UNICORN COLLEGE BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Transkript

1 UNICORN COLLEGE Katedra ekonomiky a managementu BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Předluženost a proces oddlužení Autor BP: Jana Fillová Vedoucí BP: Dr. Jindřich Nový, Ph.D Praha 1

2 2

3 3

4 Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem svoji bakalářskou práci na téma Předluženost a proces oddlužení vypracovala samostatně pod vedením vedoucího bakalářské práce a s použitím výhradně odborné literatury a dalších informačních zdrojů, které jsou v práci citovány a jsou také uvedeny v seznamu literatury a použitých zdrojů. Jako autor této bakalářské práce dále prohlašuji, že v souvislosti s jejím vytvořením jsem neporušil autorská práva třetích osob a jsem si plně vědoma následků porušení ustanovení 11 a následujícího autorského zákona č. 121/2000 Sb. V Praze dne... Jana Fillová 4

5 Poděkování Děkuji vedoucímu bakalářské práce Dr. Jindřichu Novému, Ph.D. za účinnou metodickou a pedagogickou pomoc a další cenné rady a postřehy při zpracovávání mé práce. Dále děkuji panu Davidovi Šmejkalovi za jeho ochotu podělit se mnou o jeho praktické znalosti, postřehy a zkušenosti v oblasti osobního bankrotu. 5

6 Předluženost a proces oddlužení Indebtedness and dept relief process 6

7 Abstrakt Tématem bakalářské práce je analýza problematiky předluženosti českých domácností a vysvětlení procesu oddlužení osob a domácností, které se dostaly do problémů se splácením svých závazků. Práce je rozdělena na tři kapitoly. V teoretické části rozebírá a popisuje základní pojmy a souvislosti týkající se problematiky zadluženosti a předluženosti. Analytická část je pak zaměřena na popsání základních jevů, stavů a procesů, které se v této souvislosti odehrávají. Praktická část řeší možné následky předlužení dle legislativy České republiky. Je zde podán metodologický nástin jak je možné se s procesem oddlužení vyrovnat na základě aplikace platných zákonných norem. Dále pak co se děje v případě, není-li osobní bankrot možný a nastane případ exekuce. Klíčová slova: Zadluženost, Rozumná zadluženost, Předluženost, Úvěrové financování, Oddlužení, Exekuce, Finanční gramotnost. Abstract The topic of the thesis is to analyze problems with over-indebtedness of Czech households and explanation the process of debt relief for households, which has got into troubles with repaying their obligations. The work is divided into three chapters. The theoretical part discusses and describes the basic concepts and background of the issue indebtedness and over-indebtedness. The analytical part is focused on describing the basic phenomenon, states and processes that take place in this context. The practical part deals with the possible consequences of over-indebtedness according to the legislation of the Czech Republic. It gives methodological outline, how it is possible to go through the process of debt relief, by using legal standards. Furthermore, what happens, if there is not possible personal bankrupt, so it is terminated by confiscation. Keywords: Indeptness, Over-indeptness, Dept relief process, Personal bankrupt, Execution, Loan financing, Financial literacy. 7

8 Obsah TEORETICKÁ ČÁST Úvod I. Kapitola Teoreticko-metodologické přístupy zkoumání problematiky zadluženosti a předluženosti I.1. Definice zadluženosti a předluženosti I.2. Makroekonomické souvislosti zadlužení ekonomických subjektů I.3. Příčiny zadlužování domácností ANALYTICKÁ ČÁST II. Kapitola Vývoj procesu zadlužení a jeho následky II.1. Vývoj a popis procesu zadlužování českých domácností od roku 2005 do roku II.2. Zadluženost domácností v ČR v kontextu s EU II.3. Předlužení a možné způsoby jeho řešení II.4. Oddlužení II.5. Exekuce III. Kapitola Proces oddlužení a jeho důsledky III.1. Proces oddlužení podle zákonů ČR III.2. Exekuce III.3. Možnosti předcházení předluženosti v současných podmínkách Závěr Seznam použité literatury a dalších zdrojů

9 Odborná literatura Legislativa Webové stránky centrálních bank, databází a jiných zdrojů dat Internetové zdroje Jiné zdroje Seznamy grafů seznam obrázků Seznam příloh

