Systémové chyby reformy drah

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Systémové chyby reformy drah"

Transkript

1 Systémové chyby reformy drah Wolfgang Stertkamp Renesance kolejové dopravy, která nepochybně patřila k cílům reformy železničních drah, nenastala ani šest let po založení akciové společnosti Deutsche Bahn AG (Německé dráhy a.s., zkr. DB). Příčina spočívá v přenesení železniční infrastruktury v plné finanční odpovědnosti na DB. Tím byla hospodářská soutěž mezi silniční a kolejovou dopravou rozdílnou zátěží nákladů na infrastrukturu do budoucna výrazně pokřivena. Kromě toho se znemožnila soutěž mezi dopravními podniky na železnici, protože DB má zajistit potencionálním konkurentům nediskriminanční přístup ke své infrastruktuře a nachází se proto v institucionálním konfliktu zájmů. V článku se ukazuje, jak by se tomuto konfliktu dalo zabránit jinou úpravou zákonů o novém uspořádání organizace železnic a co by ještě mělo být učiněno pro dosažení lepších podmínek konkurence mezi železniční a silniční dopravou, jakož i mezi různými dopravci na železnici. Od jisté doby se množí výtky vůči Deutsche Bahn AG, že svou politikou vysokých traťových cen odrazují zájemce od provozování železniční dopravy. Brání tak soutěži na železnici a přispívají k tomu, že železniční doprava nedoznala takového rozmachu, jaký si otcové železniční reformy od svých reformních opatření slibovali. Skutečností je, že šest let po založení DB AG, odhlédneme-li od několika regionálních podniků provozujících lokální dopravu, neprovozují na spolkové kolejové infrastruktuře žádní významní konkurenti ani osobní, ani nákladní dopravu. K tomu všemu ještě přistupuje to, že spolkový podnik sám trpí stagnací obratu a slabými výnosy. Nákladní doprava má sestupný trend. Rozhodující průlom do silniční nákladní dopravy v oblastech významných pro budoucnost se dosud nedostavil. Kombinovaná doprava je nehospodárná. Hlavním obchodem je stále ještě pozvolna se snižující doprava báňských produktů a jiných hromadných nákladů. V dálkové osobní dopravě došlo po počátečních úspěších v prvních letech společnosti DB AG rovněž k ústupu. Jediným dobře prosperujícím úsekem podnikání je lokální osobní doprava. Je jím však pouze proto, že objem přepravy počet cestujících již pro finanční výsledek podniku nehraje žádnou roli. Podle 1 zákona o regionalizaci z 27. prosince 1993 se veřejná lokální osobní doprava stala úlohou sociální péče, která je podle ustanovení tohoto zákona financována spolkovými zeměmi. Spolkové země nebo jimi pověřené organizace (např. dopravní sdružení) objednávají výkon lokální osobní dopravy, kterou DB AG zajišťuje a za kterou dostává dostatečnou úhradu. Zda a kolik cestujících této služby využije, nemusí DB AG zajímat, protože cestující již neznamenají pro finanční výsledek podniku žádné měřítko. Skutečností však je, že i v lokální osobní železniční dopravě při určitých regionálních rozdílech počet cestujících vcelku sotva stoupá. Souhrnným výsledkem po šesti letech zůstává, že renesance drah, slibovaná koncem roku 1993 všemi na reformě se podílejícími osobnostmi, dosud nenastala. Je tedy třeba si položit otázku, proč nenastala. Byly při přípravě a v organizaci akce nazvané reforma drah učiněny chyby, které zabránily rozvoji? I. Cíle reformy drah Vedle sanace tzv. Úřadu Německých spolkových drah (Behörde Deutsche Bundesbahn) včetně Německé říšské dráhy (Deutsche Reichsbahn) bylo podstatným cílem železniční re-

2 formy dosáhnout do budoucna vyššího stupně využití drážní infrastruktury a tím i vzestupu železniční dopravy. Mělo se tak stát nejenom skrze aktivity nové akciové společnosti Deutsche Bahn AG, nýbrž také účastí již existujících nebo nově zakládaných železničních podniků s cílem zavést konkurenci nejenom mezi kolejovou a silniční dopravu, nýbrž i mezi dopravními podniky na železnici. Z tohoto důvodu stojí v 14 odst. 1 nového Všeobecného zákona o železnicích (něm. zkr. AEG) ze 27. prosince 1993, že podnik železniční dopravy se sídlem ve Spolkové republice Německo má právo na nediskriminační využívání železniční infrastruktury od podniků spravujících tuto infrastrukturu, které slouží veřejné dopravě. Železniční podniky se mají společně starat o to, aby kolejová doprava vzrůstala a zmenšilo se přetížení silniční dopravy, jak bývá neustále zdůrazňováno v mnoha politických projevech. Aby bylo tohoto cíle dosaženo, mají podle 1 odst. 2 Všeobecného zákona o železnicích spolková dráha a zemské vlády pracovat na tom, aby se konkurenční podmínky dopravních prostředků silnice a železnice vyrovnaly. Ke stejným konkurenčním podmínkám dopravních podniků patří jako podstatný prvek stejné podmínky přístupu k infrastruktuře dopravní cesty, kterou potřebují používat. Zde ovšem nadále existuje i po reformě drah velký rozdíl mezi dopravními prostředky silnice a železnice. Silniční infrastruktura co do správy náleží do kompetence veřejného vlastnictví (stát, země a obce), které jsou odpovědné za výstavbu, opravy, běžnou údržbu, provoz a správu. Podniky provozující dopravu využívají tuto infrastrukturu formálně bezplatně. Neplatí totiž žádný zvláštní poplatek jako nějakou cenu za použitou dopravní cestu, který by byl výslovně určen jako účelový finanční příspěvek pro silnice. Byly ovšem zvýšeny daně z motorových vozidel a spotřební daň z minerálních olejů. Nejedná se zde však o specifické daně pro financování silnic, nýbrž o všeobecné daně, které nejsou účelově vázány. Z hlediska uživatele dopravy a tím i podnikatelských subjektů v silniční dopravě jsou tyto daně břemenem, které vzniká používáním silniční sítě motorovými vozidly. Z tohoto zorného úhlu uživatele je tedy možno daně vztahující se k motorovým vozidlům považovat za jistý druh poplatku za využívání silniční infrastruktury. Zatímco dopravní podniky využívající silniční infrastrukturu takto odvádějí jakýsi quasipoplatek, je železniční infrastruktura svěřena do úplné hospodářské zodpovědnosti železniční akciové společnosti již od jejího založení. Nic na tom v zásadě nemění ani 8 zákona o výstavbě spolkových kolejových dopravních cest (něm. zkr. BschwAG), podle něhož investice financuje stát. Podle 10 tohoto zákona platí DB AG roční odpisy za tyto investice. K tomu nese podle 8 odst. 4 téhož zákona náklady na údržbu a opravy své infrastruktury. V podmínkách využívání infrastruktury trvá tedy mezi dopravními podniky na silnici a na železnici i po reformě drah nadále podstatný rozdíl ovlivňující konkurenceschopnost. Ale i mezi samotnými dopravními podniky na železnici nebyla drážní reformou dosažena stejná situace co do schopnosti soutěže. II. Stejné konkurenční podmínky jsou dosažitelné pouze oddělením infrastruktury od dopravního podniku Hospodářským spojením železniční infrastruktury s podnikem Deutsche Bahn AG je budoucí vývoj kolejové dopravy ohrožen z dvojího hlediska. Za prvé je DB AG v plné výši zatížena náklady na údržbu, opravy a investice své infrastruktury, nehledě na otázku využití této infrastruktury, zatímco podniky silniční dopravy platí jen quasi-poplatky za používání, které závisí na počtu a četnosti nasazení jejich vozidel daň

