CENTRUM PRO STUDIUM DEMOKRACIE A KULTURY

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "CENTRUM PRO STUDIUM DEMOKRACIE A KULTURY"

Transkript

1 CENTRUM PRO STUDIUM DEMOKRACIE A KULTURY

2

3 MONITORING EVROPSKÉ LEGISLATIVY PETRA KUCHYŇKOVÁ, ONDŘEJ KRUTÍLEK CENTRUM PRO STUDIUM DEMOKRACIE A KULTURY BRNO 2006

4 CDK 2006 ISBN X

5 STRUČNÝ OBSAH PŘEDMLUVA PRVNÍ MĚSÍCE ČLENSTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY V EVROPSKÉ UNII (KVĚTEN SRPEN 2004) ZÁŘÍ ŘÍJEN LISTOPAD PROSINEC LEDEN ÚNOR-BŘEZEN BŘEZEN-DUBEN DUBEN-KVĚTEN KVĚTEN-ČERVEN ČERVEN-ČERVENEC ČERVENEC-ZÁŘÍ ZÁŘÍ-ŘÍJEN ŘÍJEN-LISTOPAD LISTOPAD-PROSINEC Slovníček Schéma spolurozhodovací procedury Seznam použitých zkratek Profily autorů Podrobný obsah

6

7 PŘEDMLUVA Vážení čtenáři, dostává se vám do rukou kniha Monitoring evropské legislativy , kterou vydalo brněnské Centrum pro studium demokracie a kultury (CDK). Jedná se o dílo svým charakterem v českém prostředí ojedinělé a velmi aktuální. Jako jeho iniciátor bych rád uvedl několik poznámek k tomu, jak a proč vzniklo a komu má sloužit. Po vstupu České republiky do Evropské unie (EU) 1. května 2004 nastala v české politice nová etapa. Česká republika si začala budovat plnohodnotné zastoupení ve všech strukturách Evropské unie. Jednou z nich byl a je rovněž Evropský parlament. Do něj se konaly volby v celé rozšířené Evropské unii v červnu Česká republika získala právo vyslat do Evropského parlamentu čtyřiadvacet svých poslanců. Po devadesáti letech tak naše země opět získala zástupce, kteří zasedají v parlamentu mimo území České republiky. Tehdy to byli čeští a moravští poslanci ve vídeňské Říšské radě a nyní jsou to poslanci Evropského parlamentu. Jedním z nově zvolených europoslanců jsem se na kandidátce Občanské demokratické strany (ODS) stal i já. Od samého počátku svého působení v Evropském parlamentu jsem přemýšlel o tom, jak dostat k občanům České republiky co nejvíce aktuálních informací o dění v Evropské unii a zvláště v evropském legislativním procesu. To dalo vzniknout myšlence na vydávání pravidelného internetového měsíčního monitoringu politických a legislativních událostí v EU. Věděl jsem, že tvořit takový produkt není v silách žádného poslance Evropského parlamentu. Na druhé straně jsem však získal stejně jako ostatní europoslanci možnost čerpat velmi rozsáhlé finanční prostředky pro svou činnost. Využil jsem proto dobrých zkušeností ze spolupráce s CDK v Brně, kde na základě smlouvy vzniklo analytické pracoviště tvořené dvěma mladými analytiky evropské legislativy. Oba měli pro tuto práci výborné předpoklady. Mají za sebou náročné studium evropských studií a mezinárodních vztahů a navíc prošli rovněž velmi obtížným konkurzem v samotném CDK. Moje zadání bylo poměrně jednoduché: dodat v každé polovině měsíce monitoring nejdůležitějších událostí v EU za předchozí měsíc v rozsahu nejméně stran. Požadoval jsem rovněž rozdělení textu do dvou přesně definovaných částí. První částí je tzv. executive summary, která je zhuštěnou verzí nejdůležitějších událostí. Druhá část potom podrobně popisuje vývoj legislativního a politického procesu v jednotlivých evropských institucích. Později autoři k tomuto základnímu členění přidali ještě tabulku s klíčovými hlasováními klubu poslanců ODS v Evropském parlamentu, slovníček nejdůležitějších pojmů a schéma rozhodovacího procesu v Evropské unii. Monitoring tak stále obsahově rostl. Dnes má běžně rozsah 30 stran textu. První vydání monitoringu bylo zveřejněno na mé webové stránce v polovině září 2004, tj. tři měsíce po volbách do Evropského parlamentu. Potom již následovala pravidelná vydání každý měsíc s výjimkou letních prázdnin. Krátce po vzniku tohoto produktu vznikla rovněž myšlenka na přímou distribuci tohoto materiálu předem vytipovanému okruhu zájemců z řad parlamentních, regionálních a komunálních politiků a z řad zainteresované veřejnosti včetně různých zájmových sdružení. Počet adres tak postupně rostl a dnes se již začíná blížit k tisícovce. Autoři věnovali všem vydáním monitoringu mimořádnou pozornost. Kvalita jejich práce nemá v českém prostředí dle mého soudu žádnou relevantní konkurenci. Odvažuji se tvrdit, že je lepší než 7

8 Monitoring evropské legislativy zpravodajství české unijní diplomacie. Každopádně tak vznikl mimořádně kvalitní a přístupný zdroj informací o Evropské unii. To také na sklonku roku 2005 dalo podnět k myšlence uspořádat dosud vytvořený materiál do podoby ucelené knižní publikace. Tato myšlenka se setkala s pochopením autorů i CDK, a proto nyní čtenáři dostávají do rukou kompletní přehled evropského dění od parlamentních voleb 2004 do konce roku Věřím, že se tato publikace setká s dobrým přijetím a nebude chybět v žádné odborné knihovně ani v knihovnách lidí, kteří se zabývají evropskou problematikou. Příjemné studium přeje Hynek Fajmon poslanec Evropského parlamentu za ODS 8

9 PRVNÍ MĚSÍCE ČLENSTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY V EVROPSKÉ UNII (KVĚTEN SRPEN 2004) ČR vstoupila do EU spolu s dalšími devíti státy 1. května Tentýž den nabyla účinnosti Smlouva o přistoupení definující podmínky členství ČR v EU. Na základě tohoto dokumentu ČR obsadila všechny vyhrazené posty v evropských institucích, dosavadní pozorovatelé se stali plnoprávnými členy jednotlivých orgánů EU. Mnohými kritizovaná Smlouva z Nice, primárněprávní text upravující základní parametry existence a fungování EU, se nakonec při dosud největším rozšíření Unie osvědčila. EU je do značné míry schopna fungovat i s tímto provizorním řešením. Volby do Evropského parlamentu V návaznosti na vstup se v ČR konaly i historicky první volby do EP. Aktivní i pasivní volební právo do EP se zde poprvé uplatnilo ve dnech června Na základě Smlouvy o přistoupení se v ČR volilo 24 z celkových 732 evropských poslanců. (Každá členská země má právo použít vlastní volební systém.) Volby podobně jako v dalších členských státech (jako už tradičně) neprovázel ze strany voličů velký zájem. V ČR dosáhla volební účast pouze 28,32 %, zdaleka však nebyla ve srovnání s jinými státy nejnižší. Voleb se zúčastnilo 31 volebních subjektů, pouze šest z nich ale překročilo potřebné 5% kvórum: Občanská demokratická strana (30,04 % hlasů), Komunistická strana Čech a Moravy (20,26 %), Sdružení nezávislých kandidátů Evropští demokraté (11,02 %), Křesťanská demokratická unie Československá strana lidová (9,57 %), Česká strana sociálně demokratická (8,78 %) a Nezávislí (8,18 %). Mandáty pak byly rozděleny následovně: ODS (9 mandátů), KSČM (6), SNK-ED (3), KDU-ČSL (2), ČSSD (2), NEZ (2). Vzhledem k tomu, že poslanci EP se sdružují nikoliv podle národní, ale dle politické příslušnosti, stali se i čeští zástupci členy existujících nadnárodních poslaneckých klubů (frakcí). Zástupci ODS, SNK-ED a KDU-ČSL se připojili k nejsilnější frakci Evropské lidové strany Evropských demokratů (EPP-ED). Poslanci KSČM přistoupili k frakci Evropské sjednocené levice a Severské zelené levice (GUE/NGL) a ČSSD k frakci Strany evropských socialistů (PES). Ustavení Evropského parlamentu Ustavující schůze EP se konala ve dnech července Vedle standardních poslaneckých mandátů obsadili Češi v EP i několik dalších funkcí. Kromě členství ve výborech a delegacích je potřeba zmínit především post místopředsedy EP, který na dva a půl roku získal Miroslav Ouzký (ODS). První plenární zasedání EP se však věnovalo i jiným než vnitroparlamentním personálním otázkám. Mezi ty zásadní patří hodnocení končícího irského předsednictví EU a nastupujícího předsednictví nizozemského a především volba nového předsedy Komise. José Barroso byl zvolen poměrem hlasů 413:251 (při 47 absencích) a byl vyzván k sestavení svého budoucího týmu. EP také podle čl. 203 jednacího řádu převzal zbytkovou agendu předchozího tělesa. Mezi otázky, jimiž se měl EP zabývat znovu, byla zařazena většina těch, které se později ukázaly jako vysoce kontroverzní: tzv. nutriční směrnice, směrnice na ochranu podzemních vod, otázka REACH, evropské řidičské průkazy, liberalizace služeb atd. Meritorní činnost všech institucí rozšířené EU byla po ustavení EP zahájena až v září Nutno však přiznat, že nové členské státy včetně ČR byly s realitou EU plně konfrontovány prakticky hned po svém vstupu do Unie. Mezi květnem a srpnem 2004 se odehrála celá řada zásadních událostí, které dříve nebo později ovlivnily jak je, tak samotnou EU. 9

