Devalvace měny v Bělorusku

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Devalvace měny v Bělorusku"

Transkript

1 Bankovní institut vysoká škola Praha Bankovnictví a pojišťovnictví Devalvace měny v Bělorusku Diplomová práce Autor: Alesia Oravcová finance, finanční obchody Vedoucí práce: Ing. Vladimír Karásek Praha Duben, 2014

2 Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací. V Praze, dne Alesia Oravcová 2

3 Anotace V průběhu třech let ( ) Bělorusko prošlo dvěma krizemi, vyvolanými jak globální finanční krizí, tak i vlastní expanzivní fiskální, důchodovou a měnovou politikou, které se projevily v podstatném znehodnocení kursu běloruského rublu, vzniku černého měnového trhu, v prudkém nárůstu inflace a ztrátě významné části devizových rezerv. Po devalvaci v květnu roku 2011 (54% vůči měnovému koši) se nepodařilo stabilizovat situaci a zvolená administrativní doprovodná opatření nemohla zastavit vytvoření inflačně-devalvační spirály, která Bělorusko přivedla k devalvaci na konci roku Zvolená míra devalvace (51% vůči měnovému koši) a přechod na systém řízeného pohyblivého kursu spolu s navýšením devizových rezerv obnovili důvěru v domácí měnu, přispěli ke sjednocení kursů a vyrovnání platební bilance. Doprovodná opatření vedla ke sníţení domácí poptávky a zpomalení tempa růstu HDP, ale tempo růstu inflace bylo stabilizováno. Také nově zvolený reţim řízeného pohyblivého kursu (floating) nahradil potřebu ve velkých intervencích Národní banky, coţ sníţilo náklady na vyrovnávací procesy běţného účtu platební bilance, aby se zamezilo opakování destabilizace podobné té z roku Ovšem devalvace neodstraňuje hloubkové příčiny krize a její účinek je krátkodobý. Pro udrţení dlouhodobé stability je zapotřebí přehodnocení důchodové, úvěrové a měnové politiky, a rovněţ strukturální změna celkové ekonomiky. Klíčová slova: devalvace, uvolnění pevného kursu, měnová krize Běloruska, bankovní systém Běloruska, Národní banka Běloruska 3

4 Annotation During the three years from 2009 till 2011, Belarus undergone two crises caused by the global financial crisis as well as its own expansionary fiscal, income and monetary policy, which is reflected in the substantial devaluation of Belarusian ruble exchange rate, the evolvement of the black currency market, sharp rise in inflation and significant loss of foreign exchange reserves. Devaluation in May 2011 (54 % against the currency basket) failed to stabilize the situation, and selected accompanying administrative measures could not stop the creation of inflation-devaluation spiral that led to the second devaluation at the end of the year. The selected rate of devaluation (51 % against the currency basket) and transition to the regime of managed floating exchange rate together with an increase in foreign exchange reserves restored domestic currency credence, contributed to unification of currency exchange rates and adjusted the balance of payments. Accompanying measures led to reduction of domestic demand and slowdown of GDP growth, but the rate of inflation was stabilized. Newly adapted currency regime of managed floating has replaced the need for major interventions from the National Bank, which reduced the cost of compensatory processes in the current account of payment balance to avoid the renewal of destabilization similar to the However, devaluation does not remove the deep causes of the crisis and its effect is short-termed. The reassessment of income, credit and monetary policy and structural changes in the overall economy of Belarus are needed to maintain long-term stability. Key words: devaluation, fixed exchange rate liberalization, financial crises of Belarus, banking system of Belarus, National bank of the Republic of Belarus 4

5 Obsah Úvod Bankovní systém a měnová politika Běloruské republiky Historie bankovnictví Běloruska Bankovní systém Běloruské republiky po rozpadu Sovětského svazu Funkce a role Národní banky Běloruské republiky Zavedení měnové politiky Běloruska Měnová krize Běloruské republiky Příčiny měnové krize a makroekonomická situace Důsledky ekonomické a měnové politiky Běloruska posledních let Devalvace běloruského rublu jako nástroj stabilizace ekonomiky Provedení devalvace Účinky a důsledky devalvace Zhodnocení vlivu devalvace na stabilizaci ekonomické situaci Běloruska a očekávání dalšího vývoje Závěr Seznam použité literatury Seznam použitých zkratek Seznam příloh

6 Úvod Devalvace je sníţení parity kupní síly domácí měny a její znehodnocení vůči cizím měnám. Na rozdíl od depreciace (nebo apreciace) domácí měny, která ukazuje na faktickou změnu hodnoty peněz a probíhá bez oficiálního zásahu vládních autorit, devalvace (nebo revalvace) je politickým rozhodnutím a je jedním z instrumentů měnové politiky. Rozhodnutí o provedení devalvace není snadné a pro dosaţení pozitivního efektu je nesmírně důleţité vybrat správný okamţik a míru devalvace, a rovněţ stanovit správný postup pro zvládnutí jejich negativních účinků 1. Za základní cíl devalvace je povaţována podpora konkurenceschopnosti domácího vývozu, sníţení dovozu a zmírnění odlivu kapitálu do zahraničí. Často devalvaci doprovází proces odstoupení od reţimu pevných kursů a přechod na reţim pohyblivých kursů (na tento reţim přestoupila většina vyspělých zemí v 70.letech minulého století, a dále také rozvojové země v 90. letech po rozpadu Sovětského svazu). Nejčastěji se devalvace pouţívá v reţimu fixních kurzů, kdy hodnota domácí měny má pevnou vazbu na jednu cizí měnu nebo měnový koš. Nedávný výzkum Světové banky avšak ukázal, ţe v důsledků světové finanční krize v letech pro stabilizaci ekonomické situace devalvaci pouţily také země s reţimem pohyblivého kursu (například Island v roce 2008, Maďarsko v roce 2009, Francie a Belgie v roce 2010) 2. Lídrem v provedení jednorázové devalvace ve světovém měřítku je Bělorusko. Za posledních 10 let běloruská vláda pouţila devalvaci celkem čtyřikrát (v roce 1999, 2009, v květnu 2011 a v říjnu 2011) coţ je mnohem častěji neţ v jiných zemích. Devalvace v květnu roku 2011 byla vyhodnocena Světovou bankou jako největší jednorázová devalvace 1 2 BRETON, Pierre-Hubert a SCHOR, Armand-Denis. Devalvace: Teorie a praxe devalvací a revalvací. Paris: Presses Universitaires de France, ISBN LEDERMAN, Daniel. Large Devaluations, Foreign Direct Investment and Exports. Policy Research Working Paper 5619 In: The World Bank [online] March, [cit ]. Dostupné z: &entityID= _ &cid=decresearch 6

7 běloruský rubl se znehodnotil vůči americkému dolaru o 56% 3. Současně s devalvací v říjnu roku 2009 fixní měnový kurs běloruského rublu byl částečně uvolněn a Národní banka Běloruské republiky vyhlásila přechod k systému řízeného pohyblivého kursu. Cílem této diplomové práce je analyzovat příčiny a důsledky uvolnění pevného kurzu a vyhodnotit přínosy a negativa devalvace běloruského rublu. Za účelem zkoumání těchto procesů je v první řadě zapotřebí prozkoumat a pochopit ekonomické prostředí Běloruska, poznat bankovní systém a měnovou politiku prováděnou v Bělorusku a vyhodnotit jeho makroekonomickou situaci. Těmto otázkám se věnují kapitoly jedna a dva. V první kapitole je krátce popsána historie rozvoje Běloruska s podrobnějším zaměřením na post-sovětskou éry, ohodnocena samostatnost při rozhodování Národní banky Běloruské republiky jako hlavního subjektu měnové politiky a regulátora bankovního systému, prozkoumány jsou rovněţ cíle a nástroje měnové politiky. Druhá kapitola popisuje makroekonomickou situaci Běloruska se zaměřením na příčiny měnové krize v roce 2009 a 2011, kde je také na základních makroekonomických indikátorech ukázáno, jak se krize projevila v důsledků dlouhodobé ekonomické a měnové politiky Běloruska. Třetí kapitola je zaměřena na podrobnou analýzu teoretických aspektů moţností provedení devalvace, její účinky a důsledky, coţ je následně aplikováno na běloruské reálie z roku V této kapitole je zhodnoceno, zda provedení devalvace bylo skutečně nutné, zda míra devalvace byla stanovená správně a zda byla dostačující pro dosaţení definovaných cílů. V této kapitole je rovněţ pojednáno o tom, jaká doprovodná opatření byla přijata a zda pomohla k dosaţení očekávané stabilizace po měnové krizi roku Ve čtvrté kapitole je zhodnocen vliv devalvace na stabilizaci ekonomické situace Běloruska a uvedena očekávání dalšího vývoje. Pro zpracování diplomové práce byly pouţity empirické metody sběru dat a informací z různých zdrojů, vyhodnocené pomocí kauzální analýzy zkoumání a hodnocení souvislostí mezi dvěma a více ekonomickými jevy a procesy, kvantitativní metody ekonomické analýzy na základě teoretického modelu, popsaného v knize Devalvace Pierrea-Huberta Bretona a 3 LEDERMAN, Daniel. Large Devaluations, Foreign Direct Investment and Exports. Policy Research Working Paper 5619 In: The World Bank [online] March, [cit ]. Dostupné z: &entityID= _ &cid=decresearch 7

8 Armanda-Denise Schor 4. Základní údaje a informace pro analýzu byly z větší časti čerpány z oficiálních zdrojů běloruského statistického úřadu (Bělstat), Národní banky Běloruské republiky, Mezinárodního měnového fondu a Antikrizového fondu pro euroasijské ekonomické společenství. Výzkum prostřednictvím internetu pomohl při zkoumání způsobů provedení devalvace, porovnání vývoje měnových kursů na různých segmentech finančního trhu včetně neoficiálního černého trhu na základě internetových článků z odpovídajícího období. Celková diplomová práce se skládá z úvodu, 4 kapitol, závěru a příloh. 4 BRETON, Pierre-Hubert a SCHOR, Armand-Denis. Devalvace: Teorie a praxe devalvací a revalvací. Paris: Presses Universitaires de France, ISBN

9 1.Bankovní systém a měnová politika Běloruské republiky 1.1. Historie bankovnictví Běloruska Historie a rozvoj bankovnictví na území stávajícího Běloruská má své začátky ještě v roce 1584, kdy na konferenci ve Vilniusu velkokníţe litevský Štěpán Báthory předloţil projekt zaloţení státní banky ve Velkokníţectví litevském. Činnosti této banky, dle návrhu velkokníţete, měla být jak emise peněz tak i poskytování úvěrů, pro účely kterého měl být zřízen speciální úvěrový fond. Tento fond měl být financován po dobu 3 let ze speciální dani a také ze zisku z raţby mincí. Úroková sazba na úvěr z prostředků fondu byla stanovená ve výši 10,4 % p.a. Z důvodu náhlé smrti velkokníţete Štěpána Báthoryho nebyl projekt nikdy uskutečněn. Další nezdařené pokusy zřízení státní úvěrové a emisní banky na území Běloruska byli aţ na konci 18. století pod egidou Republiky Polské Koruny a Velkokníţectví litevského, čemu zabránilo rozdělení Republiky mezi třemi sousedícími velmocemi (Rusko, Rakousko a Prusko). Větší část běloruského území přešlo pod vládu moskevského kníţete. Rozhodující vliv na ekonomický rozvoj Běloruského území v rámci Ruského impéria měla intenzivní stavba ţeleznice ve všech směrech přes celé Bělorusko, s čím těsně souviselo zřizování poboček Státní banky Ruského impéria v mnohých městech Běloruska. Mimo financování stavby ţeleznice a jiných souvisejících nákladů gubernské pobočky byla Státní banka pověřená poskytovat úvěry na rozvoj průmyslu a obchodu, poskytovat výměnu chatrných kreditních listin za nové a velkých za drobné a zpět, platit kupony z úrokových listin, přijímat hotovostní peníze od fyzických a právnických osob pro převod do Státní banky a jeho poboček, přijímat depozita, vydávat půjčky pod zástavu úrokových listin, akcí a obligací. 5. Ke konci 19. století měl Minsk významnou pozici bankovního centra v regionu. Právě v tomto období, v roce 1870, bylo rozhodnutím vlády na základě usnesení senátu podepsáno Nařízení o zaloţení městské veřejné banky ve městě Homel (město na jihovýchodě Běloruska) se základním kapitálem 20 tisíc rublů. Kapitál městské banky byl v té 5 MASKO, Irina. K voprosu o stanovlenii bankovskoj systémy. In: Bankauski vestnik [online]. 2008, č.13, s. 67 [cit ]. Dostupné z: 9

10 době vytvořen z prostředků městského rozpočtu. Banka poskytovala dlouhodobé půjčky a úvěry většinou středním a malým podnikům pod zástavou městských a stavebních pozemků. Zisk z bankou provedených operací byl pouţit na rozvoj města a na veřejně prospěšné účely. Ústup instituce nevolnictví rolníků v druhé polovině 18. století byl doprovázen vznikem dalších státních bank v Ruském impériu a také v Bělorusku. Mezi ně patřily Šlechtická zemská banka a Rolnická zemská banka. Tyto banky vykonávaly činnosti hypotečních bank pro určitou vrstvu společnosti, ale byly mezi sebou těsně provázány. Tyto banky dokonce řídilo stejné vedení. Současně se státním bankovním sektorem vznikly i soukromé akciové komerční banky. Soukromé banky byly plně nezávislé na státním aparátu - nemuseli splácet státní závazky a státní pokladna nemohla poţadovat financování deficitu státního rozpočtu ze zisku soukromých bank. Oddělení soukromých bank od státního sektoru plně přispívalo rozvoji obchodu a podnikání. Je známo, ţe silnou pozici na trhu na konci 19. a na začátku 20. století měla Minská komerční banka ve vlastnictví místních podnikatelů se základním kapitálem ve výši 1,5 milionů rublů. Banka měla oprávnění k provádění operací se směnkami, s drahými kovy, k příjmu depozit, k převodu peněz do jiných oddělení banky. Minská komerční banka měla své pobočky v mnoha městech Ruského impéria. Banka se úspěšně rozvíjela a její akcie v roce 1897 s nominální hodnotou 250 rublů byly na burze v Petrohradě prodávané za cenu 310 rublů. Další úrovní finančního sektoru koncem 19. a na začátku 20. století byla sdruţení drobného úvěrování, zřizované drobnými podnikateli pro řešení otázek vzájemného úvěrování. Státním kontrolním orgánem sdruţení drobného vzájemného úvěrování byly speciální hybernské komise, které byly pověřené vydávat povolení k jejich činnosti, provádět kontrolu a sestavovat roční výkazy o stavu drobného úvěrování v regionu. Podivuhodně rychlé a intenzivně se rozvíjelo bankovnictví Ruského impéria, součástí kterého bylo také Bělorusko. Během několika desítek let, díky bankovní reformě provedené Alexandrem II, byl vytvořen rozvětvený bankovní systém, který se skládal ze Státní banky, městských státních bank, soukromých komerčních bank, hypotečních bank a drobných úvěrových finančních institucí. Banky poskytovaly široké spektrum současných bankovních operací, podporovaly rozvoj průmyslových a obchodních společností, drobného a středního podnikání. 10

11 V roce 1917 začíná další etapa bankovního sektoru na území Běloruska, zejména znárodňování. Po Říjnové revoluci Celoruský ústřední výkonný výbor prohlásil bankovní činnost státním monopolem. V důsledku politiky prováděné komunistickou stranou byl vytvořen jednoúrovňový bankovní systém, kde banky byly plně podřízené vládě. Do roku 1987 existovaly v Sovětském svazu pouze 4 banky: Gosbank (dále téţ Statní banka), Strojbank, Vněštorgbank a Gostrudsberbank. Státní banka vykonávala funkci emitenta, řídicí a kontrolní funkce, ale také poskytovala krátkodobé úvěrování a zajišťovala platební styk. Absolutní centralizace bankovního systému a uzavřenost ekonomiky vedla k snadnému potlačování inflace, stabilizaci obratu peněz, řízení státního veřejného domácího a zahraničního dluhu. V Státní bance byly automaticky akumulované volné peněţní prostředky a ty byly rozdělovány mezi státní podniky dle předběţně stanoveného plánu. V podmínkách centrálně plánované ekonomiky peněţní toky pouze pasivně následovaly hmotné toky a peníze byly určené pouze pro jejich účetní evidenci. Cílem podniků bylo nikoliv dosaţení zisku, ale splnění plánu. Pokud podnik neměl dostatek prostředků z příjmu z prodeje vlastní produkce za centrálně stanovené ceny pro zajištění nákladů spojených s dosaţením stanoveného plánu, tak měl plný nárok na úvěr, který se v důsledku nesplácení často stával dotací. V podstatě ostatní banky specializované na určitý segment byly jen doplněním Státní banky, a rozvíjely tím jenom vertikální úroveň státem řízeného bankovnictví. Začátek přechodu od jednoúrovňového modelu k dvouúrovňovému bankovnímu systému byl nastartován v době perestrojky, a to rovnoběţně s procesem zásadních změn v ekonomice. Reformy, započaté v roce 1985, předpokládaly vytvoření dvouúrovňového bankovního systému Sovětského svazu. Dle usnesení sovětské vlády 17. června 1987 byla Státní banka SSSR jako banka vyšší úrovně zbavená povinnosti vykonávat operace platebního styku a úvěrování všech podniků, a obdrţela absolutně nový úkol provádět státní regulační činnost nad komerčními bankami (jako bank druhé úrovně), coţ předpokládalo stanovení její nejdůleţitějších funkcí registrace komerčních bank a dohled nad jejich činností. Dalším předpokládaným krokem byla transformace specializovaných státních bank na akciové komerční banky, na co vedení 11

12 specializovaných bank nebylo připraveno. Stejně tak i další konflikty názorů brzdily přeměnu bankovního systému: registrační a regulační funkce vykonávala jedině centrální administrace Státní banky SSSR, nikoliv její filiálky na republikové úrovni (sice ještě ten stejný rok Běloruský republikánsky úřad Státní banky byl přejmenován na Běloruskou republikovou banku Statní banky SSSR), úvěrové zdroje vytvořené na území republiky stále zůstávaly v dispozici centrální Státní banky. Reformy, probíhající v té době, působí poněkud zmateně, nekonstruktivně a často převaţuje dojem neochoty a nepochopení místních úřadů samotné podstaty probíhajících reforem, ale byl to první důleţitý krok přiblíţení bankovního systému Sovětského Sváţu (potaţmo Běloruska) k systému nezávislému od státu, který je podstatou rozvoje demokracie a ekonomiky země. Důsledkem těchto reforem perestrojky byl ústup monopolu státu v bankovní sféře a zřízení prvních komerčních bank. Počet akciových a druţstevních komerčních bank se rychle zvětšoval, o čem svědčí i statistika, kdy na začátku roku 1989 jich bylo jenom 43, a za dva roky jejich počet dosáhl 1357 (z toho 1215 jich bylo v Rusku). Dne 21. listopadu 1988 na konferenci zakladatelů, mezi kterými byli Belavtomaz, Minská traktorová továrna, Promstrojbanka a také zástupci některých běloruských vysokých škol, byla přijata dohoda o zřízení první Minské inovační banky (později byla přeměněná v akciovou společnost a přejmenována na Priorbank a.s., která existuje do dnes, sice jiţ změnila vlastnickou strukturu). Celkem do roku 1990 bylo v Bělorusku zřízeno 14 komerčních bank. V prosinci roku 1990 schválila Nejvyšší sovět SSSR nový projekt bankovního systému, který se uskutečnil v rámci zákonů o Státní bance SSSR a bankovní činnosti. De jure byl vytvořen dvouúrovňový bankovní systém, který se skládal ze Státní banky a sítí komerčních bank. Od té doby proběhlo hodně změn jak v politickém uspořádání, tak i v ekonomickém systému země. Legislativa bankovní činnosti je neustále korigována a doplňována ze strany Národní banky Běloruské republiky. Současný stav bankovního systému v Bělorusku má své zvláštní charakteristické rysy a specifické odlišností ve fungování, o nichţ budeme hovořit v následujících kapitolách. 12

13 1.2. Bankovní systém Běloruské republiky po rozpadu Sovětského svazu Zavedení a vývoj bankovního systému Běloruska těsně souvisí s ekonomickou a politickou situací v republice a lze označit následující nejvýznamnějšími roky: 1990 transformace do dvouúrovňového bankovního systému, vznik centrální banky (Národní banky Běloruska, dále také NBB), 1996 stanovení neomezené prezidentské moci, 2000 schválení nového bankovního zákoníku a definitivní ztráta samostatnosti, přejmenování centrální banky na Národní banku Republiky Bělorusko (dále také NBRB), 2008 vliv světové ekonomické krize, a samozřejmě 2011 měnová krize v Bělorusku. Charakteristickými vlastnostmi bankovnictví v Bělorusku jsou podřízenost centrální banky prezidentovi a spoluúčast Rady ministrů na rozhodování a implementaci monetární politiky, většinový státní podíl v úhrnném základním kapitálu běloruských komerčních bank, a majoritní pozice na bankovním trhu dvou bank s většinovým státním podílem - Belarusbank a Belagroprombank, velkou roli na vývoj bankovního systému hrají také bankovní úvěry v rámcích státních programů (nebo vládou doporučené úvěrování) a pravidelné vládni injekce do bankovního systému. Za začátek formování dvouúrovňového bankovního systému je povaţováno schválení Zákona o bankách a bankovnictví v Běloruské republice a Usnesení Nejvyššího sovětu Běloruské republiky o Národní bance Běloruska a bankách na jejím teritoriu v prosinci roku Tímto krokem byla bývalá běloruská pobočka Gosbanky (Státní banky Sovětského svazu) transformována na centrální banku Národní banku Běloruska. Současně byly pobočky bývalých sovětských specializovaných bank Sberbank, Agroprombank, Promstrojbank a Vnešekonombank přeměněné na specializované komerční banky. Absence náleţité bankovní legislativy v rocích a snadné získání bankovní licence vedly k rychlému navýšení počtu bank, dosahující vrcholu v roce 1995 s celkovým počtem 53. Takový rychlý růst, v kombinaci s malými zkušenostmi v půjčování peněz a 13

14 politicky řízenými úvěry, vytvořily podkapitalizovaný bankovní systém s velkým mnoţstvím špatných úvěrů. V roce 1995 správní moc, pro zlepšení pokračujícího zhoršení finančních pozic bank podpořila mezibankovní fúze a v roce 1996 zahájila likvidaci několika bank. Vzhledem k chybějící legislativě o úpadku byl proces likvidace často zdlouhavý a velice komplikovaný. Počet bank progresivně klesal na počet 37 (konec roku1997) a ke konci roku 2000 se skládal bankovní systém Běloruska z 28 bank. Program restrukturalizace bank měl také za následek podstatné navýšení státního vlivu. V souladu s Dekretem prezidenta č. 209 ze dne byly komerční banky vyzvané k navýšení podílu státu a jiných státem ovládaných entit na základním kapitálu, a tím obnovení akcií prvotních akcionářů (tím se myslí akcionářů do roku 1990) a vlády v bankách. V důsledku toho vláda navýšila svůj akciový podíl ve většině komerčních bank. Dále, na základě výše uvedeného nařízení, bylo zahájeno zkoumání výkonu managementu bank a proběhla re-certifikace vedoucích a hlavních účetních v těchto bankách. V průběhu roku 1996 byly banky podrobené přeregistraci s plánem přivést jejich provoz do souladu s tímto nařízením. Proces reorganizace bankovního sektoru byl doprovázen koncentrací depozit v domácí měně (aţ do 87% v roce 1997) a poskytnutých úvěru (81% v roce 1997) ve čtyřech bývalých specializovaných sovětských bankách. V roce 1996 se Sberbank spojil s privátní bankou Belarusbank a tím vznikla největší banka celého sektoru, která i dodnes drţí více neţ 50% podíl v celkových depozitech domácností - ASB Belarusbank, a.s.. Společně byly Belagroprombank a Belarusbank oprávněné obsluhovat státní sociálně-orientované programy. Vysoká koncentrace depozit a refinancování úvěrů v těchto bankách, včetně administrativně ovlivňovaných úrokových sazeb, způsobili problémy v nalezení likvidity v ostatních bankách, v beztak sloţité situaci uvnitř bankovního systému. Národní banka postupně přijala legislativní opatření pro vývoj prudenciálního legislativního rámce pro bankovní sektor a přiblíţila ho k mezinárodním praktikám. Na začátku roku 2000 byla přijatá nová prudenciální pravidla zajištěni rizika, souvisejícího s udrţením výše vlastního kapitálu finanční institucí v dostačující míře pro opatření poskytnutých úvěrů, namodelovaného na základě Basel Capital Accord. Tentýţ rok vstoupil v platnost i nový Bankovní zákoník, který nahradil Zákon o Národní bance a Zákon o komerčních bankách z roku 1990, který značně zasáhl do nezávislosti Národní banky při rozhodování (víz kapitolu 1.3). 14

