Systémové chyby reformy drah
|
|
- Robert Mareš
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Systémové chyby reformy drah Wolfgang Stertkamp Renesance kolejové dopravy, která nepochybně patřila k cílům reformy železničních drah, nenastala ani šest let po založení akciové společnosti Deutsche Bahn AG (Německé dráhy a.s., zkr. DB). Příčina spočívá v přenesení železniční infrastruktury v plné finanční odpovědnosti na DB. Tím byla hospodářská soutěž mezi silniční a kolejovou dopravou rozdílnou zátěží nákladů na infrastrukturu do budoucna výrazně pokřivena. Kromě toho se znemožnila soutěž mezi dopravními podniky na železnici, protože DB má zajistit potencionálním konkurentům nediskriminanční přístup ke své infrastruktuře a nachází se proto v institucionálním konfliktu zájmů. V článku se ukazuje, jak by se tomuto konfliktu dalo zabránit jinou úpravou zákonů o novém uspořádání organizace železnic a co by ještě mělo být učiněno pro dosažení lepších podmínek konkurence mezi železniční a silniční dopravou, jakož i mezi různými dopravci na železnici. Od jisté doby se množí výtky vůči Deutsche Bahn AG, že svou politikou vysokých traťových cen odrazují zájemce od provozování železniční dopravy. Brání tak soutěži na železnici a přispívají k tomu, že železniční doprava nedoznala takového rozmachu, jaký si otcové železniční reformy od svých reformních opatření slibovali. Skutečností je, že šest let po založení DB AG, odhlédneme-li od několika regionálních podniků provozujících lokální dopravu, neprovozují na spolkové kolejové infrastruktuře žádní významní konkurenti ani osobní, ani nákladní dopravu. K tomu všemu ještě přistupuje to, že spolkový podnik sám trpí stagnací obratu a slabými výnosy. Nákladní doprava má sestupný trend. Rozhodující průlom do silniční nákladní dopravy v oblastech významných pro budoucnost se dosud nedostavil. Kombinovaná doprava je nehospodárná. Hlavním obchodem je stále ještě pozvolna se snižující doprava báňských produktů a jiných hromadných nákladů. V dálkové osobní dopravě došlo po počátečních úspěších v prvních letech společnosti DB AG rovněž k ústupu. Jediným dobře prosperujícím úsekem podnikání je lokální osobní doprava. Je jím však pouze proto, že objem přepravy počet cestujících již pro finanční výsledek podniku nehraje žádnou roli. Podle 1 zákona o regionalizaci z 27. prosince 1993 se veřejná lokální osobní doprava stala úlohou sociální péče, která je podle ustanovení tohoto zákona financována spolkovými zeměmi. Spolkové země nebo jimi pověřené organizace (např. dopravní sdružení) objednávají výkon lokální osobní dopravy, kterou DB AG zajišťuje a za kterou dostává dostatečnou úhradu. Zda a kolik cestujících této služby využije, nemusí DB AG zajímat, protože cestující již neznamenají pro finanční výsledek podniku žádné měřítko. Skutečností však je, že i v lokální osobní železniční dopravě při určitých regionálních rozdílech počet cestujících vcelku sotva stoupá. Souhrnným výsledkem po šesti letech zůstává, že renesance drah, slibovaná koncem roku 1993 všemi na reformě se podílejícími osobnostmi, dosud nenastala. Je tedy třeba si položit otázku, proč nenastala. Byly při přípravě a v organizaci akce nazvané reforma drah učiněny chyby, které zabránily rozvoji? I. Cíle reformy drah Vedle sanace tzv. Úřadu Německých spolkových drah (Behörde Deutsche Bundesbahn) včetně Německé říšské dráhy (Deutsche Reichsbahn) bylo podstatným cílem železniční re-
2 formy dosáhnout do budoucna vyššího stupně využití drážní infrastruktury a tím i vzestupu železniční dopravy. Mělo se tak stát nejenom skrze aktivity nové akciové společnosti Deutsche Bahn AG, nýbrž také účastí již existujících nebo nově zakládaných železničních podniků s cílem zavést konkurenci nejenom mezi kolejovou a silniční dopravu, nýbrž i mezi dopravními podniky na železnici. Z tohoto důvodu stojí v 14 odst. 1 nového Všeobecného zákona o železnicích (něm. zkr. AEG) ze 27. prosince 1993, že podnik železniční dopravy se sídlem ve Spolkové republice Německo má právo na nediskriminační využívání železniční infrastruktury od podniků spravujících tuto infrastrukturu, které slouží veřejné dopravě. Železniční podniky se mají společně starat o to, aby kolejová doprava vzrůstala a zmenšilo se přetížení silniční dopravy, jak bývá neustále zdůrazňováno v mnoha politických projevech. Aby bylo tohoto cíle dosaženo, mají podle 1 odst. 2 Všeobecného zákona o železnicích spolková dráha a zemské vlády pracovat na tom, aby se konkurenční podmínky dopravních prostředků silnice a železnice vyrovnaly. Ke stejným konkurenčním podmínkám dopravních podniků patří jako podstatný prvek stejné podmínky přístupu k infrastruktuře dopravní cesty, kterou potřebují používat. Zde ovšem nadále existuje i po reformě drah velký rozdíl mezi dopravními prostředky silnice a železnice. Silniční infrastruktura co do správy náleží do kompetence veřejného vlastnictví (stát, země a obce), které jsou odpovědné za výstavbu, opravy, běžnou údržbu, provoz a správu. Podniky provozující dopravu využívají tuto infrastrukturu formálně bezplatně. Neplatí totiž žádný zvláštní poplatek jako nějakou cenu za použitou dopravní cestu, který by byl výslovně určen jako účelový finanční příspěvek pro silnice. Byly ovšem zvýšeny daně z motorových vozidel a spotřební daň z minerálních olejů. Nejedná se zde však o specifické daně pro financování silnic, nýbrž o všeobecné daně, které nejsou účelově vázány. Z hlediska uživatele dopravy a tím i podnikatelských subjektů v silniční dopravě jsou tyto daně břemenem, které vzniká používáním silniční sítě motorovými vozidly. Z tohoto zorného úhlu uživatele je tedy možno daně vztahující se k motorovým vozidlům považovat za jistý druh poplatku za využívání silniční infrastruktury. Zatímco dopravní podniky využívající silniční infrastrukturu takto odvádějí jakýsi quasipoplatek, je železniční infrastruktura svěřena do úplné hospodářské zodpovědnosti železniční akciové společnosti již od jejího založení. Nic na tom v zásadě nemění ani 8 zákona o výstavbě spolkových kolejových dopravních cest (něm. zkr. BschwAG), podle něhož investice financuje stát. Podle 10 tohoto zákona platí DB AG roční odpisy za tyto investice. K tomu nese podle 8 odst. 4 téhož zákona náklady na údržbu a opravy své infrastruktury. V podmínkách využívání infrastruktury trvá tedy mezi dopravními podniky na silnici a na železnici i po reformě drah nadále podstatný rozdíl ovlivňující konkurenceschopnost. Ale i mezi samotnými dopravními podniky na železnici nebyla drážní reformou dosažena stejná situace co do schopnosti soutěže. II. Stejné konkurenční podmínky jsou dosažitelné pouze oddělením infrastruktury od dopravního podniku Hospodářským spojením železniční infrastruktury s podnikem Deutsche Bahn AG je budoucí vývoj kolejové dopravy ohrožen z dvojího hlediska. Za prvé je DB AG v plné výši zatížena náklady na údržbu, opravy a investice své infrastruktury, nehledě na otázku využití této infrastruktury, zatímco podniky silniční dopravy platí jen quasi-poplatky za používání, které závisí na počtu a četnosti nasazení jejich vozidel daň
