MIKROFINANCE JAKO INVESTIČNÍ ALTERNATIVA: STUDIE POTENCIÁLU A ROZLOŽENÍ RIZIK

Transkript

1 České vysoké učení technické v Praze Masarykův ústav vyšších studií a Vysoká škola ekonomická v Praze Podnikání a komerční inženýrství v průmyslu Jiří Cveček MIKROFINANCE JAKO INVESTIČNÍ ALTERNATIVA: STUDIE POTENCIÁLU A ROZLOŽENÍ RIZIK Diplomová práce Praha 2009

2 Vedoucí diplomové práce: Doc. Ing. Martin Zralý, CSc. Oponent diplomové práce: Datum obhajoby: Hodnocení:

3 ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE MASARYKŮV ÚSTAV VYŠŠÍCH STUDIÍ a VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ Zadání diplomové práce Školní rok: 2008 / 2009 Jméno a příjmení: Jiří Cveček Obor studia: Podnikání a management v průmyslu denní / kombinované *) Kontaktní adresa: K Nábřeží 11, Cheb Telefon: Mobil: jiri.cvecek@seznam.cz Téma práce: Mikrofinance jako investiční alternativa: studie potenciálu a rozložení rizik Téma práce v anglickém jazyce: Microfinance as an investment alternative: study of its potential and risks diversification Zásady pro vypracování práce: Cíl práce (stručné vymezení zkoumaného problému): Diplomová práce si klade za cíl zodpovědět následující otázky: 1. Má smysl na českém trhu spustit projekt nabízející možnost investování do mikrofinancí? 2. Jaká rizika jsou s takovýmto projektem spojena a jak je maximálně omezit? 3. Jaké náklady by vyžadovala realizace projektu? Teoretická východiska: Mikrofinance představují prostředek rozvojové pomoci v chudých zemích. Jedná se o půjčky v minimální výši, které pomáhají v cílových oblastech startovat drobnou podnikatelskou činnost. Zároveň představují tzv. zelené investice, které začínají být ve vyspělém světě velmi populární. Investování do mikrofinancí může být z hlediska výnosu srovnatelné např. s investicemi do podílových fondů. V ČR zatím není tato možnost investování příliš známá ani rozšířená, přitom může mít velký potenciál např. z hlediska získávání goodwill nebo i nízké rizikovosti. Metody výzkumu: Analýza trhu pomocí informacích získaných v terénu i od stolu. Pozorování a účast na projektech přímo v místě realizace. Rozhovor s odborníky, kteří realizují mikrofinance v různých částech světa.

4 Osnova: 1. Cíle a úkoly diplomové práce 2. Mikrofinance obecně (charakteristika, efekty, náklady, rizika) 3. Analýza domácího trhu (odhad poptávky, popis konkurence, SWOT analýza) 4. Způsob investování (charitativní a komerční pohled, marketingový mix) 5. Realizace projektů v terénu (typy projektů, kontrolní mechanismy, rizika, organizační struktura) 6. Srovnání regionů a mentality (Rovníková Afrika, Latinská Amerika, Jihozápadní Asie) 7. Organizace a náklady (odhad nákladů na projekt, jejich strukturování, lidské zdroje) 8. Zhodnocení (shrnutí výsledků a doporučené závěry) Základní odborná literatura: [1] Jonathan Morduch, Analysis of the Effects of Microfinance on Poverty Reduction, New York University, 2002 [2] The SEEP Network, Ratio Analysis of Community-Managed Microfinance Programs, The SEEP Network, 2008 [3] Otto Hospes, An Evaluation of Micro-Finance Programmes in Kenya as Supported through the Dutch Co-Financing Programme, Steering Committee for the Evaluation of the Netherlands Co-financing Programme, 2002 [4] Milton D. Rosenau, Řízení projektů, Computer Press, 2007, ISBN: [5] Hana Mikovcová, Controlling v praxi, Vydav.a nakl. Aleš Čeněk, 2007, ISBN: [6] Gary Cokins, Performance management: Finding the Missing Pieces (To close the gap), John Willey & Sons, Inc., 2004 [7] Gary Cokins, Activity-Based Cost Management: An Executive Guide, John Wiley & Sons, 2001, ISBN: X Vedoucí práce: Doc. Ing. Martin Zralý, CSc. Podpis vedoucího práce: Termín zadání práce: Termín odevzdání práce: V Praze dne: Podpis garanta programu Podpis studenta stvrzující přijetí zadání práce:...