15 Reformy běloruského finančního systému v devadesátých letech postupně zasáhly do všech jejích sektorů. Vyznačovaly se přibliţováním k centrálně řízenému ekonomickému řádu. Nicméně na začátku 21. století představila vláda ve svém novém konceptu bankovního sektoru záměr jít směrem zefektivnění finančního systému podstatným rozšířením soukromého a zahraničního vlastnictví. Od roku 2000 do roku 2011 se Národní bance dařilo dlouhodobě stabilizovat kurs běloruského rublu (viz kapitola 1.4.), značně vylepšovat a přiblíţit mezinárodním standardům technickou infrastrukturu finančního systému a také regulační a kontrolní strukturu. Zpráva Mezinárodního měnového fondu z ledna 2009 potvrdila rezistenci finančního systému Běloruska vůči mezinárodní nestabilní situaci v roce 2008: Poslední ukazatele činností bank stále odpovídají požadavkům, a poměrně vysoký koeficient kapitálové přiměřenosti bank jednoznačně slouží jako rezerva v případě neočekávané ztráty. 6 Přitom, ale upozornila i na moţné problémy: v kontextu podstatně méně příznivé vnější konjunktury a snížení ekonomické aktivity v Rusku a jiných komerčních partnerů, finanční systém se stává zvlášť citlivý na kreditní riziko a rizika likvidity. 7 Struktura Bankovního systému K dnešnímu dní se bankovní sektor Běloruska skládá z 32 bank, včetně 27 bank se zahraničním kapitálem, ze kterých 9 jsou banky se 100 % zahraničním vlastnictvím a dalších 14 má více neţ 50% podíl zahraničního kapitálu. Tři banky Belarusbanka, Belagroprombanka a Belinvestbanka jsou základem běloruského bankovního systému, které udávají a tvoří trendy bankovních sluţeb a realizují měnovou a investiční politiku státu. Tyto banky společně mají aţ 65% podíl na celkových bankovních aktivech, disponují aţ 75% celkového kapitálu všech bank v Bělorusku a jejích 6 INTERNATIONAL MONETARY FUND WASHINGTON, D.C. Republic of Belarus: Financial System Stability Assessment... [online]. IMF Country Report No. 09/30, 2009 [cit ]. Dostupné z: 7 INTERNATIONAL MONETARY FUND WASHINGTON, D.C. Republic of Belarus: Financial System Stability Assessment... [online]. IMF Country Report No. 09/30, 2009 [cit ]. Dostupné z: 15

16 majoritním vlastníkem je stát. Vyšší státní úřednici jsou v Dozorčích radách a stále v podstatě ovlivňují rozhodování při řízení v těchto bankách, při rozhodovaní o jejích úvěrové politice a alokací vlastních volných prostředků. Tyto banky jsou obecně povaţované za neziskové podniky se sociálními závazky přispívat k rozvoji ekonomiky. Další skupinu bank tvoří 8 velkých a středně velkých bank, se základním kapitálem od 30 mln. USD do 200 mln. USD, které dohromady představují přibliţné 30 % celkových bankovních aktiv. Jsou to společnosti, jichţ majoritními vlastníky jsou zahraniční banky většina ruských jako například VTB-Belarus (VTB Bank, RF), BPS-Sberbank (Sberbank, RF), ale také Priorbank, benefičním vlastníkem které je rakouská Raiffeisen Bank International AG. Minoritní vlastnický podíl v těchto bankách stále zůstává v rukou státu, a to i přes státem vlastněné společností. Banky této skupiny mají většinový podíl na čistém zisku do 65% celého bankovního sektoru, a vykazují vysoké hodnoty rentability vlastního kapitálu (ROE) a aktiv (ROA). Zbývající část bankovního systému je vysoce fragmentována, skládá se z 21 drobných bank a dohromady tvoří přibliţně 5% aktiv bankovního sektoru. Banky této skupiny nejsou významní hráči bankovního systému Běloruska, přičemţ čas od času zaujmou určitou část trhu (například Home Credit Bank, Sombelbank a Delta-Bank strategicky nabízejí vysoko ziskové a snadno dostupné expresní půjčky). [víz Příloha č. 1 a Příloha č. 2]. Součásti bankovního systému je také Asociace běloruských bank, která byla zaloţená v roce Je to nekomerční organizace, spojující všechny banky a jejích pobočky a také 10 souvisejících společností. Základním cílem Asociace je: Zastupování a ochrana práv a zákonných zájmů svých členů, Podpora přípravy a realizace měnové politiky, Rozvoj bankovnictví v Bělorusku. Ve sloţení Rady Asociace jsou osoby na řídících pozicích z různých bank, jako předsedové představenstva a výkonní ředitelé. V rámci své činnosti Asociace zajišťuje a provádí semináře a školení, zaměřené na zlepšení kvalifikace a úrovně profesionálního vzdělání bankovních pracovníků počínaje 16

17 vyšším managementem a konče řadovými pracovníky. Od roku 2011 je Asociace také pověřena a aktivně pracuje na vytvoření programu zvýšení finančního povědomí a vzdělávání všech vrstev obyvatelstva. Na tento problém jiţ dávno upozorňují různí její členové. Důleţitou součástí bankovního systému je téţ systém státního pojištění vkladů. V souladu se starým schématem státního pojištění vkladů, který existoval do listopadu 2008, stát garantoval vrácení celkové výše jenom depozit v měně USD, EUR nebo RUB uloţených v jedné ze šesti bank Belarusbanka, Belagroprombanka, BPS-Sběrbanka Belinvestbanka, Priorbanka a Belvnešekonombanka které byly téţ pověřené poskytováním úvěrů v rámcích státních programů. Jiné vklady v ostatních bankách byly garantovány jen do výše v ekvivalentu 1000 USD. Tento systém jednoznačně podporoval dolarizaci a dostal banky v soukromém vlastnictví, které se neúčastnili vládních programů, do nevýhodného postavení. Dle původního plánu, vláda měla představit nové schéma na začátku roku 2009, které by nabízelo pojištění 100% vkladu do výše 5000 EUR v ekvivalentu pro všechny retailové depozita bez ohledu na měnu nebo banku. Nicméně, 4. listopadu 2008 byl vydán prezidentský dekret o garantování všech retailových depozit bez limitované výše pro zajištění prevence odlivu depozit ze systému. V souladu s novým zákonem od roku 2009 začala fungovat Agentura pojištění vkladů fyzických osob, která je zodpovědná za akumulaci peněz fondu na podporu garancí. Původně fond Agentury byl ve výši 275 mld. BYR, z nichţ 75 mld. BYR bylo transferováno z dříve působícího garančního fondu NBRB, ale cílem bylo dosáhnout 700 mld. BYR ke konci roku 2011 (coţ je 4% celkových retailových úvěrů ke konci roku 2009). Banky, jejíchţ licence jsou rozšířena na přijímání vkladů od fyzických osob (víz kapitolu 1.3.), se registrují v Agentuře a provádějí následující kontribuce v rezervní fond Agentury: jednorázový registrační příspěvek ve výši 0,5 % regulatorního kapitálu banky ke dni podání ţádostí, čtvrtletní příspěvek ve výši 0,3 % celkového zůstatku vkladů fyzických osob v bance. Mimo výše uvedeného, NBRB v roce 2010 přispělo 80 % ze zisku do rezerv fondu Agentury. Agentura investuje kapitál do státních cenných papírů. Vše svědčí o tom, ţe v případě potřeby Agentura bude moct pokrýt všechny retailové závazky lokálních privátních bank a také některých bank se zahraničním kapitálem, ale dnes nemá k dispozici dostačující kapitál ani na pokrytí závazků jediné z pěti největších bank. Nicméně, nárok na refundace 17

18 vkladu fyzické osobě vzniká jenom po zrušení licence bance, a to do výše 100% vkladu, ale jenom do EUR uloţených v jedné bance. Poměrně novým účastníkem bankovního systému je Banka rozvoje Běloruské Republiky, zřízená nařízením prezidenta ze dne v rámci podpory privatizace a restrukturalizace. Banka rozvoje je akciovou společností, která není bankou, nebo nebankovní institucí ve smyslu Bankovního zákoníku, a tedy se na ní nevztahuji podmínky zřízení, reorganizace a likvidace bank a nebankovních institucí. Základní kapitál banky je ve výši 20 mld. běloruských rublu a jediným vlastníkem společnosti je stát, přičemţ akcie byly rozdělené mezi Národní bankou (0,05 %) a Radou ministrů (99,95 %). Dle výše uvedeného nařízení základním účelem Banky rozvoje Běloruské republiky je rozvoj systému financování státních programů a sociálně významných investičních projektů, prostřednictvím financování projektů, zapojených do programu schváleného prezidentem nebo vládou pomoci poskytnutí úvěru, restrukturalizaci existujícího úvěru nebo pořízení bankovního aktiva dle vládou schváleného seznamu. Tím bankovním aktivem se myslí právě jiţ poskytnuté bankami do vládou nařízené úvěry, podporující vládní programy. Pro realizaci stanovených cílů Banka rozvoje je oprávněná provádět níţe uvedené operace: Získávání půjček a úvěrů Získávání rozpočtových prostředku do depozitů Poskytování úvěrů na realizaci státních programů Zřízení a vedení bankovních účtů právnických osob, účastníků realizaci projektů státních programů, pro akumulování časti zisku, určené pro splácení dluhu, Poskytnutí platebního styku pomocí korespondenčních účtů Banky rozvoje v Národní bance nebo jiné bance, Obsluha a splácení zahraničních státních dluhů, zajištěných vládních garanci, poskytnutých za účelem financování projektů ze státního programu, Pořízení bankovních aktiv na základě zástavní smlouvy z prostředků, které Banka rozvoje má v dispozici atd. 18

19 V souladu s nařízením banka má moţnost vyuţívat různorodé investiční zdroje, jsou to jak rozpočtové depozita, získávání úvěry, tak i vydávání cenných papírů. Banka rozvoje právě začíná svou činnost a provádí organizačně-administrativní práce, přípravu legislativní báze. Ale jiţ na konci roku 2011 byl zřízen korespondenční účet v Národní bance a byla pořízená aktiva ve výši 2,1 biliónů rublů. Je nutné říct, ţe Banka rozvoje vznikla na doporučení Mezinárodního měnového fondu. V roce 2009 Mezinárodní měnový fond (MMF) v rámci Zhodnocení stability finančního sektoru Běloruska doporučil zřídit takzvanou Speciální finanční agenturu, tedy institucí, která podpoří a zorientuje běloruský bankovní systém směrem ke komerčním principům. V souladu s doporučením MMF tato agentura by měla převzít existující úvěry na financování vládních programů a tímto ujmout se role, kterou dnes hrají komerční banky ve financování státních programů. Očištění bilance státních bank díky převodu financování státních programů na Speciálního finančního agenta má za účel zlepšit ukazatele likvidity a dostatku vlastního kapitálu těchto bank, co by mělo zvětšit jejích atraktivitu pro investory, a tím pádem zjednodušit a urychlit proces privatizaci bank. Zatím je ale předčasné mluvit o výsledkách a efektivností jejich práce. Základní finanční ukazatele bankovního systému S výjimkou koeficientů likvidity, ukazatele finanční stability bankovního sektoru za roky 2000 aţ 2012 vykazují stabilní růst [víz Příloha č. 2 a Příloha č. 3]. Průměrný roční koeficient kapitálové přiměřeností aţ do roku 2006 neklesl pod 20 % a pohyboval se kolem 25 %. Mírný pokles tohoto ukazatele, například v roce 2004 pod vlivem nárůstu podílu úvěru, nebo pak v roce 2007 aţ 2008, byl vyrovnán a finanční stabilita bank byla posílena díky státním kapitálovým injekcím do bankovního sektoru. Souhrnný základní kapitál bank k dosáhl 27,6 bln. rublů a v porovnání se začátkem roku 2011 vyrostl o 130,5%. Navýšení základního kapitálu bylo provedeno ve většině případů navýšením státního podílu v bankách Belarusbank (na 12,9 bln. rublů), Belagroprombank (na 1,6 bln. rublů), Belinvestbank (na 11,9 mld. rublů) a jiných. V dolarovém ekvivalentu souhrnný základní kapitál stejně vykazuje pokles na 17%. 19

20 Evidentně právě díky těmto státním opatřením během celého období je patrný stálý nárůst výnosnosti bankovního sektoru. Ukazatel souhrnné roční rentability aktiv (ROA) z původních 1 % v roce 2000, při poklesu na 0,8 % v roce 2001, dosáhl 1,7 % do konce roku Ukazatel souhrnné rentability ekvity (ROE) ze 4,8 % v roce 2000 vyšplhal v září 2008 na 12 %, právě v důsledcích státní injekce 3 bilionů běloruských rublů pro kapitálovou podporu čtyř největších běloruských bank. Pozitivní pokles podílu špatných úvěrů v celkovém mnoţství úvěrů z 13,4 % v roce 2002 pod 1% v roce 2008 a 0,5 % za rok 2011, z části odráţí razantní nárůst mnoţství úvěrů v ekonomice za poslední roky (v průměru 50 % ročně). Tento ukazatel je téţ ovlivněn úvěrováním v rámcích různých státních programů (takzvané doporučené státní úvěrování). Programy jsou zaměřené na financování prioritních sektorů, projektů a jednotlivých firem. Nejvýznamnější část doporučených státních úvěrů se poskytuje na podporu agrárního sektoru a jsou financovány dvěma největšími bankami Běloruska. Tyto úvěry se poskytují za subvencované úrokové sazby a jsou garantované centrální vládou nebo místními státními orgány. V roce 2008 výše nesplacených státem garantovaných úvěrů dosáhla 8,5 bilionu běloruských rublů (v ekvivalentu přibliţně 4 mld. USD), tj. pětiny celkových úvěrů v ekonomice. Zároveň podíl poskytnutých úvěrů k přijatým depozitům stále roste a v roce 2008 byl ve výši 165%, coţ se odráţí na likviditě bankovního sektoru a dokonce některé banky pravidelně mívají velké potíţe při dosaţení prudenciálních koeficientů likvidity. Shrnutí Po celou dobu bankovní sektor trpěl stále stejnými nemocemi, které zdrţují rozvoj bankovnictví a finančního systému vcelku. Bankovní sektor Běloruska lze označit následujícími charakteristickými rysy: Vysoká úroveň státní kontroly a vlastnictví v bankovním systému - v roce 2011 státní podíl v úhrnném základním kapitálu komerčních bank dosáhl 95,6 %. Vysoká míra koncentrace domácích úspor ve dvou bankách s většinovým státním podílem Belarusbank a Belagroprombank, jejíchţ povinností je poskytovat úvěry prioritním podnikům a sektorům, v rámci podpory státních sociálních programů bez ohledu na schopnost splácení příjemce úvěru. 20

21 Doporučené státní úvěry jsou poskytované za úrokové sazby, blíţící se diskontní úrokové sazbě (jsou programy i s niţší úvěrovou sazbou neţ diskontní). Tento přístup způsobuje nízkou likviditu a oslabuje profitabilitu dvou největších bank, a poškozuje konkurenceschopnost ostatních bank. Krátkodobé ozdravení bankovního systému bylo dosahováno na úkor dlouhodobé ţivotaschopnosti a efektivity za pomocí periodického uchýlení se k peněţnímu financování nebo nápravy poškozených bankovních rozvah fiskálními injekcemi. Rekapitalizace Belarusbanky a Belagroprombanky byli prováděný buď ve formě přeměny státního depozitu v ekvitu, nebo uskutečněná pomoci poskytnutí úvěru od Národní banky. 21

22 1.3. Funkce a role Národní banky Běloruské republiky Právní postavení centrální banky Běloruska po rozpadu Sovětského svazu bylo definováno Ústavou Běloruské republiky a Zákonem o Národní bance Běloruské SSR ze dne 14. prosince Tento zákon završil legislativní transformaci běloruské pobočky Gosbanky SSSR na Národní banku Běloruska a vymezil její organizačně právní statut, základní funkce regulátora v dvouúrovňovém bankovním systému, její nezávislost a vztah ke státu. Důleţitým rokem pro politickou a ekonomickou situaci, stejně tak pro bankovnictví Běloruská byl rok V důsledku celostátního referenda byla pozměněna Ústava Běloruské republiky, která rozšířila pravomoci prezidenta republiky. Článek 85 Ústavy Běloruské republiky - Prezident na základě a v souladu s Ústavou vydává zákonné opatření a nařízení, které mají neodvolatelnou moc na celém teritoriu Běloruské republiky. V Ústavou stanovených případech Prezident vydává dekrety, které mají moc zákonů. Prezident samostatně nebo pomoci jim zřízených orgánů zabezpečuje vykonávání dekretů, zákonných opatření a nařízení. 8 Nehledě na to, ţe zákon o centrální bance z roku 1994 prohlašoval nezávislost Národní banky jiţ v této legislativní úpravě, bylo stanoveno právo Prezidenta odvolat guvernéra (předsedu představenstva) Národní banky a právo pozastavit a odvolat jakékoliv řešení přijaté Národní bankou. V průběhu následujících let bylo vydáno mnoţství prezidentských dekretů a vládních rezolucí nařizujících Národní bance navýšení přímých úvěrů určitým sektorům ekonomiky nebo prolongaci takových úvěrů. Bankovní zákoník přijatý v roce 2000, který byl vytvořen ve shodě s jiţ existujícím novým Občanským zákoníkem a nahradil zákony z roku 1990 o Národní bance a o Komerčních bankách, nepřinesl očekávané změny ve stanovené praktice fungovaní NBRB. Naopak prohloubil moc státního zásahu při rozhodování Národní banky v organizační a finanční sféře její činností a měnové politice. 8 BANKOVSKIJ KODEKS RESPUBLIKI BELARUS OT 25 OKTJABRJA 2000 G. 441-З s izmenenijami i dopolnenijami In: Nacionalnyj centr pravovogo regulirovanija Respubliki Belarus, [cit ]. Dostupné z: 22

23 V souladu s článkem 24 Bankovního zákoníku Národní banka provádí svou činnost v souladu s Konstitucí Běloruské Republiky, tímto zákoníkem, zákony Běloruské republiky, normativními právními akty Prezidenta Běloruské republiky a je nezávislá ve své činností. Přičemţ jiţ v tomto článku jsou vymezené oblasti zodpovídání se NBRB před prezidentem: Prezident Běloruské republiky schvaluje Statut Národní banky, jeho změny a doplnění, Prezident Běloruské republiky se souhlasem Národního shromáždění Běloruské republiky jmenuje předsedu a členy představenstva Národní banky (v ČR to jest guvernéra, místoguvernéry a členy bankovní rády), odvolává je z funkce s oznámením Národního shromáždění Běloruské republiky. Prezident Běloruské republiky stanoví auditorskou organizaci pro provedení auditu činnosti Národní banky, Prezident Běloruské republiky schvaluje výroční správu Národní banky s přihlížením k auditorskému stanovisku a k rozdělování zisku Národní banky. 9 Úroveň nezávislostí centrální banky má podstatný vliv na většinu makroekonomických ukazatelů jako míra nezaměstnaností, úspěch antiinflační politiky, tempo ekonomického růstu atd. Empirické výzkumy potvrzují vzájemnou korelaci míry nezávislostí centrální banky a inflaci. Nezávislost se často dělí na politickou a ekonomickou. Úroveň politické nezávislosti centrální banky je určen existenci většího nebo menšího stupně samostatností ve vztahu k vládním orgánům při rozhodování o cílech a způsobu provádění měnové politiky. Ekonomická nezávislost předpokládá neomezenou moţnost centrální banky vyuţit měnové nástroje. Mezi mnoţstvím subjektivních faktorů hodnocení stupně samostatnosti centrální banky lze vyznačit několik základních: Způsob jmenování a funkční období nejvyššího vedení centrální banky, Členství představitelů vlády ve vedení centrální banky, Schvalování měnové politiky 9 KONSTITUCIJA RESPUBLIKI BELARUS 1994 GODA (s izmenenijami i dopolnenijami, prinjatymi na respublikanskom referendume 24 nojabrja 1996 i 17 oktjabrja 2004 g.) In: Nacionalnyj centr pravovogo regulirovanija Respubliki Belarus, [cit ]. Dostupné zde: 23

24 Zákonná povinnost centrální banky podporovat neinflační vývoj, respektive cenovou stabilitu, Úvěrová politika centrální banky. Nezávislost Národní banky Běloruské republiky je identifikována IMF a Světovou bankou jako základní slabina při realizaci role dozorčího organu. Formálně NBRB je nezávislá a má dostačující legislativní a předepsané zákonem pravomoci pro zavedení prudenciálních pravidel a zasáhnout v případě bankovního selhání. Nařízení prezidenta v roce 2010 dokonce rozšířilo právně stanovenou nezávislost a kontrolní strukturu NBRB. Jenomţe sloţení bankovní rady NBRB, včetně představitelů vlády a managementu banky, vznáší pochybnosti o faktické nezávislostí NBRB, zvlášť v kontextu vládních přímých půjček a dominance bank se státním vlastnictví. Základní cíle činnosti Národní banky jsou: ochrana a zabezpečení stability běloruského rublu, včetně jeho kupní síly a kursu ve vztahu k jiným měnám, rozvoj a stabilizace bankovního systému Běloruské Republiky zajištění efektivního, spolehlivého a bezpečného fungování platebního systému. Základní funkce Národní banky Běloruské republiky stanovené Bankovním zákoníkem odpovídají funkcím centrálních bank v trţní ekonomice: emisní funkce, funkce regulace bankovního systému, funkce banky bank, funkce banky státu (vlády), funkce správce devizových rezerv, funkce vrcholového subjektu měnové politiky, funkce reprezentanta státu v měnové oblasti. Jenomţe jejich realizace v praxi je omezená nesamostatností Národní banky pří rozhodování o měnové politice. Národní banka má výhradní právo emise bezhotovostních a hotovostních peněz. Národní banka provádí emisi peněz pomoci krátkodobého refinancování bank za účelem udrţení likvidity bankovního systému a měnové stability, nákup Národní bankou volně 24

25 pohybujících se na nepeněţním trhu státních cenných papírů a provádění operací na vnitřním a vnějším peněţním trhu, směrujících k navýšení devizových rezerv. Emise peněz pro dlouhodobé financování bank je zakázaná. Národní banka emituje hotovostní peníze do volného oběhu prostřednictvím bank, které nakupují cizí měny a jiné ceniny od fyzických a právnických osob pro zajištění stabilního volného pohybu hotovostních peněz, a také v jiných případech, souvisejících se zajištěním základních cílů své činnosti. Na základě bankovního zákoníku Národní banka vykonává funkcí jediného regulátora bankovního systému Běloruska, vydává licence a provádí dozor nad bankami a nebankovními finančními institucemi. V její kompetenci je stanovení norem bezpečného fungovaní a kontrola dodrţování norem bankovní legislativy bankami a nebankovními finančními institucemi. Národní banka stanoví objem a formu předkládání informací pro zjištění spolehlivosti banky. Dle názoru mezinárodních organizací Mezinárodního měnového fondu, ratingové agentury Fitch, Světové banky Národní banka disponuje zkušenými a profesionálními zaměstnanci a při kontrole pouţívá metody adekvátní mezinárodním doporučením. Kontroly jsou prováděné minimálně jednou za tři roky v souladu s legislativou a v praxi i častěji. Vzhledem k tomu, ţe bankovní systém je sloţen z 32 bank a ekonomika je dost koncentrována, NBRB má docela komplexní přehled a porozumění jak kontrolovaných instituci, tak i ekonomiky v celku. Získání licence Národní banky Běloruské republiky pro provádění bankovní činnosti je regulováno Bankovním zákoníkem a nařízeními Národní banky. Základními podmínky jsou přehledná vlastnická struktura, předloţení business plánu na 2 roky, finančního modelu na 2 roky, ale také je prověřována profesionalita a zkušeností adeptů managementu banky. Specifickou zvláštností, svědčící o sociálně zaměřených regulacích, je to, ţe po dobu prvních dvou let banka nemá právo na přijímání vkladů a vedení ţádných účtů pro akumulování peněţních prostředků fyzických osob. Přitom poţadavek na minimální základní kapitál banky je 5 mln. EUR. Pro rozšíření licenci na tuto činnost banka musí po dvou létech předloţit výkazy své činností, prokázat svůj stabilní růst a rozvoj a navýšit základní kapitál do 25 mln. EUR. V roce 2007 bylo zprovozněno Úvěrové středisko v rámci NBRB, jehoţ činnost je zaměřená na ochranu věřitele, sníţení úvěrových rizik, podílů špatných úvěrů a přispívání k 25

