Antropogenní analogy. Studium metalurgických strusek a skel barvených uranem jako analogů pro sklovité nosiče radioaktivních odpadů
|
|
- Michal Havel
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Technická zpráva Antropogenní analogy Studium metalurgických strusek a skel barvených uranem jako analogů pro sklovité nosiče radioaktivních odpadů Dílčí zpráva 3. etapy výzkumného projektu Ústav geochemie, mineralogie a nerostných zdrojů, PřF UK E. Jelínek, V. Goliáš, D. Pittauerová, M. Fejgl, V. Ettler, R. Procházka Listopad 2003 Správa úložišť radioaktivních odpadů
2 Formátování a korektury textů Správa úložišť radioaktivních odpadů, 2004
3 Obsah 1 Úvod Studium zemin sklárenského odvalu v Klášterském Mlýně Stanovení ph půdního materiálu sklárenského odvalu Laboratorní gama spektrometrie materiálu sklárenského odvalu Měření koncentrací U, Pb, As ve výluzích metodou ICP-MS Studium zemin sklárenských skládek Klášterský Mlýn- příkop a Kristiánov Klášterský Mlýn - příkop Kristiánov nad Kamenicí Studium zemin odvalu Starý Prokop Vzorkování Laboratorní gama spektrometrie půd Studium zemin struskového odvalu Lhota u Příbramě Vzorkování Laboratorní gama spektrometrie půd Zhodnocení výzkumu zemin Koroze uranových skel První typ koroze skel loužení alkálií Optická a fluorescenční mikroskopie Elektronová mikroskopie, plošné mikrodistribuce hlavních prvků WDS elektronové mikroanalýzy RTG difrakční analýza korozního produktu, vzniklého loužením alkálií Infračervená spektroskopie Stanovení ztráty žíháním Druhý typ koroze skel kaolinizace Optická a fluorescenční mikroskopie Elektronová mikroskopie, plošné mikrodistribuce prvků RTG difrakční analýza korozního produktu Zhodnocení První typ koroze skel loužení alkálií Druhý typ koroze skel kaolinizace Závěr Literatura
4 Přílohy Příloha 1: Profil sklárenského odvalu v Klášterském Mlýně. Příloha 2: Grafy koncentrací U, As, Pb ve výluzích odvalu v Klášterském Mlýně. Příloha 3: Výsledky měření provedených na vzorcích zemin sklárenského odvalu. Příloha 4: Plán lokality Klášterský Mlýn- příkop s izoliniemi plošné beta aktivity. Příloha 5: Laboratorní gama spektrometrie půd - Starý Prokop. Příloha 6: Laboratorní gama spektrometrie půd - Lhota u Příbramě. Příloha 7: ;Makroskopické projevy koroze skel. Příloha 8: Mikrofotografie, plošné mikrodistribuce prvků. Příloha 9: Tabulka WDS elektronových mikroanalýz. Příloha 10: RTG difrakční záznamy původního a korodovaného skla. 2
5 1 Úvod V předkládané zprávě jsou shrnuty výsledky studia zemin (materiálů odvalů), které přicházejí do styku se studovanými materiály historickými uranem barvenými skly a metalurgickými struskami (kapitoly 2 až 6). Dále jsou uvedeny nové výsledky týkající se studia koroze historických uranem barvených skel (kapitoly 7 a dále). 2 Studium zemin sklárenského odvalu v Klášterském Mlýně Byly měřeny vzorky vertikálního profilu sklárenskou skládkou v Klášterském Mlýně. Profil dlouhý 1,9 m byl ovzorkován po 10 cm. Příprava devatenácti vzorků materiálu skládky obnášela přesítování přes 2 mm síto a vysušení na vzduchu. 2.1 Stanovení ph půdního materiálu sklárenského odvalu Důležitou veličinou, která určitým způsobem popisuje, jakým podmínkám byla skla vystavena, je ph výluhu půdy (materiálu skládky). Stanovení ph bylo provedeno laboratorně u devatenácti vzorků půdy (materiálu skládky) z lokality Klášterský Mlýn (přílohy 1 a 3). Stanovení ph bylo uskutečněno ve výluzích frakce pod 2 mm destilovanou vodou a 1M KCl, standardní metodikou podle Petříka (1993), Zbírala (1995). Sedm gramů půdy bylo zalito 14 ml destilované vody nebo 1M KCl. Suspenze byla 10 minut protřepávána. Po dvaceti minutách od konce třepání bylo potenciometricky měřeno ph. K měření byla použita skleněná elektroda s digitálním phmetrem firmy Radiometer a standardní kalibrační roztoky o ph 4,00 resp. 7,00. Průměrná hodnota ph 6,69 pro výluh H 2 O a 6,03 pro 1M KCl (přílohy 1, 3) nevybočuje z rozmezí obvyklého pro půdy, zajímavé jsou ale změny ph v profilu. Porovnáním litologického profilu a ph v jednotlivých horizontech dojdeme k závěru, že hlavní litologickou složkou způsobující relativně kyselejší ph je škvára. Naopak horizonty přeplněné skly, nebo tvořené písčitou hlínou se ukázaly jako alkaličtější (příloha 1). 2.2 Laboratorní gama spektrometrie materiálu sklárenského odvalu Měření proběhlo v radiometrické laboratoři Ústavu geochemie mineralogie a nerostných zdrojů Přírodovědecké fakulty University Karlovy v Praze. Byl určen celkový obsah U, 226 Ra (podíl rovnovážného U), draslíku a thoria. (příl. 1, 3). Vzorky půd (materiálu odvalu) z lokality Klášterský Mlýn byly analyzovány laboratorním gamaspektrometrem se scintilačním krystalem NaI(Tl) mm (standartní rozměry) a 4096 kanálovým analyzátorem Canberra series 10. Měření proběhlo v Marinelliho nádobách (geometrie 3π) o objemu 0,5 l. Z důvodu potlačení pozadí se měření provádí v olověném sudu o síle stěny 10 cm. Vzorky byly měřeny 30 3
6 minut, standardy a pozadí 3 30 minut. Nerovnovážný uran (U [ppm]) byl měřen v zájmové oblasti izotopu 234 Th o energii 92,4 kev, radium (Ra [ppm eu]) v zájmové oblasti izotopu 214 Pb o energii 352 kev. Draslík byl měřen v oblasti izotopu 40 K o energii 1461 kev, obsah thoria byl určen z četnosti impulsů izotopu 212 Pb o energii 239 kev. Pro kalibraci gamaspektrometru byly použity standardy IAEA (Mezinárodní asociace pro atomovou energii) RG-U, RG-K, RG-Th. Z počtu naměřených impulsů za jednotku času, v zájmových oblastech jednotlivých radionuklidů, ve vzorku a standardech, byly maticovým výpočtem získány koncentrace U, Ra, Th, K ve vzorku. Obsah uranu ve frakci pod 2 mm je důležitý, protože pokud se uran uvolňoval ze skel do okolí, bylo to právě z této frakce (z drobných a mikroskopických otěrů střepů). Protože sklářská barviva, např. Na 2 U 2 O 7, neobsahují 226 Ra, můžeme antropogenní uran odhalit podle jeho radioaktivní nerovnováhy. Ve vzorcích půd (frakce pod 2 mm) je mnohem méně 226 Ra, než by odpovídalo radioaktivní rovnováze. Radioaktivní rovnováhu/nerovnováhu můžeme popsat koeficientem radioaktivní rovnováhy K rr : Ra [ppm eu] U [ppm] Krr = 100 % Hodnoty koeficientu radioaktivní rovnováhy jsou uvedeny v tabulce v příloze 3. Přírodní materiály mají zpravidla vysoký K rr (téměř 100%). V profilu byly blízko rovnováze první vzorek a poslední tři vzorky. První vzorek tvořila humusovitá půda, poslední tři horizonty tvořily písčité uloženiny aluvia Otavy. Obsah nerovnovážného uranu (U ppm), naměřený laboratorním gamaspektrometrem v jednotlivých vrstvách půdy ve frakci pod 2 mm se dobře shoduje s naměřenou terénní beta aktivitou i s celkovým obsahem skla (uranové i neuranové sklo dohromady). Koncentrace U se pohybují od 4,8 ppm v nejhlubší části profilu do 56,5 ppm, změřené ve poloze se skly (přílohy 1 a 3). Obsah 226 Ra (ppm eu) v profilu sklárenskou skládkou se pohybuje od 3,2 až 9,6 ppm eu. Je nutné si uvědomit, že skla jako taková neobsahují více radia, než bylo naměřeno v materiálu odvalu. Vysoké koncentrace uranu a nízké koncentrace 226 Ra v materiálu odvalu svědčí o radioaktivní nerovnováze, způsobené uranem ze sklářských barviv. Obsah K v profilu se pohybuje mezi 0,9% v povrchové humusovité vrstvě a 3,9% ve vrstvě s největším obsahem skel. Obsah draslíku, ve frakci půdy pod 2 mm, koresponduje v horní části profilu s obsahem nerovnovážného uranu a obsahem skla (průměrný obsah K ve sklech se pohybuje kolem 8%). V dolní, méně mocné vrstvě skel se však výrazné zvýšení koncentrace draslíku neprojevilo, maximum je do jisté míry setřeno vyšším obsahem K v podložním písku a aluviu (asi 2,5%). Obsah thoria v materiálu skládky změřený laboratorním gama spektrometrem se pohyboval od 5,4 ppm do 14,1 ppm. 4
7 2.3 Měření koncentrací U, Pb, As ve výluzích metodou ICP-MS Výluhy byly provedeny z materiálu sklárenského odvalu, frakce pod 2 mm. Loužícím činidlem byl 1M CH 3 COONa při ph 5,0. Navážka půdy (materiálu skládky) 5g byla loužena 40 ml tohoto octanového pufru. Směs materiálu skládky a loužíčího pufru byla nejdříve protřepávána 2 hodiny. Poté byla suspenze půdy (materiálu skládky) s loužicím činidlem 24 hodin ekvilibrována. Pevná fáze byla od roztoku oddělena centrifugováním. Dále byla vyloužená půda (materiál skládky) promyta 20 ml destilované vody a znovu centrifugována. Voda byla přidána k původnímu výluhu. Uran, olovo a arsen ve výluhu byly, po vhodném zředění, měřeny na hmotnostním spektrometru ICP-MS. Měření provedl RNDr. Martin Mihaljevič, CSc. v laboratoři Ústavu geochemie mineralogie a nerostných zdrojů Přírodovědecké fakulty University Karlovy v Praze. Koncentrace U loužitelného 1M CH 3 COONa ve vzorcích materiálu odvalu se pohybují od 7 ppb v povrchové humusovité vrstvě půdy do 65 ppb, což je maximum v poloze se skly (přílohy 1 a 3). Druhá nejvyšší hodnota (58 ppb) byla naměřena v posledním vzorku, který byl tvořen aluviálními sedimenty Otavy. V prvních dvou třetinách profilu skládkou obsahy U ve výluzích půd korespondují s celkovými koncentracemi uranu zjištěnými gamaspektrometricky ve stejných vzorcích viz přílohu 1 a 2. V dolní části profilu je situace jiná. Vyšší koncentrace loužitelného uranu v aluviu, kde je nízký obsah celkového U, vypovídají o migraci U z horizontu skla do podloží. Loužitelný U činil nejméně 0,8 celkového uranu, ve vzorku povrchové humusovité půdy, nejvýše 12 v posledním dolním vzorku aluvia (příloha 3). Měření prokázalo vazbu volného uranu na horizonty se skly, stejně jako na podložní aluvium, kde se skla již nevyskytují. Koncentrace loužitelného Pb ve vzorcích se pohybují od 0,2 ppm do 32 ppm. Koncentrace loužitelného As jsou v rozmezí 0,1 ppm až 3,9 ppm (příloha 3). Protože není známá celková koncentrace Pb a As v materiálu odvalu (na rozdíl od U), nelze usoudit, jaká část celkového Pb nebo As je z půdy loužitelná 1M CH 3 COONa. Křivky koncentrací obou prvků však kopírují celkový obsah skla v jednotlivých horizontech profilu. Z toho je možné usuzovat, že volný As a Pb pocházejí také ze skel. Arsenik se používal pro čeření skloviny a některá skla (tzv. křišťály) mohou obsahovat až 20% PbO. Na rozdíl od loužitelného uranu však As ani Pb nemají zvýšenou koncentraci v dolní části profilu, v aluviu Otavy, kde je podíl skel minimální. Uran migruje profilem a k jeho částečné imobilizaci dochází až v aluviu (příloha 2). 3 Studium zemin sklárenských skládek Klášterský Mlýn- příkop a Kristiánov 3.1 Klášterský Mlýn - příkop Celkem bylo odebráno 5 vzorků půdy a srovnávací vzorek biotitické pararuly ze tři metry vzdáleného výchozu. Místa odběru jsou zaznamenána v mapce v příloze 4. Byl vytvořen plán lokality a vytyčena síť profilů 1 1 m. V síti bylo provedeno plošné 5