10 TEORETICKÁ ČÁST Úvod Současná situace na světových finančních trzích není příliš optimistická. Světová ekonomika prochází obdobím recese a to se promítá i do ekonomik jednotlivých států. Mnoho z nich čelí situaci, kdy si nemohou být jisti jejich vlastní budoucností. Proto je vynaloženo velké úsilí k opětovnému nastartování dílčích ekonomik a celkovému hospodářskému růstu. Ten byl zabrzděn americkou hypoteční krizí, která odstartovala v srpnu roku Její dopad lze pozorovat v podobě následků celosvětové finanční krize, která se přenesla na evropský kontinent rok poté. Způsobeno to bylo úzkou propojeností světového finančnictví a provázaností jednotlivých finančních systémů. Dodnes mnoho států čelí předluženosti, protože krize se nedotkla pouze úvěrového, či finančního trhu, ale i fungování národních ekonomik jako celku. Úvěrové financování není dnes nic neobvyklého. Běžně se s tím setkáváme u deficitního rozpočtu jednotlivých států a využívání cizího kapitálu u soukromých společností. Co se domácností týče, tam je to zejména pro Čechy záležitost poměrně mladá. Dá se říci, že zatím největší zkušenosti s tím mají ve spojených státech amerických. Kde, v době vzniku hypoteční krize, byly domácnosti v pozici dlužníků. Domácnost je často uváděna jako základní ekonomický subjekt. Z jejich finančních prostředků je financována většina úvěrových operací obchodních bank a významně se podílí i na celkové ekonomice státu. Proto je důležité věnovat pozornost jejímu zdravému ekonomickému vývoji. Zadluženost domácností, fenomén dnešní doby a velmi diskutované téma a to nejen na poli ekonomickém. O dluzích domácností se velmi často hovoří i v médiích. Na aktuálnost této problematiky upozorňují mezinárodní organizace i orgány Evropské unie. Nicméně kromě zadluženosti existuje i pojem předluženost. Který se zadlužeností velmi úzce souvisí, ale jeho význam je diametrálně odlišný. Tyto dva pojmy jsou často zaměňovány, proto způsobují značné nesrovnalosti a nepřesnosti v jednotlivých diskuzích a výkladech ekonomických situací. Je to dáno jednak nesourodými definicemi a pak malým množstvím odborné literatury. Dokonce dostupnost různých statistických dat je značně omezená. Čerpat lze převážně z analýz souvisejících s celkovou finanční stabilitou České republiky vydávané Českou národní bankou, analýz zabývajících se přímo situací domácností. Sem patří velice kvalitní a přehledné analýzy od 10

11 Ing. Drahomíry Dubské CSc. (Český statistický úřad), dále pak analýzy od Ondřeje Antoše, který se zabývá souvislostmi v historii. Mezi zdroje vymezující pojmy a definice patří publikace rozličných autorů, kteří se věnují různým finančním oblastem například Jílek Josef (Peníze a měnová politika), Revenda Zbyněk (Peněžní ekonomie a bankovnictví) nebo Polidar V. a Peeraer M. (Úvěrové obchody 2). Jako autory publikující tituly převážně o osobních a rodinných financích lze zmínit Ing. Luboše Smrčku a jeho tituly Osobní a rodinné finance a Rodinné finance-ekonomická krize a krach optimismu. Mezi další zdroje patří rozličné webové portály řešící finanční oblast (peníze.cz, finance.cz, mesec.cz aj.), nebo portály vytvořené v souvislosti s tématikou předlužení a (financnitisen.cz, Insolvencni-zakon.justice.cz atd.). Tématem bakalářské práce je analýza problematiky předluženost českých domácností a vysvětlení procesu oddlužení osob a domácností, které se dostaly do problémů se splácením závazků. Cíl práce je determinován předepsaným rozsahem, a proto je věnována jen vybraným obsahovým kapitolám a souvislostem. Další sociálně ekonomické a sociálně psychologické konotace jsou ponechány pro další zkoumání. Cílem práce je v analytické části rozebrat a popsat základní pojmy a kategorie týkající se problematiky zadluženosti a předluženosti. Popsat základní jevy, stavy a procesy, které se v této souvislosti odehrávají. V praktické části je potom podán metodologický nástin jak je možné se s procesem oddlužení vyrovnat na základě aplikace platných zákonných norem. Samotná práce je rozdělena pro přehlednost do třech kapitol. Teoreticko-metodologický úvod se zabývá rozborem souvislostí a obsahem hlavních souvisejících pojmů, tak aby byla srozumitelná východiska aplikace v praktické části. Praktická část se zabývá především popisem možného postupu v procesu oddlužení s odkazem na platné zákonné normy. V samotné práci nechybí ani mezinárodní srovnání a popis makroekonomických souvislosti zkoumaného jevu. Základní metodou, která byla v procesu přípravy a zpracování práce použita je analýza, především autoritativních a uznávaných statistických údajů a veličin. Na jejich základě je potom provedena syntéza získaných informací do podoby komplexního popisu (deskripce) konkrétního jevu. Významným zdrojem informací jsou také odkázané rozhovory s odborníky z Poradny pro předlužené osoby. Dalšími použitými zdroji jsou databáze statistických údajů České národní banky, Exekutorské komory České republiky a Českého statistického úřadu. Dále pak publikace a analýzy zmíněné výše. 11

