Prezident zahájil Smetanku

Transkript

1 Myslel jsem, že na kraji to bude jednodušší než bylo ministrování, říká hejtman Pardubického kraje Radko Martínek ROZHOVOR STRANA 8 Je téměř jisté, že ROPy budou zcela využity, konstatuje v komentáři pro KN ekonom Petr Zahradník KOMENTÁŘ STRANA 2 Nezávislý měsíčník pro kraje, města a obce ČR číslo 06 / červen 2009 ročník 8 cena 15 Kč EDEN vyhrálo České Švýcarsko Prezident zahájil Smetanku KOMENTÁŘ Prezentace strana 10 INZERCE Jiří Koliba, náměstek ministra pro strukturální fondy a cestovní ruch KOMENTÁŘ Je posekáno. Alespoň pro zelené, díky totálnímu propadu v eurovolbách. Na uprázdněné místo malé, ale volitelné strany se už bleskově propachtovala TOP O9. S masivní reklamou zcela zadarmo. Proč ne, třeba se to jednou zúročí v jejich kvalitním programu. Nevím, co pana knížete žene zpět do politiky, navíc s člověkem, jehož procentní body obliby jsou stejné jako pana knížete, jenže v záporných číslech, takže nula od nuly pojde. Mrzí mě, že TOP O9 je házena do jednoho pytle kupříkladu s ODA či Unií svobody. Občanská demokratická aliance vznikla už v prosinci 1989, tedy dřív než všechny ostatní strany, včetně ODS. Tváře jejich zakladatelů tedy nemohly být profláklé z jiných politických stran, maximálně z disentu. Unie svobody vznikla pro změnu na principu politického podrazu. Nerada to píšu a ať mi ti, jichž se to netýká, odpustí. Pro českou politickou scénu a vlastně pro všechny je škoda, že valná část kolegů novinářů buď rychle zapomíná, anebo se odmítá dovzdělávat. Pak vznikají zcela matoucí interpretace a je mi srdečně jedno, že mají libozvučný top rytmus. Jarmila Kudláčková, šéfredaktorka V červnu odstartoval za přítomnosti prezidenta České republiky Václava Klause druhý nejstarší český hudební festival Smetanova Litomyšl. Jeho jednapadesátý ročník patří mezi oficiální doprovodné akce českého předsednictví EU a potrvá až do začátku července. Během svého trvání nabídne celkem třicet koncertů a představení. Na snímku z archivu pořadatele je před zahajovacím koncertem prezident Klaus v doprovodu mimo jiných hejtmana Pardubického kraje Radko Martínka a starosty Litomyšle Michala Kortyše. Čerpání z EU: Peníze se rozdělují, ale nevyplácí Ať už o výhodách a nevýhodách našeho členství v EU mluví její naprostý obdivovatel nebo zarytý euroskeptik, nemůže opomenout jeden z jeho největších přínosů naší zemi: dotace. O jejich významu nepochybují nejen členové vládních a krajských koalic, ale také jejich opozice. Především pro kraje jsou fondy EU zásadní možností, jak zrealizovat projekty, které by samosprávy jinak nebyly schopny financovat. Zájem o peníze je. Dokládá to obrovský počet podaných projektů. Ale jaká je situace s vyplácením financí? Přibližně tři čtvrtiny ročního rozpočtu České republiky. To dělá 26,69 miliard eur (cca 725 miliard korun), které mají české regiony k dispozici pro období A jaký je aktuální stav žádostí o dotace? Poslední údaje jsou z května tohoto roku. Podle nich bylo dosud v tomto období předloženo více než 21 tisíc žádostí o podporu v celkové výši přibližně 512 miliard korun. Schváleno bylo dosud přes 6 tisíc projektů v celkové výši podpory 163 miliardy korun. Proplaceno bylo zatím pouze 8,2 miliardy korun.a na které oblasti se EU zaměřuje? Každý Operační program Hospodářský propad čeká 80 procent regionů EU Regiony zemí Evropské unie čekají i nadále zlé časy. Pomyslné světlo na konci tunelu vidí odborníci v druhé polovině příštího roku. To by se totiž mohl strmý ekonomický propad konečně zastavit. Alespoň v to věří účastníci semináře Espon 2013 (Evropská monitorovací síť pro územní rozvoj a soudržnost), který se uskutečnil začátkem června v Praze. má několik oblastí v jejichž rámci jsou vyhlašovány jednotlivé výzvy na projekty. Tyto oblasti zahrnují většinu zásadních témat a problematik, kterým kraje čelí. Jde tedy především o dopravní infrastrukturu, zdravotnictví, vzdělávání, životní prostředí, kulturu, cestovní ruch a rozvoj venkova. ÚVĚRY POMOHOU V KRIZI Pokud někdo dosud pochyboval o tom, že krize zamává s krajskými rozpočty a tedy i jejich schopností investovat, dnes už musí dát za pravdu skeptikům. O stovky milionů nižší příjmy se očekávají ve všech krajích. A to může ohrozit i čerpání dotací. Nebezpečí toho, že by krize mohla ovlivnit čerpání finančních prostředků z EU samozřejmě reálně existuje. U celé řady těch projektů je totiž nutná spoluúčast. Jaká bude reálná situace se uvidí v budoucnu, dnes ještě krize onu schopnost spolufinancování příliš neovlivňuje, řekl hejtman Pardubického kraje Radko Martínek. Podle všeho se však kraje budou snažit omezení investic vyhnout a řešit nedostatek peněz jinak. Například naopak ještě posílením čerpání nebo úvěry.především o tom se mluvilo na Mezinárodním investičním veletrhu Urbis V roce 2009 očekáváme pokles HDP globálně o 1,5 procenta. V Evropské unii to má být dokonce o 4 procenta, řekl po semináři šéf ředitelství Evropské komise pro regionální politiku Dirk Ahner a dodal, že tu jsou i pozitivní zprávy pro srdce Evropy. Nedávná analýza ukázala, že by v České republice mohla nastat stabilizace HDP v průběhu roku Mohlo by tak dojít k celkovému oživení ekonomiky. Jakým způsobem však u nás krize vyvrcholí lze jen těžko předvídat. Jednoznačnou odpověď nemá ani ministr pro místní rozvoj Rostislav Vondruška. Česká republika je malou, exportně orientovanou ekonomikou. Ve vývoji krize tak bude závislá spíše na cílových trzích než na naší domácí poptávce. Podle ministra tak bude dopady ekonomické krize u nás z velké části určovat vývoj v ostatních zemích Evropské unie. Účastníci konference hledali i možná řešení krize. Podle ministra je nutné najít i nástroje, které se budou ekonomickými problémy zabývat dlouhodobě. Důležitá je správná interakce mezi výsledky výzkumu a lidmi, kteří ho používají pro svá ekonomická rozhodnutí. Zlepšením vzájemné podpory výzkumu a jeho uživatele můžeme minimalizovat a omezit vlivy budoucích možných krizí, řekl Vondruška. Těžké časy přitom nyní čekají především regiony. Co se týká regionální situace, tak 80 procent regionů v Evropě bude vykazovat negativní růst a pouze 20 procent růst pozitivní. Většina z těch dvaceti procent však bude v zemích střední a východní Evropy, řekl Ahner. Podle něj to může být způsobeno dřívějším rychlým růstem ekonomik těchto zemí. Klíčovým problémem pro ekonomiku je rychle rostoucí nezaměstnanost. Proto je teď nutné co nejrychleji zjistit, jaké budou konkrétní dopady a jak na invest, který se specializuje na investiční příležitosti a rozvoj regionů zemí střední a východní Evropy. Veletrh proběhl v dubnu v brněnském veletržním areálu a ukázalo se, že většina příjemců dotací se pokouší vyřešit nedostatek peněz na předfinancování a následné financování právě formou úvěrů od bank, které jim pomohou krizové období překlenout. Zástupci krajů, ministerstev a ředitelé řídících orgánů regionálních operačních programů tak společně řešili problematiku těchto úvěrů, jejich rizika, výhody a s tím související problematiku a témata. (pokračování na straně 2) ně reagovat, dodal Ahner. Některé kroky už samozřejmě Evropská unie podnikla. V listopadu loňského roku například spustila plán hospodářského oživení na který uvolnila 200 miliard eur zejména prostřednictvím Evropské investiční banky. Seminář zaznamenal rekordní návštěvu 250 účastníků. Kromě vedení českého ministerstva pro místní rozvoj a zástupců Evropské komise se zúčastnili také zástupci Evropské investiční banky, OECD a také samozřejmě jednotlivých regionů Evropské unie. Filip Appl Ve znění operačního programu (OP) jsou pro každou oblast podpory vymezeni tzv. oprávnění žadatelé, příp. příjemci podpory. Obvykle se jedná o obecné vyjmenování možných typů žadatelů jako jsou např. kraje, obce, malé a střední podniky, neziskové organizace atp. Přesná specifikace oprávněných žadatelů je pak součástí konkrétní výzvy u dané oblasti podpory nebo v rámci příručky pro žadatele. Kraje jsou oprávnění žadatelé v těchto OP: Integrovaný OP (oblasti podpory 2.1, 3.1, 3.2, 3.3, 3.4, 5.3); OP Lidské zdroje a zaměstnanost (3.1, 3.2, 3.4, 4, 5.1); OP Životní prostředí (1.1, 1.3, 2., 3. 4., 6., 7.); OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost (1.1, 1.2, 1.3, 2.1, 2.4, 3.2); OP Podnikání a inovace (5.1, 5.2, 5.3); OP Výzkum a vývoj pro inovace (1.1, 2.1, 3.1, 3.2); ROP Jihovýchod (1., 2., 3.1, 3.4); ROP Moravskoslezsko (1., 2., 3.1); ROP Střední Morava (1., 2.1, 3.1, 3.2, 3.4); ROP Jihozápad (1., 2.1, 2.4, 2.5, 2.6, 3.); ROP Severovýchod (1., 2., 3.1, 3.2, 4.2); ROP Severozápad (1., 2., 3., 4.); ROP Střední Čechy (1., 2.2, 2.3, 3.1, 3.2). V rámci všech OP bylo od počátku aktuálního programového období zaregistrováno celkem projektových žádostí o finančním požadavku 486,6 mld. Kč (příspěvek EU a národní zdroje). Z celkového počtu předložených žádostí byly kraje žadateli v 2,2 % případů, když žádaly o 30,5 mld. Kč (6,2 %). Schváleno bylo doposud celkem 129,1 mld. Kč, z toho pro žadatele z řad krajů 14,1 mld. Kč (tj. 10,9 %). Do konce roku budou vyhlášeny další výzvy v oblastech podpory, kde mohou předkládat své žádosti také kraje. INZERCE Věcně o Evropě

2 2 KN červen 2009 Čerpání z EU: Peníze se rozdělují, ale nevyplácí (pokračování ze strany 1) Je potřeba přeprogramovat a podřídit situaci i parametry kohezní politiky, prohlásil Petr Zahradník, vedoucí kanceláře pro Evropskou unii České spořitelny a člen Národní ekonomické rady vlády. Je nutné vytvořit jistou symbiózu mezi dotačními a úvěrovými pravidly, resp. penězi, a tyto peníze podřídit socioekonomickým efektům a jejich udržitelnosti. Symbióza má nejen podobu shody na sledovaných kritériích, ale má i komunikační cíl. Že jsou úvěry řešením, dokazuje příklad Jihomoravského kraje. Ten totiž schválil návrh na pořízení úvěru od Evropské investiční banky ve výši dvou miliard korun. Kritici tohoto opatření však poukazují na fakt, že úvěr je dvousečná zbraň. Nikdo totiž nemůže předpovědět, jak na tom bude kraj za pět let, kdy má začít splácet. ČERPÁNÍ PROVÁZEJÍ PROBLÉMY Čerpání není zdaleka tak ideální, jak by se mohlo zdát. Přináší celou řadu problémů, které musí řešit žadatelé i úředníci. Jeden z těch nejzávažnějších je ono číslo 8,2 miliardy korun. Právě tolik peněz totiž bylo dosud proplaceno žadatelům za roky 2007 a To je asi 3,9 procenta z celkové alokace na minulé dva roky. A je to velice málo. A tak zatím co rozdělovat vymezené prostředky se ve všech krajích daří velice dobře, reálně se tyto peníze proplácejí zatím jen minimálně. Špatnou situaci přiznávají i politici, ale zároveň věří, že jde pouze o pozdržení kvůli systému zpětného vyplácení projektů. S vyplácením peněz se začalo pozdě a navíc je většina projektů teprve na začátku své realizace. Nepříliš dobrý zpětný systém financování proto způsobuje, že peníze teprve začnou být vypláceny, řekl hejtman Radko Martínek. A systém vyplácení je vůbec terčem kritiky. Podle odborníků je nepružný, doplácí na těžkou byrokracii, spoustu nepřehledných pravidel a chyby, které se v takovém systému musí zákonitě objevit. Velký nárůst vyplacených peněz se očekává v průběhu tohoto roku. Ale objevují se i další problémy, které zatím nejsou řešeny, a to jak na regionální, tak na evropské úrovni. Jedním z nich je špatná koordinace jednotlivých účastníků dotačního procesu a některé chyby v tom, čemu se říká kohezní politika, tedy politika soudržnosti. Podle eurokomisařky pro regionální rozvoj Danuty Hübner je nutné zaměřit se více na města a lépe koordinovat jejich plány rozvoje s plány regionů, podnikatelů a EU. Komisařka to prohlásila na konferenci European Urban Days, která proběhla v únoru v Praze. Se zavedením integrovaného systému a posílením role měst souhlasil i náměstek hejtmana Pardubického kraje Roman Línek. Regionální operační programy, jejichž prostřednictvím regiony získávají prostředky z evropských fondů, městskou dimenzi výrazně zohledňují. Představitelé regionálních a místních samospráv si ale stěžují, že v České republice nejsou dosud s integrovaným přístupem velké zkušenosti a ti aktéři, kteří by s městy a regiony měli na přípravě plánů rozvoje spolupracovat, jeví o spolupráci jen malý zájem. Podle některých za to může i příliš složitý jazyk evropských institucí. Pojmy které do regionální politiky přinesla Evropská unie jsou totiž příliš abstraktní a nejasné. Slova jako koheze, územní soudržnost nebo integrovaný přístup se občanům, podnikatelům a dalším regionálním hráčům těžko vysvětlují, řekl primátor Ústí nad Labem Jan Kubata. Vzápětí ale dodal, že chyba není jen na straně Evropské komise, ale i na straně regionálních samospráv České republiky. BUDOUCNOST ZATÍM NEJASNÁ V České republice přibývá projektů, na které přispívá Unie. foto: Pk Obava krajů pramení především z blížícího se roku To končí současné programové období a to další už pro mnohé české kraje nemusí začít. Kohezní politika Evropské unie si totiž klade za cíl podporovat především méně rozvinuté regiony, které se potýkají se strukturálními problémy. A mezi ty už některé české kraje patřit nebudou. Uzavření evropského kohoutku se však nelíbí celé řadě politiků a samospráv a uvažuje se tak o změně stávající politiky. Že by se strategie dotací v letech měla přehodnotit, se shodli účastníci konference European Urban Days. Podle nich se politika soudržnosti po roce 2013 nemůže soustředit pouze na podporu nejméně rozvinutých regionů. Podle polského poslance Evropského parlamentu Jana Olbrychta můžou v budoucnu čelit problémům i regiony, které byly dosud úspěšné. Proto je nutné věnovat se i jim. Operační programy musí být otevřenější a flexibilnější tak, aby bylo možné lépe reagovat na aktuální výzvy, prohlásil europoslanec. Větší flexibilita je přitom zaklínadlo, kterým Evropskou unii častují její odpůrci i podporovatelé. Unie by prostřednictvím svých programů měla lépe reagovat na aktuální otázky a nové výzvy jako je boj s klimatickými změnami, migrací nebo globalizací ekonomiky. Náměstkyně primátora hlavního města Prahy Markéta Reedová řekla, že hlavním cílem politiky soudržnosti by měl být udržitelný rozvoj a pomoc znevýhodněným regionům. Klíčová by měla být také podpora měst. Ocenili bychom, kdyby měla Praha v budoucnu možnost vytvářet projekty i se sousedními regiony, což jako jediná v současném programovacím období nemůže, prohlásila Reedová a zdůraznila, že je nutné poskytovat více programů zaměřených na výzkum a vývoj. Rozdělování finančních prostředků v rámci jednotlivých operačních programů se tedy daří. Horší už to je s reálným vyplácením těchto financí a některými dalšími prvky kohezní politiky Evropské unie. Bez ohledu na to jsou však evropské peníze pro mnoho organizací jedinou možností, jak zrealizovat projekty, na které by samy nikdy peníze nezískaly. Filip Appl KOMENTÁŘE Je možné konstatovat, že podle objektivně měřitelných kritérií patří Regionální operační programy (ROP) mezi nejaktivnější v rámci České republiky při využívání strukturálních fondů EU. Tento postřeh bude možné dokumentovat vývojem jednotlivých fází projektového cyklu. Projektový cyklus vykazuje několik svých nepřekročitelných fází, které vyjadřují aktuální stav v případě využívání strukturálních fondů. Platí, že v současné době se pohybujeme stále v poměrně rané fázi tohoto projektového cyklu; tedy: některé z těchto fází, například podané žádosti o podporu či schválené projekty již vykazují poměrně signifikantní vypovídací schopnost. Na straně druhé ještě projektový cyklus objektivně nedospěl do fáze prostředky předložené k certifikaci, takže v současnosti nemá valného smyslu se tímto kritériem zabývat. Doposud objem podaných žádostí vykazuje významný převis poptávky po dotační podpoře. S ohledem na celkovou alikvotní výši alokace pro rok 2007 činí tento převis průměrně za všechny operační programy téměř 330 %, tedy objem žádostí téměř 3,3krát převyšuje disponibilní finanční možnosti dané objemem alokace pro rok V případě ROP je tato míra převisu ještě podstatně vyšší a činí v průměru téměř 500 %. Jinými slovy: zcela platí, že zájem o projekty podpořené z ROP je enormní zájem, v jehož rámci se dostane přibližně pouze na každého pátého žadatele. Počet schválených projektů měřeno alokací roku 2007 je zatím podstatně méně, nicméně toto číslo pozvolna roste. V rámci ROPů tak existuje téměř úplná jistota, že alokace pro první část programovacího období bude zcela využita. Shrnutí Podle jednotlivých objektivních kritérií, postihujících vývoj projektového cyklu, lze konstatovat, že k nejaktivnějším a z hlediska vývoje projektového cyklu nejčelnějším OP patří mezi tématickými OP Doprava a OP Životní prostředí; v jistých ohledech i OP Podnikání a inovace; zbývající tématické OP pak začínají hluboce zaostávat a nabírat nyní již těžko odůvodnitelné zpoždění. V případě regionálních OP pak lze vysledovat v případě všech z nich velmi příkladnou aktivitu a slušnou míru naplnění této projektové fáze, s nejlepšími hodnotami vykázanými v případě OP Jihozápad. Budoucnost Období posledních několika týdnů a měsíců je ve znamení nalézání nástrojů a postupů k překonání nastalé finanční a ekonomické krize. Kohezní politika EU a v jejím rámci využívání strukturálních fondů představuje jednu z podstatných oblastí přijatého Plánu oživení evropské ekonomiky. Toto období může dokonce krátkodobě ještě posílit objem disponibilních zdrojů, plynoucích ze strukturálních fondů díky procesu přeprogramování. Jakou roli mohou v této souvislosti strukturální fondy hrát? Je především hovořeno o tzv. procesu přeprogramování strukturálních fondů, kdy by se měla maximální možná alokovaná suma finančních prostředků v rámci programovacího období přesunout co možná nejvíce do přítomnosti (a plnit tak roli potřebného, ale obezřetného a kontrolovaného fiskálního stimulu, jehož nebezpečnost v případě, že by byl samostatně režírován pouze národními vládami, by mnohé členské země mohl uvrhnout do dlouhodobé a nákladné dluhové pasti); dále by konkrétní obsah vyhlášených výzev v rámci jednotlivých operačních programů měl co nejvíce odpovídat a být v souladu s potřebami proti- -krizových opatření. Procedura projektového managementu by měla projít další fází výrazného zjednodušení a členské země by se měly maximálně postarat o to, aby účinně řešily problém s ko- -finacováním z národních zdrojů, resp. aby neschopnost opatřit si potřebné národní zdroje pro účely kofinancování nebyla příčinou významného odkládání řešení a realizace projektů na ekonomicky příznivější časy. Vzniklá krize rovněž podnítila k řešení spočívajícím ve faktickém prodloužení konečné fáze předchozího programovacího období , umožňujícího dokončit a završit ještě rozpracované projekty až do posledního června letošního roku; tím je dána šance jednotlivým zemím a regionům řádně dopracovat tyto projekty a předpokládané alokace v podobě nepřekročitelných výdajových limitů v největším možném rozsahu využít a tím i stimulovat příslušnou oblast poptávky. Evropská komise současně vyzývá k většímu a rozšířenějšímu využívání zálohového a etapového financování a ke zjednodušení finančního managementu projektů, podporovaných v plném rozsahu z Evropského sociálního fondu, a pro určité typy projektů financované i z Evropského fondu regionálního rozvoje a Fondu kohezního. Uplatnění zálohového financování by v roce 2009 mělo přinést dodatečných více než 11 mld. eur (oproti původnímu rozložení alokací) ve prospěch konečných příjemců v rámci celé EU. V rámci prioritních preferovaných oblastí je Evropskou komisí doporučováno zaměřit se na oblasti s vysokým rozvojovým potenciálem (v podobě investic do energetické efektivnosti, čistých technologií, služeb v oblasti životního prostředí apod.). Vedle toho je snaha udržet a povzbudit investice do oblastí veřejné infrastruktury. Tato opatření byla považována a hodnocena jako poměrně zásadní až radikální, nicméně stále v mezích pravidel stanovených před počátkem nynějšího programovacího období. Za výrazně, v jistém ohledu,průlomový lze však označit aktuální návrh Evropské komise na dočasné zrušení povinnosti, podle které členské země musejí spolufinancovat projekty hrazené z ESF. Petr Zahradník, EU Office České spořitelny a člen Národní ekonomické rady vlády Prioritami Plzeňského kraje při čerpání strukturálních fondů EU jsou doprava, zdravotnictví a školství. Situace v čerpání strukturálních fondů EU v rámci Plzeňského kraje je rozdílná dle jednotlivých operačních programů v rámci některých operačních programů jsme aktivnější, v jiných méně. Největší problém je, že Plzeňský kraj neměl v minulosti připravené projekty, které bychom teď mohli realizovat. Právě realizace projektů, které je možné spolufinancovat z prostředků EU, má v Plzeňském kraji prioritu před ostatními projekty, neboť šance realizovat velké investiční projekty za přispění dotačních prostředků EU se již v budoucím plánovacím období EU nemusí opakovat. Zavádíme větší množství opatření, která povedou ke zlepšení čerpání strukturálních fondů EU na území Plzeňského kraje, začínáme také investovat desetinásobné částky do projektové přípravy, než tomu bylo v minulosti. Rovněž postupně rozšiřujeme Odbor fondů a programů EU, kde vzniklo nové Oddělení technické podpory a publicity, mezi jehož důležité úkoly bude patřit mimo jiné poskytování informací a poradenství potencionálním žadatelům (např. obcím, podnikatelům, NNO a veřejnosti) o regionální politice EU, strukturálních fondech a otevíraných programech na území Plzeňského kraje nebo s působností na území Plzeňského kraje, spolupráce a komunikace s institucemi a agenturami zabývajícími se rozvojem regionu Plzeňského kraje, monitorování připravovaných projektů na území Plzeňského kraje, monitorování všech prostředků strukturálních fondů rozdělených na území Plzeňského kraje a v neposlední řadě také příprava subjektů Plzeňského kraje na čerpání prostředků strukturálních fondů EU v následujícím programovém období EU, tj Rovněž se snažíme o výrazné prodloužení lhůt pro předkládání projektových žádostí ve vyhlašovaných výzvách ROP NUTS II Jihozápad. Zaměřujeme se také více tzv. bílá místa na mapě regionu, v nichž nedochází (nebo pouze v malé míře) k předkládání projektových žádostí. Možnost získání peněžních prostředků ze strukturálních fondů EU prostřednictvím operačních programů je významným nástrojem v době současné ekonomické krize, kdy většina subjektů nemá dostatek finančních prostředků zejména na kvalitní infrastrukturní projekty. Dotační prostředky EU na jednotlivé projekty významným způsobem podporují tvorbu pracovních míst v Plzeňském kraji a přispívají k posílení celkové zaměstnanosti téměř ve všech oblastech lidské činnosti. Vzhledem k velké finanční náročnosti nejen veřejného sektoru není možné prostřednictvím dotačních prostředků EU vyřešit všechny strukturální problémy Plzeňského kraje. Právě s vědomím omezených možností intervence je třeba při rozdělování prostředků ze strukturálních fondů EU postupovat komplexně, dle stanovených priorit a principů a s důrazem na kvalitu projektů, které skutečně povedou k regionálnímu rozvoji dotčeného území. Ivo Grüner, náměstek hejtmana Plzeňského kraje, místopředseda Komise pro regionální rozvoj a evropské záležitosti AKČR