8 měření beta aktivity (příloha 4). V maximu byla vykopána sonda a odebrány 3 vzorky matriálu skládky, po deseti centimetrech. Svrchní dva vzorky byly tvořeny směsí humusovité půdy a střepů. Třetí, nejhlubší vzorek obsahoval podložní jílovitou půdu s minimálním podílem skla. Byl odebrán vzorek sedimentu z příkopu odvodňujícího lokalitu a referenční vzorek sedimentu z části příkopu, nacházející se nad lokalitou, dále srovnávací vzorek biotitické pararuly, z výchozu asi 3 m od akumulace skel, která je matečnou horninou místní půdy. V odebraných půdách bylo provedeno gama spektrometrické stanovení uranu a jiných radionuklidů, stanovení U ve výluzích a měření ph. Metodika stanovení i přípravy vzorků byla stejná jako v případě vzorků materiálu sklárenského odvalu z Klášterského Mlýna a je popsána v kapitole 2.2. Měřena byla frakce půdy pod 2 mm. Obsahy uranu, zjištěné laboratorní gama spektrometrií jsou uvedeny v příloze 3 a v příloze 1. Nejvyšší koncentrace, 127,8 ppm, byla naměřena ve vzorku, odebraném v maximu plošné beta aktivity, 15 cm pod povrchem. Povrchový vzorek obsahoval 97,8 ppm U. Ve vzorku z podloží akumulace střepů, tvořeného jílovitou půdou, bylo naměřeno 8,3 ppm U. V sedimentu z příkopu, odvodňujícího lokalitu, byla zjištěna koncentrace 23,4 ppm U. Referenční vzorek sedimentu z příkopu nad lokalitou má nižší obsah U 7,3 ppm. Srovnávací vzorek biotitické pararuly, matečné horniny místní půdy, obsahuje pouze 3,0 ppm U. Kromě uranu bylo v půdní frakci pod 2 mm stanoveno 226 Ra, draslík, thorium a překvapivě 137 Cs (tabulka 1). Obsahy 226 Ra vypovídají o míře radioaktivní rovnováhy (mezi uranem a radiem) ve vzorcích. Koeficient radioaktivní rovnováhy je uveden v tabulce 1. Kontaminace životního prostředí umělým radionuklidem 137 Cs není předmětem této práce, nelze ji však opomíjet. Vysoká hmotnostní aktivita (až 2,46 kbq/kg) štěpného produktu uranu 137 Cs, v některých vzorcích půd z lokality Klášterský Mlýn - příkop, je způsobena kontaminací v důsledku jaderných pokusů a havárií. Zvýšení koncentrace cesia v sedimentu příkopu nastalo v důsledku splachu povrchové vrstvy půdy, která je většinou nejvíce kontaminována atmosférickým spadem. Příprava výluhů 1M CH 3 COONa a analýza uranu byla provedena metodikou popsanou v kapitole 2.3. Výluhy byly připraveny ze stejných vzorků, jaké byly použity pro gama spektrometrii. 6
9 P1 P2 P3 sediment sediment referenční biotitická pararula U [ppm] 97,8 127,8 8,3 23,4 7,3 3,0 U *) výluh [ppb] 74,0 132,2 159,8 134,6 149,3 74,7 - Ra [ppm eu] 3,7 4,6 4,2 11,6 7,4 3,6 K rr [%] 3,8 3,6 50,8 49,7 102,2 122,8 Th [ppm] 7,2 7,4 13,6 <0,5 8,8 13,5 K [%] 3,4 3,8 2,9 1,8 1,5 3,3 137 Cs [Bq/kg] 0,31 0,27 0,01 2,46 0,30 - ph (H 2 O) 6,99 7,22 7,73 5,84 6,48 - ph (KCl) 6,02 6,91 7,35 4,88 5,86 - P1, P2, P3 vzorky z půd maxima plošné beta aktivity *) uran ve výuhu 1 M CH 3 COONa, měřený metodou ICP-MS K rr koeficient radioaktivní rovnováhy Tab. 1: Gamaspektrometrické stanovení radionuklidů v půdách z lokality Klášterský Mlýn příkop, obsahy uranu ve výluzích půd. Hodnoty ph půd. Místa odběru jsou vyznačena v příloze 4. Ve výluzích vzorků z maxima plošné beta aktivity, 0-10 cm a cm pod povrchem bylo naměřeno 74,0 a 132,2 ppb loužitelného U (celk. obsah 97,8 a 127,8 ppm U). Nejvyšší obsah 159,8 ppb loužitelného uranu však byl naměřen v podložní jílovité hlíně (20-30 cm pod povrchem), která obsahuje pouze 8,3 ppm celkového U. Ve vzorku sedimentu z příkopu odvodňujícího lokalitu bylo, ve dvou různých výluzích téhož vzorku, stanoveno 134,6 resp. 149,3 ppb loužitelného U (obsah celkového uranu byl 23,4 ppm). To prokazuje vazbu volného U na horizont se skly, jeho podloží i sediment odvodňující lokalitu. V referenčním vzoku sedimentu z příkopu nad skládkou skla bylo naměřeno překvapivě 74,7 ppb loužitelného U. Tato relativně vysoká koncentrace loužitelného U ve srovnávacím vzorku sedimentu z příkopu nesouvisí s akumulací uranového skla. Hodnoty ph výluhů půd destilovanou vodou a 1 M KCl jsou uvedeny v tabulce 1. Nejvyšší ph měl vzorek půdy z podloží skel 7,35 (KCl) resp. 7,73 (H 2 O). Výluhy sedimentu z příkopu se ukázaly nejkyselejší ph 4,88 (KCl) a 5,84 (H 2 O). 3.2 Kristiánov nad Kamenicí Vzorky půd z lokality Kristiánov nad Kamenicí byly zpracovány a analyzovány stejně jako vzorky z Klášterského Mlýna. Metodika je uvedena v kapitole 2. Byla použita laboratorní gama spektrometrie a měření U výluzích půd 1 M CH 3 COONa. Dále bylo stanoveno ph výluhu půdy. Výsledky shrnuje tabulka 2. Všechny vzorky podávají tutéž informaci o uranu v půdě sklárenského odvalu. Celkové obsahy U v půdě (frakce pod 2 mm) i obsahy uranu loužitelného octanem sodným jsou řádově shodné s koncentracemi naměřenými v profilu sklárenským odvalem v Klášterském Mlýně. 7
10 Hodnoty ph výluhů půd z Kristiánova dokládají, že ph různých částí téhož sklárenského odvalu (a tedy i podmínky ve kterých byla různá skla uložena) se liší (viz tabulku 2). podkovová # opálová # knoflíková # U [ppm] U *) - výluh [ppb] Ra [ppm eu] K rr [%] 37,7 39,2 33,7 Th [ppm] K [%] ph (H 2 O) 7,64 6,92 5,40 ph (KCl) 7,25 6,50 4,77 *) uran ve výuhu 1 M CH 3 COONa, měřený metodou ICP-MS K rr koeficient radioaktivní rovnováhy # Vzorky byly pojmenovány podle předmětů a druhů skla nacházejících se v místech odběrů. Tabulka 2: Vzorky půd ze sklárenského odvalu v Kristiánově nad Kamenicí. Gamaspektrometrické stanovení radionuklidů, obsahy uranu ve výluzích půd, ph výluhů. 4 Studium zemin odvalu Starý Prokop 4.1 Vzorkování Během předchozí terénní etapy výzkumů (Jelínek et al. 2003) byla na lokalitě při bázi haldy ručně vykopána sonda o hloubce 1,4 m. V sondě byly po 10 cm odebrány vzorky pro laboratorní měření. Byla zdokumentována litologie profilu (příloha 5). 4.2 Laboratorní gama spektrometrie půd Na vzduchu usušené vzorky půd a haldoviny byly gamaspektrometricky analyzovány podle metodiky uvedené v kapitole 2.2. Koncentrace draslíku a thoria se pohybovaly v rozpětí pozaďových hodnot v celém profilu a nejsou uváděny ani diskutovány. Koncentrace uranu se v profilu pohybovaly v rozmezí 3,9 186 ppm, ekvivalentní koncentrace radia se pohybovala v rozmezí 3,9 175,8 ppm eu. Na vynesených křivkách naměřených hodnot (příloha 5) jsou patrná obě maxima vázaná na spodní a v tomto případě aktivnější svrchní horizont haldoviny. Na první pohled mají obě křivky (U a Ra) shodné průběhy, napovídající, že se materiál nachází v radioaktivní rovnováze, kdy se koeficient radioaktivní rovnováhy pohybuje okolo 100 %. Při detailnějším rozboru naměřených hodnot však zjišťujeme, že ve spodní části profilu je radioaktivní rovnováha zřetelně porušena ve prospěch uranu. Od hloubky 75 cm je koeficient radioaktivní rovnováhy (K rr ) trvale nižší než 100 %, 8
11 s minimem 64 % právě ve vrstvě fosilní půdy v nadloží starší haldy. Ve svrchní části novější haldy K rr kolísá, často je posunut ve prospěch radia (max. 127 % v hloubce cm). Tento fakt hovoří o zřetelné migraci části uranu z uloženého materiálu do spodní části haldy a částečně i do jejího bezprostředního podloží. 5 Studium zemin struskového odvalu Lhota u Příbramě 5.1 Vzorkování Během předchozí etapy výzkumů (Jelínek et al. 2002) byla na lokalitě Lhota u Příbramě provedena kopaná sonda, lokalizovaná při patě haldy v místě výskytu radioaktivních strusek. Z kopané sondy byly odebrány vzorky novotvořené půdy, aktivní struskové haldoviny a jejich podloží. Nebyl vzorkován interval mezi cm, kde se vyskytovaly pouze velké kusy strusky bez vzorkovatelného jemnozrnného materiálu. Litologiký profil je uveden v příloze Laboratorní gama spektrometrie půd Vzorky byly vysušeny a přesítovány sítem 2 mm, podsítná frakce byla navážena do válcových Al misek objemu 60 ml. Koncentrace radionuklidů byla měřena scintilační gama spektrometrií popsanou v kapitole 2.2. Výsledky měření a konstruovaný koncentrační profil jsou uvedeny v příloze 6. Koncentrace draslíku a thoria se pohybovaly v rozpětí pozaďových hodnot v celém profilu a nejsou uváděny ani diskutovány. Koncentrace uranu se v profilu pohybovaly v rozmezí 0 29,9 ppm, ekvivalentní koncentrace radia se pohybovala v rozmezí 2,0 58,2 ppm eu. Vynesením průběhu koncentrací obou prvků v profilu (příloha č. 6) je zřejmá silná radioaktivní nerovnováha. V horizontu strusek je radioaktivní rovnováha posunuta silně ve prospěch radia s K rr > 300 % při obsazích radia 55 58,2 ppm eu a uranu pouze do 1,8 ppm. Uran je naproti tomu nabohacen pouze ve svrchním horizontu půdy (max. 29,9 ppm) a v podloží haldy byl nalezen v koncentracích pouze 0,6 3,7 ppm. Velmi zajímavá je však situace u dvou vzorků z bezprostředního podloží odvalu v hloubkách cm. Zde je oproti hlubšímu podloží zřetelně zvýšena ekvivalentní koncentrace radia (11,7 a 12,7 ppm eu). Tyto skutečnosti hovoří o migraci radia do bezprostředního podloží struskové haldy. Naproti tomu zvýšená koncentrace uranu v novotvořené půdě v nadloží strusek může být způsobena jeho imobilizací organickou hmotou (povrchové splachy z haldy). 6 Zhodnocení výzkumu zemin Byly studovány materiály/zeminy odvalů na kterých se nacházejí metalurgické strusky a uranem barvená skla. Jedná se tyto lokality: 9