3 z motorových vozidel a spotřební daň z minerálních olejů popř. v budoucnu při eventuelním zavedení výkonového poplatku za těžkou dopravu na množství použití infrastruktury. To se nutně odráží ve tvorbě cen společnosti DB AG, jelikož nezávisle na množství jí provedených dopravních výkonů má jako akciová společnost nahospodařit roční výnos, který má být v určitém procentuálním poměru k obratu nebo vlastnímu kapitálu, přičemž nákladová strana je zatížena plnými výdaji na infrastrukturu. Oproti tomu musí podnikatel v silniční dopravě při stanovování ceny pamatovat pouze na ty poplatky za infrastrukturu, které jsou závislé na používání této dopravy. Druhý handicap silnějšího rozmachu kolejové dopravy spočívá v tom, že Deutsche Bahn AG má jako majitel železniční infrastruktury jiným železničním dopravním podnikům podle 14 odst.1 Všeobecného zákona o železnicích poskytnout nediskriminační přístup ke své infrastruktuře. To znamená, že DB AG má svým vlastním konkurentům otevřít svou infrastrukturu za podmínek, které nanejvýš odpovídají vlastnímu zatížení plnými náklady na infrastrukturu, avšak v žádném případě se nesmí jednat o traťové ceny, které by přesahovaly ceny ve vnitrokoncernovém účtování. Pro srovnání si zkusme představit, že v silniční dopravě by určitá část silniční infrastruktury byla svěřena větší přepravní firmě do vlastnictví a užívání s břemenem nákladů na provoz, údržbu, opravy a investice a s úlohou zajistit všem konkurentům stejný přístup bez diskriminace k její infrastruktuře. Byl by to prostě neúměrný požadavek, chtít po jednom podniku, aby svým konkurentům dal k dispozici svůj výrobní faktor za stejných podmínek, aby jiné podniky mohly dělat obchody na jeho úkor. Bylo by pochopitelnější, kdyby tento podnik vyššími cenami za použití dopravní cesty uplatňoval takové ovlivnění konkurenceschopnosti, aby konkurentům provádění jejich obchodů co nejvíce ztížil. Při takovéto konstrukci by se muselo mluvit o institucionálním konfliktu zájmů, který není zúčastněným stranám příjemný a který nedovedou vyřešit. Ve stejné situaci se nachází Deutsche Bahn AG. I ona má neutrální tvorbou cen svým konkurentům otevřít svou infrastrukturu, aby tyto železniční dopravní podniky mohly provádět své obchody, které by stejně dobře mohla rozvíjet DB AG. Z toho vyplývá: stejně jako účastník hospodářské soutěže v silniční dopravě nemůže ostatním konkurentům zároveň stanovovat schvalovací podmínky pro využívání určitého výrobního faktoru, protože to by kvůli konfliktu zájmů vedlo k ovlivnění hospodářské soutěže, nelze připustit takovou situaci ani na železnici. Je zde třeba oprostit se od představy, že Deutsche Bahn AG je vzhledem ke své řádové velikosti největším a nejdůležitějším podnikem. Reformou drah mělo být politicky vytvořeno prostředí, které by otevřelo dalším podnikům možnost rovněž provozovat kolejovou dopravu, a to za stejných podmínek, pokud jde o přístup k dopravní cestě, jaké má Deutsche Bahn AG. Stejných startovních podmínek s ohledem na využívání dopravní cesty by však bylo možno dosáhnout jen tehdy, kdyby při založení společnosti DB AG nebyla infrastruktura zahrnuta do této akciové společnosti, nýbrž předána do kompetence nějaké třetí strany. Při reformě v roce 1993 měl být takzvaný úřad drah převeden z jeho nehybnosti dané zákonným úředním statusem do soukromoprávní formy podniku, aby bylo konečně dosaženo hospodářských úspěchů. K tomu by stačilo zařadit personál osobní a nákladní dopravy a dopravní prostředky (lokomotivy a vagóny) včetně příslušných nemovitostí do soukromoprávního podniku, avšak ponechat infrastrukturu dopravní cesty včetně nezbytného personálu pro zajištění provozu a údržbu infrastruktury mimo tento podnik. Tím by byly podobně jako u konkurující silniční dopravy funkce podnikání v železniční dopravě včetně věcných a lidských zdrojů soustředěny do soukromoprávní podnikové formy. Výrobní faktor infrastruktury by však byl stejně jako u silniční dopravy k dispozici pouze po zaplacení přístupových po-
4 platků, které by byly stejné vedle DB AG i pro aktuální a potencionální konkurenty a musely by být stanovovány třetí stranou. III. Německé dráhy a.s. odporují evropskému právu Když byly zákony k novému uspořádání organizace železnic v Německu 27. prosince 1993 schváleny, existovala již na evropské úrovni směrnice 91/440 z 29. července 1991, která na téma oddělení železničních dopravních podniků a železniční infrastruktury dává členským státům závazné instrukce. Podle článku 1 této směrnice mají být provoz železniční infrastruktury a výkon dopravních služeb železničními podniky navzájem odděleny, přičemž oddělení účetnictví je povinné, organizační nebo institucionální oddělení má být fakultativní. Tato úprava se na evropské úrovni konečně prosadila po dlouholetých výměnách názorů, aby podnikům provozujícím železniční dopravu byla dána šance pozitivního hospodářského vývoje bez břemene plných nákladů na infrastrukturu. Otcové německé reformy drah snad věřili, že ustanovením 25 zákona o zřízení společnosti Deutsche Bahn AG (něm. zkr. DBGrG) této směrnici ES dostatečně vyhověli. Podle tohoto předpisu je úsek dopravní cesty organizačně a účetně oddělen od ostatních úseků a podle 2 odst. 1 DBGrG má být nejpozději do pěti let vyčleněn do nově založené akciové společnosti. Přesto zůstávají podle 25, odst. 1, věta 2 DBGrG přípustná společná zúčtování zisků a ztrát přes organizační účetní oddělení dopravní cesty a nová a.s., která má být po pěti letech založena, je podle 2DBGrG podřízenou společností jediného holdingu. A takový výsledek směrnice EU 91/440 jistě nechtěla. Takto odporovala úprava postavení dopravní cesty resp. infrastruktury v zákonech o novém uspořádání organizace železnic v Německu již tehdy platnému evropskému právu, takže Deutsche Bahn AG již při svém založení neodpovídala normám evropského práva. IV. Jak by reforma drah musela vypadat? Jestliže bychom chtěli správu železniční infrastruktury organizovat podobně jako silniční infrastrukturu, musel by zákon o sloučení a novém členění majetku spolkových drah z 27. prosince 1993 v 3 obsahovat nikoli dvojí, nýbrž trojí rozdělení tohoto majetku. Odstavec 1 tohoto paragrafu by musel mít následující znění: Majetek spolkových drah se člení do tří úseků: 1. Podnikatelský úsek; zahrnuje poskytování dopravních služeb. 2. Úsek železniční infrastruktury; zahrnuje provozování železniční infrastruktury. 3. Správní úsek. Toto trojí dělení by muselo být konsekventně provedeno v následujících ustanoveních zákona o sloučení a novém členění spolkových železničních drah a zákonu o založení společnosti Deutsche Bahn AG (DBGrG) jakož i v dalších příslušných zákonech týkajících se reformy drah. Železniční infrastruktura by nebyla vyčleněna. Podle 3 DBGrG by se měl předmět podnikání společnosti DB AG vztahovat pouze na výkon železniční dopravy nákladů a osob a na obchodní činnosti příbuzné železniční dopravě. Provozování železniční infrastruktury, zvláště plánování, výstavba, údržba a zajišťování provozně správních a bezpečnostních systémů, by zůstalo v kompetenci spolkových drah. Majetek spolkových drah by pak byl účelně rozdělen na dvě části, aby se infrastruktura jako aktivní část oddělila od správního úseku jakožto shrnutí zbytků likvidace spolkové a říšské dráhy. To by platilo obzvláště pro ustanovení o vedení hospodářství, přijímání půjček a roční uzávěrku. Zde by měla platit jiná pravidla pro výstavbu, získávání a udržování infra-