26 efektivitě činnosti bank. Původně sice v úvěrovém středisku byly shromaţďované údaje jen o retailových úvěrech nad částku USD, ale od roku 2008 všechny banky mají povinnost měsíčně předkládat údaje o jejich celkovém úvěrovém portfoliu jak fyzických, tak i právnických osob. Od roku 2009 NBRB významně rozšířila rozsah vyţadovaných od bank informací. Dnes díky vysoce efektivnímu automatizovanému systému zpracování informací NBRB mají banky moţnost online přístupu k databázi Úvěrového střediska. Národní banka stanoví prudenciální pravidla a limity pro minimální kapitál a kapitálovou přiměřenost a stejně tak úvěrové, likvidní, měnové a jiné rizika. Tyto pravidla jsou obecně v souladu s mezinárodními standardy a detailně jsou vysvětlené v instrukcí NBRB č. 137 od 28 záři Instrukce NBRB č. 15 od 24 ledna 2007 stanoví rámce pro konsolidační kontrolu. S účinností od roku 2009 všechny banky, oprávněné přijímat vklady od veřejností, musí mít celkový regulatorní kapitál minimálně ve výši 25 mln. EUR. Původně tento poţadavek byl ve výši 10 mln. EUR, jehoţ změna způsobila zavření jedné banky. Na začátku roku 2010 šest bank toto ustanovení nesplňovalo, ale obdrţelo regulatorní toleranci. Také banky musí splňovat minimální kapitálovou přiměřenost stanovenou na úrovní 4% kapitálu Tier 1, 8% pro celkový regulatorní kapitál a vyšší pro nově zaloţené banky, coţ splnili všechny banky jiţ v prvním čtvrtletí roku NBRB také vydala soubor normativních pravidel úvěrové klasifikace, pravidel poskytování úvěrů a kapitálových nařízení tykajících se úvěrového, měnového a operačního rizika. Principy a pravidla výpočtu regulatorního kapitálu jsou adekvátní generálním zjednodušeným poţadavkům Basel Capital Accord, coţ je v souladu s vyspělostí celkového systému. Nicméně praktiky regulovaných půjček běloruských bank můţou značně zasáhnout a zhoršit vykazovanou úroveň úvěrového zajištění a vykazovanou úroveň kapitálové přiměřeností. 10 NBRB poţaduje od bank provádět klasifikaci svých individuálních expozic do pěti rizikových kategorií pro účely poskytnutí úvěru. Od roku 2009 banky také mohou pouţít portfoliové zajištění homogenních skupin dluţníků. Usnesení NBRB z 23. září 2009 přiblíţilo poţadavky klasifikace úvěrů mezinárodním standardům. Usnesení obsahuje konzistentní přístup k různým typům expozic jednoho problémového dluţníka (předtím reklasifikace 10 FITCHRATINGS. Belarusian Banking Sector. Directed Lending:... [online]. Belarus Banking systém Report, May [cit ] Dostupné z: reports/report_frame.cfm?rpt_id=

27 jednoho neplaceného závazku nevedla k revizi celkové expozice tohoto dluţníku) a také konzervativnější pravidla klasifikace prolongovaných nebo restrukturalizovaných úvěrů (propojující klasifikace pro moţností obnovení úvěru více neţ legislativní základy pro restrukturalizaci). Spolu s tím NBRB zvýšila úroveň opatření pro rizika 1. kategorie aktiv do 1% a sníţila stanovený minimální poţadavek pro portfolio homogenních skupin aktiv z 0,5% na 1%. Dodrţení likvidních limitů, otevřené zahraniční pozice, celkovou expozici a části odpovídajících expozic je monitorováno bankami denně, ale reportováno NBRB na týdenní nebo měsíční bázi. Kapitálová přiměřenost, regulatorní limity retailových depozitů a limity na účast v jiných společnostech jsou kalkulované a reportované NBRB měsíčně. Bankám je doporučeno uvádět dodrţení nejdůleţitějších prudenciálních pravidel na svých webových stránkách měsíčně, vytvářet a publikovat neauditované statutární účty kaţdé čtvrtletí a auditované ročně. Celková úroveň zpřístupnění informací je vysoká z pohledu frekvence, aktuálností a zlepšuje se z pohledu transparentnosti, sice stále zůstává docela neprůhledná z důvodu zkreslujícího efektu přímých úvěrů a direktivního navýšení základního kapitálu, co se odráţí ve výkazech a prudenciálních koeficientech. Národní banka, jako banka státu, v souladu s Bankovním zákoníkem a její stanovami vede účty a provádí platební operace pro vládu, vybrané ministerstva a centrální orgány. Mezí operace, které provádí NBB pro vládu, patří správa státního dluhu. Tím se rozumí činnost spojená s poskytováním a splácením úvěrů státu a platbou úroků. Poskytování úvěrů Národní bankou na financování deficitu státního rozpočtů a nákup státních dluhopisů na prvotním trhu je zakázán, ale NBRB má povinnost při nařízení vlády poskytovat zvýhodněné úvěry pro obyvatelstvo dle státních programů. Národní banka shromažďuje devizové rezervy státu a operuje s nimi na devizovém trhu. V otevřené ekonomice při reţimu fixního kursu Národní banka by měla zabezpečit devizovou likviditu země, tj. zajistit ţádoucí výši a měnovou strukturu devizových rezerv s ohledem na očekávané platby do zahraničí, pro zajištění konkurenčních schopností domácích exportérů, splacení veřejného dluhu atd. Pro udrţení hodnoty devizových rezerv a získání výnosy, při ohledu na jejich výše a fluktuaci, NBRB investuje bezprostředně nepotřebné prostředky do zlata a ve formě depozit v zahraničí. 27

28 Jednou z podstatných operací pro ovlivnění úrovně a vývoje měnového kursu v reţimu fixních kursů je operace v podobě kursových intervencí. Nepřímé intervence ve formě změny úrokových sazeb NBRB provádí pravidelně. Při podmínkách vysoké poptávky domácností a deficitu platební bilance, pro udrţení výše devizových rezerv NBRB pravidelně provádí nákup zahraniční měny na Běloruské měnové burze. Poprvé prodej zahraniční měny NBRB provedla na konci roku 2011 po devalvaci běloruského rublu a po obdrţení první tranše úvěru od EvrAzES. Výsledkem draţby kurs běloruského rublu ve vztahu k americkému dolaru se zhodnotil o 2,6% a o 180 rublů poklesl kurs eura. Na závěr bych chtěla říct, ţe za poslední roky bylo dosáhnuto značného pokroku v postupech zdokonalování systému kontroly a dozoru, a také sladěni organizačně technických moţností NBRB s mezinárodními standardy: NBRB má dobrý celkový přehled o bankovním sektoru a ekonomice země v celku, a je velice dobře informovaná o stavu všech účastníků bankovního systému. Za poslední roky byl proveden velký pokrok pro stanovení odpovídajících mezinárodním standardům schéma pojištění vkladu, které předtím dovolovalo postupnou likvidací bank s privátním vlastnictvím. Značný pokrok proţívá rozvoj úvěrové infrastruktury, coţ díky usnadnění přístupu k informacím pro banky pomůţe zajistit jejích kreditní riziko. Prudenciální pravidla v celku se shodují s mezinárodními standardy. Nicméně, direktivní půjčky zkreslují prudenciální koeficienty a finanční výkazy. Přitom několik klíčových otázek jsou stálé hrozbou efektivity legislativních základů a dozoru bank, které jsou v první řadě spojené s nesamostatností NBRB při rozhodování a stanovení měnové politiky a úvěrové politiky. 28

29 1.4. Zavedení měnové politiky Běloruska V této kapitole chtěla bych se zaměřit na rozvoj a stanovení měnové politiky v Bělorusku. Povaţují za důleţité prozkoumat právě první roky existování Běloruska od rozpadu Sovětského svazu do roku Je to období, ve kterém byl určen směr měnové politiky a makroekonomického rozvoje vcelku. Od začátku základem právních norem měnové politiky Běloruska byli analogické předpisy Ruské Federace, coţ vedlo k synchronizaci měnových vztahu dvou zemi. Ekonomika Běloruska je značně otevřená a také závislá na zahraničních dodávkách surovin a zvlášť z Ruska, coţ je pozůstatek ekonomické politiky Sovětského svazu. Omezenost nerostlých surovin, značná technologická náročnost výroby a celkové ekonomiky, velký podíl exportu a importu v HDP předpokládají závislost a citlivost devizového trhu zemi na vývoj globální ekonomiky. Prioritní strategii měnové politiky zemí s otevřenou ekonomikou je zajištění stability kupní síly domácí měny. Období od roků 1992 do ledna 1995 se charakterizuje závislostí měnového systému Běloruska na vývoji měnové politiky v Rusku, podřízeností Národní banky Běloruska vládě a hyperinflaci. V tomto období běloruský rubl nabyl sílu jediného platidla, a to ve třech etapách: Nejdříve v květnu 1994 byl vyhlášen jako jediné platidlo, ale oběh ruských rublů nebyl zakázán. Druhý krok všechny účty byli denominované do běloruských rublů v záři Třetí krok v lednu 1995 Národní banka vydala nařízení o zákazu plateb v ruských rublech mezi rezidenty. Aţ do ledna 1995 sovětský rubl a ruský rubl byly legálními platidly v Bělorusku, a to i kdyţ v oběh jiţ byli vydané běloruské ruble (od května 1992). Nedostatek jasné institucionální struktury přivedl k potřebě vývoje komplexního systému platebních instrumentů v Bělorusku, včetně hotovostních a bezhotovostních běloruských a ruských rublů. Všechny čtyři platební instrumenty byly volně směnitelné mezi sebou, oficiální měnový kurs a kurs paralelního 29

30 měnového trhu se lišily v průběhu celého období 1992 aţ 1994, ale pro účetnictví byla stanovená fixní parita ve výši 10 BYR ku 1 RUR (stejně pro hotovostní a bezhotovostní transakce). Jelikoţ úvěrová politika v Bělorusku byla více expanzní neţ v Rusku, bezhotovostní běloruský rubl rychleji deprecioval vůči ruskému rublu, nehledě na to, ţe nedostatek hotovostních ruských rublů vedlo ke konverzi bezhotovostních běloruských rublů na hotovostní ruské ruble s diskontem vůči oficiálně stanovené paritě a také existenci limitů na výběr rublových depozit. Nakonec, časté změny v regulacích devizového trhu přispěly ke stanovení netransparentního měnového a devizového systému v Bělorusku. Kromě toho, NBB byla podřízená vládě při rozhodování o stanovení sazby refinancování, intervence na devizovém trhu, a vyuţití jiných důleţitých operačních instrumentů monetární politiky. Tyto institucionální rámce omezovali schopnost NBB vyuţit přímé a nepřímé instrumenty monetární politiky pro vyrovnání expanzivních úvěrových cílů, stanovených parlamentem. Základní roční cíl činností NBB byl stanoven parlamentem na dosaţení určité výše čistých rublových úvěrů. Přímé úvěry bankám a vládě byli primárními zdroji nárůstu rezerv, mezitímco trţní instrumenty byli pouţívané v omezeném rozsahu. Nedodrţení povinných rezerv a četné výjimky z pravidel přivedli ke značnému navýšení multiplikátoru a k nekontrolované expanzi celkové likvidity. V důsledku čeho průměrná meziroční inflace v tomto období dosahovala 1800 % ročně. Vláda tento vývoj inflace nepovaţovala za přímý důsledek expanzivní monetární politiky, ale spíš za následek externích tlaků. Proto vláda místo přijetí stabilizačního programu, předpokládala vyřešit makroekonomické problémy pomoci měnové unie s Ruskem. První jednání s Ruském na toto téma proběhlo jiţ v roce Hyperinflace a zmrazení jednání s Ruskem o společné měnové unii přinutilo vládu přijmout kroky pro stabilizaci makroekonomické situace Běloruska. Stabilizace v roce 1995 byla dosaţená jak díky trţním instrumentům monetární politiky, tak i finanční asistencí Mezinárodního měnového fondu. Ustálení měnového kursu a cen během první poloviny 1995 byla dosaţená pomoci ustanovení faktického fixního měnového kursu a zpřísnění úvěrové politiky NBB. Poskytování likvidity bylo hlavně prováděno pomocí nesterilizovaných nákupů deviz na 11 INTERNATIONAL MONETARY FUND WASHINGTON, D.C. Republic of Belarus: Recent Economic Developments... [online]. IMF Staff Country Report No. 99/143, 1999 [cit ]. Dostupné z: 30

31 otevřeném trhu a také pomoci aukčních bankovních úvěrů NBB za trhem stanovené úrokové sazby, zatímco přímé vládní úvěry byli limitované. Začátek makroekonomické stability v Rusku a značné zhodnocení ruského rublu vůči tvrdým měnám vytvořilo příznivé externí podmínky makroekonomické stabilizaci Běloruska. Všechny makroekonomické ukazatele se značně zlepšily jiţ v první polovině roku Měnový kurs deprecioval o 100% v porovnání s koncem roku 1994, a zůstal stabilní do listopadu 1995 bez administrativního zásahu. NBB musela spíš nakupovat zahraniční měnu pro zastavení zhodnocení rublu. Tyto nákupy a finanční podpora MMF přivedla k navýšení celkových oficiálních rezerv na 400 mln. USD na konci roku 1995, z původních 93 mln. USD na konci Inflace klesla z 44 % v lednu 1995 na 1,15 % v červnu Měnové rezervy po odečtení devizových depozit rezidentů a vládních depozit dosáhly 183 % za období ledenčerven 1995 a růst celkové rublové likvidity zpomalil do 208 %. Nehledě na to, ţe tyto ukazatele růstu stále dosahovali docela vysokých hodnot v porovnání s běţnými ukazateli roku 1994, odráţeli navýšení poptávky po rublech, doprovázené vyššími ročními úrokovými sazbami a zákazem pouţití zahraniční měny jako běţného platidla mezi rezidenty. 12 Od půlky roku 1995 pod tlakem vlády NBB začala zase vydávat přímé úvěry nereformovanému zemědělskému sektoru. Tohle společně s velkými nesterilizovanými nákupy deviz způsobilo ztrátu likvidních pozic a následně ovlivnilo devizový trh. Odpovědí na narůstající tlak se NBB snaţila přebytečnou likviditu sníţit pomocí četného mnoţství trţních instrumentů, včetně nesterilizovaného prodeje deviz, manipulace s vládními cennými papíry, výdaj vlastních cenných papírů, aukce depozit a další navýšení povinných rezerv. Tyto opatření krátkodobě pomohly NBB pozdrţet tempo růstu rublových likvidních aktiv a inflace. Ale aţ NBB postupem času vyčerpala zdroje vyrovnávacích instrumentů devizový trh zase se dostal do destabilizace (coţ se stalo uţ v listopadu 1995). Nepomohly ani značné intervence NBB, ani zpřísnění konverzních pravidel. Tlaky na devizovém trhu stále narůstaly, zvlášť na konci roku, kdy NBB obnovilo přímé financování státního rozpočtu a podhodnocená úroková sazba způsobila tlak na platební bilanci. 12 INTERNATIONAL MONETARY FUND WASHINGTON, D.C. Republic of Belarus: Recent Economic Developments... [online]. IMF Staff Country Report No. 98/108, [cit ] Dostupné z: 31

32 Nehledě na to, inflace pokračovala ve svém novém tempu a stabilizovala se na úrovni 2% za měsíc. Průměrná výše celkové rublové likvidity dosahovala přibliţně 3% v období červen-listopad 1995, a vyšplhala do 16% v prosinci Na konci roku 1995 a začátku roku 1996 vláda přijala novou strategii měnové politiky v obecném kontextu jejího nového sociálně orientovaného modelu ekonomiky. Tato strategie se opírala o předpoklad, ţe trvalý nárůst přímých rublových úvěrů, poskytovaných Národní bankou, přivede k obnovení ekonomického růstu. Vláda předpokládala, ţe tato úvěrová politika bude bezinflační, na základě následujících argumentů: Subvenční přímé úvěry byly směřované do určitých sektorů (například stavebnictví a vybrané průmyslové podniky) a to jako platba za jiţ dodané výstupy. Vláda se domnívala, ţe v tomto případě nárůst výstupů přesáhne tvorbu peněz, čímţ potlačí budoucí inflační následky. Vláda pevně věřila, ţe ekonomika je podmonetizovaná, a proto dodatečná tvorba peněz nepřivede k nadměrné inflaci. Kontroly nad cenami a měnovým kursem byly prováděny za účelem potlačování nekontrolovatelné spekulací zboţím a devizami. Vláda doufala v dosaţení stabilizace deficitu běţného účtu platební bilance a doplnění celkových měnových rezerv díky rychle narůstajícímu exportu. Jenomţe v důsledku masivního vydávání subvenčních přímých úvěrů, regulované rezervy a rublové likvidní aktiva se rychle rozšířily, čímţ podpořily inflační tlaky. Dokonce ani celkově narůstající trend zpřísnění kontroly cen nemohl potlačit inflaci vyvolanou rychlým nárůstem měnové báze, úvěrů a nominálních příjmů, jelikoţ vláda čas od času musela přistoupit k zvýšení regulovaných cen, aby vyřešila problémy nedostatku zboţí v důsledku nadměrné poptávky a také aby pomohla pokryt náklady suţovaným veřejným podnikům. 13 INTERNATIONAL MONETARY FUND WASHINGTON, D.C. Republic of Belarus: Recent Economic Developments... [online]. IMF Staff Country Report No. 99/143, 1999 [cit ]. Dostupné z: 32

33 Přímé úvěry, mrd. BYR Měnová báze, mlrd. BYR Nominální příjmy, mlrd. BYR % 250% 200% 150% 100% 50% 0% Inflace, % Graf 1.4.1: Vlív subvenčních přímých úvěrů na vývoj inflace Na začátku vláda vyhlásila některé opatření v provádění úvěrové politiky. Během první poloviny roku 1996 průměrné náklady NBB na refinancování bank zůstávaly pozitivní v reálných hodnotách, a program subvenčních přímých úvěrů domácnostem (za úrokovou sazbu jen 2% p.a.) pomalu začínal, zatímco jiné přímé úvěry byli poskytované za celou nebo poloviční diskontní sazbu (Průměrná roční diskontní sazba dosahovala 66 % v roce 1995, 35 % v roce ). Jenomţe v druhé polovině roku 1996 program subvenčních přímých úvěrů domácnostem nabral větší obraty, ani ostatní přímé úvěry nepřestali být poskytovány. Tato akcelerace poskytnutých úvěrů byla částečně pokryta velkými intervencemi na devizovém trhu a emisi cenných papírů NBB v roce Poptávka bank po trţních diskontních instrumentech podstatně pokleslá v období v důsledku velkých injekcí likvidity prostřednictvím přímých úvěrů bankám a přímých úvěrů vládě. Od konce roku 1995 v systému přebývala likvidita a banky mohly si sehnat INTERNATIONAL MONETARY FUND WASHINGTON, D.C. Republic of Belarus: Recent Economic Developments... [online]. IMF Staff Country Report No. 99/143, 1999 [cit ]. Dostupné z: INTERNATIONAL MONETARY FUND WASHINGTON, D.C. Republic of Belarus: Recent Economic Developments... [online]. IMF Staff Country Report No. 99/143, 1999 [cit ]. Dostupné z: 33

34 krátkodobé refinancování na mezibankovním trhu za sazby podstatně niţší, neţ diskontní a lombardní sazby NBB. Jak se mezibankovní trh rozšiřoval a zaujímal stále důleţitější pozice, klesalo poskytování krátkodobé likvidity bankám od NBB. Většina mezibankovních úvěrů byli intraday nebo overnight. Od té doby, co NBB přestalo vyrovnávat přebytečnou likviditu v bankovním systému do začátku roku 1999, mezibankovní úroky v průběhu měsíce se mohli několikrát změnit. Následně, NBB a vláda se pokoušela odporovat destabilizačním efektům přímého úvěrování pomoci zpřísnění omezení na devizovém trhu a intenzivní kontrolou cen. Krátce po tom, Ruská krize 1998, spolu se špatnou úrodou a celkově nevhodné reakce na tyto exogenní šoky, zintenzivnily finanční napětí a přivedli k prudkému znehodnocení běloruského rublu Vývoj měnového kurzu, BYR/USD Graf 1.4.2: Znehodnocení běloruského rublu, BYR/USD 16 Období roků bylo charakterizováno dosaţením značného tempu ekonomického růstu (přibliţně 8% ročně), a to díky nárůstu vnitřní poptávky, v důsledku pozitivního vývoje investic do základního kapitálu a spotřeby domácností, a také je to perioda postupného uvolňování pevné fixace běloruského rublu a přechodu od vazby na rusky rubl k měnovému koši. 16 INTERNATIONAL MONETARY FUND WASHINGTON, D.C. Republic of Belarus: Recent Economic Developments... [online]. IMF Staff Country Report No. 99/143, 1999 [cit ]. Dostupné z: 34

35 Národní banka aktivně prováděla liberalizaci měnové legislativy a měnových vztahů za účelem regulace platební bilance zemi a přílivu zahraničních investic. Byli zrušené 6 druhu měnové restrikce z celkových 21 v roku Jedním z klíčových faktoru měnové politiky bylo schválení v roce 2003 Zákonu č. 226-Z o měnové regulaci a měnové kontrole a také přijetí Pravidel provádění měnových operaci. Jenomţe nehledě na to, ţe v roce 2000 NBRB získala formální nezávislost, vláda pokračovala v ovlivňování měnové politiky, a to prostřednictvím vydávaných nařízení státním a soukromým bankám o povinnosti poskytovat úvěry vybraným sektorům ekonomiky bez ohledu na jejích schopnost splacení. Za účelem splnění vládou stanovených direktiv Národní banka musela opakovaně přehodnotit stanovené cíle o výše čistých rezerv a průměrný měsíční nárůst celkové rublové likvidity % 60.00% 40.00% 20.00% 0.00% Celkové vydané úvěry - nárůst v porovnání k předešlému roku 48% 66% 63% 62% 68% 68% 65% 66% Celkové vydané úvěry - nárůst v porovnání k předešlému roku Graf Nárůst vydaných úvěrů v porovnání k předešlému roku, Také výše úrokových sazeb a objemu investic byly převáţně určeny administrativními metodami. Dynamika diskontní sazby kopírovala dynamiku vývoje inflace a měla rychlejší tempo, ale neurčovala výše reálných úrokových sazeb a investic. 17 NACIONALNYJ BANK RESPUBLIKI BELARUS. Bjulleten bankovskoj statistiki. N12(114) [online] Minsk. [2008] Nacionalnyj bank Respubliki Belarus, [cit ]. Dostupné z: 35

36 Dynamika diskontní sazby a CPI Diskontní úroková sazba roční průmer % CPI v pororvnání s předešlým rokem Graf Dynamika diskontní sazby a CPI Úvěry v ekonomice narostli o 50% a diskontní sazba klesla z 80% do 10%. I kdyţ průměrné úrokové sazby na depozita a úvěry klesali, jejích výše byla pod úrovní diskontní sazby v průměru о 40% (na depozita) a 25% (na úvěry), co bylo vyvoláno administrativními omezení maximální výše úrokových sazeb na depozita a úvěry. Dynamika úrokových sazeb Diskontní úroková sazba roční průmer % Průměrná úroková sazba na depozita % Průměrná úroková sazba na úvěry % Graf 1.4.5: Dynamika úrokových sazeb NACIONALNYJ BANK RESPUBLIKI BELARUS. Bjulleten bankovskoj statistiki. N12(114) [online] Minsk. [2008] Nacionalnyj bank Respubliki Belarus, [cit ]. Dostupné z: 36