12 (a) (b) Lhota u Přímbramě deponie historických radioaktivních strusek. Příbram Starý Prokop hlušinový odval po těžbě polymetalických žil nesoucích také uranovou mineralizaci. (c) Sklárenské odvaly na kterých se nacházejí historická uranová skla, lokality Klášterský mlýn. Klášterský mlýn příkop, Kristiánov nad Kamenicí. Výzkum lokality Starý Prokop umožnil porovnání geochemického chování a migrace radioaktivních prvků při zvětrávání zdrojového materiálu (na odvalu jámy starý Prokop ) a jeho vitrifikovaných hutních produktů v případě strusek na hutním odvalu ve Lhotě u Přímbramě. Na odvalu jámy Starý Prokop byla laboratorní gama spektrometrií odebraných vzorků půd a odvalového materiálu zjištěna zřetelná radioaktivní nerovnováha mezi U a Ra, způsobená pravděpodobně migrací rozpuštěného uranu z aktivního materiálu do spodní části haldy a nejbližšího podloží. Studiem zemin na odvalu ve Lhotě u Přímbramě bylo zjištěno, že ve spodní části profilu je radioaktivní rovnováha zřetelně porušena ve prospěch uranu. Od hloubky 75 cm je koeficient radioaktivní rovnováhy (K rr ) posunut ve prospěch uranu. Ve svrchní části novější haldy K rr kolísá, často je posunut ve prospěch radia. Tento fakt hovoří o zřetelné migraci části uranu z uloženého materiálu do spodní části haldy a částečně i do jejího bezprostředního podloží. Na sklárenských odvalech s uranovými skly byla v materiálech skládek gama spektrometricky odhalena radioaktivní nerovnováha mezi U a Ra, způsobená přítomností drobných a mikroskopických střepů uranových skel. Analýzy výluhů materiálu sklárenského odvalu v Klášterském Mlýně metodou ICP-MS prokázaly vazbu loužitelného U v horizontech s U-skly a aluviu v podloží odvalu. V Klášterském Mlýně tedy dochází k migraci uranu a jeho částečné imobilizaci v aluviu Otavy. Na lokalitě Klášterský Mlýn - příkop byla též zjištěna vyšší koncentrace volného uranu ve vrstvě se skly i jejím podloží, tvořeném jílovitou půdou. Vzorky půd z Kristiánova ukázaly řádovou shodu s ostatními lokalitami v obsahu celkového U, mírě radioaktivní nerovnováhy i koncentraci loužitelného U. 7 Koroze uranových skel Historická uranem barvená skla nabízejí jedinečnou možnost sledovat fyzikální a chemické změny způsobené až 150 let trvajícím působením přírodního prostředí. Nepovedené výrobky a střepy nacházející se na sklárenských odvalech a skládkách byly podrobeny náročnému dlouhodobému testu. Experiment splňuje podmínky kladené na tzv. přírodní analog a může posloužit k posouzení dlouhodobé stability uranu ve skle. 10
13 Byly navštíveny tyto zaniklé sklárny: Klášterský Mlýn a Podlesí u Kašperských Hor na Šumavě a Kristiánov nad Kamenicí v Jizerských horách, nověji i činné sklárny Portieux a Baccarat ve Francii (Jelínek et al., 2003). Na lokalitách byla provedena terénní měření a odebráno vždy několik kg uranových skel (Procházka, 2002). Korodované vzorky skel byly nalezeny na všech lokalitách. Historické datování českých skel provedla umělecká historička PhDr. Jitka Lněničková (Muzeum Šumavy, Kašperské Hory). Stáří skel z navštívených lokalit bylo určeno na základě souboru výtvarných a technologických znaků fragmentů předmětů v nálezových souborech (Procházka et al., 2002a). Bylo využito znalosti výtvarných a technologických trendů v různých obdobích sklářské výroby a detailního studia historie výroby v bývalých sklárnách na studovaných lokalitách. Použita byla komparace s dochovanými předměty v historických sbírkách. Podle barvy a průhlednosti byla skla rozdělena do několika skupin a následně byly gama spektrometricky měřeny celkové obsahy uranu (Jelínek et al., 2003). Tyto obsahy se pohybují v řádu desetin procenta. Pozorování vzorků skla pod binokulární lupou umožnilo odhalit dva různé typy postižení skla. Korozní produkty a mechanismus jejich vzniku se značně liší, proto je každému věnována samostatná kapitola. První typ koroze je nazýván loužení alkálií a jde o dobře známý a mnohokrát popsaný typ postižení skla (Conradt, 1999, Cooper 1993, Helebrant et al., 1999, Paul 1990). Druhý typ koroze, který vede ke vzniku velmi tenkých (5µm) korozních vrstev je spojen s přínosem Al a vznikem fylosilikátu ze skupiny kaolinitu. V literatuře zabývající se korozí skla není takovýto typ uváděn. Většina prací zabývající se touto tématikou je orientována na laboratorní experimenty, ale v daném případě se zřejmě jedná spíše o fenomén přírodní, spojený s dlouhodobou depozicí skel na sklárenských odvalech. Dva druhy přírodní koroze skla diskutuje též Bouška (1987) ve svém díle Přírodní skla: Tenké vrstvičky vznikají v nížeteplotních, dynamických podmínkách kdy bývá korozní produkt periodicky odstraňován. Silnější korozní vrstvy, často odlišného složení jsou důsledkem vyšších teplot a klidnějšího prostředí. Vzhledem k současnému stavu tohoto výzkumu, kdy je přesný mechanismus koroze, která vede ke vzniku tenkých vrstev s fylosilikáty stále otázkou, je tento jev v dalším textu nazýván prostě: koroze typu 2. Znaky indikující diskutovaná postižení skla byly nalezeny na primárních površích sklářských výrobků i na sekundárních lomech, způsobených až rozbitím utuhlé skloviny. Rozeznaná postižení skla jsou způsobena 75 až 150 let (záleží na lokalitě) trvajícím zvětráváním v přírodních podmínkách. 8 První typ koroze skel loužení alkálií Koroze prvního typu se projevuje rozpraskanými tečkami a lemy bílé barvy na povrchu střepů (viz přílohu 7). Takto je postiženo zejména vysokodraselné, zelené alabastrové sklo, nalezené na všech lokalitách. 11
14 příprava vzorků: Pro studium v optickém mikroskopu, stejně jako pro elektronovou mikroskopii a mikroanalýzu, byly zhotoveny leštěné nábrusy skla, celkově 46 vzorků. Některé nekompaktní vzorky byly, před zhotovováním nábrusu, vakuově napuštěny pryskyřicí. Pro práškovou RTG difrakci, IR spektroskopii a stanovení ztráty žíháním byly vzorky připraveny separací korodované a nepostižené části skla pod binokulární lupou. 8.1 Optická a fluorescenční mikroskopie Při pozorování jednotlivých druhů skla v optickém mikroskopu byla na povrchu tmavě zeleného, matného, alabastrového skla identifikována korodovaná povrchová zóna o šířce do 600 µm. V tomto skle bylo patrné také větší množství bublinek než v ostatních druzích. Jak vyplývá z dobových receptů, dosahovalo se matné, alabastrové barvy ochlazením a novým zahřátím skloviny v určité fázi výroby (Eisner, 1847). Korodovaný povrch vykazoval jiné optické vlastnosti než neporušené sklo. V rovnoběžných nikolech dochází ke zvýraznění hranice korodované části mírným rozostřením mikroskopu, kdy jsou patrné Beckeho linky, jejichž postup značí, že korodovaná část má nižší index lomu než neporušená (viz obr. 1). Ve vyloužené části skla byly pozorovány kontrakční trhliny. Z hlavních trhlin (osních švů) se oddělují menší radiálně paprsčité trhliny, končící bez výjimky na hranici korodované/neporušené sklo (obr. 1). Tyto mikrostrukturní jevy hovoří o zmenšování objemu skla při korozi a vysychání korozního produktu. Obrázek 1: Vzorek zeleného alabastrového skla z Klášterského mlýna, vystaveného přibližně 76 let loužení v přírodních podmínkách. Vlevo: fotografie z optického mikroskopu, odražené světlo, rovnoběžné nikoly. Patrný je postup koroze po puklinách. Vpravo fotografie z optického mikroskopu, odražené světlo, rovnoběžné nikoly, mírně rozostřeno. Postup Beckeho linek prokázal, že korodovaná fáze má nižší index lomu. 12
15 S výhodou byla uplatněna fluorescenční mikroskopie. Je známo že silikát uranylu jeví pod dlouhovlnným UV zářením fluorescenční vlastnosti. Uranové sklo tedy ve fluorescenčním mikroskopu fluoreskuje. Pozorováním bylo zjištěno, že korodovaný povrch fluoreskuje podobně jako původní sklo. Z toho můžeme usuzovat, že obě fáze obsahují uran vázaný ve formě silikátu uranylu. 8.2 Elektronová mikroskopie, plošné mikrodistribuce hlavních prvků Měření proběhlo v laboratoři Ústavu geochemie, mineralogie a nerostných zdrojů Přírodovědecké fakulty University Karlovy v Praze, operátoři Prom. fyz. Jiří Hovorka a Mgr. Jakub Haloda. Použit byl elektronový rastrovací mikroskop Cam Scan S4 firmy Cambridge s energiově dispersním analyzátorem EDX LINK ISIS 300 firmy Oxford. Metoda byla použita k poznání morfologie a tloušťky korodovaného povrchu skla a k sestavení plošných EDS mikrodistribucí hlavních prvků (viz obr. 2, příloha 8). Byly použity leštěné nábrusy vzorků korodovaných uranových skel. Mezi korodovanou a neporušenou fází je v rámci rozlišení EM ostrý přechod bez patrné přechodné zóny. Obě fáze jsou velmi homogenní. Bylo zjištěno, že tloušťka korodované vrstvičky se u matného zeleného skla pohybuje od 10 do 600 µm a v šířce 10 až 70 µm koroze postupuje dovnitř podél puklin (viz obr. 2). Z obrazu ve zpětně odražených elektronech je patrné, že korodovaná vrstvička skla má nižší průměrnou atomovou hmotnost, než neporušené sklo. Plošné mikrodistribuce hlavních prvků prokázaly, že koroze skla je způsobena zejména vyloužením draslíku. Dále je prokazatelné vyloužení sodíku. Z plošných distribucí vápníku je patrný i určitý odnos Ca, provázející korozi (viz přílohu 8). Mapa obsahu Ca prokázala, že na trhlinách korodovaného skla je vysrážena vápenatá fáze. EDS elektronovou mikroanalýzou a RTG difrakcí (viz kapitolu 8.4) bylo prokázáno, že se jedná o kalcit. To je v souladu s pozorováním Coopera et al. (1994). Z plošných distribucí Si, případně O, je ve vyloužené zóně patrný relativní nárůst obsahu SiO 2 oproti nekorodované hmotě (viz obr. 2, přílohu 8). Plošná EDS mikrodistribuce uranu bohužel nemohla být měřena z důvodu interference signálu uranu a draslíku při EDS elektronové mikroanalýze. Uran byl stanoven WDS elektronovou mikroanalýzou (kapitola 8.3). 13
16 BSE K A C B Na Ca Si O Obrázek 2 Vzorek zeleného alabastrového skla z Kristiánova, vystaveného přibližně 150 let loužení v přírodních podmínkách. Obraz skla v elektronovém mikroskopu, zpětně odražené elektrony. Dají se rozlišit 3 fáze původní sklo A, korodované sklo B, kalcit C. Plošné rozložení koncentrace K, Na, Ca, Si, O. U plošných rozložení koncentrací prvků značí světlejší odstín vyšší obsah. Není-li uvedeno měřítko, jedná se o záběr identický s předcházejícím. Vzorek zeleného alabastrového U-skla z Kristiánova nad Kamenicí v Jizerských horách byl uložen v půdě přibližně 150 let. Obrazy tohoto vzorku pořízené na elektronovém mikroskopu jsou na obrázku 2. Opět je patrná ostrá hranice mezi vylouženou a původní fází. Bílé žilky, vysrážené na puklinách korodovaného skla jsou tvořeny kalcitem, který je patrný zejména na mapě rozložení koncentrace Ca. Plošné mikrodistribuce K a Na dokládají ochuzení vylouženého skla o alkálie. Zvýšení obsahu Si a O v korodovaném skle je pouze relativní. Odnosem alkalických kationtů, případně Ca a Mg, se relativně zvyšuje koncentrace zbylého SiO 2. Zelené alabastrové sklo z Podlesí u Kašperských Hor se jeví jako nejvíce postižené dlouhodobým loužením. Vzorek vyobrazený v příloze 8 má korodovanou povrchovou vrstvu silnou dokonce 0,6 mm. Z plošných EDS mikrodistribucí je opět patrné vyloužení K a Na. V tomto případě je jasně prokazatelné i vyloužení vápníku. Na puklinách vyloužené fáze jsou přítomny tenké prožilky kalcitu. Patrný je opět relativní vzestup koncentrace Si ve vyloužené zóně. 14