10 Monitoring evropské legislativy Nejdůležitější položky projednávané v období květen srpen 2004 Strukturální politika a Česká republika 11. května byl schválen český plán rozvoje venkova na roky a ČR bylo přislíbeno 542,8 mil. coby kofinancování z fondu EAGGF. ČR byla vyzvána podílet se 135,7 mil. a zároveň jí bylo přiznáno i 250 mil. na tytéž aktivity ze strukturálních fondů. ČR plán předložila spolu s Kyprem jako první země z nově přistoupivších. 23. června pak Komise schválila strukturální programy pro financování dalších projektů v ČR ve výši 2,6 mld.. V tomtéž měsíci EIB poskytla ČR dvě půjčky na podporu malého a středního podnikání. První z nich ve výši 50 mil. získala Česká spořitelna, druhou (40 mil. ) pak společnost VB Leasing. 17. července EIB oznámila, že Praze půjčí 200 mil. na dobudování městského okruhu, který propojí dálnici D 5 s dálnicí D 1. Volný pohyb pracovních sil Organizace ECAS se hned 19. května postavila za co nejrychlejší zrušení přechodného období na volný pohyb pracovních sil z nových členských států (nejpozději do roku 2006). Zároveň požádala státy EU-15, aby zajistily integraci nový členů do schengenského systému do roku 2007 obé za účelem okamžitého zajištění rovných práv nových členů v EU. Reforma cukerního pořádku V průběhu května unikly z Komise první informace o parametrech připravované reformy. K oficiálnímu představení plánu na radikální snížení dotací, produkce i ceny cukru došlo 14. července. Členské státy se shodly, že reforma je potřebná, nicméně nedospěly k dohodě stran způsobu jejího provedení. V srpnu WTO obvinila EU z vysokého dumpingu při exportu cukru a z toho, že jej vyváží až čtyřikrát více, než je jí dovoleno. Směrnice o pracovní době Komise v květnu vyzvala sociální partnery, aby se vyjádřili k plánované revizi směrnice o pracovní době, která by měla sjednotit délku pracovní doby ve všech státech EU bez výjimek a měla by posílit pozici sociálních partnerů. Přestože zástupci zaměstnavatelů a odborů k žádnému společnému prohlášení nedospěli, Komise přislíbila, že návrh předloží na konci října. Televize bez hranic V květnu byla neformálně zahájena jednání o revizi směrnice o televizi bez hranic. Ministři v Radě však nedospěli k žádné shodě a otázku odložili na později. Výbor regionů vyzval ke zrušení kvót na vysílání evropských pořadů a k zavedení efektivní podpory jejich výroby a distribuce. Řízení s Českou republikou V návaznosti na únik tří kubických metrů radioaktivní vody z primárního okruhu jaderné elektrárny Temelín 6. června 2004 vyslala Komise o dva dny později do elektrárny vlastní inspekci. Ta však žádná pochybení ani úniky vody mimo areál elektrárny neodhalila. V červnu bylo s ČR zahájeno i řízení na snížení nadměrného deficitu veřejných financí (podobný postup byl zvolen i vůči dalším státům Visegrádské čtyřky). Český konvergenční program byl přitom označen za málo ambiciózní. 14. července zahájila Komise formální vyšetřování českých kroků v letech v souvislosti s pomocí Agrobance a s převzetím tohoto ústavu bankou GE Capital. Naopak se odmítla věnovat otázce IPB a ČSOB z toho důvodu, že to nespadá do její kompetence. Finanční perspektiva Projekt financování EU v letech byl irským předsednictvím za přítomnosti zástupců Komise v červnu představen nejen členským státům, ale i novým komisařům včetně českého. Ministři k návrhu podali první připomínky týkající se vlastních příjmů, stropu rozpočtu, struktury a dalších parametrů. Největší kontroverze vyvolal návrh na všeobecný korekční mechanismus, rušící exkluzivitu tzv. britského rabatu a zavádějící blíže nespecifikovanou evropskou daň. Rovněž došlo k prvním sporům stran systému vlastních příjmů založených na příspěvcích členských států. V Coreperu se střetli zastánci dvou úrovní rozpočtových stropů: 1 % (tzv. gang šesti, čistí plátci) a 1,24 % HND EU (čistí příjemci). Rada 26. července oznámila, že se návrhem finanční perspektivy bude zabývat až po prázdninách, 13. září. 10

11 květen srpen 2004 Směrnice o službách Instituce i další aktéři si v období od května do srpna 2004 vyjasňovali pozice k návrhu směrnice o službách. Obecně převládal odpor. Federace německých právníků se postavila proti principu originality, hlavnímu liberalizačnímu opatření návrhu. Evropská strojírenská federace (FIEC) kritizovala návrh z důvodu očekávaného posilování tzv. sociálních dumpingu. Evropská federace odborů ve veřejných službách (EPSU) se postavila proti návrhu náhrad za poskytnutí zdravotní péče v jiném členském státě. Rada v květnu odmítla o návrhu směrnice jednat z důvodu nepřipravenosti. Naopak v rámci Hospodářského a sociálního výboru debata proběhla, návrh však byl podroben tvrdé kritice. Do diskuse byla nepřímo zainteresována i ČR prostřednictvím článku Pozor: Nebezpečí práce v Belgii za české mzdy, který vyšel v socialistickém periodiku a upozorňoval na údajné nedostatky návrhu. Komise pak 25. června vyjasnila některé sporné parametry svého návrhu; nijak neomezila jeho liberalizační potenciál, pouze zpřesnila část sporných ustanovení (např. předmět směrnice). Evropská rada První summit hlav států a vlád rozšířené EU se konal ve dnech června. Projednávaly se zásadní položky: výběr nového předsedy Komise, ukončení mezivládní konference, představení finální verze evropské ústavy a návrh první verze finanční perspektivy na roky Vedle toho se řešila otázka boje proti terorismu, další rozšiřování EU či Lisabonská strategie. Summit nedosáhl konsenzu ohledně nového předsedy Komise. ČR se do jednání plně zapojila především tím, že vedla skupinu států nesouhlasících s navrženým kompromisem o ustavení hlasování tzv. dvojí většinou v evropské ústavě a postavila se za větší soulad kritéria počtu států a kritéria populačního. Evropská ústava Konvent v červnu představil výsledný návrh evropské ústavy. Odborové centrály se postavily za více sociální Evropy v ústavě, resp. za přijetí Charty základních práv coby právně závazného textu. Nakonec však text podpořily. Naopak Velká Británie se vyjádřila proti. Komise José Barrosa Vzhledem k tomu, že Evropská rada ve dnech června nedospěla ke shodě na jménu nového předsedy Komise, konalo se 29. června její zvláštní zasedání. Předsedou byl nakonec jmenován kompromisní portugalský premiér J. Barroso, jenž byl po dvou dnech grilování 22. července přijat i EP. Designovaný předseda pak 12. srpna oznámil, jaká portfolia přidělí jednotlivým komisařům. Zároveň řekl, že hlavním cílem jeho Komise bude nastartovat evropskou ekonomiku. Barroso podle vlastních slov vytvořil silný a vyvážený tým. Nizozemské předsednictví Nizozemské předsednictví definovalo své priority na druhou polovinu roku Zařadilo mezi ně Lisabonskou strategii (přesněji pracovní mobilitu, celoživotní vzdělávání, produktivitu práce a propojení ochrany životního prostředí a konkurenceschopnosti), justici a vnitro a otázku dalšího rozšíření EU o Bulharsko, Rumunsko a Turecko. Nizozemští představitelé nicméně upozornili na to, že jejich země bude Unii předsedat v obtížném přechodném období, kdy bude docházet k (faktickému) ustavování EP i Komise. Vedle zmíněných témat se Nizozemí zavázalo zabývat i novou finanční perspektivou a komunikací Evropy jejím občanům. Naopak k otázce možné reformy Paktu stability a růstu se Nizozemci vyjádřili skepticky. Celoevropské mýtné Zahájení neformální debaty doprovázely neshody mezi ministry, jak naložit s vybranými prostředky, která vozidla zpoplatnit a odkdy. Podobné kontroverze se projevily i při projednávání otázky víkendových zákazů jízdy pro kamiony. ČR se zapojila do blokační menšiny vůči oběma návrhům. Ustavování Evropského parlamentu V průběhu prázdnin pokračovalo ustavování EP. Dvě nejsilnější frakce, EPP-ED a PES, uzavřely technickou dohodu o rozdělení moci. Bylo dojednáno, že prvním předsedou EP se na dva a půl roku stane socialista J. Borrel, jehož do konce volebního období vystřídá H.-G. Poettering. Socialisté se zavázali podpořit nového předsedu Komise výměnou za podporu lidovců při rozhodování o budoucím ministru zahraničí EU (J. Solana). Dohoda umožnila i rozdělení předsedů výborů mezi obě frakce. 11

12 Monitoring evropské legislativy Důsledky vstupu ČR do EU a přechodná období Nejdůležitější praktickou změnou, kterou vstup ČR do EU přinesl, bylo převzetí svébytného komplexního právního řádu EU acquis communautaire. Ten se ČR vstupem zavázala přijmout v celé své šíři, pouze s několika výjimkami v podobě tzv. přechodných období, která požadovala jak česká strana, tak i EU. Ze srovnání s jinými přistoupivšími státy plyne, že ČR si vyjednala svá přechodná období prakticky nejhůře, a to jak co do množství, tak i z hlediska kvality. Většinu přechodných období požadovala po ČR Unie (nikoli naopak), navíc velká část z nich byla nastavena v porovnání s tím, co si nakonec ČR vyjednala pro sebe, poměrně restriktivně. Nejznámějším přechodným obdobím, které EU (nejen) po ČR požadovala, je restrikce na volný pohyb pracovních sil ve formátu (v Německu a Rakousku s doplněním o konkrétní profese). Přispívá k tomu i fakt, že se ukazuje, že revize tohoto opatření v letech 2006 a 2009 bude nejspíše jen formální a restrikce přetrvají ve většině starých členských států (s výjimkou Velké Británie, Irska a Švédska) až do roku 2011, kdy mají podle Smlouvy o přistoupení vypršet automaticky. V zemědělství se nejčastěji hovoří o postupném navyšování tzv. přímých plateb z 25 % toho, co získávají farmáři ve starých členských státech, na 100 % této sumy v roce Nutno přitom dodat, že čeští zemědělci se vstupem do EU jinak stali plnohodnotnou součástí společné zemědělské politiky, resp. vnitřního trhu se zemědělskými komoditami, na němž jsou vystaveni (bez ohledu na výši přímých plateb) standardnímu (v rámci CAP možnému) konkurenčnímu prostředí. Dalším důležitým dočasným opatřením, požadovaným Unií, je zákaz tzv. kabotáže (provozování speditérských služeb ve starých členských státech firmami ze států nových) ve formátu 2+2+1, byť je ze strany ČR možné přistoupit k recipročnímu opatření. Do kategorie přechodných období, o která před vstupem usilovala ČR, spadá sice relativně více položek, nicméně většina z nich byla objektivně nutná z důvodu vysoké finanční náročnosti zavedení některých opatření acquis do praxe. Jde např. o instalaci čističek odpadních vod ve všech obcích nad 2000 obyvatel do konce roku 2010 či o odložené uplatnění veterinárních předpisů v některých potravinářských podnicích. Mediálně známá otázka nabývání zemědělské půdy a lesů fyzickými a právnickými osobami jiných členských států po dobu sedmi let od přistoupení (či stejné opatření týkající se nabývání objektů vedlejšího bydlení po dobu pěti let) jsou v tomto kontextu spíše marginální. Podstatnější je spíše fakt, že na konci roku 2007 vyprší lhůta, během níž ČR může uplatňovat sníženou sazbu daně z přidané hodnoty na dodávky tepla a teplé vody domácnostem a malým podnikatelům a na dodávky stavebních prací týkajících se staveb určených pro bydlení. Po tomto datu dojde k přesunu těchto položek do základní (vyšší) sazby DPH. Vedle acquis communautaire a přechodných období patří mezi podstatné důsledky vstupu ČR do EU i možnost plně se podílet na čerpání finančních prostředků z tzv. strukturálních fondů EU. Byť se často hovoří o zaručeném množství peněz, které ČR Unie nabízí (a které je v porovnání s předvstupními nástroji PHARE, ISPA a SAPARD výrazně vyšší), realita je poněkud odlišná. Podle ujednání z Kodaně v prosinci 2002, kde se hlavy států a vlád EU mj. zabývaly i finančními otázkami souvisejícími s plánovaným rozšířením, sice platí, že ČR by se v letech neměla stát tzv. čistým plátcem do rozpočtu EU, nicméně pouze za předpokladu, že se jí podaří plně vyčerpat přislíbené množství finančních prostředků. Jinak řečeno, kodaňský summit ČR (ale i dalším přistupujícím státům) vzkázal, že nebude ve třech letech po rozšíření čistým plátcem v případě, že připraví dostatečné množství kvalitních projektů, které budou shledány vhodnými pro spolufinancování ze strany Unie. (EU financuje projekty ze 100 % pouze ve velmi výjimečných případech.) Tento korektiv má v praxi zásadní důsledky: přestože se obecně tvrdí, že absorpční kapacita ČR je stále ještě velká (v HDP na hlavu dosahuje ČR přibližně parametrů Portugalska, jednoho z nejchudších států bývalé EU-15), je pouze na jejích schopnostech, jak dokáže s nabídnutými prostředky naložit (resp. zda a jak je získá). Navíc se sluší připomenout, že s rozšířením EU o další (chudší) státy ČR statisticky zbohatne a její oprávnění čerpat prostředky ze strukturálních fondů pravděpodobně relativně brzy skončí, resp. se výrazně omezí. Samozřejmě za předpokladu, že nebudou zásadně pozměněna pravidla pro fungování strukturální politiky EU ve smyslu jejich uvolnění. Při současné konstelaci, kdy se v EU zvyšuje počet zemí, které jsou čistými plátci, to však realisticky očekávat nelze. Ostatně není bez zajímavosti, že podle některých propočtů patří mezi tyto země už i ČR. Jde však o problém použité metody výpočtu. Pro výpočet pozice čistého plátce/příjemce se standardně používá rozdíl mezi odvody do rozpočtu EU a jeho příjmy z něj. Finanční vztah členského státu a EU 12

