koncepční naopak považuji nalezení přiměřené rovnováhy v nabídce jednotlivých složek dopravy. A nesmíme zapomenout na obyvatele či návštěvníka města. Právě tato skupina si zaslouží, abychom se do takto rozsáhlého projektu odhodlali. Parkovací plochy na okrajích našeho města mohou, s ohledem na jeho velikost, plnit spíše regionální funkci. Neznamená to však, že se projekt parkovacího systému některým vhodným plochám vyhne. Jako samozřejmé považuji

6 motivační složku k využívání veřejné hromadné dopravy. Jaká další řešení byste navrhovali? Kromě již uvedených záchytných parkovišť může být alternativou i kvalitnější a cenově zvýhodněná městská hromadná doprava, podpora cyklistické přepravy atd. Doporučuji jednoznačně rozumnou kombinaci všech vyjmenovaných alternativ. Vše uvedené může pomoci. Především kombinace kvalitní parkovací kapacity s návazností na MHD (včetně zvýhodněného jízdného) může přinést potřebný efekt. Nicméně není vyloučeno, že po vzoru některých evropských metropolí dojde v budoucnu i na razantnější regulační opatření, včetně zpoplatnění vjezdů do vybraných oblastí. Do budoucna bude zřejmě nutné vyřešit záchytná parkoviště (systém P + R), zvýhodnění MHD, další vjezdy do centra města zpoplatnit. Při vší úctě k propagátorům cyklistické přepravy se nedomnívám, že by se tímto věc vyřešila. K řešení neuspokojivé situace v oblasti parkování v centru Brna by bylo velmi vhodné dobudovat již navržený zádržný systém (vyjíždějící kůly) s kamerovým dohledem. Toto by bylo účinné řešení jak v oblasti dopravy, tak i v boji proti kriminalitě. Jaké jsou alternativy? Kromě toho, co jsem již uvedl výše, je třeba parkování na ulicích uvnitř města zpoplatnit ve výši tisícikorun denně, parkování v parkovacích domech a podzemních parkovištích uvnitř města zpoplatnit v řádu stokorun denně, parkování na záchytných parkovištích v řádu desetikorun denně (plus výhody zdarma MHD, půjčení kola, koloběžky), pěší zóny fyzicky znepřístupnit (elektronická závora, vysouvací patníky), budovat cyklistické stezky (desítky kilometrů ročně), zatraktivnit MHD (přednostní zóny, majitelé předplatních jízdenek mohou mít volný vstup např. na Špilberk). Mojmír Vlašín Brno Business časopis nejen o Brně a okolí podzim 2005 být zelenou oázou k rekreaci a odpočinku. Pro zachování parku hovoří i vzácné dřeviny, na něž upozorňuje ekologické sdružení Veronica. Jaké je vaše stanovisko? Pokud vím, tak v současné době se přestalo o parkovacím domě na tomto místě uvažovat. Vznikne-li parkovací dům pod bývalou fontánou před Janáčkovým divadlem, ve spojení s již existujícím parkovacím domem na Moravském náměstí, připadá mi tato oblast, co se týče parkovacích ploch, dostatečně zabezpečena. Jsem přesvědčen, že v tomto případě se jedná o zásadní omyl a nedorozumění. Využití této lokality jsem společně se svými kolegy v Radě města Brna jednoznačně odmítnul již na úrovni záměru změny územního plánu, a pokud vím, není již toto místo dále sledováno. Podle mých informací se o této lokalitě již neuvažuje, garáže budou zřejmě pod fontánou u Janáčkova divadla. Na vlastní oči jsem v Paříži viděl krásné vzrostlé parky přímo nad garážemi. Za každý strom je dobře, jsou-li vysazeny raději hned dva nové, ale právě to přece nové garáže umožní vrátit do ulic tu a tam místo parkovišť stromy. Je to věc zdravého rozumu a myslím, že stále více z nás ctí principy ochrany životního prostředí, že všichni rozumní lidé vědí, že je to nejcennější, co máme a co musíme v pořádku předat našim dětem. Kácet krásný, zdravý strom je vždycky vážná věc, ale je čas kácet a je čas znovu vysadit. A dobře fungující město přece mimo jiné umožní, aby se za jeho hranicemi nemusela zabírat další orná půda a lesy na novou výstavbu. V tomto smyslu se rovněž počítám za ochránce