17 8.3 WDS elektronové mikroanalýzy Měření proběhlo v laboratoři Ústavu geochemie mineralogie a nerostných zdrojů Přírodovědecké fakulty University Karlovy v Praze, operátor Prom. fyz. Jiří Hovorka. Použita byla elektronová mikrosonda Camebax firmy Cameca s vlnově dispersním (WDS) analyzátorem. Byly použity leštěné nábrusy korodovaných skel. Metoda posloužila ke zhotovení kvalitativních elektronových mikroanalýz - ke zjištění koncentrací minoritních prvků včetně uranu. Na obsahy U byl kladen maximální důraz, a pro snížení statistiské chyby měření byl načítací čas prodloužen z 10 sekund (obvykle pro ostatní prvky) na 40 s. Bylo provedeno několik reprezentativních analýz korodované a neporušené části skla (tabulka 3). Zajímavé je srovnání celkových sum analýz. Původní sklo má součet 100,18 %, analýzy hydratovaného korozního produktu mají sumy nižší, díky obsahu neanalyzované vody. Infračevená spektroskopie a stanovení ztráty žíháním prokázaly hydrataci skla. [wt %] A B C K 2 O ± ± ± 0.02 Na 2 O 0.74 ± ± 0.05 <2σ CaO 1.65 ± ± ± 0.06 Al 2 O ± ± ± 0.03 SiO ± ± ± 0.48 P2O ± ± ± 0.08 SO ± ± ± 0.09 CuO 0.26 ± ± ± 0.12 UO ± ± ± 0.07 tot H 2 O +others 0.00 ± ± ± 1.00 Tabulka 3: WDS elektronové mikroanalýzy vzorku uranového skla z Podlesí u Kašperských Hor. Stáří vzorku 150±20 let. A - původní sklo, B - korodovaný povrch blíže ke středu, C - korodovaný povrch blíže k okraji. H 2 O dopočítáno. Byla měřena linie bodových analýz (celkem 25 kvalitativních analýz) o délce 0,9 mm s rozestupy po 50 µm, v místě přechodu původní sklo/vyloužený povrch byl krok zahuštěn až na 15 µm (viz obrázek 4, příloha 8 - profil vyznačen linií A-B-C na obraze v sekundárních elektronech). Koncentrace uranu zjištěné WDS elektronovou mikroanalýzou na vzorku uranového skla z Podlesí u Kašperských Hor se pohybují v rozmezí 0,52 hmot % až 0,60 hmot. %. v neporušeném a 0,54 až 0,67 hmot. % v korodovaném skle (příloha 9). Uran je v korodované fázi mírně nabohacen. 15
18 K 2 O H 2 O [%] K 2 O CaO Na 2 O CaO [%] [%] 0.8 H 2 O 0.2 Na 2 O [µm] A B C BULK GLASS CORRODED SURFACE LAYER P 2 O UO 3 CuO [µm] Obrázek 4: Koncentrační profily U, Cu, P, Ca, K, Na a vody získané linií WDS elektronových mikroanalýz. Vlevo: původní sklo (bulk glass), vpravo, směrem k povrchu: vyloužená zóna (corroded surface layer). Voda je dopočítána jako rozdíl 100% a sumy analýzy. 8.4 RTG difrakční analýza korozního produktu, vzniklého loužením alkálií Měření proběhlo v RTG laboratoři Ústavu geochemie, mineralogie a nerostných zdrojů Přírodovědecké fakulty University Karlovy v Praze. Analýzu provedl Mgr. Viktor Goliáš, PhD. Skla byla studována metodou práškové difrakce na difraktografu DRON 16
19 2.1. Data byla získána v režimu step scanning při kroku 0,05 2Θ a načítacím čase 5 sekund, jako nosič vzorku byl použit bezdifrakční Si. RTG difrakce byla použita pro odlišení strukturních (případně chemických) změn k nimž dochází během koroze skla. Práškové vzorky byly separovány z nejvíce korodovaných střepů zeleného alabastrového skla. Preparáty pro práškovou RTG difrakci byly připraveny pečlivou separací korodovaného povrchu, po které byl vzorek rozbit a odebrán také nekorodovaný střed téhož střepu. Skla jako amorfní látky mají strukturu uspořádanou pouze tzv. na krátkou vzdálenost. Jde o uspořádání mezi nejbližšími atomy, na delší vzdálenost se neobjevuje žádná další periodicita. Skla proto nemají ostrá difrakční maxima jako látky krystalické. Uspořádání na krátkou vzdálenost se však na záznamech projevuje jako silné zvýšení pozadí v oblasti difrakčních úhlů úhlu 2 Θ, tvarově podobné nevysokému hrbu. Zvýšené pozadí však nemusí být na závadu identifikaci ostatních krystalických fází. Metoda se ukázala obzvláště vhodná pro stanovení prvních precipitujích produktů koroze. Nealterované sklo typu 2 z Klášterského Mlýna má symetrické difrakční maximum v rozmezí od 2,3 Å do 5,6 Å s maximem 3,2 Å. Difrakční záznam korodované vrstvičky skla typu 2 z Klášterského Mlýna, postiženého klasickým prvním typem koroze je odlišný. Dochází k posunu difrakčního maxima směrem k vyšším mezirovinným vzdálenostem a jeho asymetrizaci (příloha 10). Difrakční maximum vrstvičky leží v rozmezí od 2,3 Å do 6,2 Å s vrcholem 3,7 Å. Porovnáním s databází ICDD se rovněž podařilo identifikovat krystalickou fázi přítomnou v alterované vrstvičce, v záznamu se objevuje linie 3,018 Å kalcitu. To je v souladu se zjištěním Coopera et al. (1994). Podle EDS map distribucí Ca je kalcit přítomen jako nepravidelné prožilky v kontrakčních švech alterované vrstvičky (obr. 2). 8.5 Infračervená spektroskopie Měření proběhlo v laboratoři Ústavu fyzikální a makromolekulární chemie, Přírodovědecké fakulty University Karlovy v Praze, operátor Mgr. Jakub Haloda. Infračervená reflektanční spektra dvou fází, nealterovaného a alterovaného skla, byla měřena na FT-IR mikrospektrometru firmy Nicolet Instrument Corporation. Reflektanční spektra byla měřena na práškových preparátech, smíchaných s KBr. Pozadí bylo stanoveno měřením čistého prášku KBr a odečítáno od signálu vzorků. Měřen byl vzorek zeleného alabastrového skla z Klášterského Mlýna, respektive jeho separovaná povrchová korodovaná vrstvička a nekorodovaný střed střepu. Šlo o stejné práškové preparáty, které byly použity pro RTG difrakci. Hlavním cílem měření bylo odlišit změny mezi nekorodovanou a korodovanou částí skla s důrazem na zjištění přítomnosti vazby O H, nebo molekulární vody ve vylouženém skle. Dva absorpční pásy zeleného alabastrového skla, na 1100 cm -1, 800 cm -1 a 450 cm -1 se shodují s maximy absorbance silikátových skel, která uvádí Parke (1974). Tyto 17
20 absorpční pásy spektra jsou typické pro křemík ve čtyřčetné koordinaci (Moenke, 1974). Zjednodušeně lze přiřadit vibrace při 450 cm -1 deformační vibraci ν 4 (SiO 4 ) 2-, 800 cm -1 symetrické vibraci ν 1 (SiO 4 ) 2-, cm -1 antisymetrické vibraci ν 3 (SiO 4 ) 2-. U korodovaného skla má absorbční pás na 1100 cm -1 rameno posunuté směrem k vyšším vlnočtům (asymetrické rameno znamená pravděpodobnou přítomnost slabšího maxima, které je přektyto základním Si O Si ). To je typické pro amorfní SiO 2 a silikagel (Moenke, 1974). Přítomnost alkalických iontů v křemičitanových sklech způsobuje posun základního pásu do nižších vlnočtů, (Hench et al., 1979). Posun základního ( Si O Si ) maxima k vyšším vlnočtům znamená, že došlo k vyloužení alkalických kationtů (Cooper et al., 1993). Přesně toto můžeme pozorovat na IR spektrech korodovaného a původního skla. Zatímco u nekorodované fáze se základní ( Si O Si ) maximum nachází na vlnočtu 1055 cm -1, u vyloužené je to 1100 cm -1 (obr. 5). Uran je ve sklech ve formě křemičitanu uranylu, tedy fázi obsahující U 6+ ve formě (UO 2 ) 2+, přítomnost této skupiny by se měla projevit především okolo 900 cm -1, kde leží vlnočty antisymetrické valenční vibrace ν 3 (UO 2 ) 2+. Uranylová skupina se ve spektru neprojevila z důvodu nízké koncentrace uranu ve skle. Moenke (1974) uvádí, že vibrace vazeb O H se projevují maximem absorbance v oblasti cm -1, vibrace molekul vody maximem v oblasti okolo 1630 cm -1. Valenční vibrace O H se ve korodovaném skle projevují v pásu 3600 až 2700 cm -1, konkrétně jde o dva pásy první při 3600 cm -1, druhý široký zhruba od cm -1. Polohy pásů jsou závislé na působení vodíkových vazeb, proto jde o pásy velmi široké. Ve vylouženém skle se též objevuje slabý pás přibližně 1610 cm -1, který lze, spolu s výše uvedenými valenčními vibracemi O H, považovat také za důkaz přítomnosti molekulární vody v korodovaném vzorku. Vazby Si O skupin Si OH se u skel projevují zvýšením absorbance v pásu okolo 950 cm -1 (Moenke, 1974). Projevy silanolové skupiny je však výhodnější hledat v oblasti asi cm -1, kde se vyskytuje např. u minerálních silikátových fází deformační vibrace δ SiOH. Té odpovídá u korodovaného skla slabý pás při 1440 cm -1. Slabý pás při 970 cm -1 lze přiřadit také Si OH skupině. Můžeme tedy přítomnost Si OH skupiny předpokládat na základě tří pásů, jednoho v oblasti valenčních vibrací O H (3600 cm -1 ), a dvou pásů deformačních vibrací při 1440 a 970 cm
21 (1) reflektance [relativní jednotky] (2) vlnočet [cm ] Obrázek 5: Reflektanční infračervená spektra původního (1) a korodovaného (2) skla. Byla prokázána přítomnost O H, Si OH a molekulární vody ve skle. 8.6 Stanovení ztráty žíháním Metoda byla použita ke zjištění obsahu vody a kalcitu v hydratované korozní vrstvě. Byl použit vzorek uranového skla z Klášterského Mlýna s velmi silnou vylouženou vrstvou. Pod binokulární lupou bylo naseparováno 0,0716 g korodovaného skla. Zvoleny byly tyto teploty: sušení při 110º C, při kterém se uvolní adsorbovaná molekulární H 2 O, žíhání při 800º C, kdy se uvolňuje voda vázaná ve formě OH skupin, třetí stupeň, žíhání při 1000º C způsobuje rozklad kalcitu. Výsledky ztráty hmotnosti způsobené žíháním shrnuje následující přehled: - sušení při 110º C 3,63 hmot.% - žíhání při 800º C 5,02 hmot.% - žíhání při 1000º C 0,00 hmot.% Přesnost stanovení je dána vážením. Odchylka vážení je 0,2 mg, což činí 0,3 hmot.%. Celková ztráta žíháním byla stanovena na 8,65 %, což dobře odpovídá množství vody dopočítanému jako zbytek do sta procent z WDS elektronových mikroanalýz korodované fáze (tab. 3, obr. 4, horní graf), a to i přesto že se jednalo o dva různé vzorky. Při 1000º C zůstala již hmotnost konstantní, takže významné množství kalcitu nebylo přítomno. 19
22 9 Druhý typ koroze skel kaolinizace Postižení druhého typu se projevuje náběhovými barvami na lesklém povrchu skel (viz přílohu 7). Takto alterované vzorky byly nalezeny mezi všemi typy skel. Duhové náběhové barvy povrchu vznikají v důsledku interferenčních jevů na tenkých korozních vrstvách. příprava vzorků: V případě druhého typu koroze skel byla velmi náročná příprava vzorků z důvodu malých mocností korozních vrstev (do 5 µm). Jednodušší a mnohdy výhodnější cestou se zdá pozorování korozních šupinek sloupnutých s povrchu korodovaného skla (obr. 6, 7). Produkt koroze je tence laminovaný a štěpný po jednotlivých šupinkách. Takovéto vzorky však mají nevýhodu nerovného povrchu, kvůli kterému nemohou být provedeny kvalitní elektronové mikroanalýzy. Velkou pečlivostí při napouštění vzorků pryskyřicí a následném řezání se podařilo zhotovit také tři leštěné nábrusy ve kterých je korozní vrstvička zastižena v řezu. Tyto byly pozorovány v optickém fluorescenčním mikroskopu (obr. 7). V další fázi výzkumu umožní provedení série kvalitativních WDS elektronových mikroanalýz napříč korodovaným povrchem skla. Pro práškovou RTG difrakci byly vzorky připraveny separací korodované a nepostižené části skla pod binokulární lupou. 9.1 Optická a fluorescenční mikroskopie Byla separována velmi tenká povrchová vrstvička. Bez další přípravy vzorku byla pozorována v mikroskopu, v procházejícím či odraženém světle. Kromě náběhových barev byly pozorovány bublinky, značící, že se skutečně jedná o sklo a množství trhlin (viz obr. 6). Byla pozorována laminace korodovaného povrchu, který se skládá z dílčích vrstviček. Tenké vrstvičky, jaké ukazuje obrázek 6, byly pozorovány ve fluorescenčním mikroskopu. Narozdíl od korozních produktů vznikajících loužením alkálií (viz kapitolu 8.1) nejevily žádnou fluorescenci. To znamená, že v korozní vrstvičce není přítomen uran ve formě silikátu uranylu. Byly pozorovány také preparáty (leštěné nábrusy) ve kterých se podařilo vrstvičku zachytit v řezu. I v tomto případě byl použit fluorescenční mikroskop. Výsledky ukazuje obrázek 7 na kterém je vidět, že korozní vrstvička (A) na rozdíl od původního skla (B) nefluoreskuje. 20