3 z motorových vozidel a spotřební daň z minerálních olejů popř. v budoucnu při eventuelním zavedení výkonového poplatku za těžkou dopravu na množství použití infrastruktury. To se nutně odráží ve tvorbě cen společnosti DB AG, jelikož nezávisle na množství jí provedených dopravních výkonů má jako akciová společnost nahospodařit roční výnos, který má být v určitém procentuálním poměru k obratu nebo vlastnímu kapitálu, přičemž nákladová strana je zatížena plnými výdaji na infrastrukturu. Oproti tomu musí podnikatel v silniční dopravě při stanovování ceny pamatovat pouze na ty poplatky za infrastrukturu, které jsou závislé na používání této dopravy. Druhý handicap silnějšího rozmachu kolejové dopravy spočívá v tom, že Deutsche Bahn AG má jako majitel železniční infrastruktury jiným železničním dopravním podnikům podle 14 odst.1 Všeobecného zákona o železnicích poskytnout nediskriminační přístup ke své infrastruktuře. To znamená, že DB AG má svým vlastním konkurentům otevřít svou infrastrukturu za podmínek, které nanejvýš odpovídají vlastnímu zatížení plnými náklady na infrastrukturu, avšak v žádném případě se nesmí jednat o traťové ceny, které by přesahovaly ceny ve vnitrokoncernovém účtování. Pro srovnání si zkusme představit, že v silniční dopravě by určitá část silniční infrastruktury byla svěřena větší přepravní firmě do vlastnictví a užívání s břemenem nákladů na provoz, údržbu, opravy a investice a s úlohou zajistit všem konkurentům stejný přístup bez diskriminace k její infrastruktuře. Byl by to prostě neúměrný požadavek, chtít po jednom podniku, aby svým konkurentům dal k dispozici svůj výrobní faktor za stejných podmínek, aby jiné podniky mohly dělat obchody na jeho úkor. Bylo by pochopitelnější, kdyby tento podnik vyššími cenami za použití dopravní cesty uplatňoval takové ovlivnění konkurenceschopnosti, aby konkurentům provádění jejich obchodů co nejvíce ztížil. Při takovéto konstrukci by se muselo mluvit o institucionálním konfliktu zájmů, který není zúčastněným stranám příjemný a který nedovedou vyřešit. Ve stejné situaci se nachází Deutsche Bahn AG. I ona má neutrální tvorbou cen svým konkurentům otevřít svou infrastrukturu, aby tyto železniční dopravní podniky mohly provádět své obchody, které by stejně dobře mohla rozvíjet DB AG. Z toho vyplývá: stejně jako účastník hospodářské soutěže v silniční dopravě nemůže ostatním konkurentům zároveň stanovovat schvalovací podmínky pro využívání určitého výrobního faktoru, protože to by kvůli konfliktu zájmů vedlo k ovlivnění hospodářské soutěže, nelze připustit takovou situaci ani na železnici. Je zde třeba oprostit se od představy, že Deutsche Bahn AG je vzhledem ke své řádové velikosti největším a nejdůležitějším podnikem. Reformou drah mělo být politicky vytvořeno prostředí, které by otevřelo dalším podnikům možnost rovněž provozovat kolejovou dopravu, a to za stejných podmínek, pokud jde o přístup k dopravní cestě, jaké má Deutsche Bahn AG. Stejných startovních podmínek s ohledem na využívání dopravní cesty by však bylo možno dosáhnout jen tehdy, kdyby při založení společnosti DB AG nebyla infrastruktura zahrnuta do této akciové společnosti, nýbrž předána do kompetence nějaké třetí strany. Při reformě v roce 1993 měl být takzvaný úřad drah převeden z jeho nehybnosti dané zákonným úředním statusem do soukromoprávní formy podniku, aby bylo konečně dosaženo hospodářských úspěchů. K tomu by stačilo zařadit personál osobní a nákladní dopravy a dopravní prostředky (lokomotivy a vagóny) včetně příslušných nemovitostí do soukromoprávního podniku, avšak ponechat infrastrukturu dopravní cesty včetně nezbytného personálu pro zajištění provozu a údržbu infrastruktury mimo tento podnik. Tím by byly podobně jako u konkurující silniční dopravy funkce podnikání v železniční dopravě včetně věcných a lidských zdrojů soustředěny do soukromoprávní podnikové formy. Výrobní faktor infrastruktury by však byl stejně jako u silniční dopravy k dispozici pouze po zaplacení přístupových po-

4 platků, které by byly stejné vedle DB AG i pro aktuální a potencionální konkurenty a musely by být stanovovány třetí stranou. III. Německé dráhy a.s. odporují evropskému právu Když byly zákony k novému uspořádání organizace železnic v Německu 27. prosince 1993 schváleny, existovala již na evropské úrovni směrnice 91/440 z 29. července 1991, která na téma oddělení železničních dopravních podniků a železniční infrastruktury dává členským státům závazné instrukce. Podle článku 1 této směrnice mají být provoz železniční infrastruktury a výkon dopravních služeb železničními podniky navzájem odděleny, přičemž oddělení účetnictví je povinné, organizační nebo institucionální oddělení má být fakultativní. Tato úprava se na evropské úrovni konečně prosadila po dlouholetých výměnách názorů, aby podnikům provozujícím železniční dopravu byla dána šance pozitivního hospodářského vývoje bez břemene plných nákladů na infrastrukturu. Otcové německé reformy drah snad věřili, že ustanovením 25 zákona o zřízení společnosti Deutsche Bahn AG (něm. zkr. DBGrG) této směrnici ES dostatečně vyhověli. Podle tohoto předpisu je úsek dopravní cesty organizačně a účetně oddělen od ostatních úseků a podle 2 odst. 1 DBGrG má být nejpozději do pěti let vyčleněn do nově založené akciové společnosti. Přesto zůstávají podle 25, odst. 1, věta 2 DBGrG přípustná společná zúčtování zisků a ztrát přes organizační účetní oddělení dopravní cesty a nová a.s., která má být po pěti letech založena, je podle 2DBGrG podřízenou společností jediného holdingu. A takový výsledek směrnice EU 91/440 jistě nechtěla. Takto odporovala úprava postavení dopravní cesty resp. infrastruktury v zákonech o novém uspořádání organizace železnic v Německu již tehdy platnému evropskému právu, takže Deutsche Bahn AG již při svém založení neodpovídala normám evropského práva. IV. Jak by reforma drah musela vypadat? Jestliže bychom chtěli správu železniční infrastruktury organizovat podobně jako silniční infrastrukturu, musel by zákon o sloučení a novém členění majetku spolkových drah z 27. prosince 1993 v 3 obsahovat nikoli dvojí, nýbrž trojí rozdělení tohoto majetku. Odstavec 1 tohoto paragrafu by musel mít následující znění: Majetek spolkových drah se člení do tří úseků: 1. Podnikatelský úsek; zahrnuje poskytování dopravních služeb. 2. Úsek železniční infrastruktury; zahrnuje provozování železniční infrastruktury. 3. Správní úsek. Toto trojí dělení by muselo být konsekventně provedeno v následujících ustanoveních zákona o sloučení a novém členění spolkových železničních drah a zákonu o založení společnosti Deutsche Bahn AG (DBGrG) jakož i v dalších příslušných zákonech týkajících se reformy drah. Železniční infrastruktura by nebyla vyčleněna. Podle 3 DBGrG by se měl předmět podnikání společnosti DB AG vztahovat pouze na výkon železniční dopravy nákladů a osob a na obchodní činnosti příbuzné železniční dopravě. Provozování železniční infrastruktury, zvláště plánování, výstavba, údržba a zajišťování provozně správních a bezpečnostních systémů, by zůstalo v kompetenci spolkových drah. Majetek spolkových drah by pak byl účelně rozdělen na dvě části, aby se infrastruktura jako aktivní část oddělila od správního úseku jakožto shrnutí zbytků likvidace spolkové a říšské dráhy. To by platilo obzvláště pro ustanovení o vedení hospodářství, přijímání půjček a roční uzávěrku. Zde by měla platit jiná pravidla pro výstavbu, získávání a udržování infra-

