Žák se zbytky zraku v běžné ZŠ a v ZŠ pro zrakově postižené

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Žák se zbytky zraku v běžné ZŠ a v ZŠ pro zrakově postižené"

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA KATEDRA SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKY Žák se zbytky zraku v běžné ZŠ a v ZŠ pro zrakově postižené Bakalářská práce Brno 2007 Vedoucí bakalářské práce: PhDr. Mgr. Petra Hamadová, Ph.D Vypracovala: Magdaléna Stružová

2 Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a použila jen prameny uvedené v seznamu literatury. Souhlasím, aby práce byla uložena na Masarykově univerzitě v Brně v knihovně Pedagogické fakulty a zpřístupněna ke studijním účelům. Brno podpis 2

3 Děkuji PhDr. Mgr. Petře Hamadové, Ph.D. za cenné rady a poznámky, vstřícný a milý přístup a podporu při vedení práce. Poděkování patří rovněž RNDr. Daně Švihálkové ze ZŠ Kamenomlýnská za velkou ochotu a umožnění návštěvy školy při vypracovávání kazuistiky. 3

4 Obsah: Úvod Zraková postižení Definice zbytku zraku Vybrané chorobné stavy oka Další příčiny těžké zrakové vady Povinná školní docházka Volba typu školy Integrace do běžné základní školy Vzdělávání ve speciální základní škole Specifika školní práce s žákem se zbytky zraku Práce v hodině a pracovní prostředí žáka Užívání pomůcek pro zrakově postižené, výuka čtení a psaní Braillova písma Prostorová orientace Další činitelé v péči o dítě se zbytky zraku Případová studie...32 Závěr...38 Resumé...39 Použité literární a internetové zdroje

5 Úvod Problematika těžkého zrakového postižení, konkrétně kategorie označovaná jako zbytky zraku, se v české literatuře objevuje jen okrajově. Je to dáno hlavně tím, že rozsah tohoto postižení je široký a tato kategorie často bývá zaměňována za praktickou slepotu. V základních školách se nicméně děti se zbytky zraku objevují. Díky různorodosti své schopnosti vidět v různém prostředí a za různých podmínek buď dobře nebo špatně, případně vůbec ne, vyžadují individuální přístup učitele a vždy je potřeba znát předem některé důležité aspekty tohoto těžkého zrakového postižení a vědět, jaké metody práce při výuce zvolit. První kapitola nahlíží do problematiky těžkého zrakového postižení, je zde uvedeno několik definic zbytku zraku tak, jak je vidí někteří významní autoři z oboru oftalmopedie. Rozdíly mezi některými pojetími jsou markantní a již jen na tomto základě je snadné udělat si představu, jak nelehké je vlastně začlenění jednotlivých diagnóz právě do této skupiny. Druhá kapitola je pak věnována dvěma typům škol, na které je možné dítě se zbytky zraku umístit. Jednak je to běžná základní škola a věnuji se zde tedy problematice integrovaného vzdělávání včetně jeho výhod a nevýhod, za druhé je to základní škola pro zrakově postižené, která se zřejmě bude jevit pro dítě se zbytky zraku vhodnější. Třetí kapitola pojednává již o samotné práci s těžce zrakově postiženým dítětem ve vyučovací hodině a lze říci, že metody a postupy zde uvedené jsou společné jak pro vzdělávání na běžné základní škole, tak na základní škole pro zrakově postižené. Žádnou z nich totiž nelze opomenout ať již je to souběžná výuka černotisku a bodového písma, užívání pomůcek pro zrakově postižené, nebo výuka prostorové orientace a samostatného pohybu. Cílem práce je dostatečné osvětlení problematiky zbytků zraku, nástin důležitosti využívání těchto zbytků zraku u všech dětí, které jsou toho schopny. Cílem práce je rovněž přinést informace o specifiku výuky dětí se zbytky zraku, poukázat na důležité součásti jejich vzdělávání a v neposlední řadě vzájemně konfrontovat vzdělávání na běžné základní škole a na základní škole pro zrakově postižené. 5

6 1 Zraková postižení Zrakové vady se dělí do jednotlivých stupňů. Tyto stupně jsou určeny hodnotou vizu a šíří zorného pole (srov. <http://www.sons.cz/klasifikace.php>). Položka zbytky zraku v tomto členění v podstatě odpovídá položce těžce slabý zrak. Vizus se pohybuje v pásmu od velmi těžké slabozrakosti, až po praktickou nevidomost. V této kategorii je vymezení přesného obsahu, co vlastně pojem zbytky zraku znamená, problémem. V důsledku tohoto nedostatku jsou pak jedinci se zbytkem zraku přiřazováni ke kategorii, ke které mají hodnotou svého vizu blíž to znamená buď ke kategorii těžká slabozrakost, nebo ke kategorii praktická nevidomost, a jednotlivé kategorie (praktická nevidomost X zbytky zraku, zbytky zraku X těžká slabozrakost) bývají rovněž zaměňovány. Jak ale bude popsáno dále, taková záměna může mít pro člověka s tímto postižením nepříjemné následky. Jak už tedy bylo uvedeno, pro posuzování stupně zrakové vady slouží hodnota vizu. Dle Moravcové (2006) české posudkové lékařství definuje 5 kategorií zrakového postižení (podle doporučení WHO). Jedinci se zbytky zraku, jejichž vizus většinou odpovídá hodnotám 3/60 až 1/60, jsou zde zařazeni do kategorie těžce slabý zrak. Naproti tomu ale Kraus (1997) zařazuje jedince s vizem pod 3/60 do skupiny prakticky nevidomých. Jestliže však dle Moravcové (2006, s. 61) nazveme žáka se zrakovými funkcemi v pásmu těžce slabý zrak prakticky nevidomým, pak apriori popíráme úlohu jeho zraku v přijímání informací. To znamená, že člověka, jenž je za určitých podmínek schopen svůj zrak používat, nelze této možnosti zbavit a je potřeba ho v ní podporovat a zrak rozvíjet. 1.1 Definice zbytku zraku Různí autoři uvádějí různá vymezení této kategorie některá z nich zde uvádím. Například Čálek (1986, s. 172) uvádí, že kategorie zbytků zraku zahrnuje krajně různorodé stavy schopnosti vidět. Stanovení zrakové ostrosti poskytuje o funkčních možnostech těchto zbytků zraku jen velmi hrubou orientaci. Je to dáno tím, že k této minimální zrakové ostrosti ještě vždy přistupuje celá řada možných dodatečných příznaků (např. narušení zorného pole, poruchy barvocitu, šeroslepost, světloplachost). 6

7 Z hlediska oftalmologického bývají osoby se zbytky zraku přiřazovány ke skupině těžce slabozrakých nebo k nevidomým osobám (Štréblová 2002). Důležité při posuzování, zda se jedná o zbytek zraku, či o nevidomost se zachovalým světlocitem je, že člověk se zbytkem zraku je schopen tento zbytek zraku ještě účinně využívat, zatímco člověk nevidomý, byť se zachovaným světlocitem, již tuto možnost nemá. Proto je zařazení člověka se zbytkem zraku do kategorie nevidomý velice zavádějící a nepřesné. Z hlediska speciálně pedagogického ale považujeme skupinu osob se zbytky zraku za samostatnou, protože v edukačním procesu vyžaduje speciální organizační a metodické přístupy. Podle vizu je tato skupina mezistupněm mezi slepotou (dolní hranice) a slabozrakostí (horní hranice). Oficiální název je praktická slepota, je však více užívám na úseku sociálně právním (Keblová 2001, s. 43). Dle definice Štréblové (2002) jsou zbytky zraku ve smyslu speciální pedagogiky orgánová vada zraku projevující se závažným defektem zrakového analyzátoru obou očí a tím i poruchou zrakového vnímání. Németh (1999, s. 18) uvádí v souvislosti se zbytky zraku pojem sociální slepota. Dítě podle něj používá zbytky zraku při prostorové orientaci. Ve výchovně vzdělávacím procesu je evidentní převaha kompenzačních činností. Vizuální představy jsou většinou nepřesné, zkreslené. Použitelnost zraku při čtení přiměřeně zvětšeného, resp. jinak upraveného textu je individuální. Nováková (in Vítková 2004, s. 216) uvádí, že skupina se vydělila z důvodů psychologických i speciálně pedagogických. Vizus je snížen na stupeň těžké slabozrakosti tak, že i s korekcí člověk rozpozná prsty těsně před očima. Pro speciálně pedagogickou praxi je důležité, že se žák může projevovat jako nevidomý, ale v omezené míře také vidí. Důsledkem zbytku zraku dochází u postižených ke značnému snížení, omezení nebo deformaci všech zrakových schopností, k závažnému omezení vytváření správných zrakových představ a ke snížené orientaci. 1 Štréblová (2002) uvádí typické projevy zbytku zraku. Jedná se o značné omezení zrakových schopností a omezení ve vytváření správných zrakových představ, při orientaci v prostředí a současně nemožnost praktického grafického výkonu společně 1 <http://www.brno.cz/download/osp/socialni_pomoc_fss/zdravotne_postizeni/zd5.htm> [cit ] 7

