společná advokátní kancelář JUDr. Radek Ondruš advokát

Transkript

1 Společníci JUDr. Radek Ondruš JUDr. Aleš Ondruš Advokátní koncipienti Mgr. Petr Vytopil JUDr. Marta Nedvědová Advokáti Mgr. Marcela Štraitová Mgr. Martin Bílý Mgr. Petra Vrábliková Mgr. Lukáš Matuška Mgr. Miroslav Šianský společná advokátní kancelář JUDr. Radek Ondruš advokát V Brně dne 24. února 2016 sp. zn. A 1514 Magistrát města Jihlavy odbor životního prostředí Masarykovo náměstí Jihlava k č.j.: MMJ/OŽP/11482/ /2016/MMJ Věc: Jihlavské vodovody a kanalizace a.s. - řízení o žádosti o vydání kolaudačního souhlasu (SZV stavba A) - odvolání proti rozhodnutí zákazu užívání stavby Proti rozhodnutí odboru životního prostředí Magistrátu města Jihlavy ze dne , pod shora uvedeným č.j., kterým bylo stavebníkovi zakázáno užívat stavbu vodního díla Snížení znečištění ve vodních tocích ze stokové sítě města Jihlava - nové stavby A (dále též stavba ) tímto podávám odvolání, a to do rozhodnutí jako celku, tedy všech jeho výroků a to z níže uvedených důvodů, které označuji za základní odvolací důvody: I. Napadené rozhodnutí je dílem předčasné, dílem nezákonné a dílem nepřezkoumatelné, kdy je na nadřízeném správním úřadu aby posoudil, zda je nevydal vyloučený správní úřad. (1) V prvé řadě je na nadřízeném správním úřadu aby posoudil, zdali v dané věci nerozhodoval systémově vyloučený správní úřad v důsledku vyloučení všech jeho oprávněných úředních osob.

2 Stavebníkem, který je v řízení žadatelem a tedy i přímým účastníkem řízení je Statutární město Jihlava, jehož orgánem je nalézací správní úřad, kdy veškeré oprávněné úřední osoby jsou zaměstnanci žadatele. Statutární město Jihlava má na předmětu řízení přímý ekonomický zájem, kdy napadeným rozhodnutím jsou ekonomické zájmy Jihlavy přímo dotčeny, stejně tak jako plnění úkolů žadatele v rámci jeho samostatné působnosti obce. Vůči oprávněným úředním osobám, kteří v dané věci vedli řízení a následně vydali napadené rozhodnutí pak v pozici zaměstnavatele stojí stejná osoba, která je jak žadatelem tak i stavebníkem. Z ustálené judikatury NSS, která je nalézacímu správnímu úřadu známa z jeho úřední povinnosti a na kterou se žadatel tímto v plném rozsahu odkazuje pak vyplývá systémové vyloučení z řízení i rozhodování všech oprávněných úředních osob úřadu obce, která má na předmětu řízení přímý ekonomický zájem. Zda taková situace nastala i v tomto řízení je na uvážení nadřízeného správního úřadu, kdy pro vyloučení oprávněných úředních osob z řízení a rozhodování není nutné prokázat jejich podjatost ve vztahu k účastníkům řízení, jejich zástupcům nebo k věci, kdy pro takové vyloučení stačí pouze důvodné pochybnosti o jejich nepodjatosti. Nadřízený správní úřad se s danou námitkou musí vypořádat přezkoumatelným způsobem v rámci rozhodnutí o odvolání, kdy je povinen konstatovat, zda v daném případě jsou pro vyloučení oprávněných osob splněny podmínky či nikoliv a to řádným odůvodněním včetně úvah, kterými by se při vyloučení systémové podjatosti řídil. V dané souvislosti neobstojí případná argumentace o oddělení samostatné působnosti obce od výkonu veřejné správy v přenesené působnosti této obce za situace, kdy stejné oprávněné úřední osoby či představení se účastní výkonu obou působností téže obce, kdy jsou účastny jednání obce o předmětu řízení v samostatné působnosti a pak o téže věci rozhodují z vrchnostenské pozice při výkonu veřejné správy v přenesené působnosti téže obce. Je zřejmé, že napadené rozhodnutí