3 PARDUBICKÝ KRAJ KN červen Peníze mohou být definitivně rozděleny příští rok Čerpání z fondů Evropské unie je v Pardubickém kraji na prvním místě. Vždyť jen za poslední roky byly schváleny projekty za stovky milionů korun. Čerpání přitom zajišťuje Regionální operační program NUTS II Severovýchod, který Pardubický kraj sdílí společně s Libereckým a Královéhradeckým krajem, a který pomohl už v celé řadě důležitých projektů. Pardubický kraj se v současnosti snaží minimalizovat dopady hospodářské krize. Začátkem června předložil náměstek hejtmana Roman Línek rozbor hospodaření za první čtvrtletí tohoto roku a zdá se, že je zatím velmi dobré. To se týká i čerpání z fondů EU. Celkové příjmy jsou plněny na cca 24,64 procenta, z toho daňové na 23,12 procenta. Investice jsou plněny na necelá dvě procenta, protože se teprve rozbíhají. Podobně tomu je u čerpání prostředků evropských fondů, kde však jsme uspěli s celou řadou projektů, které se teprve začnou realizovat, oznámil Línek. CHYSTAJÍ SE INVESTICE DO ŽELEZNICE Dotace z EU pokrývají v podstatě všechny oblasti krajského hospodaření. Podle hejtmana kraje Radko Martínka je samotné rozdělování peněz na projekty na dobré cestě. Myslím, že jsme na tom relativně dobře, protože peníze na ty největší programy už jsou z velké části rozděleny. Předpokládám, že během příštího roku by měly být všechny prostředky, které máme do roku 2013, rozděleny mezi žadatele. Největší objem finančních prostředků jde do silnic. Jejich rekonstrukce a výstavba spolyká každoročně miliardy. Velké investice čeká ovšem i železniční dopravu. Největší projekty se týkají dopravní obslužnosti, řekl Krajským novinám Radko Martínek. Tak například je pro ty tři kraje vyčleněno 650 milionů korun jen na kolejová vozidla. Pardubický kraj proto plánuje nákup nových trolejbusů a vlakových souprav. O nákupu nových souprav jednal nedávno hejtman se zástupci Českých drah. Plánovaný projekt si klade za cíl zatraktivnit cestování po železnici. Radko Martínek přitom zdůraznil, že je nutné, aby všechny tři kraje v rámci OP Severovýchod spolupracovaly. To totiž podstatně zvýší šanci na obdržení dotace. MNOHO PENĚZ I NEMOCNICÍM S pomocí EU bylo postaveno například nové autobusové nádraží v Přelouči. Důležitou oblastí podpory je také zdravotnictví. Z posledních projektů, na kterých se finančně podílela Evropská unie, lze jmenovat například trojici nových moderních přístrojů, které od dubna využívají v nemocnici ve Vysokém Mýtě. Projekt v ceně deseti milionů zaplatila z více než osmdesáti procent Evropská unie. Nemocniční přístroje jsou přitom velice častým předmětem dotací. Mnohé totiž stojí i desítky milionů korun a pro nemocnice je tak Evropská unie jedinou nadějí, jak tyto přístroje získat. Vysokomýtský projekt byl jedním z mnoha, které kraj rozjel ještě za minulé krajské vlády. Přesto v souvislosti s dotacemi nebyly s výměnou krajské vlády v Pardubickém kraji problémy. Stejně jako minulé čtyři roky i teď má totiž finance na starost náměstek Roman Línek. Pardubický kraj má na svém území k dnešnímu dni smluvně uzavřeny projekty za více než 800 milionů korun. O většině z nich bylo rozhodnuto v červnu 2008 a tento vysokomýtský projekt patří mezi první tři, které už se podařilo dokončit, prohlásil Línek. REÁLNÉ ČERPÁNÍ ZATÍM MINIMÁLNÍ Čerpání z fondů EU se však neobejde bez problémů. Některé z nich připomíná i hejtman Radko Martínek. Jde hlavně o minimální reálné čerpání prostředků. Jednak se s tím začalo pozdě a také se bohužel zůstalo u tzv. zpětného financování. Dnes většina projektů foto: stále čeká na schválenou finanční podporu a my tak máme pouze kolem pěti procent vyplacených peněz, což moc dobré samozřejmě není, přiznává Martínek. Sám je ale přesvědčen, že se to brzo změní. Chystáme radikální změny ve financování tak, abychom umožnili žadatelům financovat průběžně. To zamezí tomu, že musí ve velké míře využívat úvěrů od bank. Touto změnou, která by měla přijít v září, reagujeme také na ekonomickou krizi a snažíme se předejít tomu, aby si žadatelé museli půjčovat tak, jak je to teď. Po zavedení změny si žadatel bude muset sehnat prostředky pouze na svou spoluúčast, ty další už jim budeme poskytovat, dodal hejtman. Filip Appl Zlatou stuhu pro vítěze krajského kola soutěže Vesnice roku získala v Pardubickém kraji obec Jenišovice na Chrudimsku. Podle hodnotitelské komise má nejlepší společenský život Cerekvice nad Loučnou na Svitavsku, nejlepší činnost s mládeží mají ve Svinčanech na Pardubicku, se zelení a životním prostředím si nejlépe umí poradit v Horních Ředicích. Spolupráce obce a zemědělského subjektu pak nejlépe klape v Telecím na Poličsku, titul Skokan roku zase získaly České Heřmanice. Českotřebovská radnice chce od Českých drah získat deset hektarů pozemků, které chce využít pro plánovanou průmyslovou zónu. Nabídne na ně čtyři miliony korun. K deseti hektarům od železničářů by město přidalo svých deset hektarů a vytvořilo by tak prostor pro zónu a v budoucnu stovky pracovních míst. Prodej by muselo schválit představenstvo Českých drah a dozorčí rada, podle mluvčího drah by vše mohlo být projednáno do podzimu. Na všechny obce v kraji se obrátilo vedení Pardubického kraje s výzvou, aby pomohly řešit kritickou finanční situaci občanského sdružení Smíření, investora výstavby hospice v Chrudimi. Sdružení se do špatné situace dostalo poté, co ministerstvo zdravotnictví oznámilo, že mu neposkytne přislíbenou dotaci 20 milionů korun. Pokud by se sdružení nepodařilo získat potřebné finance, musela by být dokončená stavba zakonzervována a kraj by se tak nedočkal svého prvního hospice. Na pardubickém magistrátu mají nové eko kontejnery Silničáři uspořádali den otevřených dveří Od května se návštěvníci pardubického magistrátu setkávají s novinkou. V každé kanceláři i na každé chodbě všech budov magistrátu jsou nyní umístěny nádoby na sběr a třídění odpadu. Pokud vím, jsme prvním úřadem ve městě, který se rozhodl postavit k separaci odpadů takto razantně, uvedl tajemník magistrátu Martin Růžička. Cílem je zvýšit ekologičnost běžného provozu úřadu a naučit všechny obyvatele města správně třídit odpad. Třídění odpadů by se mělo stát rutinním chováním každého z nás, vysvětlil tajemník. Modré nádoby jsou určeny pro papírový odpad, žluté nádoby na plast a nápojové kartony, zelené jsou na sklo a červené nádoby jsou na běžný směsný komunální odpad. Navíc v budově na Pernštýnském náměstí je i nádoba určená pro sběr použitých baterií. Celkové náklady na nákup těchto nádob na separovaný odpad činily téměř Kč, částku korun magistrát získal prostřednictvím Regionální rozvojové agentury Pardubického kraje od společnosti EKO-KOM a.s., která je autorizovanou obalovou společností, která zajišťuje sdružené plnění povinností zpětného odběru a využití odpadu z obalů. Za třídění separovatelných složek odpadu v našem městě, získáváme pravidelně od této společnosti do městského rozpočtu nemalé finanční prostředky, jako bonus za třídění. Tyto peníze jsou určeny na další podporu rozvoje v oblasti separovaného sběru, uvedl Roman Slach z odboru životního prostředí. (red) Za krásného letního počasí uspořádala Správa a údržba silnic Pardubického kraje ve svém provozu v Ústí nad Orlicí den otevřených dveří. Ten byl určen pro všechny zájemce o činnost krajských silničářů a případné uchazeče o zaměstnání v této organizaci zřizované Pardubickým krajem. K dispozici tak byly ukázky techniky, kterou cestáři při své práci používají. Správa a údržba silnic Pardubického kraje program svého dne otevřených dveří koncipovala v zábavné podobě, takže při nejrůznějších soutěžích si na své přišly i děti doprovázející své rodiče, za kterými mimo jiných dorazil například kreslíř Jan Honza Lušovský, pobavit dospělé zase přijel známý imitátor Václav Faltus. Přítomné zaujaly také ukázky práce sokolníka, který do Ústí nad Orlicí přivezl mladou jestřábici. (red)

4 4 KN červen 2009 PRAHA Zpět na své místo ve Staroměstském orloji se po opravě vrátila socha Hvězdáře, kterou poškodil neznámý vandal. Oprava přišla na 40 tisíc korun a přestože vandala zachytily bezpečnostní kamery, stále nebyl dopaden. Praha dokonce vypsala na jeho hlavu odměnu sto tisíc korun. V současné době řeší hlavní město také opravu sousoší z Karlova mostu. Tady neřádil vandal, ale silný vítr. Za první tři měsíce letošního roku hospodařilo hlavní město s přebytkem. Podle informací z pražského magistrátu činí přebytek 2,8 milionu korun. Pražské četnictvo se připravilo na turistickou sezónu. Od začátku června zavedla městská policie zvýšená opatření a mimo provozu mobilních stanovišť strážníci pokrývají hlídkovou službou všechna exponovaná místa. Věřme, že se měšťáci připravili i tak, že budou umět turisty poslat na Wenzels Platz nebo na Prague Castle. Na světové výstavě EXPO 2010 bude mít své zastoupení i hlavní město Praha. To už v lednu minulého roku podalo přihlášku do pavilonu Urban Best Practice Area. Praha se bude prezentovat vedle dalších sedmaosmdesáti světových metropolí před sedmdesáti miliony očekávaných návštěvníků. Městští konšelé uvolnili pro tuto příležitost patnáct milionů korun. Na Prahu připadá deset miliard Hlavní město Praha investuje prostředky z evropských fondů ve dvou operačních programech. Program Konkurenceschopnost je určen na podporu investičních projektů zaměřených především na podporu veřejné dopravy a dopravní dostupnosti v Praze, podporu inovací, informačních a komunikačních technologií, podnikání a zlepšování životního prostředí v Praze. Provádění projektů musí probíhat na území města Prahy. O podporu může žádat Praha a její městské části, organizace zřízené a založené městem a městskými částmi, provozovatel městské hromadné dopravy, vlastníci železniční infrastruktury, stanic a zastávek, podnikatelé, nestátní neziskové organizace, profesní a zájmová sdružení, vysoké školy, organizace výzkumu a vývoje a další. Řídícím orgánem Operačního programu Praha Konkurenceschopnost je Magistrát hlavního města Prahy, konkrétně odbor fondů Evropské unie. Operační program je financován z Evropského fondu regionálního rozvoje. Pro celé programovací období je na Českou republiku počítáno s přibližně 750 miliardami korun, na Prahu by mělo připadnout asi 10 miliard, uvedla náměstkyně primátora Markéta Reedová. NEJVÍCE JDE NA KONKURENCESCHOPNOST Operační program Praha Konkurenceschopnost je přitom jedním Na dopravní infrastrukturu jdou každoročně stovky milionů z EU. STŘEDOČESKÝ KRAJ ze dvou operačních programů pro Prahu, který čerpá prostředky z fondů EU v cíli Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost. Z fondů EU je pro OPPK vyčleněno 235 milionů eur, což činí přibližně 0,9 % veškerých prostředků určených z fondů EU pro Českou republiku. Z národních veřejných zdrojů má být navíc financování programu navýšeno o další 41 milion eur. Program Konkurenceschopnost obsahuje 4 prioritní osy, které dále rozděluje na logické celky. Ty jsou dále členěny do tzv. oblastí podpory, které blíže vymezují, jaké typy projektů mohou být v rámci příslušné prioritní osy podpořeny. Na prioritní osu Dopravní dostupnost a rozvoj ICT jsou z fondů EU vyčleněny 103 mil. eur, tj. 37,2 % OPPK. V oblasti Podpora ekologicky příznivé povrchové dopravy, na kterou jsou vyčleněny 92 miliony eur, jsou podporovány například rozvoj sítě tramvajových tratí, zlepšování přestupních vazeb v systému veřejné dopravy, rozšiřování nabídky systému záchytných parkovišť, zlepšení bezbariérové přístupnosti veřejné dopravy, výstavba cyklostezek a další. V oblasti Rozvoj a dostupnost ICT služeb je alokováno 10 milionů eur, z programu se financují obnovy a budování kapacitních přípojek internetu do všech objektů města, obytných domů a menších firem, podpora rozvoje e-služeb městské správy, například e-governmentu, podpora přenosu ICT, zavádění a efektivní využívání těchto technologií. Důraz je kladen i na osu Životní prostředí. Na tu je vyčleněno z evropských fondů 69,1 milionu eur. Na Revitalizaci území s 60 miliony eur mohou získat podporu projekty jako např. odstranění starých ekologických zátěží, revitalizace nevyužívaných území pro parkové úpravy a veřejně přístupná sportoviště, revitalizace vodních toků a vodních nádrží včetně doprovodné zeleně, budování protipovodňových opatření, výstavba protihlukových zdí a protihlukových pásů zeleně aj. V oblasti podpory Úsporné a udržitelné využívání energií a přírodních zdrojů mohou žadatelé získat dotace např. na realizaci energetických úspor a možnosti využití obnovitelných zdrojů energie (nahrazení spalování tuhých paliv obnovitelnými zdroji, využití odpadního tepla) při provozu veřejných budov apod. ADAPTABILITA JE PRO ŠKOLY Z CELÉ ČR Druhým operačním programem je Adaptabilita. Je určen na podporu neinvestičních projektů zaměřených na vzdělávání, sociální integraci, podporu zaměstnanosti a rozvoj lidských zdrojů ve výzkumu a vývoji. Program je určen pouze pro foto: Prahu, proto veškeré projekty musí pomáhat v hlavním městě. Platí, že účastníci projektů musí být z Prahy nebo musí pracovat pro pražské zaměstnavatele, případně musí být studenty pražských škol. Zadavatelé projektů, například vzdělávací instituce, mohou ovšem být z jakéhokoliv regionu ČR. O podporu mohou žádat podnikatelé, veřejná správa, organizace zřizované veřejnou správou (např. příspěvkové organizace), nestátní neziskové organizace, profesní a zájmová sdružení nebo školy. Z fondů EU je pro OPPA vyčleněno 108 milionů eur, což činí přibližně 0,41 % veškerých prostředků určených z fondů EU pro Českou republiku. Z národních veřejných zdrojů má být navíc financování programu navýšeno o dalších 19 milionů eur. Martin Ťopek Necelé dva miliony korun uvolnilo středočeské zastupitelstvo na podporu včelařů v regionu. Finance mají jít na obnovu starých a nevyhovujících včelích úlů a týkají se pochopitelně pouze včelařů, jejichž úly mají trvalé stanoviště na území kraje. Bezplatné jízdné pro žáky a studenty v rámci regionu chystá od září Středočeský kraj. Vládnoucí sociální demokraté tak chtějí splnit předvolební slib. Novinka se bude týkat žáků a studentů od šesti do devatenácti let. Hejtman kraje David Rath se navíc chce na bezplatném cestování domluvit i s kolegy z ostatních regionů. Rozpočet kraje počítá s 60 miliony za proplácení autobusové a 25 miliony za proplácení vlakové dopravy. Hejtman Středočeského kraje David Rath pravděpodobně nebude protivníkem občanského demokrata Petra Bendla v blížících se parlamentních volbách. Místo něj vyzve na souboj někdejšího Rathova předchůdce místopředseda sociální demokracie a bývalý ministr Milan Urban. Podle serveru tn.cz prostestují středočeští starostové proti rozdělování dotací. Server uvádí, že od začátku vlády hejtmana Davida Ratha prý dostávají přednost radnice vedené levicovými politiky. Kraj se zaměřuje i na marketingové aktivity V operačních programech Středočeského kraje je alokováno více než 14 miliard korun, které jsou z 85 procent financovány z evropských fondů. Z nich už bylo přiděleno 3,7 miliardy korun. DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA NA PRVNÍM MÍSTĚ Kraj investuje prostředky z operačních programů ve čtyřech prioritních osách. První z nich je doprava, kde jde zejména o regionální dopravní infrastrukturu a udržitelné formy veřejné dopravy. Podpora se týká zejména zvýšení kapacity a zkvalitnění dopravní infrastruktury silnic II. a III. třídy a místních komunikací. V tomto duchu jsou podpořeny projekty zaměřené na vytvoření podmínek pro intenzivnější rozvoj veřejné dopravy prostřednictvím zvýšení komfortu pro zákazníky veřejné dopravy a dále projekty zaměřené na posílení ekologických forem dopravy včetně dopravy cyklistické. Druhou prioritní osou je cestovní ruch. Tady jsou v popředí zájmu podnikatelská infrastruktura a služby cestovního ruchu, veřejná infrastruktura a služby cestovního ruchu a propagace a řízení turistických destinací Středočeského kraje. V této oblasti směřuje podpora zejména na budování, rozšíření nebo modernizaci ubytovacích zařízení malých a středních podnikatelů a rozšíření nabídky doplňkových služeb ve vazbě na ubytovací zařízení. Dále je to podpora projektům, které jsou zaměřené na zlepšení podmínek zejména v oblasti sportovně-rekreačního turismu, kulturně-poznávacího turismu a vodácké turistiky. Vedle podpory vybraných forem bude podpora směřovat také na vytvoření jednotného informačního systému a doplňkově také na budování ubytovacích zařízení ve vazbě na specifické formy turismu (např. ubytovací zařízení nebo kempy pro vodáckou turistiku). Zájem kraje je také zaměřen na široké spektrum marketingových aktivit od tvorby propagačních materiálů, přes organizaci konferencí a seminářů až po zajištění realizace pravidelných sportovních a kulturních akcí. Podpora bude výhradně orientována na marketing přirozených turistických destinací a nikoliv izolovanou propagaci jednotlivých produktů nebo turistických lokalit. Jedním z největších investičních záměrů v této oblasti je výstavba dopravního terminálu v Rakovníku za více než 24 miliony korun nebo modernizace dopravního terminálu v Mělníku za 30 milionů korun. Kraj podporuje také návštěvnost v lázeňských městech. KRAJ INVESTUJE DO ROZVOJE MĚST A VENKOVA Další prioritní osou je integrovaný rozvoj území. Zejména jde o rozvoj regionálních center, dále pak rozvoj měst a venkova. Podpora rozvoje regionálních center je ve Středočeském kraji územně velmi úzce zaměřena, a to na statutární města regionu, tj. Kladno a Mladou Boleslav. Z územního hlediska jsou plány zaměřeny jednak plošně nebo na vybrané městské části, přičemž je přednostně podporována obnova a revitalizace upadajících městských částí, které vykazují vysoký podíl nevyužitých území, případně těch, pro které je typická koncentrace sociálních problémů ve městě. Rozvoj měst je zaměřen na fyzickou revitalizaci částí měst a obnovu a modernizaci infrastruktury pro veřejné služby (vzdělávací infrastruktura, zdravotnická infrastruktura, sociální infrastruktura) a infrastruktury pro volnočasové aktivity. Oblast podpory je územně zaměřena na obce s rozšířenou působností. Rozvoj venkova je, mimo obcí s rozšířenou působností, územně zaměřen na obce a města s počtem obyvatel vyšším než 500. Podpora směřuje na revitalizaci částí obcí a měst a na zvýšení dostupnosti a kvality veřejných služeb, čímž kraj hodlá docílit celkové zkvalitnění života obyvatel v těchto obcí. foto zdroj: internet Poslední prioritní osou je technická pomoc a absorpční kapacita. Zde se jedná zejména o řízení, kontrolu, monitorování a hodnocení programu, informovanost a publicitu programu a také absorpční kapacitu regionálních aktérů. V této prioritní ose je poskytována podpora řídícímu orgánu při implementaci všech ostatních prioritních os programu. Jedná se tedy o průřezovou prioritní osu. Bude posilována administrativní kapacita řídícího orgánu ve vazbě na všechny potřebné činnosti spojené s realizací programu. Důležitým prvkem je také podpora publicity a zpracování analytických materiálů a podpora absorpční kapacity. Martin Ťopek

5 ČESKÁ REPUBLIKA KN červen Průmysl cestovního ruchu Výzvy v oblasti zaměstnanosti a trhu práce Peníze z programů SROP a JPD 2 jsou vyčerpány Záměrem mezinárodní konference, která se pořádala v prostorách Senátu Parlamentu České republiky ve dnech 10. a 11. června, bylo projednat cíle a opatření vedoucí ke zvýšení konkurenceschopnosti této oblasti a snížení dopadů ekonomické krize. Cestovní ruch je jedním z největších odvětví světové ekonomiky s vysokou dynamikou rozvoje. Důležitý vliv má i na politiku zaměstnanosti. V současné době je ovlivněn dopady světové ekonomické krize. Dochází ke zvyšování nezaměstnanosti a cestovní ruch ztrácí schopnost vytvářet pracovní místa. Během konference byly na evropské úrovni projednány cíle a opatření, která povedou ke zvýšení konkurenceschopnosti tohoto sektoru a foto: MMR snížení dopadů krize. Zvýšení konkurenceschopnosti je pro budoucí vývoj Evropy naprosto klíčové a lze jej dosáhnout pouze zvýšenou podporou výzkumu a vývoje nebo investic do kvality lidských zdrojů a vzdělávání, uvedl ve svém projevu ministr pro místní rozvoj Rostislav Vondruška. V rámci řešení současné situace musí být zlepšen: přístup k inovacím, aktivní politika zaměstnanosti, využití Sociálního cestovního ruchu jako nástroje zaměstnanosti a efektivní využití Evropského sociálního fondu. Je nutné odstranit bariéry na pracovním trhu, zahájit dialog mezi nejdůležitějšími aktéry cestovního ruchu a podporovat opatření, která vedou ke zvýšení zaměstnanosti. Mezi podpůrná opatření patří snížení sazby DPH ve stravovacích zařízeních a daňové zvýhodnění tvůrců nových pracovních míst. V jednotlivých tématických panelech vystoupili zástupci významných mezinárodních organizací jakými jsou Generální ředitelství pro podnikání a průmysl a Generální ředitelství pro zaměstnanost Evropské komise, Výbor regionů, Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD), Mezinárodní organizaci práce (ILO), Evropská asociace hotelů, restaurací a kaváren (HOTREC), Evropský statistický úřad (Eurostat), zástupci prestižních univerzit a další významní odborníci. (mmr) Na 12. zasedání Monitorovacích výborů Společného regionálního operačního programu a Jednotného programového dokumentu pro Cíl 2 Praha se projednával stav čerpání alokací, ukončení programů, jejich kontrola a řízení udržitelnosti projektů v době finanční krize. Mezi nejvýznamnější body programu patří úplné vyčerpání finanční alokace v programu SROP, což představuje realizovaných projektů za více než 12 miliard korun, vytvoření nových pracovních míst a lůžek v hotelích. V programu JPD 2 se podařilo vyčerpat alokaci téměř na 100 %. Úspěšně proběhlo přes 270 projektů za 2 miliardy korun. Povedlo se vytvořit přes 300 nových pracovních míst a revitalizovat více než 13 hektarů veřejného prostranství. Rovněž bylo podpořeno 65 malých a středních podnikatelů. Na obou zasedáních byli účastníci seznámeni s průběhem příprav závěrečných dokumentů, probíhajícími audity a také s aktuálním vývojem v jednotlivých programech. Oceněna byla zejména kvalita výročních zpráv za rok 2008 a dosažené výsledky v obou programech. Diskuse na zasedáních se týkaly náročnosti prací souvisejících s ukončováním programů a zajištění udržitelnosti projektů v souvislosti s finanční krizí. Tato otázka je nyní pro řídící orgán SROP a JPD 2 prioritní. Zasedání Monitorovacího výboru SROP proběhlo v hotelu a kongresovém centru Primavera v Plzni, což je jeden z úspěšných projektů tohoto programu. Monitorovací výbor JPD 2 zasedal v pražském kulturním centru v Dolních Počernicích, rovněž úspěšném projektu tohoto programu. (mmr) Pravidelná jednání s předsedy regionálních rad Ministr pro místní rozvoj Rostislav Vondruška jednal s předsedy regionálních rad, které řídí regionální operační programy. Předmětem schůzky bylo zefektivnit čerpání prostředků z jednotlivých programů na pravidelných měsíčních setkáních. Ministerstvo pro místní rozvoj předneslo představitelům regionálních rad sérii kroků a doporučení, která mají vést ke zrychlení čerpání a větší míře vzájemné koordinace. Opatření, která umožní žadatelům lepší přístup k dotacím, zahrnují například urychlení plateb, využití úvěrových mechanismů a nástrojů finančního inženýrství, spolu se sjednocením podmínek uváděných v rozhodnutích a smlouvách. Urychlení a zjednodušení administrativních procesů spojených s čerpáním strukturálních fondů bude mít zásadní vliv na rozvoj podnikání v České republice. Revize tohoto systému a nová opatření pomohou žadatelům o evropské dotace, uvedl ministr Vondruška. Důležité je i zdokonalení strategie řízení tzv. výzev, kvalitní monitorování projektů a dodržování administrativních lhůt. Ministr Vondruška na jednání hovořil o řešení velkých administrativních nároků spojených se zpracováním žádostí o dotace. Jde především o navázání ještě intenzivnějšího pracovního vztahu mezi ministerstvem a regionálními radami na pravidelných měsíčních schůzkách. Právě zvýšená míra koordinace povede k ještě rychlejšímu a efektivnějšímu čerpání, řekl dále Vondruška. Další pravidelná měsíční setkání ohledně možnosti zefektivnění čerpání financí z fondů EU zahájili zástupci ministerstva pro místní rozvoj jednáním s jednotlivými náměstky z ministerských resortů, které jsou řídícími orgány operačních programů. (mmr)