5 strukturního majetku než pro správu zbývajícího personálu, využití nadbytečného nemovitého majetku a likvidace starých dluhů. Do kompetence železniční infrastruktury by spadaly všechny výdaje na výstavbu, opravy, údržbu a provoz železniční infrastruktury. Deutsche Bahn AG by se na těchto výdajích přímo nepodílela, tak jako dnes podle 8 až 10 zákona o výstavbě spolkových kolejových dopravních cest (BschwAG). Byla by stejně jako všichni jejich aktuální a potencionální konkurenti cenami za dopravní cestu zaangažována na nákladech na infrastrukturu, přičemž by bylo zaručeno rovné používání systému cen za dopravní cestu i pro jiné železniční dopravní podniky, protože ceny za dopravní cestu by byly stanoveny třetí stranou. Přitom by stát měl možnost volit z variant buď vypracovat systém cen za použití dopravní cesty s cílem plného pokrytí nákladů na infrastrukturu, anebo, sice podle dopravně politického zadání cíle přivést na železnici více dopravy, vycházet z pouze částečného pokrytí výdajů, aby podpořil všechny železniční dopravní podniky. K narušení soutěže železničních dopravních podniků s podniky silniční nákladové dopravy by takovouto cílenou politikou cen za dopravní cesty nemohlo dojít, pokud silniční nákladová doprava svými daněmi a poplatky rovněž nepokrývá své náklady na infrastrukturu. Systém cen za použití dopravní cesty by mohl být sestaven buď podle zadání spolkového ministerstva dopravy úsekem spolkové železniční infrastruktury a jím uplatňován vůči železničním dopravním podnikům, anebo by mohl být převeden jako další úloha do kompetence Spolkového drážního úřadu. Obě řešení by zabránila vzniku nynější situace, že jeden z účastníků hospodářské soutěže rozhoduje o ekonomických podmínkách přístupu jiných konkurentů k infrastruktuře. Vytvoření úseku železniční infrastruktury jako zvlášť spravovaného majetku v rámci majetku spolkových drah by tak Spolkové republice přineslo dvě výhody: za prvé by oba konkurující infrastrukturní systémy silnic a železnic byly organizovány stejně nezávisle na dopravních podnicích, přičemž by náklady na příslušnou infrastrukturu nesl v plné výši stát za spoluúčasti dopravních podniků prostřednictvím poplatků, daní a cen za použití dopravní cesty. za druhé by stát stanovením cen za použití dopravní cesty, podobně jako to již dělá u silniční infrastruktury svou politikou pomocí poplatků a daní, získal pružný dopravně politický nástroj k řízení a ovlivňování dopravy a tím i k podpoře kolejové dopravy. V. Co se ještě může stát dnes? Poté, co se během šesti let stala železniční infrastruktura součástí společnosti Deutsche Bahn AG, se jeví jako absurdní pokoušet se nyní kolo otáčet zpět a převádět ji opět do správy jako součást majetku spolkových drah. Zcela nemožné to teoreticky není. Vždyť jak již bylo uvedeno je podle 25 zákona o založení Německých drah (DBGrG) uvnitř DB AG úsek dopravní cesty organizačně a účetně oddělen od ostatních úseků společnosti. Majetkové hodnoty úseku dopravní cesty jsou mu přiřazeny. Vyčlenění dopravní cesty do nově založené akciové společnosti, které mělo být podle 2 odst. 1 zákona o založení Německých drah (DBGrG) provedeno nejpozději pět let po zápisu společnosti Deutsche Bahn AG do obchodního rejstříku, se uskutečnilo počátkem roku 1999, takže dnes uvnitř koncernu DB existuje vlastní infrastrukturní společnost, která zahrnuje tytéž věcné a personální zdroje, které by musel mít i zvlášť spravovaný majetek železniční infrastruktury. Jelikož Deutsche Bahn AG nevznikla podle předpisu akciového zákona, nýbrž podle zvláštního zákona o založení Německých drah (DBGrG), mohla by být a.s. Dopravní cesta
6 (Fahrweg AG) Německých drah opět převedena do zvlášť spravovaného majetku železniční infrastruktury rovněž pouze zákonem. To by však mělo za následek výrazné organizační změny a změny personálního statusu a vyžádalo by si to nějaký čas na jejich realizaci. Proto by měla být zvolena jednodušší a rychlejší cesta, která spočívá ve vyčlenění a.s. Dopravní cesty (Fahrweg AG) z Deutsche Bahn AG. Ani toto vyčlenění by nemohlo proběhnout podle předpisů akciového zákona o rozpuštění společnosti, nýbrž by se muselo uskutečnit pomocí zvláštního zákona, který by doplnil zákon o novém organizačním uspořádání z 27. prosince Po vyčlenění Dopravní cesty a.s. bude tato společnost vůči dopravnímu podniku Deutsche Bahn AG nezávislá a samostatná. Bude proto moci vůči všem železničním dopravním podnikům na základě zadání státu jakožto společníka uplatňovat odpovídající konkurenčně neutrální strategii stanovení cen za použití dopravní cesty. Jako akciová společnost nesmí produkovat ztráty. Proto musí na příjmové straně vykazovat státní příspěvky, pokud má podle vůle státu prostřednictvím cen za použití dopravní cesty podporovat železniční dopravu. Vyčleněná a.s. Dopravní cesta tím dává stejné možnosti jako vlastnictví železniční infrastruktury spolkovými drahami (státem), totiž konkurenčně neutrální přístup k dopravní cestě pro všechny železniční dopravní podniky. Proto by se mělo co nejdříve vykročit touto cestou. Pak se ukáže, zda železniční dopravní podniky, velká státní společnost Deutsche Bahn AG a menší aktuální a potencionální železniční dopravci pozvolna dosáhnou většího oživení kolejové dopravy. Shrnutí Až dosud se nikterak neprojevily žádné známky očekávaného oživení železničního systému, hlavního záměru reformy od založení Německých drah a.s. (DB AG) před šesti lety. Důvod tohoto stavu spočívá v přenesení plné finanční zodpovědnosti za infrastrukturu železničního systému na DB AG. Výsledkem je, že podmínky hospodářské soutěže mezi silnicemi a železnicemi jsou i nadále pokřiveny rozdílnými metodami alokace nákladů na infrastrukturu. Mimoto je jakákoli forma soutěže mezi dopravními společnostmi používajícími železniční dráhy účinně blokována, poněvadž se od DB AG očekává, že poskytne rovnoprávný přístup ke svým infrastrukturním zařízením, což fakticky směřuje ke vzniku konfliktu zájmů. Tento článek ukazuje, jak by mohl být tento konflikt odstraněn a napraven do budoucna pomocí různých nových právních norem v souvislosti se zákony, jimiž se reforma železničního systému řídí. Jejich cílem by mělo být vytvoření lepších podmínek pro konkurenci mezi silniční a železniční dopravou jakož i mezi železničními dopravci navzájem. Zdroj: Internationales Verkerhrswesen (52), 2000, č. 5, s Překlad: Antonín Rozkopal Korektura: ODIS