13 květen srpen 2004 se však neomezuje pouze na rozpočtové transfery, je širší. Především v prvních letech členství jsou náklady konkrétní země navyšovány o relativně vysoké platby do různých agentur EU či o poměrné navyšování kapitálu Evropské investiční banky. Ve výsledku pak může dojít k situaci, kdy se členská země stane čistým plátcem navzdory tomu, že má od EU explicitně zajištěnu po nějakou dobu pozici čistého příjemce. Což je údajně i případ ČR, která adekvátně nečerpá přislíbené finance ze strukturálních fondů EU a odvádí do EU nejen standardní rozpočtové platby, ale i prostředky další (nepočítaje v to prakticky nevyčíslitelné, nicméně značné náklady na implementaci acquis communautaire). Posledním důležitým důsledkem přistoupení ČR k EU je možnost přímo se podílet na procesu vytváření politik Unie. Zástupci ČR zastoupení v unijních institucích mohou spolu s reprezentanty dalších států nezprostředkovaně přijímat legislativní akty přímo zavazující subjekty v jednotlivých zemích EU. V době před přistoupením k EU byla ČR v pozici, kdy usilovala o členství a přejímala/harmonizovala příslušné legislativní normy, aniž měla jistotu, že bude nakonec přijata, a aniž se mohla na jejich vytváření jakkoli podílet. Odborníci v tomto směru upozorňovali na hrozbu tzv. druhé, externě podmíněné (politické a ekonomické) transformace, jež může být občany považována s ohledem na převládající historickou zkušenost státu střední Evropy za nelegitimní a ve výsledku kontraproduktivní. Vstup ČR do EU proto znamenal zásadní změnu. Členství ČR v EU umožňuje v zásadě dvojí způsob, jak efektivně prosazovat vlastní zájmy. Vedle přímého zastoupení v institucích EU je ideálním nástrojem lobbing v nejširším slova smyslu (tj. jak lobbing soukromých aktérů, jenž je nejčastější, tak i lobbing státních orgánů a agentur a zástupců samosprávy). Se zvyšujícím se počtem členských států a změnami rozhodovacích pravidel je však zároveň podstatná schopnost konkrétních reprezentantů/aktérů vytvářet fungující ad hoc koalice sdružující se okolo konkrétních problémů/návrhů. Vzhledem k tomu, že legislativu v EU iniciuje pouze Komise, je vhodné zaměřit se při prosazování zájmů především na ni. Je důležité znát její záměry prezentované nejčastěji v tzv. zelených nebo bílých knihách či akčních programech. Post komisaře (ať už jakýkoli) je pro prosazení zájmů konkrétního státu nezastupitelný; komisař (navzdory své formální nezávislosti) představuje pro zainteresované subjekty podstatný informační kanál. Až v dalších instancích se obvykle přistupuje k ovlivňování Rady a Evropského parlamentu. V obou případech je už legislativní návrh předmětem rozhodovacího procesu, což znamená, že v něm mohou být provedeny už jen spíše dílčí změny (pokud Komise sama návrh nestáhne). Ostatní instituce pak hrají v rozhodovacím procesu spíše marginální roli. Ve všech uvedených případech je nezbytné disponovat adekvátní informační bází a znalostí kontextu, v němž se rozhodovací proces EU odehrává. Předkládaný monitoring legislativy a dění na úrovni EU usiluje o konfúzi obého tak, aby ve stručnosti a čtivou formou pravidelně upozorňoval na zásadní problémy, které se na unijní úrovni řeší a mají potenciál bezprostředně nebo zprostředkovaně ovlivnit životy občanů v ČR. 13

14 Monitoring evropské legislativy PŘEHLED KLÍČOVÝCH HLASOVÁNÍ EP A HLASOVÁNÍ SKUPINY ODS V EP Plenární zasedání ve dnech července Ve sledovaném období se nekonalo žádné plenární zasedání, kde by se hlasovalo po jménech. 14

15 ZÁŘÍ 2004 EXECUTIVE SUMMARY I. Projednávaná legislativa (vybrané oblasti) K důležitým bodům zářijové legislativní aktivity evropských institucí, které v sobě mohou nést potenciální významný vliv buďto na legislativní prostředí v rámci EU jako takové v partikulárních oblastech, případně mohou přinášet zvláštní právní, politické či ekonomické dopady přímo na ČR, náleží: 1.1 Komise na poli jednotného trhu projednávání změn směrnice o ochraně průmyslových vzorů a designů, kontroverzní repair clause, která by měla odstraňovat monopol náležející výrobcům aut na design vozidel a náhradních dílů určených k jejich opravě, liberalizovat trh s náhradními díly a harmonizovat v tomto smyslu legislativu v rámci EU; tzv. nový pohled EU na oblast nukleární energetiky obsahuje dvě směrnice pro harmonizaci principů nukleární bezpečnosti a nakládání s jaderným odpadem v rámci EU; kontroverzní legislativní program se však přímo dotýká práva jednotlivých členských států na zachování odpovědnosti za svá jaderná zařízení a někteří členové EU již proti němu vyslovili protest. 1.2 Rada Rada EcoFin ke konkrétním diskutovaným legislativním návrhům náležel projekt jednotné registrace, evaluace a autorizace chemikálií REACH projekt byl kritizován po zveřejnění expertní studie odhalující negativní vliv na volnou soutěž v oblasti chemického průmyslu (řadě chemických společností, především menší a střední velikosti, by způsobil pokles produkce a zisku). Rada pro volnou soutěž měl být projednáván návrh směrnice o strojních zařízeních, mající zajistit volný pohyb strojních zařízení s cílem podpořit přeshraniční obchod ve prospěch malých a středních podniků. Rada pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele má dle předběžné agendy projednávat: změny směrnice o organizaci pracovní doby má omezit využívání výjimek z maximální týdenní délky pracovní doby; důležitá je otázka dopadu takové regulace na malé a střední zaměstnavatele; směrnice o pracovních podmínkách sezónních pracovníků má sjednotit jejich pracovní podmínky v zájmu zamezení jejich diskriminace, Rada se však na charakteru jejich ochrany nemůže shodnout; sociální služby obecného zájmu směrnice vychází ze Zelené knihy o sociálních službách obecného zájmu, upravuje však jen služby obecného ekonomického zájmu; problematický soulad s principy proporcionality a subsidiarity. Rada pro životní prostředí bude projednávat návrhy Komise na: novou směrnici o odpadech z těžebního průmyslu snaha reflektovat východní rozšíření, sjednotit legislativu v partikulárním odvětví průmyslových odpadů, řešit otázku divokých skládek a opuštěných těžebních prostor a jejich negativní dopad na životní prostředí a zdraví obyvatelstva přesunem finanční odpovědnosti za uskladnění a nakládání s odpadem na znečišťovatele; EP opatřil směrnici pozměňovacími návrhy s ohledem na problematickou ekonomickou situaci v odvětví těžebního průmyslu a na finanční možnosti nových členských zemí a jejich producentů; směrnici o fluoridizovaných skleníkových plynech snaha reflektovat závazky Kjótského protokolu a negativní údaje o oteplování klimatu v Evropě, snaha monitorovat množství výrobků produkovaných i dovážených do EU, které obsahují tyto plyny; členské státy by měly motivovat výrobce 15

16 Monitoring evropské legislativy k nahrazování těchto plynů při výrobě méně škodlivými substancemi, např. prostřednictvím daňových úlev; EP odmítl v původní podobě návrhu Komise restriktivní systém výrobních kvót na produkty obsahující tyto plyny; sdělení Komise o společné strategii v oblasti krizového managementu pro případ povodní snaha o harmonizaci předpisů v oblasti protipovodňové ochrany, vytváření společné strategie krizového řízení a mechanismu včasného varování; je třeba sledovat, aby se v rámci této harmonizace neotvíraly příležitosti pro zasahování do politiky územního plánování a regulace povodňového rizika na vodních tocích v rámci jednotlivých členských států Rada pro dopravu a energetiku se má zabývat: změnou směrnice o zpoplatnění využití některých infrastruktur vozidly, která převážejí těžké náklady opatření má potenciál zasáhnout podnikatelské obce členských zemí; hovoří pouze o vybraných komunikacích (transevropských sítích) a obsahuje byrokratizační prvky; debatami o obecném přístupu k návrhu směrnice sjednocující způsob certifikace posádek vlaků, jež využívají sítě Společenství - za obhajitelnou ji lze označit ve smyslu zajištění interoperability na transevropských sítích, přináší však řadu regulativních požadavků a může mít negativní dopady na podnikatelské subjekty v oblasti železniční dopravy; obecným přístupem k návrhu směrnice o řidičských průkazech - mj. předpokládá vytvoření jednotného vzoru evropského řidičského průkazu či nutnost pravidelně obnovovat platnost řidičských průkazů; politickou dohodou o společném postoji k navrhované legislativě mající sjednotit tzv. víkendové zákazy jízdy (weekend bans) pro kamionovou dopravu ve všech zemích EU. II. Aktuální problémy Pokud jde o dlouhodobé legislativní programy a širší problémové oblasti, které budou tvořit významnou část agendy jednání evropských institucí a v jejichž rámci lze očekávat legislativní aktivitu (zejména v podobě zcela nových návrhů a reforem) i v příštích měsících, jedná se především o: 2.1 Zemědělství Pokračování a především implementace reformy CAP pod vlivem závěrů jednání WTO - očekávají se další diskuse o reformách tržního řádu cukru; na pořadu podzimního jednání Rady pro zemědělství jde i o dílčí změny nařízení týkajícího se tržního sektoru vína, ty by se však neměly výrazným způsobem dotknout ČR. Významnou kapitolu legislativní aktivity v rámci zemědělství tvoří zacházení s geneticky modifikovanými potravinami - Komisí již přijatý kontroverzní návrh směrnice upravující přijatelné procento obsahu geneticky modifikovaných semen v zemědělské výsadbě, diskuse o GMO ovoci a zelenině. Představy nizozemského předsednictví o uplatnění svých priorit v sektoru zemědělství důraz na jasnější vymezení odpovědnosti, pokud jde o implementaci norem souvisejících s reformou CAP, a to jak mezi nadnárodní úrovní a úrovní členských států, tak mezi soukromým a státním sektorem. 2.2 Justice a vnitro Důležitým legislativním návrhem, který by měl být v průběhu podzimu projednáván na půdě Komise, je návrh rámcového rozhodnutí ohledně shromažďování a kontroly osobních dat šířených v rámci jejich telekomunikačního přenosu. Během podzimu je naplánováno několik setkání Rady pro justici a vnitřní záležitosti (neformální setkání 29. září 1. října 2004 a poté oficiální jednání v Lucemburku října). Očekává se zahájení debaty o imigraci do zemí EU motivované ekonomickými důvody a projednávání návrhů na vytvoření společné vízové databáze v rámci druhé generace Schengenského informačního systému. Klíčové body dlouhodobého programu zahrnují vedle vízového informačního systému též dvě důležité směrnice - o dlouhodobém pobytu osob se statusem uprchlíka a minimálních standardech pro proceduru vyhošťování a navracení ilegálních přistěhovalců. Legislativní iniciativy v souvislosti s kontroverzní přípravou harmonizace některých oblastí trestního práva. 16