8 s výrazně sníženou možností nebo úplnou nemožností požívat běžný tištěný a psaný text. Správná lékařská diagnóza a posouzení zrakových schopností dítěte hraje klíčovou úlohu při rozhodování o nejvhodnějších výchovně-vzdělávacích formách a metodách. Je důležité, aby byly i sebemenší zbytky zraku při diagnostice odhaleny a následně co nejvíce rozvíjeny. Zbytky zraku, dokonce i při progresivní zrakové vadě, kdy hrozí, že dítě ztratí zrak úplně, významně pomáhají při rozvoji osobnosti a schopností dítěte a při budování zrakové paměti, která se může stát v pozdějším věku velmi potřebnou. 1.2 Vybrané chorobné stavy oka Onemocnění, která způsobují těžké následky na zrakové vnímání, je mnoho. Proto se zde zaměřím jen na ta, která jsou nejčastější a tím pádem se s nimi můžeme v praxi při výchově a vzdělávání dětí se zbytky zraku setkat nejpravděpodobněji. Jedná se především o glaukom, degenerativní onemocnění sítnice, vysokou myopii a atrofii papil optického nervu. Dalším příčinám těžkého zrakového postižení je věnována okrajově podkapitola 1.3. Zaměřuji se na medicínskou stránku problému zbytků zraku podrobněji, protože jsem přesvědčena, že je velmi důležité znát všechny projevy jednotlivých onemocnění. Pokud učitel zná, co které onemocnění obnáší, je pro něj snazší stanovit výchovně-vzdělávací postupy a tyto postupy jsou pak i účinnější, jsou-li vybrány přímo s ohledem na dítě a jeho obtíže. Glaukom Vokurka a Hugo (2004) popisují glaukom jako onemocnění charakterizované zvýšeným nitroočním tlakem a následnými změnami vnitřních částí oka a poškozením zrakového nervu, které vede k poruchám vidění. Tito autoři popisují glaukom primární a sekundární. Objeví-li se onemocnění na oku do té doby zdravém, jde o primární glaukom, jehož příčina není zcela jasná, objeví-li se jako důsledek jiného očního onemocnění (oční záněty, úraz a podobně), jde o sekundární glaukom. Dle Vokurky a Huga (2004, s. 143) je podstatou většiny 8

9 druhů glaukomu zvýšení tlaku komorové vody v oku (zvýšená tvorba či poruchy jejího odtoku). Tento tlak lze při odborném vyšetření změřit. Kromě glaukomu primárního a sekundárního rozeznáváme ještě glaukom s otevřeným a uzavřeným úhlem. Toto dělení je významnější z hlediska toho, jakou prognózu jednotlivé typy onemocnění mají. Glaukom s otevřeným úhlem je nejčastější formou glaukomu u dospělých a je údajně jednou z nejčastějších příčin slepoty ve vyvinutých zemích. Je to chronické, zvolna progredující, oboustranné oční onemocnění. Má plíživý začátek a zhoršování stavu pacienta probíhá bez obtíží až do vzniku poškození zrakového nervu a změn v zorném poli. Jedním z rizikových faktorů vzniku tohoto druhu glaukomu je vyšší myopie, proto je třeba na vzájemnou souvislost těchto chorob při diagnostice pamatovat (Kolín a kol., 1995). Glaukom s uzavřeným úhlem je z hlediska prognózy nepříznivější. Dle Kolína a kol. (1995, s. 164)...je charakterizován prudkým a vysokým vzestupem nitroočního tlaku. Tento stav je doprovázen mlhavým viděním, bolestí jedné poloviny hlavy, mírnou nevolností.... Cílem léčby je otevření úhlu přední komory a snížení nitroočního tlaku. Při velkém zvýšení nitroočního tlaku totiž může oko oslepnout během krátké doby, proto je nutná rychlá a důrazná léčba. Bez léčby se oko po čase uklidní a bolesti ustoupí, ale oko většinou zůstane slepé. Podstatou léčby všech druhů glaukomu je snižování nitroočního tlaku. Používají se oční kapky, popřípadě některé vnitřně podané léky snižující tvorbu komorové vody. V některých případech se používá laser nebo se provádí operace. Včasně zahájená a pečlivě prováděná léčba zhoršování nemoci zastaví a zabrání tak těžkému porušení zraku, ale již vzniklá poškození nelze odstranit, proto je důležitá včasná diagnóza a pečlivé dodržování léčby (Vokurka, Hugo, 2004). V případě glaukomu bývá dle Keblové (2001) bývá zraková ostrost v některých případech zachována. Pro školní praxi je ale důležité, že musejí být omezeny pohybové aktivity žáků, neboť vlivem zvýšeného nitroočního tlaku se postupně znehodnocují sítnice a zrakový nerv a v případě sítnice hrozí její odchlípení. Dítě má také výrazné potíže při orientaci v prostoru, při čtení pak obtížně zaostřuje a písmo vnímá jako vybledlé. Dochází i k výpadkům zorného pole a slova jsou proto obtížně čitelná. 9

10 Degenerativní onemocnění sítnice Existuje více druhů degenerativních onemocnění sítnice. V této kapitole se zaměřím na nejčastější pigmentovou dystrofii sítnice (distrophia pigmentosa retinae), myopickou makulární degeneraci a Stargardtovu makulární juvenilní degeneraci. Dle Vágnerové (1995, s. 23) je společným znakem všech degenerací neodvolatelnost jejich progrese. Určitou výhodou zůstává, že progrese je rozložena do relativně dlouhého časového úseku a dítě má dost času se adaptovat. Pigmentová dystrofie sítnice je zvolna progredující oboustranné hereditární onemocnění, které se projevuje poruchou vidění za nízké hladiny osvětlení a extrémním zúžením zorného pole. Klasický název je retinitis pigmentosa. Dle Vágnerové (1995, s. 24) se degenerativní změny projevují už v prvním desetiletí života dítěte. Kolín a kol. (1994) dále uvádí, že asi v 90% etiologií tohoto onemocnění se jedná o autosomní recesivní dědičnost. V těchto případech se jedná o těžší formu onemocnění, která rychleji pokračuje a časně se přidružuje komplikovaná katarakta. Existuje i forma s dominantní dědičností tato má pozdější nástup, pomaleji progreduje a také komplikovaná katarakta vzniká později. Účinná léčba tohoto onemocnění není známa, operace katarakty ale přináší mnohdy překvapivé zlepšení vidění. Průběh choroby se vyznačuje zužováním zorného pole až na 5 (tzv. trubicovité tubulární vidění). Přitom ale centrální zraková ostrost může být dobrá, umožňující čtení. Vágnerová (1995, s. 25) uvádí, že zužování zorného pole omezuje dítě především v oblasti orientace, jeho lokomoci a adaptaci v neznámém prostředí. Tento handicap narušuje i sociální kontakt s vrstevníky, protože dítě má značně omezen rychlý a volný pohyb, který potřebuje při hrách. Na druhé straně je dobré a pro školní praxi významné, že tyto děti vydrží pracovat zrakově na blízko dost dlouhou dobu, přestože taková činnost vyžaduje dosti velké úsilí. Myopická makulární degenerace je příčinou ztráty centrálního vidění u jedinců s vysokou myopií. Onemocnění je vyvoláno atrofií cévnatky a pigmentového listu sítnice při progresivním prodlužování bulbu. Účinná léčba neexistuje (Kolín a kol. 1994). Stargardtova makulární juvenilní degenerace je centrální degenerativní onemocnění sítnice objevující se v dětském věku. Potíže ve zrakové diferenciaci se začínají objevovat zhruba v době počátku školní docházky (bývá uváděno rozmezí 10

11 7 14 let, ale i dříve). Hlavními projevy jsou: snížení centrální zrakové ostrosti, paracentrální a centrální skotomy a poruchy barvocitu. Choroba postihuje obě oči a pomalu progreduje (Harley 1983, Witkowská a Prokop 1983, Hammerstein a Lisch 1985 in: Vágnerová 1995). Zraková ostrost těchto dětí bývá ve školním věku snížena v průměru do pásma velmi těžké slabozrakosti až zbytků zraku, s vizem 2 4/50, také se značně omezuje šíře zorného pole. Tempo zhoršování zrakových funkcí je ale u každého dítěte jiné (Vágnerová 1995). Dle Keblové (2001) mají všechny děti s degenerativními změnami na sítnici potíže s vnímáním svého okolí. Pro školní práci je významné, že dítě v důsledku výpadků zorného pole nevidí např. celé slovo, ale pouze jeho část, proto čtení i psaní bývá velmi náročné. Při pigmentové degeneraci sítnice, kdy je centrální vidění zachováno, může dítě vidět písmena ostře, existují ale jiné typy degenerací, kdy písmo dítě vnímá rozmazaně a zdeformovaně, což mu ještě více znesnadňuje čtení. Vysoká myopie Myopie neboli krátkozrakost je v dětském věku poměrně častým zrakovým postižením. Myopii řadíme do skupiny tzv. refrakčních vad oka. Tento defekt vzniká, leží-li ohnisko optického systému oka před sítnicí (Kolín a kol. 1994, s. 198). Člověk s myopií vidí dobře jen na kratší vzdálenosti, ostrost vidění do dálky je snížena. Kolín a kol. (1994, s. 178) uvádí, že myopie se poprvé objeví u dětí školního věku: prvním příznakem bývá mhouření očí při pohledu do dálky. Některé druhy myopií jsou neprogredující, růst bulbu se zastaví a zraková vada se dále nezhoršuje. Existují ale určité druhy myopie, které mají na zrak těžké následky jedná se především o těžkou myopii s degenerativními změnami (myopia gravis degenerativa), kdy může korekce dosáhnout až 10 dioptrií. U nejtěžších forem může vzniknout atrofie cévnatky a degenerativní změny sítnice, eventuálně může dojít až k jejímu odchlípení a dalšímu, výraznému zhoršení zrakové ostrosti, ke změně zorného pole a v krajním případě až k oslepnutí Vágnerová (1995, s. 34). Etiologie onemocnění bývá nesmírně různorodá, může být dědičná všemi známými způsoby (Fonda 1981 in: Vágnerová 1995, s. 35). Léčba a korekce myopie vždy závisí na stupni vady a na tom, zda se jedná o onemocnění progredující či nikoliv, případně zda se k onemocnění přidružují ještě nějaké komplikace (odchlipování sítnice, skotomy apod.) Kraus a kol. (1997, s. 294) 11