37 Oficiální kotevní měnou pro běloruský rubl byl od začátku ruský rubl. Přitom ročně byli vyhlašované kontrolní ukazatele pro vývoj měnového páru RUB/BYR. V letech 2001 aţ 2005 v rámci liberalizaci měnové politiky a podpory trţního kotování měnového kursu, Národní Banka přistoupila k pravidelný úpravám ústředního kursu při stále pevné fixaci domácí měny k ruskému rublu (tzv. Crawling peg). V důsledku, běloruský rubl v roce 2005 posílil vůči ruskému rublu o 3,9%, vůči dolaru o 0,8%, inflace za pět let se sníţila ze 168% do 10% a saldo běţného účtu platební bilance poprvé za historii Běloruska dosáhlo pozitivních hodnot ve výši 296,4 mln. USD. Sice Rusko bylo a je nejdůleţitějším strategickým partnerem zahraničního obchodu, ale jelikoţ ruský rubl není mezinárodní rezervní měnou a platební styk s jinými zahraničními partnery a úhrada státního dluhu se provádí v jiné měně, musela Běloruská vláda brát v úvahu změnu rublového kursu k jiné tvrdé měně. Tedy indikativní ukazatele měnové politiky (kurs běloruského rublu k americkému dolaru) měl přímý vliv na kontrolní ukazatel. Tato situace vedla k nepřehledné měnové politice a často vznikala otázka, zda reální kotevní měnou pro běloruský rubl je ruský rubl nebo americký dolar. Nakonec v roce 2007 byly přirovnané pro účely monetární politiky kursy ruského rublu a amerického dolaru. Současně měnová báze byla uznaná za indikátor směru měnové politiky. Ukotvení běloruského rublu vůči koši třech zahraničních měn s 5% pásmem oscilace přišlo aţ v roce Společně s devalvaci běloruského rublu o 20,5% tento monetární instrument měl za účel stabilizovat běloruskou ekonomiku, jejíţ prudká stagnace se v letech byla vyvolaná vlivem interních a externích podmínek. Měnový koš se skládal z ruského rublu, amerického dolaru a eura se stejnou váhou. Tyto zahraniční měny byly dominantní na měnovém trhu země a faktický definovaly nominální efektivní kurs běloruského rublu vůči měnám hlavních obchodních partnerů. Hodnota měnového koše se vypočítávala jako geometrický průměr nákupu a prodeje kaţdé ze třech měn (RUB, USD,EUR) ke konkrétnímu dni. Pokles směnového kursu běloruského rublu vůči jedné měně, v důsledků její apreciaci na mezinárodním trhu byl kompenzován zpevněním domácí měny vůči ostatním měnám koše. 19 NACIONALNYJ BANK RESPUBLIKI BELARUS. Bjulleten bankovskoj statistiki. N12(114) [online] Minsk. [2008] Nacionalnyj bank Respubliki Belarus, [cit ]. Dostupné z: 37

38 Nový reţim měnového kursu pomohl dosáhnout větší pruţnost а efektivnost měnové politiky pro reakci na změny na vnějších finančních trzích a nabídl moţnost zohledňovat a operativně reagovat na volatilitu kursů základních světových měn a tím pádem vyrovnávat výkyvy efektivního měnového kursu domácí měny. Ukotvení běloruského rublu vůči koši třech zahraničních měn společně se sníţením počtu operaci prováděných v cizí měně (včetně zákazů poskytnutí cizoměnových úvěrů fyzickým osobám) měly zá účel také dedolarizaci běloruské ekonomiky. V průběhu roku 2009 poptávka po cizí měně na vnitřním trhu se sníţila o 15,3% v porovnání s rokem 2008, coţ lze připsat jako zásluhu uvedeným opatřením ale také lze vysvětlit i jako pokles potřeby v cizí měně pro úhradu zahraničním obchodním partnerům, v důsledku světové krize. V roce 2010 původní 5% pásmo oscilace bylo rozšířeno do 10%, coţ svědčí o pokusech Národní banky o rozšíření manévrovacího prostoru při kontrole domácí peněţní zásoby a pro provádění devizových intervenci pro udrţení depreciaci běloruského rublu. Aplikované uvolnění fiskální, důchodové a měnové politiky ve snáze o obnovení dynamiky ekonomiky předešlých let (od roku 2004 do roku 2008 tempo růstu HDP v průměru dosahovalo 10% ročně) po stagnaci v roce 2009 vedlo jen ke krátkodobé stabilizaci v roce 2010 a prudké stagnaci jiţ na začátku roku 2011, která se projevila pádivou inflaci a propadem měnového kursu. Na základě analýzy cílů a instrumentů měnové politiky Běloruska a způsobu její realizace lze shrnout několik základních charakteristik měnové politiky Běloruské republiky. Cílem měnové politiky Národní banky Běloruské Republiky je zajištění stability kupní síly domácí měny. Vývoj systému měnového kursu Běloruska lze rozdělit na 4 etapy: 1. pevná fixace běloruského rublu k ruskému rublu (do roku 2000), 2. pruţná fixace běloruského rublu k ruskému rublu, s pravidelnými úpravami ústředního kursu (2001 aţ 2004) (crawling peg), 3. pevná fixace běloruského rublu vůči americkému dolaru (2005 aţ 2008), 4. pevná vazba běloruského rublu na měnový koš (RUB, USD, EUR) od roku 2009 s pásmem oscilace 5%, které bylo rozšířeno do 10% v roce 2010 a zúţeno do 2% v roce 2011, 5. od října 2011 byl stanovém systém řízeného pohyblivého kursu. 38

39 Národní banka není nezávislá při realizaci měnové politiky. Zároveň, trţní instrumenty monetární politiky Národní banka pouţívá ve velice limitované míře pro účely vyrovnání likvidity, postihnuté netrţními instrumenty. Expanzivní fiskální, důchodová a monetární politika zapříčinila dramatický nárůst makroekonomické a finanční nestability. 39

40 2. Měnová krize Běloruské republiky 2.1. Příčiny měnové krize a makroekonomická situace V průběhu třech let (2009 aţ 2011) Bělorusko prošlo dvěma krizemi, vyvolanými jak globální finanční krizi, tak i vlastní expanzivní politikou, které se projevily v podstatném znehodnocení kursu běloruského rublu, v prudkém nárůstu inflace a ztrátě významné části devizových rezerv. Tento vývoj výrazně vybočil z trendu let 2002 aţ 2008, kdy běloruská ekonomika do vypuknutí finanční krize vykazovala relativně příznivá tempa růstu a makroekonomickou stabilitu. Na začátku této kapitoly je provedena analýza dynamiky makroekonomických ukazatelů, jejíchţ vývoj je důleţitý pro analýzu příčin měnové krize. Charakteristickými příznaky běloruské ekonomiky jsou dominantní role státního sektoru, slabý vývoj soukromého sektoru a omezený vývoj trţních mechanizmů. Dle údajů statistického úřadu Běloruska v průběhu roků 2002 aţ 2008 reálné HDP vykazovalo meziroční růst 5% aţ 10%. Dynamika reálného HDP Běloruska Reálné HDP, mlrd USD Reálné HDP, % k předešlému roku Graf 2.1: Dynamika reálného HDP Běloruska v průběhu let 2002 aţ Jak je vidět na grafu 2.1 do roku 2008 reálné HDP rostlo aţ na 10,2%. Sice v roce 2009 HDP v běloruských rublech rostlo o 0,2%, vlastně díky nárůstu investicím do fixních 20 NACIONALNYJ BANK RESPUBLIKI BELARUS. Valovzj vnešnij dolg. [online] Nacionalnyj bank Respubliki Belarus, [cit ] Dostupné z: 40

41 aktiv o 8,6%, v dolarech HDP vykazovalo pokles o 18,7% do 49 mld. USD. Souvisí to s jednorázovou 20% devalvaci běloruského rublu, která byla provedena 2. ledna Byla to podmínka Mezinárodního měnového fondu pro poskytnutí stabilizačního úvěru. V roce 2009 HDP na osobu dosahovalo 5168,8 USD, větší o 0,2% v porovnání s rokem 2008, coţ odpovídá růstu reálného HDP, jelikoţ počet obyvatelstva za poslední roky se nezměnil. Přičemţ Bělorusko předběhlo všechny země SNS s výjimkou Ruska a Kazachstánu, jejichţ HDP na osobu dosáhlo v roce ,2 USD a 6685,2 USD. HDP na osobu v zemích SNS Graf 2.2: Porovnání HDP na osobu v zemích SNS v roce 2009, USD 21 V průběhu let 2006 aţ 2008 deficit státního rozpočtu se pohyboval v rozmezí 0,3% aţ 1,4% HDP, coţ je značně níţ neţ v zemích SNS (v roce 2009 deficit rozpočtu Ruské Federace byl na úrovni 8,2% HDP, v Ukrajině 6,8% HDP, v Kazachstánu 3,2% HDP) a porovnatelné s údaji zemí EU. Proficit v roce 2009 a 2010 byl dosáhnut díky sníţení výdajů z rozpočtu na podporu reálného sektoru ekonomiky, včetně výdajů na podporu státního investičního programu. Klíčovými náladami státního rozpočtu v letech 2011 a 2012 mimo financování sociálního sektoru (zdravotnictví, školství) jsou subvence úrokových sazeb, formování inovačních fondů a podpora agrárního sektoru. 21 ISSLEDOVATELSKIJ CENTR IPM: ISSLEDOVANIJA, PROGNOZY, MONITORING. Ježemesjačnyj obzor ekonomiki Belarusi. [online] 2011, 8 (107) [cit ]. Dostupné z: 41

42 Dynamika deficitu rozpočtu Běloruska % Graf 2.3: Dynamika deficitu státního rozpočtu Běloruska ( ), % k HDP 22 Typickým pro běloruskou ekonomiku také je podpora domácnosti formou administrativního zvýšení mezd státního sektoru, převyšující produktivitu práce. Jak bude ukázané níţ, tento fakt měl značný vliv na příčiny krize Dynamika reálného důchodu, % Азербайджан Průměrná mzda v roce 2009, USD Россия Казахстан Беларусь Украина Graf 2.4: Dynamika reálného důchodu v Bělorusku, % oproti minulému roku a porovnání průměrné mzdy se zeměmi SNS 23 Od roku 2002 do 2008 reálný důchod vzrostl více neţ dvakrát. Nehledě na finanční krizi v roce 2009 mzdy stále rostly o 2,9%, i kdyţ pozorujeme celkové sníţení tempa růstu NACIONALNYJ BANK RESPUBLIKI BELARUS. Platežnyj balans Respubliki Belarus [online]. Nacionalnyj bank Respubliki Belarus, [cit ]. Dostupné z: NACIONALNYJ BANK RESPUBLIKI BELARUS. Meždunarodnye rezervnye aktivy [online]. Nacionalnyj bank Respubliki Belarus, [cit ]. Dostupné z: NACIONALNYJ STATISTIČESKIJ KOMITET RESPUBLIKI BELARUS. Godovye dannye [online] [cit ]. Dostupné z: 42

43 v porovnání s rokem Průměrná mzda v roce 2009 byla 357,5 USD, coţ představovalo průměrnou roční mzdu 55% obyvatelstva. Nárůstu vnitřní poptávky, v důsledku pozitivního vývoje investic do základního kapitálu a spotřeby domácností v období 2002 aţ 2008 se odráţí v růstu obchodní bilance Běloruská, import ale vţdy převyšoval export. V souvislosti s finanční krizí v roce 2009 poptávka obchodních partnerů po běloruském zboţí se sníţila a celková obchodní bilance Běloruska propadla o 30,7%, přičemţ export se sníţil o 34,6% a import o 27,5% v porovnání s rokem Obchodní bilance, mld. USD Export Import Graf 2.4: Dynamika obchodní bilance Běloruska za roky , mld. USD 24 V roce 2010 vývoz Běloruska činil 6,3 mld. USD a došlo k navýšení o 29,2% v porovnání se stejným obdobím roku 2009, import v stejném období se zvýšil pouze o 8,9 % a činil 6,5 mld. USD. Ale v průběhu roku 2010 se deficit obchodní bilance stále prohluboval a dosáhl 9,6 mld. USD. Na dalším vývoji obchodní bilance Běloruska hrálo svou roli také to, ţe od roku 2010 vstoupilo Bělorusko, Kazachstán a Rusko do celní unie a všechny tři státy se dohodly na jednotném clu a tím pádem pohyb zboţí mezi těmito státy se stál jednodušší. 24 NACIONALNYJ STATISTIČESKIJ KOMITET RESPUBLIKI BELARUS. Osnovnye pokazateli vnešnej torgovli [online] [cit ]. Dostupné z: NACIONALNYJ BANK RESPUBLIKI BELARUS. Vnešnjaja torgovlja Respubliki Belarus [online]. Nacionalnyj bank Respubliki Belarus, [cit ]. Dostupné z: 43

44 Uvedený nepříznivý vývoj obchodní bilance vedl k rychlému nárůstu zahraniční zadluţenosti a ke ztrátě devizových rezerv. Jak je vidět na Grafu 2.5, zahraniční dluh Běloruska měl přiměřené tempo růstu aţ do roku 2007, kdy se navýšil dvakrát v porovnání s předešlým rokem a dosáhl 12,5 mld. USD. Ve vztahu k HDP se zahraniční státní dluh po celé uvedené období pohyboval v rozmezí 17% aţ 28%. Nárůst zahraničního zadluţení v příštích letech se prohloubilo nejenom kvůli krytí deficitu obchodní bilance, ale také pro podporu běloruského rublu. V roce 2009 státní zahraniční dluh dosáhl 22 mld. USD, coţ bylo třikrát více neţ v roce 2006 a v poměru k HDP činil 45% Veřejný zahraniční dluh Zahraniční dlůh, mld. USD Zahraniční dlůh, % HDP Graf 2.5: Vývoj zahraničního zadluţení Běloruska (mld. USD) a jeho podíl k HDP (%) za období 2002 aţ Nehledě na celkový nárůst zahraničního zadluţení Běloruska jeho poměr k HDP není tak kritický, jak tomu je v některých zemích SNS a ve většině zemi EU, kde tento ukazatel dosahuje 100%. Většinu úvěrových prostředků Bělorusku poskytlo IMF, ale také Rusko, Světová banka a Venezuela. Datum Popis úvěru Výše úvěru / tranše, mln. USD Trvání úvěru, roků Úroková sazba, p.a. Listopad tranše úvěru RF LIBOR + 3% Prosince 2008 Úvěr Venezuely n/a Leden tranše IMF 800 1,25 LIBOR + 0,75% 25 NACIONALNYJ BANK RESPUBLIKI BELARUS. Valovzj vnešnij dolg. [online] Nacionalnyj bank Respubliki Belarus, [cit ] Dostupné z: 44

45 Březen tranše úvěru RF LIBOR + 3% Červenec tranše IMF 680 1,25 LIBOR + 0,75% Říjen tranše IMF 700 1,25 LIBOR + 0,75% Prosinec 2009 Úvěr Světové banky n/a Prosince tranše IMF 688 1,25 LIBOR + 0,75% Březen tranše IMF 700 1,25 LIBOR + 0,75% Tabulka 2.1: Zahraniční úvěry poskytnuté Bělorusku za období 2008 aţ Stejnou tendenci pomalého nárůstu v letech 2003 aţ 2007 vykazují devizové rezervy a jejích krytí 15% - 25% objemů tříměsíčního importu Běloruska neodpovídá mezinárodnímu normativu likvidity. Devizové rezervy Devizové rezervy, mld. USD Krýti 3-měsíčného importu, % Graf 2.6: Dynamika devizových rezerv Běloruska (mld. USD) a krytí tříměsíčního importu Běloruska 27 Sice meziročně pozorujeme nárůst devizových rezerv a v roce 2010 jejích výše dosáhla 5,7 mld. USD, jejích navýšení ale bylo dosaţeno z úvěrových prostředků zajištěných většinou od mezinárodních organizaci (IMF, Světové banky) a jiných zemí (Rusko, Venezuela atd.). Měsíční dynamika devizových rezerv ukazuje značný propad na přelomu let 2010 a 2011, jak je vidět na grafu 2.7. V lednu 2011 objem devizových rezerv klesl o 12% v porovnání s prosincem 2010 a dále o 14% v únoru 2011 aţ do 34% v dubnu NACIONALNYJ BANK RESPUBLIKI BELARUS. Valovzj vnešnij dolg. [online] Nacionalnyj bank Respubliki Belarus, [cit ] Dostupné z: NACIONALNYJ BANK RESPUBLIKI BELARUS. Valovzj vnešnij dolg. [online] Nacionalnyj bank Respubliki Belarus, [cit ] Dostupné z: 45

46 Výše devizových rezerv, mld. USD Graf 2.7: Měsíční dynamika devizových rezerv Běloruska (mld. USD) 28 V roce 2011 kromě zahraničních úvěrů od antikrizového fondu EurAzEs a úvěrů Sberbanky RF růstu devizových rezerv přispěl prodej státních aktiv (zbývajících 50% Beltransgazu). Dohromady to činilo 4,7 mld. USD, coţ značně posílilo devizové rezervy Běloruska. Výše uvedené ukazatelé svědčí o stagnaci běloruské ekonomiky od roku 2008, k jejímuţ růstu do té doby přispívaly příznivé vnější podmínky a levné ceny zdrojů energie z Ruska. A právě díky růstu a makroekonomické stabilitě bylo moţné realizovat mzdový nárůst, sociální programy a pokračovat ve vysoké míře důchodových redistribucí a subvencí. Důsledky světové finanční krize v souběhu s podstatným nárůstem cen energií zkomplikovaly rozvojové podmínky a moţnosti uplatňovaného modelu. Prohloubení deficitu platební bilance vytvořilo tlak na depreciaci domácí měny. V reţimu fixního kursu a při jiţ nízkých devizových rezervách pro podporu ekonomiky nezbývalo nic neţ zajistit vnější financování za co nejniţší úrokovou sazbu. Podmínkou IMF pro poskytnutí úvěru byla devalvace běloruského rublu a provedení monetárních restrikcí a jiných stabilizačních opatření. Jednorázová devalvace běloruského rublu o 20% proběhla 2. ledna Měnový kurs byl ukotven vůči třem měnám (EUR, USD a RUB) a byl nastaven 5% pas oscilace. Nehledě na značné objemy prostředků, poskytnutých na stabilizaci běloruského rublu, měnový kurs se za rok 2009 znehodnotil o dalších 7,94%. 28 NACIONALNYJ BANK RESPUBLIKI BELARUS. Valovzj vnešnij dolg. [online] Nacionalnyj bank Respubliki Belarus, [cit ] Dostupné z: 46

47 BYR / USD Graf 2.8: Dynamika měnových kursu BYR/USD a BYR/EUR za (průměrné za rok) 29 Díky monetárním restrikcím na sníţení úrokových sazeb a oslabení pevné fixace měnového kursu, Národní bance Běloruska se podařilo v roce 2010 stabilizovat měnový kurs a jeho depreciace v půlce roku činila jenom 2,07% v poměru k začátku roka. Pásmo oscilace bylo rozšířeno na 10%. V rámci stabilizačních opatření v roce 2009 probíhala liberalizace Běloruské ekonomiky ve zdanění, stanovení cen, licencování, administrativních postupu pro soukromé podnikání atd. Jenomţe vysoké tempo růstu HDP a důchodů v roce 2010 bylo umělé zajištěno stimulačními opatření, pokračovaly rozsáhlé výdaje v rámci státních programů, zachována byla i hladina mezd, transferů a subvencí. Tím se sice dosáhlo udrţení pozitivního přírůstku reálných důchodů obyvatelstva, ovšem za cenu prohloubení deficitu veřejných financí a zdvojnásobení hladiny veřejného dluhu. Výrazné navýšení mezd v listopadu 2010 také zřejmě přispělo k devizové krizi z března Ekonomové, politici, finanční analytici mluví o různých příčinách ekonomické krize Běloruska v roce NACIONALNYJ BANK RESPUBLIKI BELARUS. Valovzj vnešnij dolg. [online] Nacionalnyj bank Respubliki Belarus, [cit ] Dostupné z: 47

48 Dodnes běloruská vláda veřejně prohlašuje, ţe příčiny krize 2011 jsou exogenní. Tvrdí, ţe růst cen na zdroje energie a platby exportních celních poplatků Rusku přivedly k odtoku deviz z Běloruska. Dokonce se mluví o spiknuti Západu a Ruska proti Bělorusku. Státní televize promítla několik reportáţí, ve kterých se mluví o tom, ţe ruská vláda vyprovokovala ekonomickou (měnovou) krizi v Bělorusku za účelem přivlastnění nejlikvidnějších běloruských průmyslových aktiv. Většina nezávislých expertů souhlasí s tím, ţe jednou z nejpodstatnějších příčin krize je výše deficitu státního rozpočtu, obchodní a platební bilance. Pro Bělorusko významným problémem je rozpočtový deficit. Hlavními důvody rozpočtového deficitu v Bělorusku jsou omezené finanční moţnosti státu a špatná mobilizace státních příjmů (tzv. fiskální krize), málo vyvinuté mezinárodní obchodní vztahy a neracionální struktura veřejných rozpočtů. Je třeba se zmínit, ţe IMF odhalilo paradox rozpočtově-daňové politiky Běloruské Republiky. Jedná se o to, ţe posledních několik let rozpočet veřejného sektoru Běloruska vykazoval mírný deficit nebo dokonce přebytek, jenomţe státní zadluţenost se rychle prohlubovala. Celkem kumulativně za 4 roky veřejný rozpočet vykazuje přebytek ve výši přibliţně 2% HDP, přitom za stejné období kumulativní státní zadluţenost narostla z 22% HDP v roce 2008 na 50% v roce Taková situace odráţí navýšení zahraniční zadluţeností za účelem znásobení devizových rezerv a také ukazuje vliv reálné devalvace, coţ se projevuje v poklesu ukazatele zadluţeností vůči HDP. Existuje názor, ţe důvodem prohloubení deficitu obchodní bilance je nárůst cen zdrojů energie a také zaměření domácích spotřebitelů na zahraniční zboţí, co přivedlo k nárůstu importu. Za jednou z nejdůleţitějších příčin krize je povaţována neustala emise běloruských rublů Národní bankou Běloruské republiky. Částečná emise byla provedená na podporu růstu mezd před volbami v roce 2010, kdy průměrná mzda byla navýšena do 500 USD. 30 INTERNATIONAL MONETARY FUND WASHINGTON, D.C. Statement of the Conclusion of the IMF... [online]. Press Release No. 12/66, March 5, 2012 [cit ]. Dostupné z: 48

49 Další důleţitou příčinou krize je nedostačující mnoţství devizových rezerv pro udrţení kursu dolaru na úrovní 3100 BYR. Většina ekonomů se shoduje na tom, ţe hlavní příčinou krize je aplikovaný administrativní model řízení ekonomiky. Poukazují na to, ţe krize byla způsobena prováděním zastaralého způsobu politického řízení ekonomiky. Taková politika přivedla k zadluţení podniků. Neadekvátní diskontní sazba vedla k tomu, ţe podniky dostávaly úvěry za ekonomicky neopodstatněné úrokové sazby (niţší neţ úroveň inflace). Za důleţité příčiny krize jsou také povaţovány nízké investice do modernizace výroby, zastavení dlouhodobých dotaci z Ruska a růst cen energetických zdrojů, nedostatek včasných ekonomických reforem v Bělorusku, coţ způsobilo podstatný devizový odliv odhadovaný na 1 mld. USD. Tím pádem krizi v roce 2011 lze povaţovat jako prohloubení krize započaté jiţ v roce 2009, a souhrnně příčiny krize jsou následující: Zachovaný postsovětský ekonomický model v Bělorusku s převahou státního sektoru není schopen se modernizovat a přijímat zahraniční investice; Pevná závislost na jednostranných dotacích a subvencích od Ruska; Dlouhodobý deficit rozpočtu, neomezená emise běloruských rublů a deficit obchodní bilance; Politický motivované a direktivní navýšení mezd, zvlášť navýšení mezd před prezidentskými volbami v roce 2010; Prudký nárůst poptávky po cizí měně, vyprovokovaný očekávaným nárůstem celních poplatků před vstupem do celní unie v očekávání nárůstu cen na dováţené zboţí (automobily, elektronika atd.); Případné devizové ztráty, související s přechodem od roku 2011 na nové schéma vyúčtování za importovanou ropu z Ruska, které v první řádě zakazovalo následný prodej nezpracované ropy; Neobdrţené příjmy za exportované výrobky z ropy a potašových hnojiv. V následující kapitole se podíváme na následky Běloruské krize z v roce