17 září Regionální politika Pět druhů směrnic představených Komisí v červnu obecná směrnice, tři směrnice, z nichž každá se týká jednoho strukturálního fondu (ERDF, ESF, Kohezní fond), nový nástroj pro příhraniční regiony. Konzultace francouzských návrhů během září na poli Komise a EP na propojení kohezní politiky (otázky přidělování a čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů) a daňové politiky vůči podnikům působícím v jednotlivých členských zemích. Komise jako celek návrhy explicitně namířené proti novým členským státům prozatím odmítla, i když se s myšlenkami na znevýhodňování států, v jejichž rámci jsou podniky podrobeny nižšímu zdanění při čerpání prostředků ze strukturálních fondů, částečně ztotožňoval francouzský komisař pro regionální politiku Barrot. Další francouzské požadavky na reformu regionální politiky - návrh na zavedení speciální kategorie ultraperiferiálního regionu, dotýkající se přerozdělování prostředků v rámci strukturálních fondů. Přesouvání některých kompetencí z evropské úrovně na úroveň členských států v rámci navrhovaného programu nové regionální politiky a zavedení mechanismu finančního odměňování regionů. 2.4 Pakt stability a růstu Sdělení Komise o Reformě Paktu stability a růstu: Zaměřeno především na uvedení do souvislosti otázek ekonomického růstu a možného přínosu rozpočtové politiky vychází vstříc členským zemím, které mají z důvodů ekonomických potíží problém se striktním dodržováním jeho pravidel. Nedostatek konsenzu jednotlivých členských států na obsahu i rozsahu reformy. Nizozemské předsednictví považuje ve finančních otázkách za svou prioritu směry podporující liberalizaci a uvolňující regulační zátěž v EU. Oscilační charakter reformy Paktu snaha udržet kompromis mezi záchranou eura a ústupky státům, které nejsou schopny dodržet rozpočtový deficit a ochotny k reformám svých sociálních systémů relativizuje jeho možnou úspěšnost a udržitelnost. 2.5 Rozpočet 2005 Napětí mezi Radou a Komisí kvůli autonomnímu chování Rady, pokud jde o rozpočtový návrh pro rok 2005, se na měsíc říjen přesouvá na půdu EP, kde bude rozpočtový návrh projednáván. V rámci neformálního setkání EcoFin září 2004 současná předsednická země navrhla vytvořit alternativu k existujícímu návrhu Prodiho Komise důležité oblasti finanční perspektivy s potenciálem stát se zdrojem napětí mezi Radou a Komisí jsou financování CAP, regionální a kohezní politika a návrhy na změnu meziinstitucionální dohody. Problematika plánovaného navyšování rozpočtu a jeho příjmových složek (zejména percentuálního podílu HDP jednotlivých zemí, odevzdávaného do evropské pokladny jako tzv. třetí, dodatkový zdroj) a jeho souvislost s financováním regionální a kohezní politiky a poskytováním prostředků ze strukturálních fondů po rozšíření. 17

18 Monitoring evropské legislativy I. PROJEDNÁVANÁ LEGISLATIVA (VYBRANÉ OBLASTI) 1.1 KOMISE Návrh změny směrnice 98/71, týkající se právní ochrany průmyslových designů a vzorů 14. září se na pořad jednání Komise dostala klauzule, která by měla odstraňovat veškerý monopol náležející výrobcům aut na design vozidel a náhradních dílů určených k jejich opravě. Konkrétně se jedná o legislativní návrh pozměňující směrnici týkající se průmyslových designů a modelů, který je znám pod názvem Klauzule o opravách (Repair clause). Tato oblast ještě nebyla v rámci EU předmětem harmonizace, takže každá členská země v ní disponuje vlastními pravidly. Legislativní iniciativa Komise v této oblasti byla poprvé zveřejněna v červnu 2004, ale Komise její představení pozdržela po představení vlastních návrhů ze strany výrobců motorových vozidel. Během dosavadních diskusí o změnách této směrnice EP a Rada nebyly původně schopny dospět ke konsenzu. Komise byla proto požádána o zmapování důsledků, které by změny směrnice o průmyslových designech měly mít na průmyslový sektor v jednotlivých členských státech, zejména na nejohroženější odvětví v rámci automobilového průmyslu, ale také na výrobce specifických náhradních dílů, na spotřebitele, na fungování a volnou soutěž v rámci jednotného trhu v této oblasti. Na základě těchto analýz pak bylo úkolem Komise vypracovat novou legislativu. Dosud platná směrnice 98/71 poskytuje průmyslovým vzorům ochranu na 5 25 let, takže dává výrobci (navrhovateli designu) exkluzivní práva zamezit třetí straně v užití jejích průmyslových vzorů; směrnice pozměňující tuto dosavadní normu, kterou Komise představila právě na zářijovém jednání, by měla otevřít trh s náhradními díly mnohem větší konkurenci. Platná směrnice 98/71 obsahuje také pravidla pro neplatnost průmyslového vzoru a především dovoluje členským státům stanovit svá vlastní pravidla pro výrobu náhradních dílů. Omezuje je pouze v jednom smyslu každá nová pravidla či normy přijaté v této oblasti by měly směřovat k větší liberalizaci a nikoli protekcionismu. Nová směrnice by naopak měla ve svém důsledku (jak doufá Komise a zastánci této nové normy) otevřít trh s automobily konkurenci, povzbudit přeshraniční obchod s náhradními díly do automobilů, a to nejen v rámci EU-25, ale i v obchodu s třetími zeměmi, a napomoci aplikovat v úplnosti nařízení Car Block Exemption (1400/2002). Pro spotřebitele by se aplikace měla projevit ve snížení cen náhradních dílů do automobilů. Vstup menších a středních výrobců těchto náhradních dílů, doposud neautorizovaných z důvodu monopolního postavení velkých výrobců aut, chráněných prostřednictvím práva na ochranu průmyslových vzorů a designů v šestnácti zemích EU-25, vnese do tohoto odvětví výraznější konkurenci. Podle Komise vyvolává status quo nejistotu a fragmentaci trhu a uměle udržuje vysoké ceny náhradních dílů. Realizace návrhu by tak mohla znamenat snížení cen v sektoru o 6% 10%. Komise odmítá argument výrobců vozidel, že realizace návrhu bude znamenat ztrátu až pracovních míst a předpovídá naopak nárůst jejich počtu. Kontroverzní směrnice se stala předmětem sporu několika vlivných skupin reprezentujících v rámci EU organizované zájmy, a to na jedné straně zástupců automobilových gigantů a vlivných odborů a na druhé straně zástupců malého a středního podnikání. Proti rozhodnutí ihned protestovala ACEA, zastřešující organizace výrobních gigantů typu BMW, Volkswagen, Renault a Volvo. Asociace automobilových výrobců obvinila Komisi, že dospěla ke svému rozhodnutí bez náležité konzultace a zhodnocení dopadů této legislativy a že její rozhodnutí povede ke ztrátě zisků i pracovních míst. Argumentují tím, že výsledkem bude přesun pracovních míst z EU do zemí, kde mohou být výrobky produkovány levněji kvůli nižším nákladům na pracovní sílu. Pozitivní vliv bude mít podle nich přijetí tohoto návrhu pouze na výrobce kopií evropských produktů vně EU, např. z jihovýchodní Asie. Negativním vlivem na spotřebitele má být naopak to, že se otevře možnost pro instalaci méně 18

19 září 2004 bezpečných a kvalitních součástek do vozů. ACEA hodlá předložit své argumenty Radě ministrů a EP. Na druhé straně ECAR (European Campaign for the Freedom of the Automotive Parts and Repair Market) Repair Clause, přivítala jako rozhodnutí pozitivní z právního, ekonomického i sociálního hlediska, které naopak pomůže ochránit 1,2 mil. osob pracujících v rámci malých a středních výrobců automobilů a náhradních dílů a v rámci nezávislého autoopravárenského sektoru, který se právě z důvodu existující regulace chránící monopol velkých výrobců v šestnácti členských státech EU-25, podílí na trhu s náhradními díly dosud jen asi z 15 %. Směrnici proto podpořila také UEAPME, podle níž současný systém napomáhá monopolizaci daného odvětví a fixaci vysokých cen. Stav, v němž se v současnosti nachází legislativní návrh v rámci rozhodovacího procesu v EU je takový, že se na něm dohodlo kolegium Komise 14. září; spolurozhodování Rady a EP má teprve následovat. Návrh již přivítali britští konzervativci v rámci EP, přestože jejich zástupce Malcolm Harbour poukázal na to, že je nutné vybavit návrh pojistkami, které by zaručily zachování bezpečnostních charakteristik původního vozu. Trh s náhradními díly automobilů je již liberalizován právě ve Velké Británii, ale také v Irsku, zemích Beneluxu, Španělsku, Itálii, Maďarsku a Lotyšsku. Naproti tomu ve Francii či Německu je dovoleno, aby výrobci motorových vozidel diktovali, kdo může vyrábět náhradní díly pro jejich automobily. Pokud jde o očekávané dopady aplikace normy na ČR, je nutno brát v úvahu na jedné straně přítomnost velkého automobilového výrobce v zemi, na druhé straně významné možnosti, které by směrnice otvírala malým a středním výrobcům v rámci strojírenství. Liberalizace tohoto výrobního odvětví v ČR dosud zavedena nebyla, spotřebitelé mohou nakupovat náhradní díly pouze u autorizovaných výrobců automobilů. Očekává se tedy určitý dopad případného přijetí směrnice na tento sektor. Velké automobilové producenty přitom v zemi reprezentuje Škoda Auto, jejíž vlastník Volkswagen se již přihlásil k velkým firmám protestujícím proti směrnici. Jde tedy o to, jaké možnosti by směrnice otvírala pro české malé a střední výrobce a zda by její přijetí mělo pozitivní dopady na spotřebitelský sektor, a to nejen pokud jde o trh s náhradními díly, ale též o trh s automobily. Navrhovaná norma má své kritiky nejen v řadách producentských gigantů, je totiž na poměry EU velmi liberalizující a přináší nepříliš obvyklou kombinaci právní harmonizace ve jménu větší liberalizace v praxi. Dle kritiků je přitom klauzule v přímém rozporu s celkovou politikou EU v oblasti práv duševního vlastnictví, která směřuje v posledních návrzích (např. otázka softwarových patentů či projektu REACH viz níže) spíše k přísnější a výlučnější ochraně a k napomáhání aplikace této ochrany v globálním měřítku, tedy ve vztahu k této směrnici k pravému opaku. Jedná se tedy v podstatě o podobný spor příznivců liberalizace trhu a regulace v zájmu spotřebitelů, jejichž zastánci často pocházejí z řad mocných lobby, jako v případě projektu REACH, pouze s tím rozdílem, že v tomto případě znamená legislativní návrh harmonizaci v zájmu větší liberalizace. Tzv. nový pohled EU na oblast nukleární energetiky Komisařka pro energetiku Loyola de Palaciová představila na jednání Komise 8. září nová pravidla pro harmonizaci principů nukleární bezpečnosti a nakládání s jaderným odpadem v rámci EU, jejichž obsahem je harmonizace norem v této oblasti v rámci celé EU-25. Komise měla prezentovat nový balík opatření v oblasti energetiky již v červenci, v této době byl však Radou ministrů odmítnut, protest vyjádřily především Velká Británie, Finsko, Švédsko a Německo. Nový program se přímo odvolává na fakt existence 20 jaderných zařízení sovětské konstrukce v rámci nových členských států, východní rozšíření tedy jako motivace stojí za těmito novými plány přístupu k politice jaderné bezpečnosti. Podstatou programu komisařky de Palaciové, který se stal předmětem kritiky některých členských států, ale i ekologických organizací, by měly být dvě směrnice, z nichž první má zavádět jednotný systém aplikace principů týkajících se jaderné bezpečnosti, který by nahrazoval bezpečnostní předpisy jednotlivých členských států; druhá se má zabývat nakládáním s jaderným odpadem. Součástí první směrnice má být ovšem též zavedení kontroverzního systému, podle nějž by inspektoři z jednotlivých členských zemí mohli v rámci ustanoveného regulačního výboru, řízeného Komisí, stanovovat standardy jaderné bezpečnosti zařízení v celé EU a hlídat jejich dodržování (i pomocí inspekcí) v rámci jednotlivých členských států. Přitom se má jednat o opatření, které má již oslabovat roli nadnárodní Komise v implementaci principů nové legislativy; její role se totiž v předchozích návrzích zdála některým členským státům příliš velká. Přesouvá tak sice zdánlivě odpovědnost na členské státy, nejde však jen o odpovědnost za jejich vlastní jaderná zařízení, což je poněkud kontroverzní řešení. Navrhovaný systém 19

