Systémové chyby reformy drah

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Systémové chyby reformy drah"

Transkript

1 Systémové chyby reformy drah Wolfgang Stertkamp Renesance kolejové dopravy, která nepochybně patřila k cílům reformy železničních drah, nenastala ani šest let po založení akciové společnosti Deutsche Bahn AG (Německé dráhy a.s., zkr. DB). Příčina spočívá v přenesení železniční infrastruktury v plné finanční odpovědnosti na DB. Tím byla hospodářská soutěž mezi silniční a kolejovou dopravou rozdílnou zátěží nákladů na infrastrukturu do budoucna výrazně pokřivena. Kromě toho se znemožnila soutěž mezi dopravními podniky na železnici, protože DB má zajistit potencionálním konkurentům nediskriminanční přístup ke své infrastruktuře a nachází se proto v institucionálním konfliktu zájmů. V článku se ukazuje, jak by se tomuto konfliktu dalo zabránit jinou úpravou zákonů o novém uspořádání organizace železnic a co by ještě mělo být učiněno pro dosažení lepších podmínek konkurence mezi železniční a silniční dopravou, jakož i mezi různými dopravci na železnici. Od jisté doby se množí výtky vůči Deutsche Bahn AG, že svou politikou vysokých traťových cen odrazují zájemce od provozování železniční dopravy. Brání tak soutěži na železnici a přispívají k tomu, že železniční doprava nedoznala takového rozmachu, jaký si otcové železniční reformy od svých reformních opatření slibovali. Skutečností je, že šest let po založení DB AG, odhlédneme-li od několika regionálních podniků provozujících lokální dopravu, neprovozují na spolkové kolejové infrastruktuře žádní významní konkurenti ani osobní, ani nákladní dopravu. K tomu všemu ještě přistupuje to, že spolkový podnik sám trpí stagnací obratu a slabými výnosy. Nákladní doprava má sestupný trend. Rozhodující průlom do silniční nákladní dopravy v oblastech významných pro budoucnost se dosud nedostavil. Kombinovaná doprava je nehospodárná. Hlavním obchodem je stále ještě pozvolna se snižující doprava báňských produktů a jiných hromadných nákladů. V dálkové osobní dopravě došlo po počátečních úspěších v prvních letech společnosti DB AG rovněž k ústupu. Jediným dobře prosperujícím úsekem podnikání je lokální osobní doprava. Je jím však pouze proto, že objem přepravy počet cestujících již pro finanční výsledek podniku nehraje žádnou roli. Podle 1 zákona o regionalizaci z 27. prosince 1993 se veřejná lokální osobní doprava stala úlohou sociální péče, která je podle ustanovení tohoto zákona financována spolkovými zeměmi. Spolkové země nebo jimi pověřené organizace (např. dopravní sdružení) objednávají výkon lokální osobní dopravy, kterou DB AG zajišťuje a za kterou dostává dostatečnou úhradu. Zda a kolik cestujících této služby využije, nemusí DB AG zajímat, protože cestující již neznamenají pro finanční výsledek podniku žádné měřítko. Skutečností však je, že i v lokální osobní železniční dopravě při určitých regionálních rozdílech počet cestujících vcelku sotva stoupá. Souhrnným výsledkem po šesti letech zůstává, že renesance drah, slibovaná koncem roku 1993 všemi na reformě se podílejícími osobnostmi, dosud nenastala. Je tedy třeba si položit otázku, proč nenastala. Byly při přípravě a v organizaci akce nazvané reforma drah učiněny chyby, které zabránily rozvoji? I. Cíle reformy drah Vedle sanace tzv. Úřadu Německých spolkových drah (Behörde Deutsche Bundesbahn) včetně Německé říšské dráhy (Deutsche Reichsbahn) bylo podstatným cílem železniční re-

2 formy dosáhnout do budoucna vyššího stupně využití drážní infrastruktury a tím i vzestupu železniční dopravy. Mělo se tak stát nejenom skrze aktivity nové akciové společnosti Deutsche Bahn AG, nýbrž také účastí již existujících nebo nově zakládaných železničních podniků s cílem zavést konkurenci nejenom mezi kolejovou a silniční dopravu, nýbrž i mezi dopravními podniky na železnici. Z tohoto důvodu stojí v 14 odst. 1 nového Všeobecného zákona o železnicích (něm. zkr. AEG) ze 27. prosince 1993, že podnik železniční dopravy se sídlem ve Spolkové republice Německo má právo na nediskriminační využívání železniční infrastruktury od podniků spravujících tuto infrastrukturu, které slouží veřejné dopravě. Železniční podniky se mají společně starat o to, aby kolejová doprava vzrůstala a zmenšilo se přetížení silniční dopravy, jak bývá neustále zdůrazňováno v mnoha politických projevech. Aby bylo tohoto cíle dosaženo, mají podle 1 odst. 2 Všeobecného zákona o železnicích spolková dráha a zemské vlády pracovat na tom, aby se konkurenční podmínky dopravních prostředků silnice a železnice vyrovnaly. Ke stejným konkurenčním podmínkám dopravních podniků patří jako podstatný prvek stejné podmínky přístupu k infrastruktuře dopravní cesty, kterou potřebují používat. Zde ovšem nadále existuje i po reformě drah velký rozdíl mezi dopravními prostředky silnice a železnice. Silniční infrastruktura co do správy náleží do kompetence veřejného vlastnictví (stát, země a obce), které jsou odpovědné za výstavbu, opravy, běžnou údržbu, provoz a správu. Podniky provozující dopravu využívají tuto infrastrukturu formálně bezplatně. Neplatí totiž žádný zvláštní poplatek jako nějakou cenu za použitou dopravní cestu, který by byl výslovně určen jako účelový finanční příspěvek pro silnice. Byly ovšem zvýšeny daně z motorových vozidel a spotřební daň z minerálních olejů. Nejedná se zde však o specifické daně pro financování silnic, nýbrž o všeobecné daně, které nejsou účelově vázány. Z hlediska uživatele dopravy a tím i podnikatelských subjektů v silniční dopravě jsou tyto daně břemenem, které vzniká používáním silniční sítě motorovými vozidly. Z tohoto zorného úhlu uživatele je tedy možno daně vztahující se k motorovým vozidlům považovat za jistý druh poplatku za využívání silniční infrastruktury. Zatímco dopravní podniky využívající silniční infrastrukturu takto odvádějí jakýsi quasipoplatek, je železniční infrastruktura svěřena do úplné hospodářské zodpovědnosti železniční akciové společnosti již od jejího založení. Nic na tom v zásadě nemění ani 8 zákona o výstavbě spolkových kolejových dopravních cest (něm. zkr. BschwAG), podle něhož investice financuje stát. Podle 10 tohoto zákona platí DB AG roční odpisy za tyto investice. K tomu nese podle 8 odst. 4 téhož zákona náklady na údržbu a opravy své infrastruktury. V podmínkách využívání infrastruktury trvá tedy mezi dopravními podniky na silnici a na železnici i po reformě drah nadále podstatný rozdíl ovlivňující konkurenceschopnost. Ale i mezi samotnými dopravními podniky na železnici nebyla drážní reformou dosažena stejná situace co do schopnosti soutěže. II. Stejné konkurenční podmínky jsou dosažitelné pouze oddělením infrastruktury od dopravního podniku Hospodářským spojením železniční infrastruktury s podnikem Deutsche Bahn AG je budoucí vývoj kolejové dopravy ohrožen z dvojího hlediska. Za prvé je DB AG v plné výši zatížena náklady na údržbu, opravy a investice své infrastruktury, nehledě na otázku využití této infrastruktury, zatímco podniky silniční dopravy platí jen quasi-poplatky za používání, které závisí na počtu a četnosti nasazení jejich vozidel daň