v případě, pokud nebude zrušeno, bude předmětem přezkumné kognice soudu. Je pak rizikem, které nelze přehlížet, že právě soud, vycházeje z vlastní judikatury může napadené rozhodnutí právě z tohoto důvodu zrušit a tím založit skutečnost, která může způsobit jednak značné škody na majetku města, jednak může způsobit významnou poruchu při výkonu veřejné správy v přenesené působnosti města. Jedním z možných projevů podjatosti oprávněných úředních osob, jež v konkrétním řízení rozhodují v rámci výkonu veřejné správy v přenesené působnosti obce, která je v řízení z pozice výkonu své samostatné působnosti jak účastníkem tak současně i žadatelem a současně i jejich zaměstnavatelem, je možná snaha tomuto účastníku

3 řízení stranit a v řízení jej zvýhodňovat, čímž je porušena právě zásada rovnosti daná ust. 7 s.ř. Druhým protipólem podjatosti projevující se snahou stranit konkrétnímu účastníkovi přílišnou tolerancí či liberálním výkladem norem je postoj správního úřadu obce, o jejichž zájmech se jedná, který v rámci uvážení volí restriktivní výklady norem z obavy, aby úřad nebyl nařknut z toho, že vlastnímu městu straní. Dle názoru účastníka nastala v dané věci druhá situace, kdy nalézací správní úřad dále popsaným způsobem velmi restriktivním výkladem procesních norem krátil práva žadatele na spravedlivý proces. Tolik k obecné námitce systémové podjatosti, která sama o sobě představuje v dané souvislosti porušení zásady zákonnosti dle ust. 2 odst. 1 s,ř. jakož i zásady rovnosti v řízení dle ust. 7 s.ř. (2) Dle ust. 122 odst. 4 st.zák., na které se nalézací správní úřad v preambuli výrokové části napadeného rozhodnutí odvolání odvolává, se zákaz užívání stavby váže na moment, při kterém jsou na stavbě zjištěny takové závady, které brání jejímu bezpečnému užívání nebo rozpor s podmínkami 119 odst. 2 st.zák., tedy zda stavba byla provedena v souladu s rozhodnutím o umístění nebo jiným úkonem nahrazujícím územní rozhodnutí a povolením stavby a dokumentací, nebo ověřenou projektovou dokumentací, v souladu se stanovisky nebo závaznými stanovisky, popřípadě rozhodnutími dotčených orgánů, byla-li vydána podle zvláštních právních předpisů, a zda jsou dodrženy obecné požadavky na výstavbu. Dále pak správní úřad zkoumá, zda skutečné provedení stavby nebo její užívání nebude ohrožovat život a veřejné zdraví, život nebo zdraví zvířat, bezpečnost anebo životní prostředí. Žadatel tvrdí, že skutečnosti předpokládané dle ust. 122 odst. 4 ve spojení s ust. 119 odst. 2 st.zák. nenastaly, kdy nebyly ze strany nalézacího správního úřadu provedeny takové úkony, které by nasvědčovaly jejich existenci. V prvé řadě se nalézací správní úřad při závěrečné kontrolní prohlídce stavby nezabýval otázkou, zda je kolaudovaná stavba v okamžiku provádění závěrečné kontrolní prohlídky stavby již fakticky užívána, tedy zda je do ní vypouštěna odpadní voda vlastníkem provozně sousedící kanalizace, kterým je SVAK Jihlavsko. Pokud by do kolaudovaného díla vlastník provozně sousedící kanalizace v okamžiku závěrečné kolaudační prohlídky uvedeného díla již splaškovou vodu vypouštěl, je nalézací správní úřad povinen stanovit okamžik užívání daného díla i jeho aktuálního uživatele, tedy, který provozovatel dané konkrétní dílo fakticky užívá. Pro užívání je důležité určit, kdo tedy předmětnou činnost fakticky vykonává, kdo má tuto činnost povolenou a kdo za ni přijímá úplatu. Takto však nalézací správní úřad nepostupoval, ačkoliv mu to přímo ukládá ust. 122 odst. 4 st.zák. Tímto postupem