6 6 KN červen 2009 JIHOČESKÝ KRAJ Předseda představenstva akciové společnosti Jihočeské nemocnice Zdeněk Hejduk dostal padáka a nahradil ho ekonom a manažer Michal Čarvaš. Důvodem odvolání předchozího šéfa bylo podle hejtmana kraje Jiřího Zimoly špatné hospodaření. Hejtman navíc zdůraznil, že se nejednalo o mocenský akt, na odvolání se prý shodli koaliční partneři. Dva a čtvrt milionu metrů krychlových dřeva bez kůry vytěžili loni dřevaři v jižních Čechách. To bylo nejvíc ze všech regionů republiky. O enormní těžbu se podle lesáků postarala především vichřice Emma. Pětaosmdesát procet vytěženého dřeva připadlo na smrk. Vedení kraje dalo zelenou Nemocnici Jindřichův Hradec v boji o evropské peníze. Toto zdravotnické zařízení se chce pokusit získat více než půl miliardy korun a za získané prostředky hodlá obnovit centrální lůžkový pavilon. Hejtman kraje Jiří Zimola na počátku června navštívil Jadernou elektrárnu Temelín, kterou si v doprovodu jejího ředitele Miloše Štěpanovského prohlédl. Po skončení návštěvy prohlásil, že se utvrdil v předsvědčení o dobrých bezpečnostních opatřeních a neobává se rozšíření elektrárny o další dva bloky. O tom, jak dlouho nemusel ke čtení rozsvěcet lampičku, zpráva kraje nemluví Kraj vítá rostoucí konkurenci mezi projekty Regionální operační program NUTS II Jihozápad je v současnosti nejúspěšnějším ze všech ROP, co se týče jak předložených, tak i schválených projektů, a to ještě v první polovině programového období. V průběhu administrace projektů v rámci již vyhlášených výzev dochází však také k nedostatkům ve schválených projektech, které jsou odhaleny v průběhu předběžných či průběžných kontrol. Jedná se například o nedostatky spojené s nedoručováním povinných příloh žádosti o poskytnutí dotace, nedostatky v investičních a neinvestičních výdajích projektů, chyby spojené s nedodáním etapových monitorovacích zpráv v předem stanoveném termínu, chybné oznamování změn projektu ze strany příjemců či obecně o porušení smluvních podmínek. Tyto problémy jsou však Úřadem Regionální rady regionu soudržnosti Jihozápad řešeny a pravidelným informováním žadatelů a příjemců se ÚRR JZ snaží těmto nedostatkům zamezit. Příjemci jsou často předkládány nerelevantně zpracované monitorovací zprávy s žádostí o platbu, a je proto zapotřebí je opakovaně vyzývat a individuálně se jim věnovat, což vyvolává tlak na stanovené aktivity v harmonogramu oddělení kontroly, uvedl tajemník jihočeského hejtmana Arnošt Máče. Jako velmi efektivní se podle něj jeví další a četnější pokračování seminářů pro příjemce zaměřených pouze na vyplňování nezbytných formulářů během realizace projektu či na postupy zadávání veřejných zakázek. S dalšími výzvami se pozitivním směrem zvyšuje kvalita předkládaných projektů a vzniká mezi nimi velmi zdravá, ale zároveň značně tvrdá konkurence. V této souvislosti nepovažuje kraj za myslitelné, že by mohl uspět projekt, který při věcném hodnocení nedosáhl minimálně 90 % z možných bodů. Zároveň se rapidně sniažuje počet projektů, které jsou vyřazeny v počáteční fázi hodnocení, kdy jsou žádosti posuzovány z hlediska formálních náležitostí. To je nejen důkazem zvyšující se kvality většiny projektových žádostí a projektového managementu, ale zároveň příslibem minimalizace problémů v procesu kontroly podpořených projektů. KRAJ SCHVÁLIL PŘES 200 PROJEKTŮ V rámci ukončených kol výzev ROP NUTS II Jihozápad, které byly celkem tři, bylo schváleno k realizaci 221 projektů, jejichž místem provedení je Jihočeský kraj. Výše finančních prostředků požadovaných v přijatých projektových žádostech činila Kč. Souhrnná výše dotace na projekty schválené k realizaci v Jihočeském kraji však vzhledem k omezenému množství prostředků přislíbených Evropskou unií pro region Jihozápad činí Kč. Nejvíce finančních prostředků bylo přiděleno na projekty cestovního ruchu, a to přes jednu miliardu Kč. Mezi projekty schválené k realizaci patří např. projekt Skiareálu Lipnu s dotací ve výši cca 88 mil. Kč, který se dokonce stal nejlepší investicí v oblasti cestovního ruchu v České republice za rok Dále byla přidělena skoro celá miliarda Kč na rekonstrukci či výstavbu silniční sítě v Jihočeském kraji (místní komunikace, silnice II. a III. třídy). Mezi projekty podpořené z ROP NUTS II Jihozápad patří např. projekt Silnice II/145 Husinec Běleč, jenž získal dotaci ve výši bezmála 305 mil. Kč. Na modernizaci vzdělávací infrastruktury bylo schváleno 280 milionů korun. Šlo například o projekt Rozvoj SOŠ veterinární v Českých Budějovicích za účelem zkvalitnění vzdělávání získal dotaci ve výši cca 23 mil. Kč, modernizaci zdravotnické infrastruktury 268 milionů Kč, projekt Pavilon dětského oddělení Nemocnice České Budějovice, který získal dotaci v celkové výši 267 mil. Kč. Dále se jednalo o infrastruktury sociálních služeb za 189 milionů korun. Tady kraj uvádí příklad Seniorský dům v Písku, který získal dotaci ve výši bezmála 36,5 mil. Kč. Na projekty zaměřené na revitalizaci částí měst a obcí bylo schváleno celkem 577 milionů Kč. Ty dostanou města s počtem obyvatel od 500 do , zde byl schválen například projekt Revitalizace návsi Stará Pohůrka v obci Srubec, který získal dotaci ve výši téměř 24 mil. Kč. A konečně na modernizaci infrastruktury pro veřejnou dopravu bylo schváleno celkem Kč. Například projekt Informační systém pro cestující MHD v Českých Budějovicích získal dotaci bezmála 20 mil. Kč. KRIZE SE ZATÍM NEPROJEVILA Hospodářská a ekonomická krize, která je současným fenoménem, se dosud v této oblasti zatím nijak znatelně neprojevila. Jedním z faktorů je především struktura žadatelů, resp. příjemců, které krize zatím nezasáhla, ale u nichž se projeví se zpožděním. Rizikovými příjemci jsou zde především menší ekonomické subjekty z řad soukromých podnikatelů. Ti se teoreticky mohou dostat do problémů s kofinancováním projektů, zejména pak v případě, kdy se při provádění objeví potřeba neočekávatelných změn, která vede k navýšení nezpůsobilých výdajů projektu. Ty většinou hradí právě samotný příjemce. V oblasti veřejného sektoru také dojde k redukci investičních výdajů v důsledku rozpočtových výpadků, ale investice s (významným) podílem zdrojů EU a státního rozpočtu jsou obecně vnímány jako prioritní a pravděpodobně se jich krize téměř nedotkne. Každopádně je Úřad Regionální rady regionu soudržnosti Jihozápad připraven adekvátně reagovat na případné hrozby, které se už několikrát naplnily, aby byl na konci programového období proces implementace ROP NUTS II Jihozápad zdárně zakončen, tedy aby byly naplněny veškeré cíle programu a alokované prostředky vyčerpány. Díky krizi například hrozí přerušení propojení budějovických okruhů Okružní a Nádražní ulice. Kraj však takové opatření nechce připustit. Dopravní situace v krajském městě je dlouhodobě neúnosná a propojení okruhů bylo prvním důležitým krokem k jejímu zlepšení. Škrtnutí 80 milionů korun by reálně znamenalo zastavení veškerých prací již letos v létě, uvedl námětek hejtmana Martin Kuba. Martin Ťopek V šestém ročníku prestižního mezinárodního festivalu Tourmap 2009 obsadil Plzeňský kraj se Souborem cykloturistických, běžeckých, vodáckých a rybářské mapy Plzeňského kraje třetí místo v kategorii mapy a atlasy s turistickým obsahem. Zástupci dětských domovů z Plzeňského kraje převzali z rukou radní pro sociální oblast Plzeňského kraje Dagmar Terelmešové a oblastního manažera prodejen Albert Jiřího Lipiny finanční dar v celkové výši korun. Cenu 1. června letos převzal Václav Havel. Prestižní plzeňská městská Cena 1. června připomíná události z roku 1953, kdy Plzeňané otevřeně vystoupili proti komunistickému režimu v souvislosti s měnovou reformou. Chotěšov na Plzeňsku vyhlásí už podruhé za tři roky sbírku Kup si své okno. Ta je určená na obnovu oken tamního rozsáhlého kláštera, na jehož opravu je třeba více než miliarda korun. Na tuto otázku se nedá jednoznačně odpovědět, odpovídá náměstek hejtmanky Plzeňského kraje Ivo Grüner. Budeme-li poměřovat efektivnost čerpání poměrem počtu podaných žádostí ku počtu žádostí schválených, tak Plzeňský kraj jako žadatel čerpá efektivně. Jestliže budeme posuzovat množství a velikost jednotlivých projektů, tak má Plzeňský kraj v čerpání určité rezervy. To je ale jen odhad, protože nemáme k dispozici statistiku jiných krajů. Problematiku efektivnosti je třeba také posuzovat z hlediska jednotlivých operačních programů. V některých jsme aktivnější, v jiných méně. Např. v programu přeshraniční spolupráce Cíl 3 ČR-BY jsme aktivnější než v ROP NUTS II Jihozápad, upřesňuje Grüner. SITUACE SE ZLEPŠUJE Efektivitu čerpání evropských peněz ovlivnila ale také řada problémů z minulosti, které se nyní kraj snaží odstranit. Největší problém vidím v přípravě kvalitních investičních projektů. Plzeňský kraj neměl v minulosti připravené projekty tzv. v šuplíku, aby je v případě potřeby mohl PLZEŇSKÝ KRAJ Kraj zvýšil investice do projektů Silniční obchvaty, projekty z oblasti cestovního ruchu, modernizace škol - na to všechno a na mnohé jiné může Plzeňský kraj využít peněz z fondů Evropské unie. Jak efektivně se kraji daří tyto peníze čerpat? ze šuplíku vyndat a realizovat pomocí dotačních prostředků. Tuto situaci se snažíme v současné době aktivně řešit. Nyní Plzeňský kraj investuje do projektové přípravy mnohem větší částky než v minulosti. Chceme tak být úspěšnější nežli v předchozích letech, kdy náš kraj, zařazený do NUTS II Jihozápad, společně s Jihočeským krajem získával z regionálních operačních programů pouze čtvrtinu prostředků čerpaných Jihočechy. Naší prioritou jsou projekty, které budou přispívat k dalšímu rozvoji kraje, jako jsou školy, silnice apod., na rozdíl od předchozího vedení kraje, které mnohdy upřednostňovalo vlastní zájmy nad zájmy našeho kraje, říká Ivo Grüner. Situace se však podle slov náměstka Grünera již v mnohém zlepšuje. Plzeňský kraj například rozšířil Odbor fondů a programů EU, kde vzniklo nové Oddělení technické podpory a publicity, mezi jehož úkoly patří také poskytování informací a poradenství potencionálním žadatelům o regionální politice EU, strukturálních fondech a otevíraných programech Plzeňského kraje. Dále rovněž spolupráce a komunikace s institucemi a agenturami zabývajícími se rozvojem regionu a monitorování připravovaných projektů a všech prostředků strukturálních fondů. Plzeňský kraj se zaměřuje i na tzv. bílá místa na mapě regionu, v nichž nedochází vůbec nebo pouze v malé míře k předkládání projektových žádostí. NA CO UNIE PŘISPĚLA? A jaké konkrétní projekty byly na území Plzeňského kraje z evropských peněz financovány? Plzeňský kraj se snaží čerpat evropské peníze zejména z Regionálního operačního programu NUTS II Jihozápad. Z tohoto programu byly realizovány zejména dopravní projekty prostřednictvím jednotlivých SÚS. Největšími projekty jsou Obchvat Všerub, Severozápadní obchvat Klatov a Silnice III. třídy Oselce-Chanovice. Z projektů v oblasti cestovního ruchu je to komplexní propagace Plzeňského kraje a zkvalitnění jeho turistického portálu. Vedle toho pak prostřednictvím škol získáváme peníze na investiční projekty jednotlivých škol, uvádí Ivo Grüner. Kromě toho Plzeňský kraj čerpá peněžní prostředky i z dalších operačních programů ČR. Jedná se například o Programy přeshraniční spolupráce Cíl 3 ČR - Svobodný stát Bavorsko, OP Životní prostředí, OP Vzdělání pro konkurenceschopnost, IOP atd. Dále jsou pak připraveny k předložení velké investiční projekty jako Klatovská nemocnice, dopravní stavby, modernizace a vybavení škol pro výuku apod. Finanční krize, která v posledních měsících negativně ovlivňuje naši ekonomiku, by podle slov náměstka Grünera na chystané projekty neměla mít vliv. Realizace projektů, které je možné spolufinancovat z prostředků EU, má na Plzeňském kraji prioritu před ostatními projekty, neboť šance realizovat velké investiční projekty za přispění dotačních prostředků EU se již v budoucím plánovacím období nemusí opakovat. Dotační prostředky EU na jednotlivé projekty významným způsobem podporují tvorbu pracovních míst v kraji a přispívají k posílení celkové zaměstnanosti téměř ve všech oblastech lidské činnosti, říká k tomuto problému Grüner. Finanční krize by tak měla mít vliv spíše na projekty, které budou financovány pouze z vlastních, tedy krajských prostředků. Jana Bartošová Pro babičky a dědečky v Sušici otevřeli speciální hřiště. Hřiště je prvním v Plzeňském kraji. Snad tam senioři nebudou moc zlobit Krajská knihovna. foto: Pk

7 KARLOVARSKÝ KRAJ KN červen Problémem je čerpání eurodotací podnikateli V Karlovarském kraji se podle slov hejtmana Josefa Novotného efektivita čerpání evropských financí neustále zlepšuje. Kraji, ale i jiným žadatelům - městům, obcím, neziskovému sektoru, podnikatelským subjektům - se podařilo zúročit zkušenosti z minulého plánovacího období EU a vytvořit si dobré podmínky pro čerpání peněz ze strukturálních fondů. Připomínám vznik Agentury projektového a dotačního managementu, která kraji garantuje přípravu kvalitních žádostí a bezproblémovou realizaci projektů, na které byla získána dotace. Agentura je dostatečně personálně obsazena a její pracovníci disponují v současné době vysokou odborností v mnoha potřebných oborech. Podobně si počínala zejména větší města v našem kraji, která již vlastní, nebo si postupně budují příslušné skupiny odborníků, příslušné odbory. Svazky obcí často zaměstnávají své manažery, kteří jim pomáhají s projekty. Na platy těchto manažerů přispívá Karlovarský kraj pomocí svého fondu tak, aby si i malé obce mohly požádat o evropské finance, říká hejtman Novotný. KLÍČOVÝ JE AKČNÍ PLÁN Klíčovým opatřením, které kraji umožňuje bezproblémové a plynulé čerpání dotačních peněz, je podle hejtmana existence tzv. Akčního plánu Programu rozvoje Karlovarského kraje, který slouží jako zásobník projektů, a na něj navázaný rozpočtový výhled. Včas se kraji podařilo dojednat i dostatečný úvěr a zřídit rezervní fondy, které umožňují bezproblémové předfinancování a kofinancování jednotlivých projektů. Situaci taktéž příznivě nahrála skutečnost, že kraje mohou evropské peníze čerpat z vlastního operačního programu, v případě Karlovarského kraje se jedná o ROP NUTS II SEVEROZÁPAD. Souhrn všech těchto opatření vede k tomu, že v porovnání s jinými regiony si vedeme velice zdatně a jak v absolutním objemu prostředků, ale zejména v přepočtu na jednoho obyvatele patříme k lídrům závodního pole, hodnotí Karlovarský kraj Josef Novotný. V některých oblastech však má kraj dlouhodobé problémy. Oblastí, která nás trápí, je zejména nedostatečné čerpání evropských dotací našimi podnikatelskými subjekty. Zde naopak tvoříme závěr onoho pomyslného startovního pole, říká hejtman Novotný. Kraj bohužel nemá prostředky, kterými by mohl přímo ovlivňovat tuto oblast. Nicméně i zde přichází do budoucna s aktivitami, které by měly přispět ke zlepšení situace. Tímto řešením je realizace nedávno schválené Strategie rozvoje konkurenceschopnosti Karlovarského kraje a z ní vycházejících projektů mířících do oblasti podpory podnikání. Jedná se o vznik Karlovarské agentury podpory podnikání (KARP), technologického centra, projektů v oblasti rekvalifikací, vzdělávání apod. Rád bych zde Evropské prostředky putovaly mimo jiné také na modernizaci letiště v Kralových Varech. také upozornil na možnosti při čerpání z příhraničních operačních programů CÍL 3. Konkrétně Aši nebo Božímu Daru se velmi dobře daří čerpat tyto prostředky na své projekty. Velmi bych uvítal, kdyby se našlo více takových subjektů a přišly se svými nápady, doplňuje Novotný. UNIE PODPOŘILA ŘADU PROJEKTŮ A jaké konkrétní projekty byly v Karlovarském kraji z evropských peněz finacovány? Patří mezi ně především projekt Modernizace Letiště Karlovy Vary, jejíž 3. etapa byla v nedávné době ukončena. Tato 3. ETAPA probíhala ve dvou částech. První byla financována za pomoci FM EHP/Norska a druhá za pomoci ROP. Dále v ROP uspěly projekty příspěvkových organizací Karlovarského kraje, např. Centrum technického vzdělávání Ostrov Střední průmyslové školy v Ostrově, Muzejní depozitář Krajského muzea, dále projekt Karlovarského kraje Becherova vila a projekty menšího rozsahu Karlovarského kraje v oblasti kultury, například Veletrhy cestovního ruchu 2009, Propagační materiály KK, Prezentace kulturního dědictví, Prezentace v médiích, Vizuální prezentace a Webové stránky KK. V přípravné fázi jsou v současné době z projektů většího rozsahu projekty Karlovarského kraje, a to: Cyklostezka Ohře, Dopravní terminály Cheb, Sokolov a Mariánské Lázně, Karlovarská karta a projekty příspěvkových organizací např. Revitalizace centra vzdělávání ISŠTE Sokolov (ROP), Solární škola ISŠTE Sokolov (Přeshraniční polupráce Cíl 3) a další. Ani v Karlovarském kraji by dopad finanční krize neměl být podle současných odhadů zřejmě příliš patrný. V současné době probíhá druhá aktualizace Akčního plánu Programu rozvoje kraje, kdy se upřesňuje příprava, realizace projektů a jejich foto: Kk finanční požadavky na rozpočet Karlovarského kraje, tedy jak na spolufinancování, tak na předfinancování. Na základě akčního plánu bude Karlovarský kraj zpracovávat Rozpočtový výhled na léta Finanční prostředky, které Karlovarský kraj vyčlenil na Rezervní fondy z kladných výsledků hospodaření av minulých letech, které jsou určeny právě na financování projektů spolufinancovaných za pomoci fondů EU, jsou i nadále rezervovány pro tento účel a další požadavky budou kryty z úvěru. Vzhledem k připraveným finančním prostředkům Karlovarského kraje na předfinancování a spolufinancování projektů jednak z vlastních rezervních fondů a jednak z uzavřených smluv na úvěry, je dopad finanční krize na financování těchto projektů malý. Aktualizací Akčního plánu Programu rozvoje kraje se kraj snaží ještě více tento vliv minimalizovat, říká k tomuto problému hejtman Novotný. Jana Bartošová Zaměstnanci i návštěvníci Krajského úřadu Karlovarského kraje se mohou jednoduše zbavit nepotřebného elektrozařízení, které nelze vyhodit do běžných kontejnerů. Ve vestibulu budovy A úřadu byl umístěn E-BOX, kam je možné vyřazený elektroodpad odložit. Kraj má mapu tajemných míst. Lidé na ní najdou 85 míst opředených tajemstvím. Takové malé karlovarské X-Files? Na ochranu přírody přispěje kraj jedním milionem korun. Dotace jsou určeny na projekty regionálních neziskových organizací, které se ochraně přírody věnují. S přebytkem převyšujícím 151,8 milionu korun hospodařil v loňském roce Karlovarský kraj. Skutečné příjmy představovaly zhruba 4,8 miliardy korun a výdaje přes 4,6 miliardy. Jáchymov letos patřil už podvacáté vzpomínkám politických vězňů na utrpení prožité ve zdejších lágrech a uranových dolech. Lidé se srdeční arytmií už nemusejí na zákrok do Prahy. V karlovarské nemocnici specialisté provedli první elektrofyziologické vyšetření, během kterého za pomoci systému elektrod zavedených žilní cestou do srdce pacienta odstranili příčiny srdeční nepravidelnosti. ÚSTECKÝ KRAJ Příjmy budou nižší, čerpání zatím není ohroženo Ústecký kraj spadá společně s Karlovarským krajem do Regionálního operačního programu Severozápad. Ten se zaměřuje především na zlepšení dopravní obslužnosti, zkvalitnění vzdělávacího systému, modernizaci vybavení či zlepšení života na venkově. Na tento OP bylo vyčleněno celkem 745,91 milionu eur. Zda se stihnou do roku 2013 vyčerpat však stále není jasné. Čerpání evropských peněz je dobře nastartováno, prohlásila hejtmanka kraje Jana Vaňhová. Mezi podpořené projekty už bylo rozděleno bezmála 9 miliard korun. Nyní bychom se měli snažit, aby při jejich realizaci nedocházelo k závažným pochybením. ROZDĚLENY BYLY UŽ MILIARDY A jak čerpání vypadá v číslech? V letech získali individuální žadatelé, soukromé firmy, společnosti, města a obce a rovněž Ústecký kraj na schválené projekty v jednotlivých operačních programech celkem 5,6 miliardy korun. Schváleno bylo na individuálních projektů nebo grantových schémat z několika tisíců žadatelů. To všechno jsou však finance, které získaly různé subjekty. Jak si však vede samotný Ústecký kraj se svými projekty? Poměrně dobře. Z celkových dotací pro celý region získal kraj pro své projekty přes 885 milionů korun z evropských peněz. Jde především o investice do dopravní infrastruktury, rekonstrukce zařízení, které jsou v držení kraje, či obnovu a udržování památek. Při pohledu na konkrétní investice zjistíme, že kraj velkou měrou vychází z práce předchozí samosprávy. V oblasti dopravní infrastruktury kraj v loňském roce spolufinancoval čtyři zásadní projekty za stovky milionů. Tím nejdražším byl projekt rekonstrukce silnice z Údlice do Klášterce nad Ohří. Z ostatních oblastí patří mezi nejúspěšnější projekty, kterým dotací pomohla EU, například přístaviště Marina v Píšťanech, objekt ekologického zpracování autovraků v Mostě, středisko venkovské turistiky v Blatně na Chomutovsku, soubor rekreačních objektů v Doubici a mnoho dalších. PODPORA CESTOVNÍHORU- CHU A ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Peníze z EU jdou v kraji také na regeneraci brownfieldů. Všeobecným trendem je stoupající objem prostředků investovaných do podpory cestovního ruchu. Spojení cestovního ruchu a dopravní infrastruktury zajišťují mimo jiné i cyklostezky. V loňském roce byl spuštěn projekt, jehož cílem je propojit a dokončit některé chybějící části stávající cyklostezky podél Labe na Děčínsku, Ústecku a Litoměřicku. Plánovaná cyklostezka podél Labe se má navíc stát součástí mezinárodní cyklistické trasy, která má v budoucnu spojit Hamburk s Vídní. V kraji již je část trasy hotová, zbytek by měl být dokončen zhruba do roku Na celkové dobudování asi 45 kilometrů cyklostezky, která podél Labe povede od německé hranice až do středních Čech, je potřeba přibližně 300 milionů korun. Unie by měla uhradit 85 procent z této částky. Podpora EU směřuje také do oblasti životního prostředí. Jde především o regeneraci starých ekologických zátěží, kterou EU podporuje prostřednictvím Operačního programu Životní prostředí. Důležitou oblastí je také vzdělávání a výzkum. V této oblasti je v živém povědomí především výstavba vědeckotechnického parku v Rumburku. Ten je prvním svého druhu a přišel na 98 milionů korun.unie přispěla 73 miliony. PŘÍJMY MOHOU BÝT NIŽŠÍ AŽ O 700 MILIONŮ Že nic není ideální, platí i v oblasti čerpání dotací. Nejen že ekonomická krize ohrožuje schopnost krajů spolufinancovat jednotlivé projekty, což je podmínka k obdržení dotace, ale podle mluvčího kraje Zbyňka Šebesty se objevují i další problémy. Dost komplikovaný a nejednoznačný je výklad pravidel pro foto: čerpání evropských financí, složité je i zajišťování peněz na předfinancování projektů a například velkým problémem pro kraj i města a obce je fakt, že DPH není uznatelným nákladem. V centru pozornosti však zůstává zmíněná ekonomická krize. Kvůli ní jsou kraje nuceny tvrdě šetřit. Daňové výnosy totiž budou daleko nižší, než se původně předpokládalo. V Ústeckém kraji se očekává, že rozpočtový příjem může být nižší klidně i o 700 milionů korun. Kraj proto předpokládá, že jednotlivé odbory úřadu budou muset ušetřit tři procenta ze svých plánovaných výdajů, o stejný podíl sníží i příspěvky svým příspěvkovým organizacím. Pozastaví se i čerpání rezervních a investičních fondů těchto organizací. Filip Appl Zajímavé veletoče v posledních dnech předváděli sociální demokraté, kteří vybírali kandidáty v parlamentních primárkách. Teplická organizace nominovala za lídra herečku Kateřinu Brožovou, která ovšem odstoupila. Teď chce na volitelné místo nasadit Jaroslava Foldynu, který vedl kandidátku do krajských voleb, nakonec ale hejtmanský post i přes vítězství nezískal. Náměstek hejtmanky Arno Fišera se v průmyslové zóně Triangle setkal s šéfkou CzechInvestu Alexandrou Rudyšarovou a generálním ředitelem firmy Panasonic Noriyuki Yasuem. Důvodem setkání byl záměr Panasonicu rozšířit svou výrobu z Plzně právě v zóně Triangle. Tím nahradí výpadek, který způsobil odchod firmy Hitachi. Obyvatelé kraje jsou podle výzkumu agentury Stem/ Mark spokojeni s veřejnou dopravou. Více než dvě třetiny lidí, kteří cestují autobusovou a vlakovou dopravou, ji hodnotí pozitivně. Nejvíc veřejná doprava bodovala u věkové kategorie mezi 18 a 29 lety, lidé tohoto věku ji hodnotí kladně v 75 % případů.