3 z motorových vozidel a spotřební daň z minerálních olejů popř. v budoucnu při eventuelním zavedení výkonového poplatku za těžkou dopravu na množství použití infrastruktury. To se nutně odráží ve tvorbě cen společnosti DB AG, jelikož nezávisle na množství jí provedených dopravních výkonů má jako akciová společnost nahospodařit roční výnos, který má být v určitém procentuálním poměru k obratu nebo vlastnímu kapitálu, přičemž nákladová strana je zatížena plnými výdaji na infrastrukturu. Oproti tomu musí podnikatel v silniční dopravě při stanovování ceny pamatovat pouze na ty poplatky za infrastrukturu, které jsou závislé na používání této dopravy. Druhý handicap silnějšího rozmachu kolejové dopravy spočívá v tom, že Deutsche Bahn AG má jako majitel železniční infrastruktury jiným železničním dopravním podnikům podle 14 odst.1 Všeobecného zákona o železnicích poskytnout nediskriminační přístup ke své infrastruktuře. To znamená, že DB AG má svým vlastním konkurentům otevřít svou infrastrukturu za podmínek, které nanejvýš odpovídají vlastnímu zatížení plnými náklady na infrastrukturu, avšak v žádném případě se nesmí jednat o traťové ceny, které by přesahovaly ceny ve vnitrokoncernovém účtování. Pro srovnání si zkusme představit, že v silniční dopravě by určitá část silniční infrastruktury byla svěřena větší přepravní firmě do vlastnictví a užívání s břemenem nákladů na provoz, údržbu, opravy a investice a s úlohou zajistit všem konkurentům stejný přístup bez diskriminace k její infrastruktuře. Byl by to prostě neúměrný požadavek, chtít po jednom podniku, aby svým konkurentům dal k dispozici svůj výrobní faktor za stejných podmínek, aby jiné podniky mohly dělat obchody na jeho úkor. Bylo by pochopitelnější, kdyby tento podnik vyššími cenami za použití dopravní cesty uplatňoval takové ovlivnění konkurenceschopnosti, aby konkurentům provádění jejich obchodů co nejvíce ztížil. Při takovéto konstrukci by se muselo mluvit o institucionálním konfliktu zájmů, který není zúčastněným stranám příjemný a který nedovedou vyřešit. Ve stejné situaci se nachází Deutsche Bahn AG. I ona má neutrální tvorbou cen svým konkurentům otevřít svou infrastrukturu, aby tyto železniční dopravní podniky mohly provádět své obchody, které by stejně dobře mohla rozvíjet DB AG. Z toho vyplývá: stejně jako účastník hospodářské soutěže v silniční dopravě nemůže ostatním konkurentům zároveň stanovovat schvalovací podmínky pro využívání určitého výrobního faktoru, protože to by kvůli konfliktu zájmů vedlo k ovlivnění hospodářské soutěže, nelze připustit takovou situaci ani na železnici. Je zde třeba oprostit se od představy, že Deutsche Bahn AG je vzhledem ke své řádové velikosti největším a nejdůležitějším podnikem. Reformou drah mělo být politicky vytvořeno prostředí, které by otevřelo dalším podnikům možnost rovněž provozovat kolejovou dopravu, a to za stejných podmínek, pokud jde o přístup k dopravní cestě, jaké má Deutsche Bahn AG. Stejných startovních podmínek s ohledem na využívání dopravní cesty by však bylo možno dosáhnout jen tehdy, kdyby při založení společnosti DB AG nebyla infrastruktura zahrnuta do této akciové společnosti, nýbrž předána do kompetence nějaké třetí strany. Při reformě v roce 1993 měl být takzvaný úřad drah převeden z jeho nehybnosti dané zákonným úředním statusem do soukromoprávní formy podniku, aby bylo konečně dosaženo hospodářských úspěchů. K tomu by stačilo zařadit personál osobní a nákladní dopravy a dopravní prostředky (lokomotivy a vagóny) včetně příslušných nemovitostí do soukromoprávního podniku, avšak ponechat infrastrukturu dopravní cesty včetně nezbytného personálu pro zajištění provozu a údržbu infrastruktury mimo tento podnik. Tím by byly podobně jako u konkurující silniční dopravy funkce podnikání v železniční dopravě včetně věcných a lidských zdrojů soustředěny do soukromoprávní podnikové formy. Výrobní faktor infrastruktury by však byl stejně jako u silniční dopravy k dispozici pouze po zaplacení přístupových po-

4 platků, které by byly stejné vedle DB AG i pro aktuální a potencionální konkurenty a musely by být stanovovány třetí stranou. III. Německé dráhy a.s. odporují evropskému právu Když byly zákony k novému uspořádání organizace železnic v Německu 27. prosince 1993 schváleny, existovala již na evropské úrovni směrnice 91/440 z 29. července 1991, která na téma oddělení železničních dopravních podniků a železniční infrastruktury dává členským státům závazné instrukce. Podle článku 1 této směrnice mají být provoz železniční infrastruktury a výkon dopravních služeb železničními podniky navzájem odděleny, přičemž oddělení účetnictví je povinné, organizační nebo institucionální oddělení má být fakultativní. Tato úprava se na evropské úrovni konečně prosadila po dlouholetých výměnách názorů, aby podnikům provozujícím železniční dopravu byla dána šance pozitivního hospodářského vývoje bez břemene plných nákladů na infrastrukturu. Otcové německé reformy drah snad věřili, že ustanovením 25 zákona o zřízení společnosti Deutsche Bahn AG (něm. zkr. DBGrG) této směrnici ES dostatečně vyhověli. Podle tohoto předpisu je úsek dopravní cesty organizačně a účetně oddělen od ostatních úseků a podle 2 odst. 1 DBGrG má být nejpozději do pěti let vyčleněn do nově založené akciové společnosti. Přesto zůstávají podle 25, odst. 1, věta 2 DBGrG přípustná společná zúčtování zisků a ztrát přes organizační účetní oddělení dopravní cesty a nová a.s., která má být po pěti letech založena, je podle 2DBGrG podřízenou společností jediného holdingu. A takový výsledek směrnice EU 91/440 jistě nechtěla. Takto odporovala úprava postavení dopravní cesty resp. infrastruktury v zákonech o novém uspořádání organizace železnic v Německu již tehdy platnému evropskému právu, takže Deutsche Bahn AG již při svém založení neodpovídala normám evropského práva. IV. Jak by reforma drah musela vypadat? Jestliže bychom chtěli správu železniční infrastruktury organizovat podobně jako silniční infrastrukturu, musel by zákon o sloučení a novém členění majetku spolkových drah z 27. prosince 1993 v 3 obsahovat nikoli dvojí, nýbrž trojí rozdělení tohoto majetku. Odstavec 1 tohoto paragrafu by musel mít následující znění: Majetek spolkových drah se člení do tří úseků: 1. Podnikatelský úsek; zahrnuje poskytování dopravních služeb. 2. Úsek železniční infrastruktury; zahrnuje provozování železniční infrastruktury. 3. Správní úsek. Toto trojí dělení by muselo být konsekventně provedeno v následujících ustanoveních zákona o sloučení a novém členění spolkových železničních drah a zákonu o založení společnosti Deutsche Bahn AG (DBGrG) jakož i v dalších příslušných zákonech týkajících se reformy drah. Železniční infrastruktura by nebyla vyčleněna. Podle 3 DBGrG by se měl předmět podnikání společnosti DB AG vztahovat pouze na výkon železniční dopravy nákladů a osob a na obchodní činnosti příbuzné železniční dopravě. Provozování železniční infrastruktury, zvláště plánování, výstavba, údržba a zajišťování provozně správních a bezpečnostních systémů, by zůstalo v kompetenci spolkových drah. Majetek spolkových drah by pak byl účelně rozdělen na dvě části, aby se infrastruktura jako aktivní část oddělila od správního úseku jakožto shrnutí zbytků likvidace spolkové a říšské dráhy. To by platilo obzvláště pro ustanovení o vedení hospodářství, přijímání půjček a roční uzávěrku. Zde by měla platit jiná pravidla pro výstavbu, získávání a udržování infra-