23 Obrázek 6: Vlevo: korozní vrstva v optickém mikroskopu, odražené světlo, rovnoběžné nikoly. Šupinka korozního produktu je položena na podložním sklíčku. Vpravo: detail vyznačený na fotografii vlevo, procházející světlo, rovnoběžné nikoly. 10 µm P A P A B B Obrázek 7: Detailní obrázek z optického, fluorescenčního mikroskopu. Korodované uranové sklo z Kristiánova nad Kamenicí staré 150 let. A - korozní vrstva široká cca 5 µm, B - původní sklo, P - pryskyřice. 9.2 Elektronová mikroskopie, plošné mikrodistribuce prvků Korozní produkty byly studovány rastrovacím elektronovým mikroskopu s energiově dispersním analytickým systémem EDX LINK ISIS 300 (detaily popsány v kap. 8.2.). V případě postižení druhého typu, které se makroskopicky projevuje náběhovými barvami je povrch skla (pozorovaný elektronovým mikroskopem) homogenní a relativně rovný, patrné je velké množství bublinek (obr. 8). Fotografie v sekundárních elektronech na obrázku 10 zachycuje odlupující se korozní vrstvy. Aby bylo možné zjistit změny chemického složení, provázející tvorbu velmi tenké povrchové vrstvičky alterovaného skla, bylo nutné zhotovit mikroanalýzu alterované fáze a porovnat ji se složením původního skla. EDS analýzy vnější vrstvy (obr. 10, fáze 21
24 A), vnitřní vrstvy (obr. 10, fáze B) a původního skla jsou uvedeny v tabulce 4. Z porovnání je patrné výrazné snížení koncentrace draslíku (stejně jako v případě koroze prvního typu). Dále zvýšení koncentrace Ca, Al a relativní zvýšení koncentrace SiO 2 v korozní vrstvě (tab. 4). Podobnou informaci podávají i distribuce K a Al na obrázku 10. Analýzy uranu nemohly být EDS systémem provedeny z důvodu nedostatečné spektrální rozlišovací schopnosti metody. Obrázek 8: Korozní vrstva v elektronovém mikroskopu. (Sekundární elektrony. Obrázek 9 EDS spektrum a semikvantitativní EDS elektronová mikroanalýza (normalizovaná na 100%) povrchové vrstvičky skla, postiženého korozí druhého typu. 22
25 200 µm Al A B K Obrázek 10: Uranové sklo, obraz v sekundárních elektronech. Vrstevnatý produkt koroze typu 2, pohled kolmo na povrch skla. Vpravo: plošné EDS mikrodistribuce Al, K. Svrchlní korozní vrstva A je obohacena Al a ochuzena K ve srovnání se spodnější vrstvou B. Vzorek z Kristiánova nad Kamenicí, stáří 150 let. U plošných rozložení koncentrací prvků značí světlejší odstín vyšší obsah. Není-li uvedeno měřítko, jedná se o záběr identický s předcházejícím. [wt %] K 2 O Na 2 O CaO MgO Al 2 O 3 SiO 2 P 2 O 5 Cl - UO 3 tot. C ± ± 0.27 <2σ <2σ ± ± ± ± ± B ± ± ± ± ± ± ± ± 0.15 <2σ A 3.88 ± ± ± ± ± 0.47 ± <2σ 0.84 <2σ ± 0.17 Tabulka 4: EDS elektronové mikroanalýzy uranového skla z Kristiánova nad kamenicí, stáří 150 let. Analýzy uranu nemohly být EDS systémem provedeny. C původní sklo, B, A korozní vrstva. 9.3 RTG difrakční analýza korozního produktu Použitá metoda RTG difrakce je popsána v kapitole 8.4. I v případě produktů koroze druhého typu byla RTG difrakce použita pro odlišení strukturních (případně chemických) změn k nimž dochází během koroze skla. Preparáty pro práškovou RTG difrakci byly připraveny pečlivou separací laminovaných vrstviček korodovaného povrchu, po které odebrán také nekorodovaný střed střepu. 23
26 Vzorek skla z Kristánova postižený korozí druhého typu má symetrické difrakční maximum v rozmezí od 2,3 Å do 5,1 Å s maximem 3,2 Å (příloha. 10). Difrakční záznam korodované vrstvičky skla je odlišný. Dochází k posunu difrakčního maxima směrem k vyšším mezirovinným vzdálenostem a jeho asymetrizaci. Maximum leží v rozmezí od 2,4 Å do 5,4 Å s vrcholem 3,8 Å. V separované korozní vrstviče vzorku z Kristiánova se též objevují difrakční maxima - peaky. Porovnáním s databází ICDD se podařilo identifikovat přítomnou krystalickou fázi. Jde o fylosilikát ze skupiny kaolinitu se vzdáleností bazálních rovin odpovídající mřížkovému parametru c 0 = 7,10 Å (Procházka & Goliáš, 2003). 10 Zhodnocení 10.1 První typ koroze skel loužení alkálií V případě loužení alkálií je rychlost koroze ovlivněna difúzí K +, Na + a H + skrz korodovaný povrch (Helebrant, 1999). Vzhledem ke stáří skel 150 let a tloušťkách korozních vrstev 15 až 600 µm (záleží na daném vzorku) se průměrná rychlost koroze pohybuje od 0,1 do 4 µm/rok. WDS elektronová mikroanalýza neprokázala významnou redistibuci uranu při korozi, ačkoli téměř 15 hmot.% draslíku a sodíku bylo ze skla vylouženo a nahrazeno kationtem H +. Pozorované mírné zvýšení koncentrace uranu v korodovaném povrchu, oproti původnímu sklu (viz tab.3, obr. 4 spodní graf) může mít relativní příčinu; nahrazením alkálií se totiž snižuje celková hustota skla. Pokud předpokládáme, že koroze skla probíhá ve dvou krocích [1], [2] (Conradt, 1999, Helebrant et al., 1999, Cooper et al., 1996, Paul, 1990), pak uran je zřejmě uvolněn až v kroku, kdy je rozpouštěna křemičitanová strukturní síť skla - rovnice [2]. 1. loužení alkálií Si OK (sklo) + H 2 O Si OH (sklo) + K + (roztok) + OH (roztok) [1] 2. rozpouštění zbytku skla Si O Si + H 2 O 2 Si OH [2]Přítomnost kalcitu v korozních produktech můžeme odůvodnit takto: z experimentu při kterém bylo měřeno ph výluhu rozetřeného skla vyplynulo, že skla jsou loužena v alkalickém mikroprostředí (ph vodného výluhu bylo až 12) (Procházka et al., 2002b). Zásaditou reakci mají všechna běžná alkalická křemičitanová skla a v literatuře je tento fakt vesměs opomíjen. Extrémně bazické ph (12,5) má za následek preferenční loužení skla (Ettler, 2000). Studovaná skla obsahují zhruba 15 hmot.% K. Ionty K + se uvolňují ze skla do půdního roztoku. Reagují s půdním roztokem za vzniku KOH a následně K 2 CO 3, tím si skla v bezprostředním okolí udržují silně alkalické ph. V puklinkách korodovaného povrchu skla je vysrážen kalcit. Srážení kalcitu v exogenních podmínkách může probíhat pouze z roztoku se zvýšeným ph. Ionty Ca 2+ a HCO 3 patří mezi nejběžnější složky podzemních i půdních vod. Pokud probíhá zmiňovaná reakce [1], sráží kalcit na puklinách korodovaného skla: 24
27 HCO 3 + OH H 2 O + CO 3 2- [3] Ca 2+ + CO 3 2- CaCO 3 [4] Vápník může pocházet ze skla, pravděpodobněji však z půdního roztoku Druhý typ koroze skel kaolinizace Na vzorcích skel byl popsán kromě výše diskutovaného typu ještě druhý, odlišný typ koroze. Z porovnání EDS elektronové mikroanalýzy korozní vrstvičky se složením původního skla (tab. 4) vyplývá odnos K spolu s přínosem Ca a zejména Al, provázející tento typ koroze. RTG difrakce zjistila v korozní vrstvičce přítomnost fylosilikátu ze skupiny kaolinitu, který je zřejmě produktem koroze. Hliník bude nejspíše přítomen v této fázi. Za mobilizaci Al a jeho vstup do korozního produktu může být odpovědna vysoká hodnota ph korozního roztoku. Za těchto podmínek může být hliník mobilizován ve formě tetrahydroxohlinitanu draselného a reagovat s vylouženým sklem [5], které vzniká podle rovnice [1]. 2KAl(OH) 4 + 2SiO 2 nh 2 O (vyloužené sklo) + CO 2 Al 2 O 3 2SiO 2 2 H 2 O (kaolinit) + (2+n) H 2 O + K 2 CO 3 [5]Z důvodu obtížné přípravy preparátů zatím nebyla použita WDS elektronová mikroanalýza a nepodařilo se tedy analyzovat uran. Nicméně protože korozní vrstvičky nefluoreskují v UV záření (ve fluorescenčním mikroskopu), můžeme usuzovat na nepřítomnost uranu, nebo jeho vazbu v jiné formě než silikát uranu Závěr Byla studována stabilita skel loužených 75 až 150 (záleží na lokalitě) let půdním roztokem v přírodních podmínkách. Ze všech nalezených skel loužení nejsnáze podléhá zelené, alabastrové sklo typu 2. Má nejvyšší obsahy K (16 hmot.%) i U (0,4 hmot.%) ze všech studovaných skel (Jelínek et al., 2003). Byly rozeznány dva typy postižení skla: (a) První typ koroze můžeme nazvat gelifikací (tvorba hydratovaného křemičitého gelu). Projevuje se rozpraskanými tečkami a lemy matně bílé barvy na povrchu střepů. Korozní vrstva je silná až 0,6 mm. Přístupovou cestou pro korozi jsou mikroskopické trhliny ve skle. S loužením jsou spjaty i objemové změny, které se projevují kontrakčními trhlinami v alterované části, končícími vždy na hranici s neporušeným sklem. Elektronové mikroanalýzy prokázaly že, koroze se projevuje totálním odnosem alkálií ze skla. Dochází k nahrazování síťoměnících kationtů (K +, Na + a Ca 2+ ) ze skla za H + z roztoku a hydrataci skel. Díky vymývání alkálií do alteračního roztoku jsou skla alterována v zásaditém mikroprostředí (ph 12), a proto dochází ke srážení kalcitu na puklinách vyloužené zóny. Uran je ve skle vázán, ve srovnání s alkáliemi, mnohem pevněji. Analýzy WDS ukázaly na nabohacení U v alterovaném povrchu skla, které má jistě aspoň z části relativní příčinu. 25
SPEKTROMETRIE. aneb co jsem se dozvěděla. autor: Zdeňka Baxová
SPEKTROMETRIE aneb co jsem se dozvěděla autor: Zdeňka Baxová FTIR spektrometrie analytická metoda identifikace látek (organických i anorganických) všech skupenství měříme pohlcení IČ záření (o různé vlnové
VíceSklo chemické složení, vlastnosti, druhy skel a jejich použití
Sklo chemické složení, vlastnosti, druhy skel a jejich použití Jak je definováno sklo? ztuhlá tavenina průhledných křemičitanů (pevný roztok) homogenní amorfní látka (bez pravidelné vnitřní struktury,
VíceMetody charakterizace
Metody y strukturní analýzy Metody charakterizace nanomateriálů I Význam strukturní analýzy pro studium vlastností materiálů Experimentáln lní metody využívan vané v materiálov lovém m inženýrstv enýrství:
VíceChemicko-technologický průzkum barevných vrstev. Arcibiskupský zámek, Sala Terrena, Hornická Grotta. štuková plastika horníka
Chemicko-technologický průzkum barevných vrstev Arcibiskupský zámek, Sala Terrena, Hornická Grotta štuková plastika horníka Objekt: Předmět průzkumu: štuková plastika horníka, Hornická Grotta, Arcibiskupský
VícePožadavky na kontrolu provozu úpraven pitných podzemních vod z hlediska radioaktivity
Požadavky na kontrolu provozu úpraven pitných podzemních vod z hlediska radioaktivity Ing. Barbora Sedlářová, Ing. Eva Juranová Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, v.v.i., Podbabská 30, 160
VíceINTERAKCE IONTŮ S POVRCHY II.