Příloha č. 2. Rozvaha společnosti.a.s.a. skládka Bystřice, s.r.o. za rok 2013
Příloha č. 2 Rozvaha společnosti.a.s.a. skládka Bystřice, s.r.o. za rok 2013 Výkaz zisku a ztráty společnosti.a.s.a. skládka Bystřice, s.r.o. za rok 2013 Příloha k účetní závěrce společnosti.a.s.a. skládka
VíceČeská železnice na křižovatce
Česká železnice na křižovatce Ing. Petr Žaluda předseda představenstva a generální ředitel ČD, a.s. Prague Marriott Hotel, 7. září 2010 Orientace na zákazníka dopravce ČD, a.s., je v přímém kontaktu se
VíceVliv interoperability na českou dálkovou a regionální železniční dopravu. Konference Czech Raildays 2010 Ing. Pavel Kodym
Vliv interoperability na českou dálkovou a regionální železniční dopravu Konference Czech Raildays 2010 Ing. Pavel Kodym Obsah 1. Úvod reforma železnic 2. Rozšíření působnosti TSI 3. Vliv TSI řízení zabezpečení
VíceFormy vlastnictví stavebních firem- klady a zápory. Management podniku Alice Černá 2013
Formy vlastnictví stavebních firem- klady a zápory Management podniku Alice Černá 2013 Členění podniků dle právní formy vlastnictví a) podniky jednotlivce (živnosti) - dle živnostenského zákona; - pravidelná
VíceEVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE
Směrnice (ES) 2888/2000 Evropského parlamentu a Rady ze dne 18. prosince 2000 o rozdělení povolení pro těžká nákladní vozidla cestující Švýcarskem (Regulation (EC) 2888/2000 of the European Parliament
VíceÚřad pro přístup k dopravní infrastruktuře Ing. Pavel Kodym, předseda Myslíkova 171/31 110 00 Praha 1 Mgr. Aneta Miklášová 0154/2018/O25 Podnikový právník 12. 7. 2018 +420 601 563 657 Pověření zaměstnance
VíceOSOBNÍ DOPRAVA. D. daňové právo
OSOBNÍ DOPRAVA D. daňové právo 1. Místní příslušnost správce daně, není-li stanoveno jinak, se řídí: a) u fyzické osoby jejím místem pobytu, u právnické osoby jejím sídlem b) u fyzické osoby jejím místem
VícePraha, Vysoká škola ekonomická 25.10.2013
Praha, Vysoká škola ekonomická 25.10.2013 Potenciál rozvoje nákladní železniční dopravy v konkurenčním prostředí Development potential of freight railway transport in a competitive environment Ing. Milan
VíceTarifní odbavení z hlediska síťovosti železniční dopravy
Tarifní odbavení z hlediska síťovosti železniční dopravy JUDr. Ondřej Michalčík Ministerstvo dopravy konference VEŘEJNÁ DOPRAVA ON-LINE 2018 20. listopadu 2018, Praha Rozdělení trhu v železniční dopravě
VíceKONKURENCE NA ŽELEZNICI. Zdeněk Tomeš
KONKURENCE NA ŽELEZNICI Zdeněk Tomeš tomes@econ.muni.cz Která konkurence? 1) Intermodální konkurence (železnice x silnice) 2) Intramodální konkurence (ČD x Viamont) 1) Intermodální (Železnice x silnice)
VíceSYSTÉM ŠKOLENÍ PRO ZÍSKÁNÍ A UDRŽENÍ ODBORNÉ ZPŮSOBILOSTI
ŽELEZNIČNÍ DOPRAVNI CESTA 2018 10. - 12. dubna 2018 SYSTÉM ŠKOLENÍ PRO ZÍSKÁNÍ A UDRŽENÍ ODBORNÉ ZPŮSOBILOSTI Ing. Jitka Češková SŽDC, Generální ředitelství, Odbor personální, Praha 1. ÚVOD Systém školení
VíceDefinice malého a středního podniku* Počet zaměstnanců
Definice malého a středního podniku* Počet zaměstnanců Celková aktiva nebo obrat nepřesahují Aktiva Obrat Střední podnikatel < 250 43 mil. EUR 50 mil. EUR Malý podnikatel < 50 10 mil. EUR 10 mil. EUR Drobný
VíceNávrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 30.1.2013 COM(2013) 26 final 2013/0013 (COD) Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY, kterým se zrušuje nařízení Rady (EHS) č. 1192/69 o společných pravidlech normalizace
VícePrezentace pololetních výsledků hospodaření Skupiny ČD 2016
Prezentace pololetních výsledků hospodaření Skupiny ČD 2016 Praha, 31. srpna 2016 Hospodaření Skupiny ČD Tržby z hlavní činnosti 16 330 16 326 Ostatní provozní výnosy 2 442 1 635 Náklady -14 366-14 127
VíceN 080 / 11 / 02 a N 081 / 11 / 02
N 080 / 11 / 02 a N 081 / 11 / 02 11. funkční období N 080 / 11 / 02 a N 081 / 11 / 02 Usnesení Výboru pro záležitosti Evropské unie k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení
VíceRada Evropské unie Brusel 1. června 2017 (OR. en) Jeppe TRANHOLM-MIKKELSEN, generální tajemník Rady Evropské unie
Rada Evropské unie Brusel 1. června 2017 (OR. en) Interinstitucionální spis: 2017/0113 (COD) 9669/17 ADD 1 TRANS 213 CODEC 924 IA 99 PRŮVODNÍ POZNÁMKA Odesílatel: Datum přijetí: 1. června 2017 Příjemce:
VíceS T A T U T Státního fondu dopravní infrastruktury
Příloha usnesení vlády ze dne 23. listopadu 2016 č. 1034 S T A T U T Státního fondu dopravní infrastruktury Článek 1 Úvodní ustanovení Postavení Státního fondu dopravní infrastruktury (dále jen Fond"),
VíceSDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU. podle čl. 294 odst. 6 Smlouvy o fungování Evropské unie. týkající se
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 24.10.2016 COM(2016) 689 final 2013/0028 (COD) SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU podle čl. 294 odst. 6 Smlouvy o fungování Evropské unie týkající se postoje Rady k přijetí
VíceČasová dostupnost krajských měst České republiky
Časová dostupnost krajských měst České republiky Jedním z významných faktorů ovlivňujících konkurenceschopnost dopravního módu je cestovní doba mezi zdrojem a cílem cesty. Úkolem tohoto dokumentu je proto
VíceObecné pokyny (konečné znění)
EBA/GL/2017/03 11/07/2017 Obecné pokyny (konečné znění) ke konverznímu koeficientu pro konverzi dluhu na kapitál při rekapitalizaci z vnitřních zdrojů 1. Dodržování předpisů a oznamovací povinnost Status
VícePravidla hospodaření VŠE. Článek 1 Úvodní ustanovení
Příloha č. 1 Statutu VŠE Pravidla hospodaření VŠE Článek 1 Úvodní ustanovení (1) Hospodaření VŠE se řídí zákonem a ostatními zvláštními právními předpisy 1) a podmínkami stanovenými v rozhodnutích o poskytování
VíceRozdílová tabulka návrhu předpisu ČR s legislativou ES
Poznámka pod čarou č. 93 Celex č. Ustanovení Směrnice Rady 90/435/EHS ze dne 23. července 1990 o společném systému zdanění mateřských a dceřiných společností z různých členských států, ve znění směrnice
VíceDOPRAVNÍ POLITIKA A STATISTIKA DOPRAVY
DOPRAVNÍ POLITIKA A STATISTIKA DOPRAVY Co to je dopravní politika deklaruje co stát (EU atd.) musí a chce v oblasti dopravy udělat vytváří se na delší plánovací období (např. ČR 2007 2013, EU 2001 2010)
VícePŘÍLOHA č. 1d. Definice malého a středního podniku. Celková aktiva nebo obrat nepřesahují. Počet zaměstnanců. Aktiva / Majetek Obrat / Příjmy
Definice malého a středního podniku Počet zaměstnanců Celková aktiva nebo obrat nepřesahují Aktiva / Majetek Obrat / Příjmy Střední podnikatel < 250 43 mil. EUR 50 mil. EUR Malý podnikatel < 50 10 mil.