12 uvádí, že u dětí se předepisuje i při těžké myopii plná korekce včetně cylindru. Vzhledem k časté progresi myopie je nutné stanovit každých 6 měsíců kontrolní refrakci. Důležité je poučit rodiče o přirozené progresi myopie, jejíž rychlost nesouvisí s nošením či nenošením korekce. V některých případech těžké degenerativní myopie není ani správná korekce schopna zlepšit zrakovou ostrost. Vizus do blízka mohou zlepšit dalekohledové brýle. U progredujících degenerativních myopií se někdy provádí operační výkon zvaný skléroplastika (Kolín a kol. 1994), dle Krause (1997) ale zlepšení vizu pomocí této operace nebylo seriózní vědeckou studií prokázáno a ve vyspělých zemích se dnes téměř neprovádí. Atrofie papil optického nervu Jedná se o postupné odumírání zrakového nervu. Příčinou může být degenerace terče zrakového nervu, otok nebo městnání. Asi 30% diagnóz je z hlediska etiologie neobjasněno. Vágnerová (1995, s. 19) popisuje onemocnění jako degeneraci příslušné nervové tkáně, druhého neuronu zrakové dráhy. Uvádí, že výsledný stav vzniká vlivem velmi různých patologických procesů. Hlavním klinickým znakem je změna barvy papily. Příčin, které mohou způsobit atrofii terče zrakového nervu, je mnoho. Postižení může být dědičné tedy primární, ale mohou je sekundárně vyvolat i jiné faktory nitrolební národy, působení diabetu, vlivy některých jedů (např. metylalkoholu). Medicínská léčba je nemožná, proto se přistupuje k opatřením zmírňujícím dopady postižení. 1 Vágnerová (1995, s. 19) ještě dále uvádí, že z hlediska etiologie je tato porucha komplexem s poměrně velkou pravděpodobností kombinovaného postižení, zejména ve spojitosti s defektem CNS. Vrozená forma atrofie papil optického nervu bývá často dědičná.... Defekt bývá většinou oboustranný. Ačkoliv jde v naprosté většině o vrozený handicap, nebývá diagnostikován ihned po narození, protože oči nemusejí být nijak nápadné. V praxi je možné se setkat i s případy kdy je zrakový nerv porušen později po narození, většinou vlivem onemocnění či úrazu mozku. Tzv. sekundární atrofie terčů zrakového nervu může vzniknout vlivem chorobných nitroočních změn, např. u dlouhotrvajícího glaukomu (Řehák a kol., 1 <http://www.lorm.cz/download/mezi_nami/obsahcd/puvodci.html> [cit ] 12

13 1898 in Vágnerová, 1995). Z hlediska pedagogického je důležité, že onemocnění není progresivní a děti se postupně učí využívat zbytky svého zraku. Dle Keblové (2001) postihují děti s lékařskou diagnózou atrofie optického nervu nejrůznější druhy skotomu. Výpadek zorného pole se může projevit v horním, dolním a postranním zorném poli, nebo jako trubicovité vidění. Značné potíže v orientaci v prostoru i v textu pak působí zejména výpadek dolní poloviny zorného pole. Rovněž u postranních výpadků zorného pole je pro žáka náročná orientace v textu, protože není schopen sledovat řádky. Může pomoci, pokud si knihu natočí svisle. 1.3 Další příčiny těžké zrakové vady Kromě zrakových vad jako primárního postižení způsobují sekundární poškození zraku také další onemocnění, nejčastěji je to skleróza multiplex a také nejrůznější úrazy oka. Skleróza multiplex Vokurka a Hugo (2004) popisují sklerózu multiplex (roztroušenou sklerózu mozkomíšní) jako chronické onemocnění centrálního nervového systému vyvolané poškozením obalů nervových vláken Postihuje osoby spíše mladšího a středního věku. Příčina onemocnění není známa, předpokládá se ale že může jít o autoimunitní poškození. Příznaky sklerózy multiplex závisejí na tom, které místo v nervové soustavě bylo poškozeno a mohou být velmi pestré poruchy chůze, citlivosti, řeči, zraku, těžké obrny a další. Průběh nemoci je kolísavý, střídají se období klidu s náhlými zhoršeními (ataky). Ataky choroby jsou často vyprovokovány i běžným onemocněním a nachlazením. Toto onemocnění může vést až k invaliditě. Prozatím je choroba neléčitelná, lze však alespoň zmírnit a zpomalit její průběh. (srov. <http://www.roska.czmss.cz>) Zbytky zraku jako následek úrazu oka Zbytky zraku vzniklé následkem úrazu oka nebývají v oftalmologické a oftalmopedické praxi moc časté, nicméně je možné se s nimi setkat. Nejčastějšími 13

14 poraněními vedoucí k těžkému zrakovému postižení jsou hluboká a perforující poranění oka, kontuze bulbu, jejímž důsledkem vzniká sekundární galukom, ruptura bulbu, poleptání a také nejrůznější zlomeniny očnice. Následkem perforujících poranění oka může dojít k akutnímu odchlipování sítnice (např. u perforace skléry), také je možný vznik sekundárního glaukomu (u perforace rohovky). Proto musí být léčba co nejrychlejší. Při kontuzi bulbu, jejímž následkem většinou dochází k deformaci bulbu a následnému zvyšování nitroočního tlaku, může opět vzniknout sekundární glaukom, o němž již bylo pojednáno v samostatné kapitole. K ruptuře bulbu dochází, jestliže obaly oka nevydrží tlak a praskají. Následkem tohoto poranění je zpravidla hemoftalmus a těžké poškození vizu. Dříve bylo toto poranění důvodem k okamžité enukleaci, dnes se již lékaři snaží za pomoci steroidů oko vyléčit. Osud oka ale bývá většinou nejistý, protože hojení je komplikováno často výskytem katarakty, kterou mnohdy není možné operovat, protože každé další operační zásahy do oka by mohly vést k atrofii bulbu. Zlomeniny očnice vedou často k útlaku zrakového nervu. Zrakový nerv je ohrožen hematomem, edémem nebo úlomkem kosti, a protože je v kanálu pevně fixován, může toto zranění způsobit nevratné poškození zraku. Někdy ani včasná chirurgická intervence navrácení zraku na původní úroveň nezaručí. (srov. Kraus, 1997) 14

15 2 Povinná školní docházka 2.1 Volba typu školy Nástup do školy je důležitým sociálním mezníkem. U postižených dětí funguje i jako potvrzení určité úrovně normality. Zrakově postižené děti však mívají nerovnoměrně rozvinuty schopnosti a dovednosti potřebné pro zvládnutí školních nároků. V tomto případě jde nejen o nerovnoměrný vývoj poznávacích procesů (ovlivněný senzorickou deprivací), ale i o prostředí a jeho nároky. Volba mezi speciální, často internátní školou a integrací do běžné školy by měla respektovat individuální vlastnosti osobnosti každého dítěte. Nástup do školy lze mnohdy charakterizovat jako období krize identity dítěte (srov. Vágnerová, 1995). Děti se zrakovým postižením mají v současné době možnost navštěvovat buď základní školy pro zrakově postižené, nebo běžné základní školy. Každý ze způsobů výchovy a vzdělávání má své přednosti i nedostatky, o kterých je pojednáno dále. Děti se také mohou vzdělávat dle vyhlášky 73/2005 Sb. O vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných v integraci skupinové, to znamená ve speciálních třídách, odděleních nebo skupinách zřízených při běžných základních školách (zpravidla ve větších městech). V těchto třídách jsou zajištěny stejné podmínky jako ve speciálních školách, a přitom tato forma umožňuje kombinovat speciální výuku s výukou integrovanou. Další výhodou je, že děti nemusí být přes týden odloučeny od svých rodičů. Formou individuální integrace se žák vzdělává přednostně v běžné škole, pokud to odpovídá jeho potřebám a možnostem a potřebám a možnostem školy. Od září 2007 se na základních školách začne vyučovat dle Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání. Rámcový vzdělávací program je dle Vítkové (2004) kurikulárním dokumentem na státní úrovni, který vymezuje cílové zaměření vzdělávání, závazný standard výsledků vzdělávání, učební plány, pravidla pro tvorbu školních vzdělávacích programů, podmínky pro realizaci vzdělávacích požadavků aj. Na školní úrovni pak každá základní škola vypracovává podle Rámcového vzdělávacího programu Školní vzdělávací program s přihlédnutím ke konkrétním potřebám žáků, podmínkám školy a perspektivám rozvoje na dané škole. Nový vzdělávací program klade důraz na rozvoj všech 15