5 Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracoval samostatně a uvedl kompletní výčet použité literatury. Nemám závažný důvod proti užití tohoto školního díla ve smyslu 60 Zákona č.121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon). V Praze dne 30. června 2009 Jiří Cveček

6 Identifikační záznam Jiří Cveček: Mikrofinance jako investiční alternativa: studie potenciálu a rozložení rizik, Praha, Počet stran: 93; počet stran příloh: 16. Diplomová práce. České vysoké učení technické v Praze, Masarykův ústav vyšších studií a Vysoká škola ekonomická v Praze, Podnikání a komerční inženýrství v průmyslu. Vedoucí diplomové práce: Doc. Ing. Martin Zralý, CSc. Abstrakt Hlavním tématem diplomové práce jsou mikrofinance, které se v posledních letech zejména v západní Evropě a Severní Americe dostávají do širšího povědomí a začínají být nabízeny jako investiční produkt. Cílem práce je pojem mikrofinance náležitě vymezit a vysvětlit jeho význam. Pokud jsou mikrofinance zvažovány jako investiční alternativa např. k podílovým fondům, je třeba jasně stanovit principy, na kterých jsou založeny a faktory, které je ovlivňují. Z toho se pak dají vyvodit rizika, která by takovouto investici provázela. Právě stanovení rizik zobecněním konkrétních příkladů realizovaných prostřednictvím mikrofinancí se věnuje tato práce, kdy součástí je i návrh přístupu, který by měl možná rizika minimalizovat. Otázkou jakékoli investice ale není jen míra rizika, kterou investor podstupuje, ale i přínos této investice pro jejího příjemce. To je další oblast, které se diplomová práce věnuje. Abstract The main theme of my diploma thesis is microfinance. It has been becoming widely known in Western Europe and North America last years, and nowadays it is offered as an investment product. This thesis attempts to define microfinance and to explain its importance. If microfinance is considered as an alternative investment, for example in comparison with mutual funds, basic principles and elements which have an impact on microfinance have to be specified. From these elements and principles it is possible to deduce risks of this investment opportunity. The thesis specifies the risks of microfinance based on real examples, and it suggests a policy to minimize these risks. The Question of the risks is only one part of every investment. The next part is a profit for a borrower and the influence of the investment. This field is described in the diploma thesis as well. Klíčová slova chudoba, investice, mikrofinance, mikroúvěr, riziko, rozvojová pomoc, sociální dopad, srovnávání MFI, výnosnost

7 Poděkování Řada cenných informací, které pomohly této práci vzniknout, pochází od osobností působících v oblasti mikrofinancí. Jmenovitě bych chtěl poděkovat panu Dalmasu Odhengovi (BIG MFI Keňa), panu Jasperu Malomovi (CIVS Keňa), paní Rebece Alfonso Romerové (CrediComun Mexiko), paní Lindě Hanykové (Microfinance ČR) a panu Marku Vozkovi (Člověk v tísni ČR). Poděkování patří také panu Doc. Ing. Martinu Zralému, CSc. za odborné vedení při psaní této práce.

8 Obsah 1 Úvod Světová chudoba a boj proti ní Definice chudoby Původ chudoby Příčiny chudoby Životní úroveň ve světě a střední třída Mezinárodní pomoc rozvojovým zemím Shrnutí Pojem mikrofinance a jeho chápání a historie Teorie potřeby mikrofinancí Historie mikrofinancí Shrnutí Mikrofinance z pohledu investora Úspory českých domácností a jejich rozložení Motivy k investování v oblasti mikrofinancí Motiv finančního výnosu Motiv dobrého skutku Motiv racionální Sociální investice ve vyspělých zemích PEST analýza českého prostředí Shrnutí Mikrofinance z pohledu příjemce investice Mikrofinanční instituce (MFI) Keňa Geografie a podnebí Historie a politický vývoj Obyvatelstvo a mentalita Ekonomická situace Bankovní služby v Keni Model komunitní banky Případová studie Ukwala a Ugunja Případová studie GAWU Případová studie Kolma Příklady dalších keňských MFI PEST analýza keňského prostředí...39