20 Monitoring evropské legislativy ochrany jaderných zařízení kritizovali již i zástupci některých ekologických organizací, kteří v celém návrhu prezentovaném komisařkou de Palaciovou nespatřují žádný významný a nový příspěvek k bezpečnosti jaderných zařízení v Evropě. Druhá směrnice se má zabývat nakládáním s jaderným odpadem. Navrhovaný program však nestanovuje oproti očekáváním žádné pevné časové termíny pro předložení plánů pro nakládání s jaderným odpadem ze strany členských států, jak bylo obsaženo v prvním návrhu. Plán jako celek, který obsahuje i zmíněný návrh systému monitorování jaderných zařízení v rámci členských států ze strany vytvořeného výboru jejich zástupců, je tak hodnocen jako neuspokojující a neefektivní i z čistě ekologického hlediska. Navrhovaný program představuje v současnosti jednu z nejkontroverznějších legislativních aktivit v rámci EU, dotýká se totiž přímo požadavku na zachování odpovědnosti jednotlivých členských států za svá jaderná zařízení. Někteří členové EU již proti němu vyslovili protest, jiní jsou mu naopak nakloněni, což sehrává svoji roli v plánech Komise na průběh rozhodovacího procesu. V rámci Rady vyslovilo protest a ostrý nesouhlas s novým programem jaderné bezpečnosti osm zemí včetně Velké Británie, Německa a ČR. Tyto státy zdůrazňují důležitost zachování odpovědnosti za tato nařízení na úrovni členských zemí a odmítají její přesouvání na úroveň nadnárodní, včetně té možnosti, že by mohla být jaderná zařízení jednoho státu podrobována inspekcím, které pocházejí ze státu jiného. Návrh komisařky de Palaciové má být přitom nyní postoupen k projednávání ve výborech EP a v pracovních skupinách Rady. Komise by ráda stihla jeho projednávání v Radě v době nastávajícího lucemburského předsednictví. Lucembursko je totiž přijetí směrnic v této podobě nakloněno. 1.2 RADA Rada pro hospodářskou soutěž Návrh směrnice o strojních zařízeních, pozměňující směrnici 95/16 Na zasedání Rady 24. září 2004 se fakticky poprvé dostala problematika strojních zařízení. Původní návrh směrnice COM(2000)899 byl Komisí přijat v lednu ESC přijal stanovisko v září téhož roku a EP opatřil při svém projednávání v červenci 2002 text návrhu doplňky. Komise po jejich posouzení předložila nový návrh (COM(2003)48) v únoru Problematika strojních zařízení je v současnosti upravena směrnicí 98/37, která je výsledkem konsolidace několika předcházejících směrnic. O návrhu nové směrnice se očekávala politická shoda. Komise svým návrhem ovšem neusilovala o doplnění stávající normy, ale o vytvoření zcela nové směrnice s odůvodněním, že pouhá revize by byla na úkor jednoduchosti a aplikovatelnosti normy; cílem nového návrhu by pak mělo být zajištění volného pohybu strojních zařízení a vysokého stupně ochrany zdraví a spotřebitele. Návrh lépe definuje rozsah (scope) normy 98/37, posiluje opatření vztahující se k dohledu trhu a zavádí proceduru k plnému ujištění o kvalitě (full quality assurance procedure) pro určité kategorie strojních zařízení. Jinak řečeno, navrhovaná směrnice přináší (vzhledem k platné směrnici 98/37) v některých oblastech přísnější regulaci. Na druhé straně je pravda, že srovnávací tabulka současné a navrhované směrnice hovoří ve prospěch druhé z nich. Tedy: navrhovaná směrnice je minimálně s ohledem na strukturu jednodušší než norma stávající. Projednávání návrhu směrnice o strojních zařízeních je nicméně potřeba věnovat pozornost. Je totiž možné, že pod záminkou zjednodušení a/nebo zpřesnění aktuálně platné směrnice dojde ve výsledku k přísnější regulaci ze strany EU. Pozměněný návrh nařízení dotýkajícího se podpory prodeje na vnitřním trhu Cílem navrhovaného nařízení je mj. podpořit přeshraniční obchod, který je podle Komise zvláště významný pro malé a střední podniky, jež významně napomáhají trvalému růstu, který byl definován v tzv. Lisabonské agendě. Původní návrh Komise COM(2001)546 byl předložen Radě a EP už v říjnu Dosud proběhlo projednávání v Radě, ESC vydal své stanovisko a EP projednal návrh v prvním čtení. Poté Komise s ohledem na změny navržené v EP svůj návrh pozměnila a 25. října 2002 jej vydala pod označením COM(2002)585. Od té doby o pozměněném návrhu jednala Rada už dvakrát, ale dosud nedosáhla shody. V obou těchto případech byla daná položka označena písmenem B. V současnosti není daná problematika nijak upravena a v národních úpravách jsou podle Komise četné rozdíly, které zabraňují volnému pohybu zboží využívajícího podpory prodeje (např. zvláštní nabídky, dárky ap.). Je otázkou, nakolik může mít připravované nařízení předpokládaný efekt, tj. nakolik např. podpoří přeshraniční obchod, proto není zcela jasné, zda je tohoto nařízení vůbec potřeba. 20

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 25.5.2005 KOM(2005) 218 v konečném znění SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj CS CS SDĚLENÍ

Více

ELEKTRONICKÉ ZPOPLATNĚNÍ DÁLNIC PRO AUTOMOBILY S HMOTNOSTÍ NAD 12 TUN VE SPOLKOVÉ REPUBLICE NĚMECKO. Elektronické mýtné pro kamiony v Německu

ELEKTRONICKÉ ZPOPLATNĚNÍ DÁLNIC PRO AUTOMOBILY S HMOTNOSTÍ NAD 12 TUN VE SPOLKOVÉ REPUBLICE NĚMECKO. Elektronické mýtné pro kamiony v Německu ELEKTRONICKÉ ZPOPLATNĚNÍ DÁLNIC PRO AUTOMOBILY S HMOTNOSTÍ NAD 12 TUN VE SPOLKOVÉ REPUBLICE NĚMECKO Elektronické mýtné pro kamiony v Německu Krátká analýza Ondřej Krutílek, Petra Kuchyňková Centrum pro

Více

Návrh ROZHODNUTÍ RADY

Návrh ROZHODNUTÍ RADY EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 8.12.2014 COM(2014) 721 final 2014/0345 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o zmocnění Belgie, Polska a Rakouska k ratifikaci Budapešťské úmluvy o smlouvě o přepravě zboží po vnitrozemských

Více

Reforma rozpočtu EU. Eurocentrum Praha 30. října 2008. Kateřina Matoušková Odbor Národní fond Ministerstvo financí

Reforma rozpočtu EU. Eurocentrum Praha 30. října 2008. Kateřina Matoušková Odbor Národní fond Ministerstvo financí Reforma rozpočtu EU Eurocentrum Praha 30. října 2008 Kateřina Matoušková Odbor Národní fond Ministerstvo financí Obsah 1. Současná struktura rozpočtu EU 2. Rozhodnutí o revizi 3. Veřejná debata 4. Revize

Více

energetice Olga Svitáková Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR

energetice Olga Svitáková Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR Priority českého předsednictví v energetice Olga Svitáková Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR Priority českého předsednictví Úvod do energetické politiky EU Energetická bezpečnost Vnitřní trh energií Důsledky

Více

Strukturální politika EU

Strukturální politika EU Strukturální politika EU Vědomé zásahy regulativní povahy do autonomního fungování tržních sil Cíl: Dosáhnout strukturálních změn, které by trh sám vytvořil buď příliš pozdě nebo vůbec Zabránit takovému

Více

Na cestě k Aktu o jednotném trhu Pro vysoce konkurenceschopné sociálně tržní hospodářství

Na cestě k Aktu o jednotném trhu Pro vysoce konkurenceschopné sociálně tržní hospodářství Na cestě k Aktu o jednotném trhu Pro vysoce konkurenceschopné sociálně tržní hospodářství Ing. Michal Minčev, MBA Ministerstvo průmyslu a obchodu Nová strategie pro jednotný trh V politických směrech pro

Více

Příští víceletý finanční rámec EU 2014-2020

Příští víceletý finanční rámec EU 2014-2020 Příští víceletý finanční rámec EU 2014-2020 Jana MALKRABOVÁ Sekce pro evropské záležitosti, Úřad vlády ČR 24. listopadu 2011 Obsah prezentace I. Obecně k rozpočtu EU II. III. IV. Harmonogram vyjednávání

Více

Evropská Unie. Bohdálek Kamil

Evropská Unie. Bohdálek Kamil Evropská Unie Bohdálek Kamil 5. 5. 2014 Historie EU Evropská unie vznikla roku 1992 1952 Vznik Evropského sdružení uhlí a oceli 1957 ESUO zakládá Evropské hospodářské společenství 1992Podepsání smlouvy

Více

Evropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie

Evropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie Fondy Evropské unie Fondy EU představují hlavní nástroj realizace evropské politiky hospodářské a sociální soudržnosti. Jejich prostřednictvím

Více

Důsledky institucionálních změn v EU pro vybrané oblasti vnitřního trhu

Důsledky institucionálních změn v EU pro vybrané oblasti vnitřního trhu Důsledky institucionálních změn v EU pro vybrané oblasti vnitřního trhu Ing. Karel Mráček, CSc. Institut evropské integrace, NEWTON College, a. s. Vědeckopopularizační seminář Potenciální ekonomické a

Více

Evropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Rozpočet Evropské unie

Evropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Rozpočet Evropské unie Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Rozpočet Evropské unie Rozpočet Evropské unie Je hlavním nástrojem pro financování politik Evropské unie a slouží k finančnímu zajištění fungování EU jako

Více

Seznam právních základů, na které se vztahuje řádný legislativní postup uvedený v Lisabonské smlouvě1