12 I. Kapitola Teoreticko-metodologické přístupy zkoumání problematiky zadluženosti a předluženosti Téma zadluženost je v dnešní době velmi často diskutované téma a to nejen v souvislosti s domácnostmi. Bohužel díky značné medializaci a kolikrát ne zcela přesně vymezeným pojmům je to téma poměrně matoucí s nepřesnými závěry. Proto se hned v úvodu své práce budu věnovat definování pojmů zadluženost a předluženost. I.1. Definice zadluženosti a předluženosti Zadluženost je ekonomický pojem označující skutečnost, že jedinec nebo společnost používá k financování svých aktiv cizí kapitál. V případě domácností to znamená, že využívání půjček, hypoték a jiných způsobů úvěrového financovaní, aby byly uspokojeny potřeby domácností. Zadluženost jako taková není negativní. Spíše naopak, v dnešní době umí vyvinout impuls k nastartování ekonomiky. Rozumná zadluženost. U domácností se můžeme setkat s pojmem rozumná zadluženost, popsaný koeficientem rozumného zadlužení. Tento vzorec vyvinula Poštovní spořitelna jako nástroj jak se vyvarovat přílišného zadlužení. Tato aplikace dostupná z webu 1, umožňuje po vyplnění všech údajů o měsíčních příjmech, celkových výdajích ale i hodnotě majetku, kterým domácnost disponuje, jako jsou rodinné úspory, osobní auto nebo tržní hodnota bytu či rodinného domu, zjistit svůj vlastní koeficient rozumného zadlužení. 2 Předluženost je negativní patologická forma zadlužení. Zjednodušeně řečeno to znamená, že výdaje domácnosti jsou vyšší než její příjmy. Předlužení nastává v momentě, jakmile lhůta po splatnosti přesahuje 30 dní, tehdy je na takového dlužníka pohlíženo jako na předluženého. Je to situace, která ve většině případů vede k ekonomickému zhroucení dlužníka. Předluženost bude ústředním tématem praktické části bakalářské práce. 1 Rozumnezadluzeni.cz, Výpočet koeficientu rozumného zadlužení, [online], [2013], [cit ] < 2 Tabulka i vzorec výpočtu jsou součástí přílohy 1 a přílohy 2 12