Úvod do fyziky tenkých vrstev a povrchů INTERAKCE IONTŮ S POVRCHY II. Metody IBA (Ion Beam Analysis): pružný rozptyl nabitých částic (RBS), detekce odražených atomů (ERDA), metoda PIXE, Spektroskopie rozptýlených
VíceRentgenová spektrální analýza Elektromagnetické záření s vlnovou délkou 10-2 až 10 nm
Rtg. záření: Rentgenová spektrální analýza Elektromagnetické záření s vlnovou délkou 10-2 až 10 nm Vznik rtg. záření: 1. Rtg. záření se spojitým spektrem vzniká při prudkém zabrzdění urychlených elektronů.
VíceMetody využívající rentgenové záření. Rentgenovo záření. Vznik rentgenova záření. Metody využívající RTG záření
Metody využívající rentgenové záření Rentgenovo záření Rentgenografie, RTG prášková difrakce 1 2 Rentgenovo záření Vznik rentgenova záření X-Ray Elektromagnetické záření Ionizující záření 10 nm 1 pm Využívá
Více3. Vlastnosti skla za normální teploty (mechanické, tepelné, optické, chemické, elektrické).
PŘEDMĚTY KE STÁTNÍM ZÁVĚREČNÝM ZKOUŠKÁM V BAKALÁŘSKÉM STUDIU SP: CHEMIE A TECHNOLOGIE MATERIÁLŮ SO: MATERIÁLOVÉ INŽENÝRSTVÍ POVINNÝ PŘEDMĚT: NAUKA O MATERIÁLECH Ing. Alena Macháčková, CSc. 1. Souvislost
VíceMetody využívající rentgenové záření. Rentgenografie, RTG prášková difrakce
Metody využívající rentgenové záření Rentgenografie, RTG prášková difrakce 1 Rentgenovo záření 2 Rentgenovo záření X-Ray Elektromagnetické záření Ionizující záření 10 nm 1 pm Využívá se v lékařství a krystalografii.
VíceANALYTICKÝ PRŮZKUM / 1 CHEMICKÉ ANALÝZY ZLATÝCH A STŘÍBRNÝCH KELTSKÝCH MINCÍ Z BRATISLAVSKÉHO HRADU METODOU SEM-EDX. ZPRACOVAL Martin Hložek
/ 1 ZPRACOVAL Martin Hložek TMB MCK, 2011 ZADAVATEL PhDr. Margaréta Musilová Mestský ústav ochrany pamiatok Uršulínska 9 811 01 Bratislava OBSAH Úvod Skanovací elektronová mikroskopie (SEM) Energiově-disperzní
VíceSpektroskopie subvalenčních elektronů Elektronová mikroanalýza, rentgenfluorescenční spektroskopie
Spektroskopie subvalenčních elektronů Elektronová mikroanalýza, rentgenfluorescenční spektroskopie Metody charakterizace nanomateriálů I RNDr. Věra Vodičková, PhD. rentgenová spektroskopická metoda k určen
VíceANALYTICKÝ PRŮZKUM / 1 CHEMICKÉ ANALÝZY DROBNÝCH KOVOVÝCH OZDOB Z HROBU KULTURY SE ZVONCOVÝMI POHÁRY Z HODONIC METODOU SEM-EDX
/ 1 ZPRACOVAL Mgr. Martin Hložek TMB MCK, 2011 ZADAVATEL David Humpola Ústav archeologické památkové péče v Brně Pobočka Znojmo Vídeňská 23 669 02 Znojmo OBSAH Úvod Skanovací elektronová mikroskopie (SEM)
VíceOblasti průzkumu kovů
Průzkum kovů Oblasti průzkumu kovů Identifikace kovů, složení slitin. Studium struktury kovu-technologie výroby, defektoskopie. Průzkum aktuálního stavu kovu, typu a stupně koroze. Průzkumy předchozích
VíceZáklady Mössbauerovy spektroskopie. Libor Machala
Základy Mössbauerovy spektroskopie Libor Machala Rudolf L. Mössbauer 1958: jev bezodrazové rezonanční absorpce záření gama atomovým jádrem 1961: Nobelova cena Analogie s rezonanční absorpcí akustických
VíceEmise vyvolaná působením fotonů nebo částic
Emise vyvolaná působením fotonů nebo částic PES (fotoelektronová spektroskopie) XPS (rentgenová fotoelektronová spektroskopie), ESCA (elektronová spektroskopie pro chemickou analýzu) UPS (ultrafialová
Vícenano.tul.cz Inovace a rozvoj studia nanomateriálů na TUL
Inovace a rozvoj studia nanomateriálů na TUL nano.tul.cz Tyto materiály byly vytvořeny v rámci projektu ESF OP VK: Inovace a rozvoj studia nanomateriálů na Technické univerzitě v Liberci Experimentální
VíceAntropogenní analogy. Studium metalurgických strusek a skel barvených uranem jako analogů pro sklovité nosiče radioaktivních odpadů
Technická zpráva Antropogenní analogy Studium metalurgických strusek a skel barvených uranem jako analogů pro sklovité nosiče radioaktivních odpadů Dílčí zpráva 2. etapy výzkumného projektu Ústav geochemie,
VíceUchovávání předmětů kulturního dědictví v dobrém stavu pro budoucí generace Prezentování těchto předmětů veřejnosti Vědecký výzkum
NEDESTRUKTIVNÍ PRŮZKUM PŘEDMĚTŮ KULTURNÍHO DĚDICTVÍ Ing. Petra Štefcová, CSc. Národní muzeum ZÁKLADNÍM M POSLÁNÍM M MUZEÍ (ale i další ších institucí obdobného charakteru, jako např.. galerie či i archivy)
Vícestatigrafie barevných vrstev identifikace pigmentů určení složení omítek typ pojiva a kameniva, zrnitost kameniva
Chemicko-technologický průzkum Akce: Průzkum a restaurování fragmentů nástěnných maleb na východní stěně presbytáře kostela sv. Martina v St. Martin (Dolní Rakousko) Zadání průzkumu: statigrafie barevných
VíceK MOŽNOSTEM STANOVENÍ OLOVA
K MOŽNOSTEM STANOVENÍ OLOVA 210 Jaroslav Vlček Státní ústav radiační ochrany, Bartoškova 1450/28, 140 00 Praha 4 Radionuklid 210 Pb v přírodě vzniká postupnou přeměnou 28 U (obr. 1) a dále se mění přes
VíceRentgenová difrakce a spektrometrie
Rentgenová difrakce a spektrometrie RNDr.Jaroslav Maixner, CSc. VŠCHT v Praze Laboratoř rentgenové difraktometrie a spektrometrie Technická 5, 166 28 Praha 6 224354201, 24355023 Jaroslav.Maixner@vscht.cz
Více1. Proveďte energetickou kalibraci gama-spektrometru pomocí alfa-zářiče 241 Am.
1 Pracovní úkoly 1. Proveďte energetickou kalibraci gama-spektrometru pomocí alfa-zářiče 241 Am. 2. Určete materiál několika vzorků. 3. Stanovte závislost účinnosti výtěžku rentgenového záření na atomovém
VíceKvantitativní fázová analýza
Kvantitativní fázová analýza Kvantitativní rentgenová (fázová) analýza Založena na měření intenzity charakteristických linií. Intenzita je ovlivněna: strukturou minerálu a interferencemi uspořádáním aparatury
VíceChemické a mineralogické složení vzorků zdící malty a omítky z kostela svaté Margity Antiochijské v Kopčanech
Akademie věd ČR Ústav teoretické a aplikované mechaniky Evropské centrum excelence ARCCHIP Centrum Excelence Telč Chemické a mineralogické složení vzorků zdící malty a omítky z kostela svaté Margity Antiochijské
VíceZáklady NIR spektrometrie a její praktické využití
Nicolet CZ s.r.o. The world leader in serving science Základy NIR spektrometrie a její praktické využití NIR praktická metoda molekulové spektroskopie, nahrazující pracnější, časově náročnější a dražší
VíceCÍLE CHEMICKÉ ANALÝZY
ANALYTICKÉ METODY CÍLE CHEMICKÉ ANALÝZY Získat maximum informací dostupným přírodovědným průzkumem o památce. Posoudit poruchy a poškození materiálů. Navrhnout nejvhodnější technologii restaurování. Určit
VíceVysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice
RADON - CHARAKTERISTIKA Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace a podpora
VíceÚvod do spektrálních metod pro analýzu léčiv
Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Úvod do spektrálních metod pro analýzu léčiv Pavel Matějka, Vadym Prokopec pavel.matejka@vscht.cz pavel.matejka@gmail.com Vadym.Prokopec@vscht.cz
VíceKrystalografie a strukturní analýza
Krystalografie a strukturní analýza O čem to dneska bude (a nebo také nebude): trocha historie aneb jak to všechno začalo... jak a čím pozorovat strukturu látek difrakce - tak trochu jiný mikroskop rozptyl
VíceMolekulová spektroskopie 1. Chemická vazba, UV/VIS
Molekulová spektroskopie 1 Chemická vazba, UV/VIS 1 Chemická vazba Silová interakce mezi dvěma atomy. Chemické vazby jsou soudržné síly působící mezi jednotlivými atomy nebo ionty v molekulách. Chemická
VíceSpektroskopické é techniky a mikroskopie. Spektroskopie. Typy spektroskopických metod. Cirkulární dichroismus. Fluorescence UV-VIS
Spektroskopické é techniky a mikroskopie Spektroskopie metody zahrnující interakce mezi světlem (fotony) a hmotou (elektrony a protony v atomech a molekulách Typy spektroskopických metod IR NMR Elektron-spinová
VíceElektronová mikroskopie
Elektronová mikroskopie Princip elektronové mikroskopie Optické přístroje podobně jako světelné mikroskopy. Místo světelného svazku používají elektrickým polem urychlené elektrony. Místo skleněných čoček
VíceABSORPČNÍ A EMISNÍ SPEKTRÁLNÍ METODY
ABSORPČNÍ A EMISNÍ SPEKTRÁLNÍ METODY 1 Fyzikální základy spektrálních metod Monochromatický zářivý tok 0 (W, rozměr m 2.kg.s -3 ): Absorbován ABS Propuštěn Odražen zpět r Rozptýlen s Bilance toků 0 = +
VícePOPIS VYNÁLEZU K AUTORSKÉMU OSVĚDČENI. (Bl) (") ČESKOSLOVENSKA SOCIALISTICKÁ ( 19 ) (13) (SI) Int. Cl. 4. (22) Přihlášeno 22 12 (21) PV 9761-86.
