Milan Viturka. k hodnocení disparit v regionáln. lním m rozvoji

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "Milan Viturka. k hodnocení disparit v regionáln. lním m rozvoji"

Zdenka Sedláčková
před 6 lety
Počet zobrazení:

1 Milan Viturka Nový přístup p k hodnocení disparit v regionáln lním m rozvoji XIII. mezinárodn rodní kolokvium o regionáln lních vědáchv Bořetice

2 Všeobecný explanační rámec Hlavní společensk enské zákonitosti determinující vznik disparit: vývojová diferenciace společenských enských systémů primárn rní diferenciace a řádovostní diferenciace společenských enských systémů sekundárn rní diferenciace (viz teorie komplexity M. Hampla) Disparity tj. nerovnosti resp. rozdílnosti pak lze chápat jako přirozený p výsledek působenp sobení tržních sil, naplňuj ujících ch princip zásluhovosti. z Udržitelný rozvoj společnosti však v vyžaduje, aby vznikající nerovnosti v zájmu z její soudržnosti nepřekro ekročily obecně akceptovatelnou mez tj. aby byl tento proces usměrňov ován n a byl tak naplňov ován n i princip solidarity. Disparity

3 Integrační teorie udržiteln itelného regionáln lního rozvoje: základní matematický model Y = M [a, z 1, z 2 ]. f (I, L, K) Kde: Y = úroveň produkce M = multifaktorová proměnn nná s komponentami a všeobecná úroveň vědecko-technického ho rozvoje, z 1 makroekonomické (územně volné) ) a z 2 regionáln lní (územně vázané) ) faktory ekonomického rozvoje I = inovační potenciál L = objem lidských zdrojů K = objem fyzického kapitálu lu.

4 Hlavní komponenty integrační teorie udržiteln itelného regionáln lního rozvoje HDP IPF KPP Odchylky od KPP. VLZ

5 Základní determinanty prostorového uspořádání ekonomiky hierarchická úroveň polarizace integrace klíčové struktury hlavní typy interakcí globální rozvojové póly globálního rozvojové osy nadnárodního mezinárodní společenství, TNC obchodní makroregionální rozvojové póly nadnárodního rozvojové osy národního státní správa, ústředí velkých firem řídící mezoregionální rozvojové póly národního rozvojové osy regionálního velké firmy resp. závody, územní správa produkční mikroregionální rozvojová (nodální) centra nodální regiony zaměstnavatelé, zaměstnanci pracovní

6 Hodnocení kvality podnikatelského prostřed edí jako teoretického základu z identifikace rozvojových disparit Praktický význam hodnocení kvality podnikatelského prostřed edí (KPP): vytvořen ení základního rámce r pro správnou volbu cílůc a efektivní výběr nástrojů regionáln lní politiky jako součásti sti hospodářsk ské politiky. Definice KPP: agregátn tní výsledek dlouhodobé akumulace různorodých r vlivů,, generovaných aktivitami podnikatelských i nepodnikatelských subjektů. Metodický základ z hodnocení KPP: identifikace investičních resp. rozvojových preferencí firem působp sobících ch ve zpracovatelském průmyslu a vybraných odvětv tvích tržních služeb (progresivní služby) prostřednictv ednictvím m výběru hlavních ovlivňuj ujících ch faktorů včetně stanovení jejich významových vah. Hlavní teoretická východiska: lokalizační teorie (Weber, LöschL sch), teorie kumulativní kauzality (Myrdal), teorie polarizovaného rozvoje (Perroux, Friedmann), endogenní teorie hospodářsk ského růstu r (Lucas, Romer), mikroekonomická teorie konkurenceschopnosti (Porter), nová ekonomická geografie (Krugman), teorie hierarchie reality (Hampl). Územní jednotky hodnocení: správn vní obvody obcí s rozší šířenou působností. stupně (mikroregionáln lní úroveň), kraje (mezoregionáln lní úroveň).