50 2.2. Důsledky ekonomické a měnové politiky Běloruska posledních let Takzvaný běloruský ekonomický model dlouhou dobu (od začátku 90. let minulého století) fungoval na základě čtyř hlavních faktorů: Státní kontrola v reálném sektoru ekonomiky (průmyslová aktiva), Levné dodávky energetických zdrojů a surovin z Ruska, Volný dostup běloruských výrobků na ruský trh, Maximální uzavření běloruského trhu. Tyto faktory byly podporované dlouhodobou politickou hrou s Ruskem o různé formy ekonomické a politické integrace, coţ otevíralo Bělorusku přístup k energetickým subvencím a dotacím. Dle výpočtů Ministerstva ekonomického rozvoje RF za rok 2011 celková podpora běloruského ekonomického modelu za posledních 10 let stála ruský rozpočet 60 mld. USD (od roku 2000) 31. Obdrţené dotace běloruská vláda nepouţívala na restrukturalizaci, modernizaci nebo integraci běloruské ekonomiky do mezinárodní ekonomiky, ale finanční a zdrojová podpora ze strany RF byla pouţívána na politické účely. Dodnes Bělorusko uchovalo archaický přístup k zahraničnímu obchodu. Na evropský trh se dodávají výrobky přepracování ropy a potaše. Průmyslová výroba, spotřební výroba a potraviny se vyváţejí do Ruska. Přičemţ celou dobu nezávislostí Bělorusko vykazuje nedostatek obchodní bilance. Podstatný politický a ekonomický vliv na současnou situaci v zemi má účast Běloruska v integračních projektech na postsovětském prostoru, iniciovaných Ruskou Federaci Celní unie, EurAzEs, Jediný ekonomický prostor (projekt začal ) a Svazový stát Běloruska a Ruska. Minsk nemůţe si dovolit odstoupit od integračních projektů, jelikoţ by Bělorusko ztratilo pozice tranzitní teritorii a také přístupu k zásadním pro něj trhům, a tak běloruská ekonomika se deindustrializuje. Krize v roce 2011 se nejdříve projevila v měnové nedostatečnosti - za několik dnů z bank zmizela volně konvertovaná měna, jako USD, EUR a RUB. Sice celou dobu své existence Bělorusko pociťovalo deficit volně konvertované měny, měnové rezervy nikdy neodpovídaly 31 MINISTERSTVO EKONOMIČESKOGO RAZVITIJA ROSSIJSKOJ FEDERACII. Vnešnjeekonomičeskaja dejatelnost [online] [cit ]. Dostupné z: 50

51 % minimálním poţadovaným objemům. Jenomţe prakticky okamţitý odliv cizí měny ze země, který nebyl doprovázen jakýmikoli značnými úhradami zahraničního dluhu nebo prudkým nárůstem importu, vyvolávají pochybnosti v oficiální verzi běloruské vlády, ţe krize vznikla v důsledku nárůstu cen na importované energetické zdroje a vývozu měny obyvateli v očekávání nárůstu dovozního cla na auta před vstupem do Celní unie. Deficit měny přispěl k rozvoji černého valutového trhu, kde měnové kursy dolaru, eura a rublu rostly rychlými tempy, coţ nevyhnutelně vedlo k pádivé inflaci. Obyvatelstvo se v očekávání devalvace měny snaţilo zachránit své úspory nákupem deviz, kterou jiţ bylo těţko sehnat v bankách, coţ vedlo k řadě pouličních excesů, přenocování u směnáren a růstu celkové nespokojenosti. V podmínkách vzniklého zmatku lidí se ve snáze zbavit běloruského rublu hrnuli se kupovat potraviny, spotřební zboţí a jakékoli importované zboţí. Spotřební aţiotáţ od března 2011 vedl k prudkému nárůstu cen. Za duben a květen 2011 ceny potravin a spotřebního zboţí rostly od 30% do 200%, benzín podraţil o %. V průběhu několika měsíců prudce narostla nezaměstnanost o 600 tis. v dubnu 2011 a ke konci května dosáhla 1,5 mln. nezaměstnaných z celkového počtu 4,6 mln. pracovní síly Běloruska Vývoj inflace v Bělorusku v letech (%) Год Graf 2.9: Roční inflace Běloruska v období , % MINISTERSTVO EKONOMIKI RESPUBLIKI BELARUS. Ekonomičeskij bjulleten N12, 2011 [online]. Ministerstvo ekonomiki Respubliki Belarus [cit ]. Dostupné z: NACIONALNYJ BANK RESPUBLIKI BELARUS. Bjulleten bankovskoj statistiki [online] Minsk [ ] Nacionalnyj bank Respubliki Belarus [cit ]. Dostupné z: 51

52 Od roku 2002 do roku 2006 inflace v Bělorusku postupně klesala a se v předchozím období udrţovala na hladině kolem 10%. V roce 2011 inflace spotřebních cen řádově prohloubila a meziročně dosáhla 108,7%, přičemţ se nárůst cen lišil v ekonomických odvětvích a regionech Běloruska. V podmínkách velkého tlaku na měnové rezervy v březnu 2011 Národní Banka připustila pokles kursu běloruského ruble vůči měnovému koši. V půlce března 2011 měnový kurs poklesl o 5% a tím dosáhl dolní hranice pásma oscilace. Pro udrţeni tohoto kursu Národní Banka byla nucená provádět značné intervence, jelikoţ očekávání devalvace rostlo a poptávka po cizí měně prudce stoupala. Několik měsíců Národní Banka se snaţila stabilizovat situací pomoci omezení záloh na importované zboţí s vyuţitím úvěrů místních bank, zákazu na výměnu více neţ EUR pro úhradu určitého importovaného zboţí, zavedení dodatečného poplatku ve výši 2% na devizové operace na Běloruské devizové investiční burze (BDIB) a třicetidenního zákazu provádění devizních operací na BDIB, který ale byl po týdní zrušen. Tyto administrativní opatření nemohly zdrţet poptávku po cizí měně, od začátku roku devizové rezervy klesal o cca 20% dosáhli kritického úrovně 3,7 mld USD (do úrovně jednoměsíčního importu). 22 března Národní Banka musela zastavit intervenci. Jelikoţ vláda nebyla připravená přejit na plavoucí měnový kurs, nedostatek cizí měny vedl ke kolapsu obchodních operaci na devizovém trhu a vzniku černého valutového trhu. Vlada přistoupila na normování distribuci cizí měny příjmy z povinného prodeje časti exportních trţeb v cizí měně se pouţívala na úhradu léků, energetických zdrojů a obsluhování zahraničního dluhu. [víz Přílohy č. 5-7] Vláda se pokusila oţivit fungování devizových trhu liberalizaci mezibankovního trhu, ke které došlo 20 dubna. Po značném propadu na začátku (do 65% v porovnání k oficiálnímu kursu) se kursy trţních operaci stabilizovali a byl zaznamenán jejích růst, před tím, neţ zase byli zavedené omezení. Valutový trh zůstal zamrazený a za oficiální kurs cizí měnu lze bylo nakoupit jen pro omezený počet prioritních potřeb na BDIB. Vznikl černý neoficiální valutový trh (tak zvaný pouliční trh), kde kurs nákupu a prodeje cizí měny byl o 45% aţ 50% niţší neţ oficiální. 12 května Národní Banka rozšířila pásmo oscilace do 12% vůči centrální 52

53 paritě. Jenomţe toto opatření nemělo faktický ţádný efekt, jelikoţ mezibankovní a pouliční kursy byli o mnoho níţ, neţ rozšířená hranice pásma oscilace. Měnová krize roku 2011 se projevila v prudkém nárůstu inflace, dlouhodobou nestabilní situaci na vnitřním devizovém a valutovém trhu, odlivem úspor obyvatelstva jak v cizí tak i v domácí měně z bank, nárůstem problémových aktiv klientů, sníţením mezinárodních ratingu. Velký počet různých měnových kursu na devizovém a valutovém trzích přivedl k zvýšení počtu transakce na čerém trhu a ke sníţení likvidity trhu mezibankovního úvěrování. Tím pádem, na závěr této kapitoly bych chtěla shrnout důsledky a projev ekonomické a měnové politiky Běloruska: 1. Za poslední roky Bělorusko přeţilo dvě ekonomické krize. Vysoký deficitem běţného účtu platební bilance Běloruska a nízká úroveň devizových rezerv v podmínkách prudkého poklesu exportu a zvýšení cen na energetické zdroje od Ruska vedli k ekonomickému propadu a měnové krize v letech Příčiny ekonomické krize 2011 byli spíš vnitřní v důsledku odklonění od politiky makroekonomické stabilizace. 2. Expanzivní ekonomická politika v letech 2010, v období před volbami prezidenta, a na začátku roku 2011 vedla k měnové krize. Příčinou krize v první řádě byla nadměrná stimulace vnitřní poptávky prostřednictvím státního přímého úvěrování a také zbytečně vysoké administrativní navýšení mezd na konci roku Přílišná a dlouhodobá stimulace vnitřní poptávky v reţimu fixního měnového kursu vedla k prohloubení deficitu běţného účtu do 24% HDP v prvním čtvrtletí roku Pro podporu de-facto fixního měnového kursu vůči dolaru Národní Banka Běloruské Republiky vyčerpala většinu devizových rezerv, coţ významně sníţilo důvěru v běloruský rubl. Ve snáze udrţet fixní kurs běloruská vláda ztratila kontrolu nad vývojem měnového kursu a celková panika na trhu vedla k prudkému nárůstu inflace. 3. Pro bezprostřední vyrovnání deficitu běţného účtu platební bilance byli pouţité zdroje zahraničního uvěřování a z prodeje podílu akcií státních aktiv. V důsledku, veřejný 53

54 dluh v porovnání s rokem 2008 se zvětšil dva krát a v roce 2011 dosáhl 61,4% HDP. Bělorusko se ještě více stalo závisle na finanční pomoci ze strany Ruska, poskytované ve formě nízkých cen na ropu a plyn, dalších úvěrů a odkoupení běloruských aktiv. Dvě ekonomické krize těsně za sebou podlomily důvěru k politice běloruské vlády a k domácí měně. 54

55 3. Devalvace běloruského rublu jako nástroj stabilizace ekonomiky 3.1. Provedení devalvace Jak jiţ bylo řečeno ve 2. kapitole, na začátku roku 2011 ekonomika Běloruska zaţila prudkou stagnaci, jiţ zapříčinily mezinárodní krize a vlastní expanzivní fiskální, důchodová a měnová politika. Pro obnovení makroekonomické a kursové stability Národní banka Běloruské republiky přistoupila v roce 2011 k postupné devalvaci. V této kapitole se zaměřím na způsob provedení devalvace v Bělorusku v roce V první řadě se však podívám na definici pojmu devalvace a její formy. Devalvace má obvykle za svůj cíl autoritativní manipulaci se směnným kursem, jejímž účelem je vyrovnání cen národních statků s cenami statků zahraničních. 34 Faktický devalvace by měla být posledním prostředkem pro obnovu důvěry v domácí měnu při reţimu pevných kursů v situaci deficitu deviz na domácím trhu. Taková situace vzniká v případě, kdy import značně převyšuje domácí vývoz v důsledku čehoţ poptávka po devizách převyšuje nabídku. Záměrem devalvace je tedy dosaţení vyrovnání platební bilance. Rozhodnutí devalvovat podléhá mnoha omezením a volba, kterou má před sebou veřejná moc, není zcela svobodná 35. Při svém rozhodnutí musí veřejná moc provést pečlivou vnitřní přípravu a brát v úvahu omezení a doporučení mezinárodního společenství. Mimoto úspěch devalvace značně závisí na míře devalvace a přijatých doprovodných opatřeních. 36 Příčiny a motivace provedení devalvace za vysoké konjuktury (coţ je případ Běloruska) se zásadně liší od příčin a motivací za nízké konjuktury. S ohledem na stav ekonomického cyklu musí být také zavedena patřičná doprovodná opatření BRETON, Pierre-Hubert a SCHOR, Armand-Denis. Devalvace: Teorie a praxe devalvací a revalvací. Paris: Presses Universitaires de France, 1988, s. 5. ISBN BRETON, Pierre-Hubert a SCHOR, Armand-Denis. Devalvace: Teorie a praxe devalvací a revalvací. Paris: Presses Universitaires de France, 1988, s. 57. ISBN BRETON, Pierre-Hubert a SCHOR, Armand-Denis. Devalvace: Teorie a praxe devalvací a revalvací. Paris: Presses Universitaires de France, 1988, s ISBN

56 změnil. Pojem devalvace existuje od počátku 20. století a v průběhu své evoluce se značně V systému monometalizmu byla devalvace nástrojem vlády pro stabilizaci vnitřního oběhu peněz formou sníţení oficiálního kursu směnitelnosti papírových bankovek za zlato (stříbro). Tento nástroj se pouţíval pro vyrovnání nadbytečné emise papírových peněz a pro sníţení ceny jejich směny za drahý kov. Ve 30. letech minulého století devalvace ztratila svůj význam jako nástroj stabilizace vnitřního oběhu peněz a nabyla funkce nástroje měnové politiky. V té době podstatou devalvace bylo sníţení kursu domácí měny za účelem měnového dumpingu a upevnění konkurenční pozice na vnějších trzích. V reţimu pevných kursů devalvace (někdy také revalvace) byla často pouţívaným nástrojem aţ do konce 60. let minulého století. Fakticky, při přechodu k reţimu proměnlivých kursů v 70. letech minulého století v zemích Evropského hospodářského prostoru, Americe a jiných, se stanovila oficiální parita měny vůči jiným měnám nebo mezinárodním měnovým jednotkám, nejčastěji to předpokládalo sníţení existující fixní parity, coţ nebylo nic jiného, neţ měnová devalvace. Zavedení proměnlivých kursů mělo uzavřít éru devalvací a revalvací hlavních měn. Ale praxe tohoto režimu ukázala, že je nemožné uchránit měnové kursy před působením škodlivých účinků spekulace. Stabilizace měn zůstává žádaným cílem. Devalvací se tudíž nepřestalo využívat, projevují se jen v méně rigidní formě. 37 V současností ve vyspělých zemích s pohyblivým kursem oslabení domácího kursu (například pomocí devizových intervencí) se pouţívá z důvodu značných rozdílů v tempech inflace a chronické nerovnováhy platební bilance. Rozhodování o provedení devalvace není snadné. Zvýšení vývozu pomocí sníţení parity domácí měny lze dosáhnout jen v tom případě, pokud je devalvace dostatečně vysoká, přitom se musí brát ohled na zdraţení cen dovozu. Sníţení cen vývozů by mělo zákonitě zvýšit objem vývozu, ale zisky exportérů nemusí kompenzovat ztráty po změně parity domácí měny. Také dostatečně vysoká míra devalvace je schopná zajistit sjednocení kursu na různých segmentech trhu tím, ţe přesvědčí spekulanty, ţe stabilizace kursu je trvalá. 37 BRETON, Pierre-Hubert a SCHOR, Armand-Denis. Devalvace: Teorie a praxe devalvací a revalvací. Paris: Presses Universitaires de France, 1988, s. 30. ISBN

57 Aby devalvace byla účinná a podpořila rozvoj vývozu, doprovodná opatření by se měla zaměřit v první řadě na sníţení domácí poptávky, rozvoj konkurenceschopné výroby a zpomalení růstu cen, které anuluje celou operaci. V zásadě, při vysoké konjuktuře, povede devalvace k oslabení ekonomické aktivity, která se projeví poklesem HDP, nevyhnutelným růstem cen a sníţením reálných příjmů domácností a podniků. Cílem vlády při výběru doprovodných opatření by měla být synchronizace dosaţitelných instrumentů pro zmírnění ekonomické stagnace. Vybrané instrumenty doprovodných opatření ovlivňují rychlost překonání nepříznivé ekonomické situace. Rychlé překonání můţou pomoct zajistit restriktivnější opatření: - omezení úvěrování, - přechod k reţimu pohyblivého kursu, kde intervence ze strany měnových autorit by se měla pouţívat jen za účelem vyrovnávání prudkých výkyvů, - omezení růstu masy oběţiva. Za méně účinnou a pomalejší metodu je povaţováno zamezení rozšiřování inflace díky: - omezení rozpočtových výdajů při neklesající úrovní agregátní poptávky. - odčerpání disponibilních důchodů formou fiskálních opatření, - posílení soukromých úspor (například formou zvýšení úrokových sazeb a výhodnějších podmínek pro investice), coţ lze dosáhnout jenom po dosaţení důvěry v rovnoměrný vývoj cen, - zrušení indexování důchodů a cen. Pro určité sektory ekonomiky mohou být pouţita selektivní opatření pro podporu rozvoje prioritních činností (například podpora investic, exportních úvěrů atd.) 38. Prohloubení deficitu platební bilance Běloruska, růst poptávky po devizách a vyčerpání devizových rezerv do kritické úrovně na konci roku 2010 a na začátku roku 2011 vedlo k zastavení devizových intervencí Národní banky, coţ přivedlo k nedostatku deviz na finančních trzích Běloruska a v důsledku vzniku několika měnových kursů na různých segmentech finančního trhu. V reţimu fixního kursu a při jiţ nízkých devizových rezervách 38 BRETON, Pierre-Hubert a SCHOR, Armand-Denis. Devalvace: Teorie a praxe devalvací a revalvací. Paris: Presses Universitaires de France, 1988, s ISBN

58 pro podporu ekonomiky nezbývalo nic jiného, neţ provést devalvaci a zajistit vnější financování za co nejniţší úrokovou sazbu. Pro stabilizaci situace Národní banka zpočátku sáhla po administrativních opatřeních. Začátkem roku 2011 nejdříve pro zamezení poptávky po devizách na Běloruské devizovéinvestiční burze byl zvednut poplatek za provedení devizové operace z necelého 1% na 2% hodnoty operace, ale od března bylo moţné nakoupit devizy jenom pro zajištění krytí nejnutnějšího importu (energetické zdroje a farmaceutické zboţí). Naopak všichni exportéři byli povinni prodat 30% svých devizových příjmů na BDIB. Pro motivaci prodeje deviz na BDIB koncem března 2011 Národní banka rozšířila pásmo oscilace ze 2% na 10%. Přes příslib guvernéra Národní banky, ţe devalvace nebude, přijatá opatření vedla pouze k větším devalvačním očekáváním veřejnosti, rozvoji černého trhu měn a z pultu obchodů mizely trvanlivé potraviny a spotřební zboţí. V příloze č. 8 je porovnán vývoj oficiálního kursu běloruského rublu vůči USD se změnami na jiných segmentech finančního trhu, včetně neoficiálního černého trhu za rok Po uvolnění kursu na mezibankovním trhu 16. dubna 2011 mezibankovní kurs převýšil oficiální kurs nejdříve o 20%, a posléze o 40%. Přičemţ podniky prodávaly pouze nejnutnější mnoţství cizí měny do výše 30% exportních příjmů (povinný prodej) a snaţily se uchovat příjmy v cizích měnách. Pro hotovostní operace ve směnárnách pásmo oscilace zůstávalo na úrovní 2% aţ do začátku května roku Banky však neprodávaly vlastní devizové rezervy a poskytovaly jenom takové mnoţství cizí měny, jaké obdrţely od fyzických osob při hotovostních směnových operacích. Ani rozšíření pásma oscilace pro hotovostní výměnu do 10% na začátku května nepomohlo posílit důvěru v běloruský rubl a přesvědčit obyvatelstvo vyměnit své devizové úspory. Deficit cizí měny na trhu prospíval rozvoji neoficiálního černého valutového trhu, kde valutové kursy ve druhé polovině května byly o 80% vyšší neţ oficiální kurs Národní banky. 58

59 Vyjednávání s MMF a EurAsES o poskytnutí úvěru pro stabilizaci ekonomiky a podporu devizových rezerv Běloruská vláda začala ještě na konci roku Úvěry poskytnuté MMF v roce 2009 předpokládaly splnění konkrétních podmínek: restrukturalizace ekonomiky, restrikce měnové politiky, privatizace a rozvoj soukromého sektoru, liberalizace daňového systému. Bělorusko však neprovedlo poţadované reformy a proto tyto zdroje financování pro zemi v roce 2011 byly nedostupné a vláda Běloruska se obrátila na východ. Avšak EurAsES také povaţovalo existující ekonomický model za nestabilní a rizika vracení půjčky za příliš vysoké a její podmínky se příliš nelišily od poţadavků MMF, mimo jiné pro kontrolu splnění předloţených podmínek přislíbený úvěr předpokládal výplatu v tranších v průběhu 3 let. V očekávání přislíbeného úvěru od EurAsES vláda přistoupila k nevyhnutelnému sjednoceni měnových kursů. 23. května 2011 Národní banka vyhlásila sníţení kursu domácí měny na 4930 BYR/USD, na 6914,82 BYR/EUR a 173,95 BYR/RUB a zúţení pásma oscilace do 2% s účinností od 24. května Ze dne na den se devizové kursy změnily následovně: 39 Tabulka 2: Změna kursu běloruského rublu z 23. května na 24. května 2011 USD RUB EUR Měnový koš Kurs běloruského rublu , ,11 Kurs běloruského rublu , , ,02 Devalvace -56% -54% -53% -54% Běloruský rubl tedy devalvoval o 54% vůči měnovému koši a o 56% vůči dolaru. Současně, 25. května 2011 běloruská vláda přijala plán stabilizace ekonomiky republiky v podmínkách znehodnocení domácí měny. Dodatečná opatření podle plánu byla zaměřena na podporu domácností a zvýšení přítoku deviz, sníţení veřejných nákladů a 39 NACIONALNYJ BANK RESPUBLIKI BELARUS. Oficialnyj kurs beloruskogo rublja... [online]. Nacionalnyj bank Respubliki Belarus, [cit ]. Dostupné z: 59

60 cenovou kontrolu, přičemţ měla spíše administrativní charakter. Přitom regulace situace na finančním trhu se týkala jenom rozšíření moţností plateb v cizí měně pro fyzické osoby, poskytnutí moţností provádění daňových plateb v cizí měně a zrušení výjimek pro povinný prodej devizových příjmů pro exportéry. Spolu se sníţením objemu poskytování prostředků v rámci státního úvěrového programu a sníţením subvencí na krytí nákladů domácností za elektřinu, teplo a vodu, program předpokládal rozsáhlé zvýšení dotací na navýšení mezd státních zaměstnanců, důchodů a jiných sociálních příjmů. 40 Pokles běloruského rublu nepřinesl ţádné zlepšení, jelikoţ devizové rezervy nebyly doplněny a Národní banka nemohla obnovit intervence. Dodatečná opatření vedla k nárůstu vnitřní poptávky, a po zvýšení cen na importované zboţí se domácností stálé snaţily drţet úspory v devizách nebo nakoupit co nejvíce zásob kvůli obavám z dalšího růstu cen. Největší rozruch nastal na trhu s trvanlivými potravinami, elektronickou technikou, domácími spotřebiči a pohonnými hmotami. Ze dne na den cena na benzin stoupla o 20% a pak o dalších 30% 41. Kurs běloruského rublu na černém trhu se zastavil na úrovní 5200 aţ 6000 BYR/USD, coţ bylo cca o 25% výš neţ oficiální kurs Národní banky 42. Pro sníţení inflace a stabilizaci domácí měny MMF a EurAsES jiţ v roce 2009 doporučili Bělorusku neprodleně provést ekonomické a administrativní reformy, společně s devalvací domácí měny. Doporučení MMF pro překonání krize v Bělorusku byla následující: 1. Provést kompletní liberalizaci na všech segmentech finančního trhu a unifikaci měnového kursu běloruského rublu. 2. Omezit financování státních programů. 3. Zvednout úrokové sazby na depozita obyvatelstva pro zachování jejích úspor. 4. Vyrovnat bilanci státního rozpočtu POSTANOVLENIE SOVETA MINISTROV RESPUBLIKI BELARUS No 662 ot O dopolnitelnych merach ekonomičeskogo regulirovanija i socialnoj začšity naselenija. In: Nacionalnyj centr pravovogo regulirovanija Respubliki Belarus, [cit ]. Dostupné také z: ttp://www.government.by/ru/solutions/ KOŢEMJAKIN, Andrej. Belorusov ţdjot novoe povyšenie cen na avtomobilnoe toplivo. In: NAVINY.BY [online] /15:10 [cit ]. Dostupné z: HAZHELA, Sjarhej. Rubel na čornym rynku znou znižaecca. In: Naša Niva [online] /12:26 [cit ]. Dostupné z: 60