13 I.2. Makroekonomické souvislosti zadlužení ekonomických subjektů I přes to, že název a valná část práce je věnována zadlužení a předlužení domácností z mikroekonomického pohledu, nelze opomenout zřetelné makroekonomické souvislosti. Některé z nich budou popsány v této části práce. Ke kvantifikaci zadluženosti domácností nejsou vymezena žádná závazná kritéria nebo způsoby měření. V mezinárodním srovnání je složité poměřovat míru zadluženosti domácností jednotlivých zemí, jelikož metodiky statistik i rozsah zveřejňovaných informací jsou v konkrétních zemích velmi individuální a většinou se navzájem výrazně odlišují. Přesto existuje několik doporučení pro provádění těchto měření, která se s malými odchylkami v různých pracích objevují a je možné je pro vyjádření situace ve vybraných zemích aplikovat. Dnes mezi nejběžnější metody měření zadluženosti patří vztah celkové výše dluhu a ročního disponibilního důchodu tímto způsobem je vyjádřen podíl aktuální velikosti dluhu na celkovém ročním disponibilním příjmu. 3 Zadluženost lze poměřovat například na základě následujících ukazatelů: 4 Vztah objemu úvěrů a finančního majetku Jedná se o poměr velikosti úvěrů, které domácnosti aktuálně dluží vzhledem k souhrnu jejich finančního majetku. Vyjadřuje se v procentech. Do finančního majetku jsou zahrnovány depozita v bankách, držené cenné papíry, hodnocené účasti ve společnostech apod. Tento ukazatel znázorňuje způsobilost dlužníka dostát v daný okamžik všem svým závazkům z úvěrů s použitím finančního majetku. Vzhledem k náročnosti získávání konkrétních dat o detailním portfóliu domácnosti, se častěji používá poměr vkladů a úvěrů domácnostem. Ten však má jen orientační vypovídací schopnost. Zmíněný podíl nabýval u českých domácností koncem roku %. Znamená to, že po splacení všech bankovních úvěrů domácností pomocí prostředků, uložených těmito subjekty 3 LILICO, Andrew. Household Indebtedness in the EU [online]. Brussels, 2010, s. 2 [cit ]. < T16330EN.pdf> 4 SMRČKA, Luboš. Rodinné finance: ekonomická krize a krach optimismu. 1. vyd. Praha: C.H.Beck, s. ISBN S

14 v obchodních bankách, by domácnostem ještě zbyly vklady na účtech v hodnotě 585 mld. korun. Taková velikost vkladů by byla v roce 2011 rovna hodnotě asi 15 % HDP. Uvedený podíl z konce minulého roku byl nejvyšší od roku Pokud by byly do závazků zahrnuty také úvěry nebankovních poskytovatelů, zvýšil by se podíl dluhu na vkladech v roce 2011 na 75 %. I tak by to znamenalo, že celá čtvrtina bankovních vkladů převyšuje sumu závazků domácností. 5 Vývoj čistého jmění domácnosti Bohatství domácností, podobně jako ostatních institucionálních sektorů v ekonomice, lze měřit pomocí stavu jejich čistého jmění. Domácnosti v České republice dokázaly za období nakumulovat hmotné a finanční bohatství tempem rychlejším, než jakým rostlo u ostatních institucionálních sektorů v ekonomice (pro ilustraci viz příloha 3). Bohatství domácností České republiky v roce 2011 činilo 7 221,027 mld. korun. Tento stav jejich čistého jmění byl více než třikrát vyšší než v roce 1993, kdy dosáhl 2 290,593 mld. korun. Čili tvoří více než třetinu čistého jmění v ekonomice ČR. K mírnému meziročnímu snižování tohoto podílu docházelo v letech konjunktury ( ), kdy byly domácnosti schopné akumulovat svá hmotná a finanční aktiva při velmi příznivém vývoji nominálních i reálných mezd a pozitivní situaci na trhu práce. Velkou roli hrálo v této souvislosti pořizování vlastnického bydlení. Toto paradoxní snižování podílu však souviselo s tím, že na konjunkturním vývoji ekonomiky participovaly, pokud jde o růst čistého jmění, ještě více další sektory ekonomiky. V roce 2012 se bohatství českých domácností zvýšilo podle měření jen samotným vlivem úspor a kapitálových transferů o 156,1 mld. korun. Bylo to více než v roce 2011 (+136,2 mld. korun), ale také nad průměrem období (121,9 mld. korun). Tendence spořit se tak podobně jako v roce 2009 meziročně zvýšila a svědčí o tom, že chování českých domácností v dobách nepříznivých pro ekonomiku směřuje ke kumulaci úspor. 6 5 PRČÍKOVÁ, Jana. VÝVOJ ZADLUŽENOSTI DOMÁCNOSTÍ V ČR A EU A MOŽNÉ DOPADY NA SUBJEKTY FINANČNÍHO TRHU. Diplomová práce. Brno, Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta, Studijní obor: Finance l., 3l. příl., Vedoucí diplomové práce Ing. Peter Mokřička S. 44 [online], [cit ] < 6 Ing. DUBSKÁ CSc., Drahomíra, ANALÝZA ČESKÉ DOMÁCNOSTI, oddělení svodných analýz, [online], [2013], [cit ] < 14