5 strukturního majetku než pro správu zbývajícího personálu, využití nadbytečného nemovitého majetku a likvidace starých dluhů. Do kompetence železniční infrastruktury by spadaly všechny výdaje na výstavbu, opravy, údržbu a provoz železniční infrastruktury. Deutsche Bahn AG by se na těchto výdajích přímo nepodílela, tak jako dnes podle 8 až 10 zákona o výstavbě spolkových kolejových dopravních cest (BschwAG). Byla by stejně jako všichni jejich aktuální a potencionální konkurenti cenami za dopravní cestu zaangažována na nákladech na infrastrukturu, přičemž by bylo zaručeno rovné používání systému cen za dopravní cestu i pro jiné železniční dopravní podniky, protože ceny za dopravní cestu by byly stanoveny třetí stranou. Přitom by stát měl možnost volit z variant buď vypracovat systém cen za použití dopravní cesty s cílem plného pokrytí nákladů na infrastrukturu, anebo, sice podle dopravně politického zadání cíle přivést na železnici více dopravy, vycházet z pouze částečného pokrytí výdajů, aby podpořil všechny železniční dopravní podniky. K narušení soutěže železničních dopravních podniků s podniky silniční nákladové dopravy by takovouto cílenou politikou cen za dopravní cesty nemohlo dojít, pokud silniční nákladová doprava svými daněmi a poplatky rovněž nepokrývá své náklady na infrastrukturu. Systém cen za použití dopravní cesty by mohl být sestaven buď podle zadání spolkového ministerstva dopravy úsekem spolkové železniční infrastruktury a jím uplatňován vůči železničním dopravním podnikům, anebo by mohl být převeden jako další úloha do kompetence Spolkového drážního úřadu. Obě řešení by zabránila vzniku nynější situace, že jeden z účastníků hospodářské soutěže rozhoduje o ekonomických podmínkách přístupu jiných konkurentů k infrastruktuře. Vytvoření úseku železniční infrastruktury jako zvlášť spravovaného majetku v rámci majetku spolkových drah by tak Spolkové republice přineslo dvě výhody: za prvé by oba konkurující infrastrukturní systémy silnic a železnic byly organizovány stejně nezávisle na dopravních podnicích, přičemž by náklady na příslušnou infrastrukturu nesl v plné výši stát za spoluúčasti dopravních podniků prostřednictvím poplatků, daní a cen za použití dopravní cesty. za druhé by stát stanovením cen za použití dopravní cesty, podobně jako to již dělá u silniční infrastruktury svou politikou pomocí poplatků a daní, získal pružný dopravně politický nástroj k řízení a ovlivňování dopravy a tím i k podpoře kolejové dopravy. V. Co se ještě může stát dnes? Poté, co se během šesti let stala železniční infrastruktura součástí společnosti Deutsche Bahn AG, se jeví jako absurdní pokoušet se nyní kolo otáčet zpět a převádět ji opět do správy jako součást majetku spolkových drah. Zcela nemožné to teoreticky není. Vždyť jak již bylo uvedeno je podle 25 zákona o založení Německých drah (DBGrG) uvnitř DB AG úsek dopravní cesty organizačně a účetně oddělen od ostatních úseků společnosti. Majetkové hodnoty úseku dopravní cesty jsou mu přiřazeny. Vyčlenění dopravní cesty do nově založené akciové společnosti, které mělo být podle 2 odst. 1 zákona o založení Německých drah (DBGrG) provedeno nejpozději pět let po zápisu společnosti Deutsche Bahn AG do obchodního rejstříku, se uskutečnilo počátkem roku 1999, takže dnes uvnitř koncernu DB existuje vlastní infrastrukturní společnost, která zahrnuje tytéž věcné a personální zdroje, které by musel mít i zvlášť spravovaný majetek železniční infrastruktury. Jelikož Deutsche Bahn AG nevznikla podle předpisu akciového zákona, nýbrž podle zvláštního zákona o založení Německých drah (DBGrG), mohla by být a.s. Dopravní cesta

6 (Fahrweg AG) Německých drah opět převedena do zvlášť spravovaného majetku železniční infrastruktury rovněž pouze zákonem. To by však mělo za následek výrazné organizační změny a změny personálního statusu a vyžádalo by si to nějaký čas na jejich realizaci. Proto by měla být zvolena jednodušší a rychlejší cesta, která spočívá ve vyčlenění a.s. Dopravní cesty (Fahrweg AG) z Deutsche Bahn AG. Ani toto vyčlenění by nemohlo proběhnout podle předpisů akciového zákona o rozpuštění společnosti, nýbrž by se muselo uskutečnit pomocí zvláštního zákona, který by doplnil zákon o novém organizačním uspořádání z 27. prosince Po vyčlenění Dopravní cesty a.s. bude tato společnost vůči dopravnímu podniku Deutsche Bahn AG nezávislá a samostatná. Bude proto moci vůči všem železničním dopravním podnikům na základě zadání státu jakožto společníka uplatňovat odpovídající konkurenčně neutrální strategii stanovení cen za použití dopravní cesty. Jako akciová společnost nesmí produkovat ztráty. Proto musí na příjmové straně vykazovat státní příspěvky, pokud má podle vůle státu prostřednictvím cen za použití dopravní cesty podporovat železniční dopravu. Vyčleněná a.s. Dopravní cesta tím dává stejné možnosti jako vlastnictví železniční infrastruktury spolkovými drahami (státem), totiž konkurenčně neutrální přístup k dopravní cestě pro všechny železniční dopravní podniky. Proto by se mělo co nejdříve vykročit touto cestou. Pak se ukáže, zda železniční dopravní podniky, velká státní společnost Deutsche Bahn AG a menší aktuální a potencionální železniční dopravci pozvolna dosáhnou většího oživení kolejové dopravy. Shrnutí Až dosud se nikterak neprojevily žádné známky očekávaného oživení železničního systému, hlavního záměru reformy od založení Německých drah a.s. (DB AG) před šesti lety. Důvod tohoto stavu spočívá v přenesení plné finanční zodpovědnosti za infrastrukturu železničního systému na DB AG. Výsledkem je, že podmínky hospodářské soutěže mezi silnicemi a železnicemi jsou i nadále pokřiveny rozdílnými metodami alokace nákladů na infrastrukturu. Mimoto je jakákoli forma soutěže mezi dopravními společnostmi používajícími železniční dráhy účinně blokována, poněvadž se od DB AG očekává, že poskytne rovnoprávný přístup ke svým infrastrukturním zařízením, což fakticky směřuje ke vzniku konfliktu zájmů. Tento článek ukazuje, jak by mohl být tento konflikt odstraněn a napraven do budoucna pomocí různých nových právních norem v souvislosti se zákony, jimiž se reforma železničního systému řídí. Jejich cílem by mělo být vytvoření lepších podmínek pro konkurenci mezi silniční a železniční dopravou jakož i mezi železničními dopravci navzájem. Zdroj: Internationales Verkerhrswesen (52), 2000, č. 5, s Překlad: Antonín Rozkopal Korektura: ODIS

Příloha č. 2. Rozvaha společnosti.a.s.a. skládka Bystřice, s.r.o. za rok 2013

Příloha č. 2. Rozvaha společnosti.a.s.a. skládka Bystřice, s.r.o. za rok 2013 Příloha č. 2 Rozvaha společnosti.a.s.a. skládka Bystřice, s.r.o. za rok 2013 Výkaz zisku a ztráty společnosti.a.s.a. skládka Bystřice, s.r.o. za rok 2013 Příloha k účetní závěrce společnosti.a.s.a. skládka

Více

Česká železnice na křižovatce

Česká železnice na křižovatce Česká železnice na křižovatce Ing. Petr Žaluda předseda představenstva a generální ředitel ČD, a.s. Prague Marriott Hotel, 7. září 2010 Orientace na zákazníka dopravce ČD, a.s., je v přímém kontaktu se

Více

DOPRAVNÍ POLITIKA A STATISTIKA DOPRAVY

DOPRAVNÍ POLITIKA A STATISTIKA DOPRAVY DOPRAVNÍ POLITIKA A STATISTIKA DOPRAVY Co to je dopravní politika deklaruje co stát (EU atd.) musí a chce v oblasti dopravy udělat vytváří se na delší plánovací období (např. ČR 2007 2013, EU 2001 2010)

Více

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE Směrnice (ES) 2888/2000 Evropského parlamentu a Rady ze dne 18. prosince 2000 o rozdělení povolení pro těžká nákladní vozidla cestující Švýcarskem (Regulation (EC) 2888/2000 of the European Parliament

Více

Minimální doba nájmu u finančního leasingu hmotného majetku podle doby uzavření smlouvy

Minimální doba nájmu u finančního leasingu hmotného majetku podle doby uzavření smlouvy Minimální doba nájmu u finančního leasingu hmotného majetku podle doby uzavření smlouvy Smlouva o finančním leasingu byla uzavřena v době od 1. 1. 2008 do 31. 3. 2009 Zákonem o stabilizaci veřejných rozpočtů

Více

Výroční zpráva 2013 Přerovská rozvojová s.r.o. Výroční zpráva 2013

Výroční zpráva 2013 Přerovská rozvojová s.r.o. Výroční zpráva 2013 Výroční zpráva 2013 Přerovská rozvojová s.r.o. Výroční zpráva 2013 1 Obsah: Obsah, přílohy... 2 Základní identifikační údaje.. 3 Výroční zpráva jednatele společnosti.. 4 Valná hromada, jednatelé... 5 Historie