5 strukturního majetku než pro správu zbývajícího personálu, využití nadbytečného nemovitého majetku a likvidace starých dluhů. Do kompetence železniční infrastruktury by spadaly všechny výdaje na výstavbu, opravy, údržbu a provoz železniční infrastruktury. Deutsche Bahn AG by se na těchto výdajích přímo nepodílela, tak jako dnes podle 8 až 10 zákona o výstavbě spolkových kolejových dopravních cest (BschwAG). Byla by stejně jako všichni jejich aktuální a potencionální konkurenti cenami za dopravní cestu zaangažována na nákladech na infrastrukturu, přičemž by bylo zaručeno rovné používání systému cen za dopravní cestu i pro jiné železniční dopravní podniky, protože ceny za dopravní cestu by byly stanoveny třetí stranou. Přitom by stát měl možnost volit z variant buď vypracovat systém cen za použití dopravní cesty s cílem plného pokrytí nákladů na infrastrukturu, anebo, sice podle dopravně politického zadání cíle přivést na železnici více dopravy, vycházet z pouze částečného pokrytí výdajů, aby podpořil všechny železniční dopravní podniky. K narušení soutěže železničních dopravních podniků s podniky silniční nákladové dopravy by takovouto cílenou politikou cen za dopravní cesty nemohlo dojít, pokud silniční nákladová doprava svými daněmi a poplatky rovněž nepokrývá své náklady na infrastrukturu. Systém cen za použití dopravní cesty by mohl být sestaven buď podle zadání spolkového ministerstva dopravy úsekem spolkové železniční infrastruktury a jím uplatňován vůči železničním dopravním podnikům, anebo by mohl být převeden jako další úloha do kompetence Spolkového drážního úřadu. Obě řešení by zabránila vzniku nynější situace, že jeden z účastníků hospodářské soutěže rozhoduje o ekonomických podmínkách přístupu jiných konkurentů k infrastruktuře. Vytvoření úseku železniční infrastruktury jako zvlášť spravovaného majetku v rámci majetku spolkových drah by tak Spolkové republice přineslo dvě výhody: za prvé by oba konkurující infrastrukturní systémy silnic a železnic byly organizovány stejně nezávisle na dopravních podnicích, přičemž by náklady na příslušnou infrastrukturu nesl v plné výši stát za spoluúčasti dopravních podniků prostřednictvím poplatků, daní a cen za použití dopravní cesty. za druhé by stát stanovením cen za použití dopravní cesty, podobně jako to již dělá u silniční infrastruktury svou politikou pomocí poplatků a daní, získal pružný dopravně politický nástroj k řízení a ovlivňování dopravy a tím i k podpoře kolejové dopravy. V. Co se ještě může stát dnes? Poté, co se během šesti let stala železniční infrastruktura součástí společnosti Deutsche Bahn AG, se jeví jako absurdní pokoušet se nyní kolo otáčet zpět a převádět ji opět do správy jako součást majetku spolkových drah. Zcela nemožné to teoreticky není. Vždyť jak již bylo uvedeno je podle 25 zákona o založení Německých drah (DBGrG) uvnitř DB AG úsek dopravní cesty organizačně a účetně oddělen od ostatních úseků společnosti. Majetkové hodnoty úseku dopravní cesty jsou mu přiřazeny. Vyčlenění dopravní cesty do nově založené akciové společnosti, které mělo být podle 2 odst. 1 zákona o založení Německých drah (DBGrG) provedeno nejpozději pět let po zápisu společnosti Deutsche Bahn AG do obchodního rejstříku, se uskutečnilo počátkem roku 1999, takže dnes uvnitř koncernu DB existuje vlastní infrastrukturní společnost, která zahrnuje tytéž věcné a personální zdroje, které by musel mít i zvlášť spravovaný majetek železniční infrastruktury. Jelikož Deutsche Bahn AG nevznikla podle předpisu akciového zákona, nýbrž podle zvláštního zákona o založení Německých drah (DBGrG), mohla by být a.s. Dopravní cesta

6 (Fahrweg AG) Německých drah opět převedena do zvlášť spravovaného majetku železniční infrastruktury rovněž pouze zákonem. To by však mělo za následek výrazné organizační změny a změny personálního statusu a vyžádalo by si to nějaký čas na jejich realizaci. Proto by měla být zvolena jednodušší a rychlejší cesta, která spočívá ve vyčlenění a.s. Dopravní cesty (Fahrweg AG) z Deutsche Bahn AG. Ani toto vyčlenění by nemohlo proběhnout podle předpisů akciového zákona o rozpuštění společnosti, nýbrž by se muselo uskutečnit pomocí zvláštního zákona, který by doplnil zákon o novém organizačním uspořádání z 27. prosince Po vyčlenění Dopravní cesty a.s. bude tato společnost vůči dopravnímu podniku Deutsche Bahn AG nezávislá a samostatná. Bude proto moci vůči všem železničním dopravním podnikům na základě zadání státu jakožto společníka uplatňovat odpovídající konkurenčně neutrální strategii stanovení cen za použití dopravní cesty. Jako akciová společnost nesmí produkovat ztráty. Proto musí na příjmové straně vykazovat státní příspěvky, pokud má podle vůle státu prostřednictvím cen za použití dopravní cesty podporovat železniční dopravu. Vyčleněná a.s. Dopravní cesta tím dává stejné možnosti jako vlastnictví železniční infrastruktury spolkovými drahami (státem), totiž konkurenčně neutrální přístup k dopravní cestě pro všechny železniční dopravní podniky. Proto by se mělo co nejdříve vykročit touto cestou. Pak se ukáže, zda železniční dopravní podniky, velká státní společnost Deutsche Bahn AG a menší aktuální a potencionální železniční dopravci pozvolna dosáhnou většího oživení kolejové dopravy. Shrnutí Až dosud se nikterak neprojevily žádné známky očekávaného oživení železničního systému, hlavního záměru reformy od založení Německých drah a.s. (DB AG) před šesti lety. Důvod tohoto stavu spočívá v přenesení plné finanční zodpovědnosti za infrastrukturu železničního systému na DB AG. Výsledkem je, že podmínky hospodářské soutěže mezi silnicemi a železnicemi jsou i nadále pokřiveny rozdílnými metodami alokace nákladů na infrastrukturu. Mimoto je jakákoli forma soutěže mezi dopravními společnostmi používajícími železniční dráhy účinně blokována, poněvadž se od DB AG očekává, že poskytne rovnoprávný přístup ke svým infrastrukturním zařízením, což fakticky směřuje ke vzniku konfliktu zájmů. Tento článek ukazuje, jak by mohl být tento konflikt odstraněn a napraven do budoucna pomocí různých nových právních norem v souvislosti se zákony, jimiž se reforma železničního systému řídí. Jejich cílem by mělo být vytvoření lepších podmínek pro konkurenci mezi silniční a železniční dopravou jakož i mezi železničními dopravci navzájem. Zdroj: Internationales Verkerhrswesen (52), 2000, č. 5, s Překlad: Antonín Rozkopal Korektura: ODIS

Příloha č. 2. Rozvaha společnosti.a.s.a. skládka Bystřice, s.r.o. za rok 2013

Příloha č. 2. Rozvaha společnosti.a.s.a. skládka Bystřice, s.r.o. za rok 2013 Příloha č. 2 Rozvaha společnosti.a.s.a. skládka Bystřice, s.r.o. za rok 2013 Výkaz zisku a ztráty společnosti.a.s.a. skládka Bystřice, s.r.o. za rok 2013 Příloha k účetní závěrce společnosti.a.s.a. skládka

Více

Česká železnice na křižovatce

Česká železnice na křižovatce Česká železnice na křižovatce Ing. Petr Žaluda předseda představenstva a generální ředitel ČD, a.s. Prague Marriott Hotel, 7. září 2010 Orientace na zákazníka dopravce ČD, a.s., je v přímém kontaktu se

Více

Formy vlastnictví stavebních firem- klady a zápory. Management podniku Alice Černá 2013

Formy vlastnictví stavebních firem- klady a zápory. Management podniku Alice Černá 2013 Formy vlastnictví stavebních firem- klady a zápory Management podniku Alice Černá 2013 Členění podniků dle právní formy vlastnictví a) podniky jednotlivce (živnosti) - dle živnostenského zákona; - pravidelná

Více

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE Směrnice (ES) 2888/2000 Evropského parlamentu a Rady ze dne 18. prosince 2000 o rozdělení povolení pro těžká nákladní vozidla cestující Švýcarskem (Regulation (EC) 2888/2000 of the European Parliament

Více

DOPRAVNÍ POLITIKA A STATISTIKA DOPRAVY

DOPRAVNÍ POLITIKA A STATISTIKA DOPRAVY DOPRAVNÍ POLITIKA A STATISTIKA DOPRAVY Co to je dopravní politika deklaruje co stát (EU atd.) musí a chce v oblasti dopravy udělat vytváří se na delší plánovací období (např. ČR 2007 2013, EU 2001 2010)

Více

Praha, Vysoká škola ekonomická 25.10.2013

Praha, Vysoká škola ekonomická 25.10.2013 Praha, Vysoká škola ekonomická 25.10.2013 Potenciál rozvoje nákladní železniční dopravy v konkurenčním prostředí Development potential of freight railway transport in a competitive environment Ing. Milan

Více

S T A T U T Státního fondu dopravní infrastruktury

S T A T U T Státního fondu dopravní infrastruktury Příloha usnesení vlády ze dne 23. listopadu 2016 č. 1034 S T A T U T Státního fondu dopravní infrastruktury Článek 1 Úvodní ustanovení Postavení Státního fondu dopravní infrastruktury (dále jen Fond"),

Více

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2007 V. volební období. Vládní návrh. na vydání

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2007 V. volební období. Vládní návrh. na vydání PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2007 V. volební období 345 Vládní návrh na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů - 2 - ZÁKON

Více

Prezentace pololetních výsledků hospodaření Skupiny ČD 2016

Prezentace pololetních výsledků hospodaření Skupiny ČD 2016 Prezentace pololetních výsledků hospodaření Skupiny ČD 2016 Praha, 31. srpna 2016 Hospodaření Skupiny ČD Tržby z hlavní činnosti 16 330 16 326 Ostatní provozní výnosy 2 442 1 635 Náklady -14 366-14 127

Více

Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY, EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 30.1.2013 COM(2013) 26 final 2013/0013 (COD) Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY, kterým se zrušuje nařízení Rady (EHS) č. 1192/69 o společných pravidlech normalizace

Více

Výstup aktivity č. 9. Studie proveditelnosti pro nastavení účetních a ekonomických standardů pro oblast sociálních služeb. Ing.