15 Vývoj hrubého disponibilního důchodu Disponibilní důchod domácností je důležitým ukazatelem národního účetnictví, který umožňuje komplexně analyzovat chování domácností, pokud jde o jejich nakládání s penězi. Představuje bilanci, v níž figurují na jedné straně zdroje (prvotní důchody a saldo z přerozdělení), na straně druhé pak jejich užití (výdaje na konečnou spotřebu a úspory). Akumulace v hmotné a finanční podobě ústí do změn čistého jmění domácností umožňující měřit růst jejich bohatství. Hrubý disponibilní důchod v sektoru domácností představuje nominálně přes polovinu hrubého domácího produktu důchodu vytvářeného v české ekonomice dlouhodobě za roky činil 54,8 %. Obecně lze vypozorovat, že tento podíl klesá v dobách prosperity ekonomiky a roste v dobách útlumů. Plyne to z charakteru české ekonomiky, kdy vlivem vysoké otevřenosti je v dobách konjunktury HDP tažen výše čistými exporty, ale také investicemi. Hrubý disponibilní důchod domácností, jehož vývoj je základem pro jejich výdaje na konečnou spotřebu, je méně volatilní. Hrubý disponibilní důchod domácností v roce 2012 činil 2121,895 mld. korun a představoval asi tři pětiny celkového hrubého disponibilního důchodu v ekonomice. 7 7 Český statistický úřad, Domácnosti v ČR: příjmy, spotřeba, úspory a dluhy v letech 1993 až 2012, [online], [2013], [cit ] < 15

16 Graf 1 Hrubý disponibilní důchod domácností a nominální HDP (v mil. korun, běžné ceny) zdroj: CSU, dostupné z URL: < Jak je možné vypozorovat z grafu krize v roce 2009, domácnosti nijak výrazně nepoznamenala. Příčinu můžeme hledat v jejich příjmech, které byly pozitivně ovlivněny legislativními změnami. Zejména zavedení rovné daně, vyšší paušály pro odečet z daňového základu pro živnostníky, zastropování pojistného pro vysokopříjmové pracovníky a některé další úpravy. Tyto změny měly velký vliv na to, že lidem zůstalo více peněz, které by za předchozí situace odváděli v přerozdělovacích procesech státu. Současně s tím, stouply i jejich příjmy z přerozdělení. V době krize stát vyplácel více na příspěvcích v nezaměstnanosti, resp. dalších sociálních dávkách. Lidé více využívali institutu předčasných důchodů, což dále zvýšilo vyplácené dávky důchodů. Zmíněný vývoj měl značný vliv na to, že hrubý disponibilní důchod v sektoru domácností meziročně neklesl, ale i přes celkově špatnou situaci v ekonomice stoupl. Nepříznivý vývoj pocítily domácnosti až v letech 2010 a 2011, kdy od roku 2010 měl vývoj disponibilního 16

17 důchodu spíše stagnační charakter. Opětovný růst hrubého disponibilního důchodu domácností nastal v roce Graf 2 Hrubý disponibilní důchod sektoru domácností a v ekonomice (v mld. korun) a podíl domácností (v %) zdroj: CSU, dostupné z URL: < 8 Český statistický úřad, Domácnosti v ČR: příjmy, spotřeba, úspory a dluhy v letech 1993 až 2012, [online], [2013], [cit ] < 17