9 5.3 Bangladéš Mexiko Gruzie Tabulkové srovnání zmiňovaných MFI Shrnutí Porovnávání mikrofinancí a posuzování rizikovosti Principy fungování mikrofinancí Hlediska pro posuzování mikroúvěrů Faktory ovlivňující chování MFI Kde získává komunitní banka nebo MFI kapitál pro úvěry Jak je strukturované řízení komunitní banky, případně solidární skupiny Za jakým účelem vznikla skupina dlužníků Jak je dlužnická skupina velká Zaměřuje se MFI na poskytování služeb ženám Je úvěr poskytnut na vytváření zisku V jaké oblasti dlužník podniká Komu je úvěr poskytován Jak MFI omezuje rizikovost poskytovaných úvěrů Je splácení úvěru flexibilní Školí MFI své klienty v oblasti podnikání Nabízí MFI další produkty, které nesouvisejí s úvěry Návrh metody porovnávání MFI Bodová metoda Diagram pro srovnávání podle bodové metody Finanční ukazatele fungování banky Další rizika spojená s mikrofinancemi Zneužití úvěru na jiný účel než byl udán Použití úvěru na splátku jiného dluhu Zneužití žen manžely k získání úvěru Ohrožení investic vnějšími vlivy Jiné vidění mikrofinancí v rozvinutém a rozvojovém světě Ohrožení investice inflací Kritika mikrofinancí Mikroúvěry nejsou pro chudé Mikroúvěry zavádějí lichvářský úrok Mikroúvěry představují dluhovou past Mikrofinance ženám nepomáhají, spíše naopak...69

10 6.7.5 Mikrofinance narušují tradiční kulturní hodnoty Shrnutí Návrh vhodné MFI Volba vhodné lokality pro MFI Způsob financování Klientela a dlužnické skupiny Oblast podnikání a poskytované úvěry Opatření k omezení rizika Flexibilita a motivace při splácení úvěru Vzdělávání klientů Další služby klientům Moderní technologie Personální složení MFI Příklad kalkulace nákladů a zisku MFI Shrnutí Návrh agentury zprostředkovávající investice do MFI Možné typy agentury Kolektivní investování do MFI Organizace sama provozující MFI Zprostředkovatel investic do konkrétní MFI Marketingový mix Nabídka produktů pro investora Výše investice Distribuce produktů Propagace Výběr partnerské MFI Příklad kalkulace nákladů a zisku zprostředkovatelské agentury SWOT analýza Shrnutí Zhodnocení mikrofinancí Závěr...88 Seznam literatury...89 Seznam tabulek...91 Seznam grafů...91 Seznam obrázků...91 Seznam použitých zkratek...92 Seznam příloh...93

11 1 Úvod Mikrofinance představují způsob zprostředkování kapitálu chudým lidem především v rozvojových státech světa. Ve své podstatě jde o bankovní úvěrový produkt, který využívá jiných principů než je ručení majetkem. Mikrofinance lze využít jako prostředek rozvojové pomoci a boje s chudobou. Vzhledem k tomu, že se jedná o zprostředkování kapitálu, je zde i prostor pro investování, které tak potencionálně nabízí možnost zúročení finančních prostředků a zároveň zapojení se do řešení problému světové chudoby. Možnost investování do mikrofinancí již i v České republice existuje, tento pojem zde ale stále není příliš znám. Hlavní motivací ke vzniku této diplomové práce byla snaha oblast mikrofinancí řádně popsat a zaměřit se na rizika a smysl investování v této oblasti. Hlubší poznání popisované tématiky mi umožnil tříměsíční pobyt v Keni v období leden až březen 2009, kde jsem měl možnost působit v mikrofinanční instituci BIG MFI, více viz. kapitola 5. Třetím rokem také pracuji ve společnosti Člověk v tísni, o. p. s. v oblasti získávání drobných dárců a komunikace s nimi. Hypotézou stojící v úvodu této práce je, že mikrofinance mohou být vhodným nástrojem, který je schopen zajistit investorovi, např. z ČR, finanční výnos ve formě úroku, a zároveň dát k dispozici kapitál za přiměřenou cenu drobným, začínajícím podnikatelům v rozvojových státech světa, kteří mají ke kapitálu velmi omezený přístup. Vše je přitom zatíženo jen velmi malým rizikem. K posouzení této hypotézy byly stanoveny následující úkoly: - nadefinovat základní pojmy a popsat výchozí situaci, - určit, co vede investora k vložení svých prostředků do mikrofinancí a ne např. do běžných bankovních produktů, - na konkrétním příkladu popsat typy projektů financovaných pomocí mikrofinancí, dále popsat jak je zajištěna distribuce mikro úvěrů, monitoring a další faktory ovlivňující efektivitu mikrofinancí, - z popsaných příkladů vyvodit obecně platné principy pro řízení mikrofinancí, - pomocí vyvozených principů stanovit hlediska, faktory ovlivňující mikrofinance a ukazatele pro porovnání mikrofinancí v různých částech světa, - určit rizika, která mikrofinance přinášejí, a navrhnout opatření ke snížení těchto rizik, navrhnout vhodnou strukturu organizace zprostředkovávající investice do mikrofinancí a posoudit velikost nákladů spojených s provozováním této organizace. Práce se snaží v logické návaznosti představit tématiku mikrofinancí. Obsahuje deskriptivní a analytickou část, ze které vychází část návrhová. Diplomová práce je členěna do následujících kapitol: 1