přírody, jakkoli nesdílím řadu názorů těch, kteří si z toho dělají živnost. Jestliže jsem na předešlou otázku odpověděl, že podzemní parkoviště mohou být součástí řešení, měl jsem na mysli rozumná parkoviště na rozumných místech. To není parkoviště na Rooseveltově. Přesto, že teoreticky na povrchu bude opět zeleň, zničí se kontinuita parku, která trvá vlastně od zrušení městských hradeb. Stromy, které se vykácí, není možno jednoduše zahradnicky nahradit. Naprosto se změní vodní režim a je skutečně otázkou, zda tam budou ještě růst nějaké stromy. Mimo to se zničí unikátní historická památka (fragment brány ze středověkého opevnění). Otázka je, zda se mají auta přizpůsobit městu, nebo město autům. Já ji mám odpovězenou snadno auta se musí přizpůsobit, ale ti, kteří si vypěstovali až narkomanskou závislost na svém voze, s tím mají problém. Ti právě sedí ve vedení města. Mojmír Vlašín Před Janáčkovým divadlem vznikne nové parkoviště s 80 parkovacími místy. Parkovat zde bude možné přibližně rok, než se postaví další parkovací dům. Jsou tyto prostory vhodné k parkování? Ano, jako nouzové a prozatímní řešení. Autoři projektu Janáčkova divadla zcela určitě počítali spíše se společensko-kulturním využitím navazujícího prostoru. Současný stavebně-technický stav však již nenabízí foto: Petr Kačer Na místě nynějšího parku mezi Rooseveltovou a Běhounskou ulicí v centru Brna mají vzniknout podzemní parkovací plochy. Podle ochránců přírody hrozí, že tato lokalita stavebními úpravami zcela ztratí svou funkci 43

7 Brno Business časopis nejen o Brně a okolí podzim 2005 žádné pohnutky pro tuto funkci. Rehabilitace tohoto prostoru může přijít např. s projektem městských garáží. Do té doby by mohlo být přijatelné využívání části této plochy pro parkování návštěvníků divadla a v určitém režimu i v denních hodinách. Záměr je v současné době posuzován odbornými pracovišti Magistrátu města Brna. Považuji celou tuto záležitost za dosti nebezpečný precedens ve vztahu k veřejným prostorům ve městě. Je nutno se ptát, proč došla situace se zdevastováním dříve velmi krásné a především hojně využívané veřejné plochy tak daleko, že vedení města usoudilo, že je vhodná pro parkování. Samozřejmě ze současného pohledu, kdy na tomto místě má za rok být zahájena stavba parkovacího podzemního domu, je opravdu nejlevnější udělat na něm parkoviště. Když jsem se ptala po příčinách devastace tohoto prostoru, bylo mi odpovězeno, že právě z důvodů plánované výstavby. Ale chátrání prostoru před Janáčkovým divadlem je dlouhodobá záležitost a tomuto zdůvodnění moc nevěřím. A také je nutno se ptát, co se stane v případě, že výstavba z nějakého důvodu zejména finančního zahájena nebude. Otázky pro Bude tam parkoviště dále, protože Brňané pomalu zapomenou na to, jak krásné místo to dříve bývalo? Proč se ještě nestaví CD palác naproti hotelu Grand, kde má vzniknout další parkovací dům? Projekt CD paláce je projektem soukromého subjektu. Každopádně je tento projekt velice složitým organismem a pro jeho zahájení je třeba zdárně ukončit několik stavebních řízení. Pro projekt městských garáží může být zajímavé, že se připravují ekonomické i provozní aspekty zapojení této garážové kapacity právě do tohoto projektu. Parkovací dům na Moravském náměstí nasadil vysoké ceny za parkování, není pak výhodnější parkovat v ulicích, ačkoliv záměrem parkovacích domů bylo vytlačit auta z ulic? Výhodnější pro majitele aut je to zcela jistě, ale pokusím se ještě jednou vyjádřit svůj postoj. Střed města je něčím více než pouze ing. Renátu Odstrčilovou, ředitelku pro ekonomiku a obchod společnosti IMOS development, a.s., investora nového parkovacího domu Rozmarýn na Moravském náměstí Jak je parkovací dům využíván? Zatím je denní průměr 300 parkujících