18 Hrubé úspory Hrubé úspory tvoří nespotřebovanou část disponibilního příjmu domácností. Jsou relativně velmi kolísavou veličinou zejména po jednotlivých kvartálech v meziročním vyjádření. Logicky je to dáno prostým faktem, že velikost uskutečněných výdajů na spotřebu českých domácností se blíží nominálně i reálně dvěma bilionům korun. Ty tak jsou, pokud jde o dynamiku daleko rigidnější veličinou než velikost odložené spotřeby ve výši kolem 200 mld. korun ročně. Pro české domácnosti platí, že odkládají větší část svých příjmů zpravidla v ekonomicky nepříznivých obdobích chovají se tedy z pohledu budoucnosti zodpovědně. Bylo tomu tak od druhého pololetí roku 2009, kdy hrubé úspory domácností vylétly meziročně o téměř 40 % a jejich růst pokračoval i v dalších čtvrtletích tohoto krizového roku. Dalším obdobím sílícího růstu úspor byl počátek roku 2012, kdy objem odložených peněz stoupl meziročně o více než pětinu. Jistě to však nelze přičíst zlepšenému stavu rodinných rozpočtů. Tempo růstu nominálních mezd výrazně oslabilo (reálně dokonce průměrná mzda v nepodnikatelské sféře klesala osm čtvrtletí za sebou). Ani situace na trhu práce k takovémuto vývodu neopravňovala. Na opětovný meziroční růst hrubých úspor domácností v posledním čtvrtletí 2012 mohla mít vliv nejasná očekávání pro rok 2013, kdy do poslední chvíle nebyly známy avizované daňové změny. Ač se zdá, že velikosti hrubých úspor v ekonomice musí dominovat úspory v sektoru domácností, není tomu tak. Jejich hrubé úspory představovaly za období jen necelou čtvrtinu (24,3 %) úspor všech institucionálních sektorů ekonomiky ČR (graf 3). Nejvyšší byl jejich podíl v roce 2009 (31 %), kdy ostatní sektory trpěly více než domácnosti krizovým vývojem. Nejmenším dílem se domácnosti podílely na tvorbě hrubých úspor v ekonomice v roce 2004 (18,6 %). Tehdy se po reformě veřejných financů výrazně zvýšily hrubé úspory v sektoru vládních institucí a rostly i hrubé úspory finančních institucí. 9 9 Český statistický úřad, Domácnosti v ČR: příjmy, spotřeba, úspory a dluhy v letech 1993 až 2012, [online], [2013], [cit ] < 18

19 Graf 3 Hrubé úspory v ekonomice a sektoru domácností zdroj: < pdf> Ze šetření životních podmínek provedeného ČSÚ v první polovině roku 2012 vyplývá, že domácnosti vnímaly svoji finanční situaci jako obtížnější než v roce Zvýšil se podíl domácností, které vycházely s příjmy s obtížemi, a to na 31 %. Současně vzrostl podíl výdajů domácností na bydlení na 18,2 %, přičemž téměř třetina domácností vnímala náklady na bydlení jako velkou zátěž. Celých 44 % domácností si nemohlo dovolit zaplatit neočekávaný výdaj ve výši 9300 Kč. To bylo patrné zejména u nízkopříjmových a středněpříjmových domácností. Rostly i obavy domácností z dalšího zadlužování. Svědčí o tom snížení podílu domácností s úvěry na celkovém počtu domácností v jednotlivých příjmových skupinách. 10 Tvar Lorenzovy křivky ukazuje, že v roce 2012 se zvýšila nerovnoměrnost v tvorbě peněžních úspor. Na domácnosti s vyššími než mediánovými příjmy připadalo cca 90 % z celkových úspor a cca 60 % z celkové spotřeby (Graf 4). Tomu odpovídal i vývoj Giniho koeficientu, měřícího míru relativní nerovnosti, který se u úspor zvýšil na 0,58 z hodnoty 0,46 v roce (Nejvyšší hodnota Giniho koeficientu byla v posledních několika letech zaznamenána v roce 2008, a to ve výši 0,67.) 10 19

20 V roce 2012 přetrvávala o něco nižší nerovnoměrnost u spotřeby oproti příjmům. Nerovnoměrnost byla patrná i u nových úvěrů na domácnosti s vyššími než mediánovými příjmy připadá cca 70 % těchto úvěrů, což bylo nepatrně méně než v roce Graf 4 Lorenzova křivka zdroj: < Poznámka: Osa x je procentní kumulativní podíl domácností podle příjmů a osa y je procentní kumulativní podíl domácností na příjmech, spotřebě, úsporách a úvěrech. Vývoj spotřeby domácností Poslední dvě dekády, resp. období začínající již rokem 1990, znamenalo pro české domácnosti časovou etapu významných změn týkajících se jejich spotřeby. Její otevřené horizonty změnily spotřební chování domácností, akcentovaly konzumerismus, který se objevil jako relativně nový jev. Zhruba od počátku nového milénia a nejintenzivněji pak kolem poloviny dekády začaly být spotřební výdaje domácností v ĆR financovány ve stále větší míře dluhem. I to znamenalo významnou změnu, neboť mentálně české domácnosti předchozí dlouhé desítky let 10 ČNB, Zpráva o inflaci - III/2013, Spotřeba, úspory a dluhové zatížení jednotlivých příjmových skupin domácností v roce 2012, [online], [2013], [cit ] < ox_1.html> 20