VíceACRI Akademie Novinky v legislativě o železniční interoperabilitě
ACRI Akademie Novinky v legislativě o železniční interoperabilitě Radek Čech ACRI Akademie 2012, Praha, 1.11.2012 Nový přístup Nově schvalovaná a revidovaná TSI vycházejí z tzv. nového přístupu Cíl: Umožnit
Více2 Základní pojmy. a) vlaky regionální dopravy takové vlaky, jimiž dopravce zajišťuje základní dopravní obslužnost území kraje závazky veřejné služby,
PŘÍLOHY PŘÍLOHA A Vyhláška č. 241/2005 Sb., o prokazatelné ztrátě ve veřejné drážní osobní dopravě a o vymezení souběžné veřejné osobní dopravy Ministerstvo dopravy stanoví podle 39a odst. 3 a 39b odst.
VíceL 320/8 Úřední věstník Evropské unie 17.11.2012
L 320/8 Úřední věstník Evropské unie 17.11.2012 NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 1078/2012 ze dne 16. listopadu 2012 o společné bezpečnostní metodě sledování, kterou mají používat železniční podniky, provozovatelé
VíceZvládnutí růstu přepravní náročnosti a vlivu globalizace v dopravě. Harmonizace podmínek přepravního trhu a zpoplatnění uživatele
S O U B O R I N D I K Á T O R Ů D O P R AV N Í P O L I T I K Y Indikátory budou hodnoceny k rokům 2010 a 2013 v porovnání k roku 2005 (L = limity, T = trendy). Dosažení vhodné dělby přepravní práce mezi
VícePARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2007 V. volební období. Vládní návrh. na vydání
PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2007 V. volební období 345 Vládní návrh na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů - 2 - ZÁKON
VíceZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ. o výdajích EZZF. Systém včasného varování č. 1-4/2016
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 25.4.2016 COM(2016) 240 final ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ o výdajích EZZF Systém včasného varování č. 1-4/2016 CS CS OBSAH 1. Rozpočtový proces EZZF na rok
VíceVýstup aktivity č. 9. Studie proveditelnosti pro nastavení účetních a ekonomických standardů pro oblast sociálních služeb. Ing.
Výstup aktivity č. 9 Studie proveditelnosti pro nastavení účetních a ekonomických standardů pro oblast sociálních služeb Ing. Linda Maršíková O čem budeme hovořit? Původní nastavení a obsah aktivity Změna
VíceSPOLEK RODIČŮ A PŘÁTEL GYMNÁZIA LOUNY. Stanovy. Sídlo: Poděbradova 661, Louny IČO: Založen:
SPOLEK RODIČŮ A PŘÁTEL GYMNÁZIA LOUNY Stanovy Sídlo: Poděbradova 661, 440 01 Louny IČO: 64018130 Založen: 4.3.1992 2017 I. Základní ustanovení 1. Sdružení, ve smyslu zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování,
VíceKrajský úřad Usteckého kraje
, Krajský úřad Usteckého kraje Velká Hradební 3118/48, 400 02 Ústí nad Labem odbor kontroly JID: Jednací číslo.: 772/2013/KUUK 357/KON/2012 Stejnopis č. 1 ZPRÁVA O výsledku přezkoumání hospodaření obec
VíceDefinice drobných, malých a středních podniků vymezená v nařízení Komise (ES) č. 364/2004 ze dne 25. února 2004 1
Definice drobných, malých a středních podniků vymezená v nařízení Komise (ES) č. 364/2004 ze dne 25. února 2004 1 Článek 1 Drobný, malý a střední podnikatel 1. Za drobného, malého a středního podnikatele
VíceStátní podpora SA.35948 (2012/N) Česká republika Prodloužení režimu podpory Interoperabilita v železniční dopravě (ex N 469/2008)
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 02.05.2013 C(2013) 2363 final VEŘEJNĚ PŘÍSTUPNÉ ZNĚNÍ Tento dokument je poskytnut pouze pro informační účely. Věc: Státní podpora SA.35948 (2012/N) Česká republika Prodloužení
VíceEvropská železniční síť zajišťující konkurenceschopnost nákladní dopravy. Ing. Bohuslav Navrátil náměstek generálního ředitele SŽDC
Evropská železniční síť zajišťující konkurenceschopnost nákladní dopravy Ing. Bohuslav Navrátil náměstek generálního ředitele SŽDC Obsah Úvod, představení organizace Železniční tratě ČR zařazené do evropské
VícePOLOLETNÍ ZPRÁVA SPOLEČNOSTI. EXAFIN investiční fond s proměnným základním kapitálem, a.s. se sídlem Myslíkova 23/174, Praha - Nové Město, PSČ 11000
POLOLETNÍ ZPRÁVA SPOLEČNOSTI EXAFIN investiční fond s proměnným základním kapitálem, a.s. se sídlem Myslíkova 23/174, Praha - Nové Město, PSČ 11000 (za první pololetí 2015) (neauditovaná, nekonsolidovaná)
VíceSTANOVY ZAPSANÉHO SPOLKU TRACK MARSHALS BRNO
STANOVY ZAPSANÉHO SPOLKU TRACK MARSHALS BRNO 1 STANOVY Zapsaného spolku TRACK MARSHALS BRNO Článek 1 Název, sídlo, působnost 1. Název spolku: Track Marshals Brno, dále jen TMB 2. Sídlo: Bratislavská 189/5A,
VíceOsnovy k rekvalifikačnímu kurzu účetnictví
Osnovy k rekvalifikačnímu kurzu účetnictví (vyučovací hodina = 5 minut) Poučení o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci 1 Právní úprava účetnictví 2 podstata, význam a funkce účetnictví právní úprava
VíceVymezení drobného, malého a středního podnikatele a postupů pro zařazování podnikatelů do jednotlivých kategorií
Vymezení drobného, malého a středního podnikatele a postupů pro zařazování podnikatelů do jednotlivých kategorií Článek 1 Drobný, malý a střední podnikatel 1. Za drobného, malého a středního podnikatele
VíceMístní akční skupiny
Místní akční skupiny Stav informací k listopadu 2014 Podpořeno dotací poskytnutou Ministerstvem pro místní rozvoj na realizaci projektu Udržitelný rozvoj venkova prostřednictvím místních akčních skupin.