16 stránek osobnosti tak, aby žáci lépe porozuměli světu, v němž žijí, získali znalosti a dovednosti důležité pro život v rychle se měnícím světě a na základě vědomí svých kvalit mohli nalézt své místo jak v rodině, tak i ve společnosti a na trhu práce. Vzdělávání podle Rámcového vzdělávacího programu směřuje k naplňování kompetencí to jsou soubory znalostí, dovedností a postojů potřebné v běžném životě. Vzdělávací oblasti jsou členěny do devíti šířeji koncipovaných oblastí a je zde ponechám prostor pro vzájemné propojování jednotlivých příbuzných předmětů. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy schválilo v roce 2003 úpravu 1 učebního plánu vzdělávacího programu Základní škola. 2 Pro zrakově postižené žáky se při vzdělávání ve speciální škole i v prostředí integrace zavádějí předměty speciální péče jako Prostorová orientace a samostatný pohyb zrakově postižených, Psaní na počítači a práce na počítači, Zraková stimulace, Práce s optickými pomůckami, Speciální příprava čtení a psaní bodového písma. V rámci nepovinných předmětů pak může ředitel školy zavést ještě výuku předmětů Příprava individuální hry na hudební nástroj, Hra na hudební nástroj, Hudební nauka, Sborový zpěv. 2.2 Integrace do běžné základní školy Celosvětovým trendem dnešní doby je integrované vzdělávání. To by mělo být při zařazování žáka do základní školy prioritou, záleží však na dítěti, zda je integrace schopno. Jesenský (1995, s. 137) vymezuje integraci jako žádoucí stav soužití zrakově postižených a intaktních jedinců, který nevyhnutelně předpokládá rovnost vztahů. Dále uvádí, že předpokladem rozvíjení integrace je akceptace vady a přiměřený rozvoj osobnosti zrakově postiženého. Rovněž upozorňuje na nezbytnou přípravu všech účastníků integrace. Zdařilé integraci by proto mělo předcházet vytvoření celého souboru podmínek, bez nichž by bylo nezodpovědné dítě se zrakovým postižením do běžné třídy vůbec přijmout (Keblová 2001, s. 54). Dle Vágnerové (1995) totiž v běžné škole získává postižené dítě mnohdy první větší zkušenost s postoji široké veřejnosti k postiženým. Tato zkušenost ale nemusí být vždy pozitivní. Na druhou stranu je integrace dobrou sociální zkušeností. 1 č.j.: / č.j.: /

17 Integrace do běžné základní školy klade velké nároky jednak na materiální vybavení školy a samotné třídy (speciálně upravený stolek, křeslo, učebnice, psací náčiní, osvětlení a potřebné optické pomůcky), v první řadě ale na připravenost a informovanost učitele. Učitel běžné třídy by měl mít základní informace o specifice vývoje zrakově postižených dětí i o metodice jejich výuky. Měl by také zvládnout zápis Braillova písma a práci s kompenzačními pomůckami (i jejich běžnou údržbu a seřizování), které bude dítě používat. Učitel by také měl předem připravit ostatní žáky na příchod spolužáka se zrakovým handicapem. Tento úkol je ze všech nejtěžší a málokdy se podaří připravit pro zrakově handicapovaného žáka skutečně bezpečné klima ve třídě. Dle Keblové (1996) by měl učitel kolektiv žáků připravit na příchod nového zrakově postiženého spolužáka nenásilnou formou a s ohledem na věk dětí vše vhodně vysvětlit. Učitel spolužákům sdělí, jak se k novému spolužáku chovat, upozorní je na specifika chování zrakově postiženého člověka (kývání těla, mačkání očí, nápadné grimasy), aby tak předešel případnému napadání nebo posmívání. Pokud se jedná o kolektiv větších dětí, není od věci připravit pro každého například malou skládací brožurku, kde bude popsáno vše potřebné včetně zásad komunikace se zrakově postiženým spolužákem a tipů jak mu pomáhat, případně čeho se vyvarovat. Kolektiv spolužáků dle Jesenského (1995, s. 53)... musí mít pochopení pro postiženého spolužáka a jeho obtíže, musí být ochoten mu pomáhat a ochraňovat jej před neporozuměním jiných, před podceňováním, zesměšňováním a ponižováním. Bez takovéto kolektivní pomoci by byl život postiženého dítěte mezi ostatními zdravými velmi těžký až nesnesitelný. Další možností, jak připravit kolektiv na příchod zrakově postiženého spolužáka jsou Speciálně pedagogická centra, která nabízejí semináře pro děti a rodiče ze tříd, kam má být dítě se zrakovým postižením integrováno. Na těchto seminářích odborník vysvětlí problematiku daného postižení a nastíní specifika přístupu k handicapovanému žáku, objasní i potřebu využívání jednotlivých pomůcek pro zrakově postižené, vysvětlí jak žák s handicapem bude pravděpodobně v hodině pracovat, co všechno bude potřebovat. Ten, na koho je ale kladena v procesu integrace největší zátěž, je zrakově postižené dítě samotné. Dle Vágnerové (1995, s. 113) se postižené dítě totiž musí přizpůsobit nejen požadavkům vyučování, autoritě učitele, ale i skupině zdravých, vesměs lépe disponovaných vrstevníků. Pokud zrakově postižené dítě nemá 17

18 předpoklady pro zvládnutí výukových nároků a pro sociální adaptaci za ztížených podmínek, bude nutně prožívat neúspěch. Jestliže ale dítě integraci zvládne, bude se i v budoucnosti adaptovat na majoritní společnost zdravých lépe než jeho vrstevníci, kteří žili více izolováni. Jesenský (1995) uvádí soubor podmínek, které musí dítě splnit, aby mohlo být zařazeno do běžné základní školy. Dítě musí být schopno plnit vcelku požadavky učebního plánu a osnov bez většího omezení. Jakmile totiž žák musí být osvobozován od výuky více předmětů, ve kterých pak vlastně není vzděláván, je v jeho zájmu aby byl zařazen do příslušné školy pro mládež vyžadující zvláštní péči, kde bude i v těchto předmětech vzděláván pomocí speciálně pedagogických metod, zařízení a pomůcek. Žák také nesmí vyžadovat nadměrnou individuální péči učitele v průběhu vyučování na úkor ostatních žáků. Nakonec, žák nesmí svým chováním a svými projevy narušovat průběh vyučování, výchovně vzdělávacího působení učitele ani učení ostatních spolužáků. Může nastat situace, kdy dítě bude ve třídě žít v izolaci, na okraji zájmu svých spolužáků, kteří mu sice neubližují, ale ani jinak si ho nevšímají. Zrakově postižené dítě, integrované v běžné třídě základní školy nemá často všechny žádoucí kompetence (např. nedovede se přizpůsobit skupině, nedovede komunikovat, bojí se samostatnosti apod.), nezíská ve třídě přijatelnou sociální roli a není uspokojivě akceptováno. Integrace by měla být pro obě strany integrovanou i integrující přínosem. Zdravé děti by měly přijmout a pochopit postižení svého spolužáka a handicapovaný žák by se měl naučit bez problémů orientovat ve světě zdravých. Ve školním věku se ale nelze vyhnout většímu či menšímu srovnávání. Toto srovnávání, pokud probíhá bez útoků na handicapovaného jedince a má zdravý charakter, není škodlivé a je prospěšné. Dítě si uvědomuje na co stačí a kde má ještě rezervy, učí se mnoha sociálním dovednostem včetně tolerance. Navzdory tomu může ale přinést dítěti i negativa. Moravcová (2004) uvádí, že kontakt s vrstevníky umožní dítěti se zrakovým postižením srovnávání se s okolím. Problémy, které zrakové postižení přináší, zvláště zhoršení zraku při stupňujících se nárocích školní práce, mohou negativně ovlivnit nejen školní úspěšnost dítěte, ale i jeho emocionální prožívání, sebehodnocení, vztah k vrstevníkům, vztah k rodičům a okolí vůbec. 18

19 2.3 Vzdělávání v základní škole pro zrakově postižené Vzdělávání dětí se zrakovým postižením upravuje a vymezuje zákon č. 561/2004 Sb. 16 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Zákon uvádí, že dítětem, žákem a studentem se speciálními vzdělávacími potřebami je osoba se zdravotním postižením, zdravotním znevýhodněním nebo sociálním znevýhodněním. Zdravotním postižením je pro účely tohoto zákona mentální, tělesné, zrakové nebo sluchové postižení, vady řeči, souběžné postižení více vadami, autismus a vývojové poruchy učení nebo chování. Dle odstavce 6, 16 zákona 561/2004 Sb. mají děti, žáci a studenti se zdravotním postižením právo na vzdělávání, jehož obsah, formy a metody odpovídají jejich vzdělávacím potřebám a možnostem, na vytvoření nezbytných podmínek, které toto vzdělávání umožní a na poradenskou pomoc školy a školského poradenského zařízení. Z tohoto hlediska je proto pro žáky se zbytky zraku vhodnější základní škola pro zrakově postižené, neboť málokterá běžná základní škola je schopna zajistit vše, co žák potřebuje. V základní škole pro zrakově postižené je dětem poskytována speciálně pedagogická péče vyškolenými odborníky. Ve třídách je nižší počet žáků (minimálně 4 a maximálně 12). Žáci mají k dispozici speciální učebnice, klasické i moderní kompenzační pomůcky a optické či elektronické pomůcky (Keblová 2001). Navzdory odborné péči a výbornému zázemí může přinést zařazení dítěte do základní školy pro zrakově postižené určité potíže v sociální oblasti dítěte. Vágnerová (1995, s. 126) uvádí, že sociální interakce s vrstevníky ve speciální škole se liší od zkušenosti zdravých dětí. Zrakově postižené dítě se totiž setkává pravidelně pouze se stejně postiženými spolužáky v internátní škole, doma nemá prakticky možnost navázat nějaká jiná přátelství a proto zůstává o nejrůznější druhy sociálních vztahů ochuzeno. 19