ČESKOSLOVENSKA SOCIALISTICKÁ R E P U B L I K A ( 19 ) POPIS VYNÁLEZU K AUTORSKÉMU OSVĚDČENI (22) Přihlášeno 22 12 (21) PV 9761-86.R 264605 (") (13) (SI) Int. Cl. 4 G 01 N 23/222 (Bl) FEDERÁLNÍ ÚŘAD PRO
VíceNauka o materiálu. Přednáška č.2 Poruchy krystalické mřížky
Nauka o materiálu Přednáška č.2 Poruchy krystalické mřížky Opakování z minula Materiál Degradační procesy Vnitřní stavba atomy, vazby Krystalické, amorfní, semikrystalické Vlastnosti materiálů chemické,
VícePEDOLOGICKÁ A GEOMECHANICKÁ CHARAKTERISTIKA ZEMIN SVAHU A BŘEHŮ JEZERA MOST
PEDOLOGICKÁ A GEOMECHANICKÁ CHARAKTERISTIKA ZEMIN SVAHU A BŘEHŮ JEZERA MOST RNDR. M. Řehoř, Ph.D. Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s., Most ÚVOD - Hydrická rekultivace bývalého povrchového dolu Ležáky Most
VíceBEZCEMENTOVÝ BETON S POJIVEM Z ÚLETOVÉHO POPÍLKU
Sekce X: xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx BEZCEMENTOVÝ BETON S POJIVEM Z ÚLETOVÉHO POPÍLKU Rostislav Šulc, Pavel Svoboda 1 Úvod V rámci společného programu Katedry technologie staveb FSv ČVUT a Ústavu skla
VíceElektrokinetická dekontaminace půd znečištěných kobaltem
Elektrokinetická dekontaminace půd znečištěných kobaltem Kamila Šťastná, Mojmír Němec, Jan John, Lukáš Kraus Centrum pro radiochemii a radiační chemii, Katedra jaderné chemie, Fakulta jaderná a fyzikálně
VíceVybrané spektroskopické metody
Vybrané spektroskopické metody a jejich porovnání s Ramanovou spektroskopií Předmět: Kapitoly o nanostrukturách (2012/2013) Autor: Bc. Michal Martinek Školitel: Ing. Ivan Gregora, CSc. Obsah přednášky
VíceAplikace nano-sorbentů pro stabilizaci Pb a Zn v kontaminované půdě
Aplikace nano-sorbentů pro stabilizaci Pb a Zn v kontaminované půdě Martina Vítková, Z. Michálková, L. Trakal, M. Komárek Katedra geoenvironmentálních věd, Fakulta životního prostředí, Česká zemědělská
VícePostup praktického testování
Testování vzorků škváry odebraných v rámci Doškolovacího semináře Manažerů vzorkování odpadů 17. 9. 2013 v zařízení na energetické využití odpadů společnosti SAKO Brno a.s. Úvod Společnost Forsapi, s.r.o.
VíceÚstřední komise Chemické olympiády. 55. ročník 2018/2019 NÁRODNÍ KOLO. Kategorie E. Řešení praktických částí
Ústřední komise Chemické olympiády 55. ročník 2018/2019 NÁRODNÍ KOLO Kategorie E Řešení praktických částí PRAKTICKÁ ČÁST 50 BODŮ Úloha 1 Stanovení Ni 2+ a Ca 2+ ve směsi konduktometricky 20 bodů 1) Chemické
VíceSTANOVENÍ CHLORIDŮ. Odměrné argentometrické stanovení chloridů podle Mohra
STANOVENÍ CHLORIDŮ Odměrné argentometrické stanovení chloridů podle Mohra Cíl práce Stanovte titr odměrného standardního roztoku dusičnanu stříbrného titrací 5 ml standardního srovnávacího roztoku chloridu
VíceK MOŽNOSTEM STANOVENÍ CELKOVÉ OBJEMOVÉ AKTIVITY ALFA A BETA V PRACÍCH VODÁCH Z ÚPRAVY PODZEMNÍCH VOD
K MOŽNOSTEM STANOVENÍ CELKOVÉ OBJEMOVÉ AKTIVITY ALFA A BETA V PRACÍCH VODÁCH Z ÚPRAVY PODZEMNÍCH VOD E. Hanslík, D. Ivanovová, M. Kluganostová, I. Pohlová Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka
Více1 Teoretický úvod. 1.2 Braggova rovnice. 1.3 Laueho experiment
RTG fázová analýza Michael Pokorný, pok@rny.cz, Střední škola aplikované kybernetiky s.r.o. Tomáš Jirman, jirman.tomas@seznam.cz, Gymnázium, Nad Alejí 1952, Praha 6 Abstrakt Rengenová fázová analýza se
VíceKOROZNÍ CHOVÁNÍ Mg SLITIN V PROVZDUŠNĚNÉM FYZIOLOGICKÉM ROZTOKU
KOROZNÍ CHOVÁNÍ Mg SLITIN V PROVZDUŠNĚNÉM FYZIOLOGICKÉM ROZTOKU František HNILICA a, LUDĚK JOSKA b, BOHUMIL SMOLA c, IVANA STULÍKOVÁ c a České vysoké učení technické v Praze, Fakulta strojní, Technická
VíceVLASTNOSTI DRCENÉHO PÓROBETONU
VLASTNOSTI DRCENÉHO PÓROBETONU (zkoušky provedené ke 4.4.2012) STANOVENÍ ZÁKLADNÍCH FYZIKÁLNÍCH VLASTNOSTÍ 1. Vlhkostní vlastnosti (frakce 2-4): přirozená vlhkost 3,0% hm. nasákavost - 99,3% hm. 2. Hmotnostní
VíceREGISTR KONTAMINOVANÝCH PLOCH
REGISTR KONTAMINOVANÝCH PLOCH Podle zákona č. 156/1998 Sb., o hnojivech, ve znění pozdějších předpisů, provádí ÚKZÚZ v rámci agrochemického zkoušení zemědělských půd (AZZP) také sledování obsahů rizikových
VíceInovativní výrobky a environmentální technologie (reg. č. CZ.1.05/3.1.00/ ) ENVITECH
Inovativní výrobky a environmentální technologie (reg. č. CZ.1.05/3.1.00/14.0306) ENVITECH Zpráva o řešení IA 01 Využití přírodních organicko-anorganických plniv v polymerních systémech Vedoucí aktivity:
VíceRadiační odstraňování vybraných kontaminantů z podzemních a odpadních vod
Radiační odstraňování vybraných kontaminantů z podzemních a odpadních vod Václav Čuba, Viliam Múčka, Milan Pospíšil, Rostislav Silber ČVUT v Praze Centrum pro radiochemii a radiační chemii Fakulta jaderná
VíceTechniky detekce a určení velikosti souvislých trhlin
Techniky detekce a určení velikosti souvislých trhlin Přehled Byl-li podle obecných norem nebo regulačních směrnic detekovány souvislé trhliny na vnitřním povrchu, musí být následně přesně stanoven rozměr.
VíceCHROMATOGRAFIE ÚVOD Společný rys působením nemísících fází: jedna fáze je nepohyblivá (stacionární), druhá pohyblivá (mobilní).
CHROMATOGRAFIE ÚOD Existují různé chromatografické metody, viz rozdělení metod níže. Společný rys chromatografických dělení: vzorek jako směs látek - složek se dělí na jednotlivé složky působením dvou
VíceSTANOVENÍ TVARU A DISTRIBUCE VELIKOSTI ČÁSTIC MODELOVÝCH TYPŮ NANOMATERIÁLŮ. Edita BRETŠNAJDROVÁ a, Ladislav SVOBODA a Jiří ZELENKA b
STANOVENÍ TVARU A DISTRIBUCE VELIKOSTI ČÁSTIC MODELOVÝCH TYPŮ NANOMATERIÁLŮ Edita BRETŠNAJDROVÁ a, Ladislav SVOBODA a Jiří ZELENKA b a UNIVERZITA PARDUBICE, Fakulta chemicko-technologická, Katedra anorganické
VíceÚstřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Oddělení půdy a lesnictví
Ústřední a zkušební ústav zemědělský Oddělení půdy a lesnictví Analýza a vyhodnocení účinnosti leteckého vápnění, provedeného v roce 2008 v Krušných horách v okolí Horního Jiřetína, po pěti letech od data
VíceOptické spektroskopie 1 LS 2014/15
Optické spektroskopie 1 LS 2014/15 Martin Kubala 585634179 mkubala@prfnw.upol.cz 1.Úvod Velikosti objektů v přírodě Dítě ~ 1 m (10 0 m) Prst ~ 2 cm (10-2 m) Vlas ~ 0.1 mm (10-4 m) Buňka ~ 20 m (10-5 m)
VíceMateriál odebraný v opuštěném lomu s označením 146C a 146D
Příloha číslo I. ZÁKLADNÍ OPTICKÁ MIKROSKOPIE I. A Materiál odebraný v opuštěném lomu s označením 146C a 146D Makroskopický popis: světlá, šedá až šedozelená místy narůžovělá jemnozrnná hornina granitoidního
VíceTechnické normy pro stanovení radioaktivních látek ve vzorcích vody a související normy
Technické normy pro stanovení radioaktivních látek ve vzorcích vody a související normy Ing. Lenka Fremrová, HYDROPROJEKT CZ a.s Ing. Eduard Hanslík, CSc. Výzkumný ústav vodohospodářský, v.v.i. Technická
VíceSpektrometrie záření gama
Spektrometrie záření gama M. Kroupa, Gymnázium Děčín, trellac@centrum.cz B. Dvorský, Gymnázium Šternberk, bohuslav.dvorsky@seznam.cz Abstrakt Tento článek pojednává o spektroskopii záření gama. Bylo měřeno
VíceGlass temperature history
Glass Glass temperature history Crystallization and nucleation Nucleation on temperature Crystallization on temperature New Applications of Glass Anorganické nanomateriály se skelnou matricí Martin Míka
Více2. Vyhodnoťte získané tloušťky a diskutujte, zda je vrstva v rámci chyby nepřímého měření na obou místech stejně silná.
1 Pracovní úkoly 1. Změřte tloušťku tenké vrstvy ve dvou různých místech. 2. Vyhodnoťte získané tloušťky a diskutujte, zda je vrstva v rámci chyby nepřímého měření na obou místech stejně silná. 3. Okalibrujte
Více2. Atomové jádro a jeho stabilita
2. Atomové jádro a jeho stabilita Atom je nejmenší hmotnou a chemicky nedělitelnou částicí. Je tvořen jádrem, které obsahuje protony a neutrony, a elektronovým obalem. Elementární částice proton neutron
VícePokročilé cvičení z fyzikální chemie KFC/POK2 Vibrační spektroskopie
Pokročilé cvičení z fyzikální chemie KFC/POK2 Vibrační spektroskopie Vibrace molekul mohou být měřeny buď pomocí absorpce infračerveného záření, nebo pomocí neelastického rozptylu záření, tzn. Ramanova
VíceSPEKTRÁLNÍ METODY. Ing. David MILDE, Ph.D. Katedra analytické chemie Tel.: ; (c) David MILDE,
SEKTRÁLNÍ METODY Ing. David MILDE, h.d. Katedra analytické chemie Tel.: 585634443; E-mail: david.milde@upol.cz (c) -2008 oužitá a doporučená literatura Němcová I., Čermáková L., Rychlovský.: Spektrometrické
VíceINFRAČERVENÁ SPEKTROMETRIE A BIOSLOŽKY PALIV
VYSOKÁ ŠKOLA CHEMICKO-TECHNOLOGICKÁ V PRAZE Fakulta technologie ochrany prostředí Ústav technologie ropy a alternativních paliv INFRAČERVENÁ SPEKTROMETRIE A BIOSLOŽKY PALIV Laboratorní cvičení ÚVOD V několika
VíceM A T E R I Á L O V Ý P R Ů Z K U M, Z P R Á V A Č. P 9 9 7
M A T E R I Á L O V Ý P R Ů Z K U M, Z P R Á V A Č. P 9 9 7 Objekt: Divadlo Vítězslava Nezvala Část: Obec: fasáda Karlovy Vary Adresa: Nová louka č.p. 22/1 Číslo ÚSKP: 34181/4-881 Datace: 1884 1886 Zadavatel:
VíceSklářské a bižuterní materiály 2005/06
Sklářské a bižuterní materiály 005/06 Cvičení 4 Výpočet parametru Y z hmotnostních a molárních % Vlastnosti skla a skloviny Viskozita. Viskozitní křivka. Výpočet pomocí Vogel-Fulcher-Tammannovy rovnice.