61 5. Vzdát se navýšení platů. 4. června 2011 Antikrizový fond EurAsES schválil poskytnutí úvěru ve výši 3 mld. USD Běloruské republice za účelem podpory platební bilance a navýšení devizových rezerv, rozdělený do 6 tranší do konce roku Plán, vypracovány Ministerstvem financí Běloruské Republiky a EurAsES, předpokládal dosaţení výše devizových rezerv 1,5 měsíčního importu do února 2012 a 2 měsíčního importu do října roku Dosaţení těchto ukazatelů se předpokládalo díky realizaci vládního střednědobého stabilizačního programu, který předpokládal restrikce měnové, rozpočtové a daňové politiky, sjednocení měnového kursu, přehodnocení mechanizmu úvěrování v rámci státního programu a strukturní reformy. Základní opatření z celkového navrţeného mechanizmu byla následující 43 : 1. Zpřísnění měnové politiky formou navýšení úrokových sazeb do reálných pozitivních hodnot a omezení růstu úvěrů. Povinnost Národní banky měsíčně korigovat svou politiku úrokových sazeb tak, aby se jejích výše udrţovala nad úrovní tříměsíční prognózované inflace. 2. Také Národní banka se zavázala nepůjčovat v cizí měně od komerčních bank a zbavit se neprofilových aktiv. Financování úvěrování v rámci státního programu musí být omezeno na 4% HDP v roce 2011 a postupně sníţeno do 3% HDP v roce 2012 a 1% HDP v roce Jiţ od půlky roku 2011 financování státního programu úvěrování musí být zajištěno z depozitu Ministerstva financí, nikoliv ze subvenčních úvěrů Národní banky a také vláda měla zajistit odkup pohledávek Národní banky vůči komerčním bankám emisí státních obligaci. Od roku 2012 správa státního programu poskytnutí úvěrů měla být přenechána speciálně vytvořené Rozvojové bance, která měla převzít poskytnuté úvěry na vlastní bilanci a tím zajistit zbavení Národní banky neprofilových aktivů a vládních závazků vůči domácnostem. Účast bank ve vládních programech má být dobrovolná a dle komerčních podmínek. 3. Zaměření měnové politiky na sjednocení měnových kursů a dosaţení provádění operací na všech segmentech finančního trhu rovnováţným trţním kursem. 4. Zpřísnění rozpočtové-daňové politiky předpokládalo sníţení deficitu veřejných vládních výdajů do 1,5 % HDP v porovnání se 3 % HDP zaloţenými v rozpočtu. Plán navýšení úspor v roce 2011 předpokládal omezení růstu mezd ve veřejném sektoru a omezení nákladů, včetně sníţení subvencí na transport, bydlení a komunální sluţby. Zvýšení příjmů by se mělo 43 AKF EVRAZES. Finansovyj kredit Belorusi na stabilizaciju platežnogo balansa. In: Acf.eabr.org [online] Evrazijskij bank razvitija [cit ]. Dostupné z: 61

62 dosáhnout navýšením vývozního cla na potašové hnojivo, zvýšením daňových sazeb na nerostné suroviny a akcízních sazeb na alkoholové a tabákové výrobky. 5. Strukturní reformy předpokládaly provedení privatizace, která měla zajistit navýšení devizových rezerv do 7,5 mld. USD za roky 2011 aţ První tranše ve výši 800 mln. USD byla poskytnuta 21. června Na základě navrţených doporučení 11. července 2011 Rada Ministrů Běloruské Republiky schválila nový Program sociálně-ekonomického rozvoje Běloruska na roky a Ministerstvo ekonomiky Běloruska rozpracovalo několik scénářů rozvoje na rok 2012, které měly poslouţit jako základ pro střednědobý plán rozvoje Běloruska 45 : Tabulka 4: Scénáře rozvoje na 2012 rok Ukazatele Základní scénář Záporné úroky Inerční scénář Kontrola nad inflaci Nárůst intervencí, bln. BYR Nárůst HDP, % 1,5 1,3 7,1-5 Kurs na konec roku, BYR / USD CPI, % Nárůst příjmů obyvatelstva, % 0,5-5?? -4 Základní scénář, stejně jako scénář Záporné úroky, předpokládal postupné překonání krize v průběhu delšího časového horizontu, coţ by vedlo ke značnému sníţení ţivotní úrovně, sníţení obchodní činnosti atd. Inerční scénář ukazuje vývoj při pokračování v stanoveném programu ekonomického rozvoje. Poslední scénář Kontrola nad inflací předpokládal rychlé překonání krize pomocí radikálních opatření. 44 AKF EVRAZES. Finansovyj kredit AKF Respublike Belarus: vypolnenie otlagatelnych uslovij vtorogo tranša. [online] Evrazijskij bank razvitija [cit ]. Dostupné z: 45 POSTANOVLENIE SOVETA MINISTROV RESPUBLIKI BELARUS No 942 оt Ob utverţdenii meroprijatij po vypolneniju Programmy socialno-ekonomičeskogo razvitija Respubliki Belarus na gody. In: Nacionalnyj centr pravovogo regulirovanija Respubliki Belarus, [cit ]. Dostupné také z: 62

63 Ve druhé půlce roku 2011 vláda započala výrazná stabilizační opatření. Národní banka postupně navýšila diskontní sazby z 18% na 45%, sazbu overnight zvedla z 22% na 70% 46. Ke konci roku veřejný rozpočet vykazoval přebytek ve výši 0,5% HDP. Značné přípravy byly provedeny v posílení nezávislosti Národní banky Běloruské Republiky, její zbavení neprofilových aktiv a zákaz poskytování emisního úvěrování. Také byl rozpracován program privatizace některých státních podniků, jejichţ prodej současně s poskytnutými prostředky od EurAsES měl zajistit postupný nárůst devizových rezerv do bezpečné výše 47. Domácí měna se stálé znehodnocovala, její pokles od květnové devalvace do začátku záři na černém trhu dosahoval aţ 65%. Za stejnou dobu oficiální kurs poklesl jenom o 7%. Nakoupit cizí měnu bylo moţné výhradně na černém trhu. Pro sjednocení měnového kursu na různých segmentech finančního trhu provedla 20. října 2011 Národní banka další devalvaci domácí měny a přešla na nový měnový reţim systém řízeného pohyblivého kursu. Na druhou devalvaci roku 2011 se vláda připravovala předem a postupovala mnohém opatrněji. V září byly na Běloruské devizové-investiční burze paralelně s hlavním obchodováním zavedeny dodatečné obchodní hodiny (trading sessions). Během hlavních obchodních hodin se deviza prodávala jenom pro kryti nákladů na nákup kritického importního zboţí (plyn, elektřina, léky) oficiálním kursem Národní banky s pásmem oscilace do 10%. Dodatečné trading sessions po několika měsících zajistily přístup obchodního sektoru k nákupu deviz oficiálním způsobem. Měnové kursy během dodatečných trading sessions se stanovovaly fixingem na základě skutečné nabídky a poptávky účastníků burzy. Jak se ukázalo později, fakticky se Národní banka tímto způsobem snaţila definovat reálnou trţní paritu domácí měny. Devizové kursy na dodatečných trading sessions se značně přiblíţily ke kursům na černém trhu, coţ také vedlo ke sníţení aktivity na černém trhu. Během 26 dnů obchodování 46 NACIONALNYJ BANK RESPUBLIKI BELARUS. Stavki po operacijam Nacionalnogo banka Respubliki Belarus na finansovom rynke. [online]. Nacionalnyj bank Respubliki Belarus, [cit ]. Dostupné z: ttp://www.nbrb.by/statistics/prstavkinbrb/prstavki.asp?menu=stat 47 AKF EVRAZES. ZAKLJUČENIE po zajavke Respubliki Belarus na polučenie finansovogo kredita [online]. Dokument Antikrizisnogo fonda EvrAzES No Evrazijskij bank razvitija [cit ]. Dostupné z: 63

64 na dodatečných trading sessions kurs běloruského rublu poklesl z 8600 za jeden USD v první den na 8790 za jeden USD v poslední den 19. října října 2011 dodatečná trading session byla zrušena a obchodování s devizami proběhlo na sjednocené trading session. Na základě nabídky a poptávky fixing devizových kursů vůči domácí měně se stanovil na úrovni 8680 BYR/USD, 277 BYR/RUB a BYR/EUR 49. Ve stejný den Národní banka vyhlásila přechod na měnový reţim řízeného pohyblivého kursu. Mechanizmus tohoto systému se zakládá na stanovení oficiálního kursu domácí měny na základě nabídky a poptávky po devizách měnového koše (USD,EUR a RUB) na Běloruské devizové-investiční burze předešlého dne. Případné intervence v domácí nebo cizí měně Národní banka hodlá pouţívat jenom pro vyrovnání kolísání kursů. Přednostní 50 nákup deviz pro zajištění nákupu prioritního importu byl zrušen. Oficiální kurs domácí měny tedy byl stanoven 21. října na úrovní výsledků fixingu dle poptávky a nabídky na sjednocené trading session předešlého dne. Běloruský rubl podruhé za rok 2011 devalvoval a tento krát o 51% vůči měnovému koši a 52% vůči dolaru. Tabulka 5: Devalvace běloruského rublu USD RUB EUR Měnový koš Kurs běloruského rublu ,7 7892, ,85 Kurs běloruského rublu ,55 Devalvace -52% -50% -51% -51% 48 AFN. Valjutnyj rynok. BVFB. Afn.by [online] UP Njus-Reliz [cit ]. Dostupné z: 49 AFN. Valjutnyj rynok. BVFB. Afn.by [online] UP Njus-Reliz [cit ]. Dostupné z: 50 NACIONALNYJ BANK RESPUBLIKI BELARUS. O vvedenii jedinoj torgovoj sessii. In: Nbrb.by [online] Nacionalnyj bank Respubliki Belarus, [cit ]. Dostupné z: 51 NACIONALNYJ BANK RESPUBLIKI BELARUS. Oficialnyj kurs beloruskogo rublja... [online]. Nacionalnyj bank Respubliki Belarus, [cit ]. Dostupné z: 64

65 Druhou tranši úvěru od EurAsES Bělorusko obdrţelo ve výši 440 mln. USD po splnění většiny odkládacích podmínek, které měly podobu přípravy na stabilizaci a prvotních stabilizačních opatření 52. Jako nesplněná byla vyhodnocená podmínka pravidelného přehodnocení a dosaţení pozitivní reálné hodnoty diskontní sazby. Do konce roku byla diskontní sazba sice navýšena z 10,5% na začátku roku 2011 na 45% 53, její reálná hodnota však při inflaci za rok 108,7% 54 byla záporná ve výši -63,7%. Jednou z podmínek bylo také navýšení devizových rezerv minimálně do úrovně stavu dubna 2011 (3,76 mld. USD 55 ). Ke konci roku 2011 Bělorusko tento ukazatel splnilo a překonalo díky 2 tranším úvěru od EurAsES v celkové hodnotě 1,24 mld. USD, úvěru od ruské banky Sberbank ve výši 1 mld USD a prodeje zbývajících 50% státních akcií v Beltransgaz ruské společnosti Gazprom za 2,5 mld. USD (50% akcií Gazprom vlastnil od roku 2000) 56. Celkové znehodnocení běloruského rublu za rok 2011 vůči měnovému koši dosáhlo 171%. Reálný kurs měnového koše po očištění od inflace, vypočtený na základě teoretického modelu A. Kireeva 57 na konci roku 2011 činil 1429,62 běloruských rublů. Pro výpočet pouţijeme geometrický průměr inflace zemí emitentů měn měnového koše. 52 AKF EVRAZES. Finansovyj kredit Belorusi na stabilizaciju platežnogo balansa. In: Acf.eabr.org [online] Evrazijskij bank razvitija [cit ]. Dostupné z: 53 NACIONALNYJ BANK RESPUBLIKI BELARUS. Stavka refinansirovanija [online]. Nacionalnyj bank Respubliki Belarus, [cit ]. Dostupné z: 54 TRADING ECONOMICS. Беларусь уровень инфляции [online] TRADING ECONOMICS. [cit ]. Dostupné z: 55 NACIONALNYJ BANK RESPUBLIKI BELARUS. Meždunarodnye rezervnye aktivy [online]. Nacionalnyj bank Respubliki Belarus, [cit ]. Dostupné z: 56 INTERNATIONAL MONETARY FUND WASHINGTON, D.C. Staff Report for the 2012 Article IV Consultation and Second Post-Program Monitoring Discussions... [online]. IMF Country Report No. 12/113, May, 2012 [cit ]. Dostupné z: 57 KIREEV Aleksej. Meždunarodnaja makroekonomika: otkrytaja ekonomika Vol 2. Moskva: Meţdunarodnye otnošenija, Kireev A.P., ISBN Dostupné také z: 65

66 Tabulka 7: Výpočet reálného kursu měnového koše na konec roku 2011 Ruská USA Federace Eurozona Bělorusko Inflace v 2011, % 3,4 58 6, ,7 61 Geometricky průměr inflace (USD, RF, EU) 4,11 Kurs běloruského rublu USD RUB EUR Měnový koš , ,3 1057,04 Kurs běloruského rublu ,83 Devalvace -178% -165% -170% -171% Reální kurs měnového koše 1429,62 Devalvace -171% Reální devalvace -35% Výše uvedený výpočet ukazuje, ţe efekt devalvace parity běloruského rublu ve výši 171% byl částečně znehodnocen růstem inflace a v reálných hodnotách za rok 2011 běloruský rubl devalvoval o 35%. Také MMF potvrdila, ţe hodnota reálného efektivního kursu běloruského rublu na začátku roku 2012 odpovídala fundamentálním ekonomickým ukazatelům TRADING ECONOMICS. Euro Area Inflation Rate [online] TRADING ECONOMICS. [cit ]. Dostupné z: 59 TRADING ECONOMICS. Russia Inflation Rate [online] TRADING ECONOMICS. [cit ]. Dostupné z: 60 TRADING ECONOMICS. Euro Area Inflation Rate [online] TRADING ECONOMICS. [cit ]. Dostupné z: 61 TRADING ECONOMICS. Беларусь уровень инфляции [online] TRADING ECONOMICS. [cit ]. Dostupné z: 62 NACIONALNYJ BANK RESPUBLIKI BELARUS. Oficialnyj kurs beloruskogo rublja... [online]. Nacionalnyj bank Respubliki Belarus, [cit ]. Dostupné z: 63 NACIONALNYJ BANK RESPUBLIKI BELARUS. Oficialnyj kurs beloruskogo rublja... [online]. Nacionalnyj bank Respubliki Belarus, [cit ]. Dostupné z: 66

67 Můţeme tedy tvrdit, ţe stanovená míra devalvace byla dostačující pro potlačení inflace a současně s opatřeními měnové a fiskální politiky zamezily vzniku inflačnědevalvační spirály. MMF však upozorňuje na to, ţe jedním ze zásadních problémů predikce vývoje je zásah státu formou administrativního řízení cen, coţ znehodnocuje roli cenových indikátorů destabilizace, a nedostatečné omezení rozpočtu ve formě poskytování státních úvěrových programů. 65 Při odstoupení od nabraného směru restriktivní měnové politiky se situace můţe prudce destabilizovat. Provedení devalvace je sloţité politické rozhodnutí vlády. Devalvace je instrument monetární politiky, při jehoţ správném pouţití lze dosáhnout krátkodobého překonání měnové krize, zajištění konkurenceschopnosti domácí výroby díky dosaţení zlevnění vývozů, které zajistí vyrovnání platební bilance. Na účinnost a důsledky operace provedené běloruskou vládou v roce 2011 se zaměřím v následující kapitole 3.2. V kaţdém případě, pro udrţení dosaţených výsledků a stabilizaci ekonomiky jsou zapotřebí také doprovodná opatření rovnováţné ekonomické politiky INTERNATIONAL MONETARY FUND WASHINGTON, D.C. Staff Report for the 2012 Article IV Consultation and Second Post-Program Monitoring Discussions... [online]. IMF Country Report No. 12/113, May, 2012, s. 7 [cit ]. Dostupné z: INTERNATIONAL MONETARY FUND WASHINGTON, D.C. Staff Report for the 2012 Article IV Consultation and Second Post-Program Monitoring Discussions... [online]. IMF Country Report No. 12/113, May, 2012 [cit ]. Dostupné z: 67

68 3.2. Účinky a důsledky devalvace Při posouzení účinků a důsledků devalvace je třeba brát v úvahu cíle, které lze touto operací dosáhnout. Odhodlání Běloruské vlády přistoupit k devalvaci bylo podnícené potřebou: obnovení důvěry v domácí měnu, zamezeni rozvoje černého valutového trhu a sjednocení kursu na všech segmentech trhu, podpory běloruského exportu a zlepšení stavu platební bilance, podpory poptávky po běloruských výrobcích na domácím trhu (nahrazení importu), za účelem zamezení odtoku deviz, splnění podmínek věřitele (EurAsES) pro získání finančních prostředků pro doplnění devizových rezerv. Květnová devalvace je často kritizována a povaţována za mylný krok běloruské vlády. Míra devalvace (54% vůči měnovému koši) se ukázala jako nedostačující a nepodařilo se sjednotit devizové kursy. Přitom doprovodná opatření byla ryze administrativního charakteru a nemohla zastavit prudký nárůst inflace. Tento krok spíš poukázal na nepřipravenost Běloruské vlády přistoupit ke změnám v ekonomické politice a nastartoval inflačnědevalvační spirálu. Důsledněji připravená říjnová devalvace rozhodně přispěla stabilizaci situace. Zvolená míra devalvace (51% vůči měnovému koši) a přechod na systém řízeného pohyblivého kursu spolu s navýšením devizových rezerv obnovili důvěru v domácí měnu a přispěli ke sjednocení kursu. Nově zvolený reţim pohyblivého řízení kursu nahradil potřebu ve velkých intervencích Národní banky díky moţnosti provádět nezávislou měnovou politiku, stabilizovat měnový kurs pomocí stabilizačního pohybu spekulativního kapitálu a sníţit náklady na vyrovnávací procesy běţného účtu platební bilance prostřednictvím pohybu cenové hladiny a důchodu. Přitom Národní banka má stále moţnost zasáhnout formou intervencí pro zmírnění prudkých výkyvů devizových kursů a zamezit neţádoucímu znehodnocení domácí měny, ale také její přílišnému zhodnocení (coţ by mohlo vést k ještě většímu zpomalení ekonomického růstu). 68

69 Dalším cílem devalvace je zvýšení konkurenceschopnosti národního hospodářství. Devalvace přispívá ke sníţení cen vývozu domácí výroby na vnějších trzích a zvýšení cen dovozů. Tento účinek ale není dostačující, pokud nevede k růstu konkurenceschopnosti cen exportu. Aby tento růst byl účinný, je zapotřebí aby zdraţení importovaných surovin, energetické zdroje a jiné výrobní spotřeby příliš neporušovalo sníţení cen vývozů vyplývající z devalvace. Kromě toho, zvýšení cen vyplývající z devalvace můţe vyvolat zvýšení mezd a také spekulativní reakce, u nichţ existuje riziko akcelerace inflace a tím pádem i riziko růstu nákladů. Pro vyhodnocení efektu devalvace na ceny dovozu a vývozu jsou důleţité: u dovozu změna ceny v domácí měně, protoţe to je částka, kterou bude nutno za dovoz zaplatit, u vývozu změna ceny v cizí měně, která ukazuje konkurenční schopnost domácí výroby na zahraničních trzích. Dle metodologie, popsané v knize Devalvace Pierrea-Huberta Bretona a Armanda- Denise Schor 66 (dále metoda Breton-Schor), stanovím, zda sníţení parity běloruského rublu vůči dolaru z 3000 BYR/USD na začátku roku 2011 na 8350 BYR/USD na konci roku 2011 vedlo k růstu konkurenceschopnosti cen běloruského exportu. Nejdříve přijmu hypotézu, ţe tok dovozu a vývozu je konstantní. Tím pádem metoda Breton-Schor na principu křivek nabídky a poptávky dovozu a vývozu potvrzuje, ţe cena dovozů roste v národní měně o částku vyplývající z devalvace měřené zvnějšku (vypočtená vzhledem ke staré paritě), zatímco cena vývozů měřená v zahraničních devizách se snižuje o částku, která vyplývá z devalvace měřené zvnitřku (počítá se vzhledem k nové paritě) 67 : Devalvace zvnitřku: (1/300 1/8350) : 1/300 = 64% Devalvace zvnějšku: (1/300 1/8350) : 1/8350 = 178,33% Dále je zapotřebí vzít v úvahu vnitřní následky pohybu cen. Zvýšení cen výrobní spotřeby vede ke zvýšení výrobních nákladů různých výrobních odvětví, které se projeví na prodejní ceně. V důsledků kaţdé odvětví utrpí zvýšení cen vlastním importem a také zvýšení BRETON, Pierre-Hubert a SCHOR, Armand-Denis. Devalvace: Teorie a praxe devalvací a revalvací. Paris: Presses Universitaires de France, ISBN BRETON, Pierre-Hubert a SCHOR, Armand-Denis. Devalvace: Teorie a praxe devalvací a revalvací. Paris: Presses Universitaires de France, 1988, s ISBN

70 cen výrobků, které prodává ostatním odvětvím. Tím pádem zvýšení cen dovozů se nabaluje na ceny konečných výrobků. Proto pro výpočet vzestupu konkurenční schopnosti domácích výrobků na zahraničním trhu je třeba zjistit efektivní míru devalvace, která zohledňuje účinky devalvace na zvýšení cen vývozu prostřednictvím zvýšení cen výroby. Zvýšení cen výroby představuje Index cen výrobců (PPI). Za stejné období (od ledna do prosince 2011) PPI v Bělorusku činilo 53,2% 68. Kdyţ od teoretické míry sníţení cen vývozů, vyjádřené devalvací zvnitřku (64%) odečtu PPI za stejné období (53,2%), tak efektivní míra devalvace byla 10,87%. Na základě uvedených výpočtů můţu potvrdit, ţe konkurenceschopnost běloruských výrobků na zahraničních trzích, měřená sníţením cen exportu, se efektivně zvýšila o 10,87%, jelikoţ zvýšení nákladů dovozních vstupů sníţilo cenové rozpětí importu a exportu získané devalvací. Ve skutečnosti, pokud ceny importu rostou a zároveň ceny exportu klesají, pak pro dosaţení vyrovnání deficitu obchodní bilance je zapotřebí značná kompenzace ztrát ze sníţení cen vývozů zvýšením jeho objemů. Přičemţ pro efektivní růst objemů domácí výroby, aby byl předem zajištěn nějaký exportovatelný přebytek, domácí poptávka musí být niţší neţ domácí nabídka. Na Grafu je vidět, ţe skutečně po devalvaci ve 4. čtvrtletí 2011 je růst objemu exportu rychlejší, neţ růst objemu importu a saldo obchodní bilance v 1. a 2. čtvrtletí 2012 dosáhlo pozitivních hodnot. Kromě sníţení směnného kursu domácí měny, konkurenceschopnost běloruského exportu posílily zlepšené obchodní podmínky. Dle smlouvy s Ruskem, podepsané v listopadu 2011, ceny na plyn a ropu pro Bělorusko do konce roku 2013 byly stanoveny téměř o 68 NACIONALNYJ BANK RESPUBLIKI BELARUS. Bjulleten bankovskoj statistiki No 12 (150) [online] Minsk [2012] Nacionalnyj bank Respubliki Belarus [cit ]. Dostupné z: 70

71 polovinu levněji, neţ pro rok 2011, coţ představovalo zefektivnění v hodnotě 5% HDP 69 jenom od sníţené ceny na plyn při stejném objemu importu. Na vysoké ukazatele průmyslové výroby, exportu a čistého zisku největších průmyslových odvětví, kromě pozitivního vlivu devalvace, měl velký vliv běloruský export rozpouštědel, maziv a bionafty, které se vyráběly z ruských surovin. Čistý zisk Běloruska z prodeje tohoto zboţí za období od ledna do června dosahoval 2,2 mld. USD Export a Import zboží, mld. USD q q q q q q q q 2012 Export zbož, mld. USD Import zboží, mld.usd Saldo obchodní bilance, mld. USD Graf 3.2.1: Export a Import zboţí, čtvrtletně, Od srpna 2012 běloruskou ekonomiku postihly negativní faktory obchodování se základním zboţím pro Bělorusko, které se projevily sníţením objemu exportu a importu a saldo platební bilance se vrátilo k záporným hodnotám. Rusko prakticky zastavilo dodávky surovin pro výrobu rozpouštědel. Od října 2012 bylo Bělorusko nuceno zastavit také export bionafty, jehoţ export, stejně jak i export rozpouštědel, zamítla Ruská Federace. Rusko namítalo, ţe exportem obou výrobků Bělorusko zakrývá export dovezených ruských surovin a tím pádem se vyhýbá zaplacení exportních poplatků do ruského rozpočtu. Ve stejném období INTERNATIONAL MONETARY FUND WASHINGTON, D.C. Staff Report for the 2012 Article IV Consultation and Second Post-Program Monitoring Discussions... [online]. IMF Country Report No. 12/113, May, 2012 [cit ]. Dostupné z: ČERVJAKOV A.V., Konkurentosposobnost ekonomiki. In: A.V. ČERVJAKOV, I.A. GRIBOJEDOVA, O.S. SEMAŠKOVA. In: Ekonomičeskij Bjulleten. Minsk: NIEI Ministerstva ekonomiki Respubliki Belarus, 2012, č. 1, s.18. NACIONALNYJ BANK RESPUBLIKI BELARUS. Vnešnjaja torgovlja Respubliki Belarus [online]. Nacionalnyj bank Respubliki Belarus, [cit ]. Dostupné z: 71