Více

Praha, Vysoká škola ekonomická 25.10.2013

Praha, Vysoká škola ekonomická 25.10.2013 Praha, Vysoká škola ekonomická 25.10.2013 Potenciál rozvoje nákladní železniční dopravy v konkurenčním prostředí Development potential of freight railway transport in a competitive environment Ing. Milan

Více

Formy vlastnictví stavebních firem- klady a zápory. Management podniku Alice Černá 2013

Formy vlastnictví stavebních firem- klady a zápory. Management podniku Alice Černá 2013 Formy vlastnictví stavebních firem- klady a zápory Management podniku Alice Černá 2013 Členění podniků dle právní formy vlastnictví a) podniky jednotlivce (živnosti) - dle živnostenského zákona; - pravidelná

Více

České dráhy, a.s. ČD M 11. Předpis. o nakládání s nemovitým majetkem ČD, a.s. Úroveň přístupu C

České dráhy, a.s. ČD M 11. Předpis. o nakládání s nemovitým majetkem ČD, a.s. Úroveň přístupu C České dráhy, a.s. ČD M 11 Předpis o nakládání s nemovitým majetkem ČD, a.s. Úroveň přístupu C České dráhy, a.s. ČD M11 Předpis o nakládání s nemovitým majetkem ČD, a.s. Schváleno rozhodnutím generálního

Více

OSOBNÍ DOPRAVA. D. daňové právo

OSOBNÍ DOPRAVA. D. daňové právo OSOBNÍ DOPRAVA D. daňové právo 1. Místní příslušnost správce daně, není-li stanoveno jinak, se řídí: a) u fyzické osoby jejím místem pobytu, u právnické osoby jejím sídlem b) u fyzické osoby jejím místem

Více

Příloha k účetní závěrce za období roku 2013

Příloha k účetní závěrce za období roku 2013 Příloha k účetní závěrce za období roku 2013 1 OBECNÉ ÚDAJE 1.1 Identifikace účetní jednotky Společnost: MAS Lužnicko o. p. s. Sídlo Zákostelní 720, 391 11 Planá nad Lužnicí Právní forma Obecně prospěšná

Více

Výstup aktivity č. 9. Studie proveditelnosti pro nastavení účetních a ekonomických standardů pro oblast sociálních služeb. Ing.

Výstup aktivity č. 9. Studie proveditelnosti pro nastavení účetních a ekonomických standardů pro oblast sociálních služeb. Ing. Výstup aktivity č. 9 Studie proveditelnosti pro nastavení účetních a ekonomických standardů pro oblast sociálních služeb Ing. Linda Maršíková O čem budeme hovořit? Původní nastavení a obsah aktivity Změna

Více

Definice malého a středního podniku* Počet zaměstnanců

Definice malého a středního podniku* Počet zaměstnanců Definice malého a středního podniku* Počet zaměstnanců Celková aktiva nebo obrat nepřesahují Aktiva Obrat Střední podnikatel < 250 43 mil. EUR 50 mil. EUR Malý podnikatel < 50 10 mil. EUR 10 mil. EUR Drobný

Více

Program opatření k vyloučení diskriminačního chování a pravidel provozovatele distribuční soustavy pro zpřístupňování informací neznevýhodňujícím

Program opatření k vyloučení diskriminačního chování a pravidel provozovatele distribuční soustavy pro zpřístupňování informací neznevýhodňujícím k vyloučení diskriminačního chování a pravidel provozovatele distribuční soustavy pro zpřístupňování informací neznevýhodňujícím způsobem () Obsah 1. Úvod... 2 1.1. Účel programu opatření... 2 1.2. Právní

Více

Perspektivy nádraží na české železnici. Tomáš Drmola, MBA

Perspektivy nádraží na české železnici. Tomáš Drmola, MBA Perspektivy nádraží na české železnici Tomáš Drmola, MBA Konference Křižovatky architektury Praha hlavní nádraží, 3. červen 2015 Obsah 1. Proces transformace železničního sektoru ČR 2. Důvody a přínosy

Více

PODNIKÁNÍ MALÝCH A STŘEDNÍCH FIREM 2. Národní vzdělávací fond

PODNIKÁNÍ MALÝCH A STŘEDNÍCH FIREM 2. Národní vzdělávací fond PODNIKÁNÍ MALÝCH A STŘEDNÍCH FIREM 2 1 A. Specifika podnikání 1. Východiska a cíle podpory vláda systematicky podporuje podnikání předpoklady a schopnosti MSP pro podporu - zmírňovat negativní důsledky

Více

PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE

PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Držitel certifikátu dle ISO 9001 PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE Předmět: ÚČETNICTVÍ Obor vzdělávání: 64-41-l/51 Podnikání - dálková forma

Více

Hlavní priority MD v železniční dopravě pro nadcházející období. Ing. Jindřich Kušnír ředitel Odbor drah, železniční a kombinované dopravy

Hlavní priority MD v železniční dopravě pro nadcházející období. Ing. Jindřich Kušnír ředitel Odbor drah, železniční a kombinované dopravy Hlavní priority MD v železniční dopravě pro nadcházející období Ing. Jindřich Kušnír ředitel Odbor drah, železniční a kombinované dopravy 1 Hlavní strategické dokumenty ČR Dopravní politika EU zvýšení

Více

Trendy evropské dopravy 4. ročník odborné konference Praha, 16. června 2015 Otevírání trhu v železniční dopravě Novela zákona o dráhách

Trendy evropské dopravy 4. ročník odborné konference Praha, 16. června 2015 Otevírání trhu v železniční dopravě Novela zákona o dráhách Trendy evropské dopravy 4. ročník odborné konference Praha, 16. června 2015 Otevírání trhu v železniční dopravě Novela zákona o dráhách Ladislav Němec náměstek ministra Právní prostředí v oblasti železniční

Více

Stanovy HOROLEZCI Jeseník, z. s.

Stanovy HOROLEZCI Jeseník, z. s. Stanovy HOROLEZCI Jeseník, z. s. Čl. I Základní ustanovení 1. HOROLEZCI Jeseník, z. s. (dále jen spolek ) je dobrovolné sdružení fyzických osob, které je založeno v souladu s příslušnými ustanoveními zákona

Více

Fakulta elektrotechniky a informatiky Ekonomika podniku. Ekonomika podniku

Fakulta elektrotechniky a informatiky Ekonomika podniku. Ekonomika podniku 1. hodina 5.10. 2009 Vliv právní normy na založení podniku Zakončeno písemkou zápočtem vše jen ze cvik Základní právní normy: Obchodní zákoník Živnostenský zákon Obchodní zákoník nabízí různé právní formy

Více

Zvládnutí růstu přepravní náročnosti a vlivu globalizace v dopravě. Harmonizace podmínek přepravního trhu a zpoplatnění uživatele

Zvládnutí růstu přepravní náročnosti a vlivu globalizace v dopravě. Harmonizace podmínek přepravního trhu a zpoplatnění uživatele S O U B O R I N D I K Á T O R Ů D O P R AV N Í P O L I T I K Y Indikátory budou hodnoceny k rokům 2010 a 2013 v porovnání k roku 2005 (L = limity, T = trendy). Dosažení vhodné dělby přepravní práce mezi

Více

Stanovy zapsaného spolku HC Lední medvědi Pelhřimov. Článek I. Základní ustanovení

Stanovy zapsaného spolku HC Lední medvědi Pelhřimov. Článek I. Základní ustanovení Stanovy zapsaného spolku HC Lední medvědi Pelhřimov Článek I. Základní ustanovení 1. HC Lední medvědi, zapsaný spolek je dobrovolným nezávislým zájmovým sdružením fyzických a právnických osob, provozujících

Více

ROZPOČTOVÝ VÝHLED. Mikroregionu Podkozákovsko. na období 2012-2016

ROZPOČTOVÝ VÝHLED. Mikroregionu Podkozákovsko. na období 2012-2016 ROZPOČTOVÝ VÝHLED Mikroregionu Podkozákovsko na období 2012-2016 1 Komentář k rozpočtovému výhledu Mikroregionu Podkozákovsko na r. 2012-2016. Podle ustanovení 3 zákona č.250/2000sb., o rozpočtových pravidlech

Více

Krajský úřad Ústeckého kraje

Krajský úřad Ústeckého kraje Krajský úřad Ústeckého kraje Velká Hradební 3118/48, 400 02 Ústí nad Labem odbor kontroly JID: Jednací číslo.: 32976/2015/KUUK 366/KON/2014 Stejnopis č. 1 ZPRÁVA o výsledku přezkoumání hospodaření obec