20 3 Specifika školní práce s žákem se zbytky zraku 3.1 Práce v hodině a pracovní prostředí žáka Pro zrakově postižené dítě je nesmírně důležité, jakým způsobem je upraveno prostředí, ve kterém má pracovat. Každému vyhovuje prostředí jiné, a proto bychom se měli řídit především reakcemi dítěte na vnější podmínky a doporučením oftalmologa, případně doporučením Speciálně pedagogického centra. Úspěšnost zrakově postiženého dítěte při každodenních úkonech ovlivňují vnitřní i vnější podmínky.... Mezi důležité vnější podmínky patří: osvětlení, kontrast, barva, vzdálenost a čas (Keblová, 2001, s. 51). Pedagogické vedení žáka se zbytkem zraku vyžaduje pečlivou přípravu má svá specifika, která nemůžeme opomenout. Tyto děti potřebují speciální metodické vedení takové, aby zbytky zraku, v rámci lékařem daných možností, využívaly a zrak rozvíjely a získávaly co nejvíce představ potřebných pro rozvoj osobnosti. V rámci komplexní rehabilitační péče vyžadují děti se zbytky zraku speciální pedagogické metody při výchově a vzdělávání, tzn. rozvíjení zrakových schopností (reedukace zraku), spolu s rozvíjením hmatového (taktilního) vnímání (kompenzační techniky), používání speciálních optických, elektronických, hmatových pomůcek vhodného typu, speciální černotisk (speciálně tištěné učebnice pro slabozraké, zvětšené texty) a bodově tištěné učebnice a texty, stejné jako pro nevidomé (Keblová, 2001 s. 43). Musíme zabezpečit, aby dítěti vše vyhovovalo jak místo kde ve třídě sedí, tak metody práce a časové rozvržení. Litvak (1979) uvádí, že jednou z nejdůležitějších podmínek normálního průběhu zrakové práce je intenzita osvětlení pracovního místa. Pro osoby s defekty zraku je optimální intenzita osvětlení kolem 1000 luxů. Se zvýšením osvětlení se zvyšuje rychlost rozeznávání a zlepšuje se viditelnost. Dobrou viditelnost zajistíme dítěti možností sedět u okna a také instalováním stolní lampy na školní lavici. Světlo by přitom mělo dopadat vždy z opačné strany než je ruka, kterou dítě píše. Obrovský význam pro úspěšnou zrakovou práci mají také vlastnosti pozorovaného objektu: rozměry a kontrastnost obrazového materiálu, jeho barevnost atd. Při výběru objektů pro zrakovou práci je třeba brát v úvahu stav zrakové ostrosti, zorného pole, rozlišování barev a kontrastů (Litvak 1979, s. 60). 20

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Část D Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005 Část D 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci

Více

Vzdělávání žáků se zrakovým postižením. Jana Janková

Vzdělávání žáků se zrakovým postižením. Jana Janková Vzdělávání žáků se zrakovým postižením Jana Janková Cíl výchovy a vzdělávání ZP Stejný jako u intaktních žáků tj. získání klíčových kompetencí a nácvik kompenzačních dovedností tak, aby se jedinec se ZP

Více

Obecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající

Obecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající A. Koncepce činnosti, aktivity, orientace B.1. Základní charakteristika zařízení Pedagogicko-psychologická poradna (PPP) zajišťuje spektrum psychologických a speciálně pedagogických služeb, které jsou

Více

Speciální pedagogika Obecná speciální pedagogika Definice, vymezení oboru Speciální pedagogika je orientována na výchovu a vzdělávání, na pracovní a společenské možnosti zdravotně a sociálně znevýhodněných

Více

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu. Oftalmopedie a surdopedie. studijní opora pro kombinovanou formu studia (Bc.

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu. Oftalmopedie a surdopedie. studijní opora pro kombinovanou formu studia (Bc. UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu Oftalmopedie a surdopedie studijní opora pro kombinovanou formu studia (Bc.) Tělesná výchova a sport zdravotně postižených Mgr. et Mgr. Alena

Více

Oftalmologie atestační otázky

Oftalmologie atestační otázky Platnost: od 1.1.2015 Oftalmologie atestační otázky Okruh všeobecná oftalmologie 1. Akomodace, presbyopie a její korekce 2. Refrakce oka, způsoby korekce, komplikace (mimo kontaktní čočky) 3. Kontaktní

Více

Metodický materiál pro 45 min. výuku. Specifika Života Se Zrakovým Postižením

Metodický materiál pro 45 min. výuku. Specifika Života Se Zrakovým Postižením Metodický materiál pro 45 min. výuku Specifika Života Se Zrakovým Postižením Zrak Motto: Téma: : Cesta k porozumění leží před námi. Zrakové postižení omezuje především orientaci v prostoru em hodiny je

Více

Specifika vzdělávání. dětí slabozrakých. dětí se zbytky zraku

Specifika vzdělávání. dětí slabozrakých. dětí se zbytky zraku Specifika vzdělávání dětí slabozrakých a dětí se zbytky zraku Které děti máme na mysli? Jde o děti, které ani s využitím běžné korekce (brýle) nedosáhnou normálního zrakového vnímání a potřebují tak další

Více

Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství

Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství Metodické doporučení se týká podmínek organizačního zabezpečení logopedické péče v resortu školství (dále jen logopedická

Více

Klasifikace tělesných postižení podle doby vzniku

Klasifikace tělesných postižení podle doby vzniku VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 1, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 25.1. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

Inkluzivní vzdělávání

Inkluzivní vzdělávání Inkluzivní vzdělávání Instand Karlovy Vary 2014 PhDr. J. Slowík, Ph.D. Mgr. Ivana Čamková Co je to inkluze? postoj vycházející z přesvědčení, že všichni lidé jsou si rovni v důstojnosti a právech nikdy

Více

Dita Finková SPECIFIKA ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM

Dita Finková SPECIFIKA ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM Dita Finková SPECIFIKA ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM JAK NAŠE SPOLEČNOST POHLÍŽÍ NA OSOBY S POSTIŽENÍM? Vše posuzujeme na základě určité normy (legislativně daná x subjektivní) Na co se v

Více

O P T I C K É A N E O P T I C K É P O M Ů C K Y

O P T I C K É A N E O P T I C K É P O M Ů C K Y O P T I C K É A N E O P T I C K É P O M Ů C K Y Optické pomůcky do 4x zvětšení mŧže předepsat každý oční lékař na Poukaz na brýle a optické pomůcky. Zdravotní pojišťovna hradí 100,-Kč na 5 let. Název pomŧcky:

Více

KDO, CO, PROČ A JAK? Informace pro zaměstnance o podpoře studentů se specifickými potřebami. Středisko Augustin

KDO, CO, PROČ A JAK? Informace pro zaměstnance o podpoře studentů se specifickými potřebami. Středisko Augustin KDO, CO, PROČ A JAK? Informace pro zaměstnance o podpoře studentů se specifickými potřebami Středisko Augustin STUDENT SE ZRAKOVÝM POSTIŽENÍM KDO Lehce zrakově postižený/uživatel zraku Student, jehož zraková

Více

FYZIKA. Oční vady. 9. ročník

FYZIKA. Oční vady. 9. ročník FYZIKA Oční vady 9. ročník 13. 2. 2013 Autor: Mgr. Dana Kaprálová Zpracováno v rámci projektu Krok za krokem na ZŠ Želatovská ve 21. století registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3443 Projekt je

Více

Vzdělávání a profesní příprava osob se ZP

Vzdělávání a profesní příprava osob se ZP Vzdělávání a profesní příprava osob se ZP Kojenecký věk - Aktivizace dítěte - Povzbuzování v pohybu - Důraz na samostatnost poznávání (různé druhy terénu) Předškolní období - Poznání většího prostoru (kaluže,

Více

ŽIVOT RODINY S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM

ŽIVOT RODINY S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM ŽIVOT RODINY S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM Přivést na svět nový život znamená pro rodiče vždy jednu z nejradostnějších událostí jejich života. Tato událost ve větší či menší míře u každého jedince pozměňuje vztahy

Více

Popis klíčových aktivit projektu ŠKOLA PRO VŠECHNY

Popis klíčových aktivit projektu ŠKOLA PRO VŠECHNY Základní škola, Trutnov, Komenského 399 Projekt Škola pro všechny, registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.2.21/01.0027 Popis klíčových aktivit projektu ŠKOLA PRO VŠECHNY PRAVIDELNÝ PROGRAM DOUČOVÁNÍ Doučování

Více

KVALIFIKAČNÍ STUDIUM PRO ŘEDITELE ŠKOL A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍ

KVALIFIKAČNÍ STUDIUM PRO ŘEDITELE ŠKOL A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍ KVALIFIKAČNÍ STUDIUM PRO ŘEDITELE ŠKOL A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍ Modul A ZÁKLADY PRÁVA Národní institut pro další vzdělávání, 2013 IV. Vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami

Více

KONCEPCE VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI. I. Společná ustanovení Základní charakteristika poradenských služeb ve škole

KONCEPCE VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI. I. Společná ustanovení Základní charakteristika poradenských služeb ve škole KONCEPCE VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI Název školy: ZŠ Liberec, Sokolovská Adresa: Sokolovská 328, Liberec 13, 460 14 IČO: 68 97 46 39 I. Společná ustanovení Základní charakteristika

Více

Získejte zpět ostré vidění do dálky i na střední vzdálenost spolu se schopností číst, bez ztráty ostrosti za špatných světelných podmínek.

Získejte zpět ostré vidění do dálky i na střední vzdálenost spolu se schopností číst, bez ztráty ostrosti za špatných světelných podmínek. SIMPLY NATURAL Získejte zpět ostré vidění do dálky i na střední vzdálenost spolu se schopností číst, bez ztráty ostrosti za špatných světelných podmínek. Nevidíte již jako dříve? Zdá se Vám vše zamlžené?