8 8 KN červen 2009 ROZHOVOR Myslel jsem, že na kraji to bude jednodušší než bylo ministrování, říká hejtman Pardubického kraje Radko Martínek Muž, který prošel politikou všech kategorií. Od starosty až po ministra. Teď zakotvil ve funkci hejtmana Pardubického kraje a cítí se jako ryba ve vodě. Uvidíme po předčasných parlamentních volbách, jestli bohdanečské rybníky nevymění za ministerské křeslo. Člověk musí být snílkem, aby něco dokázal, říká. A nepřijde mu to vůbec v kolizi s politickou kariérou. Radko Martínek. Jistě jste přinesl zkušenosti z ministerského křesla do křesla hejtmanského. Daří se podle vás čerpat evropské peníze krajům lépe než se to daří státu? Anebo stát a kraje v této oblasti kooperují? Drtivé podzimní vítězství ČSSD v krajských volbách vás katapultovalo do funkce hejtmana Pardubického kraje. Předtím, až na jednu výjimku, byly kraje osm let modré. Myslíte, že vládnutí jedné strany krajům a krajanům prospívá? Proč podle vás mají voliči tendenci v regionálních volbách a vlastně nejen v nich, dávat monopol velkým politickým stranám? Jednak mají voliči velmi smutné vzpomínky z činnosti malých politických stran. Posledním zářným příkladem je Strana zelených. To, že jsou dnes kraje zcela oranžové mě překvapilo, ale nemyslím si, že by to krajany nějak poškozovalo. Navíc ve většině krajů nevládnou sociální demokraté sami, ale v koalicích. To jistě, ale hejtmani jsou jednobarevní. To má velkou výhodu při jednáních v rámci Asociace krajů, protože se hejtmani snadno dohodnou, což jako její první místopředseda oceňuji. Máte za sebou zhruba půlrok vládnutí Pardubickému kraji. Jak byste tu dobu zhodnotil? Ta doba byla a je velmi hektická. Myslel jsem, že působení na kraji bude o něco jednodušší než bylo moje ministrování. Systém je sice trochu jiný, nicméně časové i pracovní vypětí je naprosto srovnatelné. Myslím, že jsme dokázali splnit co jsme slíbili anebo k tomu směřujeme. Kromě jiného jsme snížili počet zaměstnanců krajského úřadu, což nepovažuji za hlavní cíl, je to prostředek k tomu, aby úřad lépe a koncepčněji pracoval. Když hodnotím tu dobu, musím říci, že některé věci mě nemile překvapily. Například zoufalý stav zdravotnictví v kraji. Nebo systém, jakým se používaly veřejné prostředky. Máte na mysli veřejné zakázky? Ano. Už se nám podařilo ušetřit zhruba 150 milionů na několika akcích. Například? Reálka, zde jsme ušetřili kolem 50 milionů korun, nebo skládka Lukavice, kde se počítalo s 220 miliony a teď se ukazuje, že půjdeme pod 100 milionů. To jsou věci na pováženou. Budete nějak ty zakázky přezkoumávat? Pokud bude nějaký podnět, tak ano. Ale my se nechceme, v podstatě ani nemůžeme zabývat jenom minulostí. Projekty, které realizujeme, jsou připraveny mizerně a my je musíme předělávat. Co bylo důvodem, jestli nedbalost či něco jiného, na to nedokážu teď přesně odpovědět. Co obnáší něco jiného? To radši ani nechci vyslovit, co by to mohlo obnášet! Tak to zkuste. Zatím nemám žádný důkaz o tom, že by se konalo nezákonně. Nicméně ty rozdíly ve mně vzbuzují vážné pochybnosti. Stihli jste za ten půlrok něco pokazit? Určitě. Například jsem si myslel, že bychom mohli investovat rychleji, situaci nám komplikuje také ministerstvo zdravotnictví, mám na mysli spor o peníze na vybudování traumacentra a onkologického centra. Co se týká zdravotnictví, tak se s novou vládou nezměnilo prakticky nic. Jak funguje spolupráce koalice KDU-ČSL a ČSSD? Docela funguje. Máme velmi pečlivě udělanou koaliční smlouvu a už na začátku jsme se pokusili obrousit třecí plochy. A i když jisté dílčí rozdíly existují, tak myslím, že spolupráce je dobrá. Jak vnímáte volbu staronového předsedy KDU-ČSL? Vnímám ho jako svého velmi blízkého kolegu, protože jsme spolu seděli ve vládě. Máme velmi korektní až přátelské vztahy, takže mně ta volba vyhovuje i z hlediska spolupráce. Pro KDU-ČSL je jedině dobře, že se s volbou Cyrila Svobody uhne zase více doleva, kde je většina jejich kmenových voličů. Jak byste čelil kritice opozice, že jste příliš centralizoval moc do své osoby? Já si to nemyslím a byl bych nerad, kdyby to tak kolegové vnímali. Každý z radních má svou funkci a také prostor, aby mohl vyjádřit svůj názor. Nicméně je jasné, že máme-li něčeho dosáhnout, musíme být pokud možno disciplinovaní. V kolik ráno chodíte do úřadu? Čím dál dřív. Většinou tak kolem půl sedmé začínám pracovat, končím kolem desáté večer. Kraje a stát začaly spolupracovat částečně už za ministra Cyrila Svobody. A teď to pokračuje s novým ministrem, řekl bych, že ještě výrazněji. Myslím, že krajům se daří čerpat evropské peníze výrazněji lépe než dřív. Byl jste zvolen prvním místopředsedou Asociace krajů. Jak se krajům spolupracuje s novou, tzv. letní vládou? Až na výjimky se nám spolupracuje velmi dobře. To se nedá s Topolánkovou vládou vůbec srovnat. Řekl bych, že vztahy, především komunikace se normalizovaly. Které ministerstvo je tou výjimkou? Z mého pohledu je to zatím jen ministerstvo zdravotnictví. Jinak musím říci, že byla Fischerova vláda vybrána paradoxně velmi dobře. Většinu těch současných ministrů znám a ať už je navrhoval kdokoli, považuji je za velmi kvalitní úředníky, což se začíná také projevovat. I když jsem se mnohdy dočetl, že je to vláda slabá, úřednická, že chodí na rozumy do sekretariátů. Každopádně je to vláda, která má nejsilnější mandát za poslední dobu a myslím, že může poměrně hodně dokázat. Jak z titulu prvního místopředsedy krajů hodnotíte práci ostatních hejtmanů? Někteří z nich jsou bývalí ministři a jasně se ukazuje, že dokáží řídit kraje. Jsem také hodně překvapen z práce mnoha nováčků. Nechci teď nikoho konkrétně jmenovat, ale objevila se řada talentů, o kterých jsme v sociální demokracii neměli ani tušení. Politiku jste vlastně prošel od píky. Působil jste jako starosta, poslanec, ministr, dnes jste hejtmanem. Jaké jsou podle vás největší rozdíly mezi komunální, regionální a celostátní politikou? Komunální politika je úplně odlišná od celostátní. Kraje jsou někde na půli cesty. Ale hlavní rozdíl je, že komunální a regionální politika je více o konkrétní problematice, kdežto celostátní politika je o ideách. Politika by měla být především službou lidem. Ve které pozici jste se cítil nejlépe a nejpřínosněji? Všechny funkce jsem se snažil dělat tak, abych si neudělal ostudu a abych prospěl těm, kteří mě zvolili. Každá z funkcí pro mě byla samozřejmě velkou výzvou. Vykonávat kvalitně funkci poslance a hejtmana současně je těžko slučitelné, takže jsem přešel z lépe placené a pracovně méně náročné funkce poslance na pozici méně placenou, ale s nesrovnatelně větší zodpovědností a pracovním vytížením. Ale to je v této republice zcela normální jev. Funkce hejtmana je pro mě obzvlášť velkou výzvou, protože jsem přesvědčen o nutnosti decentralizace státu, podílel jsem se na její praktické realizaci a chci prokázat, že kraje k něčemu skutečně jsou, což si řada lidí stále ještě nemyslí. Jaké jsou vaše další politické ambice? Stále jste stínovým ministrem. Pokud byste po říjnových volbách dostal nabídku stát se ministrem skutečným, akceptoval byste ji? Na tuto otázku nemůžu odpovědět. Jsem realista a mnohé věci už jsem zažil. Než jsem se stal skutečným ministrem, tak jsem byl asi třikrát teoretickým ministrem. Jinými slovy psalo se, že budu ministrem a pak jsem jím nebyl. Ale nakonec jste jím byl To je pravda. Ale nechci nic předjímat. Nejdříve musíme vyhrát volby, pak musí být jmenován premiér, který vybírá ministry. Je představitelné, že pokud ČSSD vyhraje volby, premiérem bude Jiří Paroubek. Ptám se, jestli si myslíte, že by vám pan Paroubek místo ve vládě nabídl? S Jiřím Paroubkem vycházím velmi dobře, jeho styl práce mně vyhovuje on je totiž neuvěřitelně pracovitý člověk. Právě proto, že ho znám, tak vím, že se rozhoduje podle momentální situace. A kdyby konstelace byla příznivá a nabídku jste dostal? Současná funkce hejtmana, jak už jsem řekl, mně zcela vyhovuje, ale nezastírám, že můžou nastat okolnosti, které by mě donutily k tomu, abych o tom přemýšlel. V rodině vám prý říkají snílek. Ztotožňujete se s tím? Není to v kolizi s vaší politickou kariérou? Nedokážu dělat nic pořádně, pokud tomu nevěřím. Nejdřív potřebuji ideu o které jsem přesvědčen a pak pro uskutečnění té ideje dokážu udělat věci, o kterých si možná moje okolí ani nemyslí, že dokážu. Ale pokud o nějaké věci nejsem přesvědčen, pak moje výkonnost velmi prudce klesá. Člověk musí být snílkem, aby něco dokázal. S Radko Martínkem hovořila Jarmila Kudláčková

9 LIBERECKÝ KRAJ KN červen Krize přinesla problémy Liberecký kraj se obecně potýká při čerpání z evropských fondů s velkou administrativní náročností, což vnímá tak, že to může odrazovat některé potenciální žadatele od snahy získat dotaci. Určitě došlo ke zlepšení informovanosti o možnostech získávání dotací z evropských fondů. Probíhají různá vzdělávání v této problematice, což zvyšuje znalosti a zkušenosti realizátorů projektů, uvedl Jiří Langer, tiskový mluvčí Libereckého kraje. Zároveň podle něj již dochází k využití zkušeností z minulého období Za období jsou k dispozici data vycházejí z monitorovacího systému strukturálních fondů vedeného Ministerstvem pro místní rozvoj ČR. Kraj má zatím ovšem pouze data souhrnná za jednotlivé operační programy a jsou za celé území kraje nikoliv za žadatele Libereckého kraje. Nejvíce již bylo vyčerpáno z Operačního programu Rozvoj lidských zdrojů, celkem přes 507 milionů. Více než sto milionů bylo investováno v programech Průmysl a podnikání a Infrastruktura životní prostředí. Nejméně prostředků připadlo na OP Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství. I tady již ale byly proinvestovány skoro 84 miliony korun. Nejvíce prostředků však bylo vyčleněno v takzvaném Společném regionálním operačním programu. Suma činí skoro 549 milionů. Další bezmála půlmiliarda byla přidělena dalším programům: Operační program Infrastruktura doprava, Interreg IIIA ČR Sasko, Interreg IIIA ČR Polsko a EQUAL. Za období ještě kraj nemá data k dispozici, řada projektů je stále v chodu a k čerpání prostředků teprve dochází. KRAJ KLADE DŮRAZ NA EQUAL Iniciativa Společenství EQUAL je jednou ze čtyř iniciativ Společenství, které jsou v programovacím období spolufinancované ze Strukturálních fondů. Iniciativa Společenství EQUAL spolufinancovaná z Evropského sociálního fondu je jedním z nástrojů na dosažení cílů Evropské strategie zaměstnanosti. Evropská komise vyhlásila Iniciativu Společenství EQUAL v návaznosti na Iniciativy Společenství ADAPT a EMPLOYMENT implementované v minulém programovacím období. Tato Iniciativa podporuje na celém území EU mezinárodní spolupráci při vývoji a prosazování nových nástrojů boje se všemi formami diskriminace a s nerovnostmi na trhu práce. Cílem Iniciativy je tedy vyvinout a prosadit nástroje na podporu příslušníků znevýhodněných skupin (dlouhodobě nezaměstnaných, nekvalifikovaných, absolventů škol, Mezi největší projekty financované prostřednictvím evropských prostředků patří odkanalizování Hrubého a Malého Rohozce. foto: www. opi.sfzp.cz starších občanů, osob se zdravotním postižením, etnických menšin, žen, azylantů apod.), kteří se střetávají s diskriminací či nerovným zacházení buďto přímo v zaměstnání nebo při hledání zaměstnání. Jedna z tématických oblastí Iniciativy Společenství EQUAL je zaměřena pouze na problematiku sociálního začleňování a pracovního uplatnění žadatelů o azyl. Iniciativa Společenství EQUAL se od hlavních forem pomoci z ESF liší vedle inovativnosti a mezinárodní spolupráce také tím, že probíhá na celém území všech členských států, tedy jak na územích pokrytých regiony s hrubým domácím produktem na hlavu nižším, než 75 % průměru Evropské unie, tak v regionech označovaných Cílem 3, tedy ostatní regiony. PŘÍSUN EURODOTACÍ KOM- PLIKUJE KRIZE Hospodářská krize přináší do čerpání prostředků z EU dva základní problémy. Ubývá možností jak zajistit předfinancování projektu, příjemce si to nemůže buď dovolit, nebo banky neposkytují zajištění úvěrem, tvrdí Langer. Tento fakt podle něj ovlivňuje počet žadatelů, kteří žádají o dotace, směrem dolů. Druhý problém souvisí s povinnou udržitelností projektů, jež je jednou ze základních podmínek získání dotace. Příjemci dotace mohou mít problémy udržet výsledky projektu po dobu 5 let od ukončení projektu, a to z důvodu finanční náročnosti či změn na daném trhu, které nemohly být v době podání žádosti předpokládány, dodává náměstek hejtmana Vít Příkaský, pověřený vedením resortu hospodářského a regionálního rozvoje, rozvoje venkova a evropských projektů. Mezi největší projekty v rámci financování z fondů Evropské unie patří odkanalizování Hrubého a Malého Rohozce a Daliměřic za 119 milionů, Rekonstrukce a oprava areálu sídla firmy Ještědské stavební společnosti ve Starých Pavlovicích za 25 milionů, informační centrum Technické univerzity v Liberci v areálu Technické univerzity za 180 milionů nebo protipovodňová opatření a přemostění Jizerky u objektu Staré Celnice za 6 milionů korun. Martin Ťopek V úterý 23. června od 14 hodin se v zasedací místnosti Krajského úřadu Libereckého kraje uskuteční šesté letošní zasedání krajského zastupitelstva. Projednávat se mimo jiné bude závěrečný účet kraje za loňský rok, návrh na svolání mimořádné valné hromady Krajské nemocnice Liberec či změny v rozpočtu. Netradiční program připravil Liberecký kraj pro své občany na neděli 21. června. Na třináctou hodinu je pozval na nejvyšší bod Českého ráje, na vrchol Kozákova. Tam chtějí zástupci kraje občanům představit studii navrhovaných koridorů rychlostní komuniace R35. Trasy chce kraj ukázat lidem nejenom na mapě, ale i v okolní krajině Po dvou měsících skončila v centru krajské metropole demolice obchodního domu Tesco. Na jeho místě už začala stavba nákupního Centra Forum, kterou tady postaví společnost Syner. Nové centrum by mělo být otevřeno na podzim příštího roku. Kdo nebude chtít šlapat na kole na Ještěd, od začátku června nemusí. Zdejší linkové autobusy, které jezdí mezi Libercem a Stráží pod Ralskem ušetří cykloturistům námahu díky speciálním přívěsům určeným k transportu bicyklů. Výrobu těchto přívěsů domluvily obce z Mikroregionu Podralsko a ČSAD Liberec. KRÁLOVEHRADECKÝ KRAJ S evropskými dotacemi pomůže úvěr Královéhradecký kraj využívá peněz z EU prostřednictvím Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod, a to pro všechny možné oblasti financování. Dlouhodobě se kraj zaměřuje na silnice, školství, zdravotnictví, ale třeba i cyklostezky a cestovní ruch. A s jakými projekty EU aktuálně pomáhá? VEDE OPĚT DOPRAVA Největší objem finančních prostředků jde nejen v Královéhradeckém kraji na dopravní infrastrukturu. V loňském roce získal kraj z regionálního operačního programu na opravy silnic více než 490 milionů korun. Nejvýznamnějším projektem byla oprava silnice z Vrchlabí do Strážného a Lánova, jejíž rekonstrukce přišla na více než 100 milionů korun. A ani letos kraj nezahálí a snaží se čerpat. Z EU tak na opravy silnic a mostů přijde více než 346 milionů. Peníze pomohou šesti projektům, z nichž největší je oprava silnice z Křižanova do České Skalice. Ta má přijít na 103 miliony korun. Pokud bychom chtěli mít silnice alespoň v uspokojivém stavu, bylo by zapotřebí během jednoho roku prostavět několik miliard korun. To samozřejmě nejde. Budeme se alespoň snažit příspěvek do těchto akcí zvýšit, prohlásil hejtman kraje Lubomír Franc. Zda svá slova hejtman splní, se ještě uvidí. Podle slibů vedení kraje má na opravy silnic přijít v příštích letech přes 1,5 miliardy korun. PENÍZE I NA VZDĚLÁVÁNÍ A SOCIÁLNÍ SLUŽBY Peníze lze získávat i z jiných fondů. Například z Norského Evropského hospodářského programu, jako se to povedlo škole ve Velkém Poříčí. foto: Velký objem peněz půjde v příštích pěti letech na projekty vzdělávacích organizací. Konkrétně má jít na vzdělávání přes 850 milionů korun, které bude kraj rozdělovat v rámci programovacího období Kraj rozdělí peníze na tyto projekty prostřednictvím Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Díky dotacím je možné realizovat projekty, které zlepšují vzdělávání žáků i další profesní růst učitelů, řekl hejtman Franc. Část peněz už si rozdělilo 17 subjektů. 150 milionů tak poputuje například na školský informační portál Střední školy informatiky a služeb ve Dvoře Králové nad Labem nebo na centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T. G. Masaryka v Kostelci nad Orlicí. V rámci druhé výzvy, která probíhá, bude rozděleno dalších 160 milionů. Peníze z EU jdou i na sociální služby. Konkrétně jde o 270 milionů na oblast sociální prevence. Projekt má pomoci sociálně slabým osobám zapojit se plně do života. Projekt by měl sociálně slabým osobám umožnit zejména návrat na trh práce, prohlásil královéhradecký radní pro sociální oblast Miroslav Uchytil. Podle něj tak finance z projektu mohou získat především azylové domy, centra pro osoby bez domova, intervenční centra pro oběti domácího násilí, programy pro uživatele drog a mnohé další. V současné době už nikdo nepochybuje, že by čerpání z fondů Evropské unie mohla ohrozit ekonomická krize. Kraje reálně čelí nižší daňovým výnosům, a to většinou v řádu stovek milionů korun. A taková situace se musí odrazit i na investicích. CESTA Z KRIZE: TRIPARTITA A ÚVĚR Královéhradecký kraj se snaží tuto situaci řešit hned několika způsoby. Na zmírnění dopadů krize a pokračování hladkého čerpání z fondů EU se zaměřuje poradní skupina, tzv. tripartita, jejíž činnost byla spuštěna v dubnu. Zasedá v ní vedení kraje v čele s hejtmanem Lubomírem Francem, dále zástupci odborů a zaměstnavatelů. Chceme problémům, které s sebou současná ekonomická krize nese, aktivně předcházet. Dialog zástupců zaměstnavatelů a odborů s krajskou samosprávou je v tomto směru velmi důležitý. Prioritou kraje je udržet zaměstnanost ve všech jeho organizacích a přinést do regionu co nejvíce investic, řekl hejtman Franc. V kraji také vznikla komise, která má ukázat cestu jak čelit ekonomickým problémům. A jedním z opatření je i úvěr. Kraj si totiž vypůjčil půl miliardy korun. Peníze půjdou především na projekty. Z tohoto úvěru je určeno 200 milionů na investiční akce kraje, zbylých 300 milionů na kofinancování a předfinancování projektů z Evropské unie, uvedl náměstek hejtmana Josef Táborský. Dotace z fondů EU jsou přitom důležité nejen kvůli snaze o maximální vyčerpání dostupných peněz, ale také proto, že stovky milionů z EU mohou pomoci oživit utlumenou ekonomiku. Filip Appl Poprvé po čtyřech letech hlásí Královéhradecký kraj úbytek svých obyvatel. Na konci března žilo na území kraje lidí, což je o 170 lidí méně, než tomu bylo na počátku roku. V kraji nejenom zemřelo více lidí než se narodilo, ale také se víc lidí odstěhovalo než přistěhovalo. Devětačtyřicet obcí se zúčastnilo krajského kola soutěže Vesnice roku. V nebývale silné konkurenci vyhrála obec Žernov na Náchodsku, která díky tomu postupuje do celostátního kola soutěže. Podle poroty vyhrála obec díky péči o svůj celkový vzhled a vybudování sportovního a společenského zázemí pro občany. Také Královéhradecký kraj už patří mezi regiony, které nabízejí svým obyvatelům zapojení do projektu Rodinných pasů. Ty přinášejí slevy ve sportovních a kulturních zařízeních, restauracích, hotelech a penzionech. Na Královéhradecku byl projekt odstartován na počátku června a slevy nabídne už v průběhu letošního roku. Bezbariérovým městem by v budoucnu měly být Hořice v Podkrkonoší. Náklady na to, aby se město přizpůsobilo potřebám zdravotně handicapovaných občanů, dosáhnou 150 milionů korun, z nichž 90 milionů pokryjí evropské prostředky. Projekt bezbariérového města zahrnuje asi třicet samostatných staveb, cílem je především odstranit všechny překážky vozíčkářů.