12 DESKRIPTIVNÍ A ANALYTICKÁ ČÁST 2. Světová chudoba a boj proti ní Hlavní body: definice chudoby; rozdělení kapitálu ve světě; mezinárodní pomoc a její dopad. Tato kapitola je věnována definování pojmu chudoba, kdo chudý je a kdo není. Na to navazuje stručný popis snahy vyspělých států o změnu a zlepšení životní úrovně obyvatel rozvojových zemí. Je zde provedena krátká analýza vývoje a dopadu mezinárodní pomoci na tyto země. 3. Pojem mikrofinance a jeho chápání a historie Hlavní body: teorie fungování mikrofinancí; vývoj mikrofinancí. Na začátku práce je třeba stanovit na jaké ekonomické teorii jsou mikrofinance založeny a jaké je jejich historické pozadí. To je smyslem této kapitoly. Zároveň je zde uvedena stručná definice mikrofinancí. 4. Mikrofinance z pohledu investora Hlavní body: motivy k investování do mikrofinancí; vztah Čechů k investování a pomoci v chudých zemích; investování do mikrofinancí ve vyspělých státech; PEST. Základní otázkou kapitoly je, proč je pro investora přínosné investovat formou mikrofinancí v rozvojových zemích. Krom uvedení několika motivů je zde popsána struktura úspor českých domácností a vztah české veřejnosti k humanitární a rozvojové pomoci. Kapitola se dále zabývá popsáním trendů v oblasti tzv. zelených investic v západní Evropě a Severní Americe, kde je tento způsob investování rozšířenější. 5. Mikrofinance z pohledu příjemce investice Hlavní body: mikrofinanční instituce (MFI); mikrofinance v Keni, Bangladéši, Mexiku a Gruzii; PEST analýza. Úvodní část kapitoly doplňuje představu o distribuci mikroúvěrů v rozvojových státech. Velká pozornost je věnována Keni, jsou zde uvedeny historické, geografické i politické aspekty mající vliv na vývoj a současný stav této země. Tyto údaje také poslouží pro pozdější PEST analýzu prostředí, kde by měla investice proběhnout. Keni se také týká několik případových studií ukazujících, jak mohou dopadnout různé projekty. Stručně jsou zde dále popsány příklady mikrofinancí z Bangladéše, Mexika a Gruzie a je provedeno tabulkové srovnání MFI. NÁVRHOVÁ ČÁST 6. Kritéria porovnávání mikrofinancí a posuzování rizikovosti Hlavní body: principy, na kterých mikrofinance fungují; sledovaná hlediska; faktory ovlivňující mikrofinance; využití bodové metody k porovnávání MFI; další rizika; kritika mikrofinancí. 2

13 Kapitola vyvozuje obecně platné principy pro fungování mikrofinancí a základní hlediska, která je třeba při realizaci mikrofinancí sledovat. Jde o sociální dopad úvěru na dlužníka, rizikovost poskytnutého úvěru a možný finanční výnos jako odměnu za poskytnutí kapitálu. Vzhledem k těmto třem hlediskům jsou určeny klíčové faktory ovlivňující mikrofinance a na jejich základě je postavena bodová metoda umožňující srovnávání MFI. Kapitola vyjmenovává i další rizika, která mohou být s mikrofinancemi spojena a uvádí a komentuje i kritické názory vystupující proti mikrofinancím. 7. Návrh vhodné MFI Hlavní body: návrh MFI; kalkulace nákladů na provoz MFI. Vyvozené faktory mající vliv na sociální dopad, rizikovost a výnosnost investice je možné využít i k návrhu MFI. Příklad uvedený v této kapitole sleduje minimalizaci rizika a představuje takovou MFI, do které by bylo pro investora relativně výhodné vložit prostředky. Kapitola uvádí jednoduchou kalkulaci, která představuje velikost a charakter provozních nákladů a vede k určení ceny kapitálu. 8. Návrh agentury zprostředkovávající investice do MFI Hlavní body: agentura pro zprostředkování investic; způsob jejího založení; marketingový mix; SWOT analýza; kalkulace nákladů na provoz agentury. Tato kapitola udává představu, jaké jsou možnosti při podnikání v oblasti nabízení možnosti investovat do mikrofinancí. Je zde uveden příklad agentury s nejméně náročným vstupem na trh doplněný o marketingový mix a SWOT analýzu. Kapitola opět obsahuje jednoduchou kalkulaci nákladů, která má ukázat, jak zprostředkování investice zvýši cenu kapitálu. ZÁVĚREČNÁ ČÁST 9. Zhodnocení mikrofinancí a investování do nich Hlavní body: zhodnocení mikrofinancí jako investičního produktu; jejich role v boji s chudobou; význam pro národní ekonomiku. Závěrem práce je shrnutí významu mikrofinancí pro investora i příjemce investice vzhledem k ceně kapitálu a možnostem, který tento kapitál přináší. 10. Závěr Hlavní body: zhodnocení významu práce a splnění vytčených cílů. Poslední kapitola obsahuje rekapitulaci úkolů a uvádí přínos práce pro oblast, které se věnuje. 3