Výstup aktivity č. 9. Studie proveditelnosti pro nastavení účetních a ekonomických standardů pro oblast sociálních služeb. Ing. Výstup aktivity č. 9 Studie proveditelnosti pro nastavení účetních a ekonomických standardů pro oblast sociálních služeb Ing. Linda Maršíková O čem budeme hovořit? Původní nastavení a obsah aktivity Změna

Více

PŘÍLOHA č. 1d. Definice malého a středního podniku. Celková aktiva nebo obrat nepřesahují. Počet zaměstnanců. Aktiva / Majetek Obrat / Příjmy

PŘÍLOHA č. 1d. Definice malého a středního podniku. Celková aktiva nebo obrat nepřesahují. Počet zaměstnanců. Aktiva / Majetek Obrat / Příjmy Definice malého a středního podniku Počet zaměstnanců Celková aktiva nebo obrat nepřesahují Aktiva / Majetek Obrat / Příjmy Střední podnikatel < 250 43 mil. EUR 50 mil. EUR Malý podnikatel < 50 10 mil.

Více

KONKURENCE NA ŽELEZNICI. Zdeněk Tomeš

KONKURENCE NA ŽELEZNICI. Zdeněk Tomeš KONKURENCE NA ŽELEZNICI Zdeněk Tomeš tomes@econ.muni.cz Která konkurence? 1) Intermodální konkurence (železnice x silnice) 2) Intramodální konkurence (ČD x Viamont) 1) Intermodální (Železnice x silnice)

Více

OSOBNÍ DOPRAVA. D. daňové právo

OSOBNÍ DOPRAVA. D. daňové právo OSOBNÍ DOPRAVA D. daňové právo 1. Místní příslušnost správce daně, není-li stanoveno jinak, se řídí: a) u fyzické osoby jejím místem pobytu, u právnické osoby jejím sídlem b) u fyzické osoby jejím místem

Více

2 Základní pojmy. a) vlaky regionální dopravy takové vlaky, jimiž dopravce zajišťuje základní dopravní obslužnost území kraje závazky veřejné služby,

2 Základní pojmy. a) vlaky regionální dopravy takové vlaky, jimiž dopravce zajišťuje základní dopravní obslužnost území kraje závazky veřejné služby, PŘÍLOHY PŘÍLOHA A Vyhláška č. 241/2005 Sb., o prokazatelné ztrátě ve veřejné drážní osobní dopravě a o vymezení souběžné veřejné osobní dopravy Ministerstvo dopravy stanoví podle 39a odst. 3 a 39b odst.

Více

ACRI Akademie Novinky v legislativě o železniční interoperabilitě

ACRI Akademie Novinky v legislativě o železniční interoperabilitě ACRI Akademie Novinky v legislativě o železniční interoperabilitě Radek Čech ACRI Akademie 2012, Praha, 1.11.2012 Nový přístup Nově schvalovaná a revidovaná TSI vycházejí z tzv. nového přístupu Cíl: Umožnit

Více

Rozdílová tabulka návrhu předpisu ČR s legislativou ES

Rozdílová tabulka návrhu předpisu ČR s legislativou ES Poznámka pod čarou č. 93 Celex č. Ustanovení Směrnice Rady 90/435/EHS ze dne 23. července 1990 o společném systému zdanění mateřských a dceřiných společností z různých členských států, ve znění směrnice

Více

Evropská železniční síť zajišťující konkurenceschopnost nákladní dopravy. Ing. Bohuslav Navrátil náměstek generálního ředitele SŽDC

Evropská železniční síť zajišťující konkurenceschopnost nákladní dopravy. Ing. Bohuslav Navrátil náměstek generálního ředitele SŽDC Evropská železniční síť zajišťující konkurenceschopnost nákladní dopravy Ing. Bohuslav Navrátil náměstek generálního ředitele SŽDC Obsah Úvod, představení organizace Železniční tratě ČR zařazené do evropské

Více

Definice malého a středního podniku* Počet zaměstnanců

Definice malého a středního podniku* Počet zaměstnanců Definice malého a středního podniku* Počet zaměstnanců Celková aktiva nebo obrat nepřesahují Aktiva Obrat Střední podnikatel < 250 43 mil. EUR 50 mil. EUR Malý podnikatel < 50 10 mil. EUR 10 mil. EUR Drobný

Více

Informace o aktuálním stavu změn v drážní legislativě

Informace o aktuálním stavu změn v drážní legislativě Informace o aktuálním stavu změn v drážní legislativě Danuše Marusičová ACRI Akademie seminář Technické normy pro tramvajovou dopravu Praha, 14.1.2015 Stav změn v drážní legislativě Legislativa ČR Legislativa

Více

Organizační kancelář Cz, s.r.o.

Organizační kancelář Cz, s.r.o. 158 00 Praha 5, Seydlerova 2451 296 113 398 DIČ: CZ26415666 www.ok-cz.cz Č. reg. MOS v Praze, odd.c, vl. 80453 kancelar@ok-cz.cz ZPRÁVA O VÝSLEDKU PŘEZKOUMÁNÍ HOSPODAŘENÍ OBCE ČÍSLO 82 / 2007 Obec Kestřany

Více

L 320/8 Úřední věstník Evropské unie 17.11.2012

L 320/8 Úřední věstník Evropské unie 17.11.2012 L 320/8 Úřední věstník Evropské unie 17.11.2012 NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 1078/2012 ze dne 16. listopadu 2012 o společné bezpečnostní metodě sledování, kterou mají používat železniční podniky, provozovatelé

Více

Definice drobných, malých a středních podniků vymezená v nařízení Komise (ES) č. 364/2004 ze dne 25. února 2004 1

Definice drobných, malých a středních podniků vymezená v nařízení Komise (ES) č. 364/2004 ze dne 25. února 2004 1 Definice drobných, malých a středních podniků vymezená v nařízení Komise (ES) č. 364/2004 ze dne 25. února 2004 1 Článek 1 Drobný, malý a střední podnikatel 1. Za drobného, malého a středního podnikatele

Více

E.ON Distribuce, a.s. Zpráva o plnění programu opatření v roce 2007

E.ON Distribuce, a.s. Zpráva o plnění programu opatření v roce 2007 Zpráva o přijatých opatřeních a plnění programu opatření k vyloučení diskriminačního chování, pravidel pro zpřístupňování informací neznevýhodňujícím způsobem a opatření k zajištění organizačního a informačního

Více

Příloha k účetní závěrce za období roku 2013

Příloha k účetní závěrce za období roku 2013 Příloha k účetní závěrce za období roku 2013 1 OBECNÉ ÚDAJE 1.1 Identifikace účetní jednotky Společnost: MAS Lužnicko o. p. s. Sídlo Zákostelní 720, 391 11 Planá nad Lužnicí Právní forma Obecně prospěšná

Více

České dráhy, a.s. ČD M 11. Předpis. o nakládání s nemovitým majetkem ČD, a.s. Úroveň přístupu C

České dráhy, a.s. ČD M 11. Předpis. o nakládání s nemovitým majetkem ČD, a.s. Úroveň přístupu C České dráhy, a.s. ČD M 11 Předpis o nakládání s nemovitým majetkem ČD, a.s. Úroveň přístupu C České dráhy, a.s. ČD M11 Předpis o nakládání s nemovitým majetkem ČD, a.s. Schváleno rozhodnutím generálního

Více

CPr_1 Civilní právo 1 PRÁVNICKÁ OSOBA Fakulta právních a správních studií VŠFS Katedra evropského a soukromého práva JUDr. Adam Zítek, Ph.D.