aut - bohužel jsme zahájili provoz v době letních prázdnin. Proč jste za parkování nastavili poměrně vysoké ceny? Ceny se jeví jako vysoké, protože jsou srovnávány s cenami za parkování na ulicích (na zpevněných vyhrazených plochách), za které, bohužel, lidé nejsou naučeni platit. Každý zaplatí 10 Kč za první půlhodinu a odjede s klidným svědomím po čtyřech hodinách parkování, aniž by doplatil. Z parkovacího domu takto neodjede. Příklad: Za 4 hodiny stání během pondělí až pátku mezi 7.00 až h zaplatíte na venkovním stání 110 Kč, v Rozmarýnu 75 Kč. Domnívám se, že další komentář není zapotřebí. Nabízíte cenové výhody pro zájemce o pravidelné parkování? Ano, výhody jsou. Nabízíme roční, půlroční, měsíční nebo jen noční stání. Ceny se pohybují již od 90 Kč za den bez DPH, noční stání činí 33 Kč za noc včetně DPH, vše závisí na dlouhodobosti pronájmu a počtu rezervovaných míst. Jaké jsou vaše první zkušenosti? Letní provoz nám nedovoluje provést objektivní vyhodnocení, víme však, že noční a víkendový provoz je minimální, na parkování ve špičce se projevují například i úřední dny, kdy je obsazenost nejsilnější. Během srpna jsme reagovali na odezvy řidičů, které se týkaly otázky prostorových parametrů, a to tak, že došlo okamžitě k drobným stavebním úpravám, které ještě více zpříjemnily komfort parkování. Připravujete nějaké změny provozní, cenové či jiné? Provozní či cenové změny zatím plánované nejsou, mimo těch cenových změn, které budou reagovat na roční období např. levnější prázdninový či vánoční provoz. Od 12. září budeme rozdávat lidem, kteří parkují v centru města na jiných parkovištích kupónky, jejichž držitelé budou moci bezplatně tři hodiny parkovat v Rozmarýnu. bydlištěm některých z nás a sídlem obchodů a firem. Je to místo shromažďování Brňanů, je to korzo a měla by to být naše pýcha, srdce města. Nechceme se tu proplétat mezi zaparkovanými auty a jejich majitelům sdělujeme: chcete jezdit do samého centra půlmiliónové aglomerace? To není samozřejmé, to něco bude stát. Buď si ve své nemovitosti vybudujete parkování, anebo budete za peníze parkovat tam, kde to ostatní neobtěžuje. Soukromou investici do parkovacího domu na Moravském náměstí bych bez váhání podpořil zákazem parkování v nejbližším okolí. Parkovat je přece kde, tak proč by tam na ulici neměla být třeba stezka pro cyklisty nebo stromy? Jistě by toto řešení vyvolalo problémy, ale diskutujme o nich, řešme je. Parkovací dům na Moravském náměstí je realizován jako privátní projekt, včetně tvorby cen. Každopádně by měl být doplněn o určitou regeneraci navazujících ploch. Pokud v této lokalitě je k dispozici výrazně vyšší nabídka možnosti parkování, neměli bychom váhat s úpravou chodníků či dalších ploch, které jsou dnes blokovány parkujícími auty. Městský projekt garážových objektů musí zahrnovat i rehabilitaci navazujících veřejných prostranství. Otázku ceny, která bude uplatněna v městském projektu, bude nutno posuzovat současně jako motivační, tak i jako regulační prvek. Cena parkovného jak v městských garážích, tak na povrchu bude i nadále určována rozhodnutími orgánů samosprávy. Parkování v parkovacích objektech se prostě musí vyplatit. Pochopení projektu bude souviset i s úrovní vztahu ke kvalitě veřejných prostranství. Masívní parkování v ulicích by nemuselo v budoucnu souviset s kulturou našeho života. Zlepšila se situace s parkováním v Brně otevřením parkovacího domu na Moravském náměstí? Zlepšení se nijak neprojevilo, možná i proto, že je v provozu pouze krátkou dobu. K vyhodnocení míry dopadu zatím není dostatek údajů, dům je v provozu jen několik týdnů. Nicméně i při maximálním naplnění jeho kapacity se situace nijak zásadně nezmění. Poblíž centra by však měla vzniknout další obdobná zařízení. Petra Knotková