VíceMapy obsahu 210 Pb ve smrkových kůrách lesního ekosystému České republiky v roce 1995 a 2010
Státní ústav radiační ochrany, v.v.i. 140 00 Praha 4, Bartoškova 28 Mapy obsahu 210 Pb ve smrkových kůrách lesního ekosystému České republiky v roce 1995 a 2010 Zpráva SÚRO č. 24 / 2011 Autoři Helena Pilátová
Více13. Spektroskopie základní pojmy
základní pojmy Spektroskopicky významné OPTICKÉ JEVY absorpce absorpční spektrometrie emise emisní spektrometrie rozptyl rozptylové metody Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
VíceINSTRUMENTÁLNÍ METODY
INSTRUMENTÁLNÍ METODY ACH/IM David MILDE, 2014 Dělení instrumentálních metod Spektrální metody (MILDE) Separační metody (JIROVSKÝ) Elektroanalytické metody (JIROVSKÝ) Ostatní: imunochemické, radioanalytické,
VíceMapy obsahu 137 Cs v humusu lesního ekosystému České republiky v roce 2005
Státní ústav radiační ochrany, v.v.i. 140 00 Praha 4, Bartoškova 28 Mapy obsahu 137 Cs v humusu lesního ekosystému České republiky v roce 2005 Zpráva SÚRO č. 26 / 2011 Autoři Helena Pilátová SÚRO Ivan
VíceÚstřední komise Chemické olympiády. 55. ročník 2018/2019 TEST ŠKOLNÍHO KOLA. Kategorie E ŘEŠENÍ
Ústřední komise Chemické olympiády 55. ročník 2018/2019 TEST ŠKOLNÍHO KOLA Kategorie E ŘEŠENÍ ANORGANICKÁ CHEMIE 16 BODŮ Úloha 1 Vlastnosti sloučenin manganu a chromu 8 bodů 1) Elektronová konfigurace:
VícePOROVNÁNÍ ÚČINNOSTI SRÁŽENÍ REAKTIVNÍCH AZOBARVIV POUŽITÍM IONTOVÉ KAPALINY A NÁSLEDNÁ FLOKULACE AZOBARVIV S Al 2 (SO 4 ) 3.18H 2 O S ÚPRAVOU ph
POROVNÁNÍ ÚČINNOSTI SRÁŽENÍ REAKTIVNÍCH AZOBARVIV POUŽITÍM IONTOVÉ KAPALINY A NÁSLEDNÁ FLOKULACE AZOBARVIV S Al 2 (SO 4 ) 3.18H 2 O S ÚPRAVOU ph Ing. Jana Martinková Ing. Tomáš Weidlich, Ph.D. prof. Ing.
VíceLaboratorní úloha č. 7 Difrakce na mikro-objektech
Laboratorní úloha č. 7 Difrakce na mikro-objektech Úkoly měření: 1. Odhad rozměrů mikro-objektů z informací uváděných výrobcem. 2. Záznam difrakčních obrazců (difraktogramů) vzniklých interakcí laserového
VíceRadioaktivita,radioaktivní rozpad
Radioaktivita,radioaktivní rozpad = samovolná přeměna jader nestabilních nuklidů na jiná jádra, za současného vyzáření neviditelného radioaktivního záření Výskyt v přírodě v přírodě se vyskytuje 264 stabilních
VíceAutoři: Pavel Zachař, David Sýkora Ukázky spekter k procvičování na semináři: Tento soubor je pouze prvním ilustrativním seznámením se základními prin
Autoři: Pavel Zachař, David Sýkora Ukázky spekter k procvičování na semináři: Tento soubor je pouze prvním ilustrativním seznámením se základními principy hmotnostní spektrometrie a v žádném případě nezahrnuje
VíceNormy pro stanovení radioaktivních látek ve vodách a souvisící normy
Normy pro stanovení radioaktivních látek ve vodách a souvisící normy Ing. Lenka Fremrová Sweco Hydroprojekt a.s. Ing. Eduard Hanslík, CSc. Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, v.v.i. 1 Normy
VíceInfračervená spektroskopie
Infračervená spektroskopie 1 Teoretické základy Podstatou infračervené spektroskopie je interakce infračerveného záření se studovanou hmotou, kdy v případě pohlcení fotonu studovanou hmotou mluvíme o absorpční
VíceFTIR analýza plynných vzorků, vzorkovací schémata.
FTIR analýza plynných vzorků, vzorkovací schémata. Dr. Ján Pásztor, Ing. Karel Šec Ph.D., Nicolet CZ s.r.o., Klapálkova 2242/9, 149 00 Praha 4 Tel./fax 272760432,272768569,272773356-7, nicoletcz@nicoletcz.cz
VíceÚloha č. 1: CD spektroskopie
Přírodovědecké fakulta Masarykovy univerzity v Brně Předmět: Jméno: Praktikum z astronomie Andrea Dobešová Obor: Astrofyzika ročník: II. semestr: IV. Název úlohy Úloha č. 1: CD spektroskopie Úvod: Koho
VícePetrografické a mineralogické posouzení kameniva a betonu v souvislosti s výskytem rozpínavých reakcí v betonu
Petrografické a mineralogické posouzení kameniva a betonu v souvislosti s výskytem rozpínavých reakcí v betonu Autor: Stryk, Gregerová, Nevosád, Chupík, Frýbort, Grošek, Štulířová CDV, WP6 Příspěvek byl
VíceModelování proudění podzemní vody a transportu amoniaku v oblasti popelových skládek závodu Chemopetrol Litvínov a.s.
Modelování proudění podzemní vody a transportu amoniaku v oblasti popelových skládek závodu Chemopetrol Litvínov a.s. 5. a 6. prosince, Litomyšl PROGEO s.r.o. : Ing. Jan Uhlík, Ph.D. Témata prezentace:
VíceElektrochemický potenciál Standardní vodíková elektroda Oxidačně-redukční potenciály
Elektrochemický potenciál Standardní vodíková elektroda Oxidačně-redukční potenciály Elektrochemie rovnováhy a děje v soustavách nesoucích elektrický náboj Krystal kovu ponořený do destilované vody + +
VíceEMPLA AG spol. s r. o
Problematika odběru a úpravy vzorků zemin, sedimentů a sutí pro analýzu parametrů v sušině, vyhodnocení výsledků vůči stanoveným limitům EMPLA AG spol. s r. o Ing. Vladimír Bláha Vážení posluchači, pro
VíceDerivační spektrofotometrie a rozklad absorpčního spektra
Derivační spektrofotometrie a rozklad absorpčního spektra Teorie: Derivační spektrofotometrie, využívající derivace absorpční křivky, je obecně používanou metodou pro zvýraznění detailů průběhu záznamu,
Více1 Švédská proužková metoda (Pettersonova / Felleniova metoda; 1927)
Teorie K sesuvu svahu dochází často podél tenké smykové plochy, která odděluje sesouvající se těleso sesuvu nad smykovou plochou od nepohybujícího se podkladu. Obecně lze říct, že v nesoudržných zeminách
VíceHmotnost atomů a molekul 6 Látkové množství 11. Rozdělení směsí 16 Separační metody 20. Hustota, hmotnostní a objemový zlomek 25.
Obsah Obecná chemie II. 1. Látkové množství Hmotnost atomů a molekul 6 Látkové množství 11 2. Směsi Rozdělení směsí 16 Separační metody 20 3. Chemické výpočty Hustota, hmotnostní a objemový zlomek 25 Koncentrace
VícePřednášky z lékařské biofyziky Biofyzikální ústav Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, Brno
Přednášky z lékařské biofyziky Biofyzikální ústav Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, Brno 1 Přednášky z lékařské biofyziky Biofyzikální ústav Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, Brno Struktura
VíceÚvod do fyziky tenkých vrstev a povrchů. Spektroskopie Augerových elektron (AES), elektronová mikrosonda, spektroskopie prahových potenciál
Úvod do fyziky tenkých vrstev a povrchů Spektroskopie Augerových elektron (AES), elektronová mikrosonda, spektroskopie prahových potenciál ty i hlavní typy nepružných srážkových proces pr chodu energetických
VíceJEMNOZRNNÉ BETONY S ČÁSTEČNOU NÁHRADOU CEMENTU PŘÍRODNÍM ZEOLITEM
JEMNOZRNNÉ BETONY S ČÁSTEČNOU NÁHRADOU CEMENTU PŘÍRODNÍM ZEOLITEM Pavla Rovnaníková, Martin Sedlmajer, Martin Vyšvařil Fakulta stavební VUT v Brně Seminář Vápno, cement, ekologie, Skalský Dvůr 12. 14.
VíceChemie a fyzika pevných látek p2
Chemie a fyzika pevných látek p2 difrakce rtg. záření na pevných látkch, reciproká mřížka Doporučená literatura: Doc. Michal Hušák dr. Ing. B. Kratochvíl, L. Jenšovský - Úvod do krystalochemie Kratochvíl
VícePilotní aplikace Fentonova činidla v prostředí se směsnou kontaminací. Pavel Hrabák, Hana Koppová, Andrej Kapinus, Miroslav Černík, Eva Kakosová
Pilotní aplikace Fentonova činidla v prostředí se směsnou kontaminací Pavel Hrabák, Hana Koppová, Andrej Kapinus, Miroslav Černík, Eva Kakosová Obsah východiska přístup k použití ISCO principy in-situ
VíceV001 Dokončení a kalibrace experimentálních zařízení v laboratoři urychlovače Tandetron
V001 Dokončení a kalibrace experimentálních zařízení v laboratoři urychlovače Tandetron Údaje o provozu urychlovačů v ÚJF AV ČR ( hodiny 2009/hodiny 2008) Urychlovač Celkový počet hodin Analýzy Implantace
VíceLeština doškolovací kurz Vzorkování železničního svršku II. Petr Kohout, Zdeněk Veverka, Pavel Bernáth
Leština doškolovací kurz Vzorkování železničního svršku II Petr Kohout, Zdeněk Veverka, Pavel Bernáth 23. červen 2010 Leština doškolovací seminář Vzorkování železničního svršku II Naformátováno: Podtržení
VíceMETODY FARMACEUTICKÉ TECHNOLOGIE ČL 2009, D PharmDr. Zdenka Šklubalová, Ph.D
METODY FARMACEUTICKÉ TECHNOLOGIE ČL 2009, D 2010 PharmDr. Zdenka Šklubalová, Ph.D. 10.6.2010 ZMĚNY D 2010 (harmonizace beze změn v textu) 2.9.1 Zkouška rozpadavosti tablet a tobolek 2.9.3 Zkouška disoluce
VíceMOŽNOST VELMI RYCHLÉHO SEMIKVANTITATIVNÍHO ODHADU VYSOKÉ KONTAMINACE VODY A ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ALFA-RADIONUKLIDY MĚŘENÍ IN SITU
MOŽNOST VELMI RYCHLÉHO SEMIKVANTITATIVNÍHO ODHADU VYSOKÉ KONTAMINACE VODY A ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ALFA-RADIONUKLIDY MĚŘENÍ IN SITU Jiří Hůlka, Irena Malátová Státní ústav radiační ochrany Praha Předpokládané
VíceVLNOVÁ OPTIKA. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Optika - 3. ročník
VLNOVÁ OPTIKA Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Optika - 3. ročník Vlnová optika Světlo lze chápat také jako elektromagnetické vlnění. Průkopníkem této teorie byl Christian Huyghens. Některé jevy se dají
VíceLASEROVÁ ABLACE S HMOTNOSTNÍ SPEKTROMETRIÍ V INDUKČNĚ VÁZANÉM PLAZMATU PRO 2D MAPOVÁNÍ MOČOVÝCH KAMENŮ
Chem. Listy 13, s193 s197 (29) Cena Merck 29 LASEROVÁ ABLACE S HMOTNOSTNÍ SPEKTROMETRIÍ V INDUKČNĚ VÁZANÉM PLAZMATU PRO 2D MAPOVÁNÍ MOČOVÝCH KAMENŮ MONIKA NOVÁČKOVÁ, MARKÉTA HOLÁ a VIKTOR KANICKÝ Oddělení
Více