21 zadluženost spíše odmítaly. 11 Nárůst spotřeby je možné nejlépe sledovat v komparaci s investicemi domácností. Nejvyšší proporce investic ke spotřebě lze vysledovat v roce 2007 při vrcholícím trendu pořizování domů a bytů. V roce 2007 činil tento poměr dokonce 34,5 %, v průměru za uvedené čtyři roky pak 25,3 %. Naopak výrazný útlum investic domácností v letech , především do hmotných fixních aktiv, vedl ke snížení proporce vůči spotřebě na nejnižší hodnotu od roku 1993 (12,7 %). 11 V letech vlivem zhoršené ekonomické situace domácností meziročně výrazně klesaly investice lidí do pořizování a rekonstrukcí do domů a bytů v roce 2009 na polovinu, tj. -50,6 %), v roce 2010 o další téměř čtvrtinu (-21,7 %) a v roce 2011 o více než pětinu (-20,8 %). Naproti tomu paradoxně dlouhodobě vysoký přírůstek finančních aktiv domácností, vedl k odkládání jejich nespotřebované části především do sféry finančních aktiv Český statistický úřad, Domácnosti v ČR: příjmy, spotřeba, úspory a dluhy v letech 1993 až 2012, [online], [2013], [cit ] < 21

22 Graf 5 Výdaje domácností na konečnou spotřebu, jejich investice do hm. fixních aktiv a přírůstky fin. aktiv (v mil. korun) zdroj: CSU, dostupné z URL: < Data o výdajích na konečnou spotřebu domácností produkovaná čtvrtletně naznačují zajímavou skutečnost srovnávající krizový rok 2009 s rokem V roce krize sice spotřeba domácností v ČR také meziročně klesala, a to reálně ve třetím a čtvrtém čtvrtletí (nominálně pak ještě její pokles pokračoval i v prvním čtvrtletí roku 2010). Jednalo se evidentně o poklesy spjaté s propadem důvěry českých domácností, neboť na příjmové bázi k dramatickému vychýlení v té době nedocházelo (víz. část disponibilní důchod). Naproti tomu vývoj reálně s meziročními poklesy v každém čtvrtletí roku 2012 (nominálně ve druhém až čtvrtém čtvrtletí) však již měl faktický nepříznivý základ, jak pokud šlo o vývoj disponibilních příjmů českých domácností, tak i relativně špatnou situací na trhu práce. Počet registrovaných nezaměstnaných byl nejvyšší od doby, kdy jsou údaje z pracovních úřadů ministerstvem práce a sociálních věcí sledovány. Takovýto pokles spotřeby domácností je tedy podstatně závažnější, než jí pokles v krizovém roce Czso.cz, Domácnosti v ČR: příjmy, spotřeba, úspory a dluhy , [online], [2013], [cit ] < 22