CPr_1 Civilní právo 1 PRÁVNICKÁ OSOBA Fakulta právních a správních studií VŠFS Katedra evropského a soukromého práva JUDr. Adam Zítek, Ph.D. CPr_1 Civilní právo 1 PRÁVNICKÁ OSOBA Fakulta právních a správních studií VŠFS Katedra evropského a soukromého práva JUDr. Adam Zítek, Ph.D. Základní konstrukce vymezení právnické osoby (PO) - 20 o.z.:

Více

STANOVY ZAPSANÉHO SPOLKU TRACK MARSHALS BRNO

STANOVY ZAPSANÉHO SPOLKU TRACK MARSHALS BRNO STANOVY ZAPSANÉHO SPOLKU TRACK MARSHALS BRNO 1 STANOVY Zapsaného spolku TRACK MARSHALS BRNO Článek 1 Název, sídlo, působnost 1. Název spolku: Track Marshals Brno, dále jen TMB 2. Sídlo: Bratislavská 189/5A,

Více

Zvládnutí růstu přepravní náročnosti a vlivu globalizace v dopravě. Harmonizace podmínek přepravního trhu a zpoplatnění uživatele

Zvládnutí růstu přepravní náročnosti a vlivu globalizace v dopravě. Harmonizace podmínek přepravního trhu a zpoplatnění uživatele S O U B O R I N D I K Á T O R Ů D O P R AV N Í P O L I T I K Y Indikátory budou hodnoceny k rokům 2010 a 2013 v porovnání k roku 2005 (L = limity, T = trendy). Dosažení vhodné dělby přepravní práce mezi

Více

Minimální doba nájmu u finančního leasingu hmotného majetku podle doby uzavření smlouvy

Minimální doba nájmu u finančního leasingu hmotného majetku podle doby uzavření smlouvy Minimální doba nájmu u finančního leasingu hmotného majetku podle doby uzavření smlouvy Smlouva o finančním leasingu byla uzavřena v době od 1. 1. 2008 do 31. 3. 2009 Zákonem o stabilizaci veřejných rozpočtů

Více

ZPRÁVA O VÝSLEDCÍCH PŘEZKOUMÁNÍ HOSPODAŘENÍ. Název obce: Obec Dukovany IČ: Přezkoumání proběhlo: Přezkoumávané období: rok 2007

ZPRÁVA O VÝSLEDCÍCH PŘEZKOUMÁNÍ HOSPODAŘENÍ. Název obce: Obec Dukovany IČ: Přezkoumání proběhlo: Přezkoumávané období: rok 2007 ZPRÁVA O VÝSLEDCÍCH PŘEZKOUMÁNÍ HOSPODAŘENÍ Název obce: Obec Dukovany IČ: 00289329 Sídlo: 675 56 Dukovany Přezkoumání provedl: Ing. Karel Cejpek, auditor Místo přezkoumání: Obecní úřad Dukovany Přezkoumání

Více

Výroční zpráva 2013 Přerovská rozvojová s.r.o. Výroční zpráva 2013

Výroční zpráva 2013 Přerovská rozvojová s.r.o. Výroční zpráva 2013 Výroční zpráva 2013 Přerovská rozvojová s.r.o. Výroční zpráva 2013 1 Obsah: Obsah, přílohy... 2 Základní identifikační údaje.. 3 Výroční zpráva jednatele společnosti.. 4 Valná hromada, jednatelé... 5 Historie

Více

PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE

PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Držitel certifikátu dle ISO 9001 PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE Předmět: ÚČETNICTVÍ Obor vzdělávání: 64-41-l/51 Podnikání - dálková forma

Více

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY školní rok 2010/2011 Hotelnictví Metodický návod k využití sjednocených tematických okruhů pro profilovou část maturitní zkoušky Součástí řešení projektu Kurikulum S je

Více

Trendy evropské dopravy 4. ročník odborné konference Praha, 16. června 2015 Otevírání trhu v železniční dopravě Novela zákona o dráhách

Trendy evropské dopravy 4. ročník odborné konference Praha, 16. června 2015 Otevírání trhu v železniční dopravě Novela zákona o dráhách Trendy evropské dopravy 4. ročník odborné konference Praha, 16. června 2015 Otevírání trhu v železniční dopravě Novela zákona o dráhách Ladislav Němec náměstek ministra Právní prostředí v oblasti železniční

Více

ORGANIZAČNÍ ŘÁD Vokoun & Pokorný s.r.o.

ORGANIZAČNÍ ŘÁD Vokoun & Pokorný s.r.o. ORGANIZAČNÍ ŘÁD Vokoun & Pokorný s.r.o. Schválil: Funkce: Jan Vokoun, Tomáš Pokorný Jednatelé společnosti Datum schválení: 15. 12. 2016 Datum účinnosti: 1. 1. 2017 VŠEOBECNÁ ČÁST 1. Úvodní ustanovení 1.1.

Více

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ. o výdajích EZZF. Systém včasného varování č. 1-4/2016

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ. o výdajích EZZF. Systém včasného varování č. 1-4/2016 EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 25.4.2016 COM(2016) 240 final ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ o výdajích EZZF Systém včasného varování č. 1-4/2016 CS CS OBSAH 1. Rozpočtový proces EZZF na rok

Více

KONTROLNÍ ŘÁD OBCE BRLOH

KONTROLNÍ ŘÁD OBCE BRLOH KONTROLNÍ ŘÁD OBCE BRLOH I. Obecná část Finanční kontrola, vykonávaná podle zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o finanční kontrole)

Více

Perspektivy nádraží na české železnici. Tomáš Drmola, MBA

Perspektivy nádraží na české železnici. Tomáš Drmola, MBA Perspektivy nádraží na české železnici Tomáš Drmola, MBA Konference Křižovatky architektury Praha hlavní nádraží, 3. červen 2015 Obsah 1. Proces transformace železničního sektoru ČR 2. Důvody a přínosy

Více

Počtvrté za sebou nejlepší výsledek v historii koncernu Oberbank

Počtvrté za sebou nejlepší výsledek v historii koncernu Oberbank TISKOVÁ ZPRÁVA Praha, 22. května 2014: Bilanční tisková konference koncernu Oberbank AG Počtvrté za sebou nejlepší výsledek v historii koncernu Oberbank Podrobné výsledky: hospodářský výsledek po zdanění

Více

LIBERALIZACE ODVĚTVÍ DOPRAVY A SOUVISEJÍCÍ EVROPSKÝ LEGISLATIVNÍ RÁMEC

LIBERALIZACE ODVĚTVÍ DOPRAVY A SOUVISEJÍCÍ EVROPSKÝ LEGISLATIVNÍ RÁMEC LIBERALIZACE ODVĚTVÍ DOPRAVY A SOUVISEJÍCÍ EVROPSKÝ LEGISLATIVNÍ RÁMEC Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál

Více

Témata profilové maturitní zkoušky z předmětu Veřejná správa

Témata profilové maturitní zkoušky z předmětu Veřejná správa ta profilové maturitní zkoušky z předmětu Veřejná správa 1. Vymezení veřejné správy 2. Realizace činnosti veřejné správy 3. Státní služba 4. Jednání s klientem 5. Komunikace 6. Vnitřní správa - zabezpečení

Více

Č.j. VP/S 36/ V Brně dne 14. srpna 2001

Č.j. VP/S 36/ V Brně dne 14. srpna 2001 Č.j. VP/S 36/01-160 V Brně dne 14. srpna 2001 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže v řízení zahájeném dne 30. 4. 2001 podle 6 odst. 1 zákona č. 59/2000 Sb., o veřejné podpoře ve spojení s 18 odst. 1 zákona

Více

Příspěvková organizace zřizovaná obcí nebo městem KAPITOLA 1 Majetek obcí... 1100 KAPITOLA 2 Obce jako veřejnoprávní korporace...