10 10 KN červen 2009 NUTS II SEVEROVÝCHOD Tomáš Kuchtík navštívil čtyři východočeské projekty Slovenský zástupce generálního ředitelství pro regionální politiku Evropské komise, Tomáš Kuchtík, navštívil 3. června region soudržnosti Severovýchod. Kromě účasti na pardubickém zasedání Monitorovacího výboru si přál vidět několik projektů financovaných z ROP Severovýchod, aby se přesvědčil o čerpání dotací z Evropské unie. O této návštěvě bude následně informovat Evropskou komisi. Návštěvu regionu soudržnosti Severovýchod zahájil Tomáš Kuchtík v Pardubicích. Na Monitorovacím výboru, zřízeném v rámci Regionálního operačního programu (dále ROP) NUTS II Severovýchod, se setkal s předsedou Regionální rady Radko Martínkem, zástupci Úřadu Regionální rady, ministerstev, hospodářské komory, měst a dalších subjektů, působících v Libereckém, Královéhradeckém a Pardubickém kraji. Odpolední program se začal odvíjet v královéhradeckém hotelu Grand, který byl koncem února letošního roku otevřen také díky dotaci z ROP Severovýchod přesahující 22 miliony korun. Dále pokračovala cesta do Holic. Tamější dětský domov prochází významnou rekonstrukcí, dotovanou více než 23 miliony korun z ROP Severovýchod. Naše zařízení nahrazuje rodičovskou péči dětem, které z různých důvodů nemohou vyrůstat ve vlastní rodině. A protože došlo v České republice k transformaci dětských domovů z internátních na rodinné, náš objekt této změně svým uspořádáním neodpovídal a bylo třeba jej přestavět tak, aby děti vyrůstaly pod vedením dvou vychovatelů v samostatné bytové jednotce a učily se pracovním, sociálním a jiným návykům, běžným v rodině, vysvětluje ředitel Domova Milan Hloušek. Modernizaci dětského domova pojal Pardubický kraj coby zřizovatel zařízení komplexně, včetně interiérů a úpravy okolí domu. Oceňuji snahu zlepšit životní podmínky znevýhodněným dětem, kterým se v nových prostorách nabídne i řada volnočasových aktivit. Změnu k lepšímu jistě pocítí také zaměstnanci, zmínil Tomáš Kuchtík. Ke kolaudaci interiéru dojde koncem června, poté se do Domova vrátí i děti, žijící přechodně na internátu jedné z holických středních škol v Dolní Rovni. Unikátní expozice věnovaná tradičním řemeslům regionu, Tomáš Kuchtík (vpravo) s ředitelem Městského muzea ve Skutči Liborem Akslerem. foto a text: Eva Jouklová tedy obuvnictví a kamenictví, se tvoří ve skutečském městském muzeu. Třetí navštívený projekt, dotovaný bezmála 15 miliony korun z ROP Severovýchod, bude dokončen až počátkem příštího roku. Už dnes ale na místě probíhají výrazné úpravy interiéru a stejně jako v Holicích i zahrady. Obyvatelé Skutče a okolí si už navykli chodit do divadla, na hudební festivaly, v sezóně využívají místní koupaliště. My ale chceme přivést do města turisty. Proto věnujeme pozornost interaktivní expozici muzea s cennými sbírkami exponátů z celé České republiky, dosud uloženými v depozitářích. Dokumentují tradiční řemesla, která jsou naším kulturním dědictvím, říká starosta města Pavel Novotný a dodává: Jenom samotné muzeum návštěvníky do Skutče nepřivede. Rád bych proto prosadil slevové karty, které by platily i v okolních městech, například v Litomyšli či Poličce. Zejména rodiny s dětmi by při týdenním pobytu navštívily s výraznou slevou muzea, bazény, koupaliště, zámky, sportovní haly a dalších atrakce, které dnes nabízí města samostatně, ale karty by region propojily. Poslední zastávkou na cestě po severovýchodě Čech byla Polička, rodiště hudebního skladatele světového formátu Bohuslava Martinů. Město vlastní jedinečnou sbírku skladatelových rukopisných partitur, korespondence a dalších věcí, zpřístupněna je populární a navštěvovaná rodná světnička ve věži, na místním hřbitově jsou uloženy jeho ostatky. Otevřením Centra Bohuslava Martinů nedaleko poličského náměstí využilo město svého genia loci, říká starosta Jaroslav Martinů. Zastaralé prostory muzea rozšířila interaktivní expozice, připomínající skladatelův odkaz, stejně jako poutavý film o Centru natočený. Vznikly tak prostory vhodné ke konání kulturních a společenských akcí, odpočinkové zóny a nový depozitář pro ochranu originálních sbírek se zázemím pro badatele. V současné době se dokončuje exteriér Centra, dotovaného z ROP Severovýchod více než 26 miliony korun. Těší mě, že nedaleko kulturní Litomyšle vzniklo tak zajímavé Centrum, věnované nejen hudbě významného skladatele, ale zejména jeho osobnosti. Protože je provoz financován výhradně z městského rozpočtu, měla by se Polička obrátit na další subjekty, které se spolufinancováním pomohou. Důležité je udržet kvalitu, která se dnes, krátce po otevření, návštěvníkům nabízí, doporučil na závěr Tomáš Kuchtík. ČESKÁ REPUBLIKA Vítězem soutěže EDEN je České Švýcarsko Historicky prvním nositelem titulu EDEN (European Destination of ExcelleNce Evropská destinace nejvyšší kvality) pro Českou republiku se stalo České Švýcarsko. Podle verdiktu odborné poroty právě tato destinace nejlépe dokáže rozvíjet cestovní ruch v podmínkách chráněné přírodní oblasti. Do soutěže o marketingovou značku EDEN se přihlásila 21 destinace, ve finále se kromě Českého Švýcarska rozhodovalo mezi turistickou oblastí Králický Sněžník Śnieżnik a Orlickými horami Podorlickem. Výsledky oznámil na slavnostní ceremonii v Brně ministr pro místní rozvoj Rostislav Vondruška. Soutěž EDEN vyhlašuje od roku 2006 Evropská komise v rámci projektu zaměřeného na rozvoj trvale udržitelného cestovního ruchu. Letos dostali soutěžící za úkol připravit takový turistický produkt, který akcentuje zvláštnost chráněného území a přináší rozvoj celé společnosti v souladu s principy udržitelného rozvoje. Garantem letošního ročníku pro Českou republiku se stala agentura CzechTourism, která ve spolupráci s ministerstvem pro místní rozvoj soutěž také zajistila. Své projekty poslalo 21 destinací. Porota kromě samotných turistických produktů hodnotila i to, jak probíhá komunikace s představiteli chráněného území, jak vyspělá je infrastruktura regionu (škála ubytování, informační centra aj.) nebo jak se daří spolupracovat s místní komunitou a podnikateli. Právě spolupráce byla u některých přihlášek kamenem úrazu nejviditelnější to bylo v případě, kdy jednu destinaci přihlásily hned dva rozdílné subjekty. Vítězství Českého Švýcarska bylo suverénní, ačkoli o body jej mohla připravit relativně velká známost oblasti. Tato destinace je ukázkovým modelem toho, jak úspěšně spolupracovat při rozvoji cestovního ruchu v chráněné oblasti. Na koncepci jeho rozvoje se totiž podílí obecně prospěšná společnost společně se správou národního parku. Ojedinělé jsou rovněž speciální ekovýchovné projekty pro základní a mateřské školy nebo procházky s certifikovaným průvodcem, které mají usměrnit návštěvnost regionu. Turista tu ostatně sám pozná, že si místní význam cestovního ruchu jako přínosu své oblasti uvědomují, vysvětlil ministr pro místní rozvoj Rostislav Vondruška, proč se porota přiklonila k této nabídce. Ne všude jsou totiž turisté zatím vítání. Před některými destinacemi leží úkol, jak pro myšlenku rozvoje cestovního ruchu získat místní komunitu. Tady by mohl být příklad Českého Švýcarska velmi inspirativní, dodal ministr. Vítězná destinace získává právo používat při své propagaci značku EDEN a další marketingovou podporu jak ze strany Evropské komise, tak ze strany CzechTourism. Natočení spotu, prezentace na webech a akcích agentury nebo výroba propagačních materiálů v hodnotě 350 tisíc korun, vyjmenovala hlavní přínosy vedoucí projektu EDEN Hana Fojtáchová. Zkrátka ale nepřijdou ani ostatní přihlášené destinace. Agentura z jejich nabídek připraví tematický seriál, který se objeví na webech agentury i v foto: CzechTourism samostatné brožuře. Věříme, že získání titulu excelentní destinace bude zároveň pozvánkou k návštěvě Českého Švýcarska. Stojí za ním dlouhodobá spolupráce s partnery ve veřejné i soukromé sféře, jimž touto cestou chceme poděkovat, řekl na slavnostním ceremoniálu ředitel obecně prospěšné společnosti České Švýcarsko Marek Mráz. Více o projektu EDEN v Česku: v Evropě: vítězná destinace: Soutěž proběhla pod záštitou ministra pro místní rozvoj a za podpory Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. Celostátní kolegium cestovního ruchu Vzájemně se informovat o aktuálních projektech, sdílet zkušenosti, prosazovat společná témata a usilovat o zvýšení významu cestovního ruchu to jsou hlavní cíle Celostátního kolegia cestovního ruchu. To slučuje několik významných celostátních organizací včetně agentury CzechTourism, Ministerstva pro místní rozvoj ČR, Asociace hotelů a restaurací ČR nebo Asociace cestovních kanceláří ČR. V druhém roce své existence se chce zaměřit především na koordinaci nových projektů financovaných z evropských fondů. Celostátní kolegium vzniklo 20. května 2008 v Písku jako platforma pro řešení problémů v cestovním ruchu. Jeho členové se hodlají aktivně podílet na realizaci Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR na období a příslušného prováděcího dokumentu ke Koncepci, schváleného vládou ČR. Kolegium usiluje především o zlepšení postavení a zvýšení významu cestovního ruchu jako průmyslového odvětví, které se na tvorbě HDP podílí 3 %. Na třetí jednání Celostátního kolegia cestovního ruchu v Písku byly 19. května 2009 pozvány všechny významné subjekty působící na celostátní úrovni. K zásadám Kolegia se přihlásila Asociace hotelů a restaurací ČR, Asociace cestovních kanceláří ČR, Asociace turistických informačních center ČR, Asociace turistických regionů ČR a státní agentura CzechTourism. Dalším účastníkem se ještě před zahájením jednání stalo ministerstvo pro místní rozvoj. Ministr Rostislav Vondruška udělil projektu svou záštitu. Kolegium je stále otevřeno také dalším organizacím s celostátní působností. Na píseckém jednání byla předsedající organizací kolegia zvolena agentura CzechTourism, zastoupená Pavlem Kosařem, který je pověřen řízením agentury. Posty místopředsedů zaujala Asociace cestovních kanceláři ČR (Michal Veber) zastupující zájmy podnikatelů a Asociace turistických regionů ČR (Michal Vávra) za místní samosprávu. Společným tématem pro rok 2009 je vzájemné předávání informací o aktuálním stavu a realizaci jednotlivých projektů pro rozvoj cestovního ruchu v rámci turistických regionů, krajů i na národní úrovni a snaha o koordinaci nově připravovaných projektů, které využívají financování z evropských fondů (ROP, IOP atd.). Veronika Váňová, tajemnice kolegia

11 PREZENTACE/INZERCE KN červen Eurocentrum Brno Eurocentrum Brno je součástí celostátní sítě Eurocenter, která jsou zřizována Odborem informování o evropských záležitostech Úřadu vlády ČR a která tvoří spolu s internetovým portálem Euroskop.cz a bezplatnou telefonní linkou Eurofon tzv. Integrovaný informační systém. Občané Brna a celého Jihomoravského kraje mohou využívat služeb Eurocentra Brno již čtvrtým rokem. Eurocentrum je informační místo, na které se občané mohou obracet se svými dotazy týkajícími se Evropské unie. Kromě zodpovídání dotazů nabízí Eurocentrum Brno návštěvníkům i velký výběr brožur a publikací zaměřených na různé evropské problematiky. Zájemci o evropskou tematiku mají k dispozici odborné publikace z knihovničky Eurocentra a mohou si rovněž vyhledávat informace o EU na počítači pro veřejnost. Vedle zodpovídání dotazů pořádá Eurocentrum Brno informační semináře pro veřejnost a nabízí školám možnost využít nabídku bezplatných přednášek pro žáky základních a studenty středních a vyšších odborných škol zaměřených na témata spojená s Evropskou unií. Pravidelně pořádáme přednášky, semináře a diskuze zaměřené na různá témata týkající se Evropské unie. V první polovině letošního roku se samozřejmě většina akcí týkala předsednictví České republiky v Radě Evropské unie, to ale neznamená, že bychom opomíjeli ostatní otázky spojené s EU. Občané měli možnost získat informace např. o Lisabonské smlouvě, možnostech studia a práce v zahraničí, čerpání finančních prostředků z evropských fondů a programů, apod., uvedl Aleš Belka, vedoucí Eurocentra Brno. V průběhu léta, během prázdnin a dovolených, nejsou žádné větší akce pro veřejnost plánovány. Rádi bychom ale již nyní všechny zájemce pozvali na, v pořadí již třetí, Veletrh komunitárních programů, který se v Brně uskuteční na podzim tohoto roku. O uplynulé běhy byl mezi zájemci o financování z komunitárních programů enormní zájem a doufáme, že i nadcházející Veletrh bude pro všechny zúčastněné velmi přínosný. Kompletní přehled akcí Eurocentra Brno je dispozici na webových stránkách Eurocentrum Brno, Kobližná 4, Brno (v prostorách Knihovny Jiřího Mahena) Telefon: , eurocentrum.brno@euroskop.cz Otevírací doba: pondělí pátek /

12 12 KN červen 2009 KRAJ VYSOČINA Pro sedm lidí má kraj Vysočina v letošním roce připravené své medaile. Kraj je uděluje od loňského roku a medaile mají podobu dřevěnou, skleněnou a kamennou. Loni je získalo devět osobností, letos to budou dvě ženy a pět mužů. Mimo jiných si je 8. října z Horáckého divadla v Jihlavě odnese atletka Jarmila Kratochvílová, rychlobruslařka Martina Sáblíková, prezident Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů Jihlava Marek Hovorka či handicapovaný sportovec Michal Šiška. Ve čtvrtek 2. července se v kongresovém sále krajského úřadu uskuteční seminář k prevenci před povodněmi, který připravuje kraj Vysočina ve spolupráci s ministerstvy zemědělství a životního prostředí. První blok semináře se bude týkat dotačních titulů, druhý podzimní výzvy do oblasti podpory Omezování rizika povodní OP Životní prostředí. Vedení kraje silně kritizovalo postup Správy železniční dopravní cesty, která je zpracovatelem jízdních řádů. Podle kraje se SŽDC rozhodla bez jakéhokoliv předchozího upozornění nebo domluvy s vedením kraje zrušit dvacet vlakových spojů nebo jejich úseků a argumentovala přitom nutností zajistit oběhy vlaků. Zástupci kraje se o postupu SŽDC dozvěděli až v době, kdy jízdní řád nelze měnit. Řešením krize je maximální využívání dotací Čerpání peněz z evropských fondů je důležitým mechanismem pro financování naprosté většiny zásadních projektů v kraji Vysočina. Peníze získává kraj Vysočina prostřednictvím Regionálního operačního programu Jihovýchod, ve kterém je společně s Jihomoravským krajem. V tomto programu je pro období pro oba kraje k dispozici přibližně 20 miliard korun. Kraj však dal už několikrát najevo, že bude usilovat o to, aby mohl čerpat i po roce 2013, kdy se má příliv peněz zastavit. NA KRIZI S NOVÝMI PROJEKTY Stejně jako v jiných regionech země i na Vysočině jde největší objem peněžních prostředků na rekonstrukci a výstavbu silnic. Kraj vlastní na kilometrů komunikací a každoročně proinvestuje na dopravní stavby stovky milionů. Ve fondu EU bylo na dopravní infrastrukturu vyhrazeno od roku 2002 přibližně sedm miliard korun. V minulých letech byly z těchto peněz zrealizovány projekty za více než miliardu. Jedním z nejvýraznějších projektů je například silnice z Jihlavy do Třebíče. Tato důležitá přestavba čtyřkilometrového úseku vedoucího od Jihlavy k obci Příseka stála přes 173 miliony korun. V letošním roce chce kraj Vysočina získat dotaci na dalších šest silničních staveb za 220 milionů korun nad rámec původního plánu. Záměr je jasný: Realizací některých investičních akcí i nad rámec schváleného rozpočtu zmírnit dopady ekonomické krize. Proto kraj plánuje nové projekty za 45 milionů i v dalších oblastech, jako je zdravotnictví nebo školství. V současné době probíhá vytipování dalších potenciálních projektů, které by mohly být realizovány také ještě v letošním roce, řekl náměstek hejtmana zodpovědný za oblast dopravy a majetku Libor Joukl. Záleží však na zastupitelstvu, které o tom rozhodne na zasedání 16. června. Dotaci z EU by kraj rád získal na přestavbu mostů v Humpolci a Naloučanech či na opravy silnic z Jaroměřic nad Rokytnou do Hrotovic, v Nové Cerekvi či v Počátkách. CYKLOSTEZKY V KRAJI VELMI POPULÁRNÍ Z dalších oblastí, které se těší z podpory Evropské unie, lze jmenovat například zdravotnictví. Peníze Evropské unie jdou především na výbavu nemocnic. Mnohé přístroje jsou totiž tak drahé, že dotace představuje jedinou možnost, jak je pořídit. Na Vysočině Na dopravní infrastrukturu jdou každoročně stovky milionů z EU. toho naposledy využila nemocnice v Havlíčkově Brodě. Na nákup přístrojů získala 9,6 milionu korun. Velký důraz klade kraj Vysočina na stále populárnější cyklostezky. V letošním roce na ně má přijít z Evropské unie kolem 120 milionů korun. V současnosti vznikají trasy pro cyklisty na pěti místech kraje, ale další projekty na sebe podle vedení kraje nenechají dlouho čekat. Dotace na cyklostezky už získala Jihlava a Ždírec nad Doubravou a také obce Horní a Dolní Krupá nebo Sázava. Už příští měsíc se díky dotacím začne po několika letech příprav upravovat zhruba 120 kilometrů dlouhá dálková trasa z Jihlavy přes Třebíčsko k hraničnímu přechodu Vranětín, kde naváže na rakouskou cyklostradu do obce Raabs and der Thaya, uvedl mluvčí města Jihlava Radek Tulis. Na rozdíl od většiny cyklotras na Vysočině ji z části budou tvořit komunikace, z nichž bude zcela vyloučena automobilová doprava. Úpravy trasy včetně postavení dvou lávek budou stát asi 60 milionů korun. O dotaci na novou cyklostezku chce letos zažádat také Přibyslav na Havlíčkobrodsku. PROTI KRIZI POUZE KRÁCENÍ VÝDAJŮ NEPOMŮŽE foto: I Vysočinou hýbe ekonomická krize. Kraj v očekávání nižších příjmů, než se původně plánovalo, zřídil v dubnu skupinu, která se má problémem zabývat, a také schválil potřebnou strategii. Těžké podmínky připouští i hejtman Jiří Běhounek. V oblasti čerpání financí z EU je letos situace mnohem složitější, než tomu bylo v loňském roce. Proto považuji za úspěch, že se nám daří čerpat minimálně ve stejné míře. Podle něj je nutné postupovat obezřetně, ale i razantně. Naše strategie vychází mimo jiné i z předpokladu, že pouhé krácení výdajů z rozpočtu kraje, by bylo v této situaci kontraproduktivní a krizovou situaci by spíše prohlubovalo. řekl hejtman a dodal, že řešením jsou vhodné investice a maximální využívání peněz z EU. Filip Appl Od začátku června je otevřen nový olomoucký aquapark. Zábavní centrum za půl miliardy korun, o kterém se uvažovalo už od roku 2002, otevřel slavnostně primátor města Olomouc Martin Novotný. Aquapark přivítal i hejtman kraje. Věřím, že aquapark bude podobně jako historické centrum města hojně vyhledáván nejen Olomoučany, ale také dalšími návštěvníky, řekl hejtman Tesařík. Město Prostějov se připojí k Integrovanému dopravnímu systému Olomouckého kraje (IDSOK). Díky tomu bude nyní možné plynuleji přestupovat mezi spoji a dopravovat se na jízdenku koupenou v autobusech příměstské dopravy. Smlouva s Prostějovem navazuje na předchozí dohody s Olomoucí, Přerovem, Prostějovem, Šumperkem, Zábřehem a Hranicemi, uvedl hejtman Martin Tesařík. Prostějov byl posledním městem, jehož městská doprava dosud nebyla součástí IDSOK. OLOMOUCKÝ KRAJ Rozvoj venkova je pro kraj jedinečná příležitost Hejtman Olomouckého kraje Martin Tesařík únoru podepsal smlouvy s žadateli o podporu z Regionálního operačního programu Střední Morava ve výši přes půl miliardy korun. Hejtman jako předseda regionální rady zároveň potvrdil celkem 39 smluv s uchazeči z Olomouckého a Zlínského kraje. Mezi úspěšnými žadateli o podporu jsou města a obce, podnikatelé i neziskové organizace. Věřím, že žadatelé peníze účelně využijí a že tato poměrně značná suma peněz se projeví v zlepšení prostředí v našich městech a obcích, uvedl po podpisu smluv hejtman Tesařík. Olomoucký kraj čerpá evropské prostředky prostřednictvím čtyř operačních programů. K nim se přidávají další projekty, jako je program rozvoje venkova nebo komunitární programy Evropské unie. Mezi operační programy spadají operační programy Meziregionální spolupráce, Nadnárodní spolupráce, Přeshraniční spolupráce a Operační program podnikání a inovace. Operační program Meziregionální spolupráce spadá mezi operační programy v cíli Evropská územní spolupráce a je pro něj z fondů Evropské unie vyčleněn 321 milion eur. Ty mají být z národních veřejných zdrojů zúčastněných států doplněny o další 83 miliony. České veřejné zdroje se budou na financování programu podílet 0,17 milionů eur. V rámci programu neexistuje specifická finanční alokace pro jednotlivé země. Operační program Meziregionální spolupráce je společný pro všechny členské státy Unie, Norsko a Švýcarsko. PROGRAM MÁ VLIV NA CELOU STŘEDNÍ EVROPU Operační program Nadnárodní spolupráce má pro období k dispozici 246 milionů eur pro všechny zapojené země a je zaměřen na projekty, které mají důležitost či vliv na celé území Střední Evropy. Prostor Střední Evropy v rámci Nadnárodní spolupráce je vymezen regiony z Rakouska, České republiky, Německa, Maďarska, Itálie, Polska, Slovenska, Slovinska a Ukrajiny. Finanční prostředky jsou určeny k podpoře projektů zahrnujících spolupráci mezi národními, regionálními a místními veřejnými i soukromými subjekty. Podporuje společné projekty v oblasti inovací, dostupnosti, životního prostředí, konkurenceschopnosti a atraktivnosti měst a regionů. Cílem je pomoci ekonomickému, ekologickému a sociálnímu rozvoji ve Střední Evropě. O podporu tohoto programu mohou žádat národní a regionální veřejné orgány, regionální rozvojové agentury, univerzity, výzkumné ústavy a instituce terciárního vzdělávání, inkubační domy, školící střediska, sdružení zaměstnavatelů, podnikatelé, provozovatelé infrastruktury a veřejné dopravy, ekologické zájmové skupiny, dodavatelé energií, instituce územního plánování, bytová družstva a bytové podniky, nadnárodní organizace v oblasti kultury. Cílem programů přeshraniční spolupráce je podpora hospodářské a sociální integrace příhraničních území prostřednictvím odstraňování přetrvávajících bariér a posilování jejich rozvojového potenciálu. Projekty podanými v rámci těchto programů by měly být posíleny vzájemné hospodářské, společenské a kulturní vztahy, společná péče o přírodní bohatství, rozvoj cestovního ruchu a budování flexibilního trhu práce. Operační program přeshraniční spolupráce Česká republika-polská republika byl schválen 11. prosince 2007 Evropskou komisí. Zahájení programu, tj. příjem žádostí, byl započat dnem 14. ledna Od tohoto termínu mohou žadatelé konzultovat a předkládat své projektové žádosti. Projektové žádosti jsou přijímány průběžně, nikoli na základě omezené časově výzvy. V květnu 2007 byl Výborem pro rozvoj venkova EK schválen programový dokument pro čerpání finančních prostředků z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova na období Dotace 100 miliard korun (3,6 miliardy eur) prostřednictvím programu získá tuzemské zemědělství a venkov v průběhu sedmi let. Je to příležitost, která už s nebude opakovat, řekl tehdy ministr zemědělství Petr Gandalovič. Martin Ťopek Koncem května otevřel první náměstek hejtmana Olomouckého kraje Michael Fischer novou stezku pro cyklisty. Ta měří téměř půl kilometru a vede k bráně Odborného léčebného ústavu v Pasece. Komunikace vznikla s podporou Regionálního operačního programu Střední Morava. Z nákladů ve výši tří milionů korun zaplatil léčebný ústav milion, zbývající peníze pokryla dotace. Rekonstrukce se dočkal také olomoucký aquapark. foto zdroj: internet