4 zatížil nalézací správní úřad napadené rozhodnutí vadou nepřezkoumatelnosti, k níž je nadřízený správní úřad povinen přihlédnout i bez námitek z moci úřední. K odstranění nepřezkoumatelnosti napadeného rozhodnutí je nezbytné v odůvodnění rozhodnutí zcela jasně identifikovat, zda je stavba v okamžiku závěrečné kontrolní prohlídky užívána a kdo konkrétně ji užívá. Za uživatele kanalizace lze, jak již bylo uvedeno výše obecně považovat toho oprávněného provozovatele, který do kanalizace splaškové vody vypouští či jinak předmětnou kanalizaci užívá a to od faktickým producentů odpadních vod vybírá stočné. Takový uživatel nebyl ze strany nalézacího správního úřadu určen, ačkoliv mu jeho existence musí být známa. Je na nadřízeném správním úřadu, aby tuto vadu odstranil v rámci řízení o odvolání tím, že určí aktuálního uživatele předmětné stavby a současně rozšíří zákaz užívání této stavby o uložení povinnosti vlastníkovi sousední provozní jednotky nepoužívat předmětnou stavbu tím, že do ní bude vypouštět odpadní vody. Vzhledem k tomu, že nalézací a odvolací řízení tvoří jeden funkční celek umožňujícího doplňovat dokazování i v řízení o odvolání žadatel trvá na tom, aby v daném směru bylo dokazování doplněno. Tímto postupem pak nalézací správní úřad porušil ust. 122 odst. 4 st.zák., když zákaz užívání stavby neuložil rovněž jak současnému faktickému tak budoucímu uživateli stavby, jehož existence je nalézacímu správnímu úřadu známa. Tímto postupem nalézací správní úřad projevil svůj poměr k věci způsobem, který je způsobilý založit pochybnosti o jeho nepodjatosti a tedy i vyloučení konkrétních oprávněných úředních osob. (3) Nalézací správní úřad se v napadeném rozhodnutí, jak již bylo uvedeno shora, nevypořádal s otázkou, zda-li ke dni vydání napadeného rozhodnutí je kolaudovaná stavba fakticky užívána a kým. Pokud by kolaudovaná stavba byla užívána vlastníkem sousední provozní jednotky popř. jiný provozovatelem kanalizace, pak je nalézací správní úřad povinen zahájit souběžně řízení o zákazu užívání díla této sousední provozní jednotky a to právě z důvodu neexistence dohody vlastníků sousedních provozních jednotek. Jediným logickým postupem se pak jeví společné řízení o zákazu užívání předmětné stavby vedle stavebníka a vlastníka i všemi jejími faktickými uživateli. Z pohledu zásady hmotněprávní logiky nelze zakázat užívání stavby jedné provozní jednotky jednomu stavebníkovi jedné části liniové stavby v okamžiku, kdy je tato konkrétní stavby užívána vlastníkem či provozovatelem sousední provozní jednotky a to z důvodu, že mezi těmito vlastníky neexistuje dohoda o jejich provozování. Právě neexistence takové dohody brání v užívání nejen vlastní kolaudované stavby jedné části kanalizace, ale rovněž i užívání stávající již provozované kanalizace a to z důvodu, že z této nelze vypouštět odpadní vody do nezkolaudované

5 stavby. Nalézací správní úřad byl tedy povinen zakázat užívání stavby i těm vlastníkům sousedních provozních jednotek, kteří do dané nové stavby vypouštějí odpadní vody bez toho, aniž by měli s vlastníkem předmětné novostavby uzavřeny dohodu vlastníků sousedních provozních jednotek. Pokud tedy nalézací správní úřad zakázal užívat stavbu kanalizace statutárnímu městu Jihlava a to z důvodu neexistence dohody se Svazem vodovodů a kanalizací Jihlavsko (dále jen SVAK ), které je vlastníkem sousední provozní soustavy kanalizací aniž by současně zakázal SVAK užívat jejich vlastní