7 Faktory KPP a jejich významové váhy faktory typologické skupiny nejvíce významné faktory: : podnikatelská a znalostní báze regionální a lokální faktory dostupnost pracovních sil pracovní faktory blízkost trhů obchodní faktory blízkost hlavních zákazníků obchodní faktory kvalita pracovních sil pracovní faktory středně významné faktory: cena nemovitostí cenové faktory kvalita silnic a železnic infrastrukturní faktory cena práce cenové faktory informační a komunikační technologie infrastrukturní faktory podpůrné služby obchodní faktory urbanistická a přírodní atraktivita území environmentální faktory méně významné faktory: přítomnost zahraničních firem obchodní faktory environmentální kvalita území environmentální faktory asistence veřejné správy regionální a lokální faktory blízkost mezinárodních letišť infrastrukturní faktory flexibilita pracovních sil pracovní faktory váhy A váhy B Váhy A ekonomika hnaná investicemi, váhy B ekonomika hnaná inovacemi

8 Komentář k výsledkům m hodnocení KPP Diferenciace hodnot KPP podle krajů není bez Pražsk ského kraje přílip liš výrazná (odchylky od průměru ru ČR R se pohybují v rozmezí + 20 až a %). Z toho lze vyvodit praktický závěr, z že e problém m regionáln lních nerovnováh h resp. disparit v ekonomickém m rozvoji se týká především relace Praha resp. středo edočeský eský prostor v. ostatní kraje tato skutečnost otevírá prostor pro perspektivní přechod od preference tradiční regionáln lní politiky cílenc lené na snižov ování regionáln lních disparit k preferenci regionáln lní politiky cílenc lené na posilování regionáln lní konkurenceschopnosti. Další výsledky hodnocení: : informace o odchylkách skutečných a teoreticky příslup slušných hodnot KPP na mikroregionáln lní úrovni (objektivizace výchozího stavu), informace o vybavenosti jednotlivých regionů faktory KPP (atraktivita regionů z hlediska individuáln lních preferencí jednotlivých firem). Potvrzení stanovených hypotéz: Silná vazba hodnot KPP na úroveň HDP/obyv. hodnota korelačního koeficientu na mezoregionáln lní úrovni přesahuje p hranici 0,5. Hodnoty KPP korespondují s populační velikosti mikroregionů hodnoty KPP pro velikostní skupiny s hraničními hodnotami 180, 0, 5 a 18 tis. obyv. činí 1,7 2,5,0,5,8.

9 Závislost KPP na velikosti regionů 5,5,5 KPP 2,5 2 1,5 1 y = 7,111x -0,2211 0, počet obyvatel regionů

11 Závěrečné poznámky Rozvojové disparity vznikají vývojovou a z ní se odvíjej jející hierarchickou diferenciací společenských enských systémů a z toho logicky vyplývá, že účinnost jejich regulace je výrazně ovlivňov ována mírou m respektování zákonitostí sociáln lně-ekonomické a sociáln lně-geografické organizace společenských enských systémů. Disparity lze členit na odůvodn vodněné tj. disparity podmíněné hierarchickou pozicí regionů jejich regulace by byla v rozporu se zákonitostmi sociáln lně-geografické organizace území (a tedy neefektivní) ) a neodůvodn vodněné tj. disparity determinované charakterem ekonomického vývoje regionů jejich regulace (prostřednictv ednictvím regionáln lní politiky) je společensky ensky ospravedlnitelná principem solidarity. Rozvojové disparity lze nejefektivněji ji snižovat prostřednictv ednictvím programů orientovaných na zvyšov ování KPP, rozvoj integračních procesů a zlepšen ení využívání endogenních zdrojů ekonomického rozvoje, přičemp emž základním m předpokladem p efektivnosti podpory je cílená aplikaci příslup slušných opatřen ení podle skupin sdružuj ujících ch regiony s podobným významovým (hierarchickým) postavením.

Podobné dokumenty

Milan Viturka Kvalita podnikatelského prostředí v České republice

Milan Viturka Kvalita podnikatelského prostředí v České republice Přednáška pro MUES 17. 3. 2010 Hodnocení kvality podnikatelského prostředí Praktický cíl hodnocení kvality podnikatelského prostředí (KPP):