Více

Organizační řád Základní školy a mateřské školy Ostrava, Ostrčilova 10, příspěvková organizace

Organizační řád Základní školy a mateřské školy Ostrava, Ostrčilova 10, příspěvková organizace Organizační řád Základní školy a mateřské školy Ostrava, Ostrčilova 10, příspěvková organizace Článek 1 Úvodní ustanovení 1) Organizační řád Základní školy a mateřské školy Ostrava, Ostrčilova 10, příspěvková

Více

Oprávnění provozovatelů zařízení veřejné technické infrastruktury k cizím nemovitostem podle energetického zákona

Oprávnění provozovatelů zařízení veřejné technické infrastruktury k cizím nemovitostem podle energetického zákona Oprávnění provozovatelů zařízení veřejné technické infrastruktury k cizím nemovitostem podle energetického zákona JUDr. Jakub Handrlica, Ph.D. Katedra správního práva, PF UK v Praze Typy omezení vlastnických

Více

Úspěch se dá naplánovat

Úspěch se dá naplánovat Srdečně Vám blahopřejeme, že jste se odvážil udělat krok k vaší profesní samostatnosti. Pečlivou přípravou můžete ovlivnit velké množství rozhodujících faktorů, které pro Vás mají existenciální význam.

Více

PŘÍLOHA č. 1d. Definice malého a středního podniku. Celková aktiva nebo obrat nepřesahují. Počet zaměstnanců. Aktiva / Majetek Obrat / Příjmy

PŘÍLOHA č. 1d. Definice malého a středního podniku. Celková aktiva nebo obrat nepřesahují. Počet zaměstnanců. Aktiva / Majetek Obrat / Příjmy Definice malého a středního podniku Počet zaměstnanců Celková aktiva nebo obrat nepřesahují Aktiva / Majetek Obrat / Příjmy Střední podnikatel < 250 43 mil. EUR 50 mil. EUR Malý podnikatel < 50 10 mil.

Více

Organizační zajištění a časový postup výstavby VR železniční sítě včr

Organizační zajištění a časový postup výstavby VR železniční sítě včr Organizační zajištění a časový postup výstavby VR železniční sítě včr Ing. Michal Babič, Dipl-Ing. Josef Hendrych IKP Consulting Engineers Konference CZECH RAILDAYS 2013 Ostrava 1 2 Zásady vysokorychlostní

Více

Zpráva nezávislého auditora o výsledku přezkoumání hospodaření. Obec Myslív

Zpráva nezávislého auditora o výsledku přezkoumání hospodaření. Obec Myslív Ing. Jan Nozar, auditor Na Výhledech 315, 334 52 Merklín číslo oprávnění 1424 o zápisu do seznamu auditorů IČ 497 37 601 Zpráva nezávislého auditora o výsledku přezkoumání hospodaření územního samosprávného

Více

po modré společně Společně Plus pro ekonomiku a podnikání

po modré společně Společně Plus pro ekonomiku a podnikání po modré společně Společně Plus pro ekonomiku a podnikání Společně Plus pro ekonomiku a podnikání Ing. Vlastimil Tlustý, stínový ministr financí Není náhoda, že nejrychleji rostoucími ekonomikami v Evropě

Více

Příloha k účetní závěrce za období roku 2012

Příloha k účetní závěrce za období roku 2012 Příloha k účetní závěrce za období roku 2012 1 OBECNÉ ÚDAJE 1.1 Identifikace účetní jednotky Společnost: MAS Lužnicko o. p. s. Sídlo Zákostelní 720, 391 11 Planá nad Lužnicí Právní forma Obecně prospěšná

Více

Příspěvková organizace zřizovaná obcí nebo městem KAPITOLA 1 Majetek obcí... 1100 KAPITOLA 2 Obce jako veřejnoprávní korporace...

Příspěvková organizace zřizovaná obcí nebo městem KAPITOLA 1 Majetek obcí... 1100 KAPITOLA 2 Obce jako veřejnoprávní korporace... Obsah ČÁST I Právo Příspěvková organizace zřizovaná obcí nebo městem KAPITOLA 1 Majetek obcí...................................... 1100 KAPITOLA 2 Obce jako veřejnoprávní korporace................. 1125

Více

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY školní rok 2010/2011 Hotelnictví Metodický návod k využití sjednocených tematických okruhů pro profilovou část maturitní zkoušky Součástí řešení projektu Kurikulum S je

Více

L 320/8 Úřední věstník Evropské unie 17.11.2012

L 320/8 Úřední věstník Evropské unie 17.11.2012 L 320/8 Úřední věstník Evropské unie 17.11.2012 NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 1078/2012 ze dne 16. listopadu 2012 o společné bezpečnostní metodě sledování, kterou mají používat železniční podniky, provozovatelé

Více

Témata profilové maturitní zkoušky z předmětu Veřejná správa

Témata profilové maturitní zkoušky z předmětu Veřejná správa ta profilové maturitní zkoušky z předmětu Veřejná správa 1. Vymezení veřejné správy 2. Realizace činnosti veřejné správy 3. Státní služba 4. Jednání s klientem 5. Komunikace 6. Vnitřní správa - zabezpečení

Více

STANOVY OBČANSKÉHO SDRUŽENÍ. Kruh přátel Severáčku

STANOVY OBČANSKÉHO SDRUŽENÍ. Kruh přátel Severáčku STANOVY OBČANSKÉHO SDRUŽENÍ 1. Název : Kruh přátel Severáčku Kruh přátel Severáčku Článek 1 Název a sídlo 2. Sídlo : Frýdlantská 1359/19, 460 01 Liberec Článek 2 Statut sdružení 1. Sdružení je dobrovolnou,

Více

ze dne 16. února 1998

ze dne 16. února 1998 NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 411/98 ze dne 16. února 1998 s dodatečnými předpisy na ochranu zvířat pro silniční vozidla pro přepravu zvířat delší než osm hodin RADA EVROPSKÉ UNIE, s ohledem na směrnici Rady 90/628/EHS

Více

Finanční zpravodaj 1/2014

Finanční zpravodaj 1/2014 Strana 12 Finanční zpravodaj 1/2014 9 Změna Českého účetního standardu č. 001 Účty a zásady účtování na účtech oznamuje Ministerstvo financí změnu Českého účetního standardu pro účetní jednotky, které

Více

Nad Štolou 3, 170 34 Praha 7

Nad Štolou 3, 170 34 Praha 7 MINISTERSTVO VNITRA ČR Nad Štolou 3, 170 34 Praha 7 Č.j. MV-6694-1/PO-2009 V Praze dne 3. února 2009 Počet listů: 5 Příloha: 1/4 Podmínky pro poskytování a použití účelové neinvestiční dotace z rozpočtu

Více

1. Základní údaje o společnosti

1. Základní údaje o společnosti 1. Základní údaje o společnosti Obchodní firma : Léčebné centrum sv. Markéty, a.s. Sídlo: Lázně 117, 383 01 Prachatice Právní forma: akciová společnost IČO: 260 40 166 Rozhodující předmět činnosti: Poskytování

Více

Project BOHEMIA EXPRESS Building shuttle train system of intermodal transport lines

Project BOHEMIA EXPRESS Building shuttle train system of intermodal transport lines Project BOHEMIA EXPRESS Building shuttle train system of intermodal transport lines Vize: Převádění toku zboží ze silnice na železnici založené na vzájemně výhodné spolupráci silničních dopravců se železnicí

Více

Prezentace pololetních výsledků hospodaření Skupiny ČD 2015

Prezentace pololetních výsledků hospodaření Skupiny ČD 2015 Prezentace pololetních výsledků hospodaření Skupiny ČD 2015 Praha, 31. srpna 2015 Hospodaření Skupiny ČD Tržby z hlavní činnosti 16 326 16 468 Ostatní provozní výnosy 1 803 1 721 Náklady -14 327-14 191

Více

Fakulta dopravní Ústav dopravní telematiky. Představení činnosti Fakulty dopravní ČVUT s důrazem na regionální tratě. doc. Ing. Martin Leso, Ph.D.