kanalizační soustavu a to konkrétním zákazem vypouštět odpadní vody do nezkolaudované stavby ve vlastnictví Jihlavy, pak zatížil napadené rozhodnutí vadou nicotnosti spočívající ve vnitřní rozpornosti napadeného rozhodnutí zakládající jeho faktickou nevykonatelnost. Jihlava, jakožto vlastník kolaudované stavby, která není jejím provozovatelem není schopna zakázat SVAK vypouštět odpadní vody do předmětné stavby, neboť jeho jednání není schopna fakticky zabránit právě z důvodu, že nalézací správní úřad nezakázal obdobným rozhodnutím vydaným ze stejného důvodu SVAK stejnou činnost. V tomto směru je napadené rozhodnutí fakticky nevykonatelné a to až do okamžiku, než nalézací správní úřad v odůvodnění napadeného rozhodnutí uvede, jakou konkrétní činností má žadatel příkaz stavebního úřadu provést. Právě skutečnost, proč nalézací správní úřad napadeným rozhodnutím z důvodu neexistence dohody vlastníků sousedních provozních jednotek zakázal užívat stavbu pouze jednomu z těchto vlastníků je nutno ze strany nadřízeného správního úřadu posuzovat i ve vztahu k výše vznesené námitce systémové i konkrétní podjatosti oprávněných úředních osob. Je evidentní, že nalézací správní úřad se jen z důvodů známých pouze jemu brání obdobným rozhodnutím zakázat užívání kanalizace, ze které jsou do stavby bez dohody vlastníků vypouštěny odpadní vody. Právě tímto postupem, resp. nečinností pak nalézací správní úřad porušuje zásadu rovnosti dle ust. 7 s.ř. Jak již účastník uvedl výše, má zato, že nejsou v současnosti dány podmínky pro zákaz užívání předmětného díla, neboť toto svým užíváním nemůže ohrožovat život a veřejné zdraví, život nebo zdraví zvířat, bezpečnost anebo životní prostředí, což prokazuje fakticky stav stavby v okamžiku vydání napadeného rozhodnutí. Ze shora uvedeného důvodu má účastník zato, že nalézací správní úřad vedle porušení zásady rovnosti dle ust. 7 s.ř. porušil napadeným rozhodnutím ve shora naznačeném rozsahu i zásadu zákonnosti dle ust. 2 odst. 1 s.ř., jakož i zásadu materiální pravdy dle ust. 3 s.ř. ve spojení se zásadou legitimního očekávání, když rozhodoval na základě

6 nedostatečně zjištěného stavu věci rozdílně v případě dvou skutkově podobných věcí způsobem, který diskriminuje jednoho stavebníka vůči druhému. (4) Jak již účastníka uvedl výše, jediným důvodem zamítavého rozhodnutí je dle odůvodnění nalézacího správního úřadu skutečnost, že žadatel při závěrečné kontrolní prohlídce stavby nepředložil dohodu vlastníků provozně souvisejících vodohospodářských zařízení a staveb dle ust. 8 odst. 3 zák.č. 274/2001 Sb. Pokud je skutečně dohoda vlastníků provozně souvisejících jednotek obligatorní součástí žádosti o kolaudaci konkrétní vodárenské infrastruktury, jak uvádí nalézací správní úřad, pak tento měl žadatele vyzvat k odstranění vad podání, stanovit mu postupem dle ust. 39 odst. 1 s.ř. lhůtu k předložení této dohody a řízení přerušit. Pokud by žadatel takovou dohodu ve stanovené lhůtě nepředložil, měl řízení zastavit dle ust. 66 odst. 1 písm. c) s.ř. a nikoliv napadeným rozhodnutím zakazovat jednomu u účastníků této dohody užívat jeho část kanalizační soustavy. Jednoduše řečeno, nalézací správní úřad rozhodl věcně rozhodnutím předběžné povahy tam, kde měl rozhodnout procesním rozhodnutím. Tuto vadu řízení zakládající její nezákonnost nelze odstranit v odvolací fázi správního řízení, kdy k porušení zásady zákonnosti dle ust. 2 odst. 1 s.