Seznam právních základů, na které se vztahuje řádný legislativní postup uvedený v Lisabonské smlouvě1 Seznam právních základů, na které se vztahuje řádný legislativní postup uvedený v Lisabonské smlouvě1 Tato příloha obsahuje seznam právních základů, na které se vztahuje řádný legislativní postup stanovený

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek:

Více

Institucionální aspekty Lisabonské smlouvy. Petr Kolář

Institucionální aspekty Lisabonské smlouvy. Petr Kolář Institucionální aspekty Lisabonské smlouvy Petr Kolář Hodnoty a cíle Evropské unie Hodnoty EU Dnes čl. 6 SEU: Svoboda, Demokracie, Dodržování lidských práv a základních svobod, Právní stát Nově (převzato

Více

JEDNÁNÍ O PŘISTOUPENÍ BULHARSKA A RUMUNSKA K EVROPSKÉ UNII

JEDNÁNÍ O PŘISTOUPENÍ BULHARSKA A RUMUNSKA K EVROPSKÉ UNII JEDNÁNÍ O PŘISTOUPENÍ BULHARSKA A RUMUNSKA K EVROPSKÉ UNII Brusel, 31. března 2005 AA 1/2/05 REV 2 SMLOUVA O PŘISTOUPENÍ: OBSAH NÁVRH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ A JINÝCH AKTŮ Delegace naleznou v příloze návrh smlouvy

Více

Debata k Jednotnému evropskému patentu

Debata k Jednotnému evropskému patentu Debata k Jednotnému evropskému patentu 4. 10. 2012 Úřad průmyslového vlastnictví ČR Ing. Eva SCHNEIDEROVÁ 1 Obsah Patentové systémy v Evropě Návrh nařízení o vytvoření jednotné patentové ochrany Návrh

Více

Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY. k národnímu programu reforem Lucemburska na rok 2015 a stanovisko Rady k programu stability Lucemburska z roku 2015

Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY. k národnímu programu reforem Lucemburska na rok 2015 a stanovisko Rady k programu stability Lucemburska z roku 2015 EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 13.5.2015 COM(2015) 265 final Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY k národnímu programu reforem Lucemburska na rok 2015 a stanovisko Rady k programu stability Lucemburska z roku

Více

Smlouvy Evropské unie

Smlouvy Evropské unie Smlouvy Evropské unie Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice Projekt č. CZ. 1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_04_16 Tématický celek: Evropa a Evropané Autor: PaedDr.

Více

Akt pro jednotný trh

Akt pro jednotný trh Akt pro jednotný trh Debata v Evropském domě 8. dubna 2011 Jaroslav Šulc Sulc.jaroslav@cmkos.cz Ekonomický poradce ČMKOS Jungmanova 24, Praha 1 Dilema konsolidace nebo růst? Nutnost vyjít z krize - vytvořením

Více

Budoucnost kohezní politiky EU

Budoucnost kohezní politiky EU Budoucnost kohezní politiky EU Daniela Grabmüllerová Stanislav Cysař Ministerstvo pro místní rozvoj Rozpočet a finanční vize obcí, měst a krajů Praha, 23. září 2010 Klíčové milníky - EU Schválení Strategie

Více

Eurobarometr Evropského parlamentu (EB/PE 82.4) Eurobarometr Evropského parlamentu 2014 ANALYTICKÝ PŘEHLED

Eurobarometr Evropského parlamentu (EB/PE 82.4) Eurobarometr Evropského parlamentu 2014 ANALYTICKÝ PŘEHLED Directorate-General for Communication Public Opinion Monitoring Unit V Bruselu dne 30. ledna 2015 Eurobarometr Evropského parlamentu (EB/PE 82.4) Eurobarometr Evropského parlamentu 2014 ANALYTICKÝ PŘEHLED

Více

Rozdíly v daňových systémech mezi státy EU problém pro utváření fiskální a hospodářské unie

Rozdíly v daňových systémech mezi státy EU problém pro utváření fiskální a hospodářské unie Rozdíly v daňových systémech mezi státy EU problém pro utváření fiskální a hospodářské unie Ing. Karel Mráček, CSc. Institut evropské integrace, NEWTON College, a. s. Vědeckopopularizační seminář Harmonizace

Více

Integrační snahy před II. světovou válkou a v jejím průběhu

Integrační snahy před II. světovou válkou a v jejím průběhu Integrační snahy před II. světovou válkou a v jejím průběhu Panevropské hnutí - hrabě Richard Nicolaus Coudenhove-Kalergi - 20. léta - myšlenka evropské federace (Panevropská unie) Aristide Briand - v

Více

SPOLEČNÁ PROHLÁŠENÍ A STANOVISKA SOUČASNÝCH SMLUVNÍCH STRAN A NOVÝCH SMLUVNÍCH STRAN DOHODY

SPOLEČNÁ PROHLÁŠENÍ A STANOVISKA SOUČASNÝCH SMLUVNÍCH STRAN A NOVÝCH SMLUVNÍCH STRAN DOHODY SPOLEČNÁ PROHLÁŠENÍ A STANOVISKA SOUČASNÝCH SMLUVNÍCH STRAN A NOVÝCH SMLUVNÍCH STRAN DOHODY AF/EEE/BG/RO/DC/cs 1 SPOLEČNÉ PROHLÁŠENÍ O VČASNÉ RATIFIKACI DOHODY O ÚČASTI BULHARSKÉ REPUBLIKY A RUMUNSKA V

Více

Návrh ROZHODNUTÍ RADY. o uzavření Dohody mezi Evropskou unií a Svatou Lucií o zrušení vízové povinnosti pro krátkodobé pobyty

Návrh ROZHODNUTÍ RADY. o uzavření Dohody mezi Evropskou unií a Svatou Lucií o zrušení vízové povinnosti pro krátkodobé pobyty EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 5.3.2015 COM(2015) 110 final 2015/0060 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o uzavření Dohody mezi Evropskou unií a Svatou Lucií o zrušení vízové povinnosti pro krátkodobé pobyty CS

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ ZPRÁVA KOMISE ZPRÁVA ZA ROK 2003 O PROGRAMU PHARE A PŘEDVSTUPNÍCH NÁSTROJÍCH PRO KYPR, MALTU A TURECKO {SEC(2005) 273}

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ ZPRÁVA KOMISE ZPRÁVA ZA ROK 2003 O PROGRAMU PHARE A PŘEDVSTUPNÍCH NÁSTROJÍCH PRO KYPR, MALTU A TURECKO {SEC(2005) 273} KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 1.3.2005 KOM(2005) 64 v konečném znění ZPRÁVA KOMISE ZPRÁVA ZA ROK 2003 O PROGRAMU PHARE A PŘEDVSTUPNÍCH NÁSTROJÍCH PRO KYPR, MALTU A TURECKO {SEC(2005) 273}

Více

Školící program PATRES využití obnovitelných zdrojů energie v budovách

Školící program PATRES využití obnovitelných zdrojů energie v budovách Evropská politika, směrnice a regulace Školící program PATRES využití obnovitelných zdrojů energie v budovách Ing. Michael ten Donkelaar ENVIROS, s.r.o. 1 Obsah Energetická politika EU Energetický balíček

Více

Institucionální systém EU

Institucionální systém EU Institucionální systém EU Existence institucí Evropské unie je přímo odvozena ze smluv o ESUO, EHS a EURATOM, v kterých členské státy souhlasily s přenesením části svých pravomocí na orgány Společenství.Instituce

Více

KONZULTACE TÝKAJÍCÍ SE PŘESHRANIČNÍHO PŘEMÍSTĚNÍ ZAPSANÉHO SÍDLA SPOLEČNOSTI Konzultace GŘ MARKT

KONZULTACE TÝKAJÍCÍ SE PŘESHRANIČNÍHO PŘEMÍSTĚNÍ ZAPSANÉHO SÍDLA SPOLEČNOSTI Konzultace GŘ MARKT KONZULTACE TÝKAJÍCÍ SE PŘESHRANIČNÍHO PŘEMÍSTĚNÍ ZAPSANÉHO SÍDLA SPOLEČNOSTI Konzultace GŘ MARKT Úvod Úvodní poznámka: Následující dokument byl vypracován útvary gerálního ředitelství pro vnitřní trh.

Více

Návrh PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ RADY,

Návrh PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ RADY, EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 12.10.2015 COM(2015) 494 final 2015/0238 (NLE) Návrh PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ RADY, kterým se Spojenému království povoluje používat zvláštní opatření odchylující se od čl. 26

Více

III. Odůvodnění. Obecná část

III. Odůvodnění. Obecná část Odůvodnění III. Obecná část Návrh vyhlášky o podrobnostech nakládání s elektrozařízeními a elektroodpady a o změně vyhlášky č. 237/2002 Sb., o podrobnostech způsobu provedení zpětného odběru některých

Více

DOPORUČENÍ KOMISE. ze dne 4. července 2001

DOPORUČENÍ KOMISE. ze dne 4. července 2001 DOPORUČENÍ KOMISE ze dne 4. července 2001 o vypracování právních a obchodních rámcových podmínek pro účast soukromého sektoru na rozšiřování telematických dopravních a cestovních informačních služeb v

Více

EVROPSKÝ PARLAMENT. Výbor pro regionální rozvoj

EVROPSKÝ PARLAMENT. Výbor pro regionální rozvoj EVROPSKÝ PARLAMENT 2004 Výbor pro regionální rozvoj 2009 2008/0245(COD) 29. 1. 2009 ***I NÁVRH ZPRÁVY o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 1080/2006 o Evropském

Více

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY Příloha k usnesení vlády ze dne 15. prosince 2014 č. 1062 STATUT Rady vlády pro stavebnictví České republiky Článek 1 Úvodní ustanovení (1) Rada vlády pro stavebnictví České republiky

Více

Společná zemědělská politika

Společná zemědělská politika Společná zemědělská politika Důvody vzniku SZP 1. Zajištění potravinové soběstačnosti členů ES 2. Nutnost zvládnout migrační proud obyvatelstva z venkova do měst 3. Politické důvody zemědělci významnou

Více

Fiskální úmluva v kontextu ekonomické krize. Sekce pro evropské záležitosti Úřad vlády České republiky Duben 2012

Fiskální úmluva v kontextu ekonomické krize. Sekce pro evropské záležitosti Úřad vlády České republiky Duben 2012 Fiskální úmluva v kontextu ekonomické krize Sekce pro evropské záležitosti Úřad vlády České republiky Duben 2012 Obsah: Ekonomická situace Koordinace hospodářské a fiskální politiky v rámci EU Fiskální

Více

Prioritám Dunajské strategie bude kralovat životní prostředí a ekonomika

Prioritám Dunajské strategie bude kralovat životní prostředí a ekonomika 02.11.2010 Dunajská strategie Prioritám Dunajské strategie bude kralovat životní prostředí a ekonomika Další z projektů regionálního partnerství podporovaného Evropskou unií, tzv. Dunajská strategie, se

Více

EVROPSKÝ LOBBING SOCIÁLNÍ DIALOG

EVROPSKÝ LOBBING SOCIÁLNÍ DIALOG EVROPSKÝ LOBBING SOCIÁLNÍ DIALOG Přednášející: Michal Kadera, Alena Vlačihová Osnova: Principy fungování sociálního dialogu Sociální dialog v ČR Evropský sociální dialog I. PRINCIPY FUNGOVÁNÍ SOCIÁLNÍHO

Více

Strategie přistoupení České republiky k eurozóně

Strategie přistoupení České republiky k eurozóně Strategie přistoupení České republiky k eurozóně (Společný dokument vlády ČR a ČNB) 1. Přístupový proces České republiky (ČR) do Evropské unie (EU) se úspěšně završuje. V prosinci 2002 byla na summitu

Více

Informace o přípravě nového programového období

Informace o přípravě nového programového období Informace o přípravě nového programového období Ústí nad Labem, 7. 2. 2011 Příprava nového programového období S blížícím se koncem programového období 2007-2013 se do popředí zájmu dostává problematika

Více

Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY. k národnímu programu reforem Irska na rok 2015

Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY. k národnímu programu reforem Irska na rok 2015 EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 13.5.2015 COM(2015) 258 final Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY k národnímu programu reforem Irska na rok 2015 a stanovisko Rady k programu stability Irska z roku 2015 CS CS

Více

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020 INTEGROVANÉ TERITORIÁLNÍ INVESTICE POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020 V prosinci 2013 Rada Evropské unie formálně schválila nová pravidla a právní předpisy upravující další kolo investic v rámci politiky soudržnosti

Více

Evropský parlament Práce europoslance a utváření evropské politiky Úvod u zrodu stáli dva zakladatelé Ing. Oldřich Vlasák EP 18. Dubna 2008 Robert Schuman Jean Monnet 3 Historie Evropské Unie Evropská

Více

Sociální dialog. Kde nás nyní naleznete?