72 se zhoršila situace na trhu potaše. Indie a Čína neobnovily exportní kontrakty s Běloruskem na dodávky potaše, coţ vedlo ke sníţení celkového exportu potaše za 2012 na více neţ 460 mln. USD. Současně ve druhé polovině roku 2012 zanikl pozitivní efekt devalvace domácí měny pro průmysl. Růst nákladovosti dovozu a indexace cen výrobců do úrovně devalvace běloruského rublu absorbovaly konkurenční výhody běloruského exportu. Celkem za období od března 2011 do června 2012 ceny výrobců potravin, včetně alkoholických nápojů a tabáku, v běloruských rublech vyrostly o 51,5%, ceny chemické výroby vyrostly o 176,85%, metalurgii o 173,5% a automobilové výroby na 181,3%. Mimo jiné, náklady výrobců také vzrostly do výše 500 USD v důsledku administrativního navýšení průměrné mzdy, které proběhlo ve druhé polovině roku Fakticky se běloruská ekonomika na konci roku 2012 setkala se stejnými problémy, které byly před devalvací roku 2011: nedostačující konkurenceschopnost běloruského vývozu, rostoucí zásoby a odtok provozního kapitálu podniků v důsledků direktivního plánovaní výroby, deficit obchodní bilance a sníţení devizových rezerv. V zásadě však na základě provedené analýzy říjnovou devalvaci roku 2011 lze zhodnotit jako účinnou: vedla k překonání měnové krize a sjednocení měnového kursu, napomohla stabilizaci makroekonomické situace díky včasně pouţitým restriktivním opatřením (sníţení domácí poptávky, sníţení tempa růstu inflace) a vypočtená efektivní míra devalvace ukazuje její pozitivní účinky na vyrovnání salda obchodní bilance. Ovšem devalvace neodstraňuje hloubkové příčiny krize a její účinek je krátkodobý. Pro udrţení dlouhodobé stability je zapotřebí přehodnocení ekonomické politiky a strukturální změny celkové ekonomiky. 72 ČERVJAKOV A.V., Konkurentosposobnost ekonomiki. In: A.V. ČERVJAKOV, I.A. GRIBOJEDOVA, O.S. SEMAŠKOVA. In: Ekonomičeskij Bjulleten. Minsk: NIEI Ministerstva ekonomiki Respubliki Belarus, 2012, č. 1, s

73 4. Zhodnocení vlivu devalvace na stabilizaci ekonomické situaci Běloruska a očekávání dalšího vývoje Dle statistiky Světové banky květnová devalvace v Bělorusku v roce 2011 (ve výši 56% vůči USD) je největší jednorázovou devalvaci ve světě za posledních 20 let. Bělorusko předběhlo Argentinu (2002 rok) a Etiopii (1992) s mírami jednorázové devalvace ve výši 54%. Také právě Bělorusko sáhlo po devalvací nejčastěji za posledních 20 let ( 4 krát). Graf 3.2.1: 20 největších jednorázových devalvaci ve světě za období 1990 až Bělorusko '09 Guatemala JAR Bangladéš Thajsko Venezuela Bulharsko Turecko Uruguay Ekvádor Brazílie Jižní Korea Mexiko Indonésie Bělorusko '99 Rusko Bělorusko '11 4q Etiopie '92 Argentina 02 Bělorusko '11 2q %, devalvace Teoretická efektivita devalvace jako instrumentu stabilizace ekonomiky není hodnocená jednoznačně. Přímá závislost mezí devalvaci a růstem národního důchodu a také 73 LEDERMAN, Daniel. Large Devaluations, Foreign Direct Investment and Exports. Policy Research Working Paper 5619 In: The World Bank [online] March, [cit ]. Dostupné z: &menupk= &entityid= _ &cid=decresearch 73

74 jeho účinnost při sniţovaní nákladů byla zpochybňována ještě v rámci keynesiánského ekonomického směru. Převaţuje názor, ţe negativní vlivy devalvace se zvyšují při vysoké otevřenosti ekonomiky vůči pohybu výrobků a sluţeb. Kdyţ jsou ceny pruţné, zlepšení běţného účtu platební bilance pomocí devalvace je moţné jen pomocí sníţení negativního vlivu inflace a sníţení absorpčního účinku nákladovosti importovaných surovin, technologií a zboţí potřebných pro výrobu vlastních výrobků. Devalvace můţe napomoct zvýšení konkurenceschopnosti národní ekonomiky jenom při současném provádění restriktivní úvěrové a důchodové politiky a také v komplexu se strukturálními reformami. Důsledkem těchto opatření bude počáteční prudký pokles celkové poptávky a sníţení kupní síly důchodů domácností, ale bez aplikování těchto opatření devalvace nevyhnutelně přivede k pádivé inflaci a následné potřebě devalvace (tak zvané inflačně-devalvační spirály). Dosaţení přebytku exportu je obtíţné pro Bělorusko právě z důvodu velké závislosti výrobců na importovaných surovinách a energetických zdrojích a také nízké konkurenceschopnosti běloruských výrobků v důsledku vysoce nákladné výroby a zastaralým technologiím. S ohledem na tento fakt a na sociálně orientovanou a administrativně řízenou ekonomickou politiku prováděnou v Bělorusku, je evidentní, proč vláda oddalovala okamţik devalvace v roce Účinky devalvace na překonání měnové krize, popsané v kapitole 3.2., byly podpořeny doprovodnými opatřeními a na začátku roku 2012 ekonomika Běloruska vykazovala tendenci stabilizace. Za šest měsíců roku 2012 tempo růstu HDP Běloruska bylo 3% v porovnání s 11,6% růstem za stejné období roku Příčinou značného sníţení tempa růstu bylo sníţení vnitřní poptávky za účelem překonání měnové krize a devalvačně-inflační spirály díky zastavení státního programu poskytování úvěru za nízké netrţní úrokové sazby od června 2011, zvýšení diskontní sazby na 45% v prosinci v porovnání s 10,5% na začátku roku Tato opatření pomohla upevnit kurs domácí měny a sníţit měsíční tempo růstu inflace z průměrných 8,5% za červen-listopad 2011 na 1,8% v průměru za prosinec červen 2012, jak je uvedeno na Grafu

75 V důsledku devalvačních a inflačních účinků a také omezení výdajů na konci roku 2011 přebytek veřejného rozpočtu dosáhl 3% HDP v porovnání s původně plánovaným deficitem 1,5% HDP. Částečně se to vysvětluje růstem příjmu rozpočtu ve formě daně ze zisku ale v zásadě to bylo dosaţeno díky omezení financování státního programu úvěrování. Výše úvěrů v ekonomice v první polovině roku 2012 zůstávala pod 10%. Graf 4.1: Indikátory sníţení vnitřní poptávky, tempo růstu HDP a vývoj CPI, červen 2011 červen NACIONALNYJ BANK RESPUBLIKI BELARUS. Bjulleten bankovskoj statistiki N12(162) [online] Минск. [2012] Nacionalnyj bank Respubliki Belarus [cit ]. Dostupné z: 75

76 Z hlediska mezinárodního obchodu díky devalvaci a zlepšeným obchodním podmínkám se podařilo dosáhnout především změny toku směn se zahraničím: zvýšení vývozu zboţí a sluţeb a sníţení importu, ale také přítok zahraničního kapitálu do Běloruska. Deficit běţného účtu platební bilance na konci roku 2011 činil 8,5% HDP v porovnání s 15% HDP za rok 2010 a za rok 2012 se sníţil do 2,7% HDP 75, právě díky pozitivnímu vlivu devalvačních tlaků na zvýšení konkurenceschopnosti běloruského exportu a dosaţení pozitivního salda obchodní bilance ve výši 1,74 mld. USD v 1. čtvrtletí a 1,78 mld. USD ve 2. čtvrtletí (víz Graf 4.2) Struktura běžného účtu platební bilance, mld. USD Q Q Q Q Q Q Q Q Zboží a služby, saldo Druhotné zisky, saldo Prvotní zisky, saldo Saldo běžného účtu Graf 4.2.: Struktura běţného účtu platební bilance za období 2011 aţ 2012, mld. USD 76 Pozitivní saldo finančního účtu platební bilance na konci roku 2011 (víz Graf 4.3) bylo dosaţeno díky navýšení devizových rezerv do celkové výše 7,9 mld. USD. Kromě dvou tranší úvěru od EurAsES v celkové výši 1,24 mld. USD a úvěru od Sberbanky ve výši 1 mld. USD nárůstu devizových rezerv přispěl prodej 50% akcií společností Beltransgaz za 2,5 mlrd. 75 AKF EVRAZES. Ocenka otčeta Ministerstva Finansov Respubliki Belarus o vypolnenii uslovij šestogo tranša Finansovogo kredita AKF [online] Evrazijskij bank razvitija [cit ]. Dostupné z: 76 NACIONALNYJ BANK RESPUBLIKI BELARUS. Platežnyj balans Respubliki Belarus [online]. Nacionalnyj bank Respubliki Belarus, [cit ]. Dostupné z: 76

77 USD 77 a jiných státem vlastněných podniků ve výši cca 0,6 mln. USD 78. Současně stát provedl úhradu svých závazku vůči MMF dle úvěru stand-by ve výši 0,47 mld. USD Struktura finančního účtu platební bilance, mld. USD Q Q Q Q Q Q Q Q Přímé investice Portfoliové investice Jiné investice Rezervy Saldo finančního účtu Graf 4.3: Struktura finančního účtu platební bilance za období 2011 aţ 2012, mld. USD 79 Příliv finančních zdrojů do Běloruska v první polovině roku 2012 byl podpořen doprovodnými opatřeními měnové politiky (zvýšení úrokových sazeb) a privatizačním záměrem vlády (koncem roku 2011 byl schválen plán privatizace státem vlastněných podniků), coţ vedlo ke zvýšení důvěry zahraničních investorů a k navýšení přímých zahraničních investic a růstu zahraničních úvěrů poskytovaných rezidentům a státu. Na druhou stranu značný nárůst pohledávek ve formě komerčních úvěrů a záloh vedl k odlivu kapitálu do zahraničí, finanční účet platební bilance však vykazoval pozitivní saldo v první polovině roku INTERNATIONAL MONETARY FUND WASHINGTON, D.C. Staff Report for the 2012 Article IV Consultation and Second Post-Program Monitoring Discussions... [online]. IMF Country Report No. 12/113, May, 2012 [cit ]. Dostupné z: 78 AKF EVRAZES. Ocenka otčeta Ministerstva Finansov Respubliki Belarus o vypolnenii uslovij tretjego tranša Finansovogo kredita AKF. [online] Evrazijskij bank razvitija [cit ]. Dostupné z: 79 NACIONALNYJ BANK RESPUBLIKI BELARUS. Platežnyj balans Respubliki Belarus [online]. Nacionalnyj bank Respubliki Belarus, [cit ]. Dostupné z: 77

Vysoké učení technické v Brně Fakulta podnikatelská BANKOVNICTVÍ. Ing. Václav Zeman. E-mail: zeman@fbm

Vysoké učení technické v Brně Fakulta podnikatelská BANKOVNICTVÍ. Ing. Václav Zeman. E-mail: zeman@fbm Vysoké učení technické v Brně Fakulta podnikatelská BANKOVNICTVÍ Ing. Václav Zeman E-mail: zeman@fbm fbm.vutbr.cz 9. červenec 2007 Přednáška č. 1 Banka a její funkce ve finančním systému Obchodování s

Více

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu Seminární práce Vybrané makroekonomické nástroje státu 1 Obsah Úvod... 3 1 Fiskální politika... 3 1.1 Rozdíly mezi fiskální a rozpočtovou politikou... 3 1.2 Státní rozpočet... 4 2 Monetární politika...

Více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: VI/2 Sada: 1 Číslo

Více

5. setkání. Platební bilance a vnější ekonomická rovnováha, měnová politika, fiskální politika

5. setkání. Platební bilance a vnější ekonomická rovnováha, měnová politika, fiskální politika 5. setkání Platební bilance a vnější ekonomická rovnováha, měnová politika, fiskální politika PLATEBNÍ BILANCE A VNĚJŠÍ EKONOMICKÁ ROVNOVÁHA Obsah kapitoly Podstata platební bilance Struktura platební

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:

Více

Cíl: seznámení s pojetím peněz v ekonomické teorii a s fungováním trhu peněz. Peníze jako prostředek směny, zúčtovací jednotka a uchovatel hodnoty.

Cíl: seznámení s pojetím peněz v ekonomické teorii a s fungováním trhu peněz. Peníze jako prostředek směny, zúčtovací jednotka a uchovatel hodnoty. Vysoká škola finanční a správní, o. p. s. Akademický rok 2006/07, letní semestr Kombinované studium Předmět: Makroekonomie (Bc.) Metodický list č. 3 7) Peníze a trh peněz. 8) Otevřená ekonomika 7) Peníze

Více

FINANČNÍ TRH místo, kde se D x S po VOLNÝCH finančních prostředcích, instrumentech, produktech

FINANČNÍ TRH místo, kde se D x S po VOLNÝCH finančních prostředcích, instrumentech, produktech FINANČNÍ TRH místo, kde se D x S po VOLNÝCH finančních prostředcích, instrumentech, produktech - fce: alokační, redistribuční (soustřeďuje, přerozděluje, rozmisťuje) - peněžní: KRÁTKODOBÉ peníze, fin.

Více

Komerční bankovnictví v České republice

Komerční bankovnictví v České republice Vysoká škola ekonomická v Praze Komerční bankovnictví v České republice Stanislava Půlpánová 2007 Obsah Obsah Uvod 9 1. Finanční systém 11 1.1 Banky jako součást FSI 11 1.2 Regulace finančního systému

Více

Zbynék Revenda CENTRAL BAN KOVN ICTVI. Management Press, Praha 1999

Zbynék Revenda CENTRAL BAN KOVN ICTVI. Management Press, Praha 1999 , '" Zbynék Revenda CENTRAL,, Nl BAN KOVN ICTVI Management Press, Praha 1999 . Predmluva 13 l. oddíl CENTRÁLNÍ BANKA A BANKOVNÍ SYSTÉM 15 1. BankovnÍ systém 17 1.1 Vymezení a základní charakteristika bankovního

Více

VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE

VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE Jméno a příjmení: Datum narození: Datum testu: 1. Akcie jsou ve své podstatě: a) cenné papíry nesoucí fixní výnos b) cenné papíry jejichž hodnota v čase vždy roste c)

Více

Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT

Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT Trh peněz Ing. Dagmar Palatová dagmar@mail.muni.cz Bankovní sektor základní funkcí finančních trhů je zprostředkování přesunu prostředků od těch,

Více

9. Přednáška Česká národní banka

9. Přednáška Česká národní banka 9. Přednáška Česká národní banka Česká národní banka ústřední banka České republiky, - zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance (novela č. 257/2004 Sb.). hlavní cíl CENOVÁ STABILITA, Další cíle: podpora

Více

KAPITOLA 8: KOMERČNÍ BANKOVNICTVÍ, VÝZNAM A FUNKCE

KAPITOLA 8: KOMERČNÍ BANKOVNICTVÍ, VÝZNAM A FUNKCE KAPITOLA 8: KOMERČNÍ BANKOVNICTVÍ, VÝZNAM A FUNKCE Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci

Více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: VI/2 Sada: 1 Číslo

Více

11. Přednáška Světová banka, mezinárodní finanční instituce

11. Přednáška Světová banka, mezinárodní finanční instituce 11. Přednáška Světová banka, mezinárodní finanční instituce Světová banka (SB) = World Bank (WB) = Mezinárodní banka pro rekonstrukci a rozvoj = International Bank for Reconstruction and Development (IBRD)

Více

Výkaz zisků a ztrát. 3.čtvrtletí 2001. Změna ROZVAHA KOMERČNÍ BANKY PODLE CAS

Výkaz zisků a ztrát. 3.čtvrtletí 2001. Změna ROZVAHA KOMERČNÍ BANKY PODLE CAS Komerční banka dosáhla podle mezinárodních účetních standardů za tři čtvrtletí roku 2002 nekonsolidovaného čistého zisku ve výši 6 308 mil. Kč. Návratnost kapitálu (ROE) banky činila 30,7 %, poměr nákladů

Více

Metodický list pro první soustředění kombinovaného Bc. studia předmětu Peníze, banky, finanční trhy

Metodický list pro první soustředění kombinovaného Bc. studia předmětu Peníze, banky, finanční trhy Metodický list pro první soustředění kombinovaného Bc. studia předmětu Peníze, banky, finanční trhy Název tematického celku: Peníze Cíl: Vysvětlit vznik peněz a bank, jejich funkce a význam v moderní ekonomice

Více

KAPITOLA 5: BANKOVNÍ SOUSTAVA

KAPITOLA 5: BANKOVNÍ SOUSTAVA KAPITOLA 5: BANKOVNÍ SOUSTAVA Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace

Více

Člověk a společnost. 7. Bankovní systém v ČR. Bankovní systém v ČR. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz.

Člověk a společnost. 7. Bankovní systém v ČR. Bankovní systém v ČR. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. Člověk a společnost 7. www.isspolygr.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM Pořadové číslo DUM 7

Více

3. Přednáška Bankovní bilance, základní zásady řízení banky, vybrané ukazatele činnosti banky

3. Přednáška Bankovní bilance, základní zásady řízení banky, vybrané ukazatele činnosti banky 3. Přednáška Bankovní bilance, základní zásady řízení banky, vybrané ukazatele činnosti banky Bilance banky, výkaz zisků a ztrát, podrozvahové položky Bilance banky - bilanční princip: AKTIVA=PASIVA bilanční

Více

Mezinárodní finance a rozvoj Vladan Hodulák Osnova Měnový finanční systém Kapitálové toky Dluhová krize RZ Mezinárodní instituce Jak z toho ven? Měnový finanční systém Měnový systém soubor vztahů národních

Více

II. Vývoj státního dluhu

II. Vývoj státního dluhu II. Vývoj státního dluhu V 1. čtvrtletí 2014 došlo ke zvýšení celkového státního dluhu z 1 683,3 mld. Kč na 1 683,4 mld. Kč, což znamená, že v průběhu 1. čtvrtletí 2014 se tento dluh prakticky nezměnil.

Více

Trh. Tržní mechanismus. Úroková arbitráž. Úroková míra. Úroková sazba. Úrokový diferenciál. Úspory. Vnitřní směnitelnost.

Trh. Tržní mechanismus. Úroková arbitráž. Úroková míra. Úroková sazba. Úrokový diferenciál. Úspory. Vnitřní směnitelnost. Slovník pojmů Agregátní poptávka Apreciace Bazický index Běžný účet platební bilance Cena Cenný papír Cenová hladina Centrální banka Centrální košová parita Ceteris paribus Černý trh Čistá inflace Daň

Více

Bankovní soustava ČR. Bc. Alena Kozubová

Bankovní soustava ČR. Bc. Alena Kozubová Bankovní soustava ČR Bc. Alena Kozubová Bankovní soustava ČR Nejčastější model v tržních ekonomikách je dvouokruhové bankovnictví, které tvoří: Centrální banka Obchodní (komerční) banky Bankovní soustava

Více

Rizika v oblasti pasivních obchodů banky Banka podstupuje při svých pasivních obchodech níže uvedená rizika:

Rizika v oblasti pasivních obchodů banky Banka podstupuje při svých pasivních obchodech níže uvedená rizika: Rizika v oblasti pasivních obchodů banky Banka podstupuje při svých pasivních obchodech níže uvedená rizika: Riziko likvidity znamená pro banku možný nedostatek volných finančních prostředků k pokrytí

Více

Současná teorie finančních služeb cvičení č. 1. 1. Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich interpretace

Současná teorie finančních služeb cvičení č. 1. 1. Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich interpretace Současná teorie finančních služeb cvičení č. 1 1. Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich interpretace Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich

Více

KAPITOLA 6: CENTRÁLNÍ BANKA Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

KAPITOLA 6: CENTRÁLNÍ BANKA Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice KAPITOLA 6: CENTRÁLNÍ BANKA Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace

Více

Návrh. Česká národní banka stanoví podle 41 odst. 3 a 43 písm. b) zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. /2013 Sb.

Návrh. Česká národní banka stanoví podle 41 odst. 3 a 43 písm. b) zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. /2013 Sb. Návrh VYHLÁŠKA ze dne 2013, o předkládání výkazů České národní bance statisticky významnými vykazujícími osobami pro účely sestavení statistiky platební bilance, investiční pozice a dluhové služby vůči

Více

Stav Půjčky Splátky Kurzové Změna Stav

Stav Půjčky Splátky Kurzové Změna Stav II. Státní dluh 1. Vývoj státního dluhu V 2013 došlo ke zvýšení celkového státního dluhu o 47,9 mld. Kč z 1 667,6 mld. Kč na 1 715,6 mld. Kč. Znamená to, že v průběhu 2013 se tento dluh zvýšil o 2,9 %.

Více

- státní instituce, zřízena vládou; pečuje o stabilitu měny; snižuje a zvyšuje množství peněz na trhu prodává nebo nakupuje státní obligace

- státní instituce, zřízena vládou; pečuje o stabilitu měny; snižuje a zvyšuje množství peněz na trhu prodává nebo nakupuje státní obligace Otázka: Finanční trh a finanční instituce Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): andy.232 Finanční trh a finanční instituce bankovní soustava měna, peníze nemovitosti, cenné papíry, akcie mezinárodní

Více

Pracovní list 1 Peněžní trh:

Pracovní list 1 Peněžní trh: Pracovní list 1 Peněžní trh: 1. Vysvětlete funkce peněz: a) prostředek směny.... b) zúčtovací jednotka... c) uchovatel hodnoty.... 2. K čemu slouží směnka:.. 3. Jaké druhy směnek rozlišujeme:.. 4. Které

Více

S Y S T É M Y M Ě N O V Ý C H K U R Z Ů P L A T E B N Í B I L A N C E

S Y S T É M Y M Ě N O V Ý C H K U R Z Ů P L A T E B N Í B I L A N C E MFT- 3.přednáška S Y S T É M Y M Ě N O V Ý C H K U R Z Ů P L A T E B N Í B I L A N C E Obsah 3. přednášky 1. Křížový kurz 2.Systém měnových kurzů Kurzové režimy (pevný kurz vs. pohyblivé kurzové režimy).

Více

PPF banka v roce 2013: bilanční suma poprvé v historii banky přesáhla 100 miliard korun

PPF banka v roce 2013: bilanční suma poprvé v historii banky přesáhla 100 miliard korun MÍSTO / DATUM Praha /18. 4. 2014 PPF banka v roce 2013: bilanční suma poprvé v historii banky přesáhla 100 miliard korun Shrnutí: Bilanční suma PPF banky vzrostla v roce 2013 o 28 mld. Kč a ke k 31. 12.