Fakulta dopravní Ústav dopravní telematiky. Představení činnosti Fakulty dopravní ČVUT s důrazem na regionální tratě. doc. Ing. Martin Leso, Ph.D. České vysoké učení technické v Praze Fakulta dopravní Představení činnosti Fakulty dopravní ČVUT s důrazem na regionální tratě doc. Ing. Martin Leso, Ph.D. Praha 25.6.2014 Činnosti Fakulty dopravní ČVUT

Více

Definice drobných, malých a středních podniků vymezená v nařízení Komise (ES) č. 364/2004 ze dne 25. února 2004 1

Definice drobných, malých a středních podniků vymezená v nařízení Komise (ES) č. 364/2004 ze dne 25. února 2004 1 Definice drobných, malých a středních podniků vymezená v nařízení Komise (ES) č. 364/2004 ze dne 25. února 2004 1 Článek 1 Drobný, malý a střední podnikatel 1. Za drobného, malého a středního podnikatele

Více

PODNIKATELSKÝ PLÁN. Ing. Marcela Tomášová m.tomasova@regionhranicko.cz 14. října 2008

PODNIKATELSKÝ PLÁN. Ing. Marcela Tomášová m.tomasova@regionhranicko.cz 14. října 2008 PODNIKATELSKÝ PLÁN Ing. Marcela Tomášová m.tomasova@regionhranicko.cz 14. října 2008 PODNIKATELSKÝ PLÁN Osnova prezentace: důvody podnikatelského plán osnova podnikatelského plánu finanční plán PODNIKATELSKÝ

Více

ZÁKON. ze dne ,

ZÁKON. ze dne , ZÁKON ze dne.. 2015, kterým se mění zákon č. 161/1999 Sb., kterým se vyhlašuje Národní park České Švýcarsko, a mění se zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů Parlament

Více

Daňové zatížení podniků v Bavorsku činí průměrně 28,7% (v Německu: 29,8%). To je méně než v mnoha jiných průmyslově vyspělých zemích.

Daňové zatížení podniků v Bavorsku činí průměrně 28,7% (v Německu: 29,8%). To je méně než v mnoha jiných průmyslově vyspělých zemích. Všeobecně Daně v Bavorsku Daňové zatížení podniků v Bavorsku činí průměrně 28,7% (v Německu: 29,8%). To je méně než v mnoha jiných průmyslově vyspělých zemích. Kromě toho existuje řada daňových úlev a

Více

S T A N O V Y. Tělovýchovná jednota Slezan Jindřichov, z.s. Základní ustanovení II. Poslání a cíle

S T A N O V Y. Tělovýchovná jednota Slezan Jindřichov, z.s. Základní ustanovení II. Poslání a cíle S T A N O V Y Tělovýchovná jednota Slezan Jindřichov, z.s. I. Základní ustanovení 1. TJ Slezan Jindřichov, z.s. (dále jen TJ) je dobrovolným sdružením fyzických osob provozující tělovýchovu, sport a osvětovou

Více

ŽD M-Sm 1 HAVARIJNÍ PLÁN. Účinnost od 1.7.2012. Vypracoval / dne: Karel Mičunek / 25.4.2012 Podpis:

ŽD M-Sm 1 HAVARIJNÍ PLÁN. Účinnost od 1.7.2012. Vypracoval / dne: Karel Mičunek / 25.4.2012 Podpis: HAVARIJNÍ PLÁN Účinnost od 1.7.2012 Vypracoval / dne: Karel Mičunek / 25.4.2012 Podpis: Schválil / dne: Ing. Pavel Čechák / 3.5.2012 Podpis: ROZDĚLOVNÍK: Držitel verze počet kusů 1. Archiv tištěná a elektronická

Více

INTEGRAČNÍ OPATŘENÍ. 1. provozní opatření 2. stavební opatření 3. technická opatření 4. organizační opatření

INTEGRAČNÍ OPATŘENÍ. 1. provozní opatření 2. stavební opatření 3. technická opatření 4. organizační opatření INTEGRAČNÍ OPATŘENÍ 1. provozní opatření 2. stavební opatření 3. technická opatření 4. organizační opatření ORGANIZAČNÍ INTEGRACE 1. ČÁST - TARIFNÍ INTEGRACE ZÁKLADNÍ DRUHY TARIFŮ nepřestupní přestupní

Více

Pravidla hospodaření

Pravidla hospodaření Pravidla hospodaření Příloha 2 ke Statutu VŠE Článek 1 Úvodní ustanovení Hospodaření VŠE se řídí zejména zákonem a ostatními zvláštními právními předpisy 1) a rozhodnutími o poskytování příspěvků a dotací,

Více

Veřejné rozpočty. Blok IV. Veřejné rozpočty

Veřejné rozpočty. Blok IV. Veřejné rozpočty Veřejné rozpočty Blok IV. Veřejné rozpočty Podstata, funkce, rozpočtové zásady Rozpočtová pravidla, rozpočtová soustava, rozpočtový proces Příjmy státního rozpočtu Výdaje státního rozpočtu Struktura státního

Více

Příručka pro podnikání v roce 2010

Příručka pro podnikání v roce 2010 Příručka pro podnikání v roce 2010 Vydavatel: Hospodářská komora České republiky Aktuální elektronická forma publikace je k dispozici na http://www.komora.cz Copyright Hospodářská komora České republiky,

Více

1 PODNIKATELSKÉ SESKUPENÍ, KONCERNY, MATEŘSKÉ A DCEŘINÉ SPOLEČNOSTI V KONCERNOVÉM PRÁVU

1 PODNIKATELSKÉ SESKUPENÍ, KONCERNY, MATEŘSKÉ A DCEŘINÉ SPOLEČNOSTI V KONCERNOVÉM PRÁVU Obsah 1 PODNIKATELSKÉ SESKUPENÍ, KONCERNY, MATEŘSKÉ A DCEŘINÉ SPOLEČNOSTI V KONCERNOVÉM PRÁVU......... 2 1.1 Obecná právní úprava obchodního zákoníku a pojmy zde použité..... 2 1.2 Ovládací smlouva podle

Více

ZÁKON O DANÍCH Z PŘÍJMŮ

ZÁKON O DANÍCH Z PŘÍJMŮ Obsah Úvod... 11 ZÁKON O DANÍCH Z PŘÍJMŮ Přehled změn...13 Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů... 17 Příloha č. 1... 192 Příloha č. 2... 200 Příloha č. 3... 200 Vyhláška č. 146/1993 Sb., kterou se

Více

E.ON Distribuce, a.s. Zpráva o plnění programu opatření v roce 2007

E.ON Distribuce, a.s. Zpráva o plnění programu opatření v roce 2007 Zpráva o přijatých opatřeních a plnění programu opatření k vyloučení diskriminačního chování, pravidel pro zpřístupňování informací neznevýhodňujícím způsobem a opatření k zajištění organizačního a informačního

Více

Témata profilové maturitní zkoušky z předmětu Účetnictví a daně

Témata profilové maturitní zkoušky z předmětu Účetnictví a daně Témata profilové maturitní zkoušky z předmětu Účetnictví a daně obor Podnikání 1. Právní úprava účetnictví - předmět účetnictví, podstata, význam a funkce - právní normy k účetnictví - účtová osnova a

Více

ČESKÝ VOLEJBALOVÝ SVAZ Zátopkova 100/2, PS 40, 160 17 Praha 6 Břevnov

ČESKÝ VOLEJBALOVÝ SVAZ Zátopkova 100/2, PS 40, 160 17 Praha 6 Břevnov ČESKÝ VOLEJBALOVÝ SVAZ Zátopkova 100/2, PS 40, 160 17 Praha 6 Břevnov HOSPODAŘENÍ A ÚČTOVÁNÍ V ČVS Číslo směrnice: 09/2011 změna 01/2015 Směrnice kategorie: C Schváleno: Výborem ČVS dne 17. května 2015

Více

LIBERALIZACE ODVĚTVÍ DOPRAVY A SOUVISEJÍCÍ EVROPSKÝ LEGISLATIVNÍ RÁMEC

LIBERALIZACE ODVĚTVÍ DOPRAVY A SOUVISEJÍCÍ EVROPSKÝ LEGISLATIVNÍ RÁMEC LIBERALIZACE ODVĚTVÍ DOPRAVY A SOUVISEJÍCÍ EVROPSKÝ LEGISLATIVNÍ RÁMEC Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál

Více

ELEKTRONICKÉ ZPOPLATNĚNÍ DÁLNIC PRO AUTOMOBILY S HMOTNOSTÍ NAD 12 TUN VE SPOLKOVÉ REPUBLICE NĚMECKO. Elektronické mýtné pro kamiony v Německu