14 2 Světová chudoba a boj proti ní V úvodu své práce se chci krátce věnovat tématu chudoby, která je problémem zhruba poloviny obyvatel Země. Důvodem k tomu je, že téma mikrofinancí se bezprostředně dotýká této problematiky a lidí, kteří v chudobě žijí. Pokládám proto za důležité tento pojem náležitě vysvětlit, poodkrýt jeho historické pozadí a popsat současný stav boje vyspělých států proti světové chudobě. 2.1 Definice chudoby Chápání chudoby je velmi subjektivní záležitost. Ve vyspělých zemích se řada lidí vnímá jako chudých, ačkoli jejich situace je diametrálně odlišná od obyvatel rozvojového světa. Pojem chudoba je třeba přesně vymezit a stanovit exaktní metody pro jeho měření. Chudoba se dá zjednodušeně popsat jako stav, který nezajišťuje člověku základní podmínky pro důstojný život a uspokojení nejzákladnějších lidských potřeb. Mezi širokou veřejností je vžitá definice stanovená Světovou bankou, podle které představuje chudobu finanční příjem jedné osoby menší než 2 USD na den, za extrémní chudobu je pak pokládán příjem menší než 1,25 USD na osobu na den. Hodnota USD je vztažena k roku 2005 a je udávána v paritě kupní síly. [1] Tato definice může pomoci k základní představě, ale sama o sobě nedostačuje. Řada obyvatel rozvojových zemí hospodaří na malých pozemcích, pěstuje základní plodiny a chová drobný dobytek. Vystačí si tak s vlastní produkcí, případně obchoduje bartrem. Tito lidé, ač nemají finanční příjem, nutně nemusejí trpět hladem nebo materiální nouzí, zpravidla ale nemají přístup ke vzdělání, zdravotní péči a jsou upoutání k pozemku, na kterém hospodaří. K vymezení chudoby je nutné využít komplexnější definice. Jedním z ukazatelů zavedených OSN je Index lidského rozvoje (HDI) 1, který v sobě zahrnuje údaje o vzdělání, střední délce života, porodnosti a HDP v paritě kupní síly. Obdobou je Index lidské chudoby (HPI), který se stanovuje odlišně pro rozvojové země a pro členy OECD. [2] Bylo by možné nalézt i další ukazatele a definice, většinou ale využívají některé z následujících faktorů: - finanční příjem, - rozloha obdělávané půdy, - přístup k lékařské péči, - přístup ke vzdělání, - náročnost získání zaměstnání, - střední délka života, - příjem kalorií za den. 1 Matematické vyjádření HDI je možné nalézt ve zprávě OSN Human Development Report, kde jsou uvedeny i další indikátory k měření lidského rozvoje. 4