Příspěvková organizace zřizovaná obcí nebo městem KAPITOLA 1 Majetek obcí... 1100 KAPITOLA 2 Obce jako veřejnoprávní korporace... Obsah ČÁST I Právo Příspěvková organizace zřizovaná obcí nebo městem KAPITOLA 1 Majetek obcí...................................... 1100 KAPITOLA 2 Obce jako veřejnoprávní korporace................. 1125

Více

Pravidla hospodaření

Pravidla hospodaření Pravidla hospodaření Příloha 2 ke Statutu VŠE Článek 1 Úvodní ustanovení Hospodaření VŠE se řídí zejména zákonem a ostatními zvláštními právními předpisy 1) a rozhodnutími o poskytování příspěvků a dotací,

Více

Státní podpora SA.35948 (2012/N) Česká republika Prodloužení režimu podpory Interoperabilita v železniční dopravě (ex N 469/2008)

Státní podpora SA.35948 (2012/N) Česká republika Prodloužení režimu podpory Interoperabilita v železniční dopravě (ex N 469/2008) EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 02.05.2013 C(2013) 2363 final VEŘEJNĚ PŘÍSTUPNÉ ZNĚNÍ Tento dokument je poskytnut pouze pro informační účely. Věc: Státní podpora SA.35948 (2012/N) Česká republika Prodloužení

Více

POLOLETNÍ ZPRÁVA SPOLEČNOSTI. EXAFIN investiční fond s proměnným základním kapitálem, a.s. se sídlem Myslíkova 23/174, Praha - Nové Město, PSČ 11000

POLOLETNÍ ZPRÁVA SPOLEČNOSTI. EXAFIN investiční fond s proměnným základním kapitálem, a.s. se sídlem Myslíkova 23/174, Praha - Nové Město, PSČ 11000 POLOLETNÍ ZPRÁVA SPOLEČNOSTI EXAFIN investiční fond s proměnným základním kapitálem, a.s. se sídlem Myslíkova 23/174, Praha - Nové Město, PSČ 11000 (za první pololetí 2015) (neauditovaná, nekonsolidovaná)

Více

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA. VI. volební období 772/3

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA. VI. volební období 772/3 PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA VI. volební období 772/3 Pozměňovací a jiné návrhy k vládnímu návrhu zákona o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů Doručeno poslancům:

Více

Vymezení drobného, malého a středního podnikatele a postupů pro zařazování podnikatelů do jednotlivých kategorií

Vymezení drobného, malého a středního podnikatele a postupů pro zařazování podnikatelů do jednotlivých kategorií Vymezení drobného, malého a středního podnikatele a postupů pro zařazování podnikatelů do jednotlivých kategorií Článek 1 Drobný, malý a střední podnikatel 1. Za drobného, malého a středního podnikatele

Více

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ PODPORA MALÉHO A STŘEDNÍHO PODNIKÁNÍ. Předmět úpravy

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ PODPORA MALÉHO A STŘEDNÍHO PODNIKÁNÍ. Předmět úpravy 47/2002 Sb. ZÁKON ze dne 11. ledna 2002 o podpoře malého a středního podnikání a o změně zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění

Více

PODNIKÁNÍ MALÝCH A STŘEDNÍCH FIREM 2. Národní vzdělávací fond

PODNIKÁNÍ MALÝCH A STŘEDNÍCH FIREM 2. Národní vzdělávací fond PODNIKÁNÍ MALÝCH A STŘEDNÍCH FIREM 2 1 A. Specifika podnikání 1. Východiska a cíle podpory vláda systematicky podporuje podnikání předpoklady a schopnosti MSP pro podporu - zmírňovat negativní důsledky

Více

STANOVY OBČANSKÉHO SDRUŽENÍ. Kruh přátel Severáčku

STANOVY OBČANSKÉHO SDRUŽENÍ. Kruh přátel Severáčku STANOVY OBČANSKÉHO SDRUŽENÍ 1. Název : Kruh přátel Severáčku Kruh přátel Severáčku Článek 1 Název a sídlo 2. Sídlo : Frýdlantská 1359/19, 460 01 Liberec Článek 2 Statut sdružení 1. Sdružení je dobrovolnou,

Více

Organizační řád Základní školy a mateřské školy Ostrava, Ostrčilova 10, příspěvková organizace

Organizační řád Základní školy a mateřské školy Ostrava, Ostrčilova 10, příspěvková organizace Organizační řád Základní školy a mateřské školy Ostrava, Ostrčilova 10, příspěvková organizace Článek 1 Úvodní ustanovení 1) Organizační řád Základní školy a mateřské školy Ostrava, Ostrčilova 10, příspěvková

Více

Fakulta dopravní Ústav dopravní telematiky. Představení činnosti Fakulty dopravní ČVUT s důrazem na regionální tratě. doc. Ing. Martin Leso, Ph.D.

Fakulta dopravní Ústav dopravní telematiky. Představení činnosti Fakulty dopravní ČVUT s důrazem na regionální tratě. doc. Ing. Martin Leso, Ph.D. České vysoké učení technické v Praze Fakulta dopravní Představení činnosti Fakulty dopravní ČVUT s důrazem na regionální tratě doc. Ing. Martin Leso, Ph.D. Praha 25.6.2014 Činnosti Fakulty dopravní ČVUT

Více

METODICKÉ MATERIÁLY červenec 2015

METODICKÉ MATERIÁLY červenec 2015 PARDUBICKÝ KRAJ Krajský úřad oddělení krizového řízení METODICKÉ MATERIÁLY červenec 2015 POSTUP PRO ZAVEDENÍ REGULAČNÍCH OPATŘENÍ v souladu s ustanovením zákona č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatření

Více

Stanovy zapsaného spolku HC Lední medvědi Pelhřimov. Článek I. Základní ustanovení

Stanovy zapsaného spolku HC Lední medvědi Pelhřimov. Článek I. Základní ustanovení Stanovy zapsaného spolku HC Lední medvědi Pelhřimov Článek I. Základní ustanovení 1. HC Lední medvědi, zapsaný spolek je dobrovolným nezávislým zájmovým sdružením fyzických a právnických osob, provozujících

Více

Operační program doprava Přehled priorit a opatření

Operační program doprava Přehled priorit a opatření Operační program doprava Přehled priorit a opatření Duben 2007 Prioritní osy programu Prioritní osa 1 - Modernizace železniční sítě TEN-T... 2 Prioritní osa 2 - Výstavba a modernizace dálniční silniční

Více

Organizační zajištění a časový postup výstavby VR železniční sítě včr

Organizační zajištění a časový postup výstavby VR železniční sítě včr Organizační zajištění a časový postup výstavby VR železniční sítě včr Ing. Michal Babič, Dipl-Ing. Josef Hendrych IKP Consulting Engineers Konference CZECH RAILDAYS 2013 Ostrava 1 2 Zásady vysokorychlostní

Více

Project BOHEMIA EXPRESS Building shuttle train system of intermodal transport lines

Project BOHEMIA EXPRESS Building shuttle train system of intermodal transport lines Project BOHEMIA EXPRESS Building shuttle train system of intermodal transport lines Vize: Převádění toku zboží ze silnice na železnici založené na vzájemně výhodné spolupráci silničních dopravců se železnicí

Více

Výroční setkání představitelů českého železničního průmyslu. Dopravní politika ČR

Výroční setkání představitelů českého železničního průmyslu. Dopravní politika ČR ACRI Asociace podniků českého železničního průmyslu Výroční setkání představitelů českého železničního průmyslu 8.11.2012, Zámek Štiřín Dopravní politika ČR Prof. Ing. Václav Cempírek, Ph.D. Poslanecká

Více

KAŽDÝ JSME JINÝ, ALE VŠICHNI ŘÍDÍME ŠKOLSTVÍ. Filip Kuchař

KAŽDÝ JSME JINÝ, ALE VŠICHNI ŘÍDÍME ŠKOLSTVÍ. Filip Kuchař KAŽDÝ JSME JINÝ, ALE VŠICHNI ŘÍDÍME ŠKOLSTVÍ Filip Kuchař Proč toto téma? Podmětem jeden z výsledků kulatého stolu CŠM z 12.2011 Pedagogický výzkum a pedagogická praxe soulad, antipatie či lhostejnost?