VícePrezentace výsledků hospodaření Skupiny ČD za rok 2016
Prezentace výsledků hospodaření Skupiny ČD za rok 2016 Praha, 28. dubna 2017 Hospodaření Skupiny ČD Tržby z hlavní činnosti 33 292 33 083 Ostatní provozní výnosy 4 431 4 544 Náklady -29 401-30 702 - výkonová
Více1 PODNIKATELSKÉ SESKUPENÍ, KONCERNY, MATEŘSKÉ A DCEŘINÉ SPOLEČNOSTI V KONCERNOVÉM PRÁVU
Obsah 1 PODNIKATELSKÉ SESKUPENÍ, KONCERNY, MATEŘSKÉ A DCEŘINÉ SPOLEČNOSTI V KONCERNOVÉM PRÁVU......... 2 1.1 Obecná právní úprava obchodního zákoníku a pojmy zde použité..... 2 1.2 Ovládací smlouva podle
VíceInformace o aktuálním stavu změn v drážní legislativě
Informace o aktuálním stavu změn v drážní legislativě Danuše Marusičová ACRI Akademie seminář Technické normy pro tramvajovou dopravu Praha, 14.1.2015 Stav změn v drážní legislativě Legislativa ČR Legislativa
VíceČ.j. VP/S 36/ V Brně dne 14. srpna 2001
Č.j. VP/S 36/01-160 V Brně dne 14. srpna 2001 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže v řízení zahájeném dne 30. 4. 2001 podle 6 odst. 1 zákona č. 59/2000 Sb., o veřejné podpoře ve spojení s 18 odst. 1 zákona
VíceVymezení pojmu drobný, malý a střední podnikatel a postupů pro zařazování podnikatelů do jednotlivých kategorií
Vymezení pojmu drobný, malý a střední podnikatel a postupů pro zařazování podnikatelů do jednotlivých kategorií Článek 1 Drobný, malý a střední podnikatel 1. Za drobného, malého a středního podnikatele
VíceVýroční setkání představitelů českého železničního průmyslu. Dopravní politika ČR
ACRI Asociace podniků českého železničního průmyslu Výroční setkání představitelů českého železničního průmyslu 8.11.2012, Zámek Štiřín Dopravní politika ČR Prof. Ing. Václav Cempírek, Ph.D. Poslanecká
VíceÚSTECKÝ KRAJ Krajský úřad
ÚSTECKÝ KRAJ Krajský úřad Smlouva o závazku veřejné služby ve veřejné drážní osobní dopravě uzavřená podle 269 odst. 2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, v platném znění Číslo smlouvy: Článek I.
VíceNové modely interkomunální spolupráce v kantonu Curych
Nové modely interkomunální spolupráce v kantonu Curych Autoři referátu Roland Wetli a Rolf Bieri Seminář v Praze 11. - 13. září 2006 Obecní úřad kantonu Curych Přehled potřeba reforem, problémové oblasti
VíceIntegrované dopravní systémy-m
Integrované dopravní systémy-m Úvod doc. Ing. Miloslav Řezáč, Ph.D. Katedra dopravního stavitelství, Fakulta stavební, VŠB-TU Ostrava Integrovaný dopravní systém (IDS) je systém dopravní obsluhy určitého
VícePŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE
Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Držitel certifikátu dle ISO 9001 PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE Předmět: ÚČETNICTVÍ Obor vzdělávání: 64-41-l/51 Podnikání - dálková forma
VícePočtvrté za sebou nejlepší výsledek v historii koncernu Oberbank
TISKOVÁ ZPRÁVA Praha, 22. května 2014: Bilanční tisková konference koncernu Oberbank AG Počtvrté za sebou nejlepší výsledek v historii koncernu Oberbank Podrobné výsledky: hospodářský výsledek po zdanění
VíceÚSTECKÝ KRAJ ZÁSADY FONDU VODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ a ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ÚSTECKÉHO KRAJE (dále jen zásady )
ÚSTECKÝ KRAJ ZÁSADY FONDU VODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ a ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ÚSTECKÉHO KRAJE (dále jen zásady ) Článek 1 Základní ustanovení 1) Ústecký kraj (dále též jen kraj ) zřídil usnesením Zastupitelstva
VícePROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY
PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY školní rok 2010/2011 Hotelnictví Metodický návod k využití sjednocených tematických okruhů pro profilovou část maturitní zkoušky Součástí řešení projektu Kurikulum S je
VícePerspektivy nádraží na české železnici. Tomáš Drmola, MBA
Perspektivy nádraží na české železnici Tomáš Drmola, MBA Konference Křižovatky architektury Praha hlavní nádraží, 3. červen 2015 Obsah 1. Proces transformace železničního sektoru ČR 2. Důvody a přínosy
VíceMinimální doba nájmu u finančního leasingu hmotného majetku podle doby uzavření smlouvy
Minimální doba nájmu u finančního leasingu hmotného majetku podle doby uzavření smlouvy Smlouva o finančním leasingu byla uzavřena v době od 1. 1. 2008 do 31. 3. 2009 Zákonem o stabilizaci veřejných rozpočtů
VíceModel podniku. Ú č e t n i c t v í. Stát. Podnik (kombinace VF) Prodej. Nákup Řízení plánování, organizace,vedení, rozhodování Výroba ŘLZ
Podniková ekonomika Model podniku Ú č e t n i c t v í Stát Dodavatel Podnik (kombinace VF) Odběratel Nákup Řízení plánování, organizace,vedení, rozhodování Výroba ŘLZ Prodej 2 3 Vývoj situace podniků na
VícePříloha k účetní závěrce za období roku 2013
Příloha k účetní závěrce za období roku 2013 1 OBECNÉ ÚDAJE 1.1 Identifikace účetní jednotky Společnost: MAS Lužnicko o. p. s. Sídlo Zákostelní 720, 391 11 Planá nad Lužnicí Právní forma Obecně prospěšná
VíceLIBERALIZACE ODVĚTVÍ DOPRAVY A SOUVISEJÍCÍ EVROPSKÝ LEGISLATIVNÍ RÁMEC
LIBERALIZACE ODVĚTVÍ DOPRAVY A SOUVISEJÍCÍ EVROPSKÝ LEGISLATIVNÍ RÁMEC Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál
VíceSTANOVY OBČANSKÉHO SDRUŽENÍ. Kruh přátel Severáčku
STANOVY OBČANSKÉHO SDRUŽENÍ 1. Název : Kruh přátel Severáčku Kruh přátel Severáčku Článek 1 Název a sídlo 2. Sídlo : Frýdlantská 1359/19, 460 01 Liberec Článek 2 Statut sdružení 1. Sdružení je dobrovolnou,
VícePODNIKATELSKÝ ZÁMĚR, PLÁN. Zpracováno v rámci projektu IVA 2018/FVHE/2380/55
PODNIKATELSKÝ ZÁMĚR, PLÁN ČEHO CHCETE V ŽIVOTĚ DOSÁHNOUT? JAKÉ VLASTNOSTI BY MĚL MÍT PODNIKATEL? JAKÉ VLASTNOSTI BY MĚL MÍT PODNIKATEL? sebemotivace chtít vyniknout, být lepší, uspět sebedůvěra pocit vnitřní
VíceDůvodová zpráva Střednědobý výhled rozpočtu 2. Základní vlivy působící na sestavení střednědobého výhledu rozpočtu na roky
Důvodová zpráva 1. Střednědobý výhled rozpočtu je nástrojem územního samosprávného celku sloužící pro střednědobé finanční plánování rozvoje jeho hospodářství. Sestavuje se na základě uzavřených smluvních
VíceCPr_1 Civilní právo 1 PRÁVNICKÁ OSOBA Fakulta právních a správních studií VŠFS Katedra evropského a soukromého práva JUDr. Adam Zítek, Ph.D.