ELEKTRONICKÉ ZPOPLATNĚNÍ DÁLNIC PRO AUTOMOBILY S HMOTNOSTÍ NAD 12 TUN VE SPOLKOVÉ REPUBLICE NĚMECKO. Elektronické mýtné pro kamiony v Německu ELEKTRONICKÉ ZPOPLATNĚNÍ DÁLNIC PRO AUTOMOBILY S HMOTNOSTÍ NAD 12 TUN VE SPOLKOVÉ REPUBLICE NĚMECKO Elektronické mýtné pro kamiony v Německu Krátká analýza Ondřej Krutílek, Petra Kuchyňková Centrum pro

Více

Základy účetnictví. 2. přednáška

Základy účetnictví. 2. přednáška Základy účetnictví 2. přednáška Formy sdělení účetních dat Účetnictví poskytuje informace v účetních výkazech: Bilance Výkaz zisku a ztráty (výsledovka) Výkaz cash-flow (o toku peněz) Výkaz o změnách ve

Více

1. Uveďte alespoň 3 z možných 4 forem obchodních společností, které upravuje obchodní zákoník.

1. Uveďte alespoň 3 z možných 4 forem obchodních společností, které upravuje obchodní zákoník. Případová studie část A nákladní doprava vnitrostátní 1. Uveďte alespoň 3 z možných 4 forem obchodních společností, které upravuje obchodní zákoník. 2. Jaká je zákonná lhůta pro provedení technické prohlídky

Více

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ PODPORA MALÉHO A STŘEDNÍHO PODNIKÁNÍ. Předmět úpravy

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ PODPORA MALÉHO A STŘEDNÍHO PODNIKÁNÍ. Předmět úpravy 47/2002 Sb. ZÁKON ze dne 11. ledna 2002 o podpoře malého a středního podnikání a o změně zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění

Více

Témata profilové maturitní zkoušky z předmětu Veřejná správa

Témata profilové maturitní zkoušky z předmětu Veřejná správa ta profilové maturitní zkoušky z předmětu Veřejná správa ústní zkouška 1. Vymezení veřejné správy 2. Realizace činnosti veřejné správy 3. Státní služba, úředníci územích samosprávných celků 4. Jednání

Více

Krajský úřad Ústeckého kraje

Krajský úřad Ústeckého kraje Krajský úřad Ústeckého kraje Velká Hradební 3118/48, 400 02 Ústí nad Labem odbor kontroly JID: Jednací číslo.: 2871/2012/KÚÚK 322/KON/2012 Stejnopis č. 2Na pozemku p.p. 594/5 v k.ú. Dušníky 1. ZPRÁVA o

Více

E.ON Distribuce, a.s. Zpráva o plnění programu opatření v roce 2009

E.ON Distribuce, a.s. Zpráva o plnění programu opatření v roce 2009 Zpráva o přijatých opatřeních a plnění programu opatření k vyloučení diskriminačního chování, pravidel pro zpřístupňování informací neznevýhodňujícím způsobem a opatření k zajištění organizačního a informačního

Více

Počet osob s PnB 222.815 osob, s DnB 74.206 osob a počet se neustále zvyšuje. Výše průměrné dávky PnB 3.200 Kč, DnB 3.603 Kč.

Počet osob s PnB 222.815 osob, s DnB 74.206 osob a počet se neustále zvyšuje. Výše průměrné dávky PnB 3.200 Kč, DnB 3.603 Kč. 1 Dle analýz ČSÚ vychází, že nízkopříjmové skupiny mají vyšší nájemné než střední a vysoko-příjmové domácnosti až o 2.500 Kč Počet osob s PnB 222.815 osob, s DnB 74.206 osob a počet se neustále zvyšuje.

Více

Operační program Doprava 2014-2020

Operační program Doprava 2014-2020 Operační program Doprava 2014-2020 Ministerstvo dopravy ČR Operační program Doprava 2014-2020 hlavní cíle OPD 2014-2020 navazuje na OPD 2007-2013, struktura bude jiná, přidány nové podporovatelné oblasti

Více

ING. ZUZANA EKRTOVÁ Zpracováno dne: 9. 1. 2013

ING. ZUZANA EKRTOVÁ Zpracováno dne: 9. 1. 2013 Označení materiálu: VY_32_INOVACE_EKRZU_EKONOMIKA2_18 Název materiálu: PODNIKÁNÍ V TRŽNÍ EKONOMICE Tematická oblast: Ekonomika, 2. ročník Anotace: Prezentace vysvětluje žákům právní východiska a podstatu

Více

Postup mezistátní EIA v České republice

Postup mezistátní EIA v České republice Postup mezistátní EIA v České republice Úvodní poznámka V České republice je příslušným úřadem pro mezistátní EIA výhradně Ministerstvo životního prostředí (viz 21 písmeno f zákona 100/2001). Toto platí

Více

Příloha k účetní závěrce za rok 2012 Společnost Waldorfské školy Příbram o.s.

Příloha k účetní závěrce za rok 2012 Společnost Waldorfské školy Příbram o.s. Příloha k účetní závěrce za rok 212 Společnost Waldorfské školy Příbram o.s. I. Obecné informace 1. Popis účetní jednotky Název: Společnost Waldorfské školy Příbram o.s. Sídlo: Hornická 327, 261 1 Příbram

Více

Státní podpora SA.35948 (2012/N) Česká republika Prodloužení režimu podpory Interoperabilita v železniční dopravě (ex N 469/2008)

Státní podpora SA.35948 (2012/N) Česká republika Prodloužení režimu podpory Interoperabilita v železniční dopravě (ex N 469/2008) EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 02.05.2013 C(2013) 2363 final VEŘEJNĚ PŘÍSTUPNÉ ZNĚNÍ Tento dokument je poskytnut pouze pro informační účely. Věc: Státní podpora SA.35948 (2012/N) Česká republika Prodloužení

Více

Strategie dopravy jako nevyhnutelná součást rozvoje České republiky do roku 2025. ( Superstrategie green paper ) FINANČNÍ ČÁST

Strategie dopravy jako nevyhnutelná součást rozvoje České republiky do roku 2025. ( Superstrategie green paper ) FINANČNÍ ČÁST Strategie dopravy jako nevyhnutelná součást rozvoje České republiky do roku 2025 ( Superstrategie green paper ) FINANČNÍ ČÁST Obsah Superstrategie finanční část Finanční model obsahuje Podrobnou strukturu

Více

Ministerstvo průmyslu a obchodu č.j.: 59305/03/3900/1000 PID: MIPOX00I4ZP4

Ministerstvo průmyslu a obchodu č.j.: 59305/03/3900/1000 PID: MIPOX00I4ZP4 Ministerstvo průmyslu a obchodu č.j.: 59305/03/3900/1000 PID: MIPOX00I4ZP4 V Praze dne 17. prosince 2003 Rozhodnutí č. 271/2003 ministra průmyslu a obchodu, kterým se vydává Statut Agentury pro podporu

Více

Příjmy rozpočtu kraje

Příjmy rozpočtu kraje Rozpočty územních samosprávných celků ČR Mezi územní rozpočty patří: Rozpočty měst a obcí Rozpočty krajů Rozpočty dobrovolných svazků obcí 10. Rozpočty územních samospráv. Daně a poplatky výnosové určení

Více

Zákon o silniční dopravě Obsah zákona

Zákon o silniční dopravě Obsah zákona Zákon o silniční dopravě Obsah zákona Smluvní strana PRODÁVAJÍCÍ - povinnost předmět koupě kupujícímu odevzdat Smluvní strana KUPUJÍCÍ - povinnost předmět koupě převzít a zaplatit za něj prodávajícímu

Více

S T A N O V Y Ústeckého sportovního klubu USK PROVOD, z.s.