Sociální dialog. Kde nás nyní naleznete? Kde nás nyní naleznete? elektrická energie plyn nemocnice lokální a regionální vláda národní a evropská správa odpad voda sociální služby Rozvoj, priority a problémy Energie Dialog od roku 1995, s oficiálním

Více

Závěrečná zpráva prvního kola Iniciativy Společenství EQUAL České republiky

Závěrečná zpráva prvního kola Iniciativy Společenství EQUAL České republiky Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky Iniciativa Společenství EQUAL Závěrečná zpráva prvního kola Iniciativy Společenství EQUAL České republiky červen 2007 OBSAH ÚVOD... 4 1.1 ZAMĚŘENÍ INICIATIVY

Více

Pomůže Lisabonská smlouva udržet hospodářskou, sociální a územní soudržnost v zemích EU?

Pomůže Lisabonská smlouva udržet hospodářskou, sociální a územní soudržnost v zemích EU? Pomůže Lisabonská smlouva udržet hospodářskou, sociální a územní soudržnost v zemích EU? Ing. Petr Zahradník, MSc. EU Office České spořitelny a New York University, člen EuroTeam při Evropské komisi Vědeckopopularizační

Více

Přenos znalostí a zkušeností z aktivit projektu POSTA

Přenos znalostí a zkušeností z aktivit projektu POSTA Přenos znalostí a zkušeností z aktivit projektu POSTA Leoš Horníček Instituce a programy EU Informace ze stáže v Bruselu Školicí stáž Název: Školicí stáž Interoperabilita (dopravní část) Organizátor: Bohemia

Více

NĚMECKO Více Evropy. VELKÁ BRITÁNIE Méně Evropy. FRANCIE Pevnost Evropa. RAKOUSKO Zelená Evropa. ŠPANĚLSKO Otevřená Evropa. ŠVÉDSKO Sociální Evropa

NĚMECKO Více Evropy. VELKÁ BRITÁNIE Méně Evropy. FRANCIE Pevnost Evropa. RAKOUSKO Zelená Evropa. ŠPANĚLSKO Otevřená Evropa. ŠVÉDSKO Sociální Evropa NĚMECKO Více Evropy Prosazuje zavedení: Evropská armáda, Evropská federace, Cesta na Mars, Evropská deklarace, Jazyk EU, Minimální mzda, Monitoring občanů, Sociální dávky, Ekonomická vláda, Regulace bank

Více

Hodnocení čerpání prostředků. v podmínkách MV. Ing. Vladimír Hubáček Ing. Martin Vohnický

Hodnocení čerpání prostředků. v podmínkách MV. Ing. Vladimír Hubáček Ing. Martin Vohnický Hodnocení čerpání prostředků EU v podmínkách MV Ing. Vladimír Hubáček Ing. Martin Vohnický Odbor interního auditu a supervize Praha 12 / 2 / 2009 Obsah Jaké jsou možnosti čerpání z čeho čerpáme Ministerstvo

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ ČTVRTÁ ZPRÁVA KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ ČTVRTÁ ZPRÁVA KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU CS CS CS KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 23.7.2008 KOM(2008) 486 v konečném znění ČTVRTÁ ZPRÁVA KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU ohledně přetrvávajících případů, ve kterých některé třetí

Více

Nová Smlouva o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii: zabrání budoucím krizím eurozóny?

Nová Smlouva o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii: zabrání budoucím krizím eurozóny? Nová Smlouva o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii: zabrání budoucím krizím eurozóny? Ing. Jan Mládek, CSc. předseda představenstva FONTES RERUM, družstvo pro ekonomická, politická

Více

Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 25.5.2016 COM(2016) 289 final 2016/0152 (COD) Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o řešení zeměpisného blokování a jiných forem diskriminace na vnitřním trhu kvůli

Více

Priority polského předsednictví v Radě EU (1. července 31. prosince 2011)

Priority polského předsednictví v Radě EU (1. července 31. prosince 2011) Priority polského předsednictví v Radě EU (1. července 31. prosince 2011) Polsko v rámci svého předsednictví v Radě EU hodlá nastartovat ekonomický a politický růst Evropské unie pomocí těchto priorit:

Více

Základní informace o rozšiřování schengenského prostoru

Základní informace o rozšiřování schengenského prostoru MEMO/07/618 V Bruselu, 20. prosince 2007 Základní informace o rozšiřování schengenského prostoru Dne 14. června 1985 podepsaly vlády Belgie, Německa, Francie, Lucemburska a Nizozemska v Schengenu, malém

Více

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika Materiál vytvořil: Ing. Karel Průcha Období vytvoření VM: říjen 2013 Klíčová slova:

Více

RÁMCOVÁ DOHODA MEZI EVROPSKOU UNIÍ A JEJÍMI ČLENSKÝMI STÁTY NA JEDNÉ STRANĚ A KOREJSKOU REPUBLIKOU NA STRANĚ DRUHÉ

RÁMCOVÁ DOHODA MEZI EVROPSKOU UNIÍ A JEJÍMI ČLENSKÝMI STÁTY NA JEDNÉ STRANĚ A KOREJSKOU REPUBLIKOU NA STRANĚ DRUHÉ RÁMCOVÁ DOHODA MEZI EVROPSKOU UNIÍ A JEJÍMI ČLENSKÝMI STÁTY NA JEDNÉ STRANĚ A KOREJSKOU REPUBLIKOU NA STRANĚ DRUHÉ EVROPSKÁ UNIE, dále jen Unie, a BELGICKÉ KRÁLOVSTVÍ, BULHARSKÁ REPUBLIKA, ČESKÁ REPUBLIKA,

Více

Rating Moravskoslezského kraje

Rating Moravskoslezského kraje Rating Moravskoslezského kraje Moravskoslezský kraj Krajský úřad 28. října 117 702 18 Ostrava Tel.: 595 622 222 E-mail: posta@kr-moravskoslezsky.cz RATING MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE V červnu roku 2008 byla

Více

CO VŠECHNO PRO VÁS DĚLÁME? aneb své zájmy dokážeme lépe hájit společně

CO VŠECHNO PRO VÁS DĚLÁME? aneb své zájmy dokážeme lépe hájit společně CO VŠECHNO PRO VÁS DĚLÁME? aneb své zájmy dokážeme lépe hájit společně Praha, 16. května 2013 Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu Zpracování analýz sociálního dialogu a

Více

Zákon o obchodních korporacích. Tisková konference 17. 5. 2011

Zákon o obchodních korporacích. Tisková konference 17. 5. 2011 Tisková konference 17. 5. 2011 Rekodifikace soukromého práva v ČR Zákon o obchodních společnostech a družstvech (tzv. zákon o obchodních korporacích) je součástí rekodifikace soukromého práva hmotného.

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ Brusel 01.07.1999 COM(1999) 323 final SDĚLENÍ KOMISE RADĚ FINANČNÍ INFORMACE O EVROPSKÝCH ROZVOJOVÝCH FONDECH Dokument je přiložen k návrhu rozpočtu na rok 2000 Obsah Předmluva...2

Více

EVROPSKÁ REGIONÁLNÍ POLITIKA KOHEZNÍ POLITIKA POLITIKA ÚZEMNÍ A SOCIÁLNÍ SOUDRŽNOSTI. Regionalistika 2

EVROPSKÁ REGIONÁLNÍ POLITIKA KOHEZNÍ POLITIKA POLITIKA ÚZEMNÍ A SOCIÁLNÍ SOUDRŽNOSTI. Regionalistika 2 EVROPSKÁ REGIONÁLNÍ POLITIKA POLITIKA ÚZEMNÍ A SOCIÁLNÍ SOUDRŽNOSTI KOHEZNÍ POLITIKA Regionalistika 2 NÁVRH ROZPOČTU EU NA 2014-2020 POSTAVENÍ RP V POLITIKÁCH EU 1. etapa 1957-1974 2. etapa 1975-1987 3.

Více

předmětu EVROPSKÁ INTEGRACE

předmětu EVROPSKÁ INTEGRACE Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu EVROPSKÁ INTEGRACE Název tematického celku: Historický vývoj integračního procesu v Evropě A. Vývoj integračních opatření od konce 2.

Více

Financování obcí a aktuální vývoj veřejných financí. Ministerstvo financí červen 2014

Financování obcí a aktuální vývoj veřejných financí. Ministerstvo financí červen 2014 Financování obcí a aktuální vývoj veřejných financí Ministerstvo financí červen 2014 Obsah 1. Výsledky hospodaření obcí za rok 2013 2. Rozpočtové určení daní od roku 2013 3. Kritérium počet dětí MŠ a žáků

Více

OBSAH. Zkratky 11 Úvod Politický a právní projekt evropské integrace 13

OBSAH. Zkratky 11 Úvod Politický a právní projekt evropské integrace 13 Zkratky 11 Úvod Politický a právní projekt evropské integrace 13 Kapitola I. Instituce Evropské unie 19 1 Charakter institucionální struktury EU 19 1.1.1 Heterogenita institucí EU 20 1.1.2 Hierarchie institucí

Více

Návrh ROZHODNUTÍ RADY

Návrh ROZHODNUTÍ RADY EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 24.2.2015 COM(2014) 720 final 2014/0342 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o zrušení rozhodnutí Rady 77/706/EHS, kterým se stanoví společný ukazatel Společenství ke snížení spotřeby

Více

L 77/44 CS Úřední věstník Evropské unie 15.3.2014

L 77/44 CS Úřední věstník Evropské unie 15.3.2014 L 77/44 CS Úřední věstník Evropské unie 15.3.2014 NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 233/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se zřizuje finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci na období 2014

Více

Nová strategie obchodní a investiční politiky

Nová strategie obchodní a investiční politiky Úvod Na exportu EU v současné době závisí přes 30 milionů pracovních míst a předpokládá se, že v budoucích 10-15 letech bude 90% růstu generováno za hranicemi EU, proto je potřeba navázat vztahy se třetími

Více

PŘEHLED PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ ES V OBLASTI SOCIÁLNÍ POLITIKY A ZAMĚSTNANOSTI

PŘEHLED PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ ES V OBLASTI SOCIÁLNÍ POLITIKY A ZAMĚSTNANOSTI PŘEHLED PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ ES V OBLASTI SOCIÁLNÍ POLITIKY A ZAMĚSTNANOSTI 1) Pohyb pracujících a sociální ochrana Nařízení Rady (EHS) č. 1612/68 o volném pohybu pracovníků v rámci Společenství ve znění