Více

SLOVNÍČEK EKONOMICKÝCH POJMŮ č. 2

SLOVNÍČEK EKONOMICKÝCH POJMŮ č. 2 SLOVNÍČEK EKONOMICKÝCH POJMŮ č. 2 fiskální politika daň konvertibilita měny inflace index spotřebitelských cen druhy inflace deflace stagflace HDP HNP druhy nezaměstnanosti DPH spotřební koš statků a služeb

Více

Československá obchodní banka, a. s. Na Příkopě 854/14 115 20 Praha 1 Nové Město tel.: +420 261 351 111

Československá obchodní banka, a. s. Na Příkopě 854/14 115 20 Praha 1 Nové Město tel.: +420 261 351 111 V Praze, 21. března 2006 Čistý zisk Skupiny ČSOB v roce 2005 vyšší o 17% oproti roku 2004 (konsolidované, IFRS, auditované výsledky) Skupina ČSOB uzavřela rok 2005 se ziskem ve výši 10,3 miliardy Kč. Čistý

Více

Ekonomie 2 Bakaláři Čtvrtá přednáška Otevřenost ekonomiky, čistý export, čistý pohyb kapitálu, platební bilance

Ekonomie 2 Bakaláři Čtvrtá přednáška Otevřenost ekonomiky, čistý export, čistý pohyb kapitálu, platební bilance Ekonomie 2 Bakaláři Čtvrtá přednáška Otevřenost ekonomiky, čistý export, čistý pohyb kapitálu, platební bilance Podstata otevřenosti ekonomiky Žádná země není uzavřená Obchoduje se zahraničím vyváží a

Více

KAPITOLA 3: EMISE A OBĚH PENĚZ

KAPITOLA 3: EMISE A OBĚH PENĚZ KAPITOLA 3: EMISE A OBĚH PENĚZ Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace

Více

Hlavní poslání centrální banky. Vzdělávací prezentace, Jiří Böhm, červen 2010

Hlavní poslání centrální banky. Vzdělávací prezentace, Jiří Böhm, červen 2010 Hlavní poslání centrální banky Vzdělávací prezentace, Jiří Böhm, červen 2010 1 Postavení centrální banky (CB) CB je vrcholnou bankou v zemi, která: určuje měnovou politiku vydává bankovky a mince řídí

Více

Webinář ČP INVEST. Srpen 2015 Praha Daniel Kukačka Portfolio manažer

Webinář ČP INVEST. Srpen 2015 Praha Daniel Kukačka Portfolio manažer 1 Webinář ČP INVEST Srpen 2015 Praha Daniel Kukačka Portfolio manažer 2 Vývoj ekonomiky USA HDP se v 2Q 2015 zvýšil o 2,7 % po slabých 0,6 % v 1Q 2015 Predikce HDP za celý rok 2015 = 2,6 % Ekonomiku táhne

Více

Fiskální nerovnováha, veřejný dluh. Ing. Miroslav Červenka, VSFS, 2012

Fiskální nerovnováha, veřejný dluh. Ing. Miroslav Červenka, VSFS, 2012 Fiskální nerovnováha, veřejný dluh Ing. Miroslav Červenka, VSFS, 2012 Fiskální nerovnováha = stav nesouladu mezi rozpočtovými příjmy a výdaji P = V P > V P < V Krátkodobá: nesoulad v jednom rozpočtovém

Více

r T D... sazba povinných minimálních rezerv z termínových depozit

r T D... sazba povinných minimálních rezerv z termínových depozit Řešené ukázkové příklady k bakalářské zkoušce z MTP0 1. Peněžní multiplikátor Vyberte potřebné údaje a vypočítejte hodnotu peněžního multiplikátoru pro měnový agregát M1, jestliže znáte následující údaje:

Více

Změny, které nastaly v souvislosti s činností Správce fondu, dále významnější faktory působící na vývoj investiční politiky, ostatní informace

Změny, které nastaly v souvislosti s činností Správce fondu, dále významnější faktory působící na vývoj investiční politiky, ostatní informace VÝROČNÍ ZPRÁVA 2010 Základní údaje Název Název v anglickém jazyce Název v maďarském jazyce Zkrácený název Zkrácený název v anglickém jazyce Zkrácený název v maďarském jazyce GE Money Peněžní Otevřený Podílový

Více

II. Vývoj státního dluhu

II. Vývoj státního dluhu II. Vývoj státního dluhu V 2015 došlo ke snížení celkového státního dluhu z 1 663,7 mld. Kč na 1 663,1 mld. Kč, tj. o 0,6 mld. Kč, přičemž vnitřní státní dluh se zvýšil o 1,6 mld. Kč, zatímco korunová

Více

ŠETŘENÍ ÚVĚROVÝCH PODMÍNEK BANK DUBEN

ŠETŘENÍ ÚVĚROVÝCH PODMÍNEK BANK DUBEN ŠETŘENÍ ÚVĚROVÝCH PODMÍNEK BANK DUBEN Samostatný odbor finanční stability Sekce měnová a statistiky Odbor měnové politiky a fiskálních analýz 214 DUBEN 214 1 I. ÚVOD A SHRNUTÍ Šetření úvěrových podmínek

Více

SKUPINA ČSOB VYKÁZALA ZA ROK 2009 ČISTÝ ZISK 17,368 MLD. KČ 1

SKUPINA ČSOB VYKÁZALA ZA ROK 2009 ČISTÝ ZISK 17,368 MLD. KČ 1 Praha, 11. února 2010 SKUPINA ČSOB VYKÁZALA ZA ROK ČISTÝ ZISK 17,368 MLD. KČ 1 Hlavní informace: Čistý zisk vykázaný: 17,368 Čistý zisk udržitelný: 10,487 (-17 % meziročně) Provozní výnosy udržitelné:

Více

1. Základní ekonomické pojmy Rozdíl mezi mikroekonomií a makroekonomií Základní ekonomické systémy Potřeba, statek, služba, jejich členění Práce,

1. Základní ekonomické pojmy Rozdíl mezi mikroekonomií a makroekonomií Základní ekonomické systémy Potřeba, statek, služba, jejich členění Práce, 1. Základní ekonomické pojmy Rozdíl mezi mikroekonomií a makroekonomií Základní ekonomické systémy Potřeba, statek, služba, jejich členění Práce, druhy práce, pojem pracovní síla Výroba, výrobní faktory,

Více

Hospodářská politika

Hospodářská politika Hospodářská politika doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. Hlavní cíl: zajištění ekonomického růstu, ekonomické rovnováhy, cenové stability, plné zaměstnanosti a sociálních úkolů státu. 1 Cílů HP je dosahováno

Více

02.05.2007 ENÁ EKONOMIKA

02.05.2007 ENÁ EKONOMIKA 8. přednáška 02.05.2007 OTEVŘEN ENÁ EKONOMIKA 8. přednáška 02.05.2007 I. Měnový kurz II. Platební bilance III. Model IS-LM LM-BP Ing. A. Ecková,, PhD. 8. přednáška KLÍČOV OVÁ SLOVA domácí úroková míra,

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:

Více

Stabilita banky, její ovlivňování ČNB, pravidla likvidity, kapitálové přiměřenosti a úvěrové angažovanosti banky

Stabilita banky, její ovlivňování ČNB, pravidla likvidity, kapitálové přiměřenosti a úvěrové angažovanosti banky Stabilita banky, její ovlivňování ČNB, pravidla likvidity, kapitálové přiměřenosti a úvěrové angažovanosti banky Stabilita banky Stabilitou banky obecně rozumíme její solventnost a likviditu. Vzhledem

Více

Tisková zpráva 15. 03. 2011. 2010: Finanční oživení potvrzeno 2011: Strategická změna zaměření na úvěrové pojištění

Tisková zpráva 15. 03. 2011. 2010: Finanční oživení potvrzeno 2011: Strategická změna zaměření na úvěrové pojištění Tisková zpráva 15. 03. 2011 2010: Finanční oživení potvrzeno 2011: Strategická změna zaměření na úvěrové pojištění Setrvalý růst obratu Prudký pokles škodní kvóty Obnova dynamiky pozitivních výsledků Posílení

Více

DOPAD FISKÁLNÍ/MONETÁRNÍ POLITIKY NA ŘÍZENÍ PODNIKU. seminární práce

DOPAD FISKÁLNÍ/MONETÁRNÍ POLITIKY NA ŘÍZENÍ PODNIKU. seminární práce DOPAD FISKÁLNÍ/MONETÁRNÍ POLITIKY NA ŘÍZENÍ PODNIKU seminární práce OBSAH ÚVOD... 1 1. Fiskální politika... 1 2. Monetární politika... 3 3. Dopad nástrojů fiskální politiky na řízení podniku... 4 4. Dopad

Více

Karel Engliš a současná měnová politika

Karel Engliš a současná měnová politika prof. JUDr. Karel Engliš státník, vědec, pedagog Karel Engliš a současná měnová politika Vladimír Tomšík viceguvernér Česká národní banka Konference k 5. výročí úmrtí prof. Karla Engliše - guvernéra Národní

Více

BANKOVNÍ SOUSTAVA VY_62_INOVACE_FGZSV_PN_4

BANKOVNÍ SOUSTAVA VY_62_INOVACE_FGZSV_PN_4 BANKOVNÍ SOUSTAVA VY_62_INOVACE_FGZSV_PN_4 Sada: Ekonomie Téma: Banky Autor: Mgr. Pavel Peňáz Předmět: Základy společenských věd Ročník: 3. ročník Využití: Prezentace určená pro výklad a opakování Anotace:

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice MAKROEKONOMIE MONETÁRNÍ POLITIKA Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace

Více

Maturitní otázky z předmětu: Ekonomika podniku

Maturitní otázky z předmětu: Ekonomika podniku 1. Základní ekonomické pojmy potřeby, teorie motivace statky a služby kvalita života peníze, oběh peněz Maturitní otázky z předmětu: Ekonomika podniku 2. Výroba 3. Podnik výrobní faktory hospodaření, cíle,

Více

Ekonomický výhled ČR

Ekonomický výhled ČR Ekonomický výhled ČR Miroslav Singer guvernér, Česká národní banka Den otevřených dveří České národní banky Praha, 8. června 2013 Finanční a dluhová krize v eurozóně Podobně jako povodně neznají hranic,

Více

Komerční banka, a. s 31

Komerční banka, a. s 31 Příloha č. 4 Komerční banka, a. s 31 KB je univerzální bankou se širokou nabídkou služeb v oblasti drobného, podnikového a investičního bankovnictví. Společnosti finanční skupiny Komerční banky nabízejí

Více

Mezinárodní trh peněz

Mezinárodní trh peněz Mezinárodní trh peněz Doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. Mezinárodní trh peněz zprostředkovává přístup cizinců k národní měně a domácích subjektů k cizím měnám. - valuty - devizy - devizový trh, devizové

Více

OMEZÍ REÁLNOU EKONOMIKU ZHORŠUJÍCÍ SE PŘÍSTUP K FINANCOVÁNÍ?

OMEZÍ REÁLNOU EKONOMIKU ZHORŠUJÍCÍ SE PŘÍSTUP K FINANCOVÁNÍ? OMEZÍ REÁLNOU EKONOMIKU ZHORŠUJÍCÍ SE PŘÍSTUP K FINANCOVÁNÍ? Pavel Řežábek ředitel útvaru Analýzy trhu a prognózy, ČEZ, a.s. CFO club Diskuse na téma Prognóza ekonomického vývoje v roce 2012 a ohlédnutí

Více

Cíl: seznámení s pojetím peněz v ekonomické teorii a s fungováním trhu peněz. Peníze jako prostředek směny, zúčtovací jednotka a uchovatel hodnoty.

Cíl: seznámení s pojetím peněz v ekonomické teorii a s fungováním trhu peněz. Peníze jako prostředek směny, zúčtovací jednotka a uchovatel hodnoty. Vysoká škola finanční a správní, o. p. s. Akademický rok 2007/08, letní semestr Kombinované studium Předmět: Makroekonomie (Bc.) Metodický list č. 3 7) Peníze a trh peněz 8) Otevřená ekonomika 9) Hospodářské

Více

Ekonomický výhled v kontextu dnešní nejistoty

Ekonomický výhled v kontextu dnešní nejistoty Ekonomický výhled v kontextu dnešní nejistoty Patria Finance, a.s., Jungmannova 24, 11 Praha 1, Česká Republika, tel.: +42 221 424 111, fax: +42 221 424 196, e-mail: marek@patria.cz Obsah Nestabilita na

Více

KAPITOLA 7: MONETÁRNÍ POLITIKA, MODELY Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích

KAPITOLA 7: MONETÁRNÍ POLITIKA, MODELY Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích KAPITOLA 7: MONETÁRNÍ POLITIKA, MODELY Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu

Více

Mezinárodní finanční instituce. Ing. Miroslav Sponer, Ph.D. - Základy financí 1

Mezinárodní finanční instituce. Ing. Miroslav Sponer, Ph.D. - Základy financí 1 Mezinárodní finanční instituce Ing. Miroslav Sponer, Ph.D. - Základy financí 1 Základní definice Mezinárodní měnový systém je souhrnem vzájemných vazeb mezi měnami a měnovými systémy jednotlivých zemí

Více

Projekt obsah, popis stávající situace, příklady ze zahraničí. Gestor MPO Spolugestor ČMZRB a.s.

Projekt obsah, popis stávající situace, příklady ze zahraničí. Gestor MPO Spolugestor ČMZRB a.s. Projekt obsah, popis stávající situace, příklady ze zahraničí Název projektu Gestor MPO Spolugestor ČMZRB a.s. Zahájení projektu 2011 Ukončení projektu 2013 Obsah, charakteristika projektu Transformace

Více

Ekonomická transformace a její lekce pro dnešek

Ekonomická transformace a její lekce pro dnešek Ekonomická transformace a její lekce pro dnešek Konference 25 let kapitalismu v České republice Žofín, 15. listopadu 214 Vladimír Tomšík Česká národní banka Stav ekonomiky na počátku transformace Země

Více

Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia. předmětu INOVACE V BANKOVNICTVÍ

Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia. předmětu INOVACE V BANKOVNICTVÍ Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu INOVACE V BANKOVNICTVÍ Název tematického celku: TRENDY V OBLASTI ÚČETNÍHO ZOBRAZENÍ BANKOVNÍCH OBCHODŮ Cíl: Vysvětlit současný přístup

Více

Bankovní systém a centrální banka + Hospodářská politika. Makroekonomie I. 10. přednáška. Bankovní systém. Jednostupňový systém.

Bankovní systém a centrální banka + Hospodářská politika. Makroekonomie I. 10. přednáška. Bankovní systém. Jednostupňový systém. 10. přednáška Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Bankovní systém a centrální banka + Hospodářská politika Jednostupňový Dvoustupňový Bankovní systém Jednostupňový systém Jednostupňový

Více

KRUGMAN, P. R. OBSTFELD, M.

KRUGMAN, P. R. OBSTFELD, M. VNĚJŠÍ HOSPODÁŘSKÁ POLITIKA. část Kursová politika Martin Kvizda Katedra ekonomie, č. 60 Konzultační hodiny: středa 4.30 6.00 kvizda@econ.muni.cz Obsah Struktura podle KRUGMAN, P. R. OBSTFELD, M. (003)

Více

Finanční nástroje a Junckerův balíček. 22.1.2015 Ing. Martin Hanzlík, LL.M.

Finanční nástroje a Junckerův balíček. 22.1.2015 Ing. Martin Hanzlík, LL.M. Finanční nástroje a Junckerův balíček 22.1.2015 Ing. Martin Hanzlík, LL.M. Proč IFN shrnutí makro dat Vývoj MRO úrokové sazby ECB v % - 1999 2014 Vývoj kapitálových výdajů ČR 1996-2013 5,00 4,50 4,00 3,50

Více

CENNÉ PA CENNÉ PÍRY PÍR

CENNÉ PA CENNÉ PÍRY PÍR CENNÉ PAPÍRY ve finančních institucích dr. Malíková 1 Operace s cennými papíry Banky v operacích s cennými papíry (CP) vystupují jako: 1. Investor do CP 2. Emitent CP 3. Obchodník s CP Klasifikace a operace

Více

VNĚJŠÍ HOSPODÁŘSKÁ POLITIKA 2. část

VNĚJŠÍ HOSPODÁŘSKÁ POLITIKA 2. část VNĚJŠÍ HOSPODÁŘSKÁ POLITIKA 2. část Kursová politika Martin Kvizda Katedra ekonomie, č. 620 Konzultační hodiny: středa 14.30 16.00 kvizda@econ.muni.cz Obsah Struktura podle KRUGMAN, P. R. OBSTFELD, M.

Více

SNÍŽENÍ ADMINISTRATIVNÍ ZÁTĚŽE

SNÍŽENÍ ADMINISTRATIVNÍ ZÁTĚŽE SNÍŽENÍ ADMINISTRATIVNÍ ZÁTĚŽE Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost (OP VK) Operační program Výzkum a vývoj pro inovace (OP VaVpI) Ing. Michal Zaorálek, náměstek ministra školství, mládeţe

Více

Témata profilové maturitní zkoušky z předmětu Ekonomika a právo

Témata profilové maturitní zkoušky z předmětu Ekonomika a právo Témata profilové maturitní zkoušky z předmětu Ekonomika a právo obor Podnikání 1. Základní ekonomické pojmy - Předmět ekonomie, základní ekonomické systémy, hospodářský proces, potřeby, statky, služby,

Více

Postavení bankovního systému a České národní banky v ekonomice. Přednáška pro TRIA, s.r.o.

Postavení bankovního systému a České národní banky v ekonomice. Přednáška pro TRIA, s.r.o. Postavení bankovního systému a České národní banky v ekonomice Přednáška pro TRIA, s.r.o. Doc. Ing. Luboš Komárek, Ph.D., M.Sc Sc., M.B.A. vedoucí referátu měnových m analýz a transmise měnovm nové politiky

Více

KAPITOLA 12: NEUTRÁLNÍ BANKOVNÍ OBCHODY

KAPITOLA 12: NEUTRÁLNÍ BANKOVNÍ OBCHODY KAPITOLA 12: NEUTRÁLNÍ BANKOVNÍ OBCHODY Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu

Více

8. Přednáška Centrální banka

8. Přednáška Centrální banka 8. Přednáška Centrální banka Historie centrální banky: 1668 (1697) Sweriges Riksbank 1694 Bank of England 1913 Federální rezervní systém 1.4.1926 Národní banka československá (1920 zákon, Bankovní úřad

Více

Postavení bankovního systému a České národní banky v ekonomice. Přednáška pro TRIA, s.r.o.

Postavení bankovního systému a České národní banky v ekonomice. Přednáška pro TRIA, s.r.o. Postavení bankovního systému a České národní banky v ekonomice Přednáška pro TRIA, s.r.o. Doc. Ing. Luboš Komárek, Ph.D., M.Sc., M.B.A. ředitel odboru vnějších ekonomických vztahů Praha, 10. září 2015

Více

Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů

Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů Zurück 24.06.2009 Vyšší investice v zemích střední a východní Evropy, které vedly k rozšiřování

Více

Rating Moravskoslezského kraje

Rating Moravskoslezského kraje Rating Moravskoslezského kraje Moravskoslezský kraj Krajský úřad 28. října 117 702 18 Ostrava Tel.: 595 622 222 E-mail: posta@kr-moravskoslezsky.cz RATING MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE V červnu roku 2008 byla

Více

1. Přednáška FINANCE I. Peníze, měna, peněžní standardy, měnové agregáty, české měnové reformy a odluky

1. Přednáška FINANCE I. Peníze, měna, peněžní standardy, měnové agregáty, české měnové reformy a odluky 1. Přednáška FINANCE I Peníze, měna, peněžní standardy, měnové agregáty, české měnové reformy a odluky PENÍZE, MĚNA Tři základní funkce peněz: zúčtovací jednotka, prostředek směny, uchovatel hodnoty (funkce

Více

Metodické listy pro kombinované studium předmětu. Bankovní právo.

Metodické listy pro kombinované studium předmětu. Bankovní právo. Metodické listy pro kombinované studium předmětu. Kurs,, je určen pro posluchače bakalářského studia na oboru Finance a finanční služby a jeho cílem je poskytnout studentům ucelený soubor poznatků o právní

Více

Ing. Jaroslava Syrovátkov. tková

Ing. Jaroslava Syrovátkov. tková Finanční řízení pro nefinančníky Ing. Jaroslava Syrovátkov tková Banka Vystupuje jako hlavní finanční zprostředkovatel, jehož hlavní činností je zprostředkování pohybu finančních prostředků mezi jednotlivými

Více

BANKOVNICTVÍ. Mgr. Ing. Šárka Dytková

BANKOVNICTVÍ. Mgr. Ing. Šárka Dytková BANKOVNICTVÍ Mgr. Ing. Šárka Dytková Střední škola, Havířov-Šumbark, Sýkorova 1/613, příspěvková organizace Tento výukový materiál byl zpracován v rámci akce EU peníze středním školám - OP VK 1.5. Výuková

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice MAKROEKONOMIE VNĚJŠÍ EKONOMICKÁ ROVNOVÁHA, PLATEBNÍ BILANCE Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl

Více

Obsah. KAPITOLA I: Předmět, základní pojmy a metody národohospodářské teorie... 17. KAPITOLA II: Základní principy ekonomického rozhodování..

Obsah. KAPITOLA I: Předmět, základní pojmy a metody národohospodářské teorie... 17. KAPITOLA II: Základní principy ekonomického rozhodování.. Obsah Úvodem.................................................. 15 KAPITOLA I: Předmět, základní pojmy a metody národohospodářské teorie.................... 17 1 Předmět a základní pojmy národohospodářské

Více

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD. Samostatný odbor finanční stability

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD. Samostatný odbor finanční stability ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD Samostatný odbor finanční stability 0 ZÁTĚŽOVÉ TESTY LISTOPAD 0 ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR (LISTOPAD 0) SHRNUTÍ Výsledky zátěžových testů bankovního

Více

Tématické okruhy. 4. Investiční nástroje investiční nástroje, cenné papíry, druhy a vlastnosti

Tématické okruhy. 4. Investiční nástroje investiční nástroje, cenné papíry, druhy a vlastnosti Seznam tématických okruhů a skupin tématických okruhů ( 4 odst. 2 vyhlášky o druzích odborných obchodních činností obchodníka s cennými papíry vykonávaných prostřednictvím makléře, o druzích odborné specializace

Více

Dluhová krize: příčiny, současnost a přetrvávající problémy

Dluhová krize: příčiny, současnost a přetrvávající problémy Dluhová krize: příčiny, současnost a přetrvávající problémy David Marek Patria Finance, a.s., Jungmannova 24, 110 00 Praha 1, Česká Republika, tel.: +420 221 424 111, fax: +420 221 424 196, e-mail: marek@patria.cz

Více

KONTROLNÍ ŘÁD OBCE BRLOH

KONTROLNÍ ŘÁD OBCE BRLOH KONTROLNÍ ŘÁD OBCE BRLOH I. Obecná část Finanční kontrola, vykonávaná podle zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o finanční kontrole)

Více

Komentář portfoliomanažera k 1.10.2011 Fond korporátních dluhopisů během srpna a září zaznamenal pokles 5,8% a od počátku roku je -2,4%.

Komentář portfoliomanažera k 1.10.2011 Fond korporátních dluhopisů během srpna a září zaznamenal pokles 5,8% a od počátku roku je -2,4%. Fond korporátních dluhopisů ČP INVEST Komentář portfoliomanažera k 1.10.2011 Fond korporátních dluhopisů během srpna a září zaznamenal pokles 5,8% a od počátku roku je -2,4%. Důvodem poklesu FKD je zejména

Více

Model IS - LM. Fiskální a monetární politika v modelu IS-LM

Model IS - LM. Fiskální a monetární politika v modelu IS-LM Model IS - LM Fiskální a monetární politika v modelu IS-LM Fiskální politika Fiskální politiku je možné charakterizovat jako vládou vyvolané aktivní změny ve struktuře a objemu veřejných výdajů a příjmů,

Více

Finanční trh. Bc. Alena Kozubová

Finanční trh. Bc. Alena Kozubová Finanční trh Bc. Alena Kozubová Finanční trh Finanční trh je místo, kde se obchoduje se všemi formami peněz. Je to největší trh v měřítku národní i světové ekonomiky. Je to trh velice citlivý na jakékoliv

Více

Zdravotní pojišťovny Tab. Měsíční odhad ukazatelů hospodaření systému veř. zdravotního pojištění

Zdravotní pojišťovny Tab. Měsíční odhad ukazatelů hospodaření systému veř. zdravotního pojištění Zdravotní pojišťovny Tab. Měsíční odhad ukazatelů hospodaření systému veř. zdravotního pojištění Pokrytí: Zdravotní pojišťovny působící v oblasti veřejného zdravotního pojištění, které jsou zařazeny do

Více

VY_32_INOVACE_DEJ_39. Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534. Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR.

VY_32_INOVACE_DEJ_39. Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534. Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR. VY_32_INOVACE_DEJ_39 Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534 Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR. Období vytvoření: únor 2013 Ročník: 2., příp. 3. Tematická oblast:

Více

ČISTÝ ZISK 9,188 MLD KČ 1

ČISTÝ ZISK 9,188 MLD KČ 1 Vnitřní informace: Konsolidované neauditované výsledky skupiny ČSOB (IFRS) za 3. čtvrtletí 2009 Praha, 13. listopadu 2009 SKUPINA ČSOB VYKÁZALA ZA DEVĚT MĚSÍCŮ ROKU 2009 ČISTÝ ZISK 9,188 MLD KČ 1 Hlavní

Více

Pololetní zpráva společnosti ZONER software, a.s.

Pololetní zpráva společnosti ZONER software, a.s. Pololetní zpráva společnosti ZONER software, a.s. Za hospodářský rok 2009 (období od 1. 9. 2009 do 28. 2. 2010) Zpracoval: Ing. Milan Behro, předseda představenstva V Brně dne 30. 4. 2010 1 OBSAH 1. Základní

Více

Konference Asociace energetických manažerů

Konference Asociace energetických manažerů Konference Asociace energetických manažerů Pohled ekonomické teorie na vývoj cen energetických surovin (aneb Vliv financí na ceny energetických surovin ) Vladimír Tomšík Česká národní banka 1. března 2011

Více

Tento tématický celek je rozdělen do dále uvedených dílčích témat:

Tento tématický celek je rozdělen do dále uvedených dílčích témat: Metodické listy pro kombinované studium předmětu Fondy Evropské unie a jejich čerpání Metodický list č.1. Název tématického celku: Ekonomické teorie a historie Cíl: Charakterizovat některé běžné protiklady

Více

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR ÚNOR. Samostatný odbor finanční stability

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR ÚNOR. Samostatný odbor finanční stability ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR ÚNOR Samostatný odbor finanční stability 0 ZÁTĚŽOVÉ TESTY ÚNOR 0 ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR (ÚNOR 0) SHRNUTÍ Výsledky zátěžových testů bankovního sektoru

Více