Více

SMĚRNICE č.503 /2013. Poradenské služby ve škole

SMĚRNICE č.503 /2013. Poradenské služby ve škole SMĚRNICE č.503 /2013 Poradenské služby ve škole Obsah: ČL.1 - ČL.2 - ČL.3 - ČL.4 - ČL.5 - ČL.6 - ČL.7 - ČL.8 - ČL.9 - ČL.10 - ČL.11 - Úvod Obsah poradenských služeb Pracovníci poskytující poradenské služby

Více

Návštěvníci s mentálním postižením v muzeu. Mgr. Soňa Mertová, Muzeum bez bariér, 14.-15. 10. 2015

Návštěvníci s mentálním postižením v muzeu. Mgr. Soňa Mertová, Muzeum bez bariér, 14.-15. 10. 2015 Návštěvníci s mentálním postižením v muzeu Mgr. Soňa Mertová, Muzeum bez bariér, 14.-15. 10. 2015 mentální postižení vrozené nebo do 2 let získané postižení psychických schopností člověka nemožnost dosáhnout

Více

Elementárních klíčových kompetencí mohou žáci dosahovat pouze za přispění a dopomoci druhé osoby.

Elementárních klíčových kompetencí mohou žáci dosahovat pouze za přispění a dopomoci druhé osoby. Rozumová výchova Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Rozumová výchova je vyučován v 1. až 10.ročníku ZŠS v časové dotaci 5 hodin týdně. V každém ročníku jsou přidány 2 disponibilní hodiny.

Více

PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA

PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA Pedagogickopsychologická diagnostika je učitelův nástroj poznání podmínek, průběhu a výsledků řízeného procesu. Snaží se o poznání příčin, které učiteli umožní na základě

Více

Agropodnikání Přírodovědné lyceum Veřejnosprávní činnost. Směrnice k udělování individuálního vzdělávacího plánu Individuální vzdělávací plán

Agropodnikání Přírodovědné lyceum Veřejnosprávní činnost. Směrnice k udělování individuálního vzdělávacího plánu Individuální vzdělávací plán Střední odborná škola, Stříbro, Benešova 508 Benešova 508, 349 01 Stříbro IČO: 68783728, DIČ: CZ68783728, REDIZO: 600 009 980 tel: +420 374 630 210, email: skola@sosstribro.cz, www.sosstribro.cz Agropodnikání

Více

ŽIVOT SE ZNEVÝHODNĚNÍM ZRAK

ŽIVOT SE ZNEVÝHODNĚNÍM ZRAK Základní škola Sedmikráska, o.p.s. Bezručova 293, 756 61 Rožnov pod Radhoštěm ŽIVOT SE ZNEVÝHODNĚNÍM ZRAK Autor: Pavla Jalůvková Vytvořeno: únor 2013 Název: VY_32_INOVACE_PRV_15_SMYSLY 3. 5. ročník Projekt

Více

Specifické poruchy učení. -definice -příčiny -typy SPU

Specifické poruchy učení. -definice -příčiny -typy SPU Specifické poruchy učení -definice -příčiny -typy SPU Specifické poruchy učení jsou definovány jako neschopnost naučit se určitým dovednostem (např. čtení, psaní, počítání) pomocí běžných výukových metod

Více

Výchovně-vzdělávací terapie pro děti se speciálními potřebami v Rumunsku

Výchovně-vzdělávací terapie pro děti se speciálními potřebami v Rumunsku Výchovně-vzdělávací terapie pro děti se speciálními potřebami v Rumunsku Jeden ze základních principů speciálního vzdělávání je princip zajištění jednoty výuky, výchovy, kompenzace, zotavení a (nebo) převýchovy.

Více

4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova

4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova 4.7. Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vzdělávací obor: Hudební výchova 4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Hudební výchova spadá spolu

Více

Hodnocení žáků - ŠVP: Střední škola, Základní škola a Mateřská škola, Frýdek-Místek, příspěvková organizace

Hodnocení žáků - ŠVP: Střední škola, Základní škola a Mateřská škola, Frýdek-Místek, příspěvková organizace 6. Hodnocení žáků 6.1 Zásady klasifikace a hodnocení hodnocení žáka je nedílnou součástí výchovně vzdělávacího procesu a je komplexním posouzením prospěchu a chování žáka klasifikace je jednou z forem

Více

Název projektu: Polytechnická výchova zařazování kreativních technických hraček a stavebnic

Název projektu: Polytechnická výchova zařazování kreativních technických hraček a stavebnic MŠ Laudova se speciálními třídami, Laudova 1030, Praha 6 Řepy tel.235314514 Školní rok: 2012/2013 Název projektu: Polytechnická výchova zařazování kreativních technických hraček a stavebnic Cíl projektu:

Více

Vzdělávací aktivity ve vzdělávání

Vzdělávací aktivity ve vzdělávání Vzdělávací aktivity ve vzdělávání dospělých Cíle výuky, učební cíl Cíl výuky zachycuje to, co má účastník na konci učební jednotky vědět nebo umět. Učební cíl tedy popisuje ne to, co lektoři chtějí nebo

Více

SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA

SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA otázky k SZZ 1) Speciální pedagogika jako vědní obor, vymezení předmětu, vztah speciální pedagogiky k dalším vědním oborům. Vztah k pedagogice, psychologii, medicínským oborům, k sociologii.

Více

INTEGRACE OČIMA ASISTENTA

INTEGRACE OČIMA ASISTENTA INTEGRACE OČIMA ASISTENTA ASISTENT PEDAGOGA versus OSOBNÍ ASISTENT Asistent je zaměstnancem školy výhody: je součástí pedagog.sboru je více zapojován do dění ve škole má práva i povinnosti jako ostatní

Více

Plusoptix A09 informace

Plusoptix A09 informace Plusoptix A09 informace Plusoptix A09 nenáročné měření vývoje zraku dětí již v útlém věku Přístroj Plusoptix je screeningový autorefraktometr, který umožňuje měřit oční vady u dětí již od 6-ti měsíců.

Více

Mgr. Jana Matochová Ph.D., školní psycholog

Mgr. Jana Matochová Ph.D., školní psycholog Mgr. Jana Matochová Ph.D., školní psycholog 1 STŘE DNÍ Š KO LA PRO F. ZDEŇKA MATĚ J ČKA O STRAVA - PO RUBA, 17. LISTO PADU 1123, PŘÍS PĚVKO VÁ O RG ANIZACE Škola je komplexem plně bezbariérových objektů

Více

Modely inkluzivní praxe v základní škole

Modely inkluzivní praxe v základní škole Modely inkluzivní praxe v základní škole Metodický materiál projektu Modely inkluzivní praxe v základní škole CZ.1.07/1.2.00/14.0125 Základní škola Staňkova 14, Brno 12.11.2012 Integrace Rozdílnost ve

Více

Školní vzdělávací program základního vzdělávání Hlava je jako padák, funguje jen, když je otevřená.

Školní vzdělávací program základního vzdělávání Hlava je jako padák, funguje jen, když je otevřená. 6. Hodnocení výsledků vzdělávání žáků 6.1. Hodnocení žáků 6.1.1. Obecné zásady hodnocení Hodnocení žáků se řídí legislativními normami (školský zákon 561/2004 Sb., vyhláška č. 48/2005 Sb., aj.) a na úrovni

Více

Individuální vzdělávací plán

Individuální vzdělávací plán I. Vyplní škola: Škola Individuální vzdělávací plán Jméno a příjmení Datum narození Třída Bydliště Školní rok Rozhodnutí o povolení vzdělávání podle IVP ze dne Zdůvodnění (informace o schopnostech, důvody

Více

Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci se zdravotním postižením, žáci se zdravotním znevýhodněním a žáci se sociálním znevýhodněním.

Více

Práce na počítači pro 8. a 9. ročník speciální základní školy pro zrakově postižené Učební osnovy

Práce na počítači pro 8. a 9. ročník speciální základní školy pro zrakově postižené Učební osnovy MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY Práce na počítači pro 8. a 9. ročník Učební osnovy Schválilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy č.j.: 18 050/2003-24 ze dne 14.4.2003 s platností

Více

Základní škola Velký Šenov, okres Děčín. Školní vzdělávací program pro školní družinu. Výňatek (celý dokument je k nahlédnutí ve škole)

Základní škola Velký Šenov, okres Děčín. Školní vzdělávací program pro školní družinu. Výňatek (celý dokument je k nahlédnutí ve škole) Základní škola Velký Šenov, okres Děčín Školní vzdělávací program pro školní družinu Výňatek (celý dokument je k nahlédnutí ve škole) 1. Identifikační údaje 2. Charakteristika zařízení 3. Konkrétní cíle

Více

Vzdělávací plán pro předmět Informatika, pro ţáky se středně těţkým mentálním postiţením

Vzdělávací plán pro předmět Informatika, pro ţáky se středně těţkým mentálním postiţením Vzdělávací plán pro předmět Informatika, pro ţáky se středně těţkým mentálním postiţením Zpracovaný dle rámcového programu pro obor vzdělávání základní škola speciální INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE

Více

SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA jako účinná pomoc pro děti

SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA jako účinná pomoc pro děti SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA jako účinná pomoc pro děti s Di George syndromem PRAHA 12. 12. 2013 Mgr. Dita Hendrychová Speciální pedagogika obecně orientace na výchovu, vzdělávání, pracovní a společenské možnosti,

Více

ZÁKLADNÍ ŠKOLA DAMBOŘICE,

ZÁKLADNÍ ŠKOLA DAMBOŘICE, ZÁKLADNÍ ŠKOLA DAMBOŘICE, okres Hodonín, ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM pro základní vzdělávání Máš na to! Příloha č.1: Pravidla pro hodnocení žáků Verze z 30.08.2009 zpracována podle RVP ZV Platnost : 1.9.2009

Více

4.7.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova

4.7.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova 4.7. Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vzdělávací obor: Výtvarná výchova 4.7.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Výtvarný výchova spadá spolu

Více

Zápis do 1. třídy ZŠ Slovanka. pátek 13. února 2015 14,00 18,00. Individuální termín lze dohodnou tel. 774 3056 75 ( např. při nemoci dítěte)