Více

Deset důležitých splněných závazků z volebního programu ČSSD

Deset důležitých splněných závazků z volebního programu ČSSD Deset důležitých splněných závazků z volebního programu ČSSD 1. Zvýšení minimální mzdy o 700 korun na 9 200 Kč 15. 9. 2014 vláda schválila návrh nařízení vlády předložený ministryní práce a sociálních

Více

PŘÍLOHA SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ. Pracovní program Komise na rok 2016

PŘÍLOHA SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ. Pracovní program Komise na rok 2016 EVROPSKÁ KOMISE Ve Štrasburku dne 27.10.2015 COM(2015) 610 final ANNEX 5 PŘÍLOHA SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ Pracovní program

Více

Podklady k projektu STAŇ SE NA DEN TVŮRCEM EVROPSKÉ POLITIKY

Podklady k projektu STAŇ SE NA DEN TVŮRCEM EVROPSKÉ POLITIKY Podklady k projektu STAŇ SE NA DEN TVŮRCEM EVROPSKÉ POLITIKY světa ve fotbale nebo při pořádání významných politických vrcholných schůzek. Toto obnovení hraničních kontrol však trvalo pouze na nezbytně

Více

Co je to Schengen? Podklady k projektu STAŇ SE NA DEN TVŮRCEM EVROPSKÉ POLITIKY

Co je to Schengen? Podklady k projektu STAŇ SE NA DEN TVŮRCEM EVROPSKÉ POLITIKY Co je to Schengen? V současnosti Schengen představuje především tzv. schengenský prostor, v jehož rámci nejsou na společných státních hranicích vykonávány hraniční kontroly a hranice lze tedy překračovat

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ. Návrh ROZHODNUTÍ RADY

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ. Návrh ROZHODNUTÍ RADY KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 30.9.2005 KOM(2005) 460 v konečném znění 2005/0195 (CNS) Návrh ROZHODNUTÍ RADY kterým se mění rozhodnutí 2000/24/ES za účelem doplnění Malediv na seznam zemí,

Více

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ. Technická úprava finančního výhledu pro rok 2006 podle vývoje hrubého národního důchodu (HND) a cen

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ. Technická úprava finančního výhledu pro rok 2006 podle vývoje hrubého národního důchodu (HND) a cen "A - "A - KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 28.12.24 KOM(24) 837 v konečném znění SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ Technická úprava finančního výhledu pro rok 26 podle vývoje hrubého

Více

Společného monitorovacího výboru operačních programů Praha Adaptabilita a Praha Konkurenceschopnost

Společného monitorovacího výboru operačních programů Praha Adaptabilita a Praha Konkurenceschopnost U S N E S E N Í Společného monitorovacího výboru operačních programů Praha Adaptabilita a Praha Konkurenceschopnost číslo 12 ze dne 3. prosince 2008 k Evaluačnímu plánu Operačního programu Praha Konkurenceschopnost

Více

Státní program MPO ČR na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie EFEKT 2013

Státní program MPO ČR na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie EFEKT 2013 Státní program MPO ČR na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie EFEKT 2013 Program EFEKT slouží k zvýšení úspor energie a využití obnovitelných a druhotných zdrojů energie. Je zaměřen

Více

Statut Rady pro zahraniční rozvojovou spolupráci

Statut Rady pro zahraniční rozvojovou spolupráci VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY Příloha k usnesení vlády ze dne 19. prosince 2007 č. 1439 Statut Rady pro zahraniční rozvojovou spolupráci Článek I Úvodní ustanovení Rada pro zahraniční rozvojovou spolupráci (dále

Více

Ekologická daňová reforma (EDR) v ČR. Jarmila Zimmermannová, Monika Nejedlá Odbor udržitelné energetiky a dopravy

Ekologická daňová reforma (EDR) v ČR. Jarmila Zimmermannová, Monika Nejedlá Odbor udržitelné energetiky a dopravy Ekologická daňová reforma (EDR) v ČR Jarmila Zimmermannová, Monika Nejedlá Odbor udržitelné energetiky a dopravy Struktura prezentace Co je EDR Historie přípravy EDR v ČR I.etapa EDR II.etapa EDR Co je

Více

1/6. NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) č. /.. ze dne 18.2.2013,

1/6. NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) č. /.. ze dne 18.2.2013, EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 18.2.2013 C(2013) 818 final 1/6 NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) č. /.. ze dne 18.2.2013, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/30/EU, pokud

Více

Reforma systému zdravotnictví v rámci strukturálních reforem veřejných financí. Euro Forum 21.6.2004

Reforma systému zdravotnictví v rámci strukturálních reforem veřejných financí. Euro Forum 21.6.2004 Reforma systému zdravotnictví v rámci strukturálních reforem veřejných financí Euro Forum 21.6.2004 Osnova příspěvku Reforma veřejných rozpočtů 2 fáze Veřejné zdravotní pojištění v rámci veřejných financí

Více

Jak fungují evropské dotace

Jak fungují evropské dotace Jak fungují evropské dotace Ing. Marcela Tomášová m.tomasova@regionhranicko.cz 14. října 2008 Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Základní principy získávání

Více

BALÍČEK OPATŘENÍ K ENERGETICKÉ UNII PŘÍLOHA PLÁN VYTVÁŘENÍ ENERGETICKÉ UNIE

BALÍČEK OPATŘENÍ K ENERGETICKÉ UNII PŘÍLOHA PLÁN VYTVÁŘENÍ ENERGETICKÉ UNIE EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 25.2.2015 COM(2015) 80 final ANNEX 1 BALÍČEK OPATŘENÍ K ENERGETICKÉ UNII PŘÍLOHA PLÁN VYTVÁŘENÍ ENERGETICKÉ UNIE ke SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU

Více

Doporučení pro nastavení politiky v oblasti zahraniční zaměstnanosti

Doporučení pro nastavení politiky v oblasti zahraniční zaměstnanosti Doporučení pro nastavení politiky v oblasti zahraniční zaměstnanosti s ohledem na připravovanou novou právní úpravu vstupu a pobytu cizinců na území České republiky Předkládaná doporučení vychází především

Více

Postoj a závazek EU před zasedáním OSN na vysoké úrovni o prevenci a kontrole nepřenosných chorob

Postoj a závazek EU před zasedáním OSN na vysoké úrovni o prevenci a kontrole nepřenosných chorob P7_TA(2011)0390 Postoj a závazek EU před zasedáním OSN na vysoké úrovni o prevenci a kontrole nepřenosných chorob Usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. září 2011 o postoji a závazku EU před summitem

Více

PRÁVNÍ ZÁKLADY ŘÁDNÉHO LEGISLATIVNÍHO POSTUPU. hospodářského zájmu. ochrany osobních údajů. základě státní příslušnosti. a pobytu občanů Unie

PRÁVNÍ ZÁKLADY ŘÁDNÉHO LEGISLATIVNÍHO POSTUPU. hospodářského zájmu. ochrany osobních údajů. základě státní příslušnosti. a pobytu občanů Unie PŘÍLOHA III PRÁVNÍ ZÁKLADY ŘÁDNÉHO LEGISLATIVNÍHO POSTUPU 1 Článek 14 Právní základ Popis Požadavky postupu 1 Čl. 15 odst. 3 Čl. 16 odst. 2 Článek 18 Čl. 19 odst. 2 Čl. 21 odst. 2 Článek 24 Článek 33 Čl.

Více

Evropský parlament. Legislativní pravomoc Evropský parlament sdílí legislativní pravomoc s Radou Evropské unie jako rovnocenný partner.

Evropský parlament. Legislativní pravomoc Evropský parlament sdílí legislativní pravomoc s Radou Evropské unie jako rovnocenný partner. Evropský parlament Evropský parlament, jeho pravomoci a postupy Při revizích Smluv se pravomoci Evropského parlamentu v rámci evropských institucí neustále rozšiřovaly. Dnes je Evropský parlament spolutvůrcem

Více

319 C5-0375/2000 2000/0139(COD)

319 C5-0375/2000 2000/0139(COD) Návrh na směrnici Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 97/67/ES s ohledem na další otvírání poštovních služeb Společenství hospodářské soutěži (KOM(2000) 319 C5-0375/2000 2000/0139(COD)

Více

Evropská politika soudržnosti 2014 2020

Evropská politika soudržnosti 2014 2020 Evropská politika soudržnosti 2014 2020 Návrhy Evropské komise Politika soudržnosti Struktura prezentace 1. Proč Komise navrhuje změny pro roky 2014-2020? 2. Jaké jsou hlavní zmeny? 3. Jaké bude financování

Více

JEDNÁNÍ O PŘISTOUPENÍ BULHARSKA A RUMUNSKA K EVROPSKÉ UNII

JEDNÁNÍ O PŘISTOUPENÍ BULHARSKA A RUMUNSKA K EVROPSKÉ UNII JEDNÁNÍ O PŘISTOUPENÍ BULHARSKA A RUMUNSKA K EVROPSKÉ UNII Brusel, 31. března 2005 AA 15/2/05 REV 2 SMLOUVA O PŘISTOUPENÍ: AKT O PŘISTOUPENÍ, PŘÍLOHA II NÁVRH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ A JINÝCH AKTŮ Delegace naleznou

Více

VYBRANÁ TÉMATA 17/2011. Dluhová krize v Itálii a perspektivy jejího šíření v eurozóně. Ing. Marcela Cupalová, PhD.

VYBRANÁ TÉMATA 17/2011. Dluhová krize v Itálii a perspektivy jejího šíření v eurozóně. Ing. Marcela Cupalová, PhD. VYBRANÁ TÉMATA 17/2011 Dluhová krize v Itálii a perspektivy jejího šíření v eurozóně Ing. Marcela Cupalová, PhD. srpen 2011 Vybraná témata 17/2011 2 Světová ekonomická krize, která byla spuštěna finanční

Více

Současný stav liberalizace energetiky ČR Současný stav energetické legislativy ČR

Současný stav liberalizace energetiky ČR Současný stav energetické legislativy ČR 3. etapa liberalizace energetiky a její dopady Současný stav liberalizace energetiky ČR Současný stav energetické legislativy ČR 6. uživatelské fórum Taures, a. s., 30.9.2003 Praha Josef Fiřt Ministerstvo

Více

Program rozvoje venkova 2007-2013 Příprava na programové období po roce 2013

Program rozvoje venkova 2007-2013 Příprava na programové období po roce 2013 Program rozvoje venkova 2007-2013 Příprava na programové období po roce 2013 Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí 1 Politika rozvoje venkova Cíle politiky

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU. podle čl. 251 odst. 2 druhého pododstavce Smlouvy o ES.

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU. podle čl. 251 odst. 2 druhého pododstavce Smlouvy o ES. KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 23.11.2009 KOM(2009)642 v konečném znění 2008/0221 (COD) SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU podle čl. 251 odst. 2 druhého pododstavce Smlouvy o ES týkající

Více

Tzv. euronovela energetického zákona. Mgr. Antonín Panák Energetický regulační úřad

Tzv. euronovela energetického zákona. Mgr. Antonín Panák Energetický regulační úřad Tzv. euronovela energetického zákona Mgr. Antonín Panák Energetický regulační úřad Důvody připravované novely 1) implementace unijního práva - směrnice 2009/72/ES o společných pravidlech pro vnitřní trh

Více

Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN?

Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN? Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN? Od propuknutí celosvětové hospodářské a finanční krize trpí EU nízkou úrovní investic. Ke zvrácení tohoto sestupného trendu a pro pevné navedení

Více