ř. správní úřad přihlédne z moci úřední. Žadateli je však známo, že žádná norma výslovně nestanoví obligatorní náležitosti žádost, neboť pokud by tyto scházely, pak by nalézací správní úřad nepochybně výše uvedeným postupem uložil tyto vady odstranit. Rovněž pak nalézací správní úřad postupem dle ust. 53 s.ř. neuložil usnesením žadateli předložit konkrétní listinu. Tímto postupem zatížil nalézací správní úřad řízení, jež předcházelo vydání napadeného rozhodnutí vadou nezákonnosti. Žadatel nebyl v rámci předmětného řízení procesně akceptovatelným způsobem vyzván k odstranění vad žádosti s poučením o procesních následcích v případě, pokud tak neučiní, stejně tak jako mu nebyla procesně stanoveným postupem uložena povinnost předložit konkrétní listinu. (5) Jak již bylo zmíněno výše, je nadřízený správní úřad povinen v rámci řízení o odvolání posuzovat i to, zda nalézací správní úřad v rámci řízení respektovat zásadu materiální pravdy dle ust. 3 s.ř. a zásadu legitimního očekávání dle ust. 2 odst. 4 s.ř., tedy zda rozhodoval na základě dostatečně zjištěného stavu věci stejným způsobem, jako postupuje ve skutkově shodných a podobných případech. Účastník se domnívá, že nalézací správní úřad takto nepostupoval a obě zásady správního řízení porušil.

7 Předně je nutno konstatovat, že v rámci řízení nebyly dosud provedeny žádné konkrétní listiny, kdy nalézací správní úřad nerozhodl, zda je předmětná stavba v okamžiku závěrečné kontrolní prohlídky užívána, kým a v jakém rozsahu. Za situace, kdy mu bylo známo, kdo a jakým způsobem užíván část sousedící kanalizační soustavy nerozhodl, o zákazu užívání právě dané sousedící části, která je bez dohody vlastníků obou sousedících provozní jednotek nepoužitelná. Tyto vady nelze odstranit v řízení o odvolání bez krácení práva účastníka na spravedlivý proces, kdy jedinou možnosti je napadené rozhodnutí zrušit a věc vrátit nalézacímu správnímu úřadu, aby tento v dané věci znovu jednal a rozhodl. (6) Závěry, jež tvoří podklad pro vydání napadeného rozhodnutí nebyly v řízení procesně stanoveným způsobem prokázány řádným dokazováním tak, jak to má na mysli ust. 51 odst. 1 s.ř. ve spojení s ust. 53 a násl. s.ř. Nalézací správní úřad sice v odůvodnění napadeného rozhodnutí cituje konkrétní listiny, ty však nebyly v souladu s ust. 53 odst. 6 s.ř. v řízení provedeny ani v rámci ústního jednání, které ostatně ani neproběhlo, ani mimo něj tak, jak to ukládá ust. 51 odst. 2 s.ř. Ve smyslu ust. 51 odst. 1 s.ř. je pak nutno takové důkazní prostředky odmítnout jako neprovedené, kdy upřením práva osobní účasti žadatele u dokazování bylo kráceno jeho právo na spravedlivý proces. Nalézací správní úřad ostatně v rámci řízení neprovedl důkaz příslušnými správními spisy týkajícími se údajně vydaných jiných povolení k provozování té samé vodárenské infrastruktury jiným provozovatelem, o kterou požádal žadatel. Bez provedení předmětného důkazu zákonným způsobem, nelze s jeho obsahem polemizovat. II. Účastník v dané souvislosti namítá rovněž nicotnost napadeného rozhodnutí a to z výše uvedených důvodů pro vady, které toto rozhodnutí činí zjevně vnitřně rozporným, které je činí jak právně tak fakticky neuskutečnitelným, kdy na danou otázku je nutno nahlížet jako na otázku předběžnou. Posouzení otázky nicotnosti napadeného rozhodnutí je otázkou předběžnou. Pokud dojde nadřízený správní úřad k závěru, že napadené rozhodnutí je z výše uvedených důvodů nicotné, je povinen dle ust. 4 s.ř. účastníka poučit o jeho procesních právech a dále postupovat zákonem stanoveným způsobem.