Více

1 PODNIKATELSKÉ SESKUPENÍ, KONCERNY, MATEŘSKÉ A DCEŘINÉ SPOLEČNOSTI V KONCERNOVÉM PRÁVU

1 PODNIKATELSKÉ SESKUPENÍ, KONCERNY, MATEŘSKÉ A DCEŘINÉ SPOLEČNOSTI V KONCERNOVÉM PRÁVU Obsah 1 PODNIKATELSKÉ SESKUPENÍ, KONCERNY, MATEŘSKÉ A DCEŘINÉ SPOLEČNOSTI V KONCERNOVÉM PRÁVU......... 2 1.1 Obecná právní úprava obchodního zákoníku a pojmy zde použité..... 2 1.2 Ovládací smlouva podle

Více

Železnice a dopravní infrastruktura ČD Cargo, a.s Žofínské fórum 10. listopadu 2011, Praha

Železnice a dopravní infrastruktura ČD Cargo, a.s Žofínské fórum 10. listopadu 2011, Praha Železnice a dopravní infrastruktura ČD Cargo, a.s. 123. Žofínské fórum 10. listopadu 2011, Praha 1 ČD Cargo v roce 2011 Strategické záměry společnosti Nákladní doprava a rozvoj infrastruktury Významné

Více

Veřejné rozpočty. Blok IV. Veřejné rozpočty

Veřejné rozpočty. Blok IV. Veřejné rozpočty Veřejné rozpočty Blok IV. Veřejné rozpočty Podstata, funkce, rozpočtové zásady Rozpočtová pravidla, rozpočtová soustava, rozpočtový proces Příjmy státního rozpočtu Výdaje státního rozpočtu Struktura státního

Více

Stanovy Potápěčský klub XY, pobočný spolek SČP Sídlo PSČ Město, Ulice č.p./č.o.

Stanovy Potápěčský klub XY, pobočný spolek SČP Sídlo PSČ Město, Ulice č.p./č.o. Svaz českých potápěčů, z.s. Stanovy Potápěčský klub XY, pobočný spolek SČP Sídlo PSČ Město, Ulice č.p./č.o. Tato novela Stanov byla schválena členskou schůzí dne DD.MM.RRRR Článek I. Úvodní ustanovení,

Více

VLASTNÍ A CIZÍ ZDROJE FINANCOVÁNÍ AKTIV (STRUKTURA, PRACOVNÍ KAPITÁL, LIKVIDITA PODNIKU) 6.1 Vlastní zdroje základní kapitál, kapitálové fondy, fondy ze zisku, výsledek hospodaření za běžné období, za

Více

Statut. státní organizace Správa železniční dopravní cesty

Statut. státní organizace Správa železniční dopravní cesty ORGANIZAČNĚ ŘÍDICÍ PŘEDPIS Úroveň přístupu: A Čj. S 31774/2014-O26 Statut státní organizace Správa železniční dopravní cesty Nahrazení předchozích řídicích aktů Tímto Statutem se nahrazuje Statut vydaný

Více

III. PRÁVNÍ ÚPRAVA JEDNATELŮ A JEJICH ODMĚŇOVÁNÍ

III. PRÁVNÍ ÚPRAVA JEDNATELŮ A JEJICH ODMĚŇOVÁNÍ III. PRÁVNÍ ÚPRAVA JEDNATELŮ A JEJICH ODMĚŇOVÁNÍ 3.1 Uzavření smluv s jednateli Společnost s ručením omezeným je právnickou osobou, která nemůže sama jednat a proto za ni musí jednat někdo jiný. Podle

Více

Ruská železniční revoluce vstupuje do závěrečné fáze

Ruská železniční revoluce vstupuje do závěrečné fáze Ruská železniční revoluce vstupuje do závěrečné fáze Největší reforma v historii Ruských drah nyní vstoupila do své třetí a závěrečné fáze. V červenci byl založen Federální úřad pro osobní dopravu a v

Více

ÚSTECKÝ KRAJ Krajský úřad

ÚSTECKÝ KRAJ Krajský úřad ÚSTECKÝ KRAJ Krajský úřad Smlouva o závazku veřejné služby ve veřejné drážní osobní dopravě uzavřená podle 269 odst. 2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, v platném znění Číslo smlouvy: Článek I.

Více

INTEGROVANÝ REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM A PODPORA ELEKTROVOZIDEL PRAHA Elektrické autobusy pro město IV.

INTEGROVANÝ REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM A PODPORA ELEKTROVOZIDEL PRAHA Elektrické autobusy pro město IV. INTEGROVANÝ REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM 2014-2020 A PODPORA ELEKTROVOZIDEL 26. 11. 2015 PRAHA Elektrické autobusy pro město IV. INTEGROVANÝ REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM Program schválen Evropskou komisí

Více

Daňové zatížení podniků v Bavorsku činí průměrně 28,7% (v Německu: 29,8%). To je méně než v mnoha jiných průmyslově vyspělých zemích.

Daňové zatížení podniků v Bavorsku činí průměrně 28,7% (v Německu: 29,8%). To je méně než v mnoha jiných průmyslově vyspělých zemích. Všeobecně Daně v Bavorsku Daňové zatížení podniků v Bavorsku činí průměrně 28,7% (v Německu: 29,8%). To je méně než v mnoha jiných průmyslově vyspělých zemích. Kromě toho existuje řada daňových úlev a

Více

ROZPOČTOVÝ VÝHLED. Mikroregionu Podkozákovsko. na období 2012-2016

ROZPOČTOVÝ VÝHLED. Mikroregionu Podkozákovsko. na období 2012-2016 ROZPOČTOVÝ VÝHLED Mikroregionu Podkozákovsko na období 2012-2016 1 Komentář k rozpočtovému výhledu Mikroregionu Podkozákovsko na r. 2012-2016. Podle ustanovení 3 zákona č.250/2000sb., o rozpočtových pravidlech

Více

Témata profilové maturitní zkoušky z předmětu Veřejná správa

Témata profilové maturitní zkoušky z předmětu Veřejná správa ta profilové maturitní zkoušky z předmětu Veřejná správa ústní zkouška 1. Vymezení veřejné správy 2. Realizace činnosti veřejné správy 3. Státní služba, úředníci územích samosprávných celků 4. Jednání

Více

Nad Štolou 3, 170 34 Praha 7

Nad Štolou 3, 170 34 Praha 7 MINISTERSTVO VNITRA ČR Nad Štolou 3, 170 34 Praha 7 Č.j. MV-6694-1/PO-2009 V Praze dne 3. února 2009 Počet listů: 5 Příloha: 1/4 Podmínky pro poskytování a použití účelové neinvestiční dotace z rozpočtu

Více

Katalog vzdělávacích cílů

Katalog vzdělávacích cílů Katalog vzdělávacích cílů pro zkoušku EBC*L stupně A o Podnikové cíle a ukazatele o Sestavování rozvahy o Nákladové účetnictví o Obchodní právo Stav 21. dubna 2006 EBC*L International, Vienna, 2006-04

Více

Stanovy HOROLEZCI Jeseník, z. s.

Stanovy HOROLEZCI Jeseník, z. s. Stanovy HOROLEZCI Jeseník, z. s. Čl. I Základní ustanovení 1. HOROLEZCI Jeseník, z. s. (dále jen spolek ) je dobrovolné sdružení fyzických osob, které je založeno v souladu s příslušnými ustanoveními zákona

Více

Roční účetní závěrky některých forem společností, pokud jde o mikrosubjekty ***II

Roční účetní závěrky některých forem společností, pokud jde o mikrosubjekty ***II P7_TA-PROV(2011)0563 Roční účetní závěrky některých forem společností, pokud jde o mikrosubjekty ***II Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. prosince 2011 k postoji Rady v prvním čtení

Více

Evropská a národní legislativa k registrům

Evropská a národní legislativa k registrům Evropská a národní legislativa k registrům Ing. Danuše Marusičová ACRI akademie seminář Registry železničních kolejových vozidel Praha, 9.9.2014 Registry v železniční dopravě Železniční doprava je založena

Více

Příloha k účetní závěrce za období roku 2012

Příloha k účetní závěrce za období roku 2012 Příloha k účetní závěrce za období roku 2012 1 OBECNÉ ÚDAJE 1.1 Identifikace účetní jednotky Společnost: MAS Lužnicko o. p. s. Sídlo Zákostelní 720, 391 11 Planá nad Lužnicí Právní forma Obecně prospěšná

Více

po modré společně Společně Plus pro ekonomiku a podnikání

po modré společně Společně Plus pro ekonomiku a podnikání po modré společně Společně Plus pro ekonomiku a podnikání Společně Plus pro ekonomiku a podnikání Ing. Vlastimil Tlustý, stínový ministr financí Není náhoda, že nejrychleji rostoucími ekonomikami v Evropě

Více

Příjmy rozpočtu kraje

Příjmy rozpočtu kraje Rozpočty územních samosprávných celků ČR Mezi územní rozpočty patří: Rozpočty měst a obcí Rozpočty krajů Rozpočty dobrovolných svazků obcí 10. Rozpočty územních samospráv. Daně a poplatky výnosové určení