15 2.2 Původ chudoby Při hledání odpovědi na otázku, proč jsou některé státy chudé a jiné bohaté, je potřeba vrátit se zhruba 500 let do historie. V 16. a 17. století byla většina světa na stejné úrovni vývoje. Významné pokroky v oblasti astronomie a navigace ale umožnily evropským státům podnikat zámořské objevné plavby. To vedlo k počátku období kolonialismu, kdy evropské mocnosti začaly akumulovat bohatství. Evropa se začínala stávat centrem výzkumu a významných objevů, zámořské kolonie pak představovaly zásobárnu potravin a surovin. Tyto trendy započaly přeměnu evropské společnosti ze zemědělské na industriální. Zásadním zvratem byla průmyslová revoluce v polovině 19. století, díky které se skokově zvýšila produktivita práce. Uvolnil se trh pracovních sil, lidský kapitál začal nabývat na významu. Všechny tyto změny se týkaly především Evropy. Ostatní části světa, zejména pak kolonie zůstávaly zemědělské a nebyla zde ani snaha tento stav měnit. Kolonie mimo zdroj surovin představovaly také odbytiště pro výrobky z Evropy, čímž byl dále podpořen evropský hospodářský růst. [3] Stručně řečeno, Evropa prošla průmyslovou revolucí a industrializací, která umožnila v porovnání s ostatním světem obrovský ekonomický růst. Zatímco státy, které byly koloniemi, zůstaly a ve většině případů zůstávají čistě zemědělské s pomalým růstem hospodářství. 2.3 Příčiny chudoby Hledání příčin přetrvávání chudoby může připomínat bloudění v bludném kruhu. Velmi těžko se dají odlišit příčiny a důsledky, spíše se dá mluvit o společných faktorech, které chudobu provázejí. V první řadě je nutné zmínit klimatické podmínky. Řada rozvojových zemí je sužována suchem, další naopak častými záplavami, ale jen minimum míst na Zemi lze označit za tak nevyhovující, že by zde bylo možné vyloučit ekonomický rozvoj. Z dalších příčin chudoby je poměrně velká pozornost věnována odstraňování negramotnosti a s tím spojené zvyšování lidského kapitálu v rozvojovém světě. Značné finanční prostředky se vkládají do rozšiřování a zpřístupňování zdravotní péče, zejména v boji s malárií a HIV/AIDS. Podstatným problémem bránícím volnému podnikání v rozvojových zemích je vysoká míra byrokracie, to znamená zejména finanční a časová náročnost kroků potřebných k získání povolení 2. Se složitou byrokracií je spojený vysoký 2 Srovnání finanční a časové náročnosti vzniku nové firmy se ve své práci The Regulativ of Entry věnuje Simenon Djankov, 5

16 sklon ke korupci. V některých zemích jsou problémem nevyjasněná vlastnická práva k nemovitostem 3. Vstupu velkých zahraničních investorů a přílivu kapitálu často brání špatná bezpečnostní situace, která může vést i k občanským nepokojům a nefunkční právní systém, který nedokáže ochránit práva vlastníka. Běžným problémem je také špatná infrastruktura. 2.4 Životní úroveň ve světě a střední třída Pokud budeme chtít porovnávat mezi sebou jednotlivé státy světa z hlediska životní úrovně, můžeme jako vhodné měřítko použít HDP v paritě kupní síly (PPP). HDP PPP udává výkon národní ekonomiky a zároveň umožňuje srovnání kupní síly v jednotlivých zemích 4. Pomocí údajů o HDP PPP z Mezinárodního měnového fondu [4] byl sestaven Graf 2.1, který vychází z tabulky v Příloze 2. Graf 2.1 představuje rozdělení států podle HDP PPP na obyvatele. Tyto státy zařazuje do skupin s podobným HDP PPP, osa x. Na ose y je pak procentuelně uvedeno, jakou část z celosvětové populace představují obyvatelé zemí s tímto HDP PPP. 30% Graf 2.1: Rozdělení populace podle HDP PPP za rok % 20% 15% Podíl na světové populaci 10% 5% 0% < > HDP PPP na obyvatele (USD) 3 Nevyjasněná vlastnická práva omezují možnosti získání cizího kapitálu, protože žadatel nemůže prokázat vlastnictví potřebné zástavy. 4 Parita kupní síly vzniká z porovnání cen dostatečně velkého množství obdobných výrobků a služeb v národní měně v různých zemích a umožňuje tak srovnání životní úrovně. 6