13 PREZENTACE/INZERCE KN červen Odpad považuji za využitelnou surovinu, říká radní Pardubického kraje Václav Kroutil Václav Kroutil je již více jak půl roku radním Pardubického kraje zodpovědným za životní prostředí, zemědělství a venkov. Za tuto dobu dokázal, že je osobou na správném místě. Jak se ale staví ke třídění odpadu? Nejsme na tom tak špatně. Ale bylo by chybou ztratit důvěru lidí ve smysluplnost třídění odpadu jenom kvůli tomu, že ekonomika zaznamenala výkyv. Jak vypadá situace v Pardubickém kraji? Můžete srovnat Pardubický kraj s ostatními regiony? Pardubický kraj se již tradičně umísťuje mezi prvními třemi kraji z celé České republiky v množství vytříděného odpadu na jednoho obyvatele. V roce 2007 byl dokonce vyhodnocen jako vůbec nejlepší. Jak se k třídění odpadů staví Pardubický kraj? Kraj vyhlašuje soutěž Perníková popelnice, kde města a obce Pardubického kraje, které jsou posouzeny jako nejúspěšnější, obdrží finanční podporu a symbolickou perníkovou popelnici. Problematika třídění odpadů je samozřejmě obsažena i v Programovém prohlášení Rady Pardubického kraje. Ing. Václav Kroutil, radní Pardubického kraje zodpovědný za životní prostředí, zemědělství a venkov Pane radní, jak jste na tom s tříděním odpadu. Ano nebo ne? Ano, třídím. Považuji to tak trochu za součást ekologické gramotnosti. Navíc já vůbec nepovažuji odpad za odpad, ale naopak za další využitelnou surovinu. Jaký je váš názor na situaci spojenou s tříděním odpadu v České republice? Myslíte si, že třídíme dostatečně? Chystá kraj nějaké akce zaměřené na třídění odpadů? Vedle již zmíněné soutěže p ř i p r a v u j e m e například komunikační kampaň, Odpadářské dny a semináře s tématikou odpadů pro obce a města všech velikostí. (mah)

14 14 KN červen 2009 EKONOMIKA BYZNYS Jihomoravské krajské zastupitelstvo schválilo návrhy protikrizových opatření pracovní skupiny MOZEK. Opatření byla navržena za účelem vyrovnání propadu daňových příjmů kraje, který ministerstvo financí odhadlo na půl miliardy korun. Úspory by měly dosáhnout 189 milionů korun. Další rezervy budou vytvořeny zapojením finančních prostředků volných ke konci minulého roku ve výši 134,42 milionu korun, využitím volných zdrojů Fondu rozvoje Jihomoravského kraje z prostředků vyčleněných na spolufinancování projektů Evropské unie ve výši 20,3 milionu a snížením krytí odpisů příspěvkových organizací ve výši 156,4 mil. Kč. S přebytkem převyšujícím 151,8 milionu korun hospodařil v loňském roce Karlovarský kraj. Skutečné příjmy představovaly zhruba 4,8 miliardy korun a výdaje přes 4,6 miliardy. O využití přebytku bude rozhodovat v červnu krajské zastupitelstvo, řekl náměstek hejtmana Petr Navrátil. Letos kraj počítá s deficitem zhruba 800 milionů korun. Ekonomická krize způsobila, že propad v daňových příjmech je od počátku roku už více než 46 milionů korun. A asi to nebude konečné číslo, dodal Navrátil. Hospodaření Karlovarského kraje za rok 2008 přezkoumala kontrolní skupina Ministerstva financí České republiky, která k němu neměla žádné výhrady. V prvním čtvrtletí letošního roku bylo v České republice vyhlášeno 707 konkurzů. Je to o téměř 60 procent více než ve stejném období roku Bankrotů právnických osob, tedy především obchodních společností, bylo vyhlášeno 303, což je o 26 procent více než ve stejném období loni. Bankrotů fyzických osob podnikatelů bylo v prvním čtvrtletí letošního roku vyhlášeno 53, což představuje meziroční pokles o 16 procent. V prvním čtvrtletí rostl počet bankrotů meziročně nejrychleji v Plzeňském kraji a to o 133 procenta. V Karlovarském kraji vzrostl meziročně o 122 procenta a v Moravskoslezském kraji o téměř 90 procent. V některých krajích se však počet bankrotů naopak snižoval. Například v Pardubickém kraji došlo k meziročnímu poklesu o 40 procent, v kraji Vysočina o 37 procent a v Jihomoravském kraji o 17 procent. Největší podíl bankrotů, 24 procenta, byl v prvním čtvrtletí letošního roku vyhlášen v hlavním městě Praha. Na druhém místě byl Jihomoravský kraj s 13 procenty. Nejmenší počet vyhlášených bankrotů připadl na kraj Vysočina s podílem jednoho procenta. Velmi nízký podíl vykázal i kraj Liberecký se třemi procenty. Nemocnice Jihočeského kraje v Jindřichově Hradci plánuje získat z evropských peněz půl miliardy korun. V příštích třech letech chce za pomoci téměř půlmiliardové injekce zcela obnovit centrální lůžkový pavilon. V konkrétní výzvě regionálního operačního programu je však možnost získat pouze část peněz. Zbytek by pak musela doplatit nemocnice, a tedy kraj ze svého rozpočtu. Uděláme ale všechno pro to, aby se tento smysluplný záměr podařil, slibuje hejtman kraje Jiří Zimola. V Brodě vyrůstá nová elektrárna Malá vodní elektrárna za téměř 100 milionů korun vyrůstá na umělém náhonu řeky Jizery v Železném Brodě. Hotová má být v únoru Roční produkce elektrické energie představuje spotřebu zhruba šesti stovek domácností. Investorem projektu je Vodní elektrárna Železný Brod, a.s., na části jeho financování se podílí i Evropská unie dotacemi z programu EKO-ENERGIE, dodavatelem je stavební společnost SYNER VHS Vysočina, a.s. Získaný proud poputuje do městské rozvodné sítě, která zásobuje na 6,5 tisíce obyvatel Železného Brodu. Objekt se skládá z trafostanice, ZLEPŠENÍ V POLOVINĚ OKRESŮ Úřady práce evidují o 150 tisíc uchazečů více než v loňském roce. V dubnu jich nově přišlo na úřad práce přes 70 tisíc, v květnu už jen přes 50 tisíc. V květnu klesla nezaměstnanost v 39 okresech, nejvíce v Jeseníku o 7 procent. V 38 okresech nezaměstnanost stoupla, nejvíce v Praze západ o 5 procent. Pokles nezaměstnanosti v okresech jako Jeseník, Znojmo nebo Český Krumlov byl způsoben nárůstem sezonních prací. V červnu se očekává stabilizovaný stav, lidé budou dále nacházet práci v sezonních odvětvích, ale tento pokles nezaměstnanosti vyváží čerství absolventi škol. Ti rozvodny, administrativního zázemí s dispečinkem a strojovny, vyjmenovává zástupce dodavatele David Štursa a pokračuje: Výroba energie z vody je přímo úměrná intenzitě proudu řeky. Při plném výkonu turbínami proteče až litrů vody za sekundu. Skutečné využití ale určuje sama příroda množstvím spadaného sněhu, rychlostí jarního tání nebo letními vedry. Nezaměstnanost v dubnu mírně stoupla na 7,9 procenta. Rozdíl proti březnu je 8 tisíc osob, bez práce jich bylo celkem 456 tisíc. V loňském roce byla ve stejném měsíci nezaměstnanost kolem 5 procent. V EU patří Česká republika na páté místo mezi země s nejnižší nezaměstnaností. se na květnové nezaměstnanosti podíleli 5,5 procenta. V EVROPĚ MÉNĚ PRÁCE Pokud chceme srovnávat v rámci celé Evropy, je potřeba vypočítat nezaměstnanost podle metodiky Eurostatu, statistického úřadu EU. V každé zemi se může nezaměstnanost počítat jinak a existují zde i rozdíly například ve věkovém limitu, od kterého může člověk začít pracovat. Proto Eurostat vypracovává tzv. harmonizovanou míru nezaměstnanosti. Podle tohoto údaje byla květnová nezaměstnanost v ČR 5,7 procenta. Nejnižší nezaměstanost v EU byla v Nizozemí a Rakousku. Nejvíce naopak ve Španělsku, Lotyšsku a Litvě. Součástí výstavby je i rekonstrukce celého náhonu v délce jednoho kilometru podél toku Jizery, dále jezových konstrukcí a stavidel na vtoku do náhonu. Stavební úpravy se dotknou i kamenných nábřeží, jezové lávky a bočního vedení říčního koryta. Při rekonstrukci myslíme jak na lidi, tak na živočichy. Kvůli migraci ryb bude u dna řeky vyříznutý otvor. Vznikne zde tzv. rybochod, tedy průtok pro přechody ryb. Strach nemusí mít ze změněných podmínek ani vodáci. Hladina Jizery se nepatrně zvýší pouze v provozním úseku Pobaltské státy byly tvrdě zasaženy hospodářským poklesem a u všech tří vzrostla nezaměstnanost meziročně o více než 10 procent. V EU nezaměstnanost také klesala, a to v Rumunsku a Řecku. Nezaměstnanost je v EU nejvyšší za posledních deset let. Průměrná nezaměstnanost všech zemí EU byla v květnu 8,6 procenta. Hůře jsou na tom země eurozóny, u nich se hodnota přehoupla přes 9 procent. Odhadem je v celé EU bez práce necelý 21 milion osob. Připravujeme marketingové kampaně malým a středním firmám a přitom jim chceme poskytnout profesionální řešení. Zaměstnáváme ty nejtalentovanější studenty, kterým tímto způsobem také zprostředkováváme praxi a zkušenosti, které jsou pro jejich budoucí uplatnění stěžejní. Dáváme jim prostor k realizaci jejich nápadů a přitom jim poskytujeme zpětnou vazbu a zejména dohlížíme na profesionální úroveň výstupu pro klienta. před náhonem do elektrárny, kam je přístup z bezpečnostních důvodů beztak zakázán, doplňuje Štursa. Poblíž současného místa výstavby až do konce 60. let minulého století fungovala vodní elektrárna z doby Rakouska Uherska, která proudem zásobovala přádelnu dnes již neexistující textilky. Elektrárna byla časem zrušena a náhon zasypán. Vzhled nového zdroje proudu je jednak přizpůsoben okolním objektům a rovněž kopíruje svoji starší předchůdkyni. (red) Nezaměstnanost je stabilizovaná, alespoň prozatím PERSONALISTA Roman Hřebecký, personální ředitel Adison Media Z jakých skupin se rekrutují zaměstnanci vaší firmy? SITUACE V KRAJÍCH foto: archiv Nezaměstnanost v krajích je po celé republice různě rozložená. Nejvíce jsou postiženy regiony s tradičně vyšší nezaměstnaností - severní Čechy a Morava. Nejlépe je na tom Praha a po ní Středočeský kraj. Z Moravy jsou na tom nejlépe Zlínský a Jihomoravský kraj. Moravskoslezský kraj je druhý nejhorší, má ale nejvíce nezaměstnaných v ČR. Tomáš Fridrich Kraj Počet nezaměstnaných Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj PERSONA IT firma Ness Czech má nového člena vedení. Jaromír Barták bude mít na starost odborníky nasazované do projektů. Devět let působil ve společnosti Logos, kde prošel oblastmi vývoje na technologiích Microsoft, analýzy, testingu a projektového managementu. Věnoval se také řízení krizových projektů. Podílel se na projektech Internet do škol pro MŠMT a Přenositelnost mobilních čísel pro Eurotel. Jaromír Barták je ženatý, rád hraje squash, miluje sushi a nejlépe se baví u Jana Wericha, šachů, kytary a na enduro motorce. Novým ředitelem logistiky společnosti Unilever pro region Střední Evropa byl jmenován Michal Glacner. Nový šéf logistiky přichází z dodavatelského řetězce společnosti Unilever (Unilever Supply Chain Company, Švýcarsko), kde působil na pozici operačního ředitele pro kategorii žlutých tuků v západní Evropě. V rámci této pozice byl zodpovědný za plánování, výrobu a zákaznický servis pro celý region západní Evropy. Pro společnost Unilever pracuje Glacner již 15 let, kde prošel různými divizemi. Je ženatý a má dvě děti. Mezi jeho záliby patří hory, a to v létě i v zimě. Rád tráví čas s rodinou. Plzeňský Prazdroj jmenoval do funkce technického ředitele Juliana Pattona (40). Je diplomovaný sládek a má titul MBA z univerzity v Lancasteru. Pochází ze Severního Irska z rybářské vesničky Ballywalter. Před studiem na Heriot Watt University v Edinburgu získal rovněž titul z mikrobiologie. Před příchodem do Plzeňského Prazdroje zastával Patton funkci ředitele technického oddělení a oddělení nákupu v Pivovarech Ursus v Rumunsku. V Plzni působil již dříve, od listopadu 2005 do října 2006, jako manažer výrobního rozvoje. Má tři děti, volný čas tráví s rodinou, hraním ragby, rád také zajde do fitness. Domluví se rumunsky na konverzační úrovni a trochu česky. Výkonným ředitelem společnosti Xerox pro Slovensko byl nově jmenován Marek Glozik (41). Generálním ředitelem společnosti XEROX CZECH REPUBLIC, pod kterou spadá i slovenská pobočka, nadále zůstává Petr Sichrovský. Glozik dříve působil ve společnosti Konica Minolta jako ředitel pobočky, kde byl zodpovědný za obchod, servis a administrativu. Zkušenosti z obchodu a marketingu získal také během svého působení ve společnostech Sanker a Electrolux. Marek Glozik vystudoval strojírenskou fakultu na Slovenské technické univerzitě v Bratislavě. Ve svém volném čase se věnuje sportu, především fotbalu, a zahradě. Dalibor Němec byl jmenován novým výkonným ředitelem společnosti KAKTUS Software. Ve společnosti pracuje od roku 1997, kde se z programátora postupně propracoval na pozici technického ředitele. Absolvoval Bankovní institut vysoká škola, kde získal inženýrský titul v oboru Informační technologie a management, hovoří anglicky. Je svobodný, mezi jeho zájmy patří cestování a celá řada sportovních aktivit (tenis, golf, potápění, basketbal), vyvíjí též publikační činnost.

15 ČESKÁ REPUBLIKA KN červen Zahájení výstavby silnice I/35 v libereckém pohraničí Ředitelství silnic a dálnic zahájilo stavbu silnice I/35 Bílý Kostel Hrádek nad Nisou, která je součástí souboru staveb zahrnující přeložku silnice I/35 v prostoru Bílý Kostel Hrádek nad Nisou státní hranice Česko/Polsko s pokračováním do Polské republiky a Spolkové republiky Německo k městu Zittau (Žitava). Silnice I/35 patří k nejvýznamnějším silničním spojením příhraniční oblasti Hrádecka s vnitrozemím České republiky, ale slouží také jako dopravní napojení silniční sítě České republiky na silniční sítě Polska a Německa. Mezi Libercem a Bílým Kostelem bylo v roce 2006 dokončeno zkapacitnění silnice I/13, respektive I/35, část silnice I/35 ke státní hranici s Polskem v blízkosti Hrádku nad Nisou byla realizována v roce 1999 jako jeho obchvat. V loňském roce byl dokončen úsek mezi křižovatkou na obchvatu Hrádku nad Nisou a budoucím hraničním přechodem Česko/Polsko u Oldřichova na Hranicích. Jsem proto rád, že dnes můžeme zahájit další přeložku této důležité liberecké tepny, která vyřeší stávající nevyhovující směrové a šířkové poměry, rekapituluje práce na tomto významném silničním tahu generální ředitel ŘSD Alfred Brunclík. Po vybudování silnice na polské straně dojde k propojení s polskou silniční sítí a na německé straně prostřednictvím silnice B178 z Zittau na dálnici A4 u města Bautzen (Budyšín) k napojení na německou dálniční síť. Po vybudování úseku Bílý Kostel Hrádek nad Nisou bude silnice I/35 sloužit osobní a nákladní dopravě mezi Českou republikou, Polskem a Spolkovou republikou Německo. Silnice I/35 bude realizována v kategorii S11,5/80 celkové délky 7,636 km s asfaltovým krytem. Trasa je vedena volným nezastavěným územím převážně po zemědělských pozemcích s minimálním zásahem do lesních porostů. Stavba silnice I/35 zahrnuje kromě hlavní trasy přestavbu mimoúrovňové křižovatky Bílý Kostel, výstavbu dvou nových křižovatek (Václavice a Hrádek n.n.), přeložku silnice III/2712 a 6 přeložek místních, respektive účelových komunikací a polních cest, 11 mostních objektů, dvě opěrné a jednu zárubní zeď, vybudování systému odvodnění, dopravního značení, přeložky inženýrských sítí, stavbu protihlukových clon a realizaci vegetačních úprav. Trasa silnice I/35 vychází z mimoúrovňové křižovatky (MÚK) silnic I/13 a I/35 v Bílém Kostele, která bude přestavěna v rámci této stavby. Z křižovatky trasa stoupá severním směrem východně od hřbitova v Bílém Kostele přes údolí Farského potoka a bezejmenné vodoteče, které překonává dvěma mostními objekty, k Hlásnému vrchu. V tomto stoupaní je navržen přídavný jízdní pruh. Po obejití Hlásného vrchu se trasa stáčí k západu po zemědělských pozemcích v lokalitě Nad Pekařkou, mimoúrovňově kříží silnici III/2712 mezi Pekařkou a Václavicemi a po kraji lesního komplexu Na bažině vchází do vytěžené části dobývacího prostoru štěrkopísků Václavice. V tomto prostoru je navržena křižovatka Václavice napojující silnici III/2713, pískovnu a obec Václavice. Následně mostním objektem mimoúrovňově kříží silnici III/2713 mezi Václavicemi a Grabštejnem i Václavickou přehradu. Po obejití lesního komplexu Bažantnice se trasa stáčí k západu a směřuje k Hrádku n.n, kde se v prostoru u rozvodny ČEZ napojuje na stávající silnici I/35 vybudovanou v roce 1999 jako obchvat Hrádku n.n. Napojení města je navrženo úrovňovou stykovou křižovatkou tvaru T prodloužením větve stávající křižovatky. Realizací přeložky silnice I/35 v úseku Bílý Kostel Hrádek nad Nisou dojde jednak k odstranění nevyhovujících směrových a šířkových poměrů, a dále budou eliminovány závady na stávající trase z hlediska vlivu na životní prostředí, kdy současný provoz nepříznivě ovlivňuje přilehlou zástavbu hlukem a emisemi a dochází zde k častým střetům s migrující zvěří. (red) Informace o stavbě Název stavby: Silnice I/35 Bílý Kostel Hrádek nad Nisou Délka stavby: 7636 m Kraj: Liberecký kraj Cena stavby: Kč Zprovoznění: říjen 2011 Krajští silničáři křtili knihu Hned dvě významné akce uspořádala koncem května Správa a údržba silnic Pardubického kraje (SÚS Pk). Ve foyer budovy ČSOB Pojišťovny v Pardubicích se konala vernisáž výpravné publikace o krajských silnicích, pár dní nato se s činností silničářů mohli seznámit představitelé obcí na takzvaném technickém dni ve Vísce u Jevíčka. Královéhradecký kraj podporuje podnikatele Rozvoj podnikatelských aktivit jako zdroj ekonomického růstu regionu, kvalitních služeb i pracovních pozic. To i mnohem víc vidí Královéhradecký kraj v podnikatelské sféře. Rozvoj podnikání a podpora podnikatelů má proto v Královéhradeckém kraji zelenou a kraj na tuto podporu pamatuje ve svých strategických dokumentech. Program Královéhradeckého kraje (KHK) na podporu podnikání zahrnuje: strategické podklady podporu investic využití zahraničních vztahů kraje ve prospěch podnikatelů další aktivity kraje Strategie rozvoje Královéhradeckého kraje obsahuje podporu vzniku nových a rozvoje stávajících firem jako stabilizujícího prvku regionální ekonomiky a zaměstnanosti, zlepšení komunikace veřejné správy a podnikatelské sféry, podporu vzájemné spolupráce firem, institucí terciárního vzdělávání a institucí výzkumných, podporu, výzkumu, vývoje a inovací. V oblasti vzdělávání pak rozvoj celoživotního učení, zlepšení spolupráce vzdělávací sféry se zaměstnavateli, klade si za cíl také zlepšení propojení vzdělávací sféry s potřebami trhu práce, a zlepšení podmínek pro osoby znevýhodněné na trhu práce. V neposlední řadě pak zvýšení podílu cestovního ruchu na ekonomické prosperitě regionu a racionální využívání energií a surovinových zdrojů. Program rozvoje Královéhradeckého kraje navazuje na Strategii rozvoje KHK a je s ní plně kompatibilní. Ekonomický rozvoj a podpora podnikání v KHK se zaměřuje na rozvoj podnikatelských aktivit, získání investic do velkých a středních podniků, rozvoj malého a středního podnikání a rozvoj cestovního ruchu. Současně Královéhradecký kraj pamatuje i na rozvoj lidských zdrojů. Akční plán Strategie rozvoje lidských zdrojů Královéhradeckého kraje zahrnuje správné nasměrování a zkvalitňování oblastí počátečního vzdělávání, oblastí celoživotního učení (dalšího vzdělávání), věnuje se spolupráci a propojení vzdělávací soustavy s trhem práce a začlenění znevýhodněných skupin obyvatel na trh práce. V návaznosti na Strategii rozvoje Královéhradeckého kraje kraj věnuje pozornost Regionální inovační strategii (RIS) KHK. Jde o ucelený koncepční materiál, na základě kterého bude možné ovlivnit prostředí pro posílení a další rozvoj inovací v kraji. Mezi cíle RIS patří mimo jiné vytvořit základ pro přípravu a realizaci některých rozvojových projektů, zvýšit povědomí o důležitosti inovací, získat přehled o potřebách a bariérách v regionu, definovat oblasti v regionu, které je nutné rozvíjet, nebo podpořit mobilizaci místních aktérů a jejich spolupráce. Pro podporu investic zpracoval Královéhradecký kraj propagační materiál zaměřený na aktuální investiční příležitosti v kraji. Katalog obsahuje veškeré informace o aktuálních investičních příležitostech v KHK pro potřeby investorů z ČR i ze zahraničí. Zahrnuje rozvojové lokality pro podnikání, bydlení, občanskou vybavenost i tzv. brownfields. V současnosti KHK připravuje vznik fungující a pravidelně aktualizované internetové aplikace, která by v sobě soustředila veškeré informace obsažené v katalogu. Mezi další aktivity Královéhradeckého kraje v oblasti podpory podnikání patří: podpora kraje při zakládání podnikatelských klastrů Rada pro výzkum, vývoj a inovace Královéhradeckého kraje Česko-polský inovační portál Svůj díl na podpoře podnikání má také Královéhradeckým krajem založená a plně vlastněná regionální rozvojová agentura Centrum evropského projektování (CEP). Mezi její cíle patří především zvýšení toku finančních prostředků do regionu, podpora regionálního rozvoje, rozvoj partnerství v regionu a zvýšení absorpční kapacity Královéhradeckého kraje. CEP pro podnikatele zajišťuje: vyhledání vhodného dotačního titulu kompletní sestavení žádosti o dotaci včetně příloh řízení projektů realizace výběrových řízení Pro Královéhradecký kraj CEP zpracovává strategické dokumenty, zajišťuje spolupráci s podnikatelským sektorem, zapojuje zástupce tohoto sektoru do rozvojových procesů, do procesů strategického plánování a řízení (kraj, obce, mikroregiony). Činnosti CEP často přesahují i hranice Královéhradeckého kraje, jako tomu bylo např. při zpracování Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod ve spolupráci s RRA Pardubického kraje a RRA Libereckého kraje. CEP dále pro KHK, zpracoval Strategii rozvoje kraje, Programu rozvoje kraje, Strategii rozvoje lidských zdrojů a zpracovává Regionální inovační strategii KHK. Další informace můžete najít na (kp) a starostům ukazovali, co dokáží Foyer budovy pojišťovny nabitý významnými osobnostmi regionu, tak ve zkratce vypadal křest knihy Silnice v Pardubickém kraji historie a současnost, který zaštítili hejtman Pardubického kraje Radko Martínek a jeho náměstek zodpovědný za dopravu, dopravní obslužnost a investice Jan Tichý. Autorská dvojice Luděk Štěpán a Jaromír Pražan sepsala zajímavou publikaci o historii cest v našem regionu. Vydání knihy, která jistě zaujme nejenom odbornou veřejnost, podpořila krajská SÚS. Kmotry knihy se vedle autorů stali náměstci hejtmana Jan Tichý a Roman Línek, zastupující ředitel Státního fondu dopravní infrastruktury Jaroslav Krauter, ředitel SÚS Pardubického kraje Miroslav Němec a zpěvačka a herečka Daniela Šinkorová, která večer zároveň zpříjemnila muzikálovými melodiemi. (red) Knihu křtili (na snímku zleva): Miroslav Němec, Roman Línek, Jan Tichý, Jaroslav Krauter, Daniela Šinkorová, Luděk Štěpán a Jaromír Pražan. foto: KN Starostové obcí mají na starost kromě jiného i místní komunikace a měli by přinejmenším vědět, kdo jim v případě problémů může pomoci s jejich opravou. Proto zejména pro představitele obecních samospráv připravila SÚS Pardubického kraje technický den ve Vísce u Jevíčka, kde jim představila některé ze svých technologií. Mluvení o něčem, co umíte udělat, je věc jedna, věcí druhou je praktická ukázka. Proto silničáři přivezli do Vísky i svou techniku a v praktických ukázkách starostům, kterých i přes nepřízeň počasí dorazilo dost, představila svou činnost. Na ni se přijel podívat i náměstek hejtmana Pardubického kraje Jan Tichý a s ukázkami byl evidentně spokojený. foto: koláž KN