Více

DAŇOVÁ SOUSTAVA ČR ANEŽKA ROHROVÁ ZS 2012/2013 K 126 MANAGEMENT PODNIKU ČVUT V PRAZE, STAVEBNÍ FAKULTA

DAŇOVÁ SOUSTAVA ČR ANEŽKA ROHROVÁ ZS 2012/2013 K 126 MANAGEMENT PODNIKU ČVUT V PRAZE, STAVEBNÍ FAKULTA DAŇOVÁ SOUSTAVA ČR ANEŽKA ROHROVÁ ZS 2012/2013 K 126 MANAGEMENT PODNIKU ČVUT V PRAZE, STAVEBNÍ FAKULTA POJEM DAŇ UMĚNÍ VÝBĚRU DANÍ SPOČÍVÁ V TOM, JAK OŠKUBAT HUSU, TAK ABY CO NEJMÉNĚ SYČELA. JEAN-BAPTIST

Více

Témata profilové maturitní zkoušky z předmětu Účetnictví a daně

Témata profilové maturitní zkoušky z předmětu Účetnictví a daně Témata profilové maturitní zkoušky z předmětu Účetnictví a daně obor Podnikání 1. Právní úprava účetnictví - předmět účetnictví, podstata, význam a funkce - právní normy k účetnictví - účtová osnova a

Více

Hlavní priority MD v železniční dopravě pro nadcházející období. Ing. Jindřich Kušnír ředitel Odbor drah, železniční a kombinované dopravy

Hlavní priority MD v železniční dopravě pro nadcházející období. Ing. Jindřich Kušnír ředitel Odbor drah, železniční a kombinované dopravy Hlavní priority MD v železniční dopravě pro nadcházející období Ing. Jindřich Kušnír ředitel Odbor drah, železniční a kombinované dopravy 1 Hlavní strategické dokumenty ČR Dopravní politika EU zvýšení

Více

Zpráva nezávislého auditora o výsledku přezkoumání hospodaření. Obec Myslív

Zpráva nezávislého auditora o výsledku přezkoumání hospodaření. Obec Myslív Ing. Jan Nozar, auditor Na Výhledech 315, 334 52 Merklín číslo oprávnění 1424 o zápisu do seznamu auditorů IČ 497 37 601 Zpráva nezávislého auditora o výsledku přezkoumání hospodaření územního samosprávného

Více

PODPORA MALÉHO A STŘEDNÍHO PODNIKÁNÍ

PODPORA MALÉHO A STŘEDNÍHO PODNIKÁNÍ ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE PROVOZNĚ EKONOMOMICKÁ FAKULTA KATEDRA ŘÍZENÍ PODPORA MALÉHO A STŘEDNÍHO PODNIKÁNÍ TEZE Autor práce : Jana Petrová Vedoucí práce : Ing. Josef Zilvar, CSc. Malé a střední

Více

INTEGROVANÝ REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM A PODPORA ČISTÉ MOBILITY LOUČEŇ konference ČISTÁ MOBILITA

INTEGROVANÝ REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM A PODPORA ČISTÉ MOBILITY LOUČEŇ konference ČISTÁ MOBILITA INTEGROVANÝ REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM 2014-2020 A PODPORA ČISTÉ MOBILITY 5. 11. 2015 LOUČEŇ konference ČISTÁ MOBILITA INTEGROVANÝ REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM Program schválen Evropskou komisí 4. 6. 2015

Více

Osnova učiva: Učivo o podniku a podnikání. Po obsahové stránce je učivo zaměřeno především na věcnou, právní a organizační problematiku daného tématu.

Osnova učiva: Učivo o podniku a podnikání. Po obsahové stránce je učivo zaměřeno především na věcnou, právní a organizační problematiku daného tématu. Učivo o podniku a podnikání 2. tématický celek Osnova učiva: 1. Zařazení učiva 2. Didaktická analýza učiva 3. Struktura učiva a jeho rozvržení v tématickém plánu 4. Metodické zpracování učiva týkající

Více

Prezentace pololetních výsledků hospodaření Skupiny ČD 2015

Prezentace pololetních výsledků hospodaření Skupiny ČD 2015 Prezentace pololetních výsledků hospodaření Skupiny ČD 2015 Praha, 31. srpna 2015 Hospodaření Skupiny ČD Tržby z hlavní činnosti 16 326 16 468 Ostatní provozní výnosy 1 803 1 721 Náklady -14 327-14 191

Více

ÚČETNICTVÍ. 10) ÚČETNÍ SOUSTAVY: a. Daňová evidence (jednoduché účetnictví) b. Účetnictví (podvojné účetnictví)

ÚČETNICTVÍ. 10) ÚČETNÍ SOUSTAVY: a. Daňová evidence (jednoduché účetnictví) b. Účetnictví (podvojné účetnictví) ÚČETNICTVÍ ZÁKLADNÍ POJMY 1)ÚČETNÍ JEDNOTKA: právnická osoba se sídlem v ČR nebo fyzická osoba, která podniká nebo provozuje samostatně výdělečnou činnost. Účetní jednotkou mohou být zahraniční osoby,

Více

Krajský úřad Ústeckého kraje

Krajský úřad Ústeckého kraje Krajský úřad Ústeckého kraje Velká Hradební 3118/48, 400 02 Ústí nad Labem odbor kontroly JID: Jednací číslo.: 4154/2014/KUUK 502/KON/2013 Stejnopis č. 1 ZPRÁVA o výsledku přezkoumání hospodaření obec

Více

Charakteristika podnikatele a výběr společníka

Charakteristika podnikatele a výběr společníka Charakteristika podnikatele a výběr společníka Obsah Podnikání Faktory ovlivňující podnikání Podnikání v číslech Kdo je podnikatel? Typicky český podnikatel Podnikatel vs. zaměstnanec Výhody a nevýhody

Více

Stanovy Spolku přátel Třeboně

Stanovy Spolku přátel Třeboně Stanovy Spolku přátel Třeboně strana 1 Stanovy Spolku přátel Třeboně Článek 1. Název a sídlo 1. Název občanského sdružení je: Spolek přátel Třeboně ( dále jen Spolek ) 2. Sídlem Spolku přátel Třeboně je:

Více

Podnikatelé a osoby samostatně výdělečně činné

Podnikatelé a osoby samostatně výdělečně činné Podnikatelé a osoby samostatně výdělečně činné 1. přednáška 1FU311 Ing. Jana Skálová, Ph.D. Podnikání Je vymezeno v 2 obchodního zákoníku Soustavná činnost Prováděná samostatně podnikatelem Vlastním jménem

Více

Fakulta elektrotechniky a informatiky Ekonomika podniku. Ekonomika podniku

Fakulta elektrotechniky a informatiky Ekonomika podniku. Ekonomika podniku 1. hodina 5.10. 2009 Vliv právní normy na založení podniku Zakončeno písemkou zápočtem vše jen ze cvik Základní právní normy: Obchodní zákoník Živnostenský zákon Obchodní zákoník nabízí různé právní formy

Více

ze dne 16. února 1998

ze dne 16. února 1998 NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 411/98 ze dne 16. února 1998 s dodatečnými předpisy na ochranu zvířat pro silniční vozidla pro přepravu zvířat delší než osm hodin RADA EVROPSKÉ UNIE, s ohledem na směrnici Rady 90/628/EHS

Více

Vymezení pojmu drobný, malý a střední podnikatel a postupů pro zařazování podnikatelů do jednotlivých kategorií

Vymezení pojmu drobný, malý a střední podnikatel a postupů pro zařazování podnikatelů do jednotlivých kategorií Vymezení pojmu drobný, malý a střední podnikatel a postupů pro zařazování podnikatelů do jednotlivých kategorií Článek 1 Drobný, malý a střední podnikatel 1. Za drobného, malého a středního podnikatele

Více

Podnik prochází během doby své existence různými vývojovými fázemi, ve kterých se potýká s různými problémy, které mohou ohrozit jeho existenci.

Podnik prochází během doby své existence různými vývojovými fázemi, ve kterých se potýká s různými problémy, které mohou ohrozit jeho existenci. Život podniku Podnik prochází během doby své existence různými vývojovými fázemi, ve kterých se potýká s různými problémy, které mohou ohrozit jeho existenci. Nové podmínky 20. a 21. století nutí podniky

Více

Finanční zpravodaj 1/2014

Finanční zpravodaj 1/2014 Strana 12 Finanční zpravodaj 1/2014 9 Změna Českého účetního standardu č. 001 Účty a zásady účtování na účtech oznamuje Ministerstvo financí změnu Českého účetního standardu pro účetní jednotky, které

Více