S T A N O V Y Ústeckého sportovního klubu USK PROVOD, z.s. S T A N O V Y Ústeckého sportovního klubu USK PROVOD, z.s. I. Základní ustanovení Spolek s názvem USK PROVOD, z.s. (dále jen SK) je samosprávný a dobrovolný svazek členů, kteří provozují sport, turistiku,

Více

Výroční setkání představitelů českého železničního průmyslu. Dopravní politika ČR

Výroční setkání představitelů českého železničního průmyslu. Dopravní politika ČR ACRI Asociace podniků českého železničního průmyslu Výroční setkání představitelů českého železničního průmyslu 8.11.2012, Zámek Štiřín Dopravní politika ČR Prof. Ing. Václav Cempírek, Ph.D. Poslanecká

Více

ÚČETNICTVÍ. 10) ÚČETNÍ SOUSTAVY: a. Daňová evidence (jednoduché účetnictví) b. Účetnictví (podvojné účetnictví)

ÚČETNICTVÍ. 10) ÚČETNÍ SOUSTAVY: a. Daňová evidence (jednoduché účetnictví) b. Účetnictví (podvojné účetnictví) ÚČETNICTVÍ ZÁKLADNÍ POJMY 1)ÚČETNÍ JEDNOTKA: právnická osoba se sídlem v ČR nebo fyzická osoba, která podniká nebo provozuje samostatně výdělečnou činnost. Účetní jednotkou mohou být zahraniční osoby,

Více

Příloha strana 1/13. Hodnocení tvorby příjmů a čerpání výdajů rozpočtu za I. pololetí 2015

Příloha strana 1/13. Hodnocení tvorby příjmů a čerpání výdajů rozpočtu za I. pololetí 2015 Příloha strana 1/13 Hodnocení tvorby příjmů a čerpání výdajů rozpočtu za I. pololetí 2015 Příloha strana 2/13 Členění hodnocení tvorby příjmů a čerpání výdajů 1. Příjmy Tabulka č. 1 Příjmy podle příjmových

Více

Operační program doprava Přehled priorit a opatření

Operační program doprava Přehled priorit a opatření Operační program doprava Přehled priorit a opatření Duben 2007 Prioritní osy programu Prioritní osa 1 - Modernizace železniční sítě TEN-T... 2 Prioritní osa 2 - Výstavba a modernizace dálniční silniční

Více

SMĚRNICE RADY 91/440/EHS Z 29. ČERVENCE 1991 O ROZVOJI ŽELEZNIC SPOLEČENSTVÍ

SMĚRNICE RADY 91/440/EHS Z 29. ČERVENCE 1991 O ROZVOJI ŽELEZNIC SPOLEČENSTVÍ Rada ES - se zřetelem na: SMĚRNICE RADY 91/440/EHS Z 29. ČERVENCE 1991 O ROZVOJI ŽELEZNIC SPOLEČENSTVÍ - - Smlouvu o ustavení EHS, zejména čl. 75, - - návrh Komise; - - názor Evropského parlamentu; - -

Více

DAŇOVÁ SOUSTAVA ČR ANEŽKA ROHROVÁ ZS 2012/2013 K 126 MANAGEMENT PODNIKU ČVUT V PRAZE, STAVEBNÍ FAKULTA

DAŇOVÁ SOUSTAVA ČR ANEŽKA ROHROVÁ ZS 2012/2013 K 126 MANAGEMENT PODNIKU ČVUT V PRAZE, STAVEBNÍ FAKULTA DAŇOVÁ SOUSTAVA ČR ANEŽKA ROHROVÁ ZS 2012/2013 K 126 MANAGEMENT PODNIKU ČVUT V PRAZE, STAVEBNÍ FAKULTA POJEM DAŇ UMĚNÍ VÝBĚRU DANÍ SPOČÍVÁ V TOM, JAK OŠKUBAT HUSU, TAK ABY CO NEJMÉNĚ SYČELA. JEAN-BAPTIST

Více

Krajský úřad Ústeckého kraje

Krajský úřad Ústeckého kraje Krajský úřad Ústeckého kraje Velká Hradební 3118/48, 400 02 Ústí nad Labem odbor kontroly JID: Jednací číslo.: 189/2014/KUUK 201/KON/2013 Stejnopis č. 1 ZPRÁVA o výsledku přezkoumání hospodaření obec Chotiněves,

Více

Zvyšování kvality výuky technických oborů

Zvyšování kvality výuky technických oborů Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita VI.2 Vytváření podmínek pro rozvoj znalostí, schopností a dovedností v oblasti finanční gramotnosti Výukový materiál pro téma VI.2.1 Řemeslná

Více

Rozvoj železnice v ČR v návaznosti na novou dopravní politiku ČR. Ing. Vojtech Kocourek, Ph.D. náměstek ministra dopravy

Rozvoj železnice v ČR v návaznosti na novou dopravní politiku ČR. Ing. Vojtech Kocourek, Ph.D. náměstek ministra dopravy Rozvoj železnice v ČR v návaznosti na novou dopravní politiku ČR Ing. Vojtech Kocourek, Ph.D. náměstek ministra dopravy 1 Transevropské dopravní sítě původní rozhodnutí EP a Rady č. 1692/96/ES nové rozhodnutí

Více

Financování podnikových činností

Financování podnikových činností Projekt: Reg.č.: Operační program: Škola: Tematický okruh: Jméno autora: MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi CZ.1.07/1.5.00/34.0903 Vzdělávání pro konkurenceschopnost Hotelová škola, Vyšší

Více

Počtvrté za sebou nejlepší výsledek v historii koncernu Oberbank

Počtvrté za sebou nejlepší výsledek v historii koncernu Oberbank TISKOVÁ ZPRÁVA Praha, 22. května 2014: Bilanční tisková konference koncernu Oberbank AG Počtvrté za sebou nejlepší výsledek v historii koncernu Oberbank Podrobné výsledky: hospodářský výsledek po zdanění

Více

VLASTNÍ A CIZÍ ZDROJE FINANCOVÁNÍ AKTIV (STRUKTURA, PRACOVNÍ KAPITÁL, LIKVIDITA PODNIKU) 6.1 Vlastní zdroje základní kapitál, kapitálové fondy, fondy ze zisku, výsledek hospodaření za běžné období, za

Více

Význam využití soukromého kapitálu v regionálním rozvoji

Význam využití soukromého kapitálu v regionálním rozvoji Význam využití soukromého kapitálu v regionálním rozvoji PPP Partnerství veřejného a soukromého sektoru PPP partnerství veřejného a soukromého sektoru OBECNÁ ČÁST PRAKTICKÁ ČÁST PRÁVNÍ POJETÍ DAŇOVĚ ÚČETNÍ

Více

Příloha roční účetní závěrky za rok 2012 v plném rozsahu

Příloha roční účetní závěrky za rok 2012 v plném rozsahu Příloha roční účetní závěrky za rok 2012 v plném rozsahu Felina ČR s.r.o. I. Obecné informace 1) Popis účetní jednotky Obchodní firma: Felina ČR s.r.o. Sídlo: Korunovační 6, Praha 7, 170 00 IČ: 49615840

Více

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz http://aplchem.upol.cz CZ.1.07/2.2.00/15.0247 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. KFC/PEM Podniková ekonomie a management Vyučující: Ing. J.

Více

- klady a zápory FORMY VLASTNICTVÍ STAVEBNÍCH FIREM. ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta stavební Katedra ekonomiky a řízení ve stavebnictví

- klady a zápory FORMY VLASTNICTVÍ STAVEBNÍCH FIREM. ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta stavební Katedra ekonomiky a řízení ve stavebnictví ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta stavební Katedra ekonomiky a řízení ve stavebnictví FORMY VLASTNICTVÍ STAVEBNÍCH FIREM - klady a zápory Samostatná práce pro předmět Management podniku Gabriela

Více

Shrnutí - zásady fiskálního federalismu

Shrnutí - zásady fiskálního federalismu Shrnutí - zásady fiskálního federalismu centralizace přerozdělování centralizace stabilizace zajištění minimální úrovně veřejných služeb vyrovnání fiskální pozice neutrality Model fiskálního federalismu

Více

P Ř Í L O H A. Základní teze k prováděcím předpisům

P Ř Í L O H A. Základní teze k prováděcím předpisům P Ř Í L O H A Základní teze k prováděcím předpisům 1. Základní teze k připravovanému návrhu vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991

Více

1993-1998. Hans Strelow

1993-1998. Hans Strelow Doprava v zemích střední Evropy 1993-1998 Hans Strelow Polsko, Rumunsko a Česká republika dohromady představují 62% celkové délky železničních tratí zemí střední Evropy. Silnice a železnice jsou dominantními

Více

KAŽDÝ JSME JINÝ, ALE VŠICHNI ŘÍDÍME ŠKOLSTVÍ. Filip Kuchař

KAŽDÝ JSME JINÝ, ALE VŠICHNI ŘÍDÍME ŠKOLSTVÍ. Filip Kuchař KAŽDÝ JSME JINÝ, ALE VŠICHNI ŘÍDÍME ŠKOLSTVÍ Filip Kuchař Proč toto téma? Podmětem jeden z výsledků kulatého stolu CŠM z 12.2011 Pedagogický výzkum a pedagogická praxe soulad, antipatie či lhostejnost?

Více