16 16 KN červen 2009 JIHOMORAVSKÝ KRAJ Jihomoravský kraj navštívil prezident Václav Klaus se svou ženou Livií. Během své návštěvy se setkal s celou řadou důležitých osobností kraje, diskutoval s brněnskými Romy, navštívil průmyslové oblasti, několik měst a obcí a inovační centrum. Během několika desítek hodin není v lidských silách představit vše podstatné, čím žije náš kraj a jeho obyvatelé. Jsem přesvědčen, že se nám to aspoň trochu podařilo, řekl ve svém rozloučení hejtman Michal Hašek, který prezidenta provázel. V první polovině června navštívila delegace kraje v čele s Milošem Šifaldou a Jiřím Jandou provincii Utrecht v Nizozemí. Cílem bylo jednání se zástupci města Utrecht a města Brna o spolupráci v oblasti školství a diskuse o možnostech spolupráce v oblasti inovací (vzájemné představení institucí Regionální rozvojová agentura jižní Morava a Taskforce Innovation). Během návštěvy byla také slavnostně otevřena fotografická výstava Petra Francána s tematikou krás Jihomoravského kraje. Policie ČR a Jihomoravský kraj spouští nový soutěžní projekt zaměřený na prevenci dopravních nehod. Má název Jezdím OK, jsem IN a jde o formu soutěže o hodnotné ceny pro bezproblémové řidiče. Ti mohou vyhrát GPS navigaci, CCS bonus karty apod. Na brněnském výstavišti projekt představil člen Rady Jiří Altman. Chceme motivovat řidiče ke slušnému a ohleduplnému počínání na silnici, řekl radní. Plynulému čerpání má pomoci obří úvěr Začátkem února schválil Výbor Regionální rady Jihovýchod novou vlnu dotací z Regionálního operačního programu Jihovýchod pro Vysočinu a Jihomoravský kraj. Jihomoravský kraj tak pokračuje v poměrně úspěšném, byť nikoliv úplně dokonalém čerpání financí z fondů Evropské unie. V ÚNORU SE ROZDĚLOVALA MILIARDA Ve výzvě, která byla vyhodnocena v únoru, bylo zaregistrováno 248 projektů požadujících dotace ve výši téměř 4 miliard korun. To byl čtyřnásobek vyhrazených financí pro tuto výzvu. Největší finanční objem z vyčleněných peněz byl schválen pro 24 projekty školských zařízení obou krajů. Na ty poputuje přes 400 milionů korun. Druhá oblast v pořadí co do objemu finančních prostředků jsou projekty sportovních a kulturních zařízení. Konkrétně jde o 30 akcí, které si rozdělí 321 milion korun. Velmi kvalitní projekty přitom představilo například Hodonínsko. Do okresu totiž poputuje přes 100 milionů korun na takové projekty jako je Přírodní koupací biotop v Bohuslavicích u Kyjova, Biskupská rezidence v Šardicích, Klubovna pro děti a mládež v Následovicích nebo víceúčelové sportovně-kulturní areály na Luži v Archlebově, v Moravském Písku a v Kostelci. PENÍZE NA TERMINÁLY I ÚRAZOVKU Úrazová nemocnice v Brně dostane 25 milionů na přístroje. Suverénně nejvýznamnější oblastí, do které jdou evropské peníze, je však doprava. V současné době už si málokdo dokáže představit rekonstrukce významných komunikací bez možnosti spolufinancování s EU. Výbor Regionální rady Jihovýchod pro oblast dopravy schválil v tomto roce už několik dotací za více než 400 milionů korun. Ty putovaly a putují především na rekonstrukci silnic a mostů. V Jihomoravském kraji jde například o dotaci 57,5 milionu korun pro projekt mostu v Předklášteří nebo 30 milionů korun pro most v Lipůvce. V oblasti dopravy byla v květnu vyhlášena také nová výzva. Nejde tentokrát o rekonstrukce silnic, nýbrž o rozvoj veřejné dopravy. Na projekty výstavby přestupních terminálů a souvisejících záchytných parkovišť, jejich vybavení bezbariérovým přístupem a moderními informačními a odbavovacími systémy pro cestující, je ve fondech EU připraveno 330 milionů korun. Projekty mohou předkládat kraje, obce, svazky obcí, organizace zřizované nebo zakládané obcemi či kraji a jiné podniky poskytující služby veřejné dopravy v rámci smlouvy o veřejné službě, a to až do srpna. Významnou oblastí, která se může opřít o finance z EU, je i zdravotnictví. Finanční podporu tak dostala například Úrazová nemocnice v Brně. Za 25 milionů korun z fondů Evropské unie se mají nakoupit nové přístroje a také vylepšit informační systém. V prvé řadě chceme pořídit přístroj s názvem PACS, což je zařízení, které umožňuje filmový přenos radiosnímků. Pak bychom rádi digitalizovali rentgenové přístroje, koupili dvě anesteziologické věže a čtyři dýchací přístroje, řekl ředitel nemocnice Karel Doležal. MOZEK ŘEŠÍ PROBLÉMY foto: Čerpání evropských peněz se samozřejmě neobejde bez problémů. K těm tradičním, jako je například zbytečná administrativa a byrokracie, se přidala také ekonomická krize. Kvůli ní letos kraj může přijít až o 700 milionů na daních. A to je taková částka, že dokáže zamávat i s investičními záměry kraje. Vedení se však nehodlá vzdát a vytvořilo proto pracovní skupinu MOZEK, která mimo jiné doporučila kraji vzít si velký dvoumiliardový úvěr od Evropské investiční banky. Ten má zajistit bezproblémové spolufinancování projektů a pomoci ekonomice. Podle hejtmana Michala Haška je nutné zajistit maximální čerpání i nadále. Evropské peníze považuji za jeden z klíčových nástrojů pro řešení krize a musíme udělat vše pro to, abychom je vyčerpali, řekl hejtman. Záměrně jsme zvolili takový úvěr, abychom neměli žádné problémy s jeho splácením. Splácet bychom měli začít za pět let, dodal Hašek. Otázkou však je, zda bude kraj za pět let skutečně schopný splácet. Evropská investiční banka je zřejmě optimistická, nicméně fakt, že je Jihomoravský kraj nejzadluženějším regionem České republiky, vzbuzuje trochu obavy. Filip Appl Členové Výboru pro dopravu jednali o dopravní křižovatce dálnice D1 a silnic R55 a R49 u Hulína. Ještě před prezentací a diskusí o výstavbě však účastníci navštívili průmyslovou zónu v Holešově, v níž v současné době probíhá mohutná výstavba páteřní infrastruktury. Bylo pro nás důležité seznámit se s reálným stavem věcí přímo na místě této stavby, protože jde o největší dopravní investici na území našeho regionu, navíc s naprosto zásadním významem pro další rozvoj našeho kraje, řekl náměstek hejtmana Libor Lukáš. Baťův mrakodrap hostil desítky organizátorů folklorních festivalů. Přijal je tam totiž hejtman Stanislav Mišák. Všem, kdo se věnují udržování kulturních tradic, patří velké poděkování, protože často se folkloru věnují ve svém volném čase, řekl hejtman Mišák. Předseda Folklorního sdružení ČR Zdeněk Pšenica kraji poděkoval za finanční i morální podporu festivalů. ZLÍNSKÝ KRAJ Kraj hledá podporu i u vlády Regionální operační program regionu soudržnosti Střední Morava (ROP Střední Morava) je definován třemi hlavními tematickými prioritními osami. Těmi jsou doprava, integrovaný rozvoj a obnova regionu a cestovní ruch. Celková alokace Evropských regionálních rozvojových fondů ERDF v letech 2007 až 2013 je 657 milionů eur, tedy přes 17 miliard korun. V dopravě je alokováno celkem 255 milionů eur. Ty mají sloužit k zajištění kvalitní a bezpečné dopravní infrastruktury ve městech i na vesnicích regionu soudržnosti Střední Morava je cílem této prioritní osy. Podporovány jsou projekty zaměřené na zvýšení kvality dopravy uvnitř regionu (silnic II. a III. třídy) a jejich napojení na nadregionální dopravní sítě. Další oblastí jsou projekty s důrazem na kvalitu a modernizaci vozového parku, integraci jednotlivých druhů dopravy, anebo investicemi do přestupních terminálů. Velký zájem je i o projekty zdůrazňující bezmotorovou dopravu. Výstavba cyklostezek významně podtrhuje ráz celého území regionu Střední Moravy. V integrovaném rozvoji obnovy regionu má kraj celkem 259 milionů eur, tedy 6,7 miliardy korun. Cílem této osy je zlepšení kvality života v regionu, zvýšení atraktivity města Zlín včetně dalších měst a obcí regionu, zajištění kvalitních a dostupných služeb. Nedílnou součástí je i podpora dobrých podmínek pro podnikání SÁZÍ NA ZVÝŠENÍ ATRAKTIVITY REGIONU V této části jsou podporovány projekty zaměřené na zvýšení atraktivity a kvality života v regionálních centrech, ve městech a na venkově. Součástí aktivit jsou například i projekty zaměřené na sociální, vzdělávací a zdravotní infrastrukturu. Patří sem i projekty infrastruktury pro volný čas a sportovní vyžití a pro fyzickou revitalizaci území. Přibližně poloviční prostředky jsou investovány do rozvoje cestovního ruchu. Zatraktivnění regionu soudržnosti Střední Morava pro účely cestovního ruchu prostřednictvím rozvoje infrastruktury, služeb a propagace je cílem právě prioritní osy cestovní ruch. Pro projekty předložené v této oblasti je důležité vytváření podmínek pro rozvoj cestovního ruchu s tím, že specifická pozornost je věnována území s vyšší dynamikou a potenciálem pro celoroční využití. V rámci této prioritní osy mají příležitost k rozvoji nejen veřejnoprávní subjekty, ale i soukromí podnikatelé, pro které je rozvoj cestovního ruchu v regionu nejen ziskem, ale i výzvou do budoucnosti. Z toho důvodu je i velká část této podpory věnována rozvoji marketingu, propagaci a řízení cestovního ruchu v regionu. Co se týká technické pomoci, je v operačních programech více než půl miliardy korun. Ty mají sloužit k zajištění dostatečné administrativní kapacity, efektivního řízení a implementace, informovanosti, kontroly, sledování a hodnocení programu, posílení vnitřní absorpční kapacity. Projekty předložené v této prioritní ose slouží na podporu činnosti řídicího orgánu ROP Střední Morava a dále pro zvýšení absorpční kapacity regionu, čili schopnosti předkládat dostatek kvalitních rozvojových projektů. Kraj se snaží pro své projekty získat také podporu u nové vlády. O investicích v regionu jednal s ministrem financí náměstek hejtmana Libor Lukáš. Podrobně jsem ministra informoval především o záměru vybudovat z budov 14 a 15 v bývalém areálu Baťových závodů nové krajské kulturní a vzdělávací centrum. Tento projekt je mimo jiné dalším pokračováním revitalizace továrního areálu, na níž se i ministerstvo při odblokovávání zástav podílelo, uvedl náměstek Lukáš s tím, že o součinnost při realizaci projektu požádal také ministerstvo kultury. Martin Ťopek Kraj hradí už několik měsíců zdravotnické poplatky za pacienty. Ovšem pouze jen některé. Oproti většině ostatních krajů hradí pouze poplatky za mladistvé do 18 let a za seniory, a to jen za návštěvu ambulance a za hospitalizaci v krajských zdravotnických zařízeních. Do konce dubna tak kraj za pacienty uhradil pouze 3,7 milionu korun. Vybral však téměř 24 miliony. Malé hrazení je způsobeno tím, že lidé za sebe obvykle platit nenechají. Při návštěvě ambulance například přijalo dar jen 14 procent pacientů. Evropské peníze by na střední Moravě měly podpořit cestovní ruch. foto zdroj:

17 MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ KN červen Kraj má zatím pouze sečtené projekty Moravskoslezský kraj se při čerpání prostředků z fondů Evropské unie hned v počátku potýkal s problémy. Ty se týkaly hned v úvodu plánovacího období zpoždění, ke kterému došlo v přípravě a schválení operačních programů. Tím v současné době dochází i ke zpoždění v čerpání prostředků z jednotlivých programů. S ohledem na probíhající proces čerpání dotací kraj neuvádí doposud vyčerpané prostředky, ale počet schválených projektů s předpokládanou výši celkových výdajů projektu. Moravskoslezský kraj má k dnešnímu dni schváleny celkem 32 projekty, které byly, jsou nebo budou financovány za spoluúčasti Evropské unie. Celkové výdaje všech projektů činí cca 2,83 miliardy korun, uvedla tisková mluvčí Moravskoslezského kraje Jolana Filipová. Průměrná výše dotace činí 85 %. Největší podíl je v oblasti dopravy a silničního hospodářství. V přípravě je přitom další 81 projekt. Současná hospodářská krize se přitom na čerpání z prostředků fondů nijak neprojevila. S ohledem na možný pokles příjmů veřejných rozpočtů v důsledku poklesu daňových výnosů ale připouští, že může dojít k obtížím při spolufinancování a profinancování některých těchto projektů. Kraj v tuto chvíli připravuje návrh rozpočtu, který by měl tyto případné dopady eliminovat. NA MORAVSKOSLEZSKO 2,68 % EURODOTACÍ Regionální operační program NUTS II Moravskoslezsko spadá mezi regionální operační programy v cíli Konvergence a je pro něj vyčleněno 716,09 milionu eur, což činí přibližně 2,68 % veškerých prostředků určených z fondů EU pro Českou republiku. Z českých veřejných zdrojů má být navíc financování programu navýšeno o dalších 126,37 milionu eur. Regionální operační program Moravskolsezský obsahuje pět prioritních os rozdělujících operační program na logické celky, a ty jsou dále konkretizovány prostřednictvím tzv. oblastí podpory, které vymezují, jaké typy projektů mohou být v financovány z fondů Evropské unie. Na prioritní osu Regionální infrastruktura a dostupnost je z fondů EU vyčleněno 289 milionů eur, tedy 40,4 % ROP MS. Např. modernizace a výstavba silnic II. a III. třídy vč. odstranění dopravních závad na silniční síti a na průtazích měst, výstavba obchvatů obcí pro silnice II. a III. třídy, zpracování Jedním z úspěšných projektů Moravskoslezského kraje je i modernizace ostravského letiště. foto zdroj: internet koncepce, projektová příprava a realizace oddělených komunikací pro cyklisty a pěší, budování a rekonstrukce přestupních terminálů mezi jednotlivými dopravními systémy, rekonstrukce a budování zastávek, modernizace a výstavba ekologických systémů hromadné dopravy včetně pořízení a modernizace vozidel a doprovodné infrastruktury, rozšíření infrastruktury a technického vybavení pro provoz letiště Ostrava, jeho napojení na železniční dopravu vč. pořízení nových kolejových vozidel, systém havarijní komunikace mezi obyvateli, podniky a veřejnou správou apod. KRAJ FINANCUJE I REGENE- RACI BROWNFIELDS Prioritní osa Podpora prosperity regionu disponuje 182 miliony eur. Jde například o regenerace brownfields zejména pro nepodnikatelské účely a modernizace vybavení škol, uvedla Filipová. Dále se jedná o modernizace internátů, jídelen, sportovišť, klubů pro zájmové vzdělávání, zavádění ICT, multimediálního vybavení a e-learningu do výuky včetně využití pro celoživotní vzdělávání, rozvoj knihovnických a informačních služeb s využitím ICT, rozvoj kapacit a vybavení terénních sociálních a zdravotních služeb, zajištění bezbariérovosti, instalace výtahů, výstavba či obnova vybavenosti v oblasti sportu, rekreace a lázeňství, revitalizace a zpřístupnění kulturních, technických a průmyslových památek a kulturního dědictví, rozvoj a zvyšování úrovně ubytovacích zařízení, turistické a cykloturistické trasy, naučné trasy, orientačně-informační systém, hippostezky, infrastruktura pro vodní aktivity, podpora tvorby nových turistických produktů, vznik publikací a prezentací pro podporu image kraje apod. Rozvoj venkova je další prioritní osa. Je na ni vyčleněno 50 milionů eur. Sem spadá například obnova a rekonstrukce veřejných budov, veřejných prostranství, zeleně a místních atraktivit, rozvoj terénních služeb pro staré občany, služby pro rodiče s dětmi, rekonstrukce, a výstavba víceúčelových zařízení a ploch pro spolkové, sportovní, zájmové i kulturní aktivity, body veřejného přístupu k internetu a vzdělávání obyvatel ve využívání informačních a komunikačních technologií, pořízení dopravních prostředků veřejné dopravy, výstavba, obnova, rekonstrukce a vybavení zařízení školských, zdravotnických, sociálních služeb, informačních center, základní obchodní infrastruktury, tržnic apod. Na Technickou pomoc připadá 24,3 milionu eur. Financování aktivit spojených s řízením programu, např. platy pracovníků zapojených do řízení ROP MS, výběr projektů, monitoring projektů a programu, zpracování studií a analýz, zajištění publicity programu, podpora iniciace, přípravy a dokončení projektů a další. Martin Ťopek Vytvářet takové prostorové, organizační, personální a materiální podmínky, které umožní akreditaci lékařských studijních oborů a následný vznik Lékařské fakulty. Tak k tomu se v memorandu zavázali hejtman Jaroslav Palas a rektor Ostravské univerzity Jiří Močkoř. Jednou z priorit současného vedení kraje je zvýšit význam našeho regionu z hlediska vzdělanostního a vědeckého potenciálu v rámci České republiky a také rozšířit možnosti studia v dalších oblastech vzdělávání, řekl k podpisu memoranda hejtman Jaroslav Palas. Budoucí spolupráci mezi regiony projednávali 2. června v Ostravě vedoucí představitelé čtyř krajů: Moravskoslezského, Žilinského samosprávného kraje, Opolského vojvodství a Slezského vojvodství. Jednání se točilo především kolem realizace projektů financovaných z Operačních programů ČR Polsko a ČR Slovensko v období let Strany se shodly na prioritních tématech a domluvily se na další spolupráci. Letiště Leoše Janáčka v Mošnově na Novojičínsku získalo díky dotaci Evropské unie nové zařízení na vyprošťování letadel. Speciální kontejner je určený pro havarijní situace, kdy letadlo sjede z dráhy a uvízne mimo ni. Techniku za zhruba 13 milionů korun by mohla v budoucnu používat i nedaleká letiště v Polsku a na Slovensku. Do letiště mají jít v budoucnu miliardy nejen z EU, ale i od kraje. EKONOMIKA/PUBLICISTIKA Nové dálnice se stavět nezačnou, chybí peníze Ve Státním fondu dopravní infrastruktury je podle ministra dopravy Gustáva Slamečky málo prostředků. Je tak podle něj ohroženo zhruba padesát velkých staveb, které mohou být zakonzervovány. V podstatě se to dotkne celého území České republiky, sdělil ministr. Fond měl původně v příštím roce na příjmech obdržet 45 miliard korun. Aktuální rozpočtový rámec však počítá s necelými 37 miliardami od státu. Při utlumení staveb by o práci mohly přijít desítky tisíc lidí. Na zasedání vlády začátkem června navrhoval Slamečka posílení výdajů jeho resortu, nebyl však vyslyšen. Důvodem je vůle vlády nepřekročit u rozpočtového schodku hranici 170 miliard. Premiér Fischer k tomu řekl, že je třeba v jednotlivých kapitolách jít na dřeň. Podle ministra financí Janoty není možné zahajovat nové stavby, protože nejsou zdroje. Ministr dopravy také na vládě dostal za úkol úsporná opatření, mezi které patří například i sbližování technických parametrů dálnic a rychlostních silnic. HEJTMANÉ VYZVALI K PŘEHODNOCENÍ Škoda letos slaví kulatiny Na záměr vlády reagovali hejtmani na zasedání Asociace krajů v Českém Krumlově. Podle nich by vláda měla tento záměr přehodnotit. Škrtat peníze na státní zakázky, které jsou už nějakým způsobem rozjeté, je to nejhorší, co by nás mohlo potkat, řekl k tématu hejtman Jihočeského kraje Jiří Zimola. Předseda Asociace krajů a jihomoravský hejtman Michal Hašek považuje dopravní stavby za jedny z klíčových opatření v boji proti hospodářskému poklesu. Mezi důležité dopravní stavby patří například napojení severomoravské dálnice D47 z Bohumína na polskou hranici. Stavba šestikilometrového úseku se potýkala se zpožděním od počátku. Průtahy nejprve zavinila technická chyba a rozhodnutí o vydání územního rozhodnutí bylo z vývěsky sundáno o dva dny dříve, což bylo napadeno. Později pak byla lokalita vyhlášena součástí chráněného území Natura Investor pak musel nechat zpracovat nové posudky. Vydání územního rozhodnutí oddálili ekologové, podle kterých by stavba měla ohrozit vzácné živočichy. První auta po úseku do Polska měla začít jezdit v roce Ministr Slamečka však potvrzuje zpoždění: Zatím předpokládáme, že bychom mohli být s tímto úsekem dálnice hotovi v roce 2012, ale bude skutečně záviset na objemu peněz v budoucích obdobích. Podle Slamečkova tehdejšího mluvčího Martina Kupky představují určitou naději peníze na výstavbu transevropských dálnic sítě TEN-T, o kterých ministerstvo dopravy nyní jedná. Pokud by se je podařilo získat, mohla by dálnice do Polska údajně stát už v roce Poláci přitom slíbili dovést svou dálnici na hranice už v roce Radost z odložení stavby určitě nebudou mít občané Bohumína, kde byly kvůli její stavbě udělány přeložky některých silnic. Ve věci dokončení D47 do Ostravy by mělo být možné její spuštění do konce roku Stavba je totiž financována z dluhopisového programu schváleného v roce 2002, kde jsou volné zdroje zhruba ve výši dvaceti miliard. Další ohroženou plánovanou komunikací je napojení Zlína na dálnici D1. V budoucnu bude tato komunikace protažena až na Slovensko, kde bude dále pokračovat na Púchov. Úsek do Zlína měl být uveden do provozu v říjnu Původně mělo jít o dálnici, nakonec byla zredukována na rychlostní silnici. Původní plány na spojení Prahy se Zlínem a Slovenskem sahají až do roku 1939, po válce se však od pokračování dálnice z Brna upustilo. Napojení Zlína na D1 by mělo být dokončeno v říjnu Sedmnáctikilometrový úsek si vyžádá přes šest miliard korun. Tomáš Fridrich Západočeská metropole Plzeň si v letošním roce připomíná jedno významné výročí. Letos je tomu právě sto padesát let, co se začala psát slavná historie společnosti Škoda a její současné pokračovatelky ŠKODA HOLDING, a.s. Bylo to v roce 1859, kdy se hrabě Valdštejn rozhodl o přemístění části výroby ze své sedlecké strojírny a železárny do Plzně. O pouhých deset let později, tedy v roce 1869, zakoupil továrnu ing. Emil Škoda, který pak během osmdesátých let 19. století vybudoval v Plzni na svoji dobu velice moderní ocelárnu, jež byla schopna dodávat odlitky o hmotnosti desítek tun. Roku 1899 se pak Škodovy závody staly největší zbrojovkou Rakouska-Uherska. Vyráběla se tu tehdy nejen děla a munice, ale také například strojní zařízení pro evropské pivovary a turecké cukrovary nebo třeba části potrubí pro elektrárnu na Niagarských vodopádech a pro zdymadla Suezského průplavu. Světově proslulá ochranná značka okřídlený šíp v kruhu byla do obchodního rejstříku zapsána v roce Rok 1945 přinesl pro Škodovku, v té době se specializující na výrobu zařízení pro těžké strojírenství, hromadnou dopravu a energetiku, další změnu - koncern byl zestátněn. Po roce 1989 nastalo období transformace do nově vzniklé společnosti ŠKODA HOLDING, a.s., specializované na dopravní a energetické strojírenství. Letošní rok však není jubilejním jen pro společnost Škoda, ale také pro samotného Emila Škodu, který se narodil v Plzni dne 19. listopadu V rámci významného výročí uchystala společnost ŠKODA HOLDING, a.s. několik akcí pro širokou veřejnost. Hlavním bodem oslav byl ŠKODA DAY v sobotu 6. června, zahrnující celodenní program pro obyvatele i návštěvníky západočeské metropole na náměstí Republiky a také v největším českém science centru Techmanie v areálu Škodovky. Plzeňská Škoda také ke 150. výročí vydala knihu Škoda ve fotografiích a dokumentech, jejímiž autory jsou Ladislava Nohovcová, Petr Mazný a Milan Šrámek. Publikace ale zatím nebude volně prodejná. Bude určena výhradně pro zaměstnance a obchodní partnery. Jana Bartošová