CPr_1 Civilní právo 1 PRÁVNICKÁ OSOBA Fakulta právních a správních studií VŠFS Katedra evropského a soukromého práva JUDr. Adam Zítek, Ph.D. Základní konstrukce vymezení právnické osoby (PO) - 20 o.z.:
VíceVýroční zpráva 2013 Přerovská rozvojová s.r.o. Výroční zpráva 2013
Výroční zpráva 2013 Přerovská rozvojová s.r.o. Výroční zpráva 2013 1 Obsah: Obsah, přílohy... 2 Základní identifikační údaje.. 3 Výroční zpráva jednatele společnosti.. 4 Valná hromada, jednatelé... 5 Historie
VíceKAŽDÝ JSME JINÝ, ALE VŠICHNI ŘÍDÍME ŠKOLSTVÍ. Filip Kuchař
KAŽDÝ JSME JINÝ, ALE VŠICHNI ŘÍDÍME ŠKOLSTVÍ Filip Kuchař Proč toto téma? Podmětem jeden z výsledků kulatého stolu CŠM z 12.2011 Pedagogický výzkum a pedagogická praxe soulad, antipatie či lhostejnost?
VícePodnikatelé a osoby samostatně výdělečně činné
Podnikatelé a osoby samostatně výdělečně činné 1. přednáška 1FU311 Ing. Jana Skálová, Ph.D. Podnikání Je vymezeno v 2 obchodního zákoníku Soustavná činnost Prováděná samostatně podnikatelem Vlastním jménem
VíceFakulta dopravní Ústav dopravní telematiky. Představení činnosti Fakulty dopravní ČVUT s důrazem na regionální tratě. doc. Ing. Martin Leso, Ph.D.
České vysoké učení technické v Praze Fakulta dopravní Představení činnosti Fakulty dopravní ČVUT s důrazem na regionální tratě doc. Ing. Martin Leso, Ph.D. Praha 25.6.2014 Činnosti Fakulty dopravní ČVUT
VíceCharakteristika podnikatele a výběr společníka
Charakteristika podnikatele a výběr společníka Obsah Podnikání Faktory ovlivňující podnikání Podnikání v číslech Kdo je podnikatel? Typicky český podnikatel Podnikatel vs. zaměstnanec Výhody a nevýhody
VíceÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE
*UOHSX005JM6E* UOHSX005JM6E ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE ROZHODNUTÍ Č. j.: ÚOHS-V194/2013/PP-22286/2013/840/RPl Brno 14. 11. 2013 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže v souvislosti se správním
VíceČeské dráhy, a.s. ČD M 11. Předpis. o nakládání s nemovitým majetkem ČD, a.s. Úroveň přístupu C
České dráhy, a.s. ČD M 11 Předpis o nakládání s nemovitým majetkem ČD, a.s. Úroveň přístupu C České dráhy, a.s. ČD M11 Předpis o nakládání s nemovitým majetkem ČD, a.s. Schváleno rozhodnutím generálního
VíceVeřejné rozpočty. Blok IV. Veřejné rozpočty
Veřejné rozpočty Blok IV. Veřejné rozpočty Podstata, funkce, rozpočtové zásady Rozpočtová pravidla, rozpočtová soustava, rozpočtový proces Příjmy státního rozpočtu Výdaje státního rozpočtu Struktura státního
VíceRole IDS v období liberalizace a segmentace železnice
Fakulta dopravní ČVUT Ústav řízení dopravních procesů a logistiky Role IDS v období liberalizace a segmentace železnice doc. Dr. Ing. Roman Štěrba 25. ročník konference INTEGROVANÉ DOPRAVNÍ SYSTÉMY Žďár
VíceDůvodová zpráva Střednědobý výhled rozpočtu
Důvodová zpráva 1. Střednědobý výhled rozpočtu je nástrojem územního samosprávného celku sloužící pro střednědobé finanční plánování rozvoje jeho hospodářství. Sestavuje se na základě uzavřených smluvních
VíceVLASTNÍ A CIZÍ ZDROJE FINANCOVÁNÍ AKTIV (STRUKTURA, PRACOVNÍ KAPITÁL, LIKVIDITA PODNIKU) 6.1 Vlastní zdroje základní kapitál, kapitálové fondy, fondy ze zisku, výsledek hospodaření za běžné období, za
VíceORGANIZAČNÍ ŘÁD Vokoun & Pokorný s.r.o.
ORGANIZAČNÍ ŘÁD Vokoun & Pokorný s.r.o. Schválil: Funkce: Jan Vokoun, Tomáš Pokorný Jednatelé společnosti Datum schválení: 15. 12. 2016 Datum účinnosti: 1. 1. 2017 VŠEOBECNÁ ČÁST 1. Úvodní ustanovení 1.1.