17 Indie s 1,169 mld. obyvatel patří do skupiny zení s HDP PPP USD na obyvatele, Čína s 1,328 mld. je ve skupině USD na obyvatele. Tyto dvě skupiny výrazně vyčnívají. Ve skupině s HDP PPP větším než USD na obyvatele pak dominují USA s 0,306 mld. obyvatel. ČR je ve skupině USD na obyvatele 5. Z Grafu 2.1 jsou vidět diametrální rozdíly v životní úrovni ve světě, dá se hovořit o bipolárním světě chudých a bohatých. Pokud by takovéto rozdělení popisovalo pouze jeden stát svědčilo by to o tom, že v dané společnosti neexistuje střední třída 6. Ta je přitom významná pro budování tržní ekonomiky a pro udržení politické stability. Příslušníci střední třídy se kloní k racionálnímu ekonomickému a politickému chování, odmítají extremismus a dávají přednost kompromisům a kontinuálnímu rozvoji. [5] Ve většině rozvojových zemích je střední třída zastoupena jen minimálně. Pokud má být boj s chudobou úspěšný, musí cílit na budování soběstačné a životaschopné střední třídy. Její rozvoj povede k zamezení občanských nepokojů, zlepšení bezpečností situace a bude motorem ekonomického rozvoje. 7 Tyto dílčí aspekty zapříčiní významný růst HDP a chudé státy světa se začnou přesouvat více do středu spektra znázorněného v Grafu 2.1. Úspěšný boj s chudobou tak povede k tomu, že rozdělení HDP PPP z Grafu 2.1 se začne graficky přibližovat rozložení společenských tříd, které známe z rozvinutých zemí. 2.5 Mezinárodní pomoc rozvojovým zemím Počátky mezinárodní ekonomické a rozvojové pomoci se vztahují k roku 1945 a vzniku OSN. Ustavujícím dokumentem této organizace se stala Charta OSN, jejíž Článek 55 přímo jmenuje cíle mezinárodní pomoci [6]. Vznik OSN i tohoto článku byl důsledkem 2. světové války, kdy světová veřejnost hledala cesty, jak zamezit obdobným událostem a začít poválečnou obnovu Evropy. Vedle toho se ve stejném období začal rozbíhat proces dekolonizace. Koloniální velmoci počaly opouštět území zejména v Africe a v Asii, zároveň ale začaly do těchto oblastí posílat peníze, aby udržely kulturní vazby a své sféry vlivu. V současnosti patří k největším organizacím zajišťujícím rozvojovou pomoc OSN se svým Rozvojovým programem (UNDP), v rámci kterého byly stanoveny Rozvojové cíle tisíciletí (MDG) 8. Tyto cíle jsou programem snížení chudoby, který byl sestaven ze závazků přijatých na mezinárodních konferencích a summitech během devadesátých let a všech 191 členských států OSN se je do roku 2015 zavázalo splnit. 5 Kompletní tabulka sestavená podle údajů IMF a UN je v Příloze 2. 6 Střední třídu lze stručně charakterizovat jako skupinu, jejíž příslušníci sami usilují o zhodnocení určitého specifického kapitálu, jímž disponují. Příslušníci střední třídy se vymezují pomocí kapitálu, vzdělání a profese. 7 V roce 2006 poprvé v historii, zejména díky ekonomickému rozvoji Číny a Indie, přesáhli příslušníci střední třídy 50 % světové populace. Více v článku The Econimist: Burgeoning bourgeoisie z Rozvojové cíle tisíciletí nahrazují pět rozvojových dekád OSN přijatých v roce

18 Další významnou organizací je Světová banka (WB), která vytváří tzv. Country Assistance Strategies (CAS). Smyslem CAS je ve spolupráci s konkrétními rozvojovými státy stanovit program podpory Světové banky tak, aby odpovídal rozvojovým prioritám a strategiím dané země a zároveň zajistil dosažení výhod, které přináší spolupráce se Světovou bankou. WB dále zajišťuje Strategii pro vysoce zadlužené chudé země (HIPC), která vede ke snížení dluhového zatížení nejvíce postižených zemí. Mezinárodní měnový fond (IMF) používá tzv. Nástroj ke snižování chudoby a růst (PRGF), který představuje nízkoúrokové půjčky nízkopříjmovým zemím. Tento Nástroj běží ve spolupráci s CAS Světové banky a je součástí strategií ke snižování chudoby, které vycházejí z iniciativ jednotlivých rozvojových zemí. [7] Poslední organizací, kterou chci zmínit je, Výbor pro rozvojovou pomoc (DAC) fungující v rámci Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). DAC s cílem odlišit rozvojovou pomoc od ostatních finančních toků definoval tzv. Oficiální rozvojovou pomoc (ODA). ODA představuje pomoc, která je poskytována oficiálními agenturami (národními anebo místními orgány veřejné správy), je realizována s hlavním cílem podporovat ekonomický rozvoj a prosperitu rozvojových zemí, má povahu spolufinancování (zahrnuje složku grantu ve výši min. 25%). [8] Graf 2.2: Vývoj mezinárodní rozvojové pomoci ODA (hodnota USD k roku 2007) Rozvojová pomoc ODA (mil. USD) Rok V Grafu 2.2 je zakreslen růst mezinárodní rozvojové pomoci ODA od roku 1960, kdy byla zavedena 9. Vzhledem k tomu, že vynesené údaje jsou vztaženy k hodnotě amerického dolaru v roce 2007 a tedy očištěny o inflaci, je možné sledovat skutečný růst finančních 9 Graf 2.2 vychází z údajů zveřejněných OECD, viz tabulka v Příloze 3. 8