Zápis do 1. třídy ZŠ Slovanka. pátek 13. února 2015 14,00 18,00. Individuální termín lze dohodnou tel. 774 3056 75 ( např. při nemoci dítěte) Zápis do 1. třídy ZŠ Slovanka pátek 13. února 2015 14,00 18,00 Individuální termín lze dohodnou tel. 774 3056 75 ( např. při nemoci dítěte) Den otevřených dveří pátek 16.1. 2015 8,00 - prohlídka školy

Více

Mgr. Petra Kadlecová. Reflexe primární protidrogové prevence v oblasti středního školství

Mgr. Petra Kadlecová. Reflexe primární protidrogové prevence v oblasti středního školství Mgr. Petra Kadlecová Reflexe primární protidrogové prevence v oblasti středního školství Kapitola 1 strana 2 Prevence rizik návykových látek Prevence (dle WHO): soubor intervencí s cílem zamezit a snížit

Více

Speciální základní škola Skuteč

Speciální základní škola Skuteč Speciální základní škola Skuteč SPECIÁLNĚ PEDAGOGICKÉ CENTRUM (SPC) Zřízení SPC: 1. 1. 2010 Zastupitelstvo Pardubického kraje vydalo novou zřizovací listinu Speciální základní školy Skuteč, kde bylo nově

Více

Oddělení prevence a speciálního vzdělávání 16 školského zákona

Oddělení prevence a speciálního vzdělávání 16 školského zákona Oddělení prevence a speciálního vzdělávání 16 školského zákona 1 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Karmelitská 7, 118 12 Praha 1 tel.: +420 234 811 111 msmt@msmt.cz www.msmt.cz OBSAH PŘÍSPĚVKU

Více

Individuální vzdělávací plán

Individuální vzdělávací plán Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vzdělávací program Integrativní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na ZŠ a SŠ běžného typu MODUL A Distanční text k

Více

Kariérové poradenství

Kariérové poradenství Kariérové poradenství (KP, poradenství pro volbu povolání) = institucionalizovaný systém poradenských služeb Cíl KP = pomoc jednotlivcům při rozhodování o profesní a vzdělávací orientaci v kterékoliv fázi

Více

Koncepce školy 2014/2015

Koncepce školy 2014/2015 Koncepce školy 2014/2015 Mateřská škola s liberálním přístupem respektující jednotlivé osobnosti dětí, s cílem přirozenou formou rozvíjet kladný vztah k přírodě, úctu k životu a ochranu životního prostředí.

Více

Metodický materiál pro 2 hodinovou výuku. Specifika Života Se Zrakovým Postižením

Metodický materiál pro 2 hodinovou výuku. Specifika Života Se Zrakovým Postižením Metodický materiál pro 2 hodinovou výuku Specifika Života Se Zrakovým Postižením Zrak Motto: Téma: : Cesta k porozumění leží před námi. Život se zrakovým postižením em hodiny je přiblížit žákům svět osob

Více

PODPORA STUDENTŮ SE SPECIFICKÝMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI NA UNIVERZITĚ PARDUBICE

PODPORA STUDENTŮ SE SPECIFICKÝMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI NA UNIVERZITĚ PARDUBICE PODPORA STUDENTŮ SE SPECIFICKÝMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI NA UNIVERZITĚ PARDUBICE Ivana Švecová Setkáníředitelů středních škol Seč 28. 11. 2014 Studenti se specifickými vzdělávacími potřebami na UPa se zdravotním

Více

SPECIFICKÉ ZVLÁŠTNOSTI OSOB S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM

SPECIFICKÉ ZVLÁŠTNOSTI OSOB S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM Tento studijní materiál vznikl v rámci projektu Inovace systému odborných praxí a volitelných předmětů na VOŠ Jabok (CZ.2.17/3.1.00/36073) SPECIFICKÉ ZVLÁŠTNOSTI OSOB S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM Proč? Na co

Více

F. Pluháček. František Pluháček Katedra optiky PřF UP v Olomouci

F. Pluháček. František Pluháček Katedra optiky PřF UP v Olomouci František Pluháček Katedra optiky PřF UP v Olomouci Obsah přednášky Optický systém lidského oka Zraková ostrost Dioptrické vady oka a jejich korekce Další vady optické soustavy oka Akomodace a vetchozrakost

Více

Martin Kudláček, PhD. & tým CENTRA APA FTK UP, Olomouc www.apa.upol.cz

Martin Kudláček, PhD. & tým CENTRA APA FTK UP, Olomouc www.apa.upol.cz INTEGRACE DĚTÍ S TĚLESNÝM POSTIŽENÍM DO HODIN BĚŽNÉ TV Martin Kudláček, PhD. & tým CENTRA APA FTK UP, Olomouc www.apa.upol.cz Integrace (začlenění ţáků) Pojem začlenění ţáků znamená zařazení různých typů

Více

ČESKÁ ŠKOLNÍ INSPEKCE. Inspekční zpráva

ČESKÁ ŠKOLNÍ INSPEKCE. Inspekční zpráva ČESKÁ ŠKOLNÍ INSPEKCE Oblastní pracoviště OSTRAVA Inspekční zpráva Speciální školy při Městské nemocnici Ostrava - Fifejdy, Ostrava - Poruba, Ukrajinská 19 Ukrajinská 19/1535, 708 00 Ostrava-Poruba Identifikátor

Více

KDO, CO, PROČ A JAK? Informace pro studenty o podpoře studentů se specifickými potřebami. Středisko Augustin

KDO, CO, PROČ A JAK? Informace pro studenty o podpoře studentů se specifickými potřebami. Středisko Augustin KDO, CO, PROČ A JAK? Informace pro studenty o podpoře studentů se specifickými potřebami Středisko Augustin STUDENT SE ZRAKOVÝM POSTIŽENÍM KDO Lehce zrakově postižený/uživatel zraku Student, jehož zraková

Více

CZ.1.07/1.3.43/01.0025 Harmonogram vzdělávacích aktivit

CZ.1.07/1.3.43/01.0025 Harmonogram vzdělávacích aktivit Zavádění komplexního systému DVPP do praxe škol CZ.1.07/1.3.43/01.0025 Harmonogram vzdělávacích aktivit NÁZEV SEMINÁŘE LEKTOR STRUČNÝ OBSAH ZÚČASTNĚNÉ ŠKOLY TERMÍN MÍSTO KONÁNÍ 8 hodin Ředitel jako manažer

Více

Vývoj legislativy k hodnocení psychické a senzorické zátěže

Vývoj legislativy k hodnocení psychické a senzorické zátěže Vývoj legislativy k hodnocení psychické a senzorické zátěže V následujícím přehledu je zachycen vývoj legislativy v oblasti kategorizace psychické zátěže, který počal Standardní metodikou AHEM v roce 1990

Více

ZÁKLADNÍ POJMY etapy vzdělávání integrace vzdělávacího obsahu integrace žáků klíčové kompetence kurikulární dokumenty

ZÁKLADNÍ POJMY etapy vzdělávání integrace vzdělávacího obsahu integrace žáků klíčové kompetence kurikulární dokumenty ZÁKLADNÍ POJMY etapy vzdělávání legislativně vymezené, obsahově stanovené a časově ohraničené úseky vzdělávání, které odpovídají vzdělávání podle daného rámcového vzdělávacího programu integrace vzdělávacího

Více

Zařazování dětí do režimu speciálního vzdělávání

Zařazování dětí do režimu speciálního vzdělávání 01. Identifikační kód 02. Kód 03. Pojmenování (název) životní situace Zařazování dětí do režimu speciálního vzdělávání 04. Základní informace k životní situaci Výchovu a vzdělávání dětí se zdravotním postižením

Více

Mateřská škola Laudova se speciálními třídami, Laudova 3/1030, 16300, Praha 6 - Řepy

Mateřská škola Laudova se speciálními třídami, Laudova 3/1030, 16300, Praha 6 - Řepy Mateřská škola Laudova se speciálními třídami, Laudova 3/1030, 16300, Praha 6 - Řepy Projekt Příprava dětí na povinnou školní docházku v posledním roce před zahájením povinné školní docházky dle očekávaných

Více

Výukový materiál. zpracovaný v rámci projektu

Výukový materiál. zpracovaný v rámci projektu Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Základní škola Sokolov,Běžecká 2055 pracoviště Boženy Němcové 1784 Název a číslo projektu: Moderní škola, CZ.1.07/1.4.00/21.3331 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění

Více

TISKOVÁ KONFERENCE PROJEKTU SYSTÉMOVÁ PODPORA INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ V ČR. Langhans, Praha, 26. 8. 2015

TISKOVÁ KONFERENCE PROJEKTU SYSTÉMOVÁ PODPORA INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ V ČR. Langhans, Praha, 26. 8. 2015 TISKOVÁ KONFERENCE PROJEKTU SYSTÉMOVÁ PODPORA INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ V ČR Langhans, Praha, 26. 8. 2015 1 Co je předmětem TK: Co si myslí o a co potřebují pedagogové pro vzdělávání žáků se SVP? Kde jsou

Více

ÁST PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ

ÁST PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ 2005/73 Sb. Vyhláška o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných 73/2005 Vyhláška o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními

Více

OČNÍ VYŠETŘENÍ PRO POSUDKOVÉ ÚČELY

OČNÍ VYŠETŘENÍ PRO POSUDKOVÉ ÚČELY OČNÍ VYŠETŘENÍ PRO POSUDKOVÉ ÚČELY Lidmila PROCHÁZKOVÁ Oční odd. Masarykovy nemocnice Ústí n.l. prim. MUDr. Pavel Sušický CO PACIENTI ŽÁDAJÍ částečný invalidní důchod (ČID) plný invalidní důchod (PID)

Více

Zrakové postižení. Zdeněk Míkovec. katedra počítačové grafiky a interakce ČVUT FEL 1 / 43

Zrakové postižení. Zdeněk Míkovec. katedra počítačové grafiky a interakce ČVUT FEL 1 / 43 Zrakové postižení Zdeněk Míkovec katedra počítačové grafiky a interakce ČVUT FEL 1 / 43 Zrakové vady 2 / 43 Základní pojmy (těžké) zrakové postižení běžná optická korekce nepostačtuje poškození zraku ovlivňuje

Více

73/2005 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 9. února 2005

73/2005 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 9. února 2005 73/2005 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 9. února 2005 o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

Více

VYHLÁŠKA. ze dne 9. února 2005. o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných

VYHLÁŠKA. ze dne 9. února 2005. o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných 73 VYHLÁŠKA ze dne 9. února 2005 o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví

Více

2 Vymezení normy... 21 Shrnutí... 27

2 Vymezení normy... 21 Shrnutí... 27 Obsah Předmluva ke druhému vydání........................ 15 Č Á ST I Základní okruhy obecné psychopatologie............... 17 1 Úvod..................................... 19 2 Vymezení normy..............................