VíceOBSAH 1. DlouhoDobý nehmotný a hmotný majetek 11
OBSAH 3 OBSAH 1. DlouhoDobý nehmotný a hmotný majetek 11 1.1 Hmotný majetek v účetnictví a u daní z příjmů 11 1.1.1 Hmotný majetek 11 1.1.2 dlouhodobý hmotný majetek (dhm) 12 1.1.2.1 Vymezení 12 1.1.2.2
VíceCS Jednotná v rozmanitosti CS A8-0206/218. Pozměňovací návrh
21.3.2019 A8-0206/218 218 Bod odůvodnění 12 (12) Tato vyvážená kritéria by měla vycházet z konceptu dostatečné vazby řidiče na území hostitelského členského státu. Proto by měl být stanoven časový limit,
VíceZákon o silniční dopravě Obsah zákona
Zákon o silniční dopravě Obsah zákona Smluvní strana PRODÁVAJÍCÍ - povinnost předmět koupě kupujícímu odevzdat Smluvní strana KUPUJÍCÍ - povinnost předmět koupě převzít a zaplatit za něj prodávajícímu
VíceObsah. 1. Dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek 11
Obsah 1. Dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek 11 1.1 Hmotný majetek v účetnictví a u daně z příjmů 11 1.1.1 Hmotný majetek 11 1.1.2 Dlouhodobý hmotný majetek (DHM) 12 1.1.2.1 Vymezení 12 1.1.2.2 Schéma
VíceUčivo o podniku a podnikání. Osnova učiva:
Učivo o podniku a podnikání 2. tématický celek Osnova učiva: 1. Zařazení učiva 2. Didaktická analýza učiva 3. Struktura učiva a jeho rozvržení v tématickém plánu 4. Metodické zpracování učiva týkající
Vícevyhlašuje 3. výzvu k předkládání žádostí o podporu z Integrovaného regionálního operačního programu
Místní akční skupina Brána Brněnska, z.s. jako nositel strategie komunitně vedeného místního rozvoje SCLLD pro území Místní akční skupiny Brána Brněnska, z.s. na období 2014 2020 vyhlašuje 3. výzvu k předkládání
VícePravidla hospodaření
Pravidla hospodaření Příloha 2 ke Statutu VŠE Článek 1 Úvodní ustanovení Hospodaření VŠE se řídí zejména zákonem a ostatními zvláštními právními předpisy 1) a rozhodnutími o poskytování příspěvků a dotací,
Více100 % 60% 80% 100% 100% 100% A B C D
Podnikatelská seskupení 60% A 100 % B 80% D C 100% 100% 100% A B C D Charakteristika seskupení - celek je vázán vlastnictvím podílů a rozhodovacími pravomocemi společníků nebo jiným důvodem (osobní vazba,
VíceRoční účetní závěrky některých forem společností, pokud jde o mikrosubjekty ***II
P7_TA-PROV(2011)0563 Roční účetní závěrky některých forem společností, pokud jde o mikrosubjekty ***II Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. prosince 2011 k postoji Rady v prvním čtení
Více1993-1998. Hans Strelow
Doprava v zemích střední Evropy 1993-1998 Hans Strelow Polsko, Rumunsko a Česká republika dohromady představují 62% celkové délky železničních tratí zemí střední Evropy. Silnice a železnice jsou dominantními
VíceIII. PRÁVNÍ ÚPRAVA JEDNATELŮ A JEJICH ODMĚŇOVÁNÍ
III. PRÁVNÍ ÚPRAVA JEDNATELŮ A JEJICH ODMĚŇOVÁNÍ 3.1 Uzavření smluv s jednateli Společnost s ručením omezeným je právnickou osobou, která nemůže sama jednat a proto za ni musí jednat někdo jiný. Podle
VíceDaňové zatížení podniků v Bavorsku činí průměrně 28,7% (v Německu: 29,8%). To je méně než v mnoha jiných průmyslově vyspělých zemích.
Všeobecně Daně v Bavorsku Daňové zatížení podniků v Bavorsku činí průměrně 28,7% (v Německu: 29,8%). To je méně než v mnoha jiných průmyslově vyspělých zemích. Kromě toho existuje řada daňových úlev a
VíceTémata pro zkoušky profilové části maturitní zkoušky. Provoz a ekonomika dopravy, varianta vzdělávání ekonomická
Témata pro zkoušky profilové části maturitní zkoušky Provoz a ekonomika dopravy, varianta vzdělávání ekonomická 1. povinná zkouška - Ekonomika 1. Trh, jeho struktura a zákonitosti 2. Právní úprava evidence
VíceObsah. Poděkování... XI. Předmluva... XIII. Úvod... XV. Seznam obrázků a tabulek... XXIII
Obsah Poděkování.... XI Předmluva... XIII Úvod... XV Seznam obrázků a tabulek... XXIII 1. Mezinárodní silniční nákladní přeprava a zasílatelství v souvislostech... 1 1.1 Širší vývojové tendence mezinárodní
VíceSTANOVY SDRUŽENÍ RODIČŮ PŘI ZÁKLADNÍ ŠKOLE DOLNÍ PODLUŽÍ
STANOVY SDRUŽENÍ RODIČŮ PŘI ZÁKLADNÍ ŠKOLE DOLNÍ PODLUŽÍ Preambule Občanské sdružení rodičů při ZŠDP bylo založeno 9. dubna 2008, dle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů. S účinností zákona č. 89/2012
VíceKlady a zápory Jan Korbel Management stavební firmy N V Praze
Klady a zápory Jan Korbel Management stavební firmy N V Praze 28.11.2018 podniky jednotlivce (živnosti) - dle živnostenského zákona; - pravidelná výdělečná činnost provozovaná samostatně, pod vlastním
VícePravidla rozpočtového procesu města Tišnova
Pravidla rozpočtového procesu města Tišnova účinnost od 26.3.2013 OBSAH: Obsah: Strana č. 1. Úvodní ustanovení 2 2. Sestavení rozpočtu 2 3. Schválení rozpočtu 2 4. Změny rozpočtu a kompetence k provádění
VíceKatalog vzdělávacích cílů
Katalog vzdělávacích cílů pro zkoušku EBC*L stupně A o Podnikové cíle a ukazatele o Sestavování rozvahy o Nákladové účetnictví o Obchodní právo Stav 21. dubna 2006 EBC*L International, Vienna, 2006-04
VíceÚčinnost k
Český účetní standard pro některé vybrané účetní jednotky č. 701 Účty a zásady účtování na účtech 1. Cíl Cílem tohoto standardu je stanovit podle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších
VícePARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA. VI. volební období 772/3
PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA VI. volební období 772/3 Pozměňovací a jiné návrhy k vládnímu návrhu zákona o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů Doručeno poslancům:
VícePODNIKATELSKÝ PLÁN. Ing. Marcela Tomášová m.tomasova@regionhranicko.cz 14. října 2008
PODNIKATELSKÝ PLÁN Ing. Marcela Tomášová m.tomasova@regionhranicko.cz 14. října 2008 PODNIKATELSKÝ PLÁN Osnova prezentace: důvody podnikatelského plán osnova podnikatelského plánu finanční plán PODNIKATELSKÝ
VíceDůvodová zpráva Střednědobý výhled rozpočtu
Důvodová zpráva 1. Střednědobý výhled rozpočtu je nástrojem územního samosprávného celku sloužící pro střednědobé finanční plánování rozvoje jeho hospodářství. Sestavuje se na základě uzavřených smluvních
VíceA8-0206/161
27.6.2018 A8-0206/161 161 Bod odůvodnění 12 (12) Tato vyvážená kritéria by měla vycházet z konceptu dostatečné vazby řidiče na území hostitelského členského státu. Proto by měl být stanoven časový limit,
VíceStanovy HOROLEZCI Jeseník, z. s.
Stanovy HOROLEZCI Jeseník, z. s. Čl. I Základní ustanovení 1. HOROLEZCI Jeseník, z. s. (dále jen spolek ) je dobrovolné sdružení fyzických osob, které je založeno v souladu s příslušnými ustanoveními zákona
VícePříspěvková organizace zřizovaná obcí nebo městem KAPITOLA 1 Majetek obcí... 1100 KAPITOLA 2 Obce jako veřejnoprávní korporace...
Obsah ČÁST I Právo Příspěvková organizace zřizovaná obcí nebo městem KAPITOLA 1 Majetek obcí...................................... 1100 KAPITOLA 2 Obce jako veřejnoprávní korporace................. 1125
Více