19 prostředků tekoucích do rozvojových zemích. Nárůst ODA po roce 2000 a zejména v roce 2005 je dán z části intervencí Spojených států v Afghánistánu a Iráku (v roce 2005 byl Irák příjemcem ODA ve výši přes 20 mld. USD [9] ). Z grafu je vidět stagnace a mírný pokles v důsledku ropné krize z počátku 70. let a dále pak pokles po skončení studené války v 90. letech, kdy se do rozvojové pomoci promítlo přehodnocení politických priorit světových velmocí. [10] Vzhledem k současným událostem a probíhající ekonomické krizi lze očekávat opětovný propad ODA v několika příštích letech. Objem finančních prostředků proudících do rozvojových zemí se prokazatelně zvyšuje. Otázkou ale zůstává, jaký má tato pomoc dopad na ekonomiku rozvojových zemí. Prvním aspektem, který je třeba zmínit, je samotná výše pomoci. Ačkoli ODA v současnosti dosahuje výše přes 100 mld. USD, nejedná se ani o 0,7 % HDP 10 donátorských států. Vzhledem k výkonnosti ekonomik rozvinutých zemí je tak tato částka relativně malá. Dalším aspektem je to, že systém způsobu a distribuce rozvojové pomoci byl v minulosti v důsledku nízké efektivity několikrát přehodnocen a změněn. Samotný princip poskytování pomoci znamená zásah do ekonomiky státu, který pomoc přijímá. Například dodání zásob pšenice v rámci mezinárodní pomoci může mít zničující dopad na místní drobné zemědělce, pro které představuje zdroj obživy pěstování a prodej téhož produktu nebo substitutu, např. rýže. Při poskytování jakékoli pomoci je tak třeba důkladně analyzovat její dopad na lokální trh a zároveň zamezit tomu, aby finanční prostředky skončili v rukou zkorumpovaných představitelů státu. Dalším rizikem je také to, že si rozvojové státy navyknou na dary a přijímání pomoci. Samy o sobě tak budou vyvíjet menší snahu vymanit se z vlastních problémů a budou čekat až je někdo vyřeší za ně. Ve snaze o objektivní zhodnocení dopadu ODA byl vytvořen Graf , který vykresluje průběh HDP a ODA v zemích Subsaharské Afriky 12. Tato oblast byla vybrána protože z hlediska chudoby představuje neproblematičtější část Země. Z grafu je vidět, že výše ODA dosahuje jen malé části HDP států, které pomoc přijímají, maximum je 1,9 % HDP v roce Dále je patrné, že HDP v regionu roste kontinuálně a není patrná žádná spojitost se změnami ODA. 10 Hodnota 0,7 % HDP PPP je částkou, kterou se zavázali přispívat na ODA členské státy DAC. Většina z nich ale této výše příspěvku nedosahuje. 11 Graf 2.3 vychází z údajů OECD a IMF, viz tabulka v Příloze Subsaharská Afrika zahrnuje státy mimo Severní Afriku, tedy ty, které neleží na břehu Středozemního moře. 9

20 HDP PPP (mil. USD) Graf 2.3: Růst HDP PPP a ODA v zemích Subsaharské Afriky HDP ODA ODA (mil. USD) Rok Některé sledované ukazatele vedou k tomu, že životní úroveň v rozvojových zemích se postupně zlepšuje, např. podle Světové banky se počet lidí žijící v extrémní chudobě snížil v roce 2005 na 1,4 mld. oproti 1,9 mld. v roce Také zdravotní péče se zlepšila, což se odráží na populační explozi v rozvojových státech. Určit rozsah, dopad a význam mezinárodní pomoci je ale velmi obtížné. Relativně nejedná se o nijak vysoké částky a tak je často podstatnější účel a plnění konkrétního projektu, než výše finančních prostředků. Prokazatelný růst HDP některých států Subsaharské Afriky je pak zapříčiněn spíše prodejem nerostného bohatství a jeho rostoucí cenou na mezinárodních trzích. V posledních letech se v rámci rozvojové pomoci dostávají do popředí mikrofinance. Ty mohou využít zájem drobných investorů z rozvinutých zemí a nabídnout možnost investovat v zemích rozvojových. Rozdílem oproti nadnárodním agenturám typu OSN je vznik vazby mezi investorem a příjemcem investice. Peníze proudí přímo k chudým lidem, kteří tím získávají šanci začít podnikat. Domácnosti mají také ve svých úsporách, tedy potencionálnímu kapitálu pro investice, daleko větší prostředky, než jaké jsou ochotny uvolnit vlády. Mikrofinance představují nový a zatím slibně se vyvíjející trend v oblasti rozvojové pomoci. 10