Více

Mateřská škola, Základní škola a Dětský domov, Ivančice

Mateřská škola, Základní škola a Dětský domov, Ivančice MATEŘSKÁ ŠKOLA 2013/2014 Mateřská škola, Základní škola a Dětský domov, Ivančice Mateřská škola, Základní škola a Dětský domov, Ivančice Adresa: Široká 42. 664 91 Ivančice IČO: 70 840 661 Identifikátor

Více

Institut celoživotního vzdělávání VUT v Brně

Institut celoživotního vzdělávání VUT v Brně Výsledky průzkumu úrovně podpory znevýhodněných uchazečů a studentů na VUT v Brně v akademickém roce 2011/2012 Podpora znevýhodněných uchazečů a studentů na VUT v Brně Úvod Dotazníkové šetření, provedené

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLNÍ DRUŢINY

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLNÍ DRUŢINY ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLNÍ DRUŢINY Základní škola a Mateřská škola Cheznovice, okres Rokycany, příspěvková organizace Cheznovice 136, 338 06 Cheznovice 1. Identifikační údaje Školní družina při Základní

Více

VYUČOVÁNÍ. Metody, organizační formy, hodnocení

VYUČOVÁNÍ. Metody, organizační formy, hodnocení VYUČOVÁNÍ Metody, organizační formy, hodnocení Co je vyučování Vyučování je forma cílevědomého a systematického vzdělávání a výchovy dětí, mládeže a dospělých. Tato forma je naplňována vzájemnou součinností

Více

LENTILKA DĚTSKÉ REHABILITAČNÍ CENTRUM PARDUBICE

LENTILKA DĚTSKÉ REHABILITAČNÍ CENTRUM PARDUBICE LENTILKA DĚTSKÉ REHABILITAČNÍ CENTRUM PARDUBICE TŘÍDA PRO DĚTI S PORUCHOU AUTISTICKÉHO SPEKTRA NEBO/A INTEGRACE PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ PRO DĚTI S PORUCHOU AUTISTICKÉHO SPEKTRA V DĚTSKÉM REHABILITAČNÍM CENTRU

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 7, S 17 DATUM VYTVOŘENÍ: 21.1. 2013

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 7, S 17 DATUM VYTVOŘENÍ: 21.1. 2013 VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 7, S 17 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 21.1. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 1. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

Zákonné a podzákonné normy ve školství speciální vzdělávání

Zákonné a podzákonné normy ve školství speciální vzdělávání Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vzdělávací program Integrativní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na ZŠ a SŠ běžného typu MODUL A Distanční text k

Více

Hodnocení žáků a autoevaluace školy

Hodnocení žáků a autoevaluace školy Hodnocení žáků a autoevaluace školy Pravidla pro hodnocení žáků Základní východiska pro hodnocení a klasifikace Cílem hodnocení je zpětná vazba, prostřednictvím které žák získává informace o tom, jak danou

Více

náročnost vyjadřuje subjektivní stránku vztahu člověka k situaci Objektivní stránka (problém) a subjektivní stránka (problémová situace)

náročnost vyjadřuje subjektivní stránku vztahu člověka k situaci Objektivní stránka (problém) a subjektivní stránka (problémová situace) 9. přednáška Náročné, stresové a konfliktní životní události Náročné (zátěžové) situace náročnost vyjadřuje subjektivní stránku vztahu člověka k situaci Co se vám jeví jako náročná situace? Situace je

Více

Rovnost v poradenství? PhDr. Petra Novotná Listopad 2012

Rovnost v poradenství? PhDr. Petra Novotná Listopad 2012 Rovnost v poradenství? PhDr. Petra Novotná Listopad 2012 Rovnost x odlišnost v poradenství Poradenská služba vytváří koncept rovných příležitostí, vychází ze snahy vyrovnávat podmínky pro vzdělání, s respektem

Více

Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků

Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků 1. Při prověřování znalostí a dovedností žáků se učitel řídí zejména těmito zásadami: (a) Obsah a rozsah ústních, písemných, grafických a praktických zkoušek

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 10, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 19.3. 2013

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 10, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 19.3. 2013 VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 10, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 19.3. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

Problémové situace ve školství

Problémové situace ve školství EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND "PRAHA & EU": INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI" Problémové situace ve školství Řízení lidských zdrojů ve vzdělávacích institucích Řízení lidských zdrojů ve školství Ve škole můžeme

Více

Úprava prostředí Pomůcky pro zrakově postižené

Úprava prostředí Pomůcky pro zrakově postižené Úpravám prostředí se věnuje přednáška. Úprava prostředí Pomůcky pro zrakově postižené Základní termíny: Vodící linie Signální pás Varovný pás Reliéfní dlažba Pomůcky pro osoby se ZP: Klasifikace pomůcek:

Více

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie.

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie. Člověk a společnost 10. www.isspolygr.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM Pořadové číslo DUM

Více

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA PEDAGOGICKÁ KATEDRA PEDAGOGIKY PŘÍPRAVA NA ŠKOLNÍ DOCHÁZKU U DĚTÍ SE SMYSLOVÝM POSTIŽENÍM BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Alena Ditrychová Učitelství pro mateřské školy Vedoucí

Více

Školní poradenské pracoviště ZŠ J.A. Komenského, Blatná Školní rok 2009-2010

Školní poradenské pracoviště ZŠ J.A. Komenského, Blatná Školní rok 2009-2010 Školní poradenské pracoviště ZŠ J.A. Komenského, Blatná Školní rok 2009-2010 EVROPSKÁ UNIE I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í Naše škola je zapojena do systémového projektu ministerstva

Více

INKLUZIVNÍ ŠKOLA V PRAXI:

INKLUZIVNÍ ŠKOLA V PRAXI: INKLUZIVNÍ ŠKOLA V PRAXI: Školské poradenské služby ve školách a školských poradenských zařízeních Školní psycholog, školní speciální pedagog Mgr. Pavla Kubíčková Školní speciální pedagog, speciální pedagog

Více

1. VYMEZENÍ ODBORNÉ STÁŽE

1. VYMEZENÍ ODBORNÉ STÁŽE 1. VYMEZENÍ ODBORNÉ STÁŽE Šablona stáže představuje základní rámec odborné stáže pro typovou pozici a obsahuje požadavky na obsah a průběh stáže, na stážistu i na poskytovatele stáže. Bílá pole označují

Více

Speciální pedagogika Obecná speciální pedagogika Definice, vymezení oboru Speciální pedagogika je orientována na výchovu a vzdělávání, na pracovní a společenské možnosti, na celkový osobnostní rozvoj

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Výchova ke zdraví 6. ročník Zpracovala: RNDr. Šárka Semorádová projevuje odpovědný vztah k sobě samému, k vlastnímu dospívání a pravidlům zdravého životního stylu;

Více

Dlouhodobý plán výchovného poradenství

Dlouhodobý plán výchovného poradenství Základní škola, Zruč nad Sázavou, Okružní 643 Dlouhodobý plán výchovného poradenství Zpracovala: Mgr. Zdeňka Kunčická, výchovná poradkyně Schválila: Mgr. Jana Marečková, ředitelka školy Ve Zruči nad Sázavou

Více

Ročník: 1. Zpracováno dne: 20. 8. 2013

Ročník: 1. Zpracováno dne: 20. 8. 2013 Označení materiálu: VY_32_INOVACE_RUMJI_TELOCVIK_13 Název materiálu: Prevence úrazů a nemocí Tematická oblast: Tělesná výchova 1. ročník Anotace: Úrazy představují závažný zdravotnický problém. Cílempráce

Více

Děti a sluch. Všeobecné informace o dětském sluchu a nedoslýchavosti u dětí.

Děti a sluch. Všeobecné informace o dětském sluchu a nedoslýchavosti u dětí. Děti a sluch 7 Všeobecné informace o dětském sluchu a nedoslýchavosti u dětí. Toto je sedmá ze série brožur Widex o sluchu a záležitostech, které se sluchu týkají. Důležitá úloha sluchu Pro rozvoj dítěte

Více

POSTUP PŘI REALIZACI INDIVIDUÁLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PLÁNU ŠKOLY Platnost od: Schválil/a:

POSTUP PŘI REALIZACI INDIVIDUÁLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PLÁNU ŠKOLY Platnost od: Schválil/a: 1. Legislativní východiska Zákon č.561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání ( Školský zákon) ve znění pozdějších předpisů. Platné metodické prováděcí předpisy.

Více

Vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami

Vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami Příloha č.1 ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU MŠ POBĚŽOVICE č.j.: MŠ/130/12 Vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami Obsah: 1. Vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami /dále SVP/

Více