23 I.3. Příčiny zadlužování domácností Je velice zajímavé, ohlédnout se do minulosti, do doby, kdy vlastně došlo k posunu vnímání a postoje české společnosti vůči zadlužování. Mgr. Ondřej Antoš, který se problematikou zadlužování zabýval, tento posun nazval úvěrový zlom. Jeho popis analýzy úvěrového zlomu zní následovně: V průběhu devadesátých let se v případě úvěrů domácnostem mnoho nezměnilo. Za celé desetiletí nedošlo k výrazným zvratům a zadlužení domácností v některé fázi dokonce i pokleslo. Důvody lze spatřovat jednak v nejisté budoucnosti, rozsáhlých ekonomických i sociálních změnách, neochotě bankovních ústavů půjčovat drobným klientům, vysokých úroků apod. Ke zlomu v zadlužení domácností došlo až na počátku nového tisíciletí, přibližně v polovině roku Toto je možné zpozorovat na Grafu A (Příloha 4). Od zvýrazněného proražení hranice 0% se změna objemu úvěrů zvyšovala až do doby, kdy ekonomika začala zpomalovat, což byl rok Při hledání příčin úvěrového zlomu je logické zaměřit se nejprve na úrokové sazby, které určují cenu zápůjčních fondů. Úrokové sazby z nově čerpaných úvěrů domácnostmi vykazovaly v devadesátých letech značnou volatilitu. K jejich ustálení došlo ke konci devadesátých let zároveň spolu s jejich setrvalým poklesem. V roce 1999 úrokové sazby poklesly pod svůj patnáctiletý průměr a setrvale se snižují až do současných dnů. Domácnosti reagovaly na ustálení úrokových sazeb a jejich pokles zvýšenou poptávkou po nových úvěrech, a to ve všech segmentech úvěrového trhu. Finanční sektor toho z objektivních důvodů využil a reagoval kromě toho i rozšířením a zkvalitněním nabídky služeb. 13 Nicméně vzhledem k tomu, že dluh je znám tak dlouho jako lidstvo samo, je zřejmé, že jeho příčiny nemůžeme hledat jen v ekonomické oblasti, i když ta s tím souvisí asi nejvíce. V dnešní konzumní době hraje velkou roli v našem životě tzv. životní úroveň, potažmo životní styl. To nám poukazuje na sociální aspekt zadlužování. Mimo něj je zde i psychologické hledisko. Jedná se zejména o dostupnost cizích zdrojů. Díky masivní propagaci mnoho lidí vidí, že za relativně malý poplatek si mohou splnit své sny nebo pořídit věci, po kterých touží hned a ne až někdy v budoucnu. Nemluvě o tom, že i v médiích se tomuto způsobu financování dělá velmi dobrá reklama. Ukazují nám, že život na dluh je moderní a zcela běžný. 13 ANTOŠ, Ondřej, Analýza zadluženosti českých domácností, [online], [2013], [cit ] < 23

24 ANALYTICKÁ ČÁST II. Kapitola Vývoj procesu zadlužení a jeho následky II.1. Vývoj a popis procesu zadlužování českých domácností od roku 2005 do roku 2012 Domácnosti se mohou zadlužit několika způsoby. Nejzákladnější rozdělení je dle instituce, od které se čerpají finance. Jedná se o společnosti, které mají bankovní status a pak o soukromé společnosti poskytující půjčky. Skupina finančních zprostředkovatelů, označovaná dle metodiky České národní banky (dále jen ČNB ) Měnové finanční instituce (dále jen MFI ), zahrnuje centrální banku, rezidentské banky a ostatní finanční instituce oprávněné přijímat vklady a poskytovat úvěry. Kromě bank jde tedy také o spořitelní, úvěrová družstva a ostatní finanční zprostředkovatelé. To jsou společnosti, které v rámci svého podnikání jako svou rozhodující nebo podstatnou činnost poskytují úvěry nebo půjčky nebo uzavírají smlouvy obdobné povahy. 14 Seznam všech měnových finančních institucí, působících na našem území, zveřejňuje ČNB na svých webových stránkách. 15 Všechny tyto instituce smí provozovat výhradně činnosti uvedené v oprávnění, které jim ČNB udělí. Ta následně vykonává nad těmito společnostmi také dohled. Jejich fungování je výrazně regulováno. Závazné předpisy stanovují požadavky na kapitálovou strukturu i další náležitosti. MFI, v čele s bankami, používají pro hodnocení úvěruschopnosti a důvěryhodnosti klienta standardizované metody v podobě tzv. credit scoringu. Ten zajišťuje, aby na úvěr nedosáhly subjekty, u kterých je pravděpodobnost, že by v budoucnu mohly mít problémy se splácením úvěru. 16 Nehledě k tomu, že v okamžiku, kdy si fyzická osoba sjedná spotřebitelský či jiný úvěr, je tato skutečnost zaevidována v seznamu úvěrů. Mimo samotných úvěrů, jsou evidovány 14 ČNB , Seznam zprostředkovatelů financování aktiv. [online].[cit ] < 15 ČNB , Seznam měnových finančních institucí. [online].[cit ]. < 16 JÍLEK, Josef. Peníze a měnová politika. 1. vyd. Praha: Grada, s. ISBN S