8 III. Z výše uvedených důvodů proto má účastník zato, že pokud není napadené rozhodnutí nicotné z důvodů uvedených v ust. 77 s.ř., pak je zjevně předčasné, nezákonné, nepřezkoumatelné a nadto vydané vyloučeným správním úřadem, který svým postupem krátil právo účastníka na spravedlivý proces, když v řízení porušil ve shora uvedeném rozsahu zásadu zákonnosti dle ust. 2 odst. 1 s.ř., když rozhodoval jako vyloučený správní úřad bez řádně provedeného dokazování na základě nedostatečně zjištěného stavu věci, čímž porušil i zásadu materiální pravdy dle ust. 3 s.ř., a to za situace, kdy v dané věci rozhodoval v případě dvou vlastníků sousedních provozních jednotek zcela rozdílným způsobem při současné diskriminaci jednoho z nich způsobem, který se odlišuje od jeho obvyklého postupu v jiných skutkově srovnatelných případech, čímž porušil vedle zásady rovnosti dle ust. 7 s.ř. i zásadu legitimního očekávání dle ust. 2 odst. 4 s.ř. Nelze přehlédnout i porušení zásady rychlosti řízení dle ust. 6 odst. 1 s.ř. ve spojení s ust. 71 s.ř., kdy nalézací správní úřad porušil lhůty pro vydání rozhodnutí, aniž by si jejich prodloužení vyžádal postupem dle ust. 80 odst. 4 s.ř., kdy veškerými shora uvedenými chybami v postupu i při vydání napadeného rozhodnutí krátil právo účastníka na spravedlivý proces a proto navrhuji aby nalézací správní úřad v rámci výkonu stavebního dozoru bez zbytečného odkladu zakázal SVAK, jakožto vlastníkovi sousední provozní jednotky užívání jeho stavby způsobem, kterým by vypouštěl odpadní vody do předmětné nezkoulaudované stavby a to do doby, než s SMJ, jakožto vlastníkem kolaudované stavby neuzavře dohodu vlastníků sousedních provozních jednotek. v rámci autoremedury napadené rozhodnutí zrušil a ve věci znovu jednal a rozhodl nebo aby nadřízený správní úřad napadené rozhodnutí zrušil bez zbytečného odkladu rozhodl o vznesené námitce podjatosti, věc odňal nalézacímu správnímu úřadu a postupem dle ust. 131 odst. 4 s.ř. přikázal jinému správnímu, jež není orgánem obce, která je v současnosti členem SVAK v rámci vrchnostenského dohledu přikázal příslušnému správnímu úřadu bezodkladně zakázat SVAK užívání těch vodních děl, ze kterých jsou vypouštěny odpadní vody do kolaudovaného vodního díla.

9 Rozhodnutí o odvolání očekávám ve lhůtě dle ust. 6 odst. 1 s přihlédnutím k ust. 88 odst. 1 a 71 s.ř. Závěrem je na nadřízeným správním úřadu, aby se v rámci instanční kontroly zabýval i otázkou, zda nalézací správní úřad vykonával řádným způsobem státní stavební dozor a to zejména ve vztahu k sousedním provozním jednotkách, odkud mohou být do kolaudované stavby vypouštěny odpadní vody bez toho, že jejich provozovatelé mají uzavřeny zákonem stanovené dohody s vlastníky sousedních provozních jednotek. podepsáno elektronicky zaručeným elektronickým podpisem Statutární město Jihlava v zastoupení na základě plné moci JUDr. Radkem Ondrušem, advokátem