18 18 KN červen 2009 INZERCE

19 ČESKÁ REPUBLIKA KN červen Pracovní skupina k zákonu o veřejných službách v přepravě cestujících Ministr dopravy Gustáv Slamečka zřídil zvláštní pracovní skupinu pro dokončení klíčového zákona o veřejných službách v přepravě cestujících. Ta má za úkol finální přípravu této aplikační normy k Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1370/2007 o veřejných službách v přepravě cestujících po železnici a silnici, které nabude účinnosti tak, aby byly vypořádány všechny odborné připomínky uplatněné k návrhu zákona v mezirezortním připomínkovém řízení. 30 členná pracovní skupina je složena ze zástupců ministerstva dopravy, ministerstva financí, ministerstva pro místní rozvoj, Svazu dopravy ČR, Českých drah, Student Agency, Asociace krajů ČR, Svazu měst a obcí ČR, poslanců a dalších relevantních osob. Úkolem této skupiny je především vypořádání připomínek vzešlých z připomínkového řízení. Všechny odborné rozpory uplatněné v rámci připomínkového řízení budou touto pracovní skupinou posouzeny a bude se hledat konsensuální řešení. Politická témata necháme na dokončení další vládě. Vypracovaná variantní řešení umožní po volbách okamžité předložení této normy novému parlamentu, popsal proceduru náměstek ministra dopravy Roman Kramařík. Připravovaný zákon má především řešit způsob zadávání zakázek na zajištění regionální a dálkové dopravní obslužnosti, jeho kontrolu a také způsob financování veřejné dopravy, neboť uvedené Nařízení skýtá národní úpravě poměrně široký prostor. Dále vymezí působnost státu, krajů a obcí při zajišťování dopravní obslužnosti. Předmětem návrhu zákona jsou standardy kvality a bezpečnosti, tak jak umožňuje nařízení, které minimálně musí splňovat dodavatelé služeb ve veřejné dopravě, např. elektronické služby cestujícím, povinnost pořídit stanovený poměr bezbariérových vozidel apod. Návrh zákona již prošel dvěma koly připomínkového řízení na přelomu minulého a letošního roku resp. v březnu V připomínkovém řízení bylo podáno na připomínek, mnohdy značně protichůdných. Proto ministerstvo dopravy nezvolilo cestu standardního projednání a vypořádání připomínek, ale zásadní koncepční připomínky projedná v pracovní skupině. (mdčr) Poslanci usnadnili podnikatelům administrativu Ministr dopravy Gustáv Slamečka. foto: MD NPP už zachraňuje pracovní místa Poslanecká sněmovna ve třetím a závěrečném čtení schválila návrh novely zákona o odpadech, která výrazně rozšiřuje možnosti zákazníků, jak se ekologicky zbavit vysloužilých baterií a zjednodušuje administrativu. Návrh novely připravilo ministerstvo životního prostředí a v polovině prosince 2008 jej schválila vláda. BATERIE A MONOČLÁNKY Schválená novela zákazníkům zásadně zjednoduší odevzdávání vysloužilých baterií a monočlánků. Baterie by už proto neměly končit na skládkách, ve spalovnách nebo v příkopech, ale na recyklačních linkách, vysvětlil ministr životního prostředí Ladislav Miko. Baterie v sobě totiž obsahují těžké kovy a další látky, které mohou při korozi kontaminovat půdu a především podzemní vody. Řadu kovů, které se v bateriích a monočláncích nacházejí, lze navíc znovu využít a šetřit tak přírodní zdroje. Každý poslední prodejce, který má baterie a monočlánky ve své nabídce nebo prodává zboží na baterie, bude muset fungovat zároveň jako místo zpětného odběru. Nově se tak budou moci baterie a monočlánky běžně odevzdávat ve všech prodejnách elektro, foto- -video, hodin, počítačové a telekomunikační techniky. V ostatních prodejnách v případě, že jejich 2 rozloha je větší než 200 m. Výjimkou jsou jen hotely, restaurace, drogerie a čerpací stanice. Všechna odběrní místa budou muset být viditelně označena a všichni prodejci budou muset zákazníky o nejbližším sběrném místě informovat. Úspěšnost sběru je zatím velmi nedostatečná. V roce 2006 bylo odevzdáno pouze 6,4 % baterií uvedených na trh, v roce 2007 to bylo 8,7 % a loni 10,7 %. Zákon stanovuje výrobcům povinnost zajistit minimální úroveň zpětného odběru baterií a monočlánků 25 % do 26. září 2012 a 45 % do 26. září JEDNODUŠŠÍ A LEVNĚJŠÍ ADMINISTRATIVA Novela také zjednodušuje a zlevňuje administrativu nakládání s odpady. Téměř třicet tisíc podnikatelů, kteří dnes musí papírovat a hlásit produkci odpadů, novela této povinnosti zbavuje. Jde především o drobné podnikatele, kterým tato novela velice pomůže, řekl ministr životního prostředí Ladislav Miko. Hlášení o produkci odpadů se bude podávat elektronicky, ale zejména se zvýší minimální hranice pro povinnost ohlašování o produkci a nakládání s odpady z 50 na 100 kg u nebezpečných odpadů a z 50 na 100 tun u ostatních odpadů. Tím se významně sníží počet povinně hlášených údajů, které předávali především drobní podnikatelé. V konečném výsledku to bude o 40 % ohlašovatelů méně, ale zároveň se nezhorší přehled o produkci odpadů, protože tito drobní podnikatelé celkem nahlašovali údaje o pouhém 1,5 % z celkového množství odpadů (respektive pouze 0,014 % nebezpečných odpadů). V absolutních číslech to znamená, že v běžných odpadech bude namísto dosavadních podnikatelů muset produkci odpadů nahlašovat pouze (počet hlášení klesne z na ). V nebezpečných odpadech klesne počet ohlašovatelů z na a počet hlášení z na Pro podnikatele to bude znamenat také finanční úsporu. Náklady na dosavadní způsob ohlašování dosahovaly ročně více než 411 milionů korun. Novela tyto náklady sníží zhruba na 320 milionů. Pro menší podniky bude velmi důležitá i úspora času, který museli podnikatelé trávit s vyplňováním příslušných formulářů. Novelu musí ještě projednat Senát a podepsat prezident. (mžp) Hlavním cílem protikrizových opatření je zabránit prudkému růstu nezaměstnanosti. Ačkoli české podniky zaznamenaly propad zakázek od západoevropských partnerů, státní podpora jim pomáhá proniknout na dosud méně významné trhy. V případě Motorpalu jde o dodávku vstřikovacích čerpadel do Běloruska, což umožní zachovat práci pro dvě stovky zaměstnanců v jihlavském závodu společnosti, kteří by jinak Průmyslová výroba klesla o více než 20 procent Podnikům chybějí nové zakázky Proexportní opatření přijatá v rámci Národního protikrizového plánu vlády začínají fungovat. Názorným příkladem je pojištění vývozního úvěru společnosti Motorpal, který umožní uskutečnit zakázku zachraňující 200 pracovních míst. byli propuštěni. Podpora exportu zahrnuje řadu kroků přijatých již vládou pod vedením Mirka Topolánka. Jedná se především o navýšení základního kapitálu České exportní banky, její nové produkty pro malé a střední podniky, zvýšení pojistného krytí EGAP či zlevnění a zlepšení podmínek pojištění. Státní pojištění úvěru Exportní garanční a pojišťovací společností (EGAP) je zahraničními partnery vnímáno velmi pozitivně a výrazně pomáhá českým podnikům získávat zakázky. Tvrzení, že by minulá vláda nereagovala na globální recesi včas, se tak ukazují jako nepravdivá. (mfčr) Průmyslová výroba v Česku letos v dubnu meziročně klesla o 22,1 procenta, oznámil to počátkem června Český statistický úřad. ČSÚ k mírně lepšímu výsledku revidoval předběžný údaj, který hovořil o poklesu o 23,2 procenta. Podnikatelé považují za klíčové alespoň udržení stávajícího objemu veřejných zakázek pro rok Podle nich tak může vláda zmírnit dopady hospodářské recese na český průmysl a zaměstnanost. Pokles tuzemského průmyslu se tak prohloubil z březnových 17 procent. Stavební výroba naopak poprvé od září loňského roku vzrostla, v dubnu meziročně o 2,1 procenta. V březnu se revidovaná stavební výroba ve stálých cenách snížila o devět procent. Není důležité neustále mluvit o klesajících číslech, ale naopak podnikat konkrétní kroky k zastavení propadu českého průmyslu. To musí být hlavní prioritou současné, ale i budoucí vlády. V současnosti hlavním problémem je velký nedostatek zakázek, které nutí podniky k dalšímu snižování výrobních kapacit, potažmo zaměstnanosti. Je povinností vlády udělat maximum proto, aby se objem veřejných zakázek minimálně nesnižoval. Chápeme, že za současné situace to může být velmi těžké. A to především s ohledem na stav státního rozpočtu, který je již ve značném deficitu a limituje výdajové možnosti. Přesto udržení alespoň stávajícího objemu veřejných zakázek pro příští rok je klíčové a nejlepší možné řešení, jak může vláda zmírnit důsledky recese a pomoci tuzemských firmám, reagoval prezident Hospodářské komory České republiky Petr Kužel. K meziročnímu poklesu průmyslové produkce nejvíce přispěla výroba motorových vozidel, přívěsů a návěsů, výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků a výroba strojů a zařízení. Po očištění od vlivu počtu pracovních dnů klesla průmyslová produkce o 19,2 procenta. Meziměsíčně po očištění od sezónních vlivů včetně vlivu počtu pracovních dnů byla průmyslová produkce nižší o 1,4 procenta. Průmyslová produkce rostla v odvětvích výroba potravinářských výrobků, a to o 1,2 procenta. Polepšila si také výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení s růstem o 2,7 procenta. Tržby z průmyslové činnosti v běžných cenách se meziročně snížily o 23,1 procenta. Tržby z přímého vývozu průmyslových podniků klesly v běžných cenách o 23,6 procenta. Jejich podíl na celkových tržbách průmyslových podniků činil 47,5 procenta. Hodnota nových zakázek ve vybraných odvětvích meziročně klesla o 26,7 procenta, z toho zakázky ze zahraničí se snížily o 26,9 procenta. Nové zakázky celkem nejvíce klesly v odvětvích výroby motorových vozidel, přívěsů a návěsů, výrobě základních kovů a hutním zpracování kovů. Nové zakázky rostly o 9,7 procenta v odvětví výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení. Tuzemské podniky se obávají, že ekonomická recese zatím ještě svého pomyslného dna nedosáhla. (hkčr) KRAJSKÉ NOVINY Nezávislý měsíčník pro kraje, města a obce ČR Adresa centrální redakce: Evropské vydavatelství s.r.o., Průmyslový park, kancelářská budova P - 8, čp Pardubice - Semtín Centrální telefon a fax: Centrální GSM: news@ev.cz. Web: Vydavatel: Jan Doležal (IČ: ). Ředitelka vydavatelství a šéfredaktorka: Jarmila Kudláčková. Ředitel zpravodajství a komunikace: Miloš Spáčil. Redakce: Jan Štifter, Filip Appl, Martin Ťopek, Miloš Kolesár, regionální zpravodajové. Produkce: Leona Šolcová. Jazykové korektury: Iva Málková. Layout: Mgr. Pavel Ševčík. Grafika: Tomáš Kocourek Komerční prezentace - příspěvky označené (kp). Nezdrojované fotografie v tomto vydání Krajských novin jsou od agentury CzechTourism. Inzerce: European Media House s.r.o., telefon a fax: emh@emh.cz. IČ: Tisk: VLTAVA-LABE-PRESS, a.s. Distribuce: ROZŠIŘUJÍ SPOLEČNOSTI PNS, a.s. Předplatné zajišťuje Mediaservis s.r.o., Zákaznické Centrum, Kounicova 2b, Brno. Příjem objednávek: telefon: , fax: , zakaznickecentrum@mediaservis.cz, příjem reklamací: Cena výtisku: 15,- Kč vč. DPH Evidenční číslo: MK ČR E 13797, ISSN: Ročník: 8. Číslo: 06. Vychází: 19. června 2009 Názory spolupracovníků nemusejí vždy vyjadřovat stanovisko listu. Nevyžádané materiály nevracíme. Za chyby novinového tisku neručíme.

20 20 KN červen 2009 DOPRAVA Programy zvyšující bezpečnost dopravy Státní fond dopravní infrastruktury (dále jen SFDI) poskytuje v souladu se svým účelem ( 2, odst. 1, zákona č. 104 Sb., v platném znění) od svého vzniku v roce 2001 každoročně příspěvky pro naplňování programů zaměřených na zvýšení bezpečnosti dopravy a jejího zpřístupňování osobám s omezenou schopností pohybu a orientace. Pro poskytování těchto příspěvků jsou SFDI vypracována a následně Výborem SFDI schválena Pravidla, dle kterých jsou příjemci připravovány žádosti, projektová dokumentace a další nutné podklady a dokumenty sloužící k přiznání příspěvku. Podle těchto Pravidel, lze poskytnout finanční příspěvek pro akce zaměřené na úpravy dopravní infrastruktury směřující ke zvýšení bezpečnosti dopravy a jejího zpřístupňování osobám s omezenou schopností pohybu a orientace. Primárně se jedná o zvyšování bezpečnosti dopravy na komunikacích I., II., III. třídy a místních komunikacích. Jedná se zde převážně o realizaci chodníků a přechodů pro chodce, splňující požadavky na bezbariérové užívání staveb, včetně nasvícení přechodů, světelné signalizační zařízení řídící provoz samostatného přechodu pro chodce a informačních tabulí ukazujících rychlost vozidel. Dále o realizaci podchodů, nadchodů a parkovacích míst pro osoby zdravotně postižené, bezbariérových úprav chodníků podél autobusových zastávek ní těchto příspěvků má vzestupný trend a zájem ze strany příjemců (měst a obcí ) stále roste. Velký nárůst požadavků SFDI zaznamenal v roce 2008, kdy byly zaevidovány celkem 142 žádosti, z toho 25 na vypracování projektové dokumentace (PD), s celkovými náklady 461,9 milionu korun a s výší požadovaného příspěvku 353,2 milionu korun. Výborem SFDI bylo pro rok 2008 nakonec odsouhlaseno financování 115 akcí v celkové hodnotě příspěvku 260,280 milionu korun. Z roku 2007 bylo převedeno celkem 10 akcí s celkovou výší příspěvku 20,204 milionu korun, z toho je čerpáno pouze u 7 akcí ve výši 18,244 milionu korun. Přímo do rozpočtu SFDI bylo navíc zařazeno dle usnesení PSP ČR č. 555 ze dne jmenovitých akcí za 48,654 milionu korun, z toho 2 akce byly přeřazeny do jiné kapitoly. Zůstalo tedy 8 akcí s rozpočtem 37,636 milionu korun. S ohledem na nám známé problé- chyby a nedostatky, které chceme touto formou odstranit tak, aby podklady byly zpracovány dle příslušných zákonů, vyhlášek a předpisů. Jelikož, jak jsme předpokládali, byl v roce 2009 opět nárůst počtu žádostí, (173 žádostí, komisi při schvalování základních koncepčních materiálů obcí a měst. Pravidla jsou aktualizována na základě připomínek z řad samotných žadatelů o příspěvek a zkušeností získaných v rámci procesu přípravy, hodnocení a schvalování jednotlivých žádostí a zesmluvňování finančních prostředků. Pravidla obsahují mj. náležitosti, které každá žádost o příspěvek musí obsahovat a datum jejího podání. V PSP ČR schvalovaném rozpočtu SFDI jsou pro tyto programy účelově určeny finanční prostředky. Jejich výše má rostoucí tendenci. V tomto roce poskytne SFDI ze svého rozpočtu příspěvek na 111 akcí v limitní výši 308,450 milionu korun, vč. 11 jmenovitých akcí ve výši 80,508 milionu korun, schválených usnesením PSP ČR dne Úprava podchodu U Besedy v Lovosicích. včetně autobusových zálivů. Příspěvek lze poskytnout i na svislá dopravní značení, související se zvýšením bezpečnosti. Další možnou položkou jsou přeložky sítí, které jsou vyvolány vlastní stavbou a které jsou v trase předmětné stavby, kanalizační přípojky, vpusti a šachty sloužící k odvodu povrchových vod z komunikace. Příspěvek lze poskytnout jak na vypracování projektové dokumentace k akcím naplňujícím stanovený účel, tak na vlastní realizaci akcí v konkrétním prostředí. SFDI poskytuje příspěvky v této oblasti již od roku Využívá- my při přípravě žádosti dle schválených pravidel je ze strany SFDI kladen velký důraz na komunikaci se žadatelem. Na základě zkušeností a z důvodu zájmu žadatelů byly od října roku 2008 do února 2009 vyhlášeny SFDI ve spolupráci s NRZP ČR konzultační dny pro žadatele k předkládaným žádostem pro rok 2009, a to nejen z hlediska obsahu náležitostí, rozpočtu a uznatelných položek, ale nově byla možnost konzultovat i předkládanou projektovou dokumentaci z hlediska bezbariérového užívání. Dokumentace, která byla předkládána v minulých letech, vykazovala v mnoha případech závažné z toho 34 na PD, s celkovými náklady 629,378 milionu korun s požadovanou výší příspěvku 505,592 milionu korun), byly tyto konzultace velkou pomocí ne jen pro žadatele, ale ve svém důsledku i pro vyhlašovatele, který by měl mít jednodušší následné posuzování, hodnocení a schvalování podaných žádostí jak v Hodnotící komisi, tak i ve Výboru SFDI. SFDI se také mimo tyto naše aktivity a činnosti účastní velice intenzivně vzájemné spolupráce s NRZP ČR a VV ZP ČR. Jak práce v Řídící komisi Programu mobility, tak i v jeho Hodnotící Ve schváleném rozpočtu SFDI je pro naplňování programů zaměřených ke zvýšení bezpečnosti dopravy a jejího zpřístupňování osobám s omezenou schopností pohybu a orientace pro rok 2009 vyčleněno 308,450 milionu korun. Počet žádostí přijatých pro rok Rozděleny Hodnotitelskou komisí Celkem doporučeno ke 2009 je 173, z toho: do 3 skupin schválení 100 akcí v limitní výši 227,942 milionu korun 34 na projektovou dokumentaci A. doporučené k financování (79 akcí s limitním příspěvkem ve výši 139 na vlastní realizaci (s celkovými náklady 629,378 milionu korun a s výší požadovaného příspěvku 505,592 milionu korun) Doporučeno ke schválení 156,994 milionu korun) B. žádosti ke zvážení (23 akce s limitním příspěvkem ve výši 76,172 milionu korun) C. žádosti nedoporučené k financování (71 akce s celkovou výší požadovaného příspěvku 251,278 milionu korun) 79 akcí ze skupiny A s příspěvkem SFDI v limitní výši 156,994 milionu korun a 21 akce ze skupiny B, které byly doplněny na základě výzvy